Pøedmluva
Sociologieliteraturyakomparatistickéimpulsy KarlaKrejèíhovmeziváleènémobdobí(mezi sociologismemastrukturálníestetikou)
IvoPospíšil–MilošZelenka
Sociologickýpøístupkliteratuøesezrodiltakøkapøesnìvokamžiku zrodusamotnéliterárnívìdyjakodisciplínykladoucíotázkypozákonitostechvýstavbyartefaktu.Jetedypøirozené,žesociologieliteraturybyla bezprostøednìspojenaspozitivismemAugustaComta(1798–1857) aHippolytaTaina(1828–1893).Jestližeoddruhépoloviny19.století lzesledovatvjistémsmyslukrajnostizejménaliterárnìkritickéhosociologismu,pøedevšímvevztahukruskýmrevoluènímdemokratùm,zpoèátkusesociologismusodvíjelzvolnaazcelaorganickyzkomplexnìjšího pojetíliterárníhodíla:ostatnìH.Tainemluvilzøetelnìotriádìrace,moment,milieu,vníž„milieu“nebylazdalekajenspoleènost,jakdokládají jeho Dìjinyanglickéliteratury.1 Vìnujetupozornostnikolijendobì vznikudílaaetnosu,aletaképøírodìaklimatu,které–nehledìnasložitounovodobouinfrastrukturu–uchovávajísisvùjznaènývýznam.PodobnìpøedchùdceradikálníchruskýchsociologùliteraturyVissarion GrigorjevièBìlinskij(1811–1848)nebylvtomtopostupunijakpøímoèarý:nasamémpoèátkustojíjehoèlenstvívStankevièovìkroužku,který sdružovalmladéruskézájemceozápadnífilosofiiaspoleèenskémyšlení.VtomtoobdobítvoøíBìlinskij–podleV.Šklovského„vrahruskéliteratury“(provražednouschopnostsugerovatètenáøisvojepojetí)–pod vlivemromantickéfilozofieapozdìjiG.W.F.Hegela.Protiideálnípoezii (rozumìj:romantickéliteratuøe)stavíreálnoupoezii(realistickouliteraturujakoumìníkaždodenníhodetailu)aumìnívùbec–zcelavduchu
1 TAINE,H. Dìjinyanglickéliteratury.Praha,1902–1903.
Hegelovavývojeabsolutníideje–chápejakosouèásttøetífáze,vnížse ideavracísamaksobìobohacenaopoznánísebesama.Vjehopojetíje spoleèenskýaspektliteraturyjenjednímzmožných:jetunavícúzce spjatsnárodnímsvérázem,kterýspatøujezejménauPuškina.
Každámetodamávyzkoušetvšechnysvépolohy,vèetnìnejkrajnìjších.TosestaloprávìvpøípadìradikálníchRusù,kteøíliteraturupochopilinejenjakopomìrnìpøímoèaroureflexispoleèenskéhoapolitického života,aletakéjakosubjektivnínástrojpùsobenínaspoleènost:odtudje jižjenkrokkještìsubjektivnìjšímpolohámsociologismu,kteréseposlézeobjevilyvruskémmarxismuatzv.sovìtskésociologickéškole.Pøitom všaktakéujednohozesociologickýchradikálù–NikolajeGavrilovièe Èernyševského(1828–1889)–seobjevujeantropologickýprincippøihlížejícíklidskéindividualitìjakosouèástiartefaktu,ikdyžtunajdeme iextrémy,napøíkladvinterpretaciTurgenìvovypovídky Asja,kdyimilostnéselháníjevykládánosociologickyjakoznamenígeneraèníhokolapsuaspoleèenskébezvýchodnosti.Tétofázisociologismubylblízký utilitarismus–vzápadníEvropìivRusku,nejvícevkritikáchNikolaje AlexandrovièeDobroljubova(1836–1861),kterýtaktorozebralpodstatnádílaIvanaTurgenìvaaAlexandraOstrovskéhoainterpretovaljejako reflexeostréhosociálníhozápasu.JiždizertaceN.G.Èernyševského Estetickévztahyumìníkeskuteènosti (1855)zahájilataženíprotineodvislostiestetickéfunkceliteraturyatentovývojdovršilDmitrijIvanovièPisarev(1840–1868)svýmpokusemodøíznoutodrealismucelýruský „neužiteèný“romantismus.
