PamátcedocentaJanaSedláèka, kterýcelýsvùjprofesionálníživotzasvìtil studentùm,pøátelùmadìjinámsociologie.
prof.PhDr.MiloslavPetrusek,CSc.akolektiv
DÌJINYSOCIOLOGIE
Autorskýkolektiv: PhDr.JanBalon,Ph.D. Mgr.TomášHoleèek,Ph.D. Mgr.MichalKotík
Mgr.JanMaršálek Mgr.MiroslavPaulíèek prof.PhDr.MiloslavPetrusek,CSc. Mgr.MartaSvobodová
VydalaGradaPublishing,a.s. UPrùhonu22,17000Praha7 tel.:+420234264401,fax:+420234264400 www.grada.cz
jakosvou4346.publikaci
OdpovìdnýredaktorZdenìkKubín SazbaazlomRadekVokál
NávrharealizaceobálkyDenisaKokošková Poèetstran240 Vydání1.,2011
Recenzovali: doc.PhDr.JiøíŠubrt,Ph.D. doc.RNDr.MilanTuèek,CSc.
VytisklaTiskárnaPROTISK,s.r.o. ÈeskéBudìjovice
©GradaPublishing,a.s.,2011
ISBN978-80-247-3234-3
1.AugusteComte(1789–1857)–zakladatelsociologie, nebozakladatelskýmýtus?
Pojempokrokujakopøedpokladvznikuvìdecké („pozitivní“)sociologie
2.AlexisdeTocqueville:Cestakdemokraciianovévìdì
3.KarelMarx:Odekonomieafilozofiekmaterialistickému
4.JohnStuartMillovládìaopoddanstvížen
5.DarwinneboSpencer?Poèátkysociologického
8.ÉmileDurkheimjakoskuteènýzakladatel
Formyvespoleènosti
Penízejakoztìlesnìnímodernity
11.OpomíjenýWernerSombartovznikukapitalismu
WernerSombartovznikukapitalismu
13.Chicagskáškola–obratvdìjináchsociologie
Vymezenípojmu:covlastnìbyla„chicagskáškola“?
Prvnígenerace:Veblen,ThomasaZnaniecki,Cooley
Základnícharakteristikachicagskéškoly,ideovékoøeny akanonickákniha
Základní„velkátémata“chicagskéškoly
Mezisociologiíaantropologií:RobertRedfield
Politickásociologiechicagskéškolyastudium mediálníhosvìta
14.Neopozitivismus:ještìjedenpokusoexaktnost
Neurathovaidea„jednotnévìdy“
Lazarsfeldùv„jazykpromìnných“
15.Civilizaèníteorieprvnípoloviny20.století
Ètveøicevelikánùafunkcionálníanalýza
DodatekI.:Náèrtvývojeempirickésociologie ..............
Prvníkrokyempirickésociologie:AdolpheQuételet,LePlay ...170
ÉmileDurkheim–propojeníteoretickéhostudia sempirickýmmateriálem ............................172
PoznámkaoMasarykovi ................................174
Slovoodurkheimovskéškole ............................175
„Politickáaritmetika“JohnaGrauntaaWilliamaPettyho .....176
RobertMalthusaFriedrichEngelsosituacivAnglii v18.a19.století ...................................177
Millovozdùvodnìnísociologiejakoteoreticko-empirickévìdy aSpencerovy„dùkazy“ ..............................179
VelkáBritánie19.stoletíjakolaboratoøizemì reformníhoúsilí ....................................180
PoèátkyempirickéhovýzkumuvNìmecku
MaxWeberjako„kvantitativnísociolog“
FerdinandTönnies–autorjednéknihy a„empirickýsociolog“
Americkáempirickásociologiezptaèíperspektivy
Lidsképroblémyprùmyslovécivilizace
StøednímìstomanželùLyndových„vtransformaci“
Malésociálnískupinyjakolegitimnítémasociálního výzkumu
RuskásociologiemeziEvropouaAsiíamezirevoltou akonformismem
Úvodnípoznámka
Je-lipravda,ženaševýsledkyjsouzatímpøílišskromné, nemìlibychomsevymlouvatnamládínašívìdy. Nenítakmladáadosudsechovalavelmienergicky. Odvolánínajejínároènostaobtížnostnámposloužílépe nežvýmluvananezralostatakéspíšeprospìje našídobrépovìsti.
(GeorgeCasparHomans,Podstatasociálnívìdy,1962)
Sociologiejestudiemlidí.Jetokrásnálidskázábava apøíjemnétráveníèasu,kterésièinínárokbýtivìdou.
Sociologiialelzedìlatvkøeslenebovautobusu, vkavárnìsezahrádkounebovuniverzitníposluchárnì. Sociologievšakrozhodnìzaèínáznámýmiscenériemi, sousedstvím,partamimladýchnezbedù,fasádami bankovníchdomùachudýmipøíbytkynemajetných.
Sociologie,kterásedìlávážnìaopravdovìjakovìda, jenicménìpovoláním,podobnìjakojejímknìžství neboprostituce.
(JohnO´Neil,Sociologiejakoneseníkùženatrh,1987)
Sporoto,zdastudovatdìjinysociologie(badokonceonichpsát),je ponìkudjalový,ikdyžargumentyodpùrcùjsoupomìrnìsilné:sociologie jakojednazmálavìdníchdisciplín(kromìfilozofie,jejížpostaveníjepøece jenvýluèné)standardnìdosvýchvýukovýchplánùzaøazujestudiumdìjin sociologického,badokonceèastoipøedsociologického(jakotzv.myšlení protosociologického).Zhlediskapraktického„užití“,tedypragmatické funkceabudoucíhoživotníhobìhuabsolventùoborusejevístudiumDurkheima,Webera,Marxe,oSombartovièiComtovinemluvì,jakozholaneužiteèné,jakoztrátaèasuavlepšímpøípadìjakointelektuálnícvièení,jehožvìcnýsmyslvnìjšímupozorovateliuniká.
