Úvod:Promìnysociologickéteorie1
Pøestožeje„sociologickáteorie“dnespomìrnìdobøeetablovanýmpodoboremsociologie,jenžmásvéotcezakladatele,kanonickéknihy,heroická obdobípøekotnéhovývoje,svouzásobuklíèovýchpojmùicelosvìtovìprosluléèasopisy,neníúplnìsnadnévyložit,cojevlastnìjejímpravýmobsahem.Kdyžsepodívámenanejznámìjšíoborovéuèebnice,èítankyakomentáøerekapitulujícídìjinysociologie,ukazujesenámurèitástruktura vývojesociologickéteorie,byťjevzhledemkhistorickémuobjemutextù sociologù-teoretikùzøejmé,ževždyjdejenourèitývýbìrpostav,smìrù, školèiparadigmatuzpùsobenýproúèelypøehlednostivýkladu.Zpotøeby periodizovatvývojsociologickéteorievzniklynálepkyjakoteorie„klasická“,„moderní“(nìkdytaké„postmoderní“)èi„souèasná“,bylzformován urèitý„teoretický“kánon,knìmužsesociologovéneustáleodvolávají, bylyidentifikoványdlouhodobé„teoretické“projekty,klíèovézájmy,pojmy,metodyacíle.Opakovanìjevymezovánvztah(sociologické)teorie k(sociologické)praxi,dìjinysociologiejsouplnépokusùopropojeníteoretickéargumentaceaempirickýchaktivit.Stejnìtakjakomásvédìjiny (sociologická)teorie,másvédìjinyiempirickásociologie.
Souèasnévýkladysociologickéteorieèastostavídoprotikladupøehlednénárokyacíleklasickýchteoriíadnešníneurèitostzákladníchotázek oboru.Bìžnáargumentaceøíká,žeklasickéteoriebylyklíèovéprozavedení sociologie,dalyjízákladnípojmovýrámec,metateoreticképøedpoklady, metodologicképrincipy,interpretaènínástroje,nárokyacíle.Teoriepostklasicképakmìlybýtreakcínakrizievropskémodernity,vjejíchžpodmínkáchdošlokvýchozíformulacisociologickéhoprojektu,azákladyoboruse snažilyrekonstruovat.Vretrospektivnímpohleduvykladaèùdìjinsociologickéteoriejepøedmìtranýchsociologickýchzkoumánípøehlednýajejich cílzøejmý.Klasickéteoriereflektujíavysvìtlujídramaticképromìnyevropskéspoleènosti:pøechododpreindustriálníchspoleènostíkespoleènos-
1Tatoknihajevýsledkemdlouhodobépedagogickéaktivityautorùvoblastisociologické teorie.Autoøipøijejímzpracovánívyužilinìkterésvéjižpublikovanétextyamateriály sloužícíkvýucedìjinsociologie,moderníasouèasnésociologickéteorie.
temkapitalistickým,tedyindustriálnírevoluci,formovánínárodníchstátù,tøídníkonflikty,sekularizaci,odcizení,sociálníevolucièirevoluci.Bez rituálníhorozboruapøevyprávìnítextùzakladatelùoboruseneobejde žádnáèítankaaniuèebnicesociologickéteorie;novéanovépøekladyjejich textù,sekundárníanalýzyakomentáøekpracímklasikùsestalyvrámci sociologiesvébytnýmžánrem,kterýsevyvíjívlastnílogikou.
Kanonickétextyklasickýchautorùdnesvymezujíaurèujípøedmìtný okruhsociologickéteorie.JakzdùrazòujekupøíkladuJeffreyC.Alexander (1987b;viztéžCamic,1997),klasickáteoriemáprosociologiijakoobor integrativnífunkci.Výbìrzákladníchtextùjenástrojempedagogickésystematizace,uèebniceretrospektivnìkonstruujísociologickétradice.Každýklasikpøitommùžebýtètenjakotvùrceurèitésystematickékoncepce sociologie,zpìtnìjsouvedenyvývojovéliniejednotlivýchparadigmatickýchpøístupù.Výbìrjednotlivýchzakladatelùurèujeavytváøíkanonické hledisko,základníorientaèníbodyrozvrhuoboru.Otázkoupøitomzùstává,dojakémíryjevytváøeníkánonuodrazemreálnéhistorickéstrukturace oboruadojakémírypseudopøíbìhemozakladatelích,kteøísvougeniální intuicípojmenovalijevy,ježsociologiijakooborzaložily.
