1.RELIGIONISTIKAJAKOVÌDA ONÁBOŽENSTVÍ
Vpøedbìžnémvymezenímùžeme náboženství charakterizovat jakojednuzforem vìdoméhovztahováníèlovìkakcelkusvìta (vedlefilosofieaumìní).Náboženstvíusilujeocelostnívýkladsvìtaapostavení èlovìkavnìmajakotakovéjeneodmyslitelnìspjatoslidskýmbytím.Náboženstvísevnìjaképodobìvyskytujevkaždélidskéspoleènosti.Aèkoli jsmesizvyklinato,ževdnešnímoderníspoleènostináboženstvínehraje (zdánlivì)pøílišvýznamnouroli,apøipadánámtouž„normální“,adokoncesamozøejmé, „jsounašesouèasnébohatémìstskéspoleènostivtomto ohledunaopakzcelavýjimeèné.[…]Vevšechnámznámýchspoleènostech, aždonástupusouèasné‚globální‘mìstskécivilizace,bylonáboženství ohniskemspoleènéhoaveøejnéhoživota.“1 Vhomogenních„totálnì“náboženskýchspoleèenstvíchbylonáboženstvínìèímsamozøejmým,podporovanýmcelistvouaspoleènouživotnízkušeností.2 Pokuddokážemezpìtnì sledovatdìjiny,nacházímevnichvšudestopyuctíváníanáboženskýchobøadù.Nenaleznemevdìjináchkulturu,kterábynevykazovalaznakynáboženskosti(religiozity).Lzeoprávnìnìtvrdit,žehomosapiensjezároveò homoreligiosus.Èlovìkzaèaluctívatbohy,jakmilenabylplnìlidsképodoby.Náboženstvízaèalavznikatvestejnédobìjakoprvnívýtvarnádíla. Nebylotojenproto,žesilidéchtìlinaklonitmocnésíly,aleproto,žeraná víravyjadøovalaúdivatajemství,kteréjsouodpradávnapodstatnousouèástí prožívánítohotokrásného,byťdìsivéhosvìta.Podobnìjakoumìníbylo ináboženstvípokusemnaléztvživotìsmyslahodnotu,nepodléhajícítìlesnémuutrpení.
Podleèeskéhoreligionisty BøetislavaHoryny(*1959) „užnaúsvitìlidsképospolitostisesetkávámesprvky,kteréukazujínapøítomnostpostupnì
1 Sokol,J. Èlovìkanáboženství.Praha:Portál2003,s.27.
2 ÈeskýfilosofJ.Sokolpoukazujenato,že „otétosamozøejmostinejlépesvìdèískuteènost,žestaré jazykynemajípro‚náboženství‘žádnéslovo:zøejmìjevùbecnepotøebovalyavystaèilystechnickými termínyproobìť,uctívání,bázeònebomodlitbu.“ Tamtéž,s.17.
10 /NÁBOŽENSTVÍASPOLEÈNOST
prohlubovanéhoazjemòovanéhovìdomípøesahovánížitéhokontextu, napøítomnostlidskéhosebepøekraèováníkjakémusizavršení,zúplnìní, absolutnostismysluživotaasmrti,definitivnímuøádusvìta…Jetodoprovodnýazároveòkonstitutivníjevlidskýchdìjin.[…]Prveknáboženské sebetranscendence [lat.transcendens=vycházejícízapøedìly,pøesahující–pozn.autora] èlovìkajenatolikzøejmývevšechhistorickýchisouèasných kulturách,žetomnohévìdcepøimìloktomu,abyjejpovažovalizatzv.antropologickoukonstantu.Tímtovýrazemsenaznaèuje,ženáboženskosttvoøí neodmyslitelnousouèástlidskéhobytí,kteráserozhodujícímzpùsobempodílelanavymanìníèlovìkazživoèišnéøíšeajezdrojemtoho‚zvláštního‘, ‚jedineèného‘,‚specifickylidského‘,jímžseèlovìkodlišujeodostatníbiosféry.“3
Religiozita jeprojevemskrytéotázkyposmyslubytíjsoucího,kteráneoddìlitelnìpatøíkèlovìkuajehodìjinám.Natutootázkuexistujírùznéodpovìdi.Vìda,filosofieèiumìníposkytujíodpovìdinehotové,nedefinitivní,neuzavøené,okterýchjemožnopochybovat.Cestanáboženstvínaopak dovádíksystémudefinitivních,uzavøených,víceèiménìucelenýchavýluènýchodpovìdí,nárokujícíchsistatuspravdivosti,neboťnáboženský èlovìkvìøí,žebožskýzákladsvìtasestalsámodsebezjevnýmanámpøístupnýmažetotozjeveníjedosvìdèenovmýtech,tradicíchavposvátných knihách.Taksezlidskétouhypopøekraèováníkaždéhodosaženéhohorizonturodínáboženstvíjakohistorickyspecifické,konkrétníapotøebám danélidsképospolitostiodpovídajícísystémyodpovìdínaotázkuposmyslu bytíjsoucího.Ikdyžnáboženstvívypadájakofenoménz„jinéhosvìta“,je vysocepragmatické.ProjistépojetíBohajemnohemdùležitìjší,abyfungovalo,nežabybylovìdeckyalogickyodùvodnìné.Jakmilepøestanou náboženskéodpovìdivyhovovat,zmìníse,atonìkdyveliceradikálnì. PodleB.Horyny „konkrétnínáboženstvítrvá,dokudtytoodpovìdiharmonujíspotøebamikultury,vnížseuplatòují.Zanikatzaèínásokamžikem, kdypozbýváschopnostuspokojovatnanìkladenépožadavky,kdyjeho funkcepøejímábuïjinásoustavaodpovìdí(tzn.jináformanáboženství), neboseprosazujejinýzpùsobmyšlenísvìtaaèlovìka.“4
Prodnešníhovzdìlanéhoèlovìkajevìtšinoupojemnáboženstvízatížen èímsiiracionálním.Podlenizozemskéhobadatele JacqueseWaardenburga (*1930) však „dìjinynáboženstvíukazují,žetomutakvždynebylo:Èasto bylonáboženstvíprávìprovzdìlanceracionálnímfenoménem,kjehožna-