Pokudpøijmemepøedpoklad,žestudiumdìjinsociologiesmyslmá, paklzevéstsporyojejichdvìvelkátémata:
1.odkudvlastnìzaèítajaksociologiivymezit,abydojejíchrámcùnebyli øazeniautoøisesociologiíspjatíjenvelmivolnì;
2.jakpropojitstudiumdìjinsociologiesestudiemsoudobýchspoleèností.
Jeobecnìznámo,žeautoøirùznýchuèebnic,pøíruèekakompendiídìjin sociologieselišívtom,kdezaèít–uAristotelaaPlatona,uIbn-Chaldúnaèi uMontesquieuhoaVica,nebostandardnì(jakjenejobvyklejší)uComta?
Osobnívkusnelzevylouèit,RaymondAronzaèínáMontesquieuemavelkoukapitoluvìnujeTocquevillovi,JerzySzackizaèínáantikouapøechází pøesrenesancikosvícencùm,GennadijBatyginzaèínásiceComtem,ale dìjinysociologiemukonèíažGoffmanematd.Autoøipøedkládanýchmimoøádnìstruènýchdìjinvycházejízbìžnépøedstavy,žesociologievzniká jakointelektuálnídùsledekpùsobení„dvourevolucí“–prùmyslovéaobèansko-politické,revolucí,kterépodlomily„starýøád“(rozumìj:tradièní stavovskouspoleènost)apoložilyzáklady„mìšťáckéspoleènosti“,vníž dominuje„tøetístav“aprobouzísestavètvrtý(buržoazieaproletariát–podleMarxeaEngelse).Tétoetapìlidskýchdìjinsezaèneøíkatobecnìji (nìkdykolemsedmdesátýchlet20.století)„modernita“,zaènebýtperiodizovánaadojednotlivýchjejíchvývojovýchetapvsazovánijednotlivímyslitelé.Jetopøístupponìkudmechanický,alevjistémíøenevyhnutelný.
Lzesedáleptát,nakolikdodìjinsociologiepatøíautoøi,kteøísiceprofesionálnìsociologynebyli,alevlivnavývojsociologiemìliznaèný–patøí dosociologiebehavioristétypuBurhuseSkinnera,ekonomovéjakoJoseph Schumpeter,RobertHeilbroner,LudwigvonMises,èidokonceFriedrich vonHayek,politiètímyslitelépozdnímodernyjakoKarlPopperèiHannah Arendtová,kritiètísociologovéjakoTheodorW.Adornoaceláfrankfurtská škola?Jistì,nìkteréznichodsunemedovýkladusociologie„soudobé“, alepochybnostizùstávajítímspíše,ženikohoneudivuje,žezasociology pokládámeklasickékulturníantropologydurkheimovskéškoly.Perspektivnìbybylorozumnépsátdìjinysociologietak,žebyvnìkterýchèástech bylyprùnikem„klasickýchvýkladù“stím,jakvývojsociologieovlivnilypøíbuzné(ivzdálenìjší)vìdy,zejménatzv.exaktní.Povìdomíovlivunapøíklad matematiky,statistiky,biologieprostìsociologùmchybíavnejbližšíbudoucnostizatímpùjdeonedostatekstìžínapravitelný,vìømevšak,ženikolivnatrvalo.
Vìcnìnejefektivnìjšíbybylo,kdybyvýkladmohlbýtproložendìjinnými(historicko-politickými,spoleèenskýmiaintelektuálními)souvislostmi, nanìžjednotlivíautoøireagovaliatytoreakcepøípadnìintegrovalidosvéhopojetíspoleènosti.Druhousložkouefektivníhovýkladudìjinsociologie bybylopermanentnípropojováníminuléhosesouèasným(èitémìøsouèasným)–konkrétnìtedyjakComteovlivòujenadáleekonomickýkritický diskurzsvým„racionálnímkonstruktivismem“,jaksouvisíHerbertMead sesouèasnýminterpretativnímobratem,jaklzeuvéstdo„souladu“(buï jakokomplementární,nebosevyluèující)výkladyvznikukapitalismu uMarxe,Webera,SombartaaškolyAnnales,eventuálnìsesoudobými koncepcemi„civilizaènítransformace“lidstvaapodobnì.Vìtšinouzcela chybíto,conazýváme„civilizaènímiteoriemi“,kteréovlivnilysociologické myšlenízejménaodpøelomu19.a20.stoletíavìtšinouvyústilyvsociální akulturnípesimismus.„Krizepokroku“nemá–alespoòvsociologii(vefilozofiijetomutrochujinak)–poèátkyupostmodernistù,aleuMaxeWebera apotomstáleradikálnìji–ažkOswalduSpengleroviadále.Naplnittento úkolsealezatím,cožjepodivuhodné,nikomunepodaøilo.Atakdìjinysociologiestojíosamocenyjakoskálaomývanápøíbojemmoderníhoapostmoderníhovìdìní,nanižsemùžemesrespektemdívat,kteránásmùže iritovatneboèinitlhostejnými…Aležetustojí,jenesporné.
