PhDr.HelenaKubátová,Ph.D.
SOCIOLOGIEŽIVOTNÍHOZPÙSOBU
VydalaGradaPublishing,a.s. UPrùhonu22,17000Praha7
tel.:+420234264401,fax:+420234264400
www.grada.cz jakosvou3877.publikaci
OdpovìdnáredaktorkaPhDr.AliceDudáková SazbaazlomMilanVokál
NávrharealizaceobálkyDenisaKokošková Poèetstran272
Vydání1.,2010
VytisklyTiskárnyHavlíèkùvBrod,a.s. Husovaulice1881,HavlíèkùvBrod
Recenzoval: Mgr.FrantišekZnebejánek,Ph.D.
©GradaPublishing,a.s.,2010
ISBN978-80-247-2456-0
1. Pøedmìtsociologieživotníhozpùsobu
1.1Pojmy,kterýmisevyjadøujezpùsobživota
1.1.1Životnízpùsob,životnístyl,životnísloh
1.1.2Životníúroveòakvalitaživota
1.2Subjektzpùsobuživota
1.2.1Spoleènostjakosouhrnživotníchpodmínek
1.2.2Sociálnískupinajakosubjektzpùsobuživota
1.2.3Jednotlivecjakosubjektzpùsobuživota
2. Teorieživotníhozpùsobu
2.1.1Konformníživotnízpùsob
2.1.2Hédonistickýživotnízpùsob
2.1.3Deviantníživotnízpùsoby
2.2Interakcionismus
2.2.1Alternativníživotnízpùsobyaosobnost
2.2.2Sociálnìpsychologickýmodeldosahovánístatusu.58
2.3Postpragmatismus:paradoxníživotnístyly
2.3.1Liberálnì-ironickéživotnístyly
2.3.2Buržoaznì-bohémskýživotnístyl
2.4Postmarxismus:tøídníživotnístyly
2.4.1KarelMarxaekonomizujícípojetízpùsobuživota..62
2.4.2MaxWeberaživotnístyljakostatus
2.4.3PierreBourdieuatøídníživotnístyly
2.5Postmodernismus:hédonistickéživotnístyly
2.5.1Individualistickýhédonismus
2.5.2Hédonistickéspolubytí
3. Promìnyzpùsobuživota
3.1Kulturnírámceživotníhozpùsobu:promìnyetiky ........86
3.1.1Odprotestantskéetikykorganizaèníetice .......86
3.1.2Odorganizaèníetikyknovéprotestantskéetice ...88
3.1.3Odetikypovinnostiketicezodpovìdného individualismu ..............................97
3.2Sociálnídeterminantyživotníhozpùsobu:promìny sociálnístruktury .................................102
3.2.1Odpevnostiktekutosti
3.2.2Odsociálníchtøídkatomizaci ................104
3.3Biografieaživotnídráha
3.3.1Identitaabiografie
3.3.2Životnídráha
4. Smyslživotaaspotøebníživot ..........................
4.1Fenomenologickáinterpretacesmysluživota
4.1.1Životjakovolbazrozvrženýchmožností ........118
4.1.2Životjakoúkol ............................123
4.1.3Kvalitaživota
4.1.4Smyslživotaversuskonzumníživotnípostoje
4.2.Spotøebníživot ...................................130
4.2.1Masovákonzumníspoleènostakonzumní životnístyly ...............................130
4.2.2Narcistickéživotnístyly .....................136
4.2.3Buržoaznì-bohémskáspotøeba ................138
5. Prostoraèasazpùsobživota ...........................
5.1Vztahprostoruaèasuvsouèasnýchmoderních spoleènostech ...................................146
5.1.1Èasoprostorovéodpojeníanovéspojení ........146
5.1.2Prostoraèasjakonovédimenzestratifikace .....150
5.2Mezipospolitostíaspoleèností ......................152
5.2.1Odumíránípospolitosti ......................152
5.2.2Návratkpospolitosti:hédonistickéspolubytí ....154
5.2.3Návratkpospolitosti:paradoxníhledánídomova.157
5.3Venkovskýamìstskýzpùsobživota ..................160
5.3.1Venkovskýzpùsobživota ....................160
5.3.2Mìstskýzpùsobživota ......................169
6. Móda,luxusazpùsobživota
6.1Módaaluxuspodletøíd
6.1.1Historieluxusníhoživotníhozpùsobu
6.1.2ThorsteinVeblenarolebohatézahálèivétøídy
6.1.3GeorgSimmelarolestøednítøídy
6.1.4PierreBourdieu:tøídnístylyavkus
6.2Módaaluxusvpostmoderníspoleènosti
6.2.1Demokratizacemódy
6.2.2Demokratizaceluxusu
6.3Módnítrendyvodíváníavjídle
6.3.1Vyšlamódazmódy? ........................210
6.3.2Odstrachuzhladukestrachuzjídla
7. Generace,genderazpùsobživota
7.1Generaèníaspektyzpùsobuživota
7.1.1Vymezenígenerace:nesouèasnostsouèasníkù
7.1.2Životnístylydnešnímládeže
7.1.3Mezigeneraèníkonfliktamezigeneraèní spojenectví
7.2Genderovéaspektyzpùsobuživota
7.2.1Vymezenígenderu
7.2.2Symbolickánadvládamužù
7.2.3Demokratizaceženství
Tatouèebnicepojednáváoživotìzhlediskasociologického.Sociologickéhlediskoznamená,žeaèkolivpojednáváoživotìkaždého,nepojednáváoživotìnikohokonkrétního.Vtétouèebniciseprotonikdotak úplnìnenajde,apøestosiobèaskaždýzvásøekne–tojepøesnìono,tak žijijá.Alejindysiøekne–toneníomnì.
Uèebnicíprocházínìkolikèervenýchnití.Prvníèervenánitjeobsahová,tyostatníjsouformální.Obsahovouèervenounitíjemodernizace spoleènosti.Modernizacísevtétouèebnicirozumídemokratizaceaindividualizace.Nìkdysejírozumítakéracionalizace,alejindyiracionalizace. Nìkdyjechápánajakorozvolòovánísociálníchstrukturakulturních rámcù.Jakjetomožné?Jetomutakproto,ževsociologiiexistujírùzné názorynato,cojemoderníspoleènostacojehlavnímrysemjejíhovývoje. Protoosociologiiøíkáme,žeje multiparadigmatická*.Jste-lizvìdavi,jak jemožné,ženaspoleènostneexistujejedennázor,jednateorie,pakjste tìminejlepšímiadeptynaètenítétouèebnice.
Formálníèervenénitìjsouvuèebnicitøi.Prvnínitjstejižmohlividìt, pokudjstesipovšimlihvìzdièkyvpøedchozímodstavci.Tatohvìzdièka odkazujedo Glosáøeodbornýchvýrazù,kterýjezaøazennakonciknihy. Glosáøzahrnujekrátkévysvìtleníodbornýchvýrazù,kterésevyskytují vtextu.Pøisvémprvnímvýskytuvtextukaždékapitolyjsoupøíslušné odbornévýrazyoznaèenyhvìzdièkou(*)anapsánykurzivou.Vìtšinaodbornýchvýrazùjevztaženatakékjinýmodbornýmvýrazùmuvedeným v Glosáøi
Druhouformálníèervenounitíje Biografickápøíloha. Vtétopøíloze semùžetekrátceseznámitsnìkterýmizautorù,kteøísevuèebnicivyskytují.Jménoapøíjmeníautorajepøiprvnímvýskytuvtextukaždékapitolytakéoznaèenohvìzdièkou(*).VBiograficképøílozenejsouuvedena všechnadílauvedenýchautorù,vybíralajsemta,okterýchsoudím,že jsouklíèová.Dílajsouuvedenasoriginálnímnázvemarokemprvního vydání,vyšla-liknihaèesky,uvedlajsemrovnìžjejíèeskýnázevarok prvníhovydání.VGlosáøiodbornýchvýrazùjsoutakéuvedenajména autorù.Ta,kterálzenajíttakévBiograficképøíloze,jsourovnìžoznaèena
hvìzdièkou.Lzetedyøíci,žeGlosáøodbornýchvýrazùaBiografickápøílohajsouspoluvzájemnìprovázányajsousamozøejmìtaképrovázány sjednotlivýmikapitolamiuèebnice.
