Podìkování
Spodìkovánímvìnujemetutoknihuvšem,kteøínìjakýmzpùsobemnaplnili aobohatilinaševlastnísmyslyaživoty–tím,conámøekli(neboneøekli), ukázali(neboneukázali),dali(nebonedali)pocítit,prožítazažít… Stalisetaktotižsouèástínašichživotùanássamých.
VOlomouci25.bøezna2010MiroslavOrelaVìraFacová
MUDr.PhDr.MiroslavOrel,PaedDr.Mgr.VìraFacováakolektiv
ÈLOVÌK,JEHOSMYSLYASVÌT
VydalaGradaPublishing,a.s. UPrùhonu22,17000Praha7 tel.:+420234264401,fax:+420234264400 www.grada.cz jakosvou4162.publikaci
Spoluautoøi: t.è.studujícíOndøejFac
prof.MUDr.MiroslavHeøman,Ph.D. MUDr.ZdenìkHložek,Ph.D. MUDr.MartinKaláb
MUDr.BohdanKøupka,Ph.D. MUDr.PetrMlèák
PhDr.RadkoObereignerù,Ph.D. JiøíŠimonek,promovanýpsycholog doc.MUDr.RostislavVeèeøa,Ph.D. MUDr.PeterWágner
Recenzovali:
prof.MUDr.JaroslavPokorný,DrSc.,UKPraha doc.PhDr.MichalMiovský,Ph.D.,UKPraha
OdpovìdnáredaktorkaDrahušeMašková IlustraceMUDr.PhDr.MiroslavOrel IlustracenaobálceIng.JiøíRománek SazbaazlomMilanVokál GrafickýnávrhazpracováníobálkyRadekKrédl Poèetstran256 Vydání1.,2010
VytisklyTiskárnyHavlíèkùvBrod,a.s.
©GradaPublishing,a.s.,2010
CoverPhoto©JiøíRománek,MiroslavOrel
ISBN978-80-247-2946-6
OBSAH
2. JAKAZÈEHOJSOUSMYSLYPOSTAVENYAJAKFUNGUJÍ
MiroslavOrel,OndøejFac
2.1Bunìènéreceptory
2.1.1Rozlišenívlastníhoacizího
2.2Rozdìlenísmyslù
3. JAKJSMETOVIDÌLIKDYSIAJAKTOVIDÍMEDNES
MartinKaláb
4.
3.5Hmat,bolestavnímáníteploty.........................48
MiroslavOrel,VìraFacová,PetrMlèák,RadkoObereignerù 4.1Èímajakvidíme?................................51
MiroslavOrel,VìraFacová
4.1.1Stavbasítnice
4.1.2Zokadomozku
4.1.3Pøídatnéorgányoèní
4.2Jakokovzniká,rosteavyvíjísepøednarozením ................66 MiroslavOrel
4.3Vyšetøovacímetodyvrukoulékaøùapsychologù ...............68 PetrMlèák,RadkoObereignerù,MiroslavOrel
4.3.1Vyšetøeníoèníchlékaøù .........................69 PetrMlèák
4.3.2Vyšetøenízrakuvpsychologii
RadkoObereignerù
4.4Kdyžzrakovéústrojíneslouží,jakmá
PetrMlèák
4.4.1Refrakènívadyavetchozrakost
4.4.2Onemocnìnívíèek
4.4.3Onemocnìníslznéhoústrojí
4.4.4Onemocnìníspojivky
4.4.5Onemocnìnírohovky
4.4.6Onemocnìníživnatky
4.4.7Onemocnìníèoèky
4.4.8Onemocnìnísklivce
4.4.9Onemocnìnísítnice
4.4.10Onemocnìnízrakovéhonervu–zelenýzákal(glaukom) ........90
4.4.11Úrazyoka ................................91
4.5Mùžemezrakovlivnit…(?) ...........................92
PetrMlèák
4.5.1Léèbarefrakèníchvadavetchozrakosti
4.5.2Léèbaonemocnìnívíèek ........................93
4.5.3Léèbaonemocnìníslznéhoústrojí ...................93
4.5.4Léèbaonemocnìníspojivkyarohovky
4.5.5Léèbaonemocnìníživnatky
4.5.6Léèbašedéhozákalu ..........................94
4.5.7Léèbavybranýchonemocnìnísítnice
4.5.8Léèbazelenéhozákalu(glaukomu)
4.5.9Léèbaúrazùoka
MiroslavOrel,VìraFacová,ZdenìkHložek,RadkoObereignerù 5.1Èímajakslyšíme?...............................98
MiroslavOrel,VìraFacová
5.1.1Zevníucho
5.1.2Støedníucho
5.1.3Vnitøníucho
5.1.4Zušníhoboltcedomozku
5.2Jakuchovzniká,rosteavyvíjísepøednarozením
MiroslavOrel
5.3Vyšetøovacímetodyvrukoulékaøùapsychologù
ZdenìkHložek,RadkoObereignerù,MiroslavOrel
5.3.1Vyšetøeníušních–nosních–krèníchlékaøù
ZdenìkHložek,MiroslavOrel
5.3.2Vyšetøenísluchuvpsychologii
RadkoObereignerù
5.4Kdyžsluchneslouží,jakmá
ZdenìkHložek,MiroslavOrel
5.4.1Vývojovéporuchyušníhoboltce
5.4.2Vrozenáatréziezevníhozvukovodu
5.4.3Cerumenobturans
5.4.4Zánìtyzevníhozvukovodu
5.4.5Exostózy
5.4.6Cizítìlesavevnìjšímzvukovodu
5.4.7Nádoryvnìjšíhozvukovoduastøedouší
5.4.8Akutníserotubárníkatar
5.4.9Akutnízánìtstøedníhoucha
5.4.10Chronickýhnisavýzánìtstøedníhoucha
5.4.11Zánìtyvnitøníhoucha
5.4.12Degenerativnínemocivnitøníhoucha
5.4.13Poranìníbubínkuastøedoušníchkùstek
5.4.14Akutrauma
5.4.15Náhláztrátasluchunejasnéetiologie
5.4.16MorbusMenièri(Menièrovanemoc)
5.4.17Otoskleróza
5.4.18Tinnitus(ušníšelesty)
5.5Mùžemesluchovlivnit…(?)
ZdenìkHložek,MiroslavOrel
5.5.1Sluchadla
5.5.2Kochleárníimplantáty
6. ACOROVNOVÁHA…(?)
MiroslavOrel,VìraFacová,BohdanKøupka
6.1Èímajakvnímámepolohuapohybhlavy
MiroslavOrel,VìraFacová
6.1.1Orgánypolohy
6.1.2Orgánypohybu
6.1.3Zblanitéholabyrintudomozku
6.2Jakrovnovážnéústrojívzniká,rosteavyvíjísepøednarozením
MiroslavOrel
6.3Vyšetøovacímetodyvrukoulékaøù
BohdanKøupka,MiroslavOrel
6.4Poruchyrovnováhy
BohdanKøupka
6.4.1Nevestibulárnízávrať
6.4.2Vestibulárnízávrať
6.5Mùžemeporuchyrovnováhyovlivnit…(?)
