EB965637

Finance v globální ekonomice I

Peníze a platební styk Josef Jílek

inance inance f

podstata peněz

tvorba a zánik peněz

likvidita pojištění vkladů

platební styk

Finance v globální ekonomice I

Peníze a platební styk

Josef Jílek

Grada Publishing

Upozorne ˇ ní pro c ˇ tenár ˇ ea uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena Žádná c ˇ ást této tište ˇ né c ˇ i elektronické knihy nesmí být reprodukovánaa šír ˇ ena v papírové, elektronické c ˇ i jiné podobe ˇ bez pr ˇ edchozího písemného souhlasu nakladatele Neoprávne ˇ né užití této knihy bude trestne ˇ stíháno.

Edice Financ ˇ ní trhya instituce

prof. Ing. Josef Jílek, CSc.

Finance v globální ekonomice I. Peníze a platební styk

Vydání odborné knihy schválila Ve ˇ decká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.

TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE:

Vydala GRADA Publishing, a.s.

U Pru ˚ honu 22, Praha 7, jako svou 5332 publikaci

ákˇ Dvor Jan obálky Realizace

Jazyková úprava prof. Ing. Josef Jílek, CSc.

Poc ˇ et stran 664

První vydání, Praha 2013

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

© GRADA Publishing, a.s., 2013

ISBN 978-80-247-3893-2

Grada Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:

ISBN 978-80-247-8821-0 (PDF)

1.1.1Plnohodnotnépeníze

1.1.2Neplnohodnotnépeníze

1.1.3Vznikcentrálníchbank

1.1.4Obdobízlatéhostandardu

1.2.2Cojsoupeníze

1.2.3Meˇnovéagregáty

1.2.4MeˇnovéagregátyFedu

1.2.5MeˇnovéagregátyEurosystému

1.2.7MeˇnovéagregátyBankofEngland

1.2.8MeˇnovéagregátyC ˇ eskénárodníbanky

1.2.9Porovnáníukazatelu˚peneˇžnízásoby

1.2.10Krytípeneˇz.....................................46 1.2.11Shrnutí

1.3Tvorbaazánikpeneˇz.................................50

1.3.1Kde,jakakdyvznikajíazanikajípeníze?

1.3.2Poskytováníúveˇru˚bankaminebankovnímjednotkám

1.3.3Úrocˇenívkladu˚ajinýchzávazku˚bankvu˚cˇinebankovním jednotkám

1.3.4Koupeˇmajetkuaslužebbankamiodnebankovníchjednotek ....90

1.3.5Výplataodmeˇnznákladu˚zameˇstnancu˚macˇlenu˚mstatutárních orgánu˚bank ......................................93

1.3.6Prˇevodnepeneˇžníchzávazku˚akapitálunapeneˇžnízávazkybank98

1.3.7Zánikpeneˇzasplatitelnostprˇijatýchúveˇru˚................99

1.3.8Tvorbaazánikpeneˇzprˇiplatebnímstyku ................105

1.3.9Tvorbaazánikpeneˇzprˇizadlužováníverˇejnýchrozpocˇtu˚.....114

1.3.10Tvorbaazánikpeneˇzemisíobeˇživa ...................123

1.3.11Vývojmeˇnovýchagregátu˚vneˇkterýchzemích ...........128

1.3.12Vývojbankovníchúveˇru˚vC ˇ eskérepublice ..............132

1.3.13Shrnutí .......................................136

1.4Likviditaarezervnípožadavky ..........................137

1.4.1Likviditaarezervnípožadavky

1.4.2Kde,jakakdyvznikáazanikálikvidita?