Akdotedy:Parsonsvroce1937vlastnìpoprvénavrhljakýsipøedbìžný„kánonklasikù“sociologie(Weber,Durkheim,Pareto,Marshall),který bylmnohokrátmodifikován(napøíkladdoøadyComte–Marx–Spencer–Durkheim–Weber–Simmel–Pareto),vzásadìsevšakvšechnysystematickédìjinysociologiejakéhosi„klasickéhokánonu“drží.Spormùžeme véstodvìvìci:zdati,kterénìkteøíautoøidodìjinsociologieøadí,tamvùbecpatøí(napøíkladTocquevillevzhledemkomezenémuvlivunasvésouèasníky,neboMarx,kterýžádnýsociologickýsystémnevytvoøilasociologemdeiurenebyl–zdeodkazujemenasolidníargumentacipolského sociologaKiliase),aproètamnaopaknìkteøí„systematicky“chybí–donedávnabylzapomenutýmklasikemSimmel,srùstempostmodernismudošlo k„simmelovskérenesanci“(podobnìpøedtímkweberovskérenesanci,dnes extravagantníSlavojŽižekprovádídokonce„leninskourenesanci“),sdynamickýmrùstemvlivubiologieseznovuèteaspoònìcozeSpencera…Ale bìžnìchybí„malímyslitelé“,kdysi(anìkdyidnes)velkéhovýznamu–Sorel,Fouillée,Bouglée,Sieghele,Gobineau,anarchistétypuBakunina, ovšemžeceláruskásociologiesnìkolikavýjimeènýmiklasikytypuDanilevského,beznìhožjednešní„civilizacionistika“málopøedstavitelnáaj.
Abybylyjasnéèasovéhranice,vjejichžrámcipracujeme,konstatujeme,žejsmepøijalipøedpoklad,že„klasickásociologie“zaèínáComtem akonèíparsonsovskýmpøevratemkmodernísociologii,modernísociologiepakmávymìøensvùjèaszhrubaodParsonsepovznikpostmoderního obratu(zhrubatedyperiodou1950–1980,aťjižjepopsánavymezenkýmkoliv).Souèasnásociologie,vnitønìdiferencovanáarozpolcenáovšem zhrubastejnìjakoklasická(na„tvrdou“,realistickou,objektivistickou a„mìkkou“,interpretativní,subjektivistickou)poèínásicenìkdyvpolovinìosmdesátýchlet(tehdyvstupujídosociologickéterminologietakénové pojmyjakoidentita,reflexivita,genderatd.),alenavazujevíceménìorganickynasvépøedchùdce.Navazujenanìovšemitak,žeseodnichvìdomìakategorickydistancuje(cožjepøípadDurkheimùv)nebojenaopak pøijímájakosvé„velképøedchùdce“(cožjepøípadSimmelùvèiWeberùv).
Základníotázkanicménìzùstalanezodpovìzena:Proèjealeèíst?Ba tvrdìji:Proèjepovinnìèíst?Nebudemehledatsložitéodpovìdi,opøeme seoautoritu,aèkolivvíme,žeargumentvedenýprostøednictvímautority nenínejpøesvìdèivìjší.RobertKingMertonzasvìtilcelýsvùjživotnikoliv dìjinámsociologie,alesociologickéteoriiavýzkumu,amáprotoprávo vonévìciøícito,coobraznìvyjádøilvestudiinazvané„Stojímenaramenouobrù“:
„Znalostklasikùajejíobnovováníplníøadufunkcí,kteréjsouvelice vzdálenyèetbìmistrùproto,abychomnapsalidìjinysociologie.Zahrnuje širokýrozsahzájmù:odèistérozkošesetkávánísestetickyoslòujícími apøesvìdèivìjšímiverzemivlastníchmyšlenek,pøesuspokojení,knìmuž vedezjištìní,žeklasikovépotvrzujínaševlastnímyšlenkysvýmznamenitýmintelektem,ažpofunkcevýchovné,kteréformujívysokákritériacitu prosociologickoupráci,nemluvìotom,žepodstatnýmefektemjeinterakcenašichnovýchmyšlenekstím,covyètemezpracímyslitelùstarších.(…)
Chtìjí-livšaksouèasnísociologovéztakovéhopøístupukeklasickésociologiimítnìjakýužitek,chtìjí-liopravduvyužítdávnýchaminulýchznalostí anejenjeformálnìpøipomínat,pakmusíudìlatpodstatnýrozdílmezi scholastickoupraxíkomentáøùaexegezeavìdeckýmvýzkumem,který spoèívávrozvojiaktuálníchteorií.Acojenejdùležitìjší,sociologovémusí pøesnìvidìtrozdílymeziodlišnostícílù,mezitvorboudìjinsociologických teoriíabudovánímdnešnísystematikysociologickéhovìdìní.“(Sociální teorieasociálnístruktura, podlevyd.1963).
Tatonevelkáknížkasinekladezacílsystematizovatdìjinysociologie anivúplnosti,baanivjednotlivostech.Spíšechceètenáøe–sociologa isociologa-laika–pøesvìdèito„užitkuapožitku“zèetbyklasikù.Takjako
sebudemevždyckydivitastanoutvúžasunadAntigonou,Faustemèi Hamletem,takbudemeèibychommìlistátvúdivuapokoøenadaspoò nìkterýmidílyzakladatelùaklasikùsociologie.
NapøedkládanéknizesepodílelautorskýkolektivpedagogùadoktorandùkatedrysociologieFSVUKvPraze,podvedenímprof.Miloslava Petruska.Autoøijednotlivýchèástíknihyjsou(vabecednímpoøadí):Jan Balon(kapitoly12,16),TomášHoleèek(kapitola14),MichalKotík(kapitoly2,4,6,11),JanMaršálek(kapitoly1,5,8),MiroslavPaulíèek(kapitoly 9,10,15),MiloslavPetrusek(Úvod,kapitoly7,13,DodatkyIaIIa Závìreènézamyšlení)aMartaSvobodová(kapitola3).
zakladatelsociologie,nebo zakladatelskýmýtus?