BohdanKøupka
7. ÈICHÁME
MiroslavOrel,OndøejFac,RadkoObereignerù
7.1Èímajakèicháme
MiroslavOrel,OndøejFac
7.1.1Znosudomozku
7.2Jakèichovéústrojívzniká,rosteavyvíjísepøednarozením
MiroslavOrel
7.3Vyšetøeníèichu .................................142
RadkoObereignerù,MiroslavOrel
7.4Poruchyaovlivnìníèichu
MiroslavOrel
MiroslavOrel
8.1Èímajakochutnáváme?
8.1.1Zjazykaaústnídutinydomozku
8.2Jakchuťovéústrojívzniká,rosteavyvíjísepøednarozením
8.3Vyšetøení,poruchyaovlivnìníchuťovéhoèidla
9. DOTÝKÁMESEADOTÝKAJÍSENÁS
MiroslavOrel,VìraFacová,BohdanKøupka
9.1Coajakvnímámekùží…(?)
MiroslavOrel,VìraFacová
9.1.1Zkùžedomozku ............................152 MiroslavOrel
9.2Jakkùževzniká,rosteavyvíjísepøednarozením
MiroslavOrel
9.3Vyšetøovacímetodyvrukoulékaøù
BohdanKøupka
9.4Kdyžkožníèitíneslouží,jakmá ........................160 BohdanKøupka
9.4.1Periferníporuchycitlivosti
9.4.2Centrálníporuchycitlivosti
9.5Mùžemekožnícitlivostovlivnit…(?)
BohdanKøupka
10. PØÍKLADYZOBRAZOVÁNÍVYBRANÝCHSMYSLOVÝCHORGÁNÙ
MiroslavHeøman
11.
12. VNÍMÁMEBOLESTASLAST ..........................
MiroslavOrel,VìraFacová,RostislavVeèeøa,PeterWágner
12.1Cojetobolestajakvzniká ..........................182 MiroslavOrel,VìraFacová
12.2Cestybolestivýchzpráv ............................185 MiroslavOrel,VìraFacová
12.3Bolíjentìlo(nìkterépsychosomatickésouvislostibolesti)? .........188 MiroslavOrel,VìraFacová
12.4Colzesbolestídìlat?.............................190 MiroslavOrel,VìraFacová,RostislavVeèeøa,PeterWágner
12.4.1Farmakologickáléèbabolesti .....................191 RostislavVeèeøa
12.4.2Acoplacebo…(?)
MiroslavOrel
12.4.3Nefarmakologickémožnostiovlivnìníbolesti
MiroslavOrel,VìraFacová,PeterWágner
12.4.3.1Bolestaléèebnárehabilitace
PeterWágner,MiroslavOrel
12.5Vnímámeslast.................................206
MiroslavOrel,VìraFacová
12.5.1Mozekaslast
13. VNÍMÁMEVÈASE
VìraFacová,MiroslavOrel,JiøíŠimonek
13.1Pøednarozenímakrátceponìm
13.2Prvníroky
13.3Rostemedál..................................221
13.4Jsmedospìlíastárneme
MiroslavOrel,VìraFacová
14.1Šalebnévjemyahypnóza
14.2Látkyvyvolávajícíšalebnévjemy
14.3„Jednoznaènénejednoznaèno“nebo„nejednoznaènéjednoznaèno“?
MiroslavOrel,VìraFacová
1.KRÁTKÉSLOVONAÚVOD
MiroslavOrel,VìraFacová
Vnímám–vnímáš–vnímáme… Jakbìžnánámmohoupøipadattatoslova. Jakpøirozenìvyužívámejejichnáplòaobsah.Pozorujemekrajinu,druhéhoèlovìka nebooblíbenýfilm.Poslouchámehudbu,šumìnívodynebozprávyvrádiu.Kdyžzavøemeoèi,víme,vjaképolozejsounašeruceanohy.Stovkyatisícetìchtoapodobnýchinformacípovažujemezazcelasamozøejmé.
Cosevšakdìje,nežsiuvìdomíme,nacosedívámeacotovnásvyvolává?Jak slyšíme?Jakvlastnìcítímenìžnýdotekatvrdýpád,høejivépaprskyslunce,vùnijahodnebosena?
Smyslovévnímání,kterémusevknizevìnujeme,jebezesporujednouzezásadních podmínekživota.Každýživýtvor(èlovìkanevyjímaje)jezcelazávislýnaokolním prostøedí,sekterýmjevneustáléinterakci,akomunikacispojenésvýmìnoulátek, energiíainformací.Ahynenejenbezpøíjmupotravyavody,aletakébezpøíjmuinformací,kterénámzprostøedkovávajínašesmysly.
Aprávìnacestuzapoznánímnašichsmyslù(ajakdoufáme–beznesmyslù)vás nynízveme.
Jenámjasné,ženašeknihaneníaaninemùžebýtúplnáadokonalá.Našímcílem bylopoodhalitazpøístupnit biologické, lékaøské a psychologicképoznatky onašichsmyslech–atonejentìch„známých“(jakojsouzrak,sluch,èich,chuťahmat) tak,abysejednalookompromismezi„èistìuèebnicovou“,„zcelapopulární“a„ryze vìdeckou“formou.Prototakénapø.literaturuuvádímesouhrnnìnakonciknihyaneuvádímepøesnécitacepøímovtextu.Vìnujemesesiceprioritnìsmyslùmlidským, alenemohlijsmesiobèasodpustitdrobné„srovnávacíexkurze“dooblastismyslù zvíøecích.Vkapitoláchnajdetetakévývoj,nemoci,zpùsobyvyšetøeníaléèbynìkterýchsmyslovýchorgánù.Aokrajovìsevìnujemeivnímáníbolestiaslasti.
Publikacijsmekoncipovalitak,abyznímohlivycházetstudentiøadydisciplín støedníchavysokýchškol,kteøísepøisvémstudiusoblastísmyslovéhovnímánísetkávají.Anìkteréinformacesnadmohouzaujmoutiabsolventypøíslušnýchoborùèi veøejnostsezájmemodanoutematiku.