3 Horyna,B. Úvoddoreligionistiky.Praha:ISE1994,s.8.
4 Tamtéž,s.9.
hlíženíaužíváníbylrozumnevyhnutelný.Výzkumsnù,fantaziíaemocionálníchprocesùukázal,ževtìchtonaprvnípohled‚iracionálních‘oblastechexistujevìtšíracionalita,nežsedosudpøedpokládalo.“5
Náboženstvíjakosoustavaurèitýchspecifikovanýchvýpovìdíosvìtì aèlovìkujelidskýfenomén,historickyvzniklý,souvisejícískulturním kontextem,vnìmžseutváøíajehožjespolutvùrcem.Každénáboženstvíse jistìtýkánìèeho,colidskýživotidanouspoleènostpøesahuje,alenáboženskýživotanábožensképrojevylidísevevšechpøípadechodehrávají vtomtosvìtìnašíspoleènézkušenosti.Vtomtoohledujsounáboženství pøístupnálidskémuvìdeckémupoznáníaio zdánlivìiracionálníchnáboženskýchfaktechjemožnéformulovatobecnìplatnévýroky.Mùžemestudovat jejichhlavnícharakteristiky,formyasymboly,vkterýchsevyjadøují.Mùžemepoznávatsouvislostijejichvzniku,promìnèipøípadnìzániku,sledovat podobnostiaodlišnostiodjinýchnáboženskýchsystémù,mùžemepozorovatvazbyamomentyvzájemnéhopùsobenímezináboženstvímajinými oblastmikulturyaspoleènosti,vekterépùsobí.Tímvšímsezabývá religionistikanebolivìdaonáboženství (lat.religio=náboženství).
Akademickéstudiumnáboženství,jakožtoucelenýarelativnìsamostatnývìdníobor,jestarépouzenecelých150let.Roku1867publikovalnìmeckýhistoriknáboženství FriedrichMaxMüller(1823–1900) první svazekètyødílnépráce Støípkyznìmeckédílny (ChipsfromaGermanWorkshop,1867–1875).Tenjepovažovánza prvnímanifestsrovnávacíreligionistiky,kterýjiustaviljakosamostatnouvìdnídisciplínu(mámevnìm prvnídokladužitítermínu„scienceofreligion“–„religionistika“).Nìkdy všakbývávznikreligionistikykladendosouvislostiažsjeho Úvodemdo srovnávacíreligionistiky (IntroductiontotheScienceofReligion,1873) anebodoroku1870,kdyF.M.MüllerpøedneslsériiètyøpøednášekvKrálovskémInstitutuvLondýnì,kterésestalypodklademjehopozdìjšíknihy. F.M.Müllerbylpùvodnìindologemavydavatelemdvouvelkýchpøekladovýchedicíposvátnéliteraturyvýchodníchnáboženství Posvátnéknihy Východu (SacredBooksoftheEast,1879–1894)a Posvátnéknihybuddhismu (SacredBooksoftheBuddhist,odr.1895).Tydosáhly50svazkù,ato samoosobìilustrujejednunezbytnouokolnost,ježumožnilavzniktohoto novéhooboru–totižjistoumíruobeznámenostisnáboženskýmisystémy mimoevropskéhosvìta,ježbylaumožnìnaobjevnýmicestamipøedchozích staletíanáslednoukoloniálníexpanzíevropskýchzemí.Avšakktomu,aby