Znepokojovánteroremhrùzovlád,chtìlComtevláduspoleènostisvìøiti nejpovolanìjšímzpovolaných:duševníasvìtskéaristokracii.Chtìl uskuteènitivládunejlepších,zasouèasnéhovyøazenízbývajícího celkuspoleènostizúèastinasprávìspoleèenské.Zapomnìlpøitom, jakopøednímHobbes,žekaždámocjesvrchovanáažechcebýti nekontrolovanouažekaždánekontrolovanámocsezvrhávevládu nezodpovìdnou.DogmatismusComtùvstojípøednáminezahalenì. Pozitivnímegalomaniebujínezøízenýmikvìty. Logikamesianismudokonána. (JosefLudvíkFischer,Saint-SimonaAugusteComte,1925)
ToUlrichovizasepøipomnìloonuvelmiproblematickoupøedstavu, kterédlouhovìøilakteroudokonceanidnesještìnemohlvsobì docelapotlaèit,žesvìtbybylnejlépeøízensenátemvìdoucích aduševnìvynikajícíchlidí.Jepøecevelmipøirozenésedomnívat, žeèlovìk,kterýsedává,kdyžjenemocen,ošetøovatodbornì vzdìlanýmilékaøianikolipasákyovcí,nemápražádnýdùvod, kdyžjezdráv,dávatseošetøovatžvanilysúrovnípastevcù, jaktodìlávesvýchveøejnýchzáležitostech,amladílidé, kterýmzáležínapodstatnýchživotníchobsazích,pokládají protozpoèátkuvšechnonasvìtì,coneníanipravdivé,ani dobré,anikrásné,tedynapøíkladifinanèníúøadnebotøeba debatuvesnìmovnì,zanedùležité…AnajednousiUlrich pøedstavilcelekvkomickéotázce,zdalitonakonec, ježtojepøecedozajistaduchadost,neníjenomvtom, žeduchsámnemáducha. (RobertMusil,Mužbezvlastností,1930)
Comtenapoèátku19.stoletíadnešek
Názevtétovlastnìúvodníkapitolymùžepùsobitjakoponìkudneobratnáprovokace.Mýtuspøeceneníiluzí.Apøecebychombylirádi,kdyby našeotázka–zakladatel,nebomýtický„otec-zakladatel“–zneklidòovala. Kdìjinámsociologiejistámytologiesamozøejmìpatøí,alespoòtedypokudpodtímtoslovemrozumímevyprávìní,kterésociologierozvíjísama osobì:jsoutuurèité„závazné“zpùsobyvýkladu,nevyhnutelnátémata, neopominutelnécitace,vžitéopoziceasamozøejmìtaképantheonklasikù…Jetuzkrátkatradice,kterákaždévyprávìníopùvoduarùstusociologievždyjižpøedemtvaruje.Ajsoutuovšemtakéudálosti,nakterésevzpomíná,èipøesnìjiøeèenokterýmsevzdáváhold,události,jakoujetøeba Comtovovynalezeníslovasociologieve47.lekci Kurzupozitivnífilozofie.Naslovechzáleží,otomnenísporu,èímtedyComtetotonovéslovo naplnil?
Návratydodìjinnašehooborunejsoujenzáležitostíkonstrukcenìjaké oborovéidentity.Neomezujemesevnichnapøiznánídluhuvùèi„zakladatelùm“aanihistorickáinterpretacepojmù,snimižsociologietradiènì pracuje,smysltìchtoohlédnutínevyèerpává.Navzniksociologielzetotiž mimojinénahlížetjakonapozoruhodnýsociálnífenomén,skrzenìjžmùžemechtítlépeporozumìtnašíminulostiisouèasnosti.Ptátsenapovahu sociologie,jižvprvnítøetinì19.stoletíAugusteComtezakládá,setakmùžemesezájmemocharaktertehdejšíspoleènosti,atohnedvedvojím smyslu:jednakjakospoleènosti,kterávzniktakovévìdyumožnila,ale takéjakospoleènosti, vekteré a prokterou tatovìdaexistuje.Apøitomse nijaknemusímevzdalovatodsouèasnosti.Otázkapravosti„otcovství“, kteréjevsociologiiComtovitradiènìpøisuzovánoazaseodepíráno,však mùžebýtponìkudupozadìnaveprospìchtázánísepopromìnáchspoleènosti,kterádnesjižduchComtovysociologienemùženést.Napìtínázvunašíkapitolytakmìnísvémísto:Comtapøedstavímejakozakladatele specifické sociologie,knížsestavìtjakokekvaziposvátnémuprvopoèátku zkrátkanestaèí.
AugusteComte(1789–1857)–zakladatelsociologie,nebozakladatelskýmýtus? 17
Pojempokrokujakopøedpokladvznikuvìdecké („pozitivní“)sociologie
Pokudsisociologienìkterésociálníapolitickémysliteleminulostipøivlastòujetaktrochujimnavzdory,jetomudocelajinakuAugustaComta, kterýsezakladatelskýmúmyslemsvéprácenijaknetajil.Vtaženíproti „vágníazmatenéiracionalitìsociálníchstudií“(„metafyzice“)seComte snažíformulovatprincipy pozitivnísociologie (tj.sociologievìdecké), apodøídittakpoznánísociálníchfenoménùvìdeckémuduchu,kterýcharakterizujemoderníspoleènost.Jehootevøeníproblematikypozitivnísociálnívìdynechybíelegance:namístokritikyambicíkaždéhozesvých pøedchùdcùtotižComteukazuje,žesociálnívìda,kterábybylaskuteènì hodnatohojména,pøednímzkrátkaexistovatnemohla,neboťpodmínky jejíhovznikudøívenebylynaplnìny.Tatotezeneníjenúspornoucestou,jak sevypoøádatstìmi,kteøívìøilivesvojivlastnímetoduzkoumáníspoleènostiajejíchfenoménù.KdyžseAugusteComtenazaèátku Kurzupozitivnífilozofie ptá,proènebylomožnésociálnívìdunaskuteènìpozitivních základechzaložitdøíve,stojídocelablízkonás,kdosesnažímepochopit spoleènost,vekterémohlasociologievzniknoutavekterévtéèionéformìpøetrvává.