1.4.3Operacesdopademnalikviditunarezervníchúcˇtech

1.4.4R ˇ ízenílikviditynarezervníchúcˇtechcentrálníbankou

1.4.5R ˇ ízenílikviditynarezervníchúcˇtechobchodnímibankami ....152

1.4.6Funkcerezervníchpožadavku˚........................154

1.4.7Mechanismusrezervníchpožadavku˚....................159

1.4.8RezervnípožadavkyFedu ...........................164

1.4.9RezervnípožadavkyEurosystému

1.4.10RezervnípožadavkyBankofJapan ...................173

1.4.11RezervnípožadavkyBankofEngland

1.4.12RezervnípožadavkyC ˇ eskénárodníbanky

1.4.13Shrnutí .......................................183

1.5Meˇnovábáze ......................................183

1.6Bankovnictvícˇástecˇnýchrezervapeneˇžnímultiplikátory

1.6.1Podstatateorie

1.6.2Praktickéaspekty

1.6.3Shrnutí

1.7Prˇíkladbankovníhosystémubezcentrálníbanky

1.8Prˇíkladbankovníhosystémuscentrálníbankou

1.8.1Centrálníbankabezobeˇživaabezrezervníchpožadavku˚.....195

1.8.2Centrálníbankasobeˇživemabezrezervníchpožadavku˚......200

1.8.3Centrálníbankasobeˇživemasrezervnímipožadavky

1.8.4Shrnutí ........................................212

1.9Rozvahyavýsledovkybankovníhosektoruasektoru družstevníchzáložen .................................212

1.9.1Agregovanározvahaavýsledovkacˇeskéhobankovníhosektoru.212

1.9.2Agregovanározvahaavýsledovkasektorucˇeskýchdružstevních záložen

1.9.3Shrnutí ........................................223

1.10Rozvahyavýsledovkycentrálníbanky

1.10.1Úlohacentrálníbanky

1.10.2Dveˇschématarozvahcentrálníchbank

1.10.3Prˇíkladyrozvahavýsledovekcentrálníchbank ...........250

1.10.4Správacizomeˇnovýchrezerv ........................275

1.10.5Ražebné

1.10.6Prˇícˇinyztrátcentrálníchbank

1.10.7Shrnutí

1.11Pojišteˇnívkladu˚...................................297

1.11.1Filosofiepojišteˇnívkladu˚..........................297

1.11.2Parametrypojišteˇnívkladu˚.........................300

1.11.3Pojišteˇnívkladu˚vUSA...........................301

1.11.4Pojišteˇnívkladu˚vEvropskéunii

1.11.5Pojišteˇnívkladu˚vJaponsku ........................305

1.11.6Pojišteˇnívkladu˚veVelkéBritánii

1.11.7Pojišteˇnívkladu˚vC ˇ eskérepublice

1.11.8Shrnutí .......................................312

1.12Družstevníbankovnictví ..............................312

1.12.1Vývojdružstevníhobankovnictví .....................313

1.12.2VznikdružstevníchzáloženvC ˇ eskérepublicev90.letech minuléhostoletí .................................314

1.12.3KrachdružstevníchzáloženvC ˇ eskérepublicenaprˇelomu století ........................................315

1.12.4NovágeneracedružstevníchzáloženvC ˇ eskérepublice .....318

1.12.5Shrnutí .......................................319

1.13Nucenásprávabanky ................................319

1.13.1Nucenásprávabanky .............................320

1.13.2NucenásprávabankyvC ˇ eskérepublice ................321

1.13.3Shrnutí .......................................322

1.14Bankovníkrize ....................................323

1.14.1Definice,prˇícˇinyarˇešeníbankovníchkrizí ..............323

1.14.2BankovníkrizevArgentineˇavChilevprvnípolovineˇ80.let331

1.14.3BankovníkrizevUSAnakonci80.let ................334

1.14.4BankovníkrizevMexikuvpolovineˇ90.let.............336

1.14.5BankovníkrizevJaponskuvedruhépolovineˇ90.let.......337

1.14.6BankovníkrizevC ˇ eskérepublicevedruhépolovineˇ90.let..346

1.14.7BankovníkrizenaIslanduvroce2008 .................380

1.14.8BankovníkrizevIrskuvroce2008 ...................384

1.14.9BankovníkrizenaKypruvroce2013 .................385

1.14.10Shrnutí ......................................388

1.15Bankovnítajemství

1.15.1Vznikšvýcarskéhofranku ..........................390

1.15.2Dnešníšvýcarskébankovnictví

1.15.3Švýcarskébankovnítajemství

1.15.4ProlomeníšvýcarskéhobankovníhotajemstvívkauzeUBS..394

1.15.5AmerickýFATCA

1.15.6Tlakdalšíchzemínaprolomeníšvýcarskéhobankovního tajemství ......................................400

