VydáníodbornéknihyschválilaVìdeckáredakcenakladatelství GradaPublishing,a.s.
doc.PhDr.VìraJaníková,Ph.D.,akol.
VÝUKACIZÍCHJAZYKÙ VydalaGradaPublishing,a.s.
UPrùhonu22,17000Praha7 tel.:+420234264401,fax:+420234264400 www.grada.cz jakosvou4253.publikaci
Spoluautoøi:
PaedDr.HanaAndrášová,Ph.D.
doc.PhDr.VìraJaníková,Ph.D.
Mgr.MartinLachout
Mgr.PavlaMareèková,Ph.D.
PaedDr.KamilaPodrápská,Ph.D. doc.PhDr.PavlaZajícová,Ph.D.
Recenzovala:
doc.PhDr.IvicaLenèová,Ph.D.
OdpovìdnáredaktorkaDanaKristen
SazbaazlomMilanVokál
GrafickýnávrhazpracováníobálkyAntonínPlicka Poèetstran200 Vydání1.,2011
VytisklyTiskárnyHavlíèkùvBrod,a.s.
©GradaPublishing,a.s.,2011 CoverPhoto©fotobankaAllphoto
ISBN978-80-247-3512-2
OBSAH (MartinLachout)
1.1Lokalizacejazykovýchoblastívmozku
1.2Empirickévýzkumyzpracováníøeèiusimultánnìasekvenènì
2.Øeèováprodukcepøiosvojovánícizíchjazykù
(MartinLachout)
2.1Ktermínùmøeèováprodukceaøeèovápercepce
3.Výukacizíchjazykùzamìøenánažáka
(VìraJaníková)
3.1Individuálnízvláštnostižákapøiuèenísecizímujazyku
3.3Èinnostnìzamìøenávýuka
3.4Autonomníuèení ...........................58
3.4.1Strategieuèení ........................60
3.5Uèenísecizímujazykupomocíøešeníúlohøeèovéhotypu
3.6Projektovámetoda
3.7Didaktickézávìry:Strategieuèenívevýuce
3.7.1Úlohyproseznamovánísesuèebnímistrategiemi .....67
3.7.2Úlohyproshromažïováníuèebníchstrategiívetøídì ....69
3.7.3Úlohykprocvièovánístrategií ................70
4.Emoceauèenísecizímujazyku
4.1Emocezhlediskapsychologieuèení
4.1.1Emoceamotivace
4.1.2Emoceakognitivníprocesy
4.1.3Vlivpozitivníchanegativníchemocínakognitivní procesy ............................82
4.2Emocezhlediskapsycholingvistiky
4.3Emocionálnísložkacizojazyènévýuky
4.3.1Definicepojmu
4.3.2Funkceemocionálnísložkycizojazyènévýuky
4.4Možnostiposíleníemocionálnísložkycizojazyènévýuky
4.5Praktickénámìtydovýukycizíhojazyka
5.Kreativnípsanívevýucenìmèiny
(PavlaZajícová)
5.1Relevancepsaní
5.2Asociace
5.3Ekvivalence
5.4Maléformy
5.5Vybranétextovédruhy
6.Nìmèinajakodalšícizíjazykpoangliètinì
(HanaAndrášová)
6.1JazykovápolitikaEvropskéunie ..................134
6.2JazykovápolitikaÈeskérepubliky
6.3Roleangliètinyvprocesuosvojovánínìmèiny
6.4Pøíbuzenskývztahnìmèinyaangliètiny
6.5Vlivangliètinynanìmèinu,interferenceatransfer
6.5.1Vlivangliètinynanìmèinuvoblastilexikosémantické..142
6.6Didakticko-metodicképrincipyvýukynìmèinypoangliètinì...145
6.7Novéúkolyproèeskouškolu
6.8Podnìtyprovýukovoupraxi
6.8.1Ukázkykonkrétníchcvièení ................152 Literatura
7.Celoživotníosvojovánícizíchjazykùnapøíkladuvýuky udospìlých ................................ 160 (KamilaPodrápská)
7.1Celoživotníuèení
7.2Cíleneformálníhoceloživotníhoosvojovánícizíchjazykù
7.2.1Nabídkacizojazyènýchvzdìlávacíchpøíležitostí .....164
7.3Kognitivnívlastnostidìtípøedškolníhovìku
7.4Kognitivnívlastnostidospìlých
7.5Organizaèníformyuèeníavyuèováníjakomotivaèníprvek výukyudospìlých .........................171
7.5.1Kooperativníuèení
7.5.2Uèenínastanovištích
ÚVOD Vceléhistoriicizojazyènévýukysesetkávámeseznaènýmpoètemnejrùznìjšíchkoncepcí,smìrùikonkrétníchvýukovýchforem,které jsouvždyspojenynejensnejnovìjšímivìdeckýmipoznatky,aleispožadavky,kterénatutovýukukladedanáspoleènostvurèitéetapìsvéhovývoje.