VOlomouci25.bøezna2010
MiroslavOrelaVìraFacová
2.JAKAZÈEHOJSOUSMYSLYPOSTAVENY AJAKFUNGUJÍ
MiroslavOrel,OndøejFac
Rozeznávání,zachycování,pøijímáníazpracováváníinformacízvnìjšího ivnitøníhosvìtaorganismujejednímzrysùživota.Jsoujímnadányjakbakterieèi jednobunìèní(prvoci,kvasinkyapod.),taksložitìjiorganizovanítvorové.Umnohobunìènýchživoèichù(kamzbiologickéhohlediskaøadímeièlovìka)zajišťujezmínìnéfunkcespecializovaná smyslovásoustava.
Vnímání– percepce–tedyzahrnujenejenzachyceníinformacípomocísmyslù,aletakéjejichpøijetí,zpracováníavyužití.
Poznámka: Poèeštìnývýraz„percepce“seužívábìžnì.Latinskýzákladslova(perceptiô –percepce,vnímání,pøijetí,vjem)jeodvozenod percipere –chytit.
Vzhledemkegigantickémumnožstvípøicházejícíchinformacínejsouaninejjednoduššíbuòky,aninejdokonalejšítvorovénikdyschopnizachytitazpracovatveškeré nabízejícíseinformace,alepouzejejichomezenývýbìr.Vnímáníjevždy výbìrovýmprocesem.Platívšak,žeinformace,nakteréjsoujednotlivédruhynejcitlivìjší, odpovídajíjejichpotøebám.
Napø.provèelyjevýhodné,abyvnímalyobrazynakvìtináchviditelnépouzevUVsvìtle,kteréje nasmìrujípøímokezdrojùmnektaru.Prokrálíka,kterýtytokvìtymùžetakékonzumovat,jetoto vnímání„zbyteèné“.Musíalebýtschopenzachytitpohybliškynaokrajizornéhopole,èehožsinaopakvùbec„nevšimne“vèela.Aèlovìknezaregistrujeanijedno,anidruhé.
Vnímánísiceposkytuje obrazreality,neníalepouzevýbìrové,nýbržukaždého individuataké subjektivnìzkreslené.Vstupujídonìjnavíctaké uèení avytvoøené pamìťovéstopy (minulézkušenosti).
Staèí,abynapø.pes,„zvyklý“navelmitvrdézacházení,zaregistrovalpohybruky–abudesebát neboútoèit.Lhostejno,jestlimuchcetedátšunkunebojejjemnìpohladit.
Mimochodemženyadìti„zvyklé“nafyzickédomácínásilíreagujípodobnì–napøiblížení avstøícnégestosezpravidlastáhnouaucuknounebostrnouvoèekávánírány.
Nežsebudemevìnovatpodrobnìjistavbì,funkciaporuchámjednotlivých„velkýchlidských“smyslù,zastavímeseunejmenšístavebníafunkèníjednotkylidského tìla–u buòky ajejíhovnímání.
Jakazèehojsousmyslypostavenyajakfungují/
2.1 BUNÌÈNÉRECEPTORY
Buòkajenejenzákladní„cihlou“našehotìla,alejeirealizátoremzákladních funkcíživéhmoty –jakojsourùst,pohyb,rozmnožováníadìdiènost,výmìnalátek, energiíatakéinformací.
Lidskétìloobsahujeøádovìvícenež1019 bunìk.Aèkolisejednotlivébuòkyvýraznìlišívelikostí, tvaremisvýmispeciálnímifunkcemi,jejejichzákladnístavebníschémaobdobné.Struènìpøipomeòme,ževšechnylidskébuòkymajínapovrchu bunìènou(plazmatickou)membránu.Ta obklopujevlastnívnitøníprostøedíbuòky– cytoplazmu –,vekteréležíspecializované bunìèné organely (jádro,mitochondrie,endoplazmatickéretikulum,Golgihokomplex,ribozomy,cytoskeletapod.).
Každáživábuòkajevybavenavlastním„senzorickýmaparátem“,kterýjíumožòuje zachycovatapøijímatinformace zokolí,ajeschopnatakéinformacevysílat–tedy komunikovat sokolím.Platítobezvýjimkyprovšechnybuòky.Beztéto schopnostibykaždábuòkabyladopøeduodsouzenakzániku.
Nezbytnostkomunikace proživotsidovolujemeopakovanìpøirovnatknezbytnostipøíjmuživin. Buòka,kteránekomunikuje–stejnìjakobuòka,kteránepøijímáživiny–hyne.Avpøeneseném smyslutomožnáplatíipro„celéhoèlovìka“.
Shrnujeme,žekomunikacemezibuòkamiseodehrávádvìmatypy„bunìèných komunikaèníchtokù“: mezibuòkouaokolnímprostøedímamezibuòkaminavzájem.Obazmínìnékomunikaènítokyjsouproprospíváníaexistencinejensamotnýchbunìk,aleceléhomnohobunìènéhotìlarozhodující.
Jako pøíkladnarušení oboukomunikaèníchtokùuveïmezhoubnénádorovébuòky,kterézaènou žít„samyprosebe“,bezohledunato,„conatoøíkají“ostatníbuòkyacelétìlo.Dùsledkytakového „poèínáníurèitébunìènépopulace“jsouprojedincedoslovasmrtící.
Zokolípøicházejíkbuòkámstovkyatisícerozmanitýchinformací. Každábuòkanašehotìlajevšakschopnapøijímatpouze urèitéinformace areagovatnanì.Slovo„urèité“vpøedchozívìtìvymezuje,žebuòkynereagujínavšechny signály,alepouzenanìkteré.Ajinýmnevìnujípozornost(ignorujíje).Tato senzorickáspecializace jenejvýraznìjšívpøípadìsmyslovýchbunìk,kteréjsouúzcezamìøenénaurèitýtyppodnìtu(napø.èípeklidskésítnicereagujejennaurèitoubarvu svìtla).
Jakjsmeuvedli,zmínìnásenzorickáspecializacesenetýkájenúrovnìbunìk,aleiceléhoorganismu.Smyslovéorgányrùznýchživoèichùtotižzachycujípouzetyspecifickéinformace,které odpovídajíjejichpotøebámaprostøedí,kdežijí(ajinémohouzcelaignorovat).
Základnísignály nebozprávy,kterýmibuòkykomunikujínavzájem,jsouvesmìs velmijednoduché(avìtšinoupøedstavujíchemickélátky).Jevšaknutnésignálnejprvenajednéstranì„vyrobitavyslat“.Nadruhéstranìpak„zachytitazpracovat“–
nebolipøevéstmimobunìèný(extracelulární)signálnanitrobunìèný(intracelulární) apoté„reagovat“.