Odpovìdìtjezdealemožnéjenzapodmínky,žeopodobìonésociální vìdy,kterouminulostnemohlaznát,chovámejiždocelaurèitoupøedstavu.ZákladníobrysypozitivnísociálnívìdyComtevyvozujezobecnìjšíidejevìdeckostí(tj.pozitivníhopoznání),kterouspojujev oblastimetody spozorovánímfaktù,v oblastidoktríny spøiznánímneúplnostipoznání zákonù(ojejichžnalezeníkaždávìdavjípøíslušejícíoblastiusilujeajejichž znìníjeupøesòovánosestálesezdokonalujícímpozorováním),akoneènì v oblasti øeknìme praktické sevzdánímseiluzeonièímneomezenémožnostièlovìkazasáhnoutdobìhuvìcí.
Vìdeckásociologievšakneníjenzáležitostívìdeckynaladìnéhosociálníhovìdce.Nebylatojenjehonepøipravenost,copodleComtabránilo døívìjšímuvznikusociologie,aletakénedozrálostpøedmìtujehozkoumání,fenoménùmsamotnýmsenedostávalo„plnostiarozmanitostirozvoje“,kterébyumožòovalyjejichvìdeckéuchopení.Zatakovýchpodmínek bytakjakotaknemohlbýtpøedmìt,kterýsociologiikoneènìpøipadá,vìdeckýmpøístupemzachycen,sociologiitotižchybìla,jakpravíComte, dostateèná„experimentálníbáze“(47.lekce Kurzupozitivnífilozofie, celý Kurzmášestsvazkùavyšelvletech1830–1842).
Touto„experimentálníbází“Comtesamozøejmìnemyslí,apochopitelnìmysletnemùže,anispoleènostvesmyslukoncentrovanéhoaorganizovanéhosoužitíjednotlivcù,anijejíjednotlivéinstitucenebotøebamezilidskévztahy,nicztohopøed19.stoletímzøejmìnechybìlo.Coaledobapro Comtaještìnedávnáneznala,byladostateènìrozvinutá ideaspoleèenskéhopokroku.„Pokrok“jevComtovìsociologiiústøedníkategorií;tento pojemvšakpodlenìjnabývánajasnostiaobecnostiteprvesFrancouzskourevolucí.Revolucetotiždokázalaideupokroku,kterámápodleComtasvùjpùvodvoblastivìd(neboťvìdypostupujíprokazatelnìvpøed), pøenéstnapolitickýpohybspoleènosti;budetovšakteprvepozitivnífilozofie,kteráplnéuplatnìnítohotopojmupokrokuvoblastivìdyapolitiky zajistí.
Comtovovysvìtlenínemožnostidøívìjšíhozaloženípozitivnísociální vìdyjetedyvcelkujednoduché,jejípodmínkoujeideapokroku(natézávisízpùsob,jakýmseskuteènostvìdcikpozorovánínabízí),kterávzniká voblastivìdanajejížpøenesenídospoleèenskéoblastibylonutné„poèkat“doobdobíFrancouzskérevoluce.Protosociologiedospívádopozitivního(tedynejvyššíhovývojového)stadiazevšechvìdposlední,proni nezbytnýpojempokrokujitotižnutíèekatnarozvojostatníchvìdníchdisciplín,kterýtentopojemgeneruje.AprotožemábýtpodleComtaideapokrokupøenesenanaspoleènostzoblastivìdy,zekteréjetøebajinejprve získat,jsmenynítakéstobezobtížípochopitspojenímeziComtovýmstudiemvývojejednotlivýchvìdajehosociologií,jakkolivneurèitýzatím mùžebýtjejípojem.
Comtùv„zákontøístadií“
VývojvìdjepodleComtamožnécharakterizovatjejichpohybemod stadia teologického pøesstadium metafyzické ažpokoneènéstadium pozitivní nebolivìdecké.Tentotzv. zákontøístadií budemítvComtovìfilosofickémsystémunatrvalozcelavýjimeènémísto.Èemualetentovývoj vìdodpovídá?Vteologickémstadiujsoufenoményvysvìtloványnadpøirozenýmisilami,bývajípøipisoványrùznýmantropomorfnímbytostem. Vnìjšíchabstraktníchsil(„pøíroda“)senaopaklidskýduchdovoláváve svémmetafyzickémstupni,kterýAugusteComteèastooznaèujezapøechodný.Protiobìmatìmtopostupùmsepoznánívesvémpozitivnímstadiuvyznaèujejistouskromností.Èlovìksevnìmtotižnamístohledání prvníchèiposledníchpøíèinvìcíspokojujespozorovánímfenoménù
AugusteComte(1789–1857)–zakladatelsociologie,nebozakladatelskýmýtus?
asodhalovánímpravidelnostívjejichvztazích– pøíèiny takztrácísvémístoveprospìch zákonù.Vìdeckýduchjeoprotiduchuteologickémuametafyzickémupostavennapromìnìnémpojmupoznání,kteréjižnemá absolutní,nýbrž relativní povahu.Voblastispoleèenskovìdnítobudepodle Comtanapøíkladznamenat,žesevzdámehledáníideálního,vždyavšude platnéhomodeluspoleèenskéhozøízení,ježbychomodvozovaliodnìjakéhopojmulidsképøirozenosti,veprospìchpoznáníreálnýchspoleèenskýchzøízení,nakterájetøebanahlížetvsouvislostis(dìjinnými,fyzickými,intelektuálními…)podmínkamijejichvýskytu.