Nicménìprávìdruhápolovina19.stoletíneníjendobouzrodupozitivismuajehokrajníchsociologickýchvariant,aletakésrovnávacíliterárnívìdy,duchovìdyarùznýchvariantpsychologismu.Štìstímsociologismu–atedyištìstímnašímjakodìdicùtétotradice–jeto,žetento pøístupkoexistovalsjinými,reflektovalje,vzdorovaljim,bylsnimikonfrontovánanezøídkasesnimispojoval.Právìtotoobdobívytvoøilo pøedpokladykutváøenítakovýchliterárnìvìdných,literárnìkritických aestetickýchtypù,jakobyliArneNovák(1880–1939),F.X.Šalda (1867–1937),OtokarFischer(1883–1938),VojtìchJirát(1902–1945), RenéWellek(1903–1995)neboFrankWollman(1888–1969),vnichž seprolínajírùznépøístupyaproudìníodpozitivismuasociologismu kduchovìdìaimanentnímmetodámstrukturálníestetiky.Tentoosud provázelsociologickýpøístupidáleažnasámpoèátek21.století.
Konstatování,žespecifickémístoKarlaKrejèího(1904–1979)vmyšlenkovémkontextumeziváleènéškolyliterárníkomparatistikyvyplývalo
zjistéoborové„nezaøaditelnosti“(badatelbylrovnomìrnìoceòován jakopolonista,bohemista,slavistaakomparatista),lzedoplnitpoukazemnanesnadnouidentifikacisociologickémetodyKrejèíhonesprávnì implikujícípozitivistickéreminiscence.Teoretickýpøínostzv.literární stratigrafiejakometodickéhopostupuzjišťujícíhopøianalýzemotivu alátkyparticipacirozmanitýchsociálníchvrstevnaliterárnícirkulacizahrnujícíinižší,pokleslé,triviálnísložkyliteraturybadatelpozdìjiliterárnìhistorickyrealizovalvesvémonografiioArbesovi,kdevyvrátilmýtus ospisovatelijakopublicistovivyvažujícímromantickoufabuliajazykovì pokleslýstylracionalismemmyšleníakompozièníkonstrukcí.2 Aèkoli zpohledusouèasnéhostavupostmoderníliterárnívìdyajejíchteoretickýchkonceptùseKrejèíhometodamùžejevitjakotradicionalistická ateoretickynezakotvenáèidokoncebezradnávsynchronnímsrovnání sestrukturálnímivýbojiasamotnýbadateljakoparafrázujícínarátornekomplikovanýchpøíbìhù,Krejèíhosyntetickéimonograficképrácezùstávajíaktuálnímpøíklademfilologickéakribieaprácestextemvširokém,srovnávacímrámci.
Krejèíhopojetísociologismubyloèastozjednodušenì–bezkonkrétníchdokladù–zaøazovánodoširoképozitivisticképlatformy.Krejèísice pøedstavovaljistoumetodologickouprotiváhuakritickoualternativuvùèi strukturálnímkonceptùmPražskéholingvistickéhokroužkuastrukturálníesteticeJ.Mukaøovského,nadruhoustranuvšaknebylmetodologickýmkonzervativcem,kterýbysedùslednìvyhýbalteoretickýmgeneralizacímakterýbystálvpøíkréopozicivùèistrukturálnímvýbojùm. Zevrubnáinterpretacejehovìdeckýchtextùze30.a40.letbyukázala, žebadatelovosociologicképojetísevyrovnávalosestrukturálnímipodnìtyaževpøístupukliterárnímdìjinámKrejèípomýšlelnasyntézuryze vnitøních(intrinsic)avnìjších(extrinsic)kritérií.AktuálnostKrejèíhopostojespoèívávtom,ženahrazujeabstraktníschémaliterárníchdìjin konkrétnímtextem,místouzavøenéhoracionálníhodiskursu„oživuje“ minulostsvýmpøíbìhem,donìhožvstupuje„duchdoby“avypravìèùv subjekt,kterýsepøímopodílínaprocesutvoøeníjednotlivýchinterpretací ahledánícelkovéhosmyslu.Krejèítímotevírápolesémantickýchmožnostítextu,jehožjedineènostjepodøizovánanikoliobjasòujícíkonstataci„codíloznamená“,aleproblematizujícíotázce„kèemusevztahuje aèemuslouží“,tj.jakoumáfunkci.Krejèísevesvýchinterpretacíchsnaží
2 WOLLMAN,S. Èeskáškolaliterárníkomparatistiky.Praha,1989,s.52.
identifikovatsdynamizujícímiavýznamotvornýmiprocesyèteníapsaní, kdebadatel–obraznìøeèeno–nestojípøedtextemstrukturalistickyvytèenjakoizolovanýobjekt,alevstupujedonìjimimonìjjakojehointegrálnísouèást,jakopotenciálnípartner,kterýchcelépevnímatjehohlubinnévrstvyacelkovédìnísmyslu.