Tøetíformálníèervenounitíjevzájemnáprovázanostobsahujednotlivýchkapitol.Vkaždékapitolejsouodkazynadalšíkapitoly,vekterých sedanýproblémprobírá,napøíkladzjinéhoaspektunebopodrobnìji, aodkazynapøedchozíkapitoly,vekterýchseoproblémujižmluvilo,ale vjinésouvislosti.Nìkteøíautoøi,napøíklad PierreBourdieu*nebo Gilles Lipovetsky*násprovázejícelouuèebnicí.Nazákladìproblému,kterýse vdanékapitoleøeší,jevždyzdùraznìnpøíslušnýaspektjejichteorie.
Každákapitolazaèíná Uvedenímdoproblému,jehožcílemjeblíže vymezitobsahkapitoly,akonèí Závìry,vekterýchstruènìshrnujizákladníprobíranépoznatky.Protožejsemtyp,kterýsedobøeuèínazákladì rùznýchschématatabulek,zaøadilajsemiprovásrubriku Vkostce,ve kterésepokoušímopøevedenízákladníchzávìrùdotabulkovépodoby. Zavedenímrubriky Souvislosti jsemsepokusiladokumentovatproblémyprobíranévdanékapitoleúryvkytextùzdenníhotisku,zkrásnéliteraturyapod.Informaceztétorubrikybyvámmohlyposloužitknastartováníarozvíjenívašípøedstavivosti.Každákapitolakonèírubrikou Kdese dozvítevíce? Jsouvníobsaženyodkazynadalšíodbornouipopulárníliteraturu,nabeletrii,aletakénainternetovéportályadalšídokumenty.
Narozdílodtétouèebnice,kterámánìkolikèervenýchnití,moderní spoleènostžádnouèervenounitnemá.Rozvíjísepøílišrychle,jeneusazená,protožerychlostzmìnneumožòujesedimentacijejíchnorem ahodnot.Neusazenéjsoutakézpùsobyživota.Anitím,žeseozpùsobechživotavtakovéspoleènostinapíšeknížka,kterousevinedokonce nìkolikèervenýchnití,nedosáhnesetoho,abyèervenounitmìlataké spoleènost.Avlastnìbybylodostpodivné,kdybytobylomožné.
Vìøím,žetatoknihaprovásbudeinspiracínacestìzapoznánímmoderníspoleènostiamoderníchzpùsobùživota.
1.Pøedmìtsociologieživotního zpùsobu
Uvedenídoproblému
Pøedmìtemsociologieživotníhozpùsobujezpùsobživota.Tatovìtabybylabanální pouzevpøípadì,pokudbysesociologovéshodovalivtom,cojezpùsobživota.Vsociologiivšaktakováshodanepanuje.Toseprojevujeivtom,žezpùsobživotabývánazýván rùznì: životnízpùsob,životnístyl,životnísloh .Jemožnésetakésetkatseztotožòovánímzpùsobuživotas kvalitouživota ,pøípadnìs životníúrovní .Tatosituaceje zpùsobenatím,žesociologiejevìdou multiparadigmatickou *,cožznamená,že vsociologiineexistujejednateorie,kterábyvysvìtlovalaapopisovalaspoleènost.Naopak,existujeøadateorií,kterésièastovzájemnìodporujíakteréchápouodlišnìjak spoleènostaprocesy,kterévníprobíhají,taktakéjednotlivésociálníjevy.
Zpùsobživotajetaké sociálnímjevem*.Protoinanìjjemožné,vlastnìnutné,pohlížetteoretickyodlišnýmzpùsobem.Toznamená,žejenutnézpùsobživotaprimárnì vymezitnikolivempiricky(jaksereálnìjeví),aleteoreticky,tedyaplikovatnanìj obecnésociologickéteorie.Vsociologiiexistujevelkémnožstvítakovýchaplikovanýchsociologickýchteorií.Jednásenapøíkladosociologiipráce,sociologiirodiny,sociologiivýchovy,sociologiipolitiky,sociologiimládežeatd.Všechnysociálníjevy,které jsoupøedmìtemtìchtoaplikovanýchdisciplín(práce,rodina,výchova,politika,mládež atd.),jsouvšaksouèasnìtaképarciálnímisociálnímijevy,kterézkoumásociologieživotníhozpùsobu.Nenísnadzpùsobživota(také)to,jakýmrodinnýmživotemžijeme, jakžijemevpráciajakpracujeme,jakvychovávámeajsmevychováváni?
Ztohovyplývá,žesociologieživotníhozpùsobuzaujímámeziaplikovanýmisociologickýmidisciplínamizvláštnímísto.Atoproto,žesepokoušínejenomaplikovat obecnésociologickéteorienazpùsobživota,aletakéintegrovatteorieaempirickévýsledkyjinýchaplikovanýchsociologickýchdisciplín.Tímtozpùsobemsepokoušíutváøet teorienanižšíúrovniobecnosti ,najejichžzákladìpakmùžezpùsobživotaempiricky zkoumat.Pohlížetnazpùsobživota sociologicky znamená teoreticko-empiricky pohlížetnarùznéaspektyživotaajednánírùznýchsociálníchskupinijednotlivcùzakotvenýchvespoleènostiavevzájemnýchsociálníchvztazích.Ktomujenutnéalespoò rámcovìvymezitpøedmìtsociologieživotníhozpùsobu,tedyživotnízpùsob.Pøijeho vymezováníjenezbytnézamìøitsenadvazákladníproblémy.Jednaknapojmy,kterými
sezpùsobživotavyjadøuje(životnízpùsob,životnístyl,životnísloh,kvalitaživota,životníúroveò),jednaknaproblémsubjektu(tedynositele)životníhozpùsobu(spoleènost,sociálnískupina,jednotlivec).
1.1Pojmy,kterýmisevyjadøujezpùsobživota
Pojmyvyjadøujícízpùsobživotanejsoujenvýbavousociologa.Takové pojmypoužívajívrámcisvého zdravéhorozumu*inesociologové.Zeptáme-lisebìžnéhoèlovìka,cojetoživotnízpùsob,dostanemerùzné odpovìdi.Jetozpùsob,jakýmžijeme:jakseoblékáme,jakbydlíme,jak trávímesvùjvolnýèas,jakakdepracujeme,coakdyjíme,cosimyslíme osvìtìaosobì,jakouhudbuposloucháme,coètemeatd.
Onìkterýchlidechøíkáme,že„majístyl“;obvykletímmyslíme,že utìchtolidí„taknìjakvšechnodosebezapadá–obleèení,zpùsobøeèi, jídelnízvyklosti,profeseatd.“Naúrovnizdravéhorozumusemùžeme takésetkatsespojenímzdravýživotnístyl,alternativníživotnístyl,nekonformníživotnístyl,nekulturníživotnístylatd.