Vjednotlivýchoblastechpoznáníjevšakvzestupkvìdeckostirùznì rychlý,vpøístupukvyššímvývojovýmstadiímdokoncejednyvìdypodmiòujídruhé(onìcosložitìjšíjevztahsociologieabiologie,neboťtytodisciplínysepodmiòujívzájemnì).PrávìvtomAugusteComtenacházíprincipjejichhierarchizace,kterátakvlastnìzachycujepostupnénasycení duchavìdeckostí.Ztétonestejnérychlostipostupuvìdodjednohostadia kdruhémuvšakplyne,žejeprojejichcelkovýsouborvkaždýmomentcharakteristickánìjakápodobarozladìní.Tomùžebýtpøekonánoteprveve chvíli,kdybudouvšechnyvìdyovládnutypozitivnímduchem(totostadiumjeprokaždouznichposlední,protoktétoharmoniimùžedojít).Atak sestanetehdy,kdypozitivitydosáhneposledníznich,totižsociologie.
Comtenakonecuvádídvìpøíèinyopoždìnísociologienacestìkvìdeckosti.Oprvníjsmehovoøilivýše,sociologieseneobejdebezpojmupokroku,jehožvytvoøeníjepodmínìnodostateènýmrozvinutímostatníchvìd, nemùžejimtedypøedcházet.Druhoupøíèinoutohotoopoždìníjealevìtší složitostsociálníchfenoménùvesrovnánísfenomény,kterézkoumajíjiné vìdy,atakémalýodstup,kterýktìmtofenoménùmchováme.Cestajednotlivýchdisciplínkpozitivitìjevíceèiménìobtížná,poøadí,vjakémse doposledníhostadiasvéhovývojedostávají,takvžádnémpøípadìnení náhodné(nenínapøíkladdánopoètem„géniù“,jimižsemohourùznédisciplínypyšnit,„géniùm“Comteostatnìobecnìjivzatoupírájakýkolivpodstatnýdìjinnývýznam).Vìdysestalypozitivnímijednapodruhévesledu, kterýjepøirozený,neboťvyplývázestupnìsložitostifenoménù,kteréstudují,azjejichvztahukèlovìku:èímjsouèlovìkuvzdálenìjší(jakmujsou vzdálenátøebasnebeskátìlesa),tímjejejichvìdeckéuchopenísnazší, èlovìktotižménìpodléháiluzi,žetytofenoménysámovládá.
Lidskýduchaspoleènost
Vývojvìd,jejichrytmus,sociologiejakoposlednívìda,tovšechnose mùžezdátponìkudtechnickéadostivzdálenéoèekávanémuobsahusociologie,kteréhojakobychomseještìaninedotkli.Jakýjetedyvztahmezi toutoproblematikoulidskéhoduchaajehovývojenajednéstranìaspoleènostínastranìdruhé?Jakéuplatnìnínajdeonenpojem„pokroku“,na kterýsociologietakdlouhoèekala?
Tzv.zákontøístadiíjsmesComtemdosudformulovalijenprovývoj zpùsobùlidskéhopoznávání,kterépostupuje,jakjsmesiukázali,odteologickéhopøesmetafyzickékvìdeckémustadiu,ježjetakéstadiemdefinitivnímaprojehožzavršeníseèekánazaloženípozitivnísociologie.Nyníje všaknaèasesplnit,cobyloslíbeno,apøevésttentozákonvývojenaoblast spoleènosti.PrávìtototižAugusteComteèiní,kdyžjejíhistorickýpohyb popisujejakopøechodod vojenského (teologickéstadium)pøes revoluèní (stadiummetafyzické)ažkekoneènému,vìdeckémua industriálnímu typu.Jinýmislovy,spoleènostipodleComtaspìjíkpozitivnímu(industriálnímu)stadiu,jehožvzoremjespoleènostzápadní,sestejnounevyhnutelností,sjakoulidskýduchsmìøujekvìdeckosti.Voboupøípadechjde ostadiakoneèná:takjakovìdeckýduchpøedstavujekoneènérozvinutí lidsképøirozenosti,taktakéspoleènostindustriálníhotypupøedstavuje úplnourealizacijakéhosizákladníhoøádukaždéspoleènosti,tedypøirozenostisociální.JakoindustriálníComtedefinujespoleènostproduktivní vtomsmyslu,žesvéúsilísmìøujekprospìchuzpøemìnypøírody,èímžkontrastujesdobyvaènýmcharakteremspoleènostivojenské.„Industriální“je vširokémsmysluveškerálidskáaktivita,kterásvìtveprospìchèlovìka transformuje,atobezohledunajejíkonkrétnítyp.Dodejmeještì,žezmínìnétøivývojovékrokyspoleèenskéhopohybunemusíbýtnutnìprovedenyvèisténávaznosti,každákonkrétníspoleènostmùževykazovatznaky zmínìnýchtøíspoleèenskýchtypùsouèasnì.Každáznichvšakøeèenému pohybu,kterýmùžemebezváhánínazvat pokrokem,tendenènìpodléhá.
ProComtatakmeziideálnísférouatypemspoleènostiexistujejasné spojení.Zpùsobymyšleníjsoupodlenìjnìèímzásadním,sociálnífenoménysicebezprostøednìnedeterminují,vhlavníchrysechvšakorientujílidskédìjiny.Tatoideálnísférajezákladnísložkou„civilizace“,kterásevtìlujedokonkrétnísociálníorganizace,kdyžurèujekolektivnícílespoleènosti avytváøíprostøedkykjejichdosažení.
Filozofievìd,jakjiAugusteComtepøedkládá,takzøejmìnenípouhou pøípravoukzaloženísociologie.Zákontøístadií(lidskéhopoznání),naje-
hožzákladìComtevzniksociologiepøedpovìdìl,sestávávlastnímpøedmìtemjednézjejíchsložek,tzv.sociálnídynamiky.Nevšemsebudezdát tatokonstrukcekorektní.ZavšechnyjejíkritikyuveïmeliberálaFriedrichaHayeka,který–aťužèteComtajakkoliv–vcelkuoprávnìnìpodotýká, žejeproComtaideapøedurèenéhospoleèenskéhovývojeparadoxnìjedinýmvýsledkemvìdy,jejížnutnýrozvojvyplýváprávìztohotozákonatøí stadií(vizjeho Kontrarevolucevìdy).