5 Waardenburg,J. Bohovézblízka.Systematickýúvoddoreligionistiky.Brno:Masarykovauniverzita aGeorgetown1997,s.7.
12 /NÁBOŽENSTVÍASPOLEÈNOST
tytosystémy,pøedtímklasifikovanéjakopohanské,vzbudilydostateènì silnýzájemakademickyorientovanýchbadatelù,muselabýtsplnìnadalší, neménìdùležitápodmínka:jistýdruhkulturníholiberalismu,jistéintelektuálníovzduší,oproštìnéodnadvládytradièníhoevropskéhonáboženství, tj.køesťanství,azcelavymanìnézautoritycírkevníchinstitucí.Obecnì mùžemeøíci,žereligionistikamohlavzniknoutteprvetehdy,kdyžsenáboženstvímohlostátpøedmìtemsamostatnéhovìdeckéhozkoumání,kdyžse vìdaodvážilaamohlaodvážitjejobjektemsvéhobádáníuèinitavespoleènostisevytvoøilypodmínky,kterétentokrokumožnily.Náboženstvítotiž velmidlouhovystupovalojakonìco,conenísouèástítohotosvìta,atudíž nemùžepodléhatvìdeckéanalýze.Vprvnípolovinì19.stoletívšakbylo nashromáždìnoobrovskémnožstvímateriáluknábožensképroblematice. Znìjjednoznaènìvyplývalo,ženáboženstvíjejevemhistorickým,žese utváøíavyvíjízaurèitýchpodmínek,stejnìjakolidskákultura,jejímžneoddìlitelnýmfenoménemnáboženstvíje.Tentomateriálpakbylpodnìtem kpoloženíceléøadyotázek:odténejzákladnìjší„Cojenáboženství?“,až pospeciálníotázkyotypech,formách,pøíèináchexistencerùznýchnáboženskýchproudùapod.
Abychomdospìlikvìdeckémupoznánínáboženskýchskuteèností,zkoumajísenábožensképøedstavyanáboženskéchováníjakovýrazovéformy lidskéhochování,jakokontingentnìlidské,vdìjináchavespoleènostise objevujícíjevy.Religionistikasetedyvýslovnìzamìøujenalidskoudimenzináboženství,studujejevnáboženstvíjakovýtvor,rysaaspektlidské kultury,jako„lidské“náboženství–jakbyloajelidmivyjadøovánoapopisováno,myšlenoažito,vìøenoaprovozováno.Vtomtosmyslujereligionistika jednouz(empirických)vìdoèlovìku.Jesouèástíhumanitníchoborù,anikoliteologie,jeantropologickoudisciplínou.
Vsouvislostispøedmìtemreligionistikyjechybnémluvitonáboženství vsinguláru: „Jejímpøedmìtemjsounáboženstvívjejichdìjinnémnohosti. Religionistikatedyzkoumárùznénábožensképøedstavy,jevy,proudy,formy, skuteènosti,symbolyaposlézecelénáboženskésystémy.Spolustímanalyzujehistorické,kulturníamyšlenkovékontexty,vnichžsesnáboženstvími setkává.“6 Protorozlišujemereligionistikuobecnouaspeciální. Obecná religionistika pojednáváotom,cojenáboženstvímspoleèné. Speciální religionistika sevìnujestudiujednotlivýchnáboženskýchsoustav.
Ještìdnesmùžemeobèasslýchat,ženáboženstvíjenatolikvýjimeèná azvláštnísféra,nesrovnatelnásjinýmioblastmilidskéhoživota,ženení
6 Horyna,B. Úvoddoreligionistiky, c.d.,s.9.
pøístupnápoznánízestranyjinévíryèinevíry,anižbynedošlokfalzifikaci, nepochopeníafalešnýminterpretacím.Každýnáboženskýsystém,smìr asvìtsevzásadìbránípohleduzvenèí,každémupokusuopopis.Proty, kdonáboženstvímžijí,jetonìcotakzávažnéhoarozhodujícího,žekaždý pokusovnìjšípohledèastopokládajízaprofanaciarouhání.Poznánípravé podstatynáboženstvíjepodletìchtonázorùmožnéjensosobnímzaujetím, založenýmnavíøe.Religionistikajevšakzaloženanaidejiracionálního anenormativníhostudiajevù,rozpoznanýchjakonáboženské.
„Religionistikanepoznávávírou,alepopisemaanalýzounáboženství anáboženskýchjevù,jejichsrovnáváním,historickýmøazením,výzkumem jejichsociálního,kulturníhoahistorickéhoprostøedíajejichjazykovým rozborem.Pracujetedypøedevšímhistoricko-filologickýmimetodami,které tvoøíjejízákladapøijejichžrozvíjenínemárovinavíryvýznamnìjšídosah. […]Probadatele,kterýsezabývánáboženstvím,nenípodstatné,jakouvíru èinevíruzastává,pokudjehoosobnípostojnenarušujeneboneovlivòuje jehovìdeckývýkonvtom,žebyformovaljehoapriornípøístupkpoznávanémumateriáluavedlhokinterpretacímpoznanéhovduchujímzastávané vìroukynebonázorunasvìt.“7
Religionistikajevìda,kteráodhlížíodzávaznostitéèionénáboženské víry.OdsaméhopoèátkusvéexistencesedistancovalaodteologiejakonaukyoBohu,protožechtìlasledovatpøizkoumánínáboženskéhofenoménu svouvlastnímetodunaprostonezávislounateologiiajejíchmetodách.Nechtìlabýtto,covždyckychtìlabýtteologie,totiž„intellectusfidei“,což znamená:takovépochopenívíry,ježzvíryvycházíadohlubšívíryopìt vyúsťuje.Chtìlabýtnavíøenezávislýmvìdeckýmpostiženímnáboženskéhojevuvùbec.Problémyreligionistikyjsourázuvìdeckého,nikolimetafyzickéhoèiontologického.Religionistikanenímetafyzikou,kterépøísluší vynášetsoudyojsoucnostièinejsoucnostiBoha.Jepouzeajedinìvìdou onáboženskémchováníèlovìka,atedyantropologiízkoumajícínáboženskýrozmìrèlovìka.Antropologickýpohledzdeznamená,žereligionistase omezujevesvémbádáníjennavnìjší,zkušenostnìvykazatelnou,lidskou aspoleèenskoustránkunáboženství.