Zeptáme-lisenaživotnísloh,vzbudímerozpaky.Jsmezvyklípoužívatslovoslohproumìleckéslohy,známeslohyvarchitektuøe,známe takéslohovépráce,sekterýmijsmesetrápiliveškole–aleživotnísloh? Mohlobytobýtnìcojako„zèehojesloženmùjživot“?„Zjakýchsložek jesloženmùjživot?“Tøebazpráce,zezpùsobutrávenívolnéhoèasu, zmýchkonkrétníchsociálníchvazeb?
Položíme-liotázkuoživotníúrovni,pakdostanemeodpovìï,žeseto týkátoho,cosimùžukoupitvobchodì,kammùžujetnadovolenou,kde mùžubydlet.Podkvalitouživotasilidéobvyklenedokážoupøedstavit nickonkrétního,snadbysenìjakmohlatýkatzdraví,kvalityživotního prostøedíapod.
Podíváme-lisenaživotnízpùsobasouvisejícítermínyoptikousociologickéhorozumu,musímejevymezitjakoteoreticképojmy.Pøitépøíležitostizjistíme,žeobsahteoretickýchpojmùdourèitémíryodpovídá pøedstavámzdravéhorozumu.Sociologickýrozumsevšaksnažíologické asystematickévymezeníobsahupojmùasamozøejmìojejichzakotvení vempirii.
1.1.1Životnízpùsob,životnístyl,životnísloh
Pojem životnízpùsob jepovažovánzaobecnìjšípojemnežpojemživotnístyl.NapøíkladpodleèeskésocioložkyJanyDuffkovéježivotnízpùsob„systémvýznamnýchèinnostíavztahù,životníchprojevùazvyklostí typických,charakteristickýchprourèitýsubjekt(jedinceèiskupinu, eventuálnìispoleèenstvíèispoleènostcobykonkrétnínositeleživotního zpùsobu)“(Duffková,2005,s.80).
Pojem životnístyl jekonkrétnìjší.J.Duffkovározlišuježivotnístyl jednotlivceaživotnístylskupiny.„Životnímstylemjednotlivcejemožné rozumìtveznaènémíøekonzistentníživotnízpùsobjednotlivce,jehož jednotlivéèástisinavzájemodpovídají,jsouvevzájemnémvztahu,vycházejízjednotnéhozákladu,majíspoleènéjádro,resp.urèitoujednotící linii,tj.jednotný‚styl‘,kterýsejakoèervenálinieprolínávšemipodstatnýmièinnostmi,vztahy,zvyklostmiapod.nositeleživotníhostylu“ (Duffková,2005,s.81).
„Životnístylskupinypakpøedstavujedourèitémíryvyabstrahované, typickéspoleènérysyživotníhozpùsobu,resp.jehohlavních,urèujících momentù,kteréjsoupøíznaènépropøevážnouvìtšinuèlenùnìjakéskupiny(èastìjijdeovìtšíèimenšískupiny,jejichžèlenovésenavzájem všichnineznají,aleobecnìvzatomajíspoleènénìco,cojedùležitépro vytváøeníživotníhozpùsobu/stylu–napø.profesnískupinyèiobecnìji skupinyvytváøejícísevsouvislostispovolánímapøípravounanìj:životní styllékaøù,profesionálníchsportovcù,vysokoškolskýchstudentùapod.)“ (Duffková,2005,s.81).
Nazákladìuvedenýchdefiniclzeusoudit,žepojmyživotnízpùsob aživotnístyljemožnépovažovatza synonyma.Je-liživotnízpùsobvymezenjako„systém èinnostíavztahù,životníchprojevù…typickýchpro urèitýsubjekt“,paktopøedpokládá,žeprvkyživotníhozpùsobujsou vnitønìuspoøádanéakonzistentní,cožjsouvlastnosti,kterýmijevymezenživotnístyl.To,žepojmyživotnízpùsobaživotnístyllzepovažovat zasynonyma,naznaèujeiužitílomítkamezipojmyživotnízpùsob/styl.
Naživotnízpùsobaživotnístyllzevšakpohlížettakéjakona odlišné pojmy.Atotehdy,pokudsezamìøímenajejich kvalitativní stránku, tedynamíruvnitøníuspoøádanostiakonzistentnostiprvkùzpùsobuživota.
Vyjdìmeztoho,že životnízpùsob jenikoliv„systém“,ale kvantitativnísouhrn (èinností,vztahù,projevù,aspektùapod.)a životnístyl je systém,jepronìjtedycharakteristickáprovázanosttìchtoèástíživotního
zpùsobu.Provázanostjezaloženana kvalitativnísouvislosti všechtìchto èástí.Životnízpùsobbychompakmohlipostihnoutvýètovoudefinicí (covšechnodonìjpatøí),zatímcodefiniceživotníhostylubyvycházela zpøedpokladuprovázanostijednotlivýchprvkùživotníhozpùsobu.
Životnístyl bysepaknarozdílodživotníhozpùsobuvyznaèoval vnitøníintegrací,koherencíakvalitativnísouvislostívšechprvkù.Vuvedenémsmyslujepodleèeskéhosociologa JiøíhoLinharta*používánpojem životnístyl vrámci kulturologickéhopohledu naživotjedinceaspoleènosti.Životnístylseinterpretujezapomocipojmukulturnívzorecaanalýzy procesùenkulturacea socializace*.Životnístyljechápánjako vnitøní jednotatíhnoucíkjednolitému a prùkaznémuvyjádøení.Vrámcitohoto pohledunaživotnístylsepoužívajítakovépojmyjakoživotnítempo, rytmus,intenzitaèipravdaživota,životníprojev,sebeprojekce,sebeuplatnìní,sebeprožívání,sebeuvìdomìní,odcizení,smyslživota,1 životní ideál,životníharmonie,krásaživota,životnípostoj,životníaktivita,životnípocit.J.Linhartsoudí,žetytopojmylzepouzeobtížnì operacionalizovat*.Pochopitživotnístylvjehoplnécelistvostiaintencionalitìseproto dosuddaøípouzeesejisticky,popøípadìprostøednictvímbiografického popisuaanalýzy(Linhart,1996,s.1247).2
Kvalitativnípøístupkživotnímustylutedynevycházípouzezpøedpokladuvnitøníuspoøádanostiprvkùživotníhostyluvsystém,aletaké z pøedpokladuvýznamù,kterýmiaktéøiinterpretujísvìt.Takovépojetí životníhostylusesamozøejmìnedáoperacionalizovat.Operacionalismusjeprocedura,kterápatøí pozitivismu*,avšechny antipozitivistické* pøístupytutoprocedurukritizují,vymezujísevùèiníanabízejíjinýzpùsobpropojeníteoretickéhopojmusempirickouskuteèností.Antipozitivistickásociologiemákdispozicimnohopostupù,kterýmilzezkoumat kvalitusociálníchjevù akteréjsouspojenyspøímýmpozorováním: zúèastnìnépozorováníazhuštìnýpopis(napø.vrámciinterpretacekulturC.Geertze),narativnírozhovor,konverzaèníanalýzaapod.Problém tìchtokvalitativníchpøístupùjeobecnýmproblémemvšechinduktivních postupù:týkásezobecòovánídatacestykobecnéteoriiživotníhostylu nebokobecnéteoriikultury.Antipozitivistickyzamìøenívýzkumnícise snažívyhnoutvysokéúrovnizobecnìní,protožesedomnívají,žebybyla založenanapouhéspekulaci(srovnejnapø.Geertz,2000,s.13–42).
1Blížekesmysluživotavizkapitolu4.1.
2Kbiografickémupojetízpùsobuživotavizkapitoly3.3,7.1.