Determinismus Comtovysociálnífilozofiejeneoddiskutovatelný,není ovšemfatalismem.AugusteComtesicekritizujeiluzireformátorù,kteøí vìøívmožnostvychýlitspoleèenskýpohybzjehopøirozenéhosmìru avnutitspoleènostisvojivùli,neznamenátoale,žebykázalodevzdanost osudu.Jistì,historickánevyhnutelnosttuje,jeale„modifikovatelná“,lidé dìjinyjennetrpí,mohoujenejenuspíšitèizpomalit,aletakéovlivnitvjejichkonkrétnímprùbìhu.TímvComtovìsociálnífilozofiizùstávámísto propolitiku,onížmuvlastnìodpoèátkujde.Pøirozenýpohybspoleènosti, kterýjetøebanejprverozpoznat,vjehopojetípolitickoufunkcitedyneruší,vevìdeckéspoleènostivšakbudesvìøenadorukouzástupcùprùmyslu (tutoideuComtepøevzalodSaint-Simona)cobyreprezentantùmvìdecké racionality,pøièemžvìdcisamipakodknìžíametafyzikùpøevezmoumoc duchovní(ideapozitivníhonáboženstvíbudeComtemplnìrozvinuta vjehopozdìjšímdíle).
Vindustriálníspoleènostisemusípolitika,nemá-libýtpolitikouiluzí nebotaké,jakComtepíše,„politikoupøedstavivosti“,opíratopozitivnípolitickouvìdu,kterájeproComtajenjinýmoznaèenímprosociologii.Celou svoufilozofiitakAugusteComtevnímájakosouèástnebosnadspíšejako podmínkumožnostisplnìnívelkéhoúkolupolitickéasociálníreformy,jež jenezbytnápro„ukonèenírevoluce“,prodokonèenípøechoduspoleènosti dopozitivníhovìku.PokudtedyComtovuprojektunìconechybí,pakjeto rozhodnìodvaha:„Cobysociálníreformátorchce[Comte]pøemìnitzpùsobmyšlenílidí,chcerozšíøitpozitivnímyšleníavnéstjedooblastispoleènosti,chceeliminovatpøežitkyfeudálníateologickémentality,chcepøesvìdèitsvésouèasníkyoanachronismuválekaabsurditìkoloniálních výbojù.“(R.Aron)Comtovasociologiesikladezaúkolvyøešitkrizimoderníhosvìta,atodíkysystémuvìdeckýchidejí,podlenichžbymohlabýt tatoreorganizacespoleènostiprovedena.
Pøesvìdèeníomožnostiapotøebnostivìdeckyvedenépolitikyvyslouží Comtovìdoktrínìnaøèeníze scientismu,kteréjepøedchùdcemdnešníkritiky„technokratického“myšlení.Vtétoideji,aletakévdalšíchComtových názorechsníspojených,napøíkladvjehoodmítánísvobodypøesvìdèení AugusteComte(1789–1857)–zakladatelsociologie,nebozakladatelskýmýtus? 21
(srov. Plánvìdeckýchpracínezbytnýchkreorganizacispoleènosti zroku 1822),paknìkteøíjehokriticinajdouprvkytotalitárníhonázorunaspoleènost–anutnopøiznat,ženemajítakdocelanepravdu.
ComtovasociálnístatikaanebProblémøádu
Zmínilijsmeseotom,žejednouzezákladníchsložeksociologie,jakji AugusteComtedefinuje,jetzv.sociálnídynamika.Jejídruhouèástí,která sociálnídynamiku doplòuje,je sociálnístatika tanarozdílodsociálnídynamikynezkoumápohybspoleènosti,jejípokrok,nýbržjejíøád.Vìcnìvzatovšakexistujemeziøádemapokrokemúzkásouvislost,pokrokjetotiž proComtapouzerozvíjenímøádu,atakjdeoèlenìníspíšeanalytické.Toto rozdìlenínavícneníprosociologiinijakspecifické,statikaadynamikajsou podleComtaaspektyvšechpøedmìtùpozitivníhozkoumání,sociologie zdetedysvùjpøedmìtrozkládáanalogickykostatnímvìdám.Praktickyto vevztahukjakékolivspoleènostiznamená,žejetøebarozlišitstudium podmínekjejíexistenceastudiumzákonùjejíhovývoje(Kurzpozitivnífilozofie).
Sociálnístatika mápodleComtavsociologiipodobnémísto,jakénáležívbiologiianatomii(nìkdyoníprotoComtemluvíjakoo„sociálníanatomii“).Jejímpøedmìtemjevzájemnépùsobeníèástísociálníhosystému, jehojednotlivýchprvkù,atopøiconejúplnìjším,tøebažejendoèasném odhlédnutíodjejichdynamiky,odjejichneustáléhopohybu,promìòování se.Jestližesociálnístatikastudujespoleènostjakobyvklidu,vjejímomentce,vpouhýchtøechrozmìrech, sociálnídynamika tomutostudiudodává rozmìrètvrtý,tedyèas,vekterémsespoleènostvyvíjí.Základnímpojmem sociálnídynamikyjepokrok,jehožzákonysesnažíodhalit.Zatímcosesociálnístatikapokoušíodhalitzákonykoexistence,píšeComte,hledásociálnídynamikazákonynáslednosti.