Ikdyžvrozsáhlémdílenenajdeme–svýjimkouhektografovanéstudie Sociologieliteratury (Praha,1944)–explicitnìsevyslovujícípøíspìvekkteoriiliterárníchdìjinaobecnékomparatistice,Krejèíhopojetíhistorickéhoprocesujižod30.letpodnìtnìsmìøovalodooblasti„dìjin idejí“analyzovanýchnejennakulturnìspoleèenskémpozadí,alezejména napromìnáchtvaroslovnéstránkyumìleckýchdìl.Sledovánígenezetohotointerpretaèníhopøístupuvmetodologickémkvasu30.letmùžebýt cennéiproøešenísouèasnýchotázekliterárnìvìdnéslavistikyasrovnávacíhobádánívùbec.
ÈeskáazahranièníliterárnívìdaKarluKrejèímuvìnovalarelativnìmaloupozornosti.Znevelkéhosouboruvýbìrovìuvádímeseliminacístruènýchslovníkovýchhesel následujícístati:BEŠTA,T. Nástinživotaavìdeckéèinnostiuniv.prof.PhDr.Karla Krejèího,DrSc.,èlenakorespondentaÈSAV.Bibliografiepracíuniv.prof.PhDr.Karla Krejèího,DrSc.,èlenakorespondentaÈSAV,spøehledemjehoèinnosti,red.T.B., Praha,1970,s.6–26.Týž: SoupispracíKarlaKrejèíhozaléta1969–1973. Slavia, 1974,43,è.3,s.352–356.WOLLMAN,S. Polsko-èeskéliterárnívztahyvslovanskýchaevropskýchsouvislostech(PodnìtyKarlaKrejèího ).Slovanskýastøedoevropskýliterárníkontext,Praha,1991,s.1.Týž: PražskásrovnávacíškolaaKarelKrejèí, Slavia,1974,43,è.3,s.226–233.ZELENKA,M. KomparatistickéimpulsyKarlaKrejèího(vìdeckáosobnostprizmatemarchivníchmateriálù). OperaSlavica,1995,5,è.3, s.37–42.Týž: KarelKrejèíasociologieliteratury.Slavicacomparativa,Praha,2002, s.97–103.Týž: KomparatistickéimpulsyKarlaKrejèíhovmeziváleènémobdobí(na pomezísociologismuastrukturální estetiky).Literárnívìdaaslavistika,Praha,2002, s.145–170.Týž: KmetodologickýmotázkámsociologickéhokonceptuKarlaKrejèího.In:POSPÍŠIL,I.,ZELENKA,M.(Eds),KarelKrejèíaevropskémyšlení.Brno,2006, s.91–101.HLOUŠKOVÁ,J. KarelKrejèí–uèitel,kolega,inspirátor. OperaSlavica, 1995,5,è.3,s.42–47.Táž: KarelKrejèíaMladáPolska.Slovanskýastøedoslovanský literárníkontext,Praha,1991,s.30–33.VLÁŠEK,J. KarelKrejèíocharakterupolské literatury. Slovanskýastøedoslovanskýliterárníkontext,Praha,1991,s.25–29. MÌŠŤAN,A. SociologieliteraturyuKarlaKrejèího. Slavia,68,1999,è.2,s.335–338. Týž: EstetickýrozbordílaPaprockéhoazajímavétezeorealismuvmonografiiKarla Krejèíhozroku1941.Slavia,1999,68,è.2,s.339–343.MAGNUSZEWSKI,J. Dzia³alnoœæslawistycznaKarolaKrejèego. PamiêtnikS³owiañski,1965,T.XV,s.255–262.