Uèeníavyuèovánícizímjazykùmtakpostupnìmìnísvùjobraz,vnìmž sezaèínajípromítatnovésmìry,tendenceivýukovémetody.Následující struènýpøehledpøedstavujevýèethlavníchtrendùsouèasnécizojazyèné výuky.
Výukajezamìøenánažáka. Tentotrendvýznamnýmzpùsobemovlivòujehumanistickápedagogikaapsychologiesezdùraznìnímtvùrèího potenciálukaždéholidskéhojedinceaschopnostíjehosebezmìny.Humanizacecizojazyènévýukyzdùrazòujepotøebuzmìnyroleuèiteleažáka vedukaci.Uèiteljechápánjakofacilitátoraorganizátoržákovauèení, jakojehorádceapomocník.Totopojetíroleuèiteleodpovídákonstruktivistickémupojetížákovauèení,kterévycházízpøesvìdèení,žeprocesy zpracováníinformacíaprocesyvlastníhouèenímohoubýtovlivòovány pouzetehdy,jestližeježákùmposkytnutapomocpøikonstrukcivìdomostí.
Výukovémetodyjsoutìsnìjipropojenésnejnovìjšímivìdeckými poznatky. Vtétosouvislostijetøebazdùraznitvedlelingvistikyzejména tzv.neurovìdy(neurolingvistika)spoleènìspsycholingvistikou. Uèenísecizímjazykùmjechápánojakoceloživotníproces. Toto smìøováníseprojevujevrozšíøenénabídcecizojazyènévýukyprorùzné vìkovéskupiny–odjazykovévýukypøedškolníhovìkuažpojazykové kurzyproseniory–ivýukujazykùprorùznéprofesníèiosobnípotøeby. Jeprosazovánkonceptmnohojazyènosti. Tentonovýsmìrvychází zapeluevropskéjazykovépolitiky,kterýjeartikulovánvevýzvì,aby každýEvropanovládalvedlesvéhomateøskéhojazykaalespoòdalšídva cizíjazyky.Procizojazyènouvýukutoznamenávyužívánínových
10 /Výukacizíchjazykù
metodicko-didaktickýchpostupù(napø.didaktikadruhéhocizíhojazyka)irozšíøenítémataobsahùvýuky.
Velkápozornostjevìnovánakonceptuautonomníhouèenísecizím jazykùm. Rovnìžtentosmìrjespojensezmìnoumetodickýchpostupù aintegracínovýchobsahù.Užákùlzepodporovatjejichsamostatnost napøíkladtím,žejimjevevýuceposkytnutaèinabídnutamožnostvýbìru individuálníchuèebníchstrategií,dostatekèasupotøebnéhoprozvládnutí urèitýchúlohèistanoveníindividuálníchcílù.Spodporousamostatnosti žákùpøiuèenísecizímujazykuúzcesouvisírozvojjejichschopnostisebehodnocení.Kdosaženítohotocílevýznamnoumìroupøispívázaøazování Evropskéhojazykovéhoportfoliadovýuky,pomocínìhožmajížáci možnostvdelšímèasovémrozpìtísamostatnìasvlastnízodpovìdností sledovatadokumentovatsvépokrokypøiuèenísejazykùmarozvíjet schopnostsebehodnocení.
Jsoustírányhranicemeziøízenýmprocesemuèeníaindividuálním procesemosvojovánícizíhojazyka. Cizojazyènátøídajižneníhermetickyuzavøenýmprostorem,kdesejazykvyuèujepodlejednohometodickéhosmìru(napø.metodagramaticko-pøekladová)asjednouuèebnicí.