Nebudemesevìnovat„poruchovébunìènékomunikaci“.Mùžesevšaktýkat produkce èi vysílání signálù(pakbychompoužilipøímìrksituaci,kdysemožnávcizinìdomluvitchcete,aleneumíte žádnéslovíèko,popøípadìmáteještìrucezazádyanemùžetejekekomunikacipoužít)nebo pøíjmu azpracování situace(pakjetopozicecizincù,sekterýmisechcetedomluvitaonivámvùbecnerozumí,nebodostanetenìcomožná„zajímavého“,alenetušíte,kèemutoje,návodvcizíøeèinechápete,ataktoodložítenebovyhodíte).
Bunìènésignálymohoupùsobitna rùznouvzdálenost.Podletohohovoøíme opìti typechbunìènésignalizace(komunikace):
Endokrinníkomunikace patøíkvelmiúèinnýmregulaènímmechanismùm.Endokrinnìaktivníbuòkaprodukujeadokrveuvolòujespecificképùsobky– hormony,kterésekrevnímobìhemdostávajíidovzdálenýchoblastítìla,kdepùsobína cílovébuòky.
Parakrinníkomunikace setýkáomezenéhoprostoru(øecké para znamená„vedle“).Buòkaprodukujesignálnílátkyslokálnímpùsobením(lokálníregulátory), kterépronikajídoblízkéhookolíproducentaaovlivòujísousedníbuòky. Neuronovìzprostøedkovanákomunikace jeuskuteèòovánaprostøednictvím nervovýchbunìk(neuronù).Tytobuòkyjsouschopnévytváøet,pøevádìtatransformovatsignályvpodobìelektrickýchpotenciálùarozvádìtjesvýmivýbìžkyna rùznévzdálenosti(odzlomkumilimetruažpovícenežjedenmetr).Mezijednotlivýmineuronyinajinécílovébuòkyjeinformacepøenesenapomocíchemickélátky– neuromediátoru (neuropøenašeèe).
Kontaktní(dotyková,juxtakrinní)komunikace pùsobínanejkratšívzdálenost (latinské juxta znamená„tìsnìvedle,tìsnìu“).Buòkysekontaktujípøímodotykemstrukturnasvýchbunìènýchmembránách.
Autokrinníkomunikace setýkábuòkysamotné–signály,kterébuòkavysílá, ovlivòujíijisamotnouasloužíkezpìtnémusebeøízení(autoregulaci).Dalobyse øíci,žesitakbuòka„uvìdomuje,copøesnìøeklasvémuokolíakoliktohoøekla“.
Proilustraci bychomzmínìnébunìènékomunikaènítypymohliobraznìpøevéstnanámznámé úrovnìkomunikace.
Mùžetenapsatdopis,vekterémoznamujete,žepøijedetenakávu,aposlathotøebanadruhou stranuplanety(„endokrinníkomunikace“navelkouvzdálenostpomocínìjakéhonosièeinformace). Mùžetezvednouttelefonaoznámittutéžinformaci(cožjepøíkladem„nervovì–drátovì–zprostøedkovanékomunikace“).
V„dobìbezdrátovýchtechnologií,e-mailuaSMS“budoutytopøíkladypromnohémožnánesrozumitelné,aleještìnedávnobylyopravdudopisy„pouze“listovníatelefony„pouze“propojené dráty.
Pokudzavolátezbalkonunasvésousedy,že„jdetenakávu,aťpostavívodu,“jetoobraznìparakrinnítypkomunikace.
Jestlivezmetedorukybalíèekkávy,zaklepeteusousedù,podátejimrukuaøeknete,že„jstetady, kávumáte,alevodu,hrneèky,cukrasmetanujstenebrali“,jetopøímá„dotyková“komunikace.
Jakazèehojsousmyslypostavenyajakfungují/ 15
Apøivšechtìchtomožnostechsamikontrolujete,cojstenapsali,øekli,jestlitobylojasné,srozumitelnénebotomátezopakovatèizesílithlas(pøíkladautokrinníkomunikace,sebereflexeasebeøízení).
krevnícéva
ENDOKRINNÍKOMUNIKACE
PARAKRINNÍKOMUNIKACE
krev
DOTYKOVÁKOMUNIKACE
NERVOVÁKOMUNIKACE
AUTOKRINNÍKOMUNIKACE
Obr.2.1 Typykomunikacemezibuòkami
Aťjižbuòkykomunikujíjakýmkolizpùsobem,jenejvìtšímnožstvíbunìèných senzorùkotvenovpovrchovéohranièujícístruktuøebuòky–v PLAZMATICKÉ(BUNÌÈNÉ)MEMBRÁNÌ.
16 /Èlovìk,jehosmyslyasvìt
zevnístranabunìènémembrány
glykoproteiny fosfolipidy fosfolipidy
vnitønístranabunìènémembrány
Obr.2.2 Strukturabunìènémembrány
bílkoviny
Funkceplazmatickémembrányjsoumnohoèetné.Nesloužípouzekzajištìníkontaktusmimobunìènýmprostøedím(vèetnìrozpoznáváníhormonùaj.informaèníchmolekul),aletaké ohranièuje nitrobuòkyazajišťujejejí celistvost.Dourèitémíry uchovávátvar buòky(spolusestrukturami cytoskeletu,kterýtvoøíjakousi„bunìènoukostruasvaly“),umožòujevzájemné spojeníbunìk, podílísena udržovánívnitøníhoprostøedí vbuòce, pøíjmu a výdejilátek avneposledníøadì chrání buòkupøedzevnímivlivy.
Základnísložkaplazmatickémembrány– fosfolipidovádvojvrstva (spodílem cholesteroluadalšíchlipidù)–jeasymetrická.Jinýmislovybunìènámembrána „hledí“jinouèástívenajinouèástídovnitø.
Dalšínedílnousouèástíbunìènémembrányjsoumembránové proteiny (bílkoviny). Nìkteréznichprocházejískrzfosfolipidovoudvojvrstvu,jinéjsoudonízanoøeny zvnìjšíèivnitønístrany.
Nazevnístranuplazmatickémembrányjsouvázány cukry (sproteinyveformì glykoproteinùaslipidyveformìglykolipidù).
Bunìènámembránajevysocedynamickypromìnlivá struktura.Podléháneustálé pøestavbì–jejíèástisepøesouvají,zanikajíaznovuseobnovují.Dìjesetakvdùsledku dìjùuvnitøbuòky,aleivjejímokolí.Protožejebunìènámembránasloženazezákladníchstavebníchprvkù,kteréneustálemìnísvojipolohu,poèetapod.,pøirovnává seèastok „tekutémozaice“ (základemtekutémozaikyjefosfolipidovádvojvrstva, donížjsoumozaikovitìzabudovanépohyblivéproteiny).