1.15.7Shrnutí .......................................402

1.16Islámskébankovnictví ...............................403

1.16.1Podstataislámskéhobankovnictví ....................403

1.16.2Vývojislámskéhobankovnictví ......................405

1.16.3Shrnutí .......................................406

1.17Svobodnébankovnictví ..............................406

1.17.1Podstatasvobodnéhobankovnictví ....................406

1.17.2SvobodnébankovnictvíveSkotsku ...................408

1.17.3SvobodnébankovnictvívUSA

1.17.4Shrnutí .......................................412

1.18Záveˇr...........................................413

2Vývojnázoru˚napodstatupeneˇz.........................415

2.1Neoklasickámeˇnováteorieameˇnováteorieprodukce ..........416

2.1.1Rozdílmeziobeˇmasmeˇry...........................416

2.1.2Vývojobousmeˇru˚................................418

2.1.3Shrnutí ........................................429

2.2Diskuseopodstateˇpeneˇz..............................429

2.2.1Metalistéprotikartalistu˚m...........................429

2.2.2C ˇ istýúveˇrWicksella ...............................432

2.2.3Knappovastátníteoriepeneˇz.........................434

2.2.4Schumpeterovateorietvorbypeneˇzjakofaktorurozvoje spolecˇnosti .....................................434

2.2.5Tayloru˚vúveˇrovýsystém ...........................436

2.2.6BezhotovostníhospodárˇstvíHahna .....................436

2.2.7Keynes,HawtreyaRobertsonasymbolicképeníze .........437

2.2.8Dahlbergavlastnickéadluhovépoukázky

2.2.9Shrnutí ........................................439

2.3Bankyjenjakozprostrˇedkovatelé ........................440

2.3.1Teoriebankjakozprostrˇedkovatelu˚....................440

2.3.2Cannanašatníteoriebank ..........................442

2.3.3Shrnutí

2.4Bankyavkladovýmultiplikátor

2.4.1Podstatavkladovéhomultiplikátoru

2.4.2Pevnýapromeˇnlivýmultiplikátor

2.4.3Marshallaprincipbankovníchrezerv

2.4.4ElementárníverzeteoriemultiplikátoruWhite

2.4.5BankovníúveˇrpodlePhillipse ........................452

2.4.6PevnýmultiplikátorpodleFischeraaBouniatiana

2.4.7Expanzebankovníchúveˇru˚podleAngellaaFiceka

2.4.8Shrnutí

2.5Promeˇnlivýmultiplikátor

2.5.1Podstatapromeˇnlivéhomultiplikátoru ...................462

2.5.2Limitúveˇrovéexpanzeamultiplikacevkladu˚jakoprˇícˇinacyklu podleMisese ....................................463

2.5.3HawtreymeziMarshallemaKeynesem .................464

2.5.4Pigouovateoriepeneˇzabankovnictví ...................465

2.5.5Hayekovaelasticitapeneˇžnínabídkyamaximálnílimit natvorbuúveˇru˚..................................467

2.5.6Omezenáelasticitaúveˇrovéhosystémuahorníbod zvratuhospodárˇskéhocyklupodleRöpkeho ..............470

2.5.7Shrnutí ........................................472

2.6Tvorbapeneˇzbankami ................................472

2.6.1Podstatatvorbypeneˇz..............................472

2.6.2BankyamodelcˇistéhoúveˇrupodleWicksella .............474

2.6.3HodnotaarozdeˇlovánípodleDavenporta ................476

2.6.4TvorbapeneˇzbankamiapraktickýmetalismuspodleWitherse.477

2.6.5BankypodleSchumpetera ...........................479

2.6.6BankyabudoucíhospodárˇstvípodleHahna ...............482

2.6.7Wicksellu˚vteoretickýmodelainstitucionálníomezenípodle Fanno .........................................484