Pomocíceléøadyvýukovýchmetodježákùmumožnìnouèenísejazyku tak,jakjetomuupøirozenéhoosvojovánímateøskéhojazyka.Zširoké paletymožnostímùžemejmenovatprojektovévyuèování,èinnostnìzamìøenouvýuku,bilingvnívýukunebovýukuspodporoumoderních technologií.
Interkulturníaspektcizojazyènévýukynabývánovékvality. Tento trendjespojenmj.srozšíøenímmožnostíkomunikacesrodilýmimluvèímivrámcimezinárodníchprojektùasmìøujekdosaženíinterkulturní senzitivityžákù.
Pøedkládanápublikacepojednáváovybranýchtrendechodrážejícíchse vsouèasnévýucecizíchjazykù,kterécharakterizujezhlediskajejichteoretickýchvýchodiseksezøetelemkjejichaplikacidocizojazyènévýuky akpotøebámjazykovéhovzdìlávánívmoderníspoleènosti.Knihajerozdìlenadosedmikapitol.
Prvníadruhákapitola sevìnujítzv.neurovìdám(neurolingvisticeapsycholingvistice),ježjsoupovažoványprodalšírozvojdidaktikycizíchjazykù anáslednìpropedagogickoupraxizaklíèové.Umožòujíhlubšívhleddo zákonitostíprocesùosvojováníjazykùpøiodhalovánísložitýchprocesù mozkovéèinnosti,kterésepodílejínapercepciaprodukciøeèi.Zvláštnípo-
zornostjeudìlenavybranýmmodelùmøeèovéprodukceamožnostemaplikacedanýchvìdeckýchpoznatkùdovýuky.
Tøetíkapitola sevìnujejednomuzezákladníchprincipùmodernícizojazyènévýuky,kterýmjezamìøenínažákaapøesouvánípozornostizprocesu vyuèovánínaprocesuèení.Nastínìnajevníproblematikaindividuálních zvláštnostížákùajejichvlivunaprocesosvojovánícizíhojazyka,principùm celostníhoaautonomníhouèeníaèinnostnìzamìøenécizojazyènévýuky napøíkladuprojektovémetody.Vzávìrujsouuvedenynámìtyproimplementovánítzv.strategickéhouèenídoobsahùcizojazyènévýuky.
Ètvrtákapitola sezabýváemocionálnísložkouprocesuuèeníavyuèování cizíhojazyka.Osvìtluje,jakouúlohuvnìmplníemocezhlediskakognitivnípsychologie,psycholingvistikyadidaktikycizíchjazykùauvádínìkolikvýukovýchaktivit,ježsvýmmetodickýmkonceptemvýraznìoslovují emocionálnístránkužákovyosobnostiscílemfacilitacejehouèenísecizímu jazyku.
Pátákapitola jezamìøenanaintegracivolného,tvoøivéhopsanídovýuky nìmèinyjakocizíhojazyka,pøinìmždleautorèinasoudujdenajednéstranì vždyoobsahovousvoboduaoriginalitumyšlení,zároveòaletakéopostupné vnímáníaosvojováníformálníchjazykovì-textovýchprostøedkù.Vedle didaktickékoncepcejezdenakonkrétníchpøíkladechuvedenaprácesasociací,jazykovouekvivalencíaliterárnímtextemjakopodnìtemprorozvoj psanéhoprojevu.
Šestákapitola pøedkládáodpovìdinaotázkyspojenésproblematikoudosahovánímnohojazyènékompetenceužákùvèeskéškole,vnížseangliètina stáváprvnímvyuèovanýmcizímjazykem.Tímseostatníjazykydostávají dozcelanovépozice,stávajísedruhým,popø.tøetímcizímjazykem.Na uèitelekladetentotrendnovénárokyaprotyznich,kteøívyuèujínìmèinu jakodruhýcizíjazykpoangliètinì,jezdenastínìnvlivangliètinynanìmèinuzlingvistickéhohlediska,pøedstavenyjsoudidakticképrincipyvýuky nìmèinyjakodruhéhocizíhojazykapoangliètinìanabídnutykonkrétní námìtypropedagogickoupraxi.
Sedmákapitola pojednáváojednomzaktuálníchtrendùvsouèasnémjazykovémvzdìlávání,kterýmjeosvojovánísicizíchjazykùvceloživotní
12 /Výukacizíchjazykù
perspektivì.Pozornostjezdezamìøenanavybranépsychologickéadidaktickéaspektyvýukycizíhojazykanapøíkladuvýukydospìlých.