Buòkanasvémpovrchu(resp.plazmatickémembránì)odrážíto,cosedìjevní,aleicosedìje vjejímokolí.Apøenesenìbychomjimožnámohlipøirovnatk„bunìènémuoblièeji“–nášoblièej takéodráží,cosedìjekolemnásnebovnás.Nebonanásnenípoznat,kdyžsenámnìcolíbí,nebo nelíbí?Kdyžvevnitøprožívámeradost,nebosmutek?Pochopitelnì,žejedanáotázkanepomìrnì složitìjší(mùžemesenapø.usmívat,pøestožejsmesmutní).Astejnìtakjenepomìrnìsložitìjší takéoblastplazmatickémembrány…
Otom,zdabuòkazachytísignálabudenanìjpopøípadìreagovat,zdalekanerozhodujepouzefakt,žedanáinformacepøijde,alerovnìžto,zdamáprodanýtypinformace specifickébunìènéreceptory (vesmìsbílkovinnépovahy).Bezreceptorujebuòka kdanéinformaci„slepáahluchá“.
Stejnìtakpokuddostanetedopisanemátebrýle,kterénezbytnìpotøebujete,mocsipravdìpodobnìnepoètete.
Bunìènéreceptoryobecnìmohoureagovatna signálychemické (tj.rozmanité chemickélátky)nebo fyzikální (tj.svìtlo,teploèimechanicképodnìty–jakojsou napø.ohnutí,vibrace,tlak).
Nìkteréreceptoryrozeznávajíspecifickouchemickou strukturuantigenù,kteréurèují„vlastní acizí“adále„vlastnízdravéavlastnínemocné“.Tománesmírnývýznamvrámciimunitníchdìjù, protosedanémuvìnujememírnìpodrobnìjinajinémmístìknihy.
Komplikovanostreaktivitybunìkjedálezvyšovánatím,žesignál,kterýbuòka pøijímá,sezpravidlazapojujedodalšíchsložitýchnitrobunìènýchkaskád. Vrùznýchbuòkách pakvkoneènémdùsledkuvedepùsobenístejnéhosignálu kodlišnýmvýsledkùm (napø.pùsobenímacetylcholinusnížísrdeènísvalovinafrekvenci svýchstahù,buòkaslinnéžlázyzaèneprodukovatsliny).
Pro jedensignál vìtšinouexistuje vícerùznýchreceptorù –akaždýpakmána fungováníbuòkyjinýdopad.Takženapø.zmínìnýacetylcholinmùžepùsobitina jinétypyreceptorùavyvolástahbunìkkosterníchsvalù.
Zachycenísignálu receptorovýmproteinembuòkytakmùžemepovažovatzaprvníkrok„práce“ buòkysinformací.Receptorovýproteinpøenášísignáldovnitøbuòkyazahajujekaskádudalších reakcí. Jakazèehojsousmyslypostavenyajakfungují/ 17
ODPOVÌÏ A
ODPOVÌÏ B
jináinformaèní molekula informaèní (signální) molekuly
ODPOVÌÏ C
ODPOVÌÏ F
ODPOVÌÏ E
ODPOVÌÏ D
Obr.2.3 Nitrobunìènásignálníkaskáda
Signálníkaskádou (øetìzcem)následnýchnitrobunìènýchreakcídáledocházík pøenosu signáluuvnitøbuòky,jeho transformaci dopodobynitrobunìènýchmolekul, zesílení (èímžjednasignálnímolekula„rozšíøí“mírusvéhopùsobení), pøepojení do vícenitrobunìènýchdìjù(jedensignáltakmùžeovlivnitnìkolikprocesùvbuòce) akoneènì odpovìdi buòkynadanýsignál.
Jakazèehojsousmyslypostavenyajakfungují/ 19
Výsledkempùsobeníprvotníhosignálumohoubýt funkèní nebo strukturálnízmìny buòky.
Mùžedojítkezmìnìvmetabolizmuaprodukciurèitýchlátek,aktivaciurèitýchgenù,anaopak blokováníjinýchapod.
Navšechúrovníchjetento procesmodulovatelný (ovlivnitelný)øadoupodmínek, procesùafaktorùjakvbuòcesamotné,takvjejímokolí.
Vìtšinamembránovýchreceptorùpatøídojednézetøí receptorovýchsuperrodin (oznaèujemetakreceptorypodobnéèi„pøíbuzné“struktury).Jsouto:
Membránovéreceptoryspojenésiontovýmikanály otevírajínebozavírajímembránovékanály,kterýmiprocházejíurèitéionty(kladnékationtynebozáporné anionty).Mimojinéumožòujíøízenýpøevodsignálùchemickýchnaelektrické (neboťelektricképotenciálybuòkyjsoupøímozávislénakoncentracíchatokuiontù uvnitøavnìbuòky).
MembránovéreceptoryspojenésG-proteiny jsoudalší,poèetnouskupinou membránovýchreceptorù.Jejichaktivacespouštíkaskádynitrobunìènýchreakcí, bìhemkterýchjedenstupeòkaskádyaktivujedalší(ajetímmimojinézajištìna posloupnostkrokù).Vznikajídalšínitrobunìèníchemiètíposlové,kteøímajíinformaènífunkci.Patøíknimøadalátek–napø.cAMP(cyklickýadenosinmonofosfát), Ca2+ (vápenaté)ionty,DAG(diacylglycerol),IP3 (inositoltrifosfát).
Membránovéreceptoryspojenésvlastníenzymatickouaktivitouasdalšími enzymy vstupujídoøadymetabolickýchdìjù,kteréjsoupøíslušnýmienzymykatalyzovány.
Signálnímolekulu,kteráseváženarozmìrovìvìtšíreceptoravedekezmìnìjeho prostorovéstruktury(konformace),oznaèujemetakéjako ligand.Samotnázmìna tvaru aktivuje mnohéreceptorynebojimumožòujepùsobitnajinébunìènéproteiny avstupovatdodalšíchpochodùvbuòce.Plazmatickámembrána–pøesnìjijejíreceptory–takhrajíaktivníroli pøijímaèesignálù.
Naprostávìtšinasignálùjezachycovánareceptoryplazmatickémembrányanedostávásedonitrabuòkypøímo–hovoøímeo receptorechmembránových.Existují všakitakové signálnímolekuly,které pronikajíaždonitrabuòky.Zdereagují sreceptory,kteréležívcytoplazmìbuòkynebovbunìènémjádøe–paksejednáo receptorycytoplazmatické.
Znejznámìjšíchlátek,kterépronikajíkcytoplazmatickýmreceptorùm,uveïmejakopøíklad steroidníhormony (kampatøíkortizol,estradiol,testosteronaj.)nebo hormonštítnéžlázy (tyroxin).
Jakmilesepøíslušnýhormonnavážeke„svému“receptoru,zmìnítentosvojikonformaci(prostorovýtvar).Toumožnídalšíkrok–vazbunajehoregulaènísekvence jadernéDNA.Následnìdojdek aktivaci,nebonaopak inhibici vybraného souboru genù.