Religionistanezkoumápravdivostèinepravdivostnáboženskéhomyšlení, platnostèineplatnostnáboženskýchhodnot,anineøíká,jakébymìlonáboženstvíbýt.Religionistikasenemùžezabývatotázkamiplatnostináboženskýchhodnotjinak,nežjakosouèástífenoménunáboženství.Otázkypravdy aexistencebožstvíèiabsolutnapatøídoteologienebofilosofie.
7 Tamtéž,s.10–11.
„Religionistikase…nezabývázkoumánímtoho,má-litoèiononáboženství‚pravdu‘,je-linositelem‚pravdy‘,je-lijehonároknapravduoprávnìný,èinikoli.Protožetematizujenáboženstvíjakokulturníakulturnìhistorickédanosti,musíponechávatotázkupotom,conáboženstvípovažovala nebopovažujízapravdu,naprostootevøenou.Projejíposuzovánínejenže nemákritéria,ježbymuselapøejímatzmetafyziky,aleneníanijejímpøedmìtem.[…]Souhrnnìøeèeno,religionistikaseneptánapravdy,kterépro sebenárokujíjednotlivánáboženství(nejjednoduššímpøíklademmùžebýt otázkapoBožískuteènosti,napø.zdaopravduexistujeBùhkøesťanství;takovouotázkureligionistikavùbecnezná,jetoproblém,kterýspadádotheologieaøešísetheologickýmiprostøedky).[…]Apologetikutheologických pravdreligionistikaneprovádíaodmítá,protoženejsoujejímpøedmìtem. Tímjsounáboženstvíanáboženskéskuteènostijakokulturníahistorické jevy.Religionistikatedypoznávávedlesamotnýchnáboženstvítakékultury, vnichžasnimižnáboženstvížilaažijí.Protovjejímplánuneníjenstudium náboženství,alenavícistudiumkulturníhovývojejakosouhrnuzákladních prvkù,urèujícíchpodobudanékultury.[…]Nábožensképøedstavyosvìtì aèlovìkupomáhajívnitønísebeidentifikaciivnìjší…identifikacidanékultury…Religionistikasetedyneptánapravdynáboženství,aleintenzívnìse táženavýznamytoho,cosechápejakopravdanáboženství,protožejsouto tytovýznamy,kterévytváøejíhistorickouidentituaurèitostsamotných náboženství,kulturaindividuí.“8
Religionistikasetedyomezujenavýzkumbezsubjektivníchpøímìsí afilosofickýchspekulacíarezignujenavšechnavýslovnáhodnocení.Je neutrální,nepøedpojatá,neníveslužbáchžádnéhonáboženstvíaneslouží takéideologickémubojiprotináboženství,ikdyžsrùznìmotivovanýmzájmemtìch,kdopøemýšlejíapíšíonáboženství,musípoèítat. Metodologickáneutralitaèiagnosticismus9 umožòujereligionistùmnepøedpojatì zkoumatnábožensképøesvìdèeníanáboženskoupraxitìchdruhých.Voblastijejichzájmusenacházíkaždýnáboženskývýrokèiobøadníúkonne proto,žebymohlèinaopaknemohlbýtpravdivý,aleproto,covyjevuje okoherentnímjádrumyšlení,kteréjezáklademkulturyajejísociálnístruktury.ReligionistikasetedynezabýváskuteènostíexistenceBoha,alevyjadøujesektomu,jakvznikalypøedstavaapojemBoha,jakémajínáleži-
8 Tamtéž,s.13–14.
9 Pojem„metodologickýagnosticismus“zavedlskotskýfilosofasociolognáboženstvíNinianSmart (1927–2001).
tosti,èímjsoucharakteristické,jakvevšechpoznatelnýchsouvislostech pùsobilyapùsobí.