PodleJ.Linhartajevesrovnánís kvalitativnímpojetímživotníhostylu používánvrámci sociálnì-ekonomickéhopohledu naživotjedince aspoleènostipojem životnízpùsob (Linhart,1996,s.1247).Lzeusoudit, žesejednáokoncept sociálníhostatusu*,takjakjepoužívánvkvantitativníchvýzkumechsociálnístrukturyspoleènosti.
Podíváme-lisenatytovýzkumy,pakskuteènìzjistíme,žeživotní zpùsobjepovažovánza jednuzdimenzísociálníhostatusu (srovnej napø.Machonin,Tuèek,1996neboTuèekakol.,2003).Ovšemsouèasnì zjistíme,ževtìchtovýzkumechnenísociálnístatuspojímánvýluènì jakosocioekonomickákategorie.Sociálnístatusjevtìchtovýzkumech vymezenjakosouhrnnýsociálnístatus,kterýjerozložennadvadílèístatusy:namocensko-materiálnístatusastatuskulturnì-meritokratický. Mocensko-materiálnístatus jeoperacionalizován indikátory*postavení vøízeníaindikátoryvýšepøíjmu. Kulturnì-meritokratickýstatus jeoperacionalizovántìmitoindikátory:stupeòvzdìlání,složitostvykonávané práceaživotnístyl.
Životnístylmávtìchtovýzkumechdvaaspekty. Materiálníaspekt životníhostylu odpovídápojmu životníúroveò ajeoperacionalizován indikátoremvybavenostidomácnostipøedmìtydlouhodobéspotøeby.
Kulturníaspektživotníhostylu jechápánjako kulturníúroveò ajeoperacionalizovánindexemkulturníchaktivit(Machonin,Tuèek,1996;Tuèek akol.,2003).Dokulturníchaktivitjsouzahrnutytytoaktivitymimopracovnídoby:
1.návštìvadivadel,koncertù,výstav;
2.studiumodbornéliteratury;
3.chozenídopøírody,sport,turistika; 4.èetbakrásnéliteratury;
5.návštìvypøátel;
6.návštìvarestaurací,kaváren,zábav; 7.rukodìlnékoníèky;
8.nároènìjšífyzicképrácedoma.
Pøedpokládáse,žeindexkulturníchaktivitodprvnídoosmépoložky vyjadøujejednotlivékulturníúrovnìstatusu,atoodnejvyššíúrovnìpo nejnižší(Machonin,Tuèek,1996,s.108).
Tentopøístupmìøíživotnístylpozitivistickyakvantitativnì.Toale neznamená,žejejzkoumápouzevýètovì,tedyženeuvažujeovnitøní provázanostijakobouaspektùživotníhostylu,takdimenzísouhrnného
sociálníhostatusu.Jetomutakproto,ževýchodiskemtohotopøístupu je systémováanalýza,kterájižpøedpokládávnitønísouvislostmeziprvky systému.Pomocíodhalenívnitønísouvislostijednotlivýchaspektùovšem nenímožnéporozumìtvýznamùm,jejichžprostøednictvímaktéøisociálníhoživotainterpretujísvìt,vekterémžijísvùjživot.
Vrátíme-liseknašemuproblémuodlišnostipojmùživotnízpùsob aživotnístyl,vidíme,žesenámnašímexkurzemponìkudvyjasnil.Vzásadìjdeoto,že pojemživotnístyl býváspojováns kvalitativnímicharakteristikamiživotníhozpùsobuasvýznamy,nazákladìkterýchlidé interpretujírealituanazákladìkterýchjednajíažijí.Taktopojatýživotní stylsemusízkoumatantipozitivisticky,napøíklad fenomenologicky*èi symbolicko-interakcionisticky*.
Naprotitomu pojemživotnízpùsob býváspojováns kvantitativními charakteristikamiase systémovou provázanostíjednotlivýchprvkùživotníhozpùsobu.Taktopojatýživotnízpùsobsezkoumápozitivisticky, toznamenávzásadìsystémovìstrukturalisticky.
Neždospìjemekekoneènémurozhodnutí,zdamásmyslodlišovat pojemživotnístylodpojmuživotnízpùsob,podívámesenaposlednípojem,kterýjsmeještìneanalyzovali,na životnísloh. Pojem životnísloh používalod40.let20.století KarelHonzík*.Honzík bylarchitekt,cožnenínáhodnápoznámka,protožepojemživotnísloh senejprveobjevilvespojitostisarchitekturoumìstabudovadále vrámcitzv.užitéhoumìnívespojitostisnávrhynapøedmìtydenní spotøeby.Právìarchitektitotižpostøehli,ženavrhovatjednotlivoustavbu nestaèí,aležejenutnénavrhovatkomplexnìceléprostøedí,vnìmžmá jednotlivec,rodinanebomìstskápospolitostžít.3
K.Honzíktotoarchitektonicképojetíživotníhoslohudálerozvíjel adoplniljeoformy,kterésenetýkajípouzevìcnéhoprostøedí.Domnívá se,že„životníslohjesoustavouvzájemnìvztažnýchživotníchforem,jimižseprojevuježivoturèitéspoleènostivurèitéhistorickésituaci.… Jednáseoformyjednání,vztahù,vìdomíavìcnéhoprostøedí“(Honzík, 1958,s.7–10).Životníformoujekaždéjednání,vztah,vìdomíavìcné prostøedí,kterýmise projevuježivotspoleènosti akteré urèujípovahu životníhoslohu.Zdevidíme,žeživotníformyjsousouèasnìprojevemživotníhoslohuijehourèujícímideterminantami.
3Blížekevztahuprostoruazpùsobuživotavizkapitolu5.
K.Honzíkdìlívšechnyživotníformynaformyvìcíaformystavù. Formyvìcí jsouformyvìcnéhoprostøedí,tedyvìci,kterénásobklopují vprostoru.Jsoutokrajiny,sady,mìstaasídlištì,silnice,nábytek,nádobí apøíbory,bytovédoplòkyatextilie,stroje,nástroje,náøadí,obleèení, hraèky,plakáty,obrazy,sochyapod.Existujemnoholidí,prokteréseživotníslohomezujejennavìcnéprostøedíajehoúpravuapoužívání:žijí tím,žesepeèlivìoblékají,žesiupravujíbyt,jídelnístùlapod.
OvšempodleK.Honzíkaseživotníslohvpravémslovasmysluneomezujepouzenaformyvìcnéhoprostøedí.Vedlevìcnéhoprostøedíse totižživotníslohijednánílidíprojevujíajsouurèeny(determinovány) zpùsobem,kterýmlidénazírajísvìt,zpùsobemjejichpráce,jejichchováním,zvykyamravy,gesty,øeèíimimikou.VšechnytytoprojevyadeterminantyK.Honzíknazývá formamistavù.Formystavùjsoutedy formy vztahù ajednánímezilidmi(napø.formytøídní,rodinné,pracovníapod.) aformyreagovánínaskuteènost(napø.smyslové,citové,rozumové), jimžK.Honzíkøíká formyvìdomí.
K.Honzíksoudí,žezabývatseotázkouživotníhoslohuznamenáusilovatopoznánívšechživotníchforem,všechdílèíchstylù,jimižsevyznaèuje život.Proživotníslohjepøíznaènáprovázanostmezivšemiživotnímiformami:neexistujeproblémobytnéhodomubezproblémubydlení,zvykù avztahùmezilidmi.
K.Honzík odlišujepojemživotníslohodpojmuživotnízpùsob.Soudí, podobnìjakoJ.Linhart,ževpojmuživotnízpùsobjsouzahrnutypouze stránkyekonomickéhoúèelovéhojednání.Jednásetedyoživotnísloh omezenýpouzenaformyvìcnéhoprostøedí.Toodpovídámateriálnímu aspektuživotníhostylu,který,jakjsemjižukázala,jeoperacionalizován indikátoremvybavenostidomácností.