Ikdyžjsmesivìdomineúplnostiaselektivityvýbìrutématijejichzpracování,vìøíme,žesetatoknihamùžezaøaditksouèasnýmpublikacímzdílny èeskýchodborníkù,kteøísesnažípøispìtkdalšímurozvojididaktikycizích jazykùjakovìdníastudijnídisciplínyapøinéstprocizojazyènouvýukuna všechtypechškolinspirativnínámìty.
Knihajeurèenaširšímodbornýmkruhùm:studentùm,uèitelùmivysokoškolskýmdidaktikùmcizíchjazykù.
listopad2010zakolektivautorùVìraJaníková
OPUBLIKACI Zmìnyvpøístupechkuèeníavyuèovánícizíchjazykùjsouvždy spojenynejensnejnovìjšímivìdeckýmipoznatkyvoblastilingvistiky, psychologie,psycholingvistiky,neurolingvistikyadalšíchpøíbuznýchvìd didaktikycizíchjazykù,aleispožadavky,kterénacizojazyènouvýuku kladedanáspoleènostvurèitéetapìsvéhovývojeaježjsouformulovány vestìžejníchpedagogickýchijazykovìpolitickýchdokumentech.Tento vícedimenzionálnípohlednaproblematikuvyuèováníauèenísecizímjazykùmvmodernímpojetíurèilcharakterzpracovánítétopublikace.
Knihapojednáváovybranýchaktuálníchtrendech,kterélzevoblasti výukycizíchjazykùoznaèitzavýznamné.Jejímcílemjeposkytnutízákladní orientacevteoretickýchpøístupechsezøetelemkjejichaplikacidocizojazyènévýukyikpotøebámjazykovéhovzdìlávánívsouèasnéspoleènosti.
Publikacejeurèenanejenvysokoškolskýmoborovýmdidaktikùmastudentùmoborùuèitelstvícizíchjazykù,aledíkypropojeníteoretickýchvýchodisekskonkrétnímivýukovýmimetodamiauèebnímièinnostmise mùžestátzdrojeminformacíainspiracíiprouèitelecizíchjazykùvpraxi.
OAUTORECH Kolektivautorùtvoøíodbornícivoblastididaktikycizíchjazykù, kteøíji–jakostudijnídisciplínu–vyuèujínaèeskýchvysokýchškoláchpøipravujícíchbudoucíuèitelejazykù.Vesvýchtextechvycházejínejenzteoretickýchznalostídanéproblematiky,aleopírajíseiovýsledkyempirického výzkumuavlastníjazykovouvýukunarùznýchtypechškolèivkurzech dalšíhovzdìláváníuèitelùcizíchjazykù.
zakolektivautorùVìraJaníková
1.NEUROLINGVISTIKAVEVZTAHU KVYUÈOVÁNÍCIZÍMJAZYKÙM MartinLachout
„Èlovìkjeèlovìkemjendíkyøeèi.“ W.vonHumboldt Úvod Jižpodlouháléta,ne-listaletí,snílidstvootakovémetodì,sjejížpomocí budemožnénauèitsejakémukolijazyku,atozacomožnánejkratšídobu, scomožnánejmenšímvypìtíminvestovanýchsilapøitomsmaximální efektivitou.Nahlédneme-lidohistorievývojemetodickýchsmìrùuplatòovanýchvevýucecizíchjazykùzaposledníchtémìø200let,zjišťujeme,že žádnýznichnašeoèekávánízcelaneuspokojuje.Aťjetoklasickámetoda gramaticko-pøekladováneboaktuálnímetodakomunikativní,èidokonce øadaalternativníchmetod,jakonapø.sugestopedie.Zdavšaklzetakovou obecnìplatnoumetoduvùbecvytvoøit,jesporné,neboťuèenísecizímujazykujeprocesemindividuálnímajedineèným.Vsouèasnédobìpøevládá pøesvìdèení,žejižnenítøebavytváøetnovéucelenémetodickésmìry,ale spíšesezamìøitnato,jakosvojovánícizíhojazykažákùmdlejejichindividuálníchpøedpokladùusnadnit.Tohotocílevšaknelze spolehlivìdosáhnoutbezhlubšíhovhledudopoznatkùtzv.neurovìd,oblasti,ježmáprodalšírozvojdidaktikycizíchjazykùatímipro vlastnívýukucizíchjazykùzásadnívýznam.