Týž: KarelKrejèí. PamiêtnikLiteracki,1980,71,1,s.357–366.KO£BUSZEWSKI,J. Zdziejówczesko-polskichzwi¹zkowkultura³nych.KilkauwagokomparatistyceKarolaKrejèego. Slovanskýastøedoevropskýliterárníkontext,Praha,1991,s.9–19. NIEDZIELA,Z. MarianZdziechowskiiKarelKrejèí,twórcynowoczesnejbohemistyki ipolonistyki. Slovanskýastøedoevropskýliterárníkontext,Praha,1991,s.20–24. FORST,V. VzpomínkanaKarlaKrejèího. In:FORST,V.(Ed.),Živénávraty(Stati,portrétyavzpomínky),Praha,1989,s.139–147.KARDYNI-PELIKÁNOVÁ,K. KarelKrejèí. LitterariaHumanitasVIII.Komparatistika–genologie–translatologie,Brno,2000, s.255–268.BEÈKA,J. KarelKrejèímeziproudy(1904–1979). Slavia,73,2004, s.397–410.WINCZER,P. ÈrtakvedeckémuprofiluKarlaKrejèího. SlavicaSlovaca, 1975,10,è.2,s.215–219.Týž: Krejèíhosociológialiteratúry–etapaliterárneho výskumu,aleboaktuálnapráca. SlovakReview,2002,11,è.1,s.62–69.PETRUSEK, M. Prvníajedináèeskámonografieasociologieliteratury. Slavia,2005,74,è.4, s.323–328.JANASZEK-IVANIÈKOVA,H., KarelKrejèí–komparatysta. PamiêtnikS³owiañski,1982,TI.XXI,s.22–38.Táž: KarelKrejèí.Literaturyzachodnios³owiañskie czasuprzelomów1890–1990.2.Literaturaczeska.Katowice,1999,s.257–260.ÈasopisSlavia(2005,74,è.4)pøetisklreferátyzesympozia OsobnostadíloKarlaKrejèího (27.–28.4.2005),znichžzmetodologickéhohlediskazasluhujípozornostzejména pøíspìvkyP.WinczeraaH.Voisine-Jechové,kteréjsoucitoványnajinémmístì.PøelomemvbádáníoKarluKrejèímsestalainterdisciplinárníkonference KarelKrejèí aevropskémyšlení (24.5.2005),znížvyšelstejnojmennýsborník(ed.I.Pospíšil–M.Zelenka,Brno,2006)obsahující12pøíspìvkùfilozofùaliterárníchvìdcù(D.Kšicová,J.Kudrnáè,K.Kardyni-Pelikánová,I.Pospíšil,J.Støítecký,L.Štìpán,J.Vlášek, H.Voisine-Jechova,P.Winczer,M.Zelenka,A.ZelenkováaJ.Zouhar),kteøíanalyzovalibadatelovymnohostrannéaktivity.
Krejèívstoupildoliteraturyjižvprùbìhustudiívpolovinì20.let,kdy navštìvovalnaFilozofickéfakultìUniverzityKarlovyodroku1923pøednáškyzbohemistikyagermanistiky,kteréodtøetíhosemestruzamìnil zasvùjhlavníobor–polonistiku.Kjehouniverzitnímuèitelùmmj.patøili O.Fischer,J.Jakubec,J.MáchalazejménaM.Szyjkowski,kterýjejvyzvalkbadatelskédrázeliterárnìvìdnéhoslavistyapolonisty.3 První publikovanétexty,kteréžánrovìsahalyodvìdeckýchstudiípøesodbornéstatiažpodrobnéèlánky,zprávyapolitickékomentáøe,4 ukázalyna dominantníokruhybadatelskéhozájmu:výchozífilologickézamìøení, ježseodrazilovceloživotnímdùrazunaliterárníhistorii–badatelsezde