Religionistikasesiceksvémuhlavnímutématusnažípøistupovatbez apriorníchhodnotovýchkritérií,bylobyvšaknaivnísedomnívat,žereligionistépoznávajínáboženstvínaprostonezaujatìaobjektivnì.Pøedstavajakékolinepøedpojaté,neutrálnívìdyjemýtus.Religionistikajakovìdecký oborsevropskoutradicíje produktemurèitéhoduchovníhovývoje,kterýomezujezpùsoby,jimižseptánanáboženství.Vìnujísejílidé,kteøístojí vurèitémyšlenkovétradici,ježjeneustáleovlivòuje,ajejichžhodnocení aideálysestávajísouèástívýzkumnéèinnosti.Toznamená,žereligionistika pracujesurèitýmimodelovýmipøedstavami.Tyjsouformuloványnazcela konkrétnímkulturnímahistorickémpozadí.Objektivitaanepøedpojatost religionistikynenínicsamozøejmého,jetospíšeideál,knìmužsemùžebadatelpostupnìpropracovávattím,žesebudeneustáleuèitptátnejenna zkoumanounáboženskouskuteènost,aleinapøedpokladysvéhovlastního postoje.
Zdejenutnésibýtstálevìdomtoho,nacoždùraznìupozornilB.Horyna,že obecnìreligionistickýpøístup knáboženstvímjakojevùmlidských dìjinalidskýchkultur jezprostøedkovánjinýmkulturnímjevem–vìdou,kterájespecifickýmproduktemevropskéhoducha.Tatoskuteènost znaènìovlivòujemetodyajazykreligionistiky,coždojistémírylimituje výzkumnáboženstvízcelaodlišných,neevropskýchkultur: „Religionistika poznáváobjektivnískuteènostnáboženstvídotémíry,dojakérozumívlastníkulturnírelacionalitì…Pojemskuteènosti,snímžpracuje,jesámkulturnìpodmínìný,tj.odpovídátradicievropskéhomyšleníoskuteènosti.Zrùznýchzpùsobùmyšlení,zrùznýchkulturníchtradicplynoualerùznápojetí skuteènostiatanejsouaplikovatelnámimosvùjkontext.[…]Religionistika…náboženství…interpretujeprostøednictvímjazykavìdy,tzn.vtradici diskursusekulárníhouniverzalismu.[…]Najítspoleènýjazyksjinýmikulturami,tedyskulturamijinakmyslícíchajinakvìøících,pakpøedpokládá dostatsenadhorizontuniverzalismu.Znamenátoprokázat,žekpodmínkámsmyslunašehomyšlení,øeèiavírynedílnìpatøímožnostradikálnìjinéhomyšlení,jinéøeèiajinévíry.“10
PodleB.Horynyreligionistika „dnesstojípøedotázkou,jakéformyracionalitymohoubýtpronidefinoványajakémohoubýtaplikoványvjejích postupech“,neboť „základnímúèelemdosavadníchforemreligionistické racionalitybyladefiniènímocnadjinakostíjiných.“ Jinakostjinýchvšak
10 Horyna,B. Úvoddoreligionistiky, c.d.,s.122–123.
16 /NÁBOŽENSTVÍASPOLEÈNOST
nelzeadekvátnìpojmoutkategoriálnímsystémemevropskéhovìdìní.Dnešníreligionistikatak „ví,žepøicházídokontaktuseskuteènostíjinakosti,jež mávlastnízákonitostisvévýstavby,svouvlastníautonomiiadìjinnoudynamiku,souèasnìvšaktéžví,žeoníhovoøíøeèí,kterávyrostlanapùdìkulturnì specifickéhopojetískuteènostisneplatnýmuniversalistickýmnárokem.“ Pojmyevropskéhovìdìníajehoklasifikaèníprincipy „seobsahovìavýznamovìutváøelyjakosouèástteologickéhomyšleníakøesťansko-misijní snahypøekonatcizíformynáboženstvínebopøizpùsobitjejichjevovéformy aobsahyvlastnímmodelùmanormámobjasnìní.…podmiòovalojepøevládajícípostavenímocenskéøeèipøistykusjinakostí,øeèizamìøenéna izolaciauchránìnívlastníhoproticizímuanaovládnutícizího.Tentotyp øeèi…sivrùznémíøeosvojilatéžreligionistika…Totopojetísekryjesezápadníracionalistickoutradicí,ježtendujektomu,propùjèovatkulturnì ahistorickypodmínìnémuvìdeckémurozumunezpochybnitelnýmetastatus.Nároknanìjjevlastnínovovìkémukonceptuvìdeckostinepochybnì odDescarta…“ Loajalitasuniverzalistickýmipøedstavamievropskévìdy vzbudilavreligionistice „smyslprouniversální,jenžjinajednustranustále nutilktzv.obecnìplatnýmauznávanýmdefinicím,nejmarkantnìjivpøípadì pojmunáboženství,nastranudruhouneustálepodnìcovalknaivitì…pìstovatuniversálnídìjinynáboženstvíjakopøedobrazdìjinlidstva“.11 Navícnáboženstvíje naindividuálníúrovnicitlivé proøadulidí,neboť øešízásadníexistenciálníotázky,dotýkajícísekaždéhoznás.Jetedypochopitelné,žejecitlivéiproreligionistyjakokonkrétníosobysjejichvlastnímsouboremhodnotapostojùknáboženství.Topakmùževéstktomu,že religionistaprojektuje(vìdomìèinevìdomì)dopøedmìtusvéhostudiasvé vlastnínáboženskéèisvìtonázorovépostoje.Èeskýsociolognáboženství DušanLužný(*1964) tutoskuteènostilustrujenapøíkladusvéhooboru: „…ideologickéapoliticképostojekonkrétníhosociologasemohouprojevit vjehoteoretickýchtezíchomístìnáboženstvívmoderníspoleènosti.Taksi napø.konzervativníautoøinedovedoupøedstavitharmonickéfungováníspoleènostibezzavedenýchatradièníchnáboženskýchinstitucí,kteréchránídodržovánítradiceajsouzákladnímikamenykaždéhopevnéhospoleèenského uspoøádání.Naopakvolnomyšlenkáøi,radikálnísocialistéaateistévnímají náboženstvíjakopøežitekstarýchèasùajakobrzdusociálníhopokroku, kteroujezáhodnonìjakýmzpùsobemodstranit.“12