Neurovìdysevespojeníspsycholingvistikouopírajíoprokázanáfakta, žeosvojováníjazykajezaloženonagenetickýchpredispozicích,kterévyplývajízneuroanatomickýchstruktur,jakojsoucentrálnínervovýsystém neboorgány,kterésenaprodukciapercepciøeèipodílejí.Jednáseovelmi komplikovanéprocesymozkovéèinnosti,kteréjsouvtétokapitolestruènì nastínìny.
16 /Výukacizíchjazykù
1.1 LOKALIZACEJAZYKOVÝCHOBLASTÍ VMOZKU Živébytostisivytvoøilyrùznézpùsobykomunikace,sjejichžpomocísedorozumívajívpøípadìnebezpeèí,vobdobípáøení,pøihledánípotravy apod.Mùžesepøitomjednatokomunikacirealizovanoupomocívydávanýchzvukùnebookomunikacitzv.neakustickou.Vrcholemkomunikace
lidská řeč
meziživýmibytostmijebezpochybykomunikacelidská–lidskáøeè.Øeè,spoluseschopnostílogickéhomyšlení,jejednou znejúžasnìjšíchschopnostíèlovìka,alezároveòibiologickým fenoménem.Uvìdommesi,žeschopnostkomunikovatjenakonecschopnostnašehomozku.Srovnáme-lièlovìkasostatnímiživoèichy,jejichžkomunikacesenevyvinulazdalekanatakovéúrovnijakoøeèlidská,jepatrné, žesenášmozekvyznaèujeurèitýmirysy,kterémajíprolidskouøeèzásadní význam.
lateralizace
Zkoumánímmozkuvevztahukøeèisezabývárelativnìmladýinterdisciplinárníobor neurolingvistika.Poèátkyzkoumánímozkovýchreprezentací jednotlivýchfunkcíbychomvšaknalezlijižvprvnípolovinìdevatenáctého století,aèkolioafáziíchexistujízáznamyjižustarýchØekù(srov.Lachout, 2005,s.17).Vroce1836jistývenkovskýpraktickýlékaøMarkDaxpøednesl pøedshromáždìnímuèencùprvnísdìleníofunkènímvymezenímozkovýchhemisfér(tzv.lateralizace).Daxléèilnìkolik desítekpacientùpostiženýchafázií.Pøipostmortálnímohledánímozkùsvýchpacientùzjistil,žeuvšechznichdošlokpostiženílevé mozkovéhemisféry.Novýmobjevemvjehopøípadìvšaknebylozjištìní skuteènosti,ženazákladìpostiženímozkumùžedojítikporušeøeèi,toho sibylivìdomijižstaøíØekové.
M.Daxvycházelvesvéteoriilateralizacezpøedpokladu,žekaždápolovinamozkuplnírùznéfunkce,tedy,žekaždázhemisférvykonáváspecifické úkoly,jakojsounapø.pohybkonèetin,vnímáníhudby,zpracováníobrazù apod.Zároveòzjistil,žeøeèjezpracovávánaprávìlevouhemisférou.Vycházelpøitomzetøíparametrù:
zlevostrannéléze, zparézykonèetinnakontralaterálnípravéstranìtìla, zafázie.
Daxùvobjevvšaknevyvolalvjehodobìsebemenšíohlas(srov.téžHarris, 1993).
Neurolingvistikavevztahukvyuèovánícizímjazykùm/ 17
Podstatnìvìtšíhoúspìchusedoèkalroku1861paøížskýchirurgPaul Broca(srov.Calvin,Ojemann,2000),kdyžvyšetøovalpacienta,kterýse vyznaèovalvelmizávažnýmpostiženímnaúrovniprodukce øeèi,aèkolijehoschopnostporozumìtøeèizùstalanepoškozena.Tentopacient,jistýmonsignoreLeborgne,dokázalartikulovatjenjednujedinouslabiku,asiceslabiku„tan“(nazákladì tohozískalpøezdívkuTan-tan).Odpovìïnaotázku,coutohotopacienta zpùsobilotakzávažnépostižení,pøineslaažjehopitva.P.Brocapøinízjistil,žedošlokpostiženífrontálníholalokulevéhemisféry.Totéžstanovil pozdìji postmortem ještìunìkolikadalšíchpacientùsidentickýmpostižením.Iunichdošlokpostiženítéžearey,tedyzadníèástinejspodnìjšíhozávitufrontálníholaloku.DaxùvsynGustavDaxsesicevdopisuohradil,že totozjištìníuèiniljižjehootec,pøestosevšaknedokázalprosadit.Broca pøesvìdèilrozsáhlejšíadetailnìjizpracovanoustudiítìchtopostižení.Kromìtohodalekopøesnìjilokalizovalpøíslušnoupostiženouoblastvmozku.