3 KREJÈÍ,K. MarjanSzyjkowski. Slovanskýpøehled,1930,22,s.565–566(podepsánoKí).
uvedljakokvalifikovanýsorabistazabývajícísemodernímlužickosrbskýmdramatem5 –sespojujesširším,kulturnìhistorickýmpojetímslavistiky,kdeliterárnífaktjenazíránvsrovnávacímkulturnímkontextu, vpopøedístojížánrovývývojsledovanýnapozadípromìnaperipetiíhistorickýchprocesù.NovinovéèlánkyazprávyuveøejòovanévStudentském obzoru,Demokratickémstøedu,Zítøkuaj.(podepsanévìtšinoušiframi), smìøovalydooblastivysokoškolskéreformy,vìdeckýchaspisovatelskýchnávštìv,organizaceuniverzitníhoživota,celkovìsetýkalysouèasnýchforempraktickéhopìstováníslavistiky.Sklonkpublicisticekoncem 20.letzatlaèujedopozadístálevýraznìjšízøetelkvìdecképolonistice, kjejíprofilacipøispìlystudijnípobytyvposlednímrocestudianapolskýchuniverzitáchveVaršavìaKrakovì,kdeKrejèíposlouchalpøednášky J.BaudouinadeCourtenay,M.Kridla,I.Chrzanowského,K.Nitsche, J.Ujejskéhoakdesbíralmateriálprosvouprvnívìdeckyzávažnoupráci Prvníkriseèeskéhoslovanství. Vlivpolskéhopovstánílistopadového naèeskénárodníobrození. 6 Vtétostudii,nanižnavazovalytematicky blízkéstati PolácivÈecháchvdobìpovstánílistopadovéhoa„Velké emigrace“ a Povstánílistopadovéaèeskéobrození,pozvolnakrystalizovalabadatelovametoda:sociologicko-recepènístudiumvelkýchspoleèenskýchpromìn,tj.revolucíapovstání,vnichžsezvýrazòujerolesubjektu vdìjinách.7 Ohlaslistopadovýchbojùvprostøedíèeskýchintelektuálù analyzovanýprostøednictvímrozsáhléhosbìrudomácíchperiodik,spisovatelskýchmemoárùadobovékorespondencebylpeèlivìutøídìn aaxiologickysystemizován;literárnìhistorickýpøínosmladistvýchstudií,kterézkoumalyèesképolonofilství30.letjakokonstitutivnísložku domácíchmyšlenkovýchkoncepcíintuitivnìanticipujícíchrevoluèní kvasroku1848jakospojovacíèlánekmeziKollárovýmpanslavismem
4 OdkazujemetunasoupisBEŠTA,T. Bibliografiepracízaléta1925–1968. Bibliografie pracíuniv.prof.PhDr.KarlaKrejèího,DrSc.,èlenakorespondentaÈSAV,spøehledem jehovìdeckéèinnosti.Praha,1970,s.27–90.
5 KREJÈÍ,K. J.Bart–Æišinski–dramatik. SborníèekJakubaÆišinského.Praha,1926, s.14–35.Týž: Modernídramalužickosrbské. Èesko-lužickývìstník,1927,8,è.2, s.26–28.
6 KREJÈÍ,K. Prvníkriseèeskéhoslovanství.Vlivpolskéhopovstánílistopadovéhona èeskénárodníobrození. Slovanskýpøehled,1928,20,s.13–22,108–122,177–201 a249–272.
7 KREJÈÍ,K. PolácivÈecháchvdobìpovstánílistopadovéhoa„Velkéemigrace“. Slovanskýpøehled,1930,22,s.504–509,583–598,670–678a721–741.Týž: Povstání listopadovéaèeskéobrození. ÈasopisuèenéspoleènostiŠafaøíkovy„Bratislava“, 1930,4,s.762–766.
aHavlíèkovýmaustroslavismem,8 spoèívalvrozpracováníadoplnìní celkovéhoobrazuslovanskéideologieèeskéhoobrození,Krejèímmodernì interpretovanéjakosociálnìekonomickýproceskonstituovánínovodobéstátníspoleènostideterminovanýutváøenímvlastnívedoucívrstvy.