11 Horyna,B.Teoriereligionistiky.Možnosti–problémy–perspektivy.In: Religio,Revueproreligionistiku 2/1995,s.120–123.
12 Nešpor,Z.R.–Lužný,D. Sociologienáboženství.Praha:Portál2007,s.45.
RELIGIONISTIKAJAKOVÌDAONÁBOŽENSTVÍ/ 17
Existujírùznézpùsoby,jakýmiseonáboženstvívypovídá.Náboženství lzestudovatzmnoharùznýchhledisekavsouladusnimisereligionistika rozdìlujenaøaduvíceménìsamostatných religionistickýchdisciplín, znichžkaždározumípøedmìtusvéhostudiatrochujinak,každápoužívá kuchopeníproblémunáboženstvíjinémetodyažádnáznichnavícnedisponujejednímjedinýmparadigmatem.
Stejnìjakojetomuuvìtšinyspoleèenskýchvìd,mùžemenáboženský jev,kterýzkoumáme,analyzovatpøedevšímdvojímzpùsobem:Buïsemùžemesoustøeditnajehoprojevyapromìnyvèase(postupovatdiachronicky), nebonavztahyaobdobyvsouèasnosti(postupovatsynchronicky).Ztoho plynouidvìzákladnímetody,kteréseovšemnavzájemdoplòují.
Snadnejzákladnìjšímmetodologickýmnástrojemstudianáboženstvíje metodahistorická(diachronická),aprotodìjinynáboženstvítvoøíjehopilíø.Historickývýzkumnáboženství,kterýprovádí historickáreligionistika,sezabývánáboženstvímijakohistorickýmivelièinamiazkoumájejich dìjiny.Vycházíz„rozlišováníèasu“(øec.dia = roz;chronos = èas)azasazujekaždénáboženstvídodìjinadìjinnépromìny.Historickévýchodisko jevreligionisticenejstaršíatýkásepøedevšímvýzkumunáboženskéhopísemnictví(zvlášťposvátnýchtextù).Zamìøujesezejménanahistorickou rekonstrukcivývoje(tj.vzniku,promìnazanikání)náboženskýchpøedstav azpùsobùjednáníasnimisouvisejícíchzpùsobùsocializaceainstitucionalizacenáboženství.Ukazujenáboženstvíjakodìjinnéjevy,ježjsousamy opìtèástíobsáhlejšíhodìjinnéhoprocesu.Urèitýmnebezpeèímjezdehistorickýdeterminismus,kterýbychtìlrozmanitéprojevytohoèionoho náboženstvíodvozovatodjejichmístanaèasovéose.
Skuteènìporozumìtnáboženstvívšaknelzepouzezjehodìjin.Jerovnìž tøebazkoumatjehojednotlivéformyaprojevyvrùznýchkulturáchnazákladìvyváženéperspektivy,neboť „religionista…nemùžeplnìpochopit jednotlivéhoboha,spasitelenebourèitýmýtusostvoøení,dokudnepozná celéspektrumbohù,spasitelùastvoøitelskýchmýtù.[…]Mùžemepakvidìt èástivevztahukcelku,odchylkyvevztahukhlavnímtématùmainovaceve vztahukeglobálnímhistorickýmformámnáboženství.“13 Synchronickýpostupsiprotovšímápodobnýchjevùvrùznýchoblastechakulturách.Klade
13 Paden,W. Bádáníoposvátnu.Náboženstvívespektruinterpretací.Brno:Masarykovauniverzita 2002,s.81.
18 /NÁBOŽENSTVÍASPOLEÈNOST
jevšechnydo„téhožèasu“nebolépeøeèenomimoèas(øec.syn=s).Jde osledováníaanalýzujevùsamýchbezohledunajejichèasovézaøazení.