Paul Broca (1824–1880)
Otøináctletpozdìji,tedyvroce1874,informovalnìmeckýneurolog apsychiatrCarlWernickeopacientovispostiženímnikolivrovinìprodukce, nýbržvrovinìchápáníøeèi.TentokrátvšakWernickelokalizovallézivjinéoblasti,nežjipøednímpopisovalBroca.Faktem je,žeWernickempùvodnìoznaèenáoblastnebylavymezena takpøesnìjakooblastBrocova.Dnessejižnazákladìmoderních zobrazovacíchmetodví,žesetatooblastnacházívzadnítøetinìtemporálního laloku.Upacientadr.Wernickehototiždošlokpostiženínikolifrontálního, nýbržtemporálníholaloku.Ztohotedyvyplývá,žecentrumobjevenéBrocounebyloaneníjedinouoblastí,kterábybylazanašiøeèzodpovìdná.Rozdíl mezipøípadnýmilézemioboucenterjevšakvtom,žeBrocovipacientitrpìli postiženímvrovinìprodukceøeèi,zatímcoWernickehopacientimìlipostiženuoblastøeèovépercepce.Jinýmislovytotedyznamená,žepacientipostiženílézítzv.Brocovacentrabuïtomluvitvùbecnemohou,nebomluvíjen svelkýmiobtížemi.Jejichøeèpùsobítìžkopádnì,vøeèisezadrhávají,dìlají dlouhépauzy,èastoopakujítatážslovanebohláskyapod.
Carl Wernicke (1848–1904)
Pøítomenjezároveòi agramatismus,kdypostiženýneníschopenøadit slovadovìtpodlegramatickýchpravidel,a parafrázie.Pacientšpatnìužívá,nebovùbecneužíváspojky,zájmena,pøedložky,pomocnáslovesaatd., cožseprojevujetzv.telegrafickýmstylemøeèi.Objevujíseifonologické poruchy,jedineczamìòujehlásku p zahlásku b, t za d apod.Nadruhéstranì alezùstávázachovánaschopnostporozumìtvýznamuslov.Oprotitomu Wernickehopacientisicemluvitmohou,jejichøeèmánormálníøeèovétemposezachovánímsprávnéintonace,neboťBrocovocentrumzùstáváin-
18 /Výukacizíchjazykù
afázie motorická afázie senzorická
taktní,avšakpostiženínejsouschopnimluvenáslovasprávnìidentifikovat, takžejimimateøskáøeèpøipadájakocizíjazyk.Unìkterýchpacientùnavíc postrádápromluvajakoukolilogiku.Pacientiprodukujíjakýsi„slovnísalát“. TypBrocovyafázienazvalWernicke afáziímotorickou (dnestakéexpresivní),jímobjevenouafáziipak afáziísenzorickou (dnestakéreceptivní,srov.Kulišťák,2003).
Obr.1.1 Brodmannovamapakorovýchoblastí:Brocovaoblast44a45, Wernickehooblast22(Èihák,1997,s.377)
Vsouèasnostisejižmodernívìdaodpùvodníteorie,želidskáøeèjelokalizovánapouzevedvouuvedenýchmozkovýchoblastech,distancuje.Díky modernímzobrazovacímmetodám,jakojsoufunkènímagnetickárezonanènítomografie(fMRT)nebopozitronováemisnítomografie(PET), mùžemednesneinvazivnìpøesnìpozorovatmozkovéfunkcebìhemzpracováníkognitivníchúloh.