ZákladníbiografickádataoK.Krejèímèerpámenazákladìvlastníhoarchivníhostudiaz Životopisu psanéhoK.Krejèím20.10.1958(uloženovefonduK.K.vArchivuUniverzityKarlovy–bezsign.).UKrejèíholiterárníapolitickébiografievystupujedopopøedí nìkolikfaktografickýchmomentù,kterésouvisejísjehometodologickýmformováním: jsoutopøedevšímbiografickáfaktareflektovanájímsamýmabezprostøednímokolím.Vesvém Životopise Krejèíkesvémupolitickémuzráníuvedlnásledující:odmládí formálníøímskýkatolík,vletech1925–1932èlenpolitickéstranynárodnì-demokratické.Kádrovýposudekz26.10.1950zpøesnilmotivacivstupu:donárodnì-demokratickéstranyKrejèíhopøivábilojejívlastenectvíapropagacevýznaènýchspisovatelùjakoA.Jirásek,V.Dykaj.Poté,cozdenarazilnafašistickétendence,bojovalsnimi svýmièlánkypsanýmipodpseudonymemvtýdeníkuPolitickýstøed(dostupnébibliografieKrejèíhotytoèlánkyneuvádìjí).Stranasvoupolitickouorientacinezmìnila aKrejèízníroku1932vystoupil.ZaválkybylèlenemNárodníhosouruèenstvíaždo rozpuštìnípražskýchorganizací,èinnostvšaknevyvíjel.Podezøenínaskrytéhofašistu vyvracelvesvémpolitickémhodnoceníprofesorfilozofieL.Svobodavposudkuz8.3. 1953,kdeuvedl,žedosvéhoseznámenísKrejèímvroce1942nebo1943bylbadatel rozhodnýmodpùrcemnejennìmeckýchokupantù,aleifašismuvùbec.ZaválkyKrejèí pùsobilrovnìžvprotinacistickýchorganizacíchjakoKlubumìlcùaSociologickáspoleènosti.Vúnoru1945bylKrejèízatèensostatnímièlenySociologickéspoleènosti gestapemamìsícvìznìnnaPankráci:dùvodemsestalanáplòpøednáškovýchkurzù, jimižSociologickáspoleènostnahrazovalauzavøenévysokéškoly.Krejèímìljako pøedsedaklubuvyvíjetèinnostøíšinepøátelskouaúdajnìsestýkatjakopolonista semisarypolskéhoosvobozeneckéhohnutí(tentofaktKrejèímunikdonezávislýnepotvrdilabadateljejužnikdyneuvádìl).Vroce1946seKrejèístalèlenemsociálnídemokracie,poslouèenísKSÈsámpodalpøihláškudotétostrany,znížbylroku1958 vylouèen.SpoleènýposudekzávodníorganizaceKSÈ,odborovýchskupinROHakádrovéhooddìleníoèinnostis.Krejèího(pravdìpodobnìzroku1958)konstatuje: „Nìkolikrátsetotižstalo,žes.Krejèíoznámilzávodníorganizacifaktaosvéminulosti, kterádøíveneuvedl.Zvolilzpravidladobu,kdysibyljist,žejehozáležitostibudou posuzoványmírnì.Jenesporné,žejižpøedválkouaždoroku1951bylèlenemzednáøskélóžeažetentofaktpøedstranouzatajil.“Krejèítrpìlpøemírouúkolù,údajnìpo
8 KREJÈÍ,K. Langerovy„Èeskélesy“vesvìtleúøedníchdokumentù.Pøíspìvekkdìjinámèeskéhopolonofilství.Listyfilologické,1930,57,s.209–222.
XX.sjezduKSSSamaïarskýchudálostechlidizezednáøskéhoprostøedívìdeckyapersonálnìpodporovaldofunkcízpoziceprorektora.Jezajímavé,ževosobnímpohovoru zroku1958Krejèíveøejnìpøiznal,žepomaïarskýchudálostechskonèiladiktatura proletariátu,kterouvystøídáobdobídemokracie.Tytonázoryprozrazujísklonkrevizionismu,vlepšímpøípadìkpolitickénaivitì(„…osvìdèilsejakonespolehlivýanehodný dùvìry“,„…hráldojistémírydvojíroli“ apod.).Krejèíbylzbavenveøejnýchfunkcíavlivunamládež(tj.vylouèenzuniverzity),alevzhledemkroku1958aèásteènédemokratizacibylbadatelpøevedendoÈSAV.PosudektotižKrejèíhocharakterizovaljakospolehlivéhoodborníka,unìhožnenímožnéignorovatroku1955udìleníøáduPolonia restitutakomandérskéhokøížeshvìzdou,vtémžerocepøiznáníèlenakorespondenta ÈSAV,roku1956udìlenídoktorafilologickýchvìdbezobhajobyzazásluhuorozvojnìkolikavìdeckýchoborù(formálnínávrhpodalJ.Dolanský28.6.1956).