Tentosrovnávacívýzkumnáboženství,kterýjepøedmìtem srovnávací (komparativní)religionistiky ajehožúkolem „jedohlédnout…zavšechna dílèítvrzeníjednotlivýchnáboženstvíavidìtceleknáboženstvísohledem najehosouvislostiarozdíly“14,komparujenáboženskéfenomény,zpravidlaanižbypøihlíželkjejichhistorickémuzaèlenìní.Jehoúkolemjesystematizovatpoznatkyreligionistikyprostøednictvímpopisunáboženských jevùajejichvzájemnéhosrovnávání.Protosenìkdyhovoøío„popisné (deskriptivní)religionistice“.Nedílnousouèástíreligionistickékomparatistikyjerovnìžohranièovánísvìtanáboženskýchjevùvùèifenoménùm, kteréjsousouèástísvìtaprofánníhobytí.
Jakohlavnímetodysezdetedypoužívají deskripce(popis)akomparace (srovnání)náboženskýchjevù.Tovšaknarážínaurèitémetodologické problémy.Deskripcenikdynezrcadlídata,jak„objektivnì“jsou.Jakzdùrazòujeèeskýreligionista IvanOdiloŠtampach(*1946),jižpouhý „popis jementálníaktivita.Výbìrjevù,pøipsánívýznamunìkterýmaopomenutí jiných,zachycenívnímanéhotìmièionìmitermíny,tovšejeproces,vnìmž seprojevujesubjektivitabadatele.Izapopisemstojíjehoreflektovanánebo spontánnífilosofickástanoviska,jehokonkrétnízájmy.Badatelvrolipozorovateleapopisovatelenáboženskýchjevùjehistorickysituovaný,nenípøístrojem,kterýbymechanickysnímalaregistrovaljevyvesvémokolí.“15 Pøestonelzetvrdit,žebysubjektivitabadatelevyluèovalavìdeckýcharakter oboru.Rizikusubjektivnípøedpojatostijednotlivýchbadatelù,jakožimožnémuzkreslenípopisuajednostrannéinterpretacisezamezujeodbornou diskusí,jejímžvýsledkemmùžebýtvyrovnanìjšípohlednatematiku.
Deskripceakomparacepøedpokládajíjistoustabilitureligiózníchjevù, kteréjsouvšakveskuteènostivneustálémpohybu,vdìjinnémprocesu.
Deskripceakomparacemusíodprocesuálníhorázunáboženskýchjevùodhlédnout.Musíudìlatsynchronníprùøezjevy,ježchcesledovat.Všímási spíšestrukturyneždynamikyjevù.
Východiskemsrovnávacíhopøístupujezájemo svìtnáboženskýchjevù. Náboženstvísezdevyjevujejakoútvar,jenžseskládázrùznýchprvkù–náboženskýchfaktù,kterájsouprodotyènélidivnìjakémohleduposvátná. Náboženskéjevysamotnéjsoupakklasifikoványasrovnáványnezávisle nadìjinnémkontextuanakonkrétníchsociálníchstrukturách,vnichžvy-
14 Tamtéž,s.89.
15 Štampach,I.O. Pøehledreligionistiky.Praha:Portál2008,s.20.
stupují.Jepøirozené,žepøisrovnávánívícenáboženství,jakvjednotlivostech,takjakocelkù,seobjevípodobnosti,kterévykazujíurèitoupravidelnostvýskytuvrùznýchtradicích.Následkemtohodojdeknezbytnému procesuzevšeobecòování,èilikvytváøeníurèitýchvzorcùnebomodelùjakožtopomùcekproporozumìnínáboženskýmfenoménùm.Srovnávací metodatakpracujespøedstavouspoleènéhotypologickéhojmenovatele, jehožpomocívytváøítøídyanalogickýchnáboženskýchjevù.Souhrntøíd takovýchjevùpakchápejako„náboženství“.
Nìkteréteoriesesnažívysvìtlitnáboženstvímimonáboženskýmièiniteli, tj.zredukovatjenaúroveòjevùspoleèenských,psychologických,antropologickýchneboibiologických.Protitomustojínázor,ženáboženskádata jsoujevy„suigeneris“,aprotojenezbytnévymezitprojejichvysvìtlení specificképojmy,kterébybylypøimìøenépovazenáboženstvíakterénelze zredukovatnažádnouzjevnìnenáboženskouaobecnìpøístupnourealitu. Podletohotopojetíjenáboženstvíspecifickýmzpùsobempohledunasvìt aformoujehopoøádání.Náboženstvínezastupujesociálnísílyanipsychologickéstavy,alejeformouinterpretovánízkušenostipomocívlastnísymboliky.Spoleènýmtypologickýmjmenovatelembývávtomtopøípadìnejèastìji pojemsvatosti–sakrálna (RudolfOtto,MirceaEliade).Jednou známitekprotitìmtomyslitelùmjeobvinìní,žesejimpojemsakrálnastal apriorníkategoriívestudiunáboženství,èímžsepøiblížiliteologickému postoji.Vznikázdenebezpeèí,žechápánínáboženstvíjakovelièinysuigenerissestanevzásadìnáboženským(atedynereligionistickým)zpùsobem vypovídáníonáboženství,jenžsezakládánapøesvìdèeníojehomimolidském(božském)pùvoduaobožímzjeveníjakoprazákladunáboženství, kterýjevzásadìnalidskýchdìjináchnezávislý.