Neurolingvistikavevztahukvyuèovánícizímjazykùm/ 19
Pomocímagnetickérezonancelzesledovatzmìnymnožstvíkyslíku vkrvivyvolanéaktivitouneuronùjednotlivýchkortikálníchoblastí.Tyto zmìnyjsoupoèítaèovoutechnikouprostorovìzobrazoványsrozlišením 2mm.Díkyuvedenýmmetodámmohlabýtzároveòverifikovánapremisa,žemeziBrocovýmcentrem(vizBrodmannova mapa44a45),kteréjezodpovìdnézaøeèovoumotoriku,artikulaci,analýzuatvorbuhlásek,dálezatvorbuabstraktníchpojmù,avnìmžjsouzároveòzpracoványtvaryslovastruktury vìt,ameziWernickehocentrem(vizBrodmannovamapa22), kteréjezodpovìdnézalogickézpracováníøeèiazaauditivní senzoriku, existujevrámcilevémozkovéhemisféryasociaèníneuronální spojenínazývané fasciculusarcuatus (vizobr.1.2).
Brocovo centrum
Wernickeho centrum
prefrontálníasociaèníoblast
Brocovocentrum
fasciculusarcuatus
Wernickehocentrum
anterio-temporálníasociaèníoblast
Obr.1.2 NeuronálníspojenífasciculusarcuatusmeziBrocovýmaWernickehocentry(DasGehirn.DieArchitekturdesGehirns.Online)
Kromìtohoseukázalo,žejmenovanéoblastipilnìkomunikujíispravou hemisférou.Dnestedyvycházímeztoho,žeobìoblastijsousicedùležitými centry,kterásepodílejínazpracováníøeèi(najejíprodukciipercepci), avšakschopnostøeèipoužívatjedalekokomplikovanìjší,nežsimožnázatímvùbecdokážemepøedstavit.
20 /Výukacizíchjazykù
Nazákladìvýzkumùbylyvtomtosmìruzjištìnyizajímavérozdíly meziobìmapohlavími.Skuteènost,žeženy,cosetýèejejichverbálníkomunikaceaschopnostivyjadøování,znaènìpøevyšujímuže,lzevysvìtlitzjištìním,žeBrocovaoblastvženskémmozkujeo20%aWernickehodokonce o30%vìtší,nežjetomuvpøípadìmozkumužského(srovnejSchlaepfer, 1995).
řečové oblasti gyrus
Zatímcosevminulostiupíralapozornostpøizkoumánímozkových funkcíupacientùpostiženýchlézícortexucerebripouzenaBrocovoaWernickehocentrum,stojídnesvpopøedízájmuvìdcùidalšíoblasti,kterésena zpracováníøeèipodílejí.Jsoutokromìoboujižzmiòovanýchkortikálních øeèovýchoblastídáleiprimárnísenzomotorickéoblasti(zrakový,sluchový amotorickýkortex),premotorickýkortex(vizBrodmannovamapa6)anejrùznìjšínervovésvazky,kteréjespojují(gyrustemporalis, gyrusangularis,jižzmiòovaný fasciculusarcuatis)èisubkortikálníoblasti(mozkový kmen,talamusabazálníganglianebolimbickýsystém);(srov.Èihák, 1997). Ztohodùvodutedyjižnenízcelasprávnéhovoøit otzv.øeèovýchcentrech,mnohemvýstižnìjšíjetermín„øeèovéoblasti“.
Natomtomístìuvádímevezkratcepouzetygyry(vizobr. 1.3),jejichžaktivitajevpøípadìzpracováníøeèivýznamná.Jednásezejménao:
gyrustemporalissuperior: zodpovìdnýzamorfosyntaktickézpracování (anteriorníoblast)aintegracisyntaktickýchasémantickýchinformací (posteriorníoblast),
gyrusfrontalisinferior (Brodmannovaoblast45/47):zodpovìdnýza syntakticko-sémantickézpracováníøeèi,pracovnípamìť,
gyrusfrontalissuperior (Brodmannovaoblast44):zodpovìdnýzasyntaktickézpracování,rovnìžpracovnípamìť,
gyrustemporalismedius: zodpovìdnýzalexikálnì-sémantickézpracováníøeèi(srov.Èihák,1997).
Upravákùjsoupøizpracováníøeèiinvolvoványzejménaoblastilevémozkovéhemisféry,pøièemžbylzjištìnèastývýskytbilaterálníchaktivací voblastisyntaktickéhozpracováníøeèi.Vpøípadìprimárníhoauditivního zpracováníjsouzpoèátkuaktivníhorníèástitemporálníchlalokùobouhemisfér,detailnìjšízpracovánívšakpozdìjipøebíráleváhemisféra.Sémantickástránkaøeèijezpracovánavanatomickyodlišnýchoblastechkortexu.