PodleK.Honzíkajepojemživotníslohvesrovnánístaktovymezenýmpojmemživotníhozpùsobumnohemširší.Životníslohpøedstavuje nejenomto,cospoleènostvyrábíprospotøebuajakspoleènostupravuje vzájemnévztahymezilidmi,alepøedstavujetakécitový,smyslový, estetickývztah kvìcemajednání(Honzík,1958,s.7–13).
Zvýšeuvedenéhojezøejmé,žeK.Honzíkpohlížínaživotnísloh marxisticky*.Životníformypovažujezaurèujícífaktory(determinanty)životníhoslohu,nedomnívásevšak,žeselidénepodílejínajehotvorbì. Toaleneznamená,žeživotníslohvznikázpøedstavyjehoformy(tedy zvìdomílidí);naopak, životníslohrostezbytí (Honzíktomubytíøíkákoøenyživota).Tìmitokoøenyjsouvýrobnísílyavýrobnívztahy,které tvoøí výrobnízpùsob *.Životníslohserodísamovolnìzvýrobníhozpùsobu
(anáslednìzevztahùmezilidmiazezpùsobuživota),ovšemjehodovršeníjedotváøenotvoøivostíainiciativoulidí.Tvoøivostainiciativavšak musíbýtvsouladusvýrobnímzpùsobem.Pokudtomutaknení,není možnodospìtk jednotnémucelospoleèenskémuživotnímuslohu.K.Honzíksivšímátoho,žeživotèeskoslovenskéspoleènosti50.let20.století sevyznaèujevnitønírozpornostíanekonzistentností;existujespousta mikrostylù,módazvykùaneexistuježádnýjednotnýživotnísloh.Tento stavhodnotíK.Honzíknegativnì.
Cojepøíèinoutohotostavu?Pøíèinoujenepochopenísmysluasmìru základníchspoleèenskýchsil(výrobníchsilavýrobníchvztahù),které samyženoukevznikuživotníhoslohu.Tvoøivostjednotlivcùpaknení vsouladustìmitospoleèenskýmisilami.Cíleminvenèníchatvoøivých jednotlivcùmusíbýt jednotnýsocialistickýživotnísloh.Ktomujevšak tøebapoznatapochopitspoleèenskésíly,kterémajínaživotníslohvliv.
Tytospoleèenskésílyjsouzákladnímideterminujícímifaktory,kteréurèujíživotnísloh.Kjejichpoznáníjenutnévymezitje,najítvztahymezi nimiaodhalitjejichposloupnost.
Kterédeterminantytedyurèujíživotnísloh?K.Honzíksoudí,že vnejobecnìjšírovinìjetodeterminantavýrobníchvztahù(obecnìøeèeno politickoekonomicképomìryspoleènosti–kapitalismus,socialismus). Ztétodeterminantypakvyvìrajídalšídeterminantyživotníhoslohu: tøídní,populaèní,ekonomické,organizaèní,ideovéapod.(Honzík,1958)
Jakjsemjižuvedla,Honzíkovopojetíživotníhoslohujemarxistické: ideálemjejednotnýživotníslohceléspoleènosti.Tentoideálsenapoèátku21.stoletíjevíjakoanachronismus.K.Honzíknegativnìhodnotil neexistencijednotnéhosocialistickéhoživotníhoslohuvpolovinì20.století,pøièemžnazákladìsvýchmarxistickýchvýchodisekpøedpokládal, ženejednotnostživotníhoslohuèeskoslovenskéspoleènostijezpùsobena komplikovanoucestouvýstavbysocialismuažesocialistickáspoleènost vbudoucnostidospìjekideálujednotnéhocelospoleèenskéhoživotního slohu.
Dnesmùžemeøíci,žesetentopøedpokladhistorickyukázaljakolichý, atonejenomproto,žesenepodaøilovystavìtsocialistickouakomunistickouspoleènosttak,jaktopøedpokládala Marxova*teoriestøídání spoleèensko-ekonomickýchformací*.Všechnymoderníspoleènostiprošlyastáleprocházejíhlubokousociálnídiferenciací,vjejímždùsledkuje dálenemožnépøedpokládat,ženositelemživotníhoslohumùžebýtspoleènostjakocelek.
PokudvšakHonzíkovopojetíživotníhoslohuzbavímeutopického pøedpokladubeztøídníkomunistickéspoleènostiadoplnímejeotøídní, pøípadnìstratifikaèníanalýzu,pakmùžemejehoanalýzyrùznýchforem životníhoslohuèístjakoinspirativnívýchodiskoproanalýzuživotních zpùsobùaživotníchstylùsouèasnosti.Mámtímnamyslizejménapøedpokladvnitøníprovázanostimezijednotlivýmiformami,kteréurèujíživotnísloh.OdHonzíkovajednostrannéhomarxistickéhopojetíživotního slohusemùžemepøesunoutktøídnímupojetíživotníhostyluvteorii PierraBourdieua*.Honzíkovykonkrétnípøíkladyanalýzyrùznýchživotních foremaživotníchmikrostylù,kterévycházejízèeskoslovenskéempirické reality50.let20.století,mohoudobøeposloužitjakovýchodiskoproaplikaciteorieP.Bourdieua,kterájezaloženanaanalýzefrancouzskéspoleènosti70.let20.století.4
PodleméhosoudujeHonzíkùvpokusovymezeníživotníhoslohuza pomociteorieforem,kteráodkazujekmarxistickéteoriispoleèensko-ekonomickýchformací,pokusemospojenísystémovìstrukturalistického pøístupukživotnímuzpùsobuspøístupemestetickým,tedyspøedpoklademvnitøníkvalitativnísouvislostiprvkùformyijednotlivýchforemživotníhoslohunavzájem.Honzíkovovymezeníživotníhostylutaképoukazuje kespojenílidskétvoøivostiainiciativysobjektivnímideterminujícími podmínkami.VtomtoohledujeHonzíkùvzámìrpodobnýsouèasným pokusùmvsociologiiopropojenísubjektuaobjektu(viznapø. konstruktivistickýstrukturalismus*PierraBourdieuanebo teoriestrukturace* AnthonyhoGiddense*).
1.1.1.1Životnízpùsob,neboživotnístyl,neboživotnísloh?
Identifikovanéodlišnostimeziobsahypojmùživotnízpùsob,životní stylaživotníslohplynouz odlišnostíparadigmatických*,tedyteoreticko-východiskových.Pohlédneme-linazpùsobživotapozitivisticky, nebopohlédneme-linanìjantipozitivisticky,pakuvidímeodlišnépøedmìtysvéhobádání.Ajenomvtomtoteoretickémvýchodiskovémsmyslu jerelevantníodlišovatpojmyživotnízpùsob,životnístylneboživotní sloh.Pojemživotnízpùsobbybylspojenspozitivistickým,systémovým akvantitativnímpojetím,zatímcopojemživotnístylbybylspojensanti-
4BlížekpojetíživotníhostyluP.Bourdieuavizkapitoly2.4.3,6.1.4,7.2.2.
pozitivistickým,interpretativnímakvalitativnímpojetím.Pojemživotní slohjezaložennamarxistickýchvýchodiscích,pøièemžužzmínìný P.Bourdieuvtétosouvislostipoužívápojemživotnístyl.