Ovlivnìníaktivitygenùjevbuòcevelmimocnýmprocesem.Právìgenytotižkódujístrukturuenzymù,regulaèníchbílkovinapod.Takžeovlivnìníjednohogenumùžeèastomít„dalekosáhlé“dùsledky.
Odpovìïbuòkyprostøednictvímovlivnìnígenùjesicevelmiúèinná,alevyžaduje urèitýèas(potøebnýkprobìhnutícelékaskády).Buòkavšakmnohdy„nemáèas“ amusíodpovìdìtbìhemvelmikrátkédoby.
2.1.1 ROZLIŠENÍVLASTNÍHOACIZÍHO
Tylátky,kterémohoubýtrozpoznánybuòkamiimunitníhosystému(bílýmikrvinkami–leukocyty)amohouprotinimbýttvoøenyprotilátky,nazýváme antigeny (pojemjeodvozenzeslova antigenum,kteréjetvoøenozøeckého anti –protia gennân –tvoøit,plodit).
Jakoantigenysechovajímikroorganismynebojejichèásti,bílkoviny,rùznéstrukturybunìkapod.
Našebílékrvinkyjsouschopné rozlišit obrovskémnožstvírozmanitýchantigenù. Tatoschopnostpatøík základnímpilíøùmimunitníobrany. Právìschopnost rozlišovatvlastníacizíantigeny jeprozachovánízdravíaživota nezastupitelná.Proticizorodým(nebovlastnímpoškozeným)strukturámjezahájena obrannáimunitníreakce.Vlastnízdravéstrukturyjsouvrámci autotolerance snášeny atolerovány.
K„závadám“imunitypatøímimojinétzv. autoimunitníporuchy.Imunitníreakcejepøinichzamìøenaprotistrukturámvlastníhotìlajakoprotinepøíteli(kterýjepaklikvidovánvlastnímibílými krvinkami).
Vpøípadìtzv. pøecitlivìlosti(alergie) jeimunitníreakcenatolikpøemrštìná,žesamapoškozuje organismus(napø.výraznýmotokemdýchacíchcestmùžeèlovìkaudusit).
Øadaantigenníchstrukturjepøímou souèástíbunìènémembrány lidskýchbunìk.Jejichzáklademjsouvesmìsproteiny.Aprávìtytodruhovìaindividuálnìspecifické antigenybunìènýchmembrán –tzv. HLA antigeny(neboli MHC antigeny)–umožòujíbílýmkrvinkámpoznatbuòkyvlastníacizíadálevlastníbuòky zdravé,nemocnénebomrtvé.
Zkratka HLA pocházízanglického Human Leukocyte Antigens(lidskéleukocytárníantigeny)–neboťtytoantigenybylyobjevenynejprvenabunìènýchmembránáchlidskýchleukocytù.Pozdìjibylynalezenytakénajinýchbuòkáchlidskéhotìla.
Zkratka MHC vzniklazoznaèení Major Histocompatibility Complex(hlavníhistokompatibilní komplex).
Sobìmazkratkamisevodbornéliteratuøemùžetesetkat.
AntigenyMHCjsouzchemickéhohlediska glykoproteiny (tedybílkovinysnavázanoucukernousložkou).Geny,kterékódujíjejichstrukturu,najdemeuèlovìka našestémchromozomu.
Jakazèehojsousmyslypostavenyajakfungují/
PodlefunkceaumístìnínakonkrétníchbuòkáchdìlímeHLAantigenydo dvou tøíd:
HLAantigenyI.tøídy jsousouèástíbunìènýchmembránvšechjadernýchbunìk. Èlenímejedálena HLA-A, HLA-B a HLA-C.
HLAantigenyII.tøídy najdemejennabílýchkrvinkách(respektivenamakrofázích,lymfocytechtypuBaaktivovanýchlymfocytechtypuT).Rozlišujemezde antigeny HLA-DR, HLA-DQ a HLA-DP.
BylopopsánonìkolikdesítekkonkrétníchHLAantigenùjednotlivýchtypù.Každýèlovìkmá svou, individuálnì„namíchanou“kombinaciHLA antigenù(spolovinouodotceapolovinou odmatky).VzhledemkobrovskémumnožstvíkombinacíjeúplnáshodavHLAsystémumožná praktickypouzeujednovajeènýchdvojèat(neboklonovanýchjedincù).
Jakbílékrvinkypoznávajívlastníacizí?Èinítakpomocí HLAantigenùI.tøídy. Zjednodušenìbychommohliøíci,želeukocyty„ochytávají“(nebolisvýmireceptory dotykovìkontrolují)plazmatickémembrányostatníchbunìktìla.Tímzjišťují,zda jebuòka„naše“,nebo„cizí“.Pokudsekontrolovanábuòka„prokáže“HLAantigeny I.tøídy,dokazujetím,žepatøíktìlu.Procházítakprvnímkontrolnímsítem.
Proilustrativnípøedstavubychomtomohlipøirovnatksilnièníkontrole:máme-liøidièskýprùkaz, jeprvníkrokkontrolyzanámi.
Abílákrvinkapakdálehledáantigeny,prokazujícínemoc,poškozeníasmrt.Obraznìse„ptá“dál:„Jsinaše,alejsiživáazdravánebonemocnáèimrtvá?“Pokudnenajde znakyporuchy,nemocinebosmrti,ukonèujekontakt,„propouštíbuòku“apøesouváse kekontroledalší.
Vpøirovnáníksilnièníkontrolebytopøedstavovalokontrolutechnickéhostavuavybavenívozu, popøípadìzpùsobilostiøidièepokraèovatvjízdì.Pokudkontrolaneshledázávady,„propouští“øidièeaèekánajiného.
Anikontrolalidskýmileukocyty,anikontrolasilniènívšaknenívždyna100%.Anìkdo,kdo bynemìl,kontrolnímsítemprojde…
PokudbuòkanemápøíslušnéHLAantigenyI.tøídy,jerozpoznánajakocizíajeurèenak likvidaci.
PokudsiceprokážepøíslušnostktìlushodnýmiHLAantigeny,alebílákrvinkazároveònajdeantigeny,kterésenamembránáchobjevujívsouvislostisnemocí,stáøím nebosmrtí,jepøíslušnábuòkarovnìžurèenak likvidaci.
OtázkaHLAantigenùhrajevsouèasnostivýznamnourolizejménavsouvislosti s transplantacemi.Orgánypøenesené(transplantované)ztìladárcedotìlapøíjemce musejímítconejvìtšíshoduvMHCsystému.