2.6.8Robertsonamzdovýapeneˇžnísystém

2.6.9KeynesaPojednáníopeneˇzích .......................489

2.6.10ŠkolaMidlandBank

2.6.11Rezervyaúrovenˇdu˚veˇryhodnostipodleGarise ...........493

2.6.12FunkcebankpodleDeVittihodeMarco ...............494

2.6.13TeoriebankovnictvípodleLugliho ....................495

2.6.14Dahlbergabankajakohodnotitelaktivitsvýchdlužníku˚.....496

2.6.15Americkáškolateoriekvalitativníhoúveˇru..............496

2.6.16Svobodnébankovnictvíaideálnísystémvýmeˇnypodle

2.6.17Shrnutí

2.7Záveˇr............................................503

3Platebnísystémy

3.1Základnípojmy

3.1.1Definice

3.1.2Shrnutí

3.2Bankovníplatby ....................................508

3.2.1Úhrady

3.2.2Inkasa

3.2.3Šeky

3.2.4Platebníkarty

3.2.5SWIFT

3.2.6Shrnutí

3.3Hrubéacˇistéplatebnísystémy

3.3.1Hrubéplatebnísystémy .............................535

3.3.2Platebnízapocˇtení ................................537

3.3.3C ˇ istéplatebnísystémy

3.3.4Rizikaplatebníchsystému˚...........................548

3.3.5Shrnutí ........................................564

3.4PlatebnísystémyvUSA ..............................564

3.5PlatebnísystémyvEvropskéunii ........................566

3.5.1Právníúprava ...................................566

3.5.2MezinárodnícˇísloúcˇtuIBANamezinárodníidentifikacˇníkód bankyBIC ......................................573

3.5.3Jednotnáeurováplatebníoblast .......................574

3.5.4Platebnísystémy .................................575

3.5.5Shrnutí ........................................581

3.6PlatebnísystémyvJaponsku

3.7PlatebnísystémyveVelkéBritánii

3.8PlatebnísystémyvC ˇ eskérepublice

3.8.1Právníprˇedpisy ..................................584

3.8.2ZúcˇtovacícentrumC ˇ eskénárodníbanky .................585

3.8.3SystémSIPOC ˇ esképošty

3.8.4Cizomeˇnovémezibankovníplatby

3.8.5Podnikovésporˇitelny

3.8.6Chybnécˇísloúcˇtu.................................599

3.8.7Shrnutí ........................................599

3.9Záveˇr............................................600

Oautorovi

Prof.Ing.JosefJílek,CSc. (56)jevrchnímexpertemC ˇ eskénárodníbanky. ExterneˇprˇednášínaVysokéškoleekonomickévPrazekurzy Financˇnítrhyameˇnovápolitika a Meˇnovápolitikaahospodárˇskýcyklus.Ješpicˇkovýmauznávaným odborníkemvrˇízenífinancˇníchrizik,vteoriiapraxibankovnictví,vefinancˇních trzíchavmeˇnovépolitice,atojakvC ˇ eskérepublice,takivesveˇteˇ.Známýje zejménamnohapublikacemioderivátech,rˇízenífinancˇníchrizikaúcˇtování financˇníchoperací,kterévynikajíerudovanostíanezávislostí.Zastávalrˇaduakademickýchfunkcí.Jevyhledávanýmastálýmprˇednášejícímnamnohanárodníchazahranicˇníchkonferencích,zahranicˇníchuniverzitáchazahranicˇníchcentrálních bankách,jecˇlenemveˇdeckéradynárodohospodárˇskéfakultyVysokéškoly ekonomickévPraze.Jetakécˇlenemredakcˇníchradneˇkolikaperiodik.Intenzivne ˇ školípracovníkyfinancˇníchinstitucí.Mározhodujícípodílnaimplementaci Mezinárodníchstandardu˚úcˇetníhovýkaznictvívcˇeskýchúcˇetníchprˇedpisech. Významneˇprˇispeˇlkformovánílegislativycˇeskéhofinancˇníhotrhupodlesveˇtových standardu˚.

AutorsenarodilvLitomyšli.Vysokoškolskéstudiumukoncˇilvroce1981(summa cumlaude).Potédálestudoval,absolvovalstážeaprˇednášelnamnohaznámých univerzitách,jakojsouBrownUniversity,WashingtonStateUniversity,North CarolinaStateUniversity,UniversityofGent,ReadingUniversityaLondonSchool ofEconomics.Kromeˇtohopu˚sobilnaneˇkolikaveˇdeckýchpracovištích,naprˇíklad naSilsoeResearchInstitutecˇiLoughboroughUniversityofTechnology.Jeho spolupracovníkybylinaprˇíkladprofesorD.T.Llewellyn(LoughboroughUniversity ofTechnology)aprofesorC.Goodhart(LondonSchoolofEconomicsandPolitical Science).Zahranicˇnípraktickézkušenostizískalpobytyvefinancˇníchinstitucích, jakoJ