Jakjsmejižuvedli,roku1958bylKrejèívylouèenzKSÈadonucen opustitKarlovuuniverzitu.Již30.záøí1957bylnavlastnížádostzproštìn výkonufunkceprorektoraavèervnu1958dostaltøímìsíènívýpovìï, protoževesvémdotazníkuneuvedlzávažnéskuteènosti,atímporušil svéobèansképovinnosti.Celkovìsejednaloodvadùvody:1.zatajení zednáøskéèinnosti,2.informovanostoprotistátníèinnostigenerálaJandy,sjehožskupinoubylaroku1954odsouzenavzdálenábadatelovapøíbuznáM.Preiningerová.Vroce1957secelázáležitostznovupøešetøovala;Krejèíkterýsedomníval,žeeventuálnípodezøenívrhánepøíznivé svìtlonajehopostojkestranì,seobrátilosobnímdopisemnagenerálníhotajemníkaÚVKSÈA.Novotnéhosžádostí,abysnímbylozavedeno øízení,kterébyjejospravedlnilo.Novotnýsevšakodpøípadudistancoval aKrejèíbylpostavenpøedfakultnívýborstranickékontroly,kterýsním dopisprojednal:výsledkemjednánísestalododateènévylouèenízKSÈ, kteréKrejèíakceptoval.PozdìjšíliterárníapolitickéosudyK.Krejèího (poroce1958)pøedstavujíodlišnouazcelasamostatnoukapitolu.
Jestliževtìchtostudiíchzájemoliteraturujakoslovesnéumìnístojí vpozadí,neznamenalotozestranyKrejèíhopodcenìníestetickéstránky: otázka,kterousibadatelkladejakoliterárnísociolog,zní:„Jakkrásnépísemnictvívedlesvédominantnífunkceesteticképùsobíjakofenomén spoleèenský?Nakoliklzeznìhoobjektivnìrekonstruovatobecnépolitickéidejepozitivnìpùsobícínapø.vdìjináchtzv.malýchnárodù?“Poèátkem30.letvzrùstáKrejèíhopublikaèníaktivita,kterábezprostøednì souvisíspøípravounahabilitaènípráci,šťastnìsetuspojujesklon kpublicisticesceloživotnímsmìøovánímkekariéøeakademickéhovìdce avysokoškolskéhopedagoga:vpopularizaèníbrožuøe Pi³sudskiaRusko
(Praha,1932),kterásijenzdánlivìnekladevìdeckécíle,sepoprvétematickyobjevíobdobípolitickéhopøelomu19.a20.století,tj.literárnì epochamoderny,konkrétnìMladéPolsky,jížbadatelvìnovaltrvalýzájem. „Pøítomnostevropskéhokontextuaipøevratnostspoleèenských zmìn–vystupujívobdobíMladéPolskyvelicesilnì.Nenítedydivu,že setímtotématemzabývalKrejèídoslovapocelýsvùjtvùrèíživot.“9 Analýzarevoluèníchtradic,jejichvývojovékontinuityodprvníchpovstání vpolskékultuøe–Pi³sudskijezdezachycennejenjakopolitik-revolucionáø,aleijakospisovatelovlivnìnýmyšlenkourevoluce–èasovìvrcholí rokem1905;Krejèízároveònaznaèujediferencovanýpostojgeneraènì rozdílnýchpolskýchspisovatelùkrusko-polskérevoluciroku1905.
Kstejnéhistorickéudálostisejižpøímovztahujehabilitaènípráce Polskáliteraturavevírechrevoluce (Praha,1934),kdeKrejèív Úvodu (s.13–16)nastínilsvéteoretickézásady,kterésmìøovalykpraktickéaplikacisociologickémetody:dìjinypolitickýchidejí,konkrétnìhistorierevoluènímyšlenkyvPolskuvrcholícírokem1905,nejsouvlastnímcílem literárnìvìdnéhobádání,nýbržprostøedkemkformulaciliterárnìhistorickéhohodnocenízhlediskastrukturálnìestetickéinterpretace.Aèkoli Krejèínaznaèilpromìnlivýavnitønìdynamickýpomìrpolskýchbeletristù,odpozitivistickégeneracepøesmodernistyS.¯eromskéhoaS.Brzozowskéhoažporevoluènìsocialistickouliteraturu,kvnìjšímudálostem politickéhoživota,nezajímáhootázka „zdaautorobjektivnìmìlpravdu nebonemìlpravdu“, 10 alejakýchformálnìumìleckýchprostøedkùautoøivesvétvùrèíreflexidokázalivyužítajakoutytoprostøedkymìly umìleckouhodnotu.Centrálnímbodem,odnìhožseodvíjejíbadatelovy úvahy,zùstávánarozdílodpøedchozíchstudiívýluènìrovinazkoumající „strukturálnístránkuliterárníchdìlzhlediskaestetickéhoocenìní“. 11 ZtìchtodùvodùKrejèívestìžejníkapitolevìnovanénejvýznamnìjšímu prozaikovipoèátku20.stoletíStefanu¯eromskémuanalyzujestylajazyk, oddetailníhomotivickéhoakompozièníhorozborudospívákpøesným