Je-lizákladnímpojmemsociálnídynamiky„pokrok“,jejímvsociální statice„øád“asnímspojenýkoncept„konsenzu“,kterýmComteoznaèuje nejensladìníjednotlivýchprvkùcelku(konsenzusje„pozitivníkoncepcí sociálníharmonie“),aletakéjejichvzájemnousouvislost.Jakjendocenit významtétoideje,kterádodnesstojívzákladujednohozezákladníchpøístupùksociálnískuteènosti,tzv.holismu?Jakkolivjednoduševypadá,má uComtatatopøedstavavzájemnéprovázanostièástívýznamfundamentálníhofilozofickéhoprincipu,kterýdávátvarcelémujehosystému.Comtejidokoncenazývá„mateøskouideou“sociálnístatiky,kterámástát
vsamotnémzákladucelénovépolitickéfilozofie,èilisociologie.Vžádném pøípadìtedynejdejenonìjakýlokálníanalytickýnástroj.Voblastimetodytentoprincipnaopakpùsobívesvýchdùsledcíchzávrať,kterousijen málokdotroufápodstoupit.Vzájemnázávislostèástícelkuznamená,že suchopenímjakékolivznichsevìdecveskuteènostidotýkávíceèiménì pøímotakévšechostatních,jakkolivsenìkteréznichmohouzdátvzdálené,atedynezávislé(Kurzpozitivnífilozofie).Zpraktickéhohlediskato znamená,žepøizkoumáníspoleènostiajejíchfenoménùnelzepostupovat analyticky,rozklademnaprvkyajejichznovusložením.Vytrhnoutzezkoumanérealitynìjakýjedenjejíprvek,izolovatjejodjehookolí,jenutnìmetodologickychybné,jedinýmožnýpostupjeobraznìøeèenopøibližování seshora.Kdesealezastavit?Nenacházísetakékaždájednotliváspoleènostvsouvislostijinýchspoleèností?
Dotýkámesezdejednohozdùvodù,proèjeComtevícenežsociologem spoleèností sociologemhumanity (èi„Humanity“,jaksámnìkdypíše): „Logikaprincipupøednosticelkupøedprvkemvedekideji,žejsoutodìjiny lidskéhorodu,cojetímprvním,cojeskuteènýmpøedmìtemsociologie,“ øíkáR.Aron.Podobnìjakonemùžebýtnìjakýkonkrétnísociálnífenomén izolovánzesouvislosticelku,kterýpøedstavujesociálnísystém,nemùže být,pøísnìvzato,anikonkrétníspoleènostvytrženaztohocelku,který pøedstavuje lidství.HlavnímpøedmìtemComtovysociologiesetakstává jednotalidskýchdìjin.Právìvtomtotématujemožnéhledatpáteøcelého Comtovadíla,atonavzdoryzlomùm,kterévnìmmohoubýtjinakkonstatovány.
Sociologiehumanity–mátentoComtùvprojektnìcospoleènéhosesociologií,jakjírozumìlijehonásledníciajakjípovìtšinourozumímetaké my,totižsesociologiíspoleèností?Snadžádnýzdnešníchsociologùseve svýchambicíchtìmComtovýmnepøibližuje,atoanivechvílíchprofesionálnìnejšťastnìjších.TyComtovynaopakještìrostly.V Systémupozitivnípolitiky (ètyøisvazkyzlet1851–1854)setakpouštídovýstavbynového náboženství(náboženstvíHumanity,kteréuctívávelkéduchyminulosti), vnìmžbysociologové,jakjižbylojednounaznaèeno,anejprveovšem AugusteComtesám,zastávalipozicinovodobýchknìží.Tentopozdìjší Comtùvvývojpochopitelnìponìkudobtìžujehistorikysociologie,kteøí chovajíjinépøedstavyohranicíchvìdeckostiaprostoruprovìduvyhrazeném.NáboženstvíjevšakpodleComtanejenzákladnípotøebouèlovìka, nýbržjetakézdrojemspoleèenskéjednoty,ježvznikápouzenazákladì sdíleníidejí.Jetedynutné,ajeprotopochopitelné,žejeComtenemohlnechatuniknoutvìdeckémuduchu.Jakjinakjepøitomnechatvstoupitdo AugusteComte(1789–1857)–zakladatelsociologie,nebozakladatelskýmýtus?
pozitivníhovìkunežpovolánímdojehokazatelenpøedstavitelùtévìdy, kterástojínasyntézevìdostatních,kterácelýsystémvìdsamasebou uzavírá?
Životopis
FrancouzskýmyslitelAugusteComte(19.1.1798–5.9.1857)bylpostudiích lyceavrodnémMontpellierpøijatvroce1814napaøížskouvìdeckotechnickou Écolepolytechnique.Aèjednímznejlepšíchstudentù,bylznípokrátkédobìvylouèenzaprotestprotizastaralémuzpùsobuvýuky.Krátkoudobupaknavštìvovalpøednáškyzmedicínyapozdìjiseživilkondicemizmatematiky.Velkývlivna ComtovuvìdeckoudráhumìlajehospoluprácesutopickýmsocialistouafilozofemClaudemSaint-Simonem.Aždorozchoduvroce1824bylComtejehosekretáøem,spolupracovníkemaspoluautoremceléøadystatí.VtémžeroceComte poprvépublikujepodvlastnímjménem,atosvojiodvarokymladšípráci snázvem Plánvìdeckýchpracínezbytnýchkreorganizacispoleènosti (tento textComtepozdìjizaøadídoIV.svazku Systémupozitivnípolitiky zroku1854). Vroce1826Comtezahájilsoukromýkurzozásadáchpozitivnífilozofie,navštìvovanýfrancouzskýmiakademikyadalšímiuèenci,kterýsesttalzákladempro jehozásadnídílo,šestisvazkový Kurzpozitivnífilozofie (Coursdephilosophie positive,1830–1842).SetkáníspaníClotildedeVauxpøispìloktomu,aby Comtepozdìjivyzvedlcitnadintelekt,velkývýznamtaképøipadnenovìkoncipovanémunáboženstvívespojeníslidstvím(jižv Systémupozitivnípolitiky, zejménaalev Pozitivistickémkatechismuèilishrnutíuniverzálníhonáboženství zroku1852).