Evidentnípøitomje,žepotøebakánonujerelativnìnová,mnozíjidatují rozvojemmasovéhoškolství,kterésivyžádalouèebnicovévýkladydìjin sociologie.Kanonickétextymajísvùjzøejmýpedagogickýúèel.Jejichvýbìrjenutnìznaènìomezený,uvážíme-lihistorickycelkovýobjemprodukcesociologickýchtextùaprùvodnípožadavekpøehlednostiasystematizacelátky.Kánonsedefinitivnìprosazujeažvuèebnicovésociologii,zvláštì pakprávìpodnázvyjako„klasickáteorie“nebo„klasickásociologie“,které osvémtématupojednávajípraktickyvýhradnìformoushrnutíakomentáøe.Teoriejerozèlenìnadonìkolikavývojovýchsmìrù,knimžjsoupøiøazeny jednotlivépostavy,problémyanìkdykonkrétníilustracejejichøešení.
Adekvátnostsociologickýchteoriípøitombylatradiènìposuzována zhlediskalogickésoudržnostiauspoøádanostiužívanýchpojmù.Sociologickáteoriepracujesmnohapojmy,ježsepokoušísystematickyprovázat azaložitnanichteoriispoleènosti.Velkáèástjejíprodukcepøedtakzvaným„postmodernímobratem“,kterýsouhrnnépojmyodmítl,pøitomvycházelazpøedpokladu:Podaøí-lisenámuspoøádataudržetpohromadì pojmy,jimižzachycujemesociálníjevy,podaøísenámuspoøádataudržet pohromadìispoleènost.Pregnantnìvyjádøeno,bezpokusùouspoøádání pojmùbynebylaspoleènost,tedypøinejmenšímspoleènostvtépodobì, vjakéjipojímajísociologiètíteoretici,abezpøepisùvýznamùpojmùbynebylydìjinysociologie.
Myšlenkapojmovéhoschématujezøetelnìpøítomnávklasickéimodernísociologickéteorii.Mùžemeretrospektivnìmluvitopojmovémprofilu klasickéimodernísociologickéteorie,ozakládajícíroliidejepojmového schématuprosamotnýkonceptobecnéteoriespoleènosti,ježbylavrámci sociologiehybatelemicílemteoretickéèinnostijakotakové.Sociologická teorie,azejménateorieobecná,nebylabezidejepojmovéhoschématu myslitelná,sociologicképojmybylyvytváøeny,uspoøádáványasdružovány sohledemnajejichlogickousoudržnostuvnitørozpínavéhosyntetického schématu,jehožadekvátnostbylaznovuaznovuprovìøována.Teoriese opíralaopojmy,omožnostustavitpøehlednévztahymezinimi,rozpracovávalahistorickyzformovanépojmovéschémaaopakovanìøešilaproblémvztahupojmùareality.Pojmováanalýzabylanezpochybòovaným pøedpoklademvìdecképráceivprostoruzájmùsociologickéteorie.
Jakjižbyloøeèeno,uèebniceaèítankysociologickéteoriesiteoretizováníospoleènostinavyklyrozèleòovatdotøízákladníchetap(klasická, moderní,souèasná).Klasickousociologickouteoriísenejèastìjirozumí teorie(industriální)kapitalistickéspoleènosti,zejménaklíèovékonceptualizaceainterpretacepøechoduodpreindustriálníchevropskýchspoleèností kespoleènostemkapitalistickým,ježvesvýchanalýzáchvypracovaliautoøi jakoKarlMarx,EmileDurkheim,MaxWeber,GeorgSimmel,Ferdinand TönniesèiVilfredoPareto.Jejichprácesesicezvìtšíèástinijakzvlášťnepøekrývají,atoanikoncepènì,anikonceptuálnì,pøestounichlzeidentifikovatsicevolnìpropojený,nicménìspoleènýreferenènírámec,jímžje právìtematizacepøechodu(ajehovývojoválogika)odjednéformyatypu spoleènostikjiné.
Prácesociologickýchklasikùrovnìžrozpracovalypojmovýrámec,teoretickéametodologicképøedpokladyanaèrtlyzákladníinterpretaèní nástroje,nárokyacíle.Pokusemojejichsyntézu,zpracování,rekonstrukci atransformacibylaParsonsovaambicióznípráce TheStructureofSocial Action (1937),ježjednespovažovánazazakládajícídílomodernísociologickéteorie.DominantnípostaveníParsonsovastrukturálníhofunkcionalismuvobdobíkolempolovinydvacátéhostoletíssebounarelativnìdlouhé obdobípøineslostabilizaciapreciznívymezenípøedmìtnéhookruhuacílù sociologie.Tataképøinejmenšímnaseveroamerickémkontinentuavevelké míøeivzápadoevropskýchzemíchprošlainstitucionálníexpanzíavrámci spoleènostizaèalahrátpomìrnìpøesnìvymezenoustabilizaèníroli.
Vobdobísvéhonejvìtšíhorozmachusesociologiepevnìdrželapøedstavyobjektivníhoahodnotovìneutrálníhovìdìní.Ideologickáfázevývojebylapøipsánaklasickésociologii,sociologiepostklasickásemìlaplnì
podøíditregulativnímideámvlastnímpøírodnímvìdám,zvláštìpakideám kumulacevìdìníaodosobnìnéhozkoumání.Radikálnírozchodsklasickousociologickoutradicívšaknebylvnímánjakodiskontinuitavevývoji oboru,právìnaopak.JakbylParsonspøesvìdèen: „skuteènouzakladatelskouprácivykonalageneracezdobypøibližnìmezilety1890–1920.My patøímekedruhégeneraci,kterájižmákdispozicizáklady,nanichž mùžestavìt“ (1950,str.4).Vdobìpodruhésvìtovéválcesílilopøesvìdèení,žesociologiedospìladostadia„standardní“nebo,jakbytonazval ThomasS.Kuhn(1962,èesky1997),„normální“vìdyaúspìšnìprochází fází„stabilizace“,ježumožòujeplynuloukumulacivìdìní,atoprostøednictvímprovìøenýchtechnikempirickéhozkoumání.JaktovyjádøilRobert W.Friedrichs: „mezilety1945–70bylaanglo-americkásociologieoèividnì nejblížedosaženístatusumonoparadigmatickévìdy“ (1970,str.23).
Totoobdobí,ježbylopozdìjinazvánoobdobímtakzvaného„ortodoxníhokonsenzu“,kdyvakademickýchinstitucíchbritskéaamerickésociologiepøevládaloparadigmastrukturálníhofunkcionalismurozvinutéTalcottemParsonsemaRobertemK.Mertonem,bylovystøídánoobdobím takzvané„válkyškol“,ježpostupnìnarušilodominantnípostavenístrukturálníhofunkcionalismuzestranyopozitníchkoncepcí(fenomenologická sociologie,hermeneutika,symbolickýinterakcionismus,etnometodologie, nemarxistickáteoriekonfliktu,kritickásociologie,reflexivnísociologie, strukturalismus,poststrukturalismus).Vsedmdesátýchletechminulého stoletízapoèalsodvratemod„ortodoxníhokonsenzu“rovnìžproces,jehožvýsledkembylopøeneseníintelektuálníhocentrasociologiezUSAdo Evropy.
Kritikasmìøovanávùèi„ortodoxnímukonsenzu“kulminovalavedruhé polovinìšedesátýchletasvéradikálnívyjádøenínalezlavknizeAlvinaW. Gouldnera TheComingCrisisofWesternSociology (1971).Taodrážíatmosféruzklamáníarozèarovánínadstavemakademicképrofesionálnívìdy avznášípožadavkynanovézvažováníotázeksmyslu,úkolùacílùsociální vìdy.„Vìksociologie“–vyhlášenýParsonsem(1959),podlenìhožsociologiemìlavystøídatpsychologiiaekonomiinasamémvrcholusociálních vìd–senepropojilsproklamacemio„konciideologie“(Bell,1960),sociálníapoliticképroblémynebylyzredukoványnatechnickéotázky,naopak, celášedesátálétaminuléhostoletíjsouvsociologiiplnáteoretických ametodologickýchpochybností,profesionálovéjsouplnideziluzíaaktivistéplnioèekávání.Zjednodušenìøeèeno,všedesátýchletechpostupnì narùstajípochybnostijakoprofesní,takiveøejnérolioborujakotakového, šíøísepocit,žesociologieselhalamorálnìiprakticky,cožvedeodtakzvané
ideologické„válkyškol“pøesnáslednýpocitkrize,jenžseodvíjíodchvíle, kdyseukáže,žesociologienenístodospìtanikminimálnímustupnikonsenzuvotázce,jakýjejejínáslednickýprogram,ažkpøesvìdèení,žesesociologieocitla„veslepéulièce“.Fázestabilizacepozmìnì,porevoluèním støetuprotichùdnýchpostojù,zkrátkanenastala.Všeobecnìsemázato, ženovémožnosti,ježseobjevilysrozklademsociálnìvìdnýchortodoxií, zùstalynevyužity.
Vsituaci,kdydocházeloksilnémuodporuprotihegemoniiprofesionálníhopozitivismuamerickésociologie,pøicházelakeslovuodpoèátkurozmanitìjšíavnitønìpluralizovanáevropskáalternativa.Americkásociologie podruhésvìtovéválcedisponovalavporovnánísEvropoumnohemorganizovanìjšímakademickýmsystémemabylacílenìprofesionalizovanou akademickoudisciplínou.Evropskéverzesociologickéteorie(pøinejmenším britská,nìmecká,francouzská)seovšemtakrazantnìodsvýchintelektuálníchkoøenùoddìlitnedokázalyasfilosofickou,historickou,estetickou èipolitickovìdníprodukcíbylyvmnohemtìsnìjšímkontaktu.Pøenesení centradoevropskýchzemí,deprofesionalizacesociálnívìdyazpochybnìní pozitivisticko-empirickýchkoncepcívìdyvedlykzásadnípromìnìpovahy sociologickéteorie.Evropskéformulacenajednéstranìrozšíøilypøedmìtnýatematickýokruh,inovovalypojmovýrámec,pluralizovalyzákladní nástrojeanárokyoboru,nastranìdruhéovšemtéžprohloubilyfragmentacižánru.
Osmdesátálétaminuléhostoletísevrámcisociologickéteorievyznaèovalanajednéstranì„návratem“kvelkýmteoretickýmpokusùmosyntézu dosavadnísociologickétradice,nastranìdruhé„vzestupem“takzvané „postmodernírétoriky“.Systematicképokusyoodvráceníkrize,donížse sociologickáteoriedostaladíkyrozštìpenínadvavpodstatìprotikladné asoupeøícípøístupykezkoumánísociálnískuteènosti(strukturalismus astrukturálnífunkcionalismusnastranìjednéahermeneutickéainterpretativnípøístupynastranìdruhé),pøišlysesvýmivlastníminávrhy,jak dostatsociologiize„slepéulièky“.Dialogsteoretickýmpøístupem,jejž rozpracovalTalcottParsons,obnoviltakzvaný„návratkvelkéteorii“,mezi jehožhlavníprotagonistyjsouøazeniJeffreyC.Alexander(zejménadíky svéètyøsvazkové Teoretickélogicevsociologii /1982,1983/),JürgenHabermas(Teoriekomunikativníhojednání /1981;angl.vyd.1984,1987/), AnthonyGiddens(Strukturaèníteorie /1984/)aNiklasLuhmann(Sociální systémy /1984,angl.vyd.1995/)aknimžjezapotøebípøipoèístpøinejmenšímještìPierraBourdieu,AllainaTouraina,RichardaMüncha,Roye Bhaskara,NicoseMouzelise,MargaretArcherovouèiHanseJoase,kteøí
své„velké“teorievytvoøilivesmìsvosmdesátýchletech(nebonazaèátku devadesátýchlet)minuléhostoletí.Ikdyžseuvedeníautoøisvýchodisky Parsonsovapøístupuvmnohémrozcházejí,zcelazøetelnìavìdomìpøejímajínárokpøijítsobecnouteoriíspoleènosti,ježnechcepodatvyèerpávající vysvìtleníèipopisdílèíchkonkrétníchèiempirickýchskuteènostísociálníhoživota,nýbržanalytickývýkladlogikyvývojespoleènosti(respektivesociálníhosystému)jakotakové.
Vzestuppostmodernírétorikyzasesignalizovalodvratodvelkýchteoretickýchsystémùapøedevšímzásadnípromìnuvnímánírole,jižmásociálnívìdecspoleèenskynaplòovat.Sociálníproblémyjsouvnímányzpolitickéamorálníperspektivy,vìdìní,ježmásociologievytváøet,má pøedevšímnapomáhatveøejnostiorientovatsevespoleènosti,vníždochází kzásadnímpromìnámvevšechjejíchkonstitutivníchsférách,voblasti politiky,kultury,ekonomie,vìdyèisociálníchvztahù.To,coseoznaèuje jakopostmodernísociologickáteorieajejíspecifickýkonceptuálníprofil, mápøitomnìkolikvýraznýchmetateoretickýchpøedpokladù.Klíèovýse zdázejména obratkjazyku,kterýzpochybòujepøedstavyomožnostipøíméhopøístupukrealitì,pøedstavyobezprostøedníchvýznamechskuteènostiiomožnostipøíméhozprostøedkovánípravdivéskuteènostiosvìtì prostøednictvímstabilního,jistého,oèištìnéhovìdìní.Privilegovaným nástrojemkonstruovánísvìta/svìtùjezejménajazyk,kterýpøebírároli zprostøedkovatele;jazyksestávámédiem parexcellence ajedinìjehoprostøednictvímdospívámekporozumìní.Významyseutváøejívjazykovém kontextu,viznapø.Wittgensteinovu(1998)aWinchovu(2004)teoriivýznamu:jazykovéhry,formyživotaaøízenísepravidly,Gadamerùv(1975) hermeneutickýkruh,Garfinkelovu(1967)indexikalituèiDerridùv(1993) dekonstruktivismus.Døívìjší(zejménapozitivismemovlivnìné)koncepce pozorováníjsouodmítánynazákladìpøesvìdèení,žekaždépozorováníje teoretickynasycené,totiž„vždyjiž“našimilingvistickýmiakonceptuálními praktikamiovlivnìné:napø.KarlR.Popper(1976,1994),ThomasS.Kuhn (1977,1997),NelsonGoodman(1996),PaulK.Feyerabend(1985,2001). Spolusargumentemo„neurèitosti(jazykové)reference“,kterýnaznaèil LudwigWittgenstein(1998),ponìmrozpracovalWillardV.O.Quine (1960,1994)akargumentacio„nepøeložitelnostianesoumìøitelnosti“ významudovedliKuhnaFeyerabend,promìòujeobratkjazykuhlavníteoretickéametodologickéstrategiefilosofievìdy.
Vrámcisociologickéteoriesetytoinspiracepropojilyspodnìtysociálníhokonstruktivismu,ježrovnìž(specifickyprosociálnísvìt)rozvádìjí „teorii“,žejsoutosamyteorie,kteréustavujísmysl,basamuexistenciso-
ciálníhosvìta.Votázcenašíschopnostikonceptuálnìuchopitrealituje tentoproudmyšlenískeptický,atonejenvpøípadìrealitysociální,nýbrž ipøírodní.Ipøírodnívìdcižijívsociálnì,kulturnì,politicky,institucionálnì,paradigmatickyoddìlenýchsvìtechaanijejichžánrneníušetøenpromìnlivostiokolníhosvìta.Anijejichvlastnísvìtnenítakèistýaracionální, jakbysevporovnánísesociálnímièihumanitnímivìdamimohlozdát (opìtThomasS.Kuhn,radikálnìjiPaulK.Feyerabend;prointernísvìtakademickévìdyPierreBourdieu/1988/).Podlesociálníhokonstruktivismu (vjehoprogramovýchvyhlášeníchjakourèitéhosmìru)jsouvìdeckéteorie sociálníkonstrukceajistáoblastsociologievìdysepøímozabýváempirickýmianalýzamisociálníkonstrukcevìdeckýchfaktù,kterémajínejèastìji podobuetnografickýchstudiílaboratorníhoživota(zejménaBrunoLatour aSteveWoolgar/1979/).Zøetelnìseukazuje,žežijemeaoperujemese spoustoupøedsudkù,kterénámvnucujíspoustupøedpokladù,covìdaje acobymìlabýt.
Pozitivnítvrzeníopokroku,vìdìníaprofesionálníautonomiijsourovnìžzproblematizovánanovýmianalýzamiarekonceptualizacemivztahu vìdìníamoci.Vìdìníjevtìchtoanalýzáchcílematerèemmoci,jejich vztahnenívztahemnikterakpevným,naopakjezapotøebíjejneustále aznovuvyjednávat,definovatazejménademaskovat.Významapravda závisejíaodvíjejíseodsociálníchmocenskýchvztahù;copovažujemeza pravdivé,skuteènéatp.,jeutváøenosociálnímikontexty,jazykovými,sociálnímièidiskursivnímipraktikami.Cílemzkoumánísepøitomstávávysvìtlení aporozumìníprocesùm,pomocínichžsevytváøejívìdecká,sociálníèikulturnípøesvìdèení,atopomocídeskripcejednotlivýchjazykovýchher,sociálníchpraktikatradic–napø.MichelFoucault(1987,1994,1996,2002) ajehoarcheologievìdìní,genealogie,„deskripcediskursivníchfaktù“ apojem„disciplinárnímoci“;RichardRorty(1992,2000)ajehoradikální dekonstrukceidejereprezentace,popis,kterýmápøijítnamístovysvìtlení, normativnírelativismus;StevenSeidman(1991,1994)ajehoodkrývání „umìlýchomezení“;SandraHardingová(1986)a„standpointtheory“ sjejíkritikoudominantníchdiskursù.
Množstvítoho,cojepovažovánozasociálnìkonstruované,sevsouèasnostidramatickyzvìtšujea zkonstruovanost jeèastochápánaspíševmetaforickémsmyslu:gender,tøída,rasa,stát,zloèinnost,sexualita,racionalita,pokrok,emoce,láska,normalita,perverze,nemoc,tovšejednes analyzovánojakosociálníkonstrukce.Aleioceán,depreseèibicykl.Tradiènímetodologickéateoreticképretencesociálnívìdyjsouodzákladu zneváženy;prezentovatjakékolizjištìníjakovìdecké,pøicházetsnárokem
nazobecnitelnostvysvìtlení,obhajovatnárokyvìdecképravdivosti,tovše jebránojako(pøinejmenším)krajnìpodezøeléúsilí,èastìjivšakpøímojako arogantnírétorika.Teoretickéformyobecnì(zperspektivyradikálního interpretativismuasociálníhokonstruktivismu)stojípøedproblémem proklamovanékontextuality,indexikalityveškeréhovìdìní,kdyžsetranskontextuálníobecnápravdaajejímožnostrozkládáanarážínalokální, perspektivnívìdìníjistýmzpùsobemsituovanýchaktérù.
Takzvaný„postmoderníobrat“odmítáobecnoupravduauniverzální morálku,historickéaideologickénárokynormativníchperspektiv;tyjsou podlepostmoderníchteoretikùneoddìlitelnìspjatésvytváøením„metapøíbìhù“(Lyotard,1993),pøekraèujícíchindividuálníperspektivyaktérù. Odmítnutístávajícísituaceadekonstruktivnípožadavkyvevztahukodmítanéminulostinejsou,jakbylobìžnévklasickéamodernísociologické teorii,doplnìnyrekonstruktivnímipožadavkyvztaženýmikoèekávanému budoucímustavu.Dùslednádekonstrukcetradièníidejeteorieateoreticky založenéhosociálníhozkoumánívpodánípostmodernistùhrozíúplným vyprázdnìnímjakéhokoliexplanaèníhoúsilí,jelikožnenabízí(aprogramovìnabízetnechce)praktickyžádnoualternativukodmítanýmkoncepcím sociálnìvìdníhovysvìtlení,žádnouteoriinebometodikuexplanace(kromìpreferovánípopisuainterpretace).Sociálnívìdìtakhrozí,žesestane jendalším„urèitýmzpùsobempsaní“,kterýpøedemznemožòujejakýkoli zpùsobkriteriálníhoposuzování,rozlišovánímezi„psanímdobrýmašpatným“(Rorty,1982).Také„rétorickýobrat“,kterýsevsociálníchahumanitníchvìdáchodehrálvosmdesátýchletechminuléhostoletí(vizBrown, 1987,1989,1990;Simons/ed./,1990),vyšelzmetaforyvìdeckéasociální skuteènosticobyrétorickékonstrukceanaznaèil,žesociologickáargumentacejevyprávìníjakokaždéjiné,tudížjezbyteènéamarnépodøizovat jerigidnímpožadavkùm.Kritérialogickéadekvátnostiaempirickéreference,ježdosudbylaprivilegovanýminástrojisociologickéhopopisuavysvìtlení,jsoucobyrétorickékonstrukcehrounaovládnutískuteènosti.
Pøestožebybylounáhlenétvrdit,že„postmoderní“teoriejednesuzavøenoukapitoloudìjinmyšlení,souèasnývývojvlecèemsnaznaèuje,žetradiènízájmysociologickéteorieještìneøeklysvéposledníslovo,byťbyly postmodernírétorikouodhalenyjakopomýlené.Pøinejmenšímvzákladnímrozvrhumùžemevjejímrámciidentifikovatnìkolikdlouhodobìjších projektù,jimižsesociologové-teoreticistálezabývají.CharlesCamicaNeil Gross(1998,str.453)rozeznávajíosmaktivnícharelativnìoddìlených (tøebažesamozøejmì,jakužtoudìlbyprácevsociologiibývá,vzájemnì provázaných)intelektuálníchprojektù:
konstrukceobecnýchnástrojùprovyužitívempirickéanalýze, syntézarozliènýchteoretickýchpøístupù, zdokonaleníteoretickýchvýzkumnýchprogramù, dialogmezirozliènýmiteoretickýmipøístupy, rozšíøení/rekonstrukcesouèasnýchteoretickýchpøístupù, prácesminulýmiteoretickýmiideami, diagnózasouèasnýchsociálníchpodmínek, rozkladsociologickéteorie.
CamicaGross(1998,str.454)dokládají,žeanivsouèasnýchkøehkých anestabilníchpodmínkáchserozhodnìnepotýkámes „nedostatkemèlánkù,monografií,uèebnicaeditovanýchvýborùanalyzujícíchsouèasnývývojvoblastiteorie…“
Myjsmesevnašemtexturozhodlizvolitosvìdèenýzpùsob,jakpøedstavitvývojpováleènésociologickéteorie.Vybralijsmevíceneždvìdesítkysociologù,jejichžmístovkánonusociologickéteoriejednesnezpochybnitelné.Protožejsmemìlikdispoziciomezenýprostor,bylijsme nucenirezignovatnavyèerpávajícívýkladjejichdílaapøijalijsmezasvùj mnohemskromnìjšícílpøedstavitjejichhlavnímyšlenkyaukázat,èím nejvíceobohatilièastonejednoznaènìvymezenýprostorsystematického uvažováníospoleènosti.Tentotexttedynabízístruènéprofilynejvýznamnìjšíchsociologùdruhépolovinydvacátéhostoletí,jejichklíèové teorie,myšlenkyapojmy.Pøedpokládalijsmeètenáøe,kterýchcezískat vstupnínahlédnutídoprodukcesoudobésociologickéteorie,základní orientaciapøedporozumìní,ježvnejlepšímpøípadìbudemotivovat asnadiusnadníèetbuprimárníliteratury,kterávždyzùstanemnohem lepšíukázkou(sociologické)teorievprovozunežsebelépenapsanáuèebnice.Cílemnašehotextutedyneníteoretizováníospoleènostijakotakové, nýbržzcelajistìneúplnéamnohéopomíjejícípojednáníovybranýchteoriíchateoreticích,kteøísociologickémyšlenípostavilinanohyadržípøi životì.
Fenomenologickásociologie
AlfredSchütz(1899–1959)jednesuznávánjakozakladatelfenomenologickésociologie.NarodilseveVídni,kdetakévystudovalapracovaljako bankovníúøedník.Vroce1938emigrovalpøesPaøíždoUSA,kdeodroku 1939pracovalvoblastibankovnictví.Odroku1943pøednášelnaNew SchoolforSocialResearchavroce1952zdezískalnejprvekatedrusociologie,pozdìjifilosofie.HlavnímdílemuveøejnìnýmzaSchützovaživotaje kniha DersinnhafteAufbaudersozialenWelt:EineEinleitungindieverstehendeSoziologie,vydanávr.1932.Vzákladníchrysechjsouvníformuloványklíèovéproblémyapojmy,kterýmisejejíautorzabývalive svýchdalšíchpracích.SchützsevníprogramovìpøihlásilkMaxiWeberovi ajehokoncepcirozumìjícísociologie,kterousesnažildálekritickyrozpracovat.PodobnìjakoproWebera,stáváseiproSchützevýchodiskeminterpretacesociálníhojednání.
Weberovopojetírozumìjícísociologiezaloženénakonceptujednání, kteréjeprojednajícíspojenosurèitýmsmyslem,byloproSchützeinspirativní,nevšakzcelauspokojivé.ZanedostatekWeberovapøístupupovažujeSchützto,žejezaložennaurèitémzamlèenémpøedpokladu,neboťsi nekladeotázkukonstitucesmysluprojednající.Aprávìnatentoproblém seSchützorientuje.Jehoteoriesociálníhojednánísemástátteoriírozvrhu každodenníhojednánívsociálnímsvìtìazkoumáníjehomotivaèníchsouvislostí(vizGrathoff,1995,str.160).Vesvýchúvaháchpøitomvyužívá podnìtùvzešlýchzfilosofickýchpracíE.HusserlaaH.Bergsona.
SmysljepodleSchützekonstituovánvytváøenímvztahùmezidatyvìdomí.Tojejpøivádíknázoru,kterýlzelapidárnìvyjádøitformulí„SinnproblemisteinZeitproblem“–problémsmyslujeproblémèasu(Schütz,1960, str.8).Domníváse,žepomocíobecnéteorievìdomí,jakoujeBergsonova filosofietrváníneboHusserlovatranscendentálnífenomenologie,lzenaléztøešeníhádanky,kteroupøedstavujeproblematikafenoménùstanovení smysluavýkladusmyslu(tamtéž,str.10).Soudí,žezapomocifenomenologievnitøníhovìdomíèasulzeprozkoumatproblémsubjektivnìmínìného
22 ÈÁSTI.LÉTAHLEDÁNÍAÚSILÍODOSAŽENÍSHODY(1945–1968)
smyslu.Natomtozákladìsepakzabýváotázkouporozumìnícizímujednáníasmysluplnévýstavbysociálníhosvìta.
ProblémsmyslujevSchützovìknizezroku1932pojednánpøedevším vintencíchHusserlovyfilosofie.Schützpøedpokládá,žeproblémsociálníhojednánílzedovéstažkotázcesmyslzakládajícíchaktùprouduvìdomí jednajícíchjedincù.KonstitucesmyslujakovnitøníhotrváníodpovídáHusserlovuvýkladufenomenologievnitøníhoèasovéhovìdomí.PodstatnýrozdílmeziSchützemaHusserlemspoèívávtom,žekdyžSchützjakosociologstavínaHusserlovýchanalýzách,sledujejinýcílnežtranscedentální fenomenologie.Specifickýzpùsobinterpretace,kterýmározumìjícísociologiepodávat,oznaèujeSchützjakometodu„Fremdverstehen“(porozumìnícizímu),pochopenílidskéhojednání(Schütz,1960).Tentopøístup mádvìroviny;vprvéjdeootázku,jaksilidévzájemnìrozumìjívkaždodennímživotì,vdruhéoproblémvìdeckéhopochopenísubjektivních souvislostísociálníhojednání.Analýzaporozumìnícizímumáposkytnout odpovìïvoboupøípadech.
SociologickýzájemoracionalitusociálníhosvìtamusípodleSchütze zaèínatanalýzoukonkrétníchstrukturnašichzkušenostíkaždodenníhoživota.Toseodrážímj.ivpojmovéminstrumentáriu,kteréSchützvesvém dílezroku1932používá.Rozlišujezdeètyøizákladnídimenzesociálního svìta:Podlemíryparticipacejsouto„Umwelt“–svìtspolubližních(bezprostøedníokolí,partikulárnísvìtindividuálníhovnímanípøedstavující pouzeúzkýfragmentzcelkusvìta)a„Mitwelt“–svìtsouèasníkù(existuje vprostoruaèasespoleènìsemnou,alenemámonìmpøímévìdomí abezprostøednízkušenostsním).Podleèasovéhoèlenìníjsouto„Vorwelt“–svìtpøedchùdcù(bylzdepøedemnou,jetosféradìjin,kterésice mohuchápat,alenemohudonichzasahovat)a„Folgewelt“–svìtnásledovníkù(budezdepomnìanajehoutváøenísebudoupodíletti,kteøízde ještìnejsou).
Minulost,pøítomnostabudoucnostsevyjevujezejménavnašemjednání,interakcíchapoznávání.Schützsezamìøujenarozdílymeziprobíhajícímjednánímaracionalizacívýsledkù(èinù)jižrealizovanéhojednání. Tytorozdílyjsouspjatysjazykem,kterýmáschopnostpojímatminulost abudoucnostrùznýmizpùsoby.Mùžemeuvažovatobudoucíchbudoucnostech,budoucíchpøítomnostech,pøítomnýchbudoucnostech,budoucíchminulostechajakémkolivdalšímmnožstvítìchtokombinací.Pøítomnosti,vnížjesituovánojednání,jepøiznánzvláštnístatus;jakaleSchütz ukazuje,nenímožnoporozumìtjíbezproniknutíaspektyminulostiabudoucnosti.
Schützrozlišujemezirealizovanýmjednáním(èinem)aprobíhajícím jednáním(èinností):„Handlung–Handeln“,„act–action“.Prvnítypmùžemepoznatjenomtehdy,bylo-lijižtotojednánívykonáno,astalosetedy minulým(cožnijaknebránítomu,abybyloprojikovánodobudoucnosti jakopotenciálníèin).Uvìdomìnísitohotorealizovanéhojednáníjezcela závislénareflexi;tosetýkájakminulýchèinù,taktìch,kteréjsouplánoványdobudoucípøítomnosti.Tybudoucíjsouovšemnejisté;mùžemeonich pøemýšletpouzejakoomožnýchèinech.Probíhajícíjednáníjakoproces nasmìrovanývpøedjevždyorientováno,jeplánovanéavesvépodstatì teleologické.JemotivovánoúèelemapodleSchützejetomotiv„aby“.
Motivyrealizovanýchjednáníjsounaprotitomupodlezpùsobureflexe oznaèoványzaracionalizace,Schützjenazývámotivy„protože“.Racionalizovanéèinyjsouvždyvysvìtloványspoukazemnaminulost.Rozlišovánímmeziprobíhajícímjednánímarealizovanýmjednánímajejichmotivy „aby“a„protože“poukazujeSchütznarozdílyvnasmìrováníèasu(Adam, 1990,str.35).Probíhajícíjednáníjevždypøítomnouèinnostínasmìrovanoudobudoucnosti.Jetomutakivpøípadì,žeodkazujenanìco,cose stalovminulosti.Jednánínemùžesmìøovatzpátkydominulosti,reverzibilitajenemyslitelná.
Realizovanéjednáníjenaprotitomuvždyracionalizovánozpøítomnosti smìremdominulosti.VýznamjemupodleSchützepøipisovánvždypo úvaze.Tovyžaduje„vystoupit“zprouduvìdomíajednánízamìøenéhona budoucnostapohlédnoutzpìtnajednání(èiny),kteréseodehrálydøíve neboježsipøedstavujeme.IkdyžSchützchápeprobíhajícíjednáníjako jednánízamìøenénabudoucnost,pøiznávávnìmdùležitémístoivlivuminulosti.Minulostjevtìlenavevšechplánech,protožetyjsouvždypoužíványjakodruhzprostøedkovaného,nepøíméhovìdìní.Jakékolipøítomné, pøímé,zámìrnéjednáníjenavícohranièenosociálnìustavenou„zásobou vìdìní“.
Schützrozvíjínázor,žesvého„já“simùžemebýtvìdomipouzetehdy, kdyžonìmuvažujeme,kdyžsenanìreflexivnìzamìøíme.To,cosenám úvahoupodaøíuchopit,nikdynenípøítomnýtoknašichmyšlenek,jeto vždyminulost.Pøítomnostnašeho„já“jenašimúvahámnepøístupná, samisebesimùžemeuvìdomitpouzevmodu„praeterito“(Schütz,1962, str.xxxiii),vminulémèase.Schützsicestálezdùrazòujesociálníexistenci individuí,nicménìjehovýchodiskemjejednotlivec,to,jakvytváøísvùjsvìt kolemsebe,jakhoprožíváajakmurozumí.Klíèovýmpojmemjetuprožitekajehoformoujeèas.Rytmyvnitøníhotrvánítvoøízáklad,nakterémse vytváøíèasovostlidskéhoživota.Schützovaanalýzakonstituovánívýznamù