Metoda,kterásenejèastìjipøikomparativnímstudiunáboženstvívyužívá, bývá metodafenomenologická (vtétosouvislostisenìkdyhovoøío fenomenologiináboženství).Fenomenologie,jejímžzakladatelemjenìmecký filosofaprostìjovskýrodák EdmundHusserl(1859–1938),jezkoumánímzjevnýchrysùvìcívprotikladukjejichkauzalitì.Vtomtovýznamuse tentotermínpoužívájakvreligionistice,takvjinýchoborech.Jako„fenomenologienáboženství“senejdøíveoznaèovalaklasifikaènífázevýzkumu, pozdìjisevýznamtohototermínurozšíøilinastudiumpodstatyjevùana procesporozumìnínáboženskýmfenoménùm.Fenomenologickyorientovaníreligionistésipøedevšímvšímajísvatýchmíst,pøedmìtù,èasù,dìjù aosobjakomotivùpøítomnýchvrùznýchnáboženstvích.
Religionistikajepopisnádisciplína,aprotosesnažípostupovatbezinterpretaèníchpøedsudkùvázanýchnajakékolináboženskéèiprotinábožen-
20 /NÁBOŽENSTVÍASPOLEÈNOST
sképozice.Nezajímáseoto,jestlináboženstvímá,nebonemápravdu,dívá senanìjakonadruhzkušenosti,chováníasymbolickéhosystému.Vnáboženstvítedyvidí fenomén(jev).Fenomén(zøec.fainomenon=zjevené) znamenájev,to,coseèlovìkuukazuje,atobezrozlišení,zdasejedná oskuteènostneboklam.Fenoménjefakt,kterýnesevýznamadávásmysl. Slovo„jev“odkazujenato,ževefaktusenìco„vyjevuje“,zpøítomòuje, ukazuje,atovurèitésituaciurèitéosobìneboskupinì.PodleJ.Waardenburgamusífaktsplòovatdvìpodmínky,abymohlbýtnazván„náboženským“: „Zaprvélzefaktoznaèitjakonáboženskýjedinìtehdy,je-limu vjehovlastnímkulturnímkontextupøisuzovánnáboženskývýznam.Jeden atýžfenoménmùžemítvjednékultuøenáboženskývýznamavnìjakéjiné nikoli.Kulturnírámecrozhoduje,zdajefakt‚skuteènì‘náboženský.Zadruhélzefaktnazvat‚úèinnì‘náboženskýmjenomtehdy,kdyžmá…‚poslední‘ význam,‚absolutní‘platnostprolidi,jichžseprávìtýká.Faktpotompùsobí tímzpùsobem,žeposkytujesmysl,pøedevšímsvýmpoukazemnanìjaký vztažnýbod,jenžjesámpøedpoklademsmyslu.Abymohlnìjakýfaktbýt nazván‚náboženským‘,musítedybýtnahlíženvevlastnímkulturnímrámci jakonáboženský(tedybýt‚skuteènì‘náboženský),amusíodkazovatna nìco,coprodotyènélidipùsobízásadnìjakodárcesmyslu(tedybýt ‚úèinnì‘náboženský).“16
Fenomenologiechcezachytitto,cojebezprostøednìdáno,apomocífenomenologickéredukce(„uzávorkování“,doèasnévyøazenípøedbìžných pøesvìdèení,vèetnìpøedpokladu,žefenoménjeskuteèný,existujícípøedmìt)dospìtkjasnémunazíránípodstat.Odhlížíodpøedpokladùpøedem pøítomnýchvmysli.Narozdílodjinýchmetodsefenomenologickámetoda systematickysnažívystøíhatjakýchkolivysvìtlenístudovanýchnáboženskýchjevù,kterájsoujimcizí.Naopakusilujeoto,abyjepodalatak,jakby sejevilypozorovateli,kterýbyse„vžil“dostudovanéhosystému.Religionistickýpøístupvyžadujeschopnostvìcnéhopochopeníavysvìtlení toho,jakjinílidéprožívajísvìt,anižbysesámnechalovlivnitvlastnímstanoviskem.Ukáznìnostfenomenologickéhopøístupukreligionistickému materiálu(metodologickýagnosticismus)taktoumožnilajistéporozumìní jehovýznamu„zevnitø“.Tojetak,jakjejchápounebozažívajípøíslušníci zkoumanéhonáboženství.Vlastnípojetítoho,jakbymìlbýtsvìtuspoøádán,musíreligionista„dátdozávorek“,abymohlvyslechnout,jakhosestavujíjiní.Nanìjakoudobumusíodsunoutstranou,cosvìtznamenápro nìho,abyzjistil,coznamenáprojiné.Tentopostupznámývefenomenologii
16 Waardenburg,J.,c.d.,s.18.