Pøipomínáme,žeúplnáshodaHLAantigenùjemožnájenvpøípadìjednovajeènýchdvojèat.Proto existujímezinárodníregistryèekatelùnatransplantaciavpøípadìvhodnéhoorgánujevybíránnejvhodnìjší(tedyHLAnejpodobnìjší)èekatel–tøebanadruhéstranìZemì.
IvpøípadìvysokéshodyvHLAantigenechjepotransplantacinutnépøirozené imunitnífunkceumìletlumit.Navzdoryvšemuvšakimunitnísystémnakonecmùže transplantovanýorgánrozpoznatjakocizía„odvrhnoutho“.
Zmínìnérovnìžilustruje,proèjevlaickýchiodbornýchkruzíchtakovýzájemootázkyklonování, kterébymimojiné„poskytlo“genetickynaprostoshodnéorgány,ideálnìvhodnéktransplantaci vlastních–poškozených.Závažnéotázkyetickévšakzøeèenéhojistìvyplývajísamy…
HLAantigenyII.tøídy sloužízejménakpøímékomunikacimezibuòkamiimunitníhosystémunavzájem.Jednabílákrvinkajepøedkládájiné,a„øíkátím“obraznì: „Patøímktobì,mnìmùžešvìøit,jsemtvákolegynìamámprotebedùležitouzprávu…“
Urèitétypybílýchkrvineknavícpoznajícizorodéantigenypouzetehdy,kdyžjim jepøedložíspolusesvýmivlastnímiantigenyjinábílákrvinka.Cizorodéantigeny pøedkládánejèastìjimakrofág,kterýtakénazýváme antigen-prezentujícíbuòka.
Zainteresovanýmseomlouvámezazjednodušenísložitéproblematikyimunitníchdìjùazájemce opodrobnostiodkazujemenadalšíprameny.
2.2 ROZDÌLENÍSMYSLÙ
Zmínilijsme,ženikdynevnímámevše.Smyslyèlovìka(aživoèichùobecnì)díkysvé specializaci „vybírají“oblast,nakteroujsoucitlivé.
Napøíkladprozrakjedanou„vybranou“oblastíelektromagnetickévlnìníovlnovédélcezhruba 400–750nm(tedyoblast„viditelnéhosvìtla“),prosluchjetomechanickévlnìnívrozsahu 20–20000Hz(tedyoblast„slyšitelnéhozvuku“),prohmatjeadekvátnímpodnìtemtlaknakùži.
Podletoho,najakou kvalitupodnìtu jedanýreceptorcitlivý,rozlišujemechemoreceptory,radioreceptory,mechanoreceptoryanociceptory:
Chemoreceptory jsoucitlivénapøítomnosturèitýchchemickýchláteknebozmìnyjejichkoncentrací(øadímesemèich,chuťavnitøníchemoreceptory).
Radioreceptory registrujíurèitétypyzáøení: fotoreceptory zaznamenávajísvìtlo a termoreceptory teplo(èirozdílteplot).
Mechanoreceptory reagujínarùznétypymechanickéhodráždìní(jakootøesy, vibrace,zmìnytlakuanapìtí,protaženíèizkrácení,pùsobenígravitaceapod.).
Ohýbáníèinataženíbunìènémembrányvedekezmìnìpropustnostiproionty, atímmìnípotenciálymembrány.Patøísemnapø.hmat,sluch,rovnovážnéèidlo, svalovévøeténko.
Nociceptory(algoceptory) jsoureceptoryprobolestuloženévkùžiavnitøních orgánech(nebojejichvazivovýchobalech–jakojenapø.okostice).Jednotlivé algoceptoryreagujínavnìjšípoškozujícípodnìt(vysokounebonízkouteplotu, tlak,mechanicképoranìní,chemickélátkyapod.)nebonaspecifickéchemické
látkyuvolnìnépøímozpoškozenétkánì.Problematicevnímáníbolestisevìnujemevezvláštníkapitole.
Prozajímavostzmiòmeještìdalší speciálníreceptoryaorgány,sekterýmisenesetkámeuèlovìka,aleunìkterýchživoèichù.Jsoutoelektrickéamagnetickéreceptory.
Unìkolikadruhùparybarybnajdemevelmizajímavé elektrickésmyslovéorgány.Žraloci arejnocipomocíspeciálních Lorenzinihoampul registrujímimoslanostivody,teplotyatlaku také elektricképole vyvolanépohybemsvalù.
Poèetnìmaláskupinytzv. elektrickýchryb (kamøadímenapø.paúhoøeelektrického,rejnokaelektrického,sumceelektrického)máelektrickéorgány(vznikajípøemìnousvalovétkánì), kterémohouvytváøetelektrickénapìtí(upaúhoøeelektrickéhoažkhodnotì840V!).Díkytìmtoorgánùmtytorybylovíatakéseorientují–napø.vkalnévodì.
Elektrickéreceptory mùžemenajíttakéu savcù.Uptakopyskasloužíkvyhledávánípotravy(pøesnìjielektrickéhopole,kterévznikápohybemsvalovinykorýšù).Jsouuloženyvjeho zobáku.
Orientacepodle magnetickéhopole Zemìpatøíkvelmizajímavýmsmyslovýmschopnostem øadytvorù(hmyzu,ryb,obojživelníkù,plazù,ptákù).
Kvnímánízemskéhomagnetismusloužíspecializovanénervovébuòky.Pøesopakovaná potvrzeníexistenceafunkce„magnetickéhosmyslu“všakkolemnìjzùstáváøadanejasností.
Rozdìlilijsmesireceptorypodletoho,nacoreagují.Podstatnéjeovšemtaké, odkud pøíslušnépodnìtypøicházejí:
Podnìtyze zevníhoprostøedí (tedyzokolí)registrují exteroreceptory.Øadíme mezinìzrak,sluch,èich,chuť,hmat(azmínìnéelektrickéamagnetickéreceptory). Kzachycenípodnìtùz vnitøníhoprostøedí organismu(tedyzvlastníhotìla)sloužíinteroreceptory.Dìlímejedálenavisceroreceptoryaproprioreceptory:
Viscerálníreceptory – visceroreceptory –vnímajíteplotu,tlak,zmìnyvelikosti orgánunebonapìtíjehostìny,pøítomnostèikoncentracilátekorganických ianorganických(napø.glukózy,kyslíku,oxiduuhlièitého,rùznýchminerálù),popøípadìpoškozeníapod.Jsouuloženyvevnitøníchorgánech,vjejichstìnách nebovcévách.Patøímezinìrùznétypyjižuvedenýchreceptorù(tj.mechanoreceptory,radioreceptory,chemoreceptoryanociceptory).