Podleméhosouduneníanimožné,anivhodné obecnìvymezit obsahpojmùživotnízpùsobaživotnístyl.Vidìlijsmesice,žemùžemenajít znaky,kteréodlišujíobsahytìchtopojmù,ovšemtrvatstriktnìnadodržováníjejich slovníhooznaèení vrámcicelévìdeckékomunityneníreálné aninutné.Každývýzkumníkstejnìmusínapoèátkusvéhovýzkumusvùj problém(pøedmìt)vymezitapøitépøíležitostimusípracovnìsvùj pøedmìtdefinovat.Jakpotomsvùjproblémnazve–zdaživotnízpùsob, životnístyl,nebodokonceživotnísloh,toužnenípodstatné.Diskusi ovymezenípøedmìtusociologieživotníhozpùsobutedymùžemeuzavøít dvìmazávìry:
1.Oznaèení„životnízpùsob“,„životnístyl“,„životnísloh“lzepovažovat zasynonyma,atodookamžiku,dokudnejsouvymezenyobsahypojmù,kterétatoslovaoznaèují.
2.Konkrétnívymezeníobsahupojmu,kterýsevztahujekezpùsobuživota,semusíodvíjetodteoretickéhovýchodiska.
Vedruhékapitolesebudemezabývattím,jakjemožnévymezitzpùsobživota strukturálnìfunkcionalisticky*, interakcionisticky*, postpragmaticky*, postmarxisticky*a postmodernisticky*.
1.1.2Životníúroveòakvalitaživota
Nazaèátkutétokapitolyjsemsezmínila,žejemožnésesetkatseztotožòovánímzpùsobuživotas kvalitouživota,pøípadnìs životníúrovní. Vtìchtopojmechsetakéodrážídichotomiekvantita–kvalita.
Životníúroveò jevymezenakvantitativnì,ekonomicky.Rozlišujese životníúroveòspoleènostiaživotníúroveòjednotlivce(nebodomácnosti). Životníúroveòspoleènosti jechápánajakojejímateriálníblahobyt. Mìøísezapomociukazatele,kterýmánázev hrubýdomácíproduktna hlavu (HDP).HDPje„souèethodnotyvšehozbožíaslužeb,kteréobèané zemìzarokvyprodukují,dìlenopoètemobèanù“(Krämer,2005,s.48). HDPpoužíváEvropskáunieprosrovnávání„ekonomickéhozdraví“jednotlivýchèlenskýchzemí.ÚdajeohrubémdomácímproduktuÈRjsou dostupnénahttp://www.czso.cz.
Životníúroveòjednotlivceneborodiny jechápánajakomateriální blahobyt,kterýsetýkápøedevšímúrovnìspotøeby,materiálníhovybavení domácnostíaobecnìvìcí,kterélzekoupitakterémáèlovìkkdispozici. Životníúroveòseodvozujejednakodvýšepøíjmùosobadomácností, jednakodmateriálnívybavenostidomácnostíabytù.Èeskýstatistický úøadmìøíživotníúroveòdomácnostíporovnávánímpøíjmùavýdajùdomácností,pøièemžnazákladìrozlišovánírùznýchvýdajùvytváøítzv.statistikyrodinnýchúètù(vizhttp://www.czso.cz).
Zesociologickéhohlediskasesamozøejmìpøedpokládá,ževzhledem kpøíjmovédiferenciacimoderníchspoleènostísejednotlivcineborodiny odlišujísvouživotníúrovní.Vtomtoohledujepakmožnésociologicky analyzovatnapøíkladživotníúroveònejchudšíchvrstevneboživotníúroveòvrstevsextrémnímiformamiluxusuaokázalouspotøebou.5 Vtomto rámciseanalyzujespotøebníchováníjednotlivýchvrstevspoleènosti, nákupnívzorceapod.Spojmemživotníúroveòbývajírovnìžspojovány sociologicképojmychudobaabohatství.Pøedpokládásetaké,žeživotní úroveòjednotlivcù(neborodin)jedourèitémíryprovázánasživotní úrovníspoleènosti,vekteréjednotlivec(neborodina)žije.Míratétoprovázanostijesamozøejmìotázkouempirickou.
Kvalitaživotajednotlivceneborodiny jeobvyklechápánajakokulturnostživotníhostylu,aťužsetotýkákulturnostitrávenívolnéhoèasu, pøípadnìvybavenostidomácnostikulturnímipøedmìty(jakojsounapø. knihy)nebovýševzdìlání,pøípadnìsložitostivykonávanépráce.Kvalita životavšakbýváspojovánatakésproblémemautenticity,pøípadnìodcizení,sproblémemsmysluživota,sezdravímnebosespokojenostíse životem. 6
Pojem kvalitaživotanaúrovnispoleènosti postupnìnahrazujepojemživotníúroveòspoleènosti.Obsahpojmukvalitaživotaješiršínež obsahpojmuživotníúroveò.Kvalitaživotasetotižmìøíjakzapomociindikátorùmateriálníúrovnìspoleènosti,takprostøednictvímindikátorù kvalitativníúrovnìspoleènosti.Indikátormìøícíúroveòkvalityživotase nazývá indexlidskéhorozvoje (HDI)ajesouèasnìindikátoremstupnì modernizacejednotlivýchzemí.Tentoindexjesloženzhrubéhodomácíhoproduktunahlavu,zindexuoèekávanédélkyživota(støední délkaživota)az indexuvzdìlanosti,kterýzachycujejakmíruvšeobecné
5Blížekluxusuaokázaléspotøebìvizkapitolu6. 6Blížektaktopojímanékvalitìživotavizkapitolu4.1.
gramotnosti,takpomìrprimárního,sekundárníhoaterciárníhovzdìlání vpopulaci.
Kvalitaživotavšakmùžebýtpojímánazširšíhohlediskajakozajištìní pøíslušnékvalityživotaobèanù.Vtompøípadìsekvalitaživotatýkánapøíkladveøejnéhokliduabezpeèí,dopravy(silnice,železnice),zdravého životníhoprostøedí,komunikace(telefony,internet,pošta)apod.Tyto amnohédalšíatributykvalityživotasenazývají službyveveøejném zájmu*.Službyveveøejnémzájmujsouproduktemtzv. veøejnéhosektoru*,veøejnésprávy.Lzetedyøíci,žekvalitaživotaobèanùjespravována veøejnousprávou,kterázajišťujeveøejnýklidabezpeèí,zdravéživotní prostøedíapod.
PodleH.HudeèkovéaL.Zagatysloužíslužbyveveøejnémzájmu kuspokojováníspoleèenskýchpotøeb,tedypotøebahodnot,kteréjsou nadøazenynadsoukromézájmyjednotlivcù.Protojsoutytopotøeby ahodnotyzabezpeèoványprostøednictvímpolitikstátu,napøíkladhospodáøské,sociální,kulturníapod.(Hudeèková,Zagata,2007,s.84–85)
Zvýšeuvedenéhojezøejmé,ženašedebataonutnémvzájemném prolínáníkvantitativníchakvalitativníchstránekzpùsobuživotaseodrážíivezpùsobechmìøenímateriálníakulturníúrovnìspoleènostinebo jednotlivceèidomácnosti.Zatímcoproblémživotníúrovnìsevztahuje kekonomickézákladnìzpùsobuživotaaprojevujesevespotøebì, problémkvalityživotasevážekekvalitativnírovinìzpùsobuživota aprojevujesenapøíkladživotníspokojeností,pocityštìstí,pociťovaným smyslemživotaapod.Kproblémuvztahumeziživotníúrovníakvalitou životasevrátímeveètvrtékapitole.