9 HLOUŠKOVÁ,J. KarelKrejèí–uèitel,kolegainspirátor. OperaSlavica,1995,5,è.3, s.44.
10 KREJÈÍ,K. Polskáliteraturavevírechrevoluce.Praha,1934,s.16.
11 CitovánopodleZprávykomiseohabilitaènížádostip.dra.KarlaKrejèíhozoborudìjin literaturypolské(proff.Szyjkowski,Horák,Weingart);jdeoopisstrojopisuuloženého vefonduK.K.vArchivuUniverzityKarlovy,s.4.KrejèíhohabilitacipodrobnìrekonstruujeZELENKOVÁ,A. PoznámkykhabilitaènémukonaniuKarlaKrejèího(príspevokkdejinámèeskejpolonistiky). In:POSPÍŠIL,I.,ZELENKA,M.(Eds),KarelKrejèí aevropskémyšlení,Brno,2006,s.103–115.
žánrovýmcharakteristikám,kteréumožòujícitlivézaøazeníautorado dobovéhokontextuikomparacipodiachronníose.Umìleckátechnika ¯eromského,kterájeinterpretovánajakostøetbásnickýchprostøedkù „specifickéhonaturalismu“a„emoènísymboliky“,seliterárnìhistoricky zaøazujedovývojovéliniepolskéepiky,vnížožívástaronovámyšlenka celonárodnírevolucemyšlenkovìiformálnìnavazujícínasilnétradice domácíhoromantismu.12 JestližeKrejèíhouèitelM.Szyjkowskivesvé pøedmluvìvyzdvihoval,že „prácedr.Krejèíhonespornìnáležímezinejlepší,kterénepolsképeroopolskýchliterárníchjevechpoèátku20.stoletínapsalo“, 13 vhabilitaènímposudkuzledna1935podepsaném M.Szyjkowským,J.HorákemaM.Weingartemkomisejednomyslnìkonstatovala,žepøedloženýspis „vynikánadevšeckyostatnípráceširokostírozhledu,bohatstvímprobranéhoaprozkoumanéhomateriálu, svìdomitostí,sjakoubylazvládnutaceláliteratura,samostatností úsudku,pøesnostíapøípadnostírozboru.Jižsamoukoncepcívpojetí pøedmìtujestnováivpolskéliteratuøe,kterounadtoještìobohacuje øadouzvláštníchpoznatkù,novýchseskupení,obdobasrovnání.“14
Vdruhépolovinì30.letvzrùstáKrejèíhozájemobohemistiku,která vedledominantnípolonistickéorientacevytváøívhodnýrámeckformulováníteoretickýchametodologickýchotázekoboru;dùraznatematickouoblastèesko-polskýchliterárníchvztahù,kteroumladémubadateli doporuèovalSzyjkowski,jejsystematickypøivádíksrovnávacíliterární vìdì,kbilaterálnìsynchronnímkomparacím,vnichžproblematikavlivù, kontaktù,paralelarecepènízávislostinenípozitivistickysamoúèelná, nýbržsloužíhlubšímupochopeníapostiženíkonkrétníhodíla,smìruèi generaèníhoseskupení.Vliterárnìhistorickýchstudiíchzdruhépoloviny 30.letKrejèípøekraèujeobzornovodobýchliteratur,vìdeckoulátkuèerpá zrùznýchobdobívèetnìrenesanèníhoaranìbarokníhopísemnictví, rovnìždominantnítematickýzábìrèesko-polskýrozšiøujeoliterárnízjevyzjinýchslovanskýchèizápadoevropskýchliteratur.15 Vpopøedípozornostijižtrvalezùstává,jakukazujenasklonku30.letprácenamonografii BartolomìjPaprockizHloholaPaprockéVùle (Praha,1946), komplementaritaživotaadíla,složitévazbymezistrukturoutextuaspo-
12 Ibidem,s.6.
13 SZYJKOWSKI,M. Przedmówa. In:KarelKrejèí:Polskáliteraturavevírechrevoluce, Praha,1934,s.11(pøekladM.Z.).
14 Srov.pozn.11. 15 Srov.pozn.4.