Proprioreceptory (tzv.systémhlubokéhoèití)registrujínapìtí,polohuapohyb tìlaajehoèástí.Jsoutotedymechanoreceptory.Jednotlivéproprioreceptory najdemezejménavkloubech,svalech,šlacháchajejichokolí.
Èinnostmnohavisceroreceptorùsivùbecneuvìdomujeme.Ipøivelkémsoustøedìníneurèíme napø.aktuálníhladinuoxiduuhlièitéhovkrvi(aèkolijiviscero-chemoreceptoryregistrujíanáš mozekji„zná“).Naprotitomunapø.díkyvisceroreceptorùm(možnápøesnìjiviscero-mechanoreceptorùm)vestìnáchžaludkumùžemevnímatpocitplnosti(popø.pøeplnìnosti)žaludkupojídle.
Díkyproprioreceptorùmvnímámeivnaprostétmì,kdemámeruce,nohy,jestlistojímenanoháchnebonahlavì.Napoznání,zdastojímenanoháchnebohlavìsvénebocizí,sepodílejídále takédalšíreceptory–napø.vestibulárníaparát,algoceptoryvkùži,popøípadìsluch(ozve-lise: „Aúú,tojemojenoha!“). Jakazèehojsousmyslypostavenyajakfungují/
Zdanýchoblastípodnìtùsijednotlivé specializovanéreceptorovébuòky ve smyslovýchorgánechdále„vybírají“dílèípodoblasti,nakteréjsoucitlivé.Jsoutedy úžejizamìøeny pouzenanìkterépodnìtyzdanéoblasti.(Obraznìbychommohli øíci,žejsou„vícenežvelmivybíravé“.)
Napø.jednotlivé svìtloèivébuòkyvsítnici lidskéhookaregistrujíjen urèitébarvy (tedypodoblastivlnovéhorozsahuviditelnéhosvìtla)ajinénikoli.Aabytakovéreceptory„pracovaly“,je pronìpodstatnénejen,ženanìdopadáviditelnésvìtlo,aletakéjakésvìtlotoje.
Pouzetysmyslovépodnìty,kterésplòujíurèitécharakteristikykvality,aletakéintenzity,délkyamístasvéhopùsobení(amohoutakbýtzachycenyreceptory),nazýváme podnìtyadekvátní.
Alzeøíci,žepouzeadekvátnípodnìtymohousmyslyadekvátnìzachycovatazpracovávat.
Zhlediskaintenzity(kvantity)ležíadekvátnípodnìtymezidvìma absolutními senzorickýmiprahy:
Minimálnísenzorickýpráh jenejmenšíintenzitaadekvátníhopodnìtu,kterouje danýreceptorschopenzachytitazpracovat(napø.nejnižšíhlasitostzvuku,kterou slyšíme,nejmenšíváha,kteroucítímenadlani).
Citlivostnìkterýchreceptorùjeobdivuhodná:fotoreceptormùžezachytitjedinýfoton,chemoreceptorjedinoumolekulu,mechanoreceptorvychýleníoménìnežtisícinumilimetru.
Maximálnísenzorickýpráh jenaopaknejvyššíintenzitaadekvátníhopodnìtu, nakterouještìdanýreceptorfyziologickyreaguje.Pøekroèí-liintenzitapodnìtu tentopráh,mùžedojítkpoškozeníreceptorù(napø.extrémnìhlasitýmzvukem, pøílištìžkýmzávažím)nebonanìjdanýreceptornereaguje.
Tzv. rozdílový(relativní)senzorickýpráh pøedstavujenejmenšímožnýrozdíl vintenzitìdvoupodnìtùstejnékvality,kterýreceptoryzaznamenajíavyhodnotí jakoodlišné–napø.tìžšíalehèídiamant,melounnebonìcojiného.
Nutnokonstatovat,žecitlivostí,aleipoètemsmyslovýchreceptorùèlovìkdalekozaostávázamnohýmiživýmitvory.
Vìdìlijste,ženapø.velmizajímavý švábamerický (sekterýmsekupodivumnoholidívùbecnetoužísetkávatblíže)májenom nasvýchtykadlech vícenež520hmatovýchèidel,cca18000dalších mechanoreceptorù,asi72000chemoreceptorù,zhruba195000èichovýchreceptorù,pøes2000receptorù,kteréregistrujívlhkostapøibližnì90receptorùregistrujícíchteplotu?Pøedstavíme-lisi velikostšvábíchtykadel,jsoutoèíslaúctyhodná.
Jakazèehojsousmyslypostavenyajakfungují/ 25
2.3 OSUDSMYSLOVÝCHINFORMACÍ
Klíèovourolísmyslovýchorgánùje zachycenípodnìtu.Tovšaksamo osobìnestaèí.Jenutnépodnìtyzachycenéreceptorypøevést– transformovatna elektrickévzruchy.Tytojsoupakdále pøenášeny a zpracovávány nervovýmibuòkami.
Chceme-lisepodívat,jakkonétransformacidochází,musímezaèítuplazmatické membrány.
Zaklidovýchpodmínekjeplazmatickámembránabunìkpolarizována–nazevní stranìpøevažujekladnýnábojanavnitønístranìzáporný.Mluvímeo klidovém membránovémpotenciálu neboli klidovépolarizacimembrány.Jetozpùsobeno nerovnomìrnýmrozloženímaodlišnoupropustnostíplazmatickémembrányprojednotlivéionty.
Èinnostíúèinnýchpøenašeèovýchsystémùmembrány(pøesnìjiNa+/K+ pumpneboliNa+/K+ ATPáz)jeneustáleèerpánsodíkzbuòkyadraslíkdobuòky.Výsledkem je,žeuvnitøbuòkypøevažujedraslík(K+),zatímcovnìbuòkysodík(Na+).Jelikožje vkliduplazmatickámembránapraktickynepropustnáprosodíkovéionty,zatímco iontydraslíkumohouprocházetrelativnìvolnì,unikajídraslíkovéiontyposmìru svého koncentraèníhogradientu (zmístaovìtšíkoncentracidomístokoncentraci nižší–tedysmìremvenzbuòky).Tímzbuòkyvynášejíkladnýnáboj,kterýsetak „hromadí“nazevnístranìmembrány,zatímcouvnitø„zùstává“nábojzáporný.
Klidovýmembránovýpotenciálmùžememìøitcitlivýmielektrodamiumístìnýminavnìjším avnitønímpovrchuplazmatickémembrány.Mùžedosáhnouthodnotyaž–90mV.
zevníprostøedíbuòky
Na+/K+ ATPáza (pøenáší Na+/K+ ionty)
bunìèná membrána
nitrobuòky
K+ kanály(propouštìjíK+ ionty, kterévynášejí+nábojzbuòky)
Obr.2.4 Vznikaprùbìhklidovéhomembránovéhopotenciálu