1.2Subjektzpùsobuživota
1.2.1Spoleènostjakosouhrnživotníchpodmínek
KdyžjsmemluvilioHonzíkovìpojetíživotníhoslohu,ukázalijsmesi, ževsouèasnýchmoderníchdiferencovanýchspoleènostechnemùžeme pøedpokládatexistencicelospoleèenskéhoživotníhozpùsobu.Pøedstava, žebysubjektemživotníhozpùsobumohlabýtspoleènostjakocelek,se ukázalajakonaivní.Teoretickyiempirickyjetedyrelevantníuvažovat pouzeo životnímzpùsobuskupiny ao životnímzpùsobujednotlivce.
Jakjsmevšakvidìlivsouvislostisživotníúrovníakvalitouživota spoleènosti,diferencovanoumoderní spoleènostjenutnépojímatjako souhrnživotníchpodmínek,kterévstupujídoutváøenízpùsobùživota skupinynebojednotlivce.Tatotezevycházízetøípøedpokladù:
1.Zpøedpokladu,žestupeòmateriálníakulturnírozvinutostispoleènosti (toznamenájakživotníúroveò,takúroveòkvalityživotaspoleènosti) urèujezpùsobživotaskupinajednotlivcù,kteøívdanéspoleènostižijí.
2.Zpøedpokladu,žeskupinyajednotlivcisenaproduktechmateriální akulturnírozvinutostispoleènostipodílejírùznoumìrou,tedyže životnípodmínkyjsoutøídnìnebostratifikaènìdiferencované
3.Zpøedpokladu,žemeziživotnípodmínkyspoleènostijetøebazahrnouttakézákladníkulturníhodnotyasociálnínormy,kterésepodílejí nautváøeníživotníhozpùsobujakskupin,takijednotlivcù.
Otázka,vjakémíøejsouživotnípodmínkyspoleènostiurèujícípro zpùsobživotaskupinynebojednotlivce,jeotázkouteoretickou,východiskovou.Jakuvidímevetøetíkapitole,životnípodmínkyjemožnépojímat jednakjako sociálnídeterminantyživotníhozpùsobu (ktomutopojetí sepøiklánìjínapø.marxistickyorientovanéteorieživotníhozpùsobu), jednakjako kulturnírámceživotníhozpùsobu (ktomutopojetísepøiklánìjínapø.pragmatistickya fenomenologicky*orientovanéteorie).
Spoleènosttedynenísubjektemzpùsobuživota,alesouhrnemživotníchpodmínek,kterésepodílejínazpùsobuživotaskupinajednotlivcù. Zateoretickyrelevantníjemožnopokládatpouzepøedpoklad,žesubjektemživotníhozpùsobujebuïsociálnískupina,nebojednotlivec.
1.2.2Sociálnískupinajakosubjektzpùsobuživota
Zpùsob,jakýmJ.Duffkovávymezila životnístylskupiny,poukazuje nato,žeskupinupojímájakoagregát.Vsociologiisevšakpojemskupina èastìjipoužíváprooznaèeníseskupenílidí,kteøímezisebou majísociální vazbu.Toznamená,žeosobìnavzájemvìdí,stýkajíse,majíspoleènýcíl nebocíle,spoleènéhodnoty,normyasankce.Vymezíme-linaopakskupinujakoagregát,pakchápemeskupinujakojednotku,kterávznikla statistickýmzobecnìnímempirickýchdat,pomocíkteréhosehledajítypické rysynapøíkladprostylprofesníchskupinapod.Tentopøístupnení chybný,alejenutnésiuvìdomit,žeje pouzestatistický ,narozdílod
pøístuputøídníhonebostratifikaèního(statusového),kterýje teoreticko-empirický.
Vyjdeme-liztøídníhonebostratifikaèníhopojetíspoleènosti,pakje nutnévrámcidebatyosubjektuživotníhozpùsobuuvažovatoskupinì vsociologickémslovasmyslu.Napøíkladteoriereálných(empirických) ateoretickýchtøídP.Bourdieuasepohybujesouèasnìnaúrovniteorie aempirie.Teoretickétøídyjsoutvoøenyaktéry,kteøíksobìmajíblízko vteoretickyzkonstruovanémsociálnímprostoru(disponujípodobnými sociálnì-ekonomickýmizdrojiakulturnímizájmyavykonávajípodobnou spoleèenskoupraxi).Ztìchtoteoretickyzkonstruovanýchtøídmohou politickoupraxívzniknoutreálnétøídy.
Abychomtedymohliuvažovatoskupinìvsociologickémslovasmyslu jakoosubjektuzpùsobuživota,pakmusímepøijmoutteoretickévýchodisko,že sociálnískupinyexistujíreálnì,nikolivjenomstatistickyjako zprùmìrovánírùznýchživotníchzpùsobùjednotlivcù.Pokudnepøijmeme teoretickévýchodisko,žesociálnískupinyexistujíreálnì,pakmùžeme uvažovatpouzeojednotlivcijakoosubjektuzpùsobuživota.Vtakovém pøípadìsevšakjednáojednotlivcevytrženéhozjehosociálníchvazeb. Podleméhosoudujevhodnìjšísetakovéredukcivyhnout.Jakjsemjiž pøedeslala,jepøitommožnévyjítzedvoupøedpokladù:
1.Moderníspoleènostje sociálnìdiferencovaná,aťužtøídnìnebo stratifikaènì,toznamená,žejerozdìlenabuïnasociálnívrstvy, nebonasociálnítøídy.
2. Existencereálných(empirických)sociálníchskupin,kteréjsoutvoøenylidmis vnitønísociálnívazbou.
Prvnípøedpokladjezhlediskateorieiempiriejednoduchý.Mùžeme jejnajítv systémovìstrukturalistickémpojetíspoleènosti,tedyvtøídníchastratifikaèníchteoriíchspoleèenskéstruktury.
Druhýpøedpoklad,tedymožnostexistencevnitønívazbymezilidmi, kteøípatøídostejnésociálnívrstvynebotøídy,jemnohemkomplikovanìjší.Jetozpùsobenotím,žena vrstvu jemožnopohlížetdvìmazpùsoby:jednakjakonastatistickyvytvoøenýagregát(tedyjakonasouhrnlidí sestejnýmsociálnímstatusem,kteøímezisebounemajížádnousociální vazbu),jednakjakonareálnouskupinulidí,kteøídisponujístejnýmsociálnímstatusem,apøestožesenavzájemneznají,orientujísenasebe jakonalidi,kteøížijístejnýmživotnímzpùsobem,asouèasnìjsouoceòovánijakosociálnískupinajinýmijednotlivciasociálnímiskupinami.
Podle PavlaMachonina*sena tøídu obvyklepohlížíjakonaskupinu lidí,kteøímajístejnékolektivnívìdomí,ježpramenízjejichtøídníhopùvodu.Tøídybuïexistujíreálnì(vMarxovìa Dahrendorfovì*pojetí), nebopouzeteoreticky,pøièemžznichpolitickoupraxímohouvzniknout reálnésociálnítøídy(Bourdieu).
Vrámcisystémovìstrukturalistickéhopojetíspoleènostijespoleènost chápánajakosociálnísystém,kterýjevnitønìstrukturovaný.Sociální strukturajetvoøena vztahymezirùznýmiprvkysociálníhosystému ,jimižjsoujednotlivílidéasociálnískupiny.Abychommohlimluvitostruktuøejakéhokolivsystému,musíbýtvztahymezijednotlivýmiprvkystrukturyalespoòèásteènìstabilizované,tedyinstitucionalizované.Instituce jsouchápányjakoustálenéregulativychováníajimodpovídajícíorganizaènístruktury.Institucionalizovanésociálnívztahymeziprvkysociálníhosystémupakovlivòujísubjektivnípostoje,chováníajednánítìchto prvkù.
Sociálnívztahymeziprvkysociálníhosystémumohoubýthorizontální nebovertikální.Vertikálnísociálnídiferenciacejezaloženanasociální hierarchii,toznamená,žepozicijednotlivceneboskupinyvestruktuøe spoleènostilzemìøitnaškále„nahoøe–dole“,„výše–níže“,„lépe–hùøe“apod.Zasociologickyvýznamnécharakteristikysociálnídiferenciacesenejèastìjipovažujíúroveòdosaženéhovzdìlání,složitostvykonávanépráce,postavenívøízení,výšepøíjmuavelikostmajetku,životní úroveòaživotnístyl.
Tìmtoobjektivnímcharakteristikámmùževíceneboménìodpovídat subjektivnísebezaøazováníjednotlivcùneboskupindohierarchizované sociálnístruktury.Mùžemepøedpokládat,žeèímvíceodpovídásubjektivnísebezaøazeníobjektivnímcharakteristikámsociálnídiferenciace,tím ménìsejednáopouhéstatistickéagregátyatímvícesejednáoskuteèné sociálnískupiny,jejichžobjektivnícharakteristikysociálníhopostavení ovlivòujíjejichvìdomíisociálníjednání.Ztohoplyne,žeproto,abychommohlirozhodnout,zdavespoleènostiexistujíreálnésociálnískupinylidísvnitønívazbouèinikoliv,musímesezamìøitnatìsnostvztahu meziobjektivníasubjektivnípozicívespoleèenskéstruktuøe(Machonin, Tuèekakol.,1996).
1.2.2.1Tøída,nebovrstva?
Tìmtodvìmapojmùmodpovídajídvìodlišnápojetísociálnístruktury. PodleP.Machoninajespojmem sociálnítøída obvyklespojováno tøídní pojetísociálnístruktury,takjaksevyvíjíodsvéhozakladateleKarla Marxepøesjehonásledníky,zejménaRalfaDahrendorfaaPierraBourdieua.ObaMarxovinásledovníciMarxekritizujízajednostrannìekonomicképojetísociálnístrukturyspoleènosti.
Spojmem sociálnívrstva jeobvyklespojováno stratifikaènípojetí sociálnístruktury,takjakseodvíjíjednakod MaxeWebera*,jednakod americkéempirickésociologie,kterájezamìøenanamìøenísociálního statusuaodnìjodvozenousociálnístratifikacispoleènosti.MaxWeber sicetaképoužívalpojemekonomickátøída(nazákladìpostavenína trhu),alekromìtohozavedlipojem statusováskupina.Tímtopojmem rozumìlsociálnískupiny,jejichžèlenovémajípodobnýsociálnípùvod, požívajípodobnouspoleèenskouprestiž,vyznaèujísepodobnouvýchovouapodobnýmstupnìmvzdìlání,podobnýmpovolánímiživotním stylem.7
Tentodualismuspohledunavertikálnísociálnídiferenciacisoudobýchspoleènostískrzekategorietøídníastratifikaènízùstávápøíznaènýmrysemisoudobéhosociologickéhomyšlení.Najednéstranìse uplatòujevevýzkumechdosahovánístatusu,8 kteréjsouzaloženyna teoriisociálnístratifikace,nadruhéstranìjsmesvìdkydlouholetédiskuseopojmutøídaajehoempirickémukotvení.
PodleP.Machoninaspoèívározdílmezistratifikaènímatøídním uspoøádánímvtom,žestratifikaènímuspoøádánímmámenamyslispíše graduálníaprostupnìjšídiferenciacivìtšíhopoètuhierarchickyodstupòovanýchskupin,zatímcotøídnímuspoøádánímmámenamyslihierarchii spøíkøejším,ménìprostupnýmastabilnìjšímuspoøádánímdomenšího poètu,obvykledvou,sociálníchtøíd(Machonin,Tuèekakol.,1996, s.20–32).
Jedùležitésiuvìdomit,žejakvpøípadìstratifikace,taktøídního uspoøádání,skupinynevznikajíaposteriornígeneralizací,alejsouapriori teoretickydefinoványzapomocioperacionalizovanýchpromìnných, kterýmijeurèenasociálnídiferenciace.Zatímcopromìnnépoužívané promìøenístratifikaèníhouspoøádáníjsouhierarchické,promìnnépo-
7BlížekpojetístatusovýchskupinM.Weberavizkapitolu2.4.2. 8Blížektomutoproblémuvizkapitolu2.2.2.
užívanépromìøenítøídníhouspoøádáníjsoudichotomické.Zvolením pøíslušnýchpromìnnýchjižpøedemrozhodujemeosvýchvýsledcích.
Promìøení stratifikovanésociálnídiferenciace sepoužívajípromìnné jakodosaženévzdìlání,kvalifikaceapracovnípostavení,kterýmodpovídajípracovnípøíjmy,pøípadnìživotníúroveòaživotnízpùsob.Vzhledem ktomu,žeseteoretickypøedpokládá,ževzdìláníakvalifikaceodpovídají pracovnímupostaveníapracovnímpøíjmùm,jestratifikaèníuspoøádání spoleènostipovažovánozameritokratické(výkonové).ZtohotopøedpokladuvycházínapøíkladParsonsovateoriestratifikace.9
Promìøení tøídnísociálnídiferenciace sepoužívajítytopromìnné: vlastnictvívýrobníchprostøedkù(K.Marx),podílnamoci(R.Dahrendorf)nebokombinacevlastnictvíekonomickéhoakulturníhokapitálu (P.Bourdieu).Použitítìchtodichotomickýchpromìnnýchpakindikuje jakpolárnívyhrocenísociálnístruktury,takijejíuzavøenost.
PodleP.Machoninasevevyspìlýchmoderníchspoleènostechtato dvìvymezenísociálnístrukturyzpravidlanevyluèují,nýbržvzájemnì doplòujíaprostupují(Machonin,Tuèekakol.,1996,s.20–32).
Vrátíme-liseknašemuproblému,zdamohouexistovatsociálnískupinyjakosubjekty(nositelé)životníhozpùsobu,pakmùžemenazákladì našehorozborudvoutypùsociálnídiferenciaceusoudit,žebybylovelkým zjednodušenímredukovatnositeleživotníhozpùsobubuïjennajednotlivcevytrženézesociálníchvazeb,nebonastatistickyvytvoøenéagregáty. Zavedeme-lidozkoumáníživotníhozpùsobuteorietøídavrstevapøedpokladempirickyexistujícíchsociálníchtøídavrstev,pakmùžememnohem hloubìjiposouditcharakterpodmínek,kteréovlivòujíutváøeníživotních zpùsobù.
Jakuvidímevetøetíkapitole,pøedpokladtøídnídiferenciacespoleènostinászavedekpojetíživotníchpodmínekjakostrukturálníchdeterminant,kterépodmiòujíaurèujítøídníživotnízpùsoby.Naopakpøedpoklad stratifikaènídiferenciacespoleènostinászavedekpojetíživotníchpodmínekjakokulturníchrámcù,vekterýchjemožnédosahovatvyššího sociálníhostatusuprostøednictvímkomunitouoceòovanéhovýkonubez ohledunasociálnì-ekonomickýpùvod.
Jakjsmesijižukázalipøivymezovánípojmuživotnízpùsob,systémovì strukturalisticképojetíneníjedinoumožností,jakpohlížetnaživotní zpùsob.Systémovìstrukturalistickýpøístupsenezabývá(aaninemùže)
9Blížektomuvizkapitolu2.1.1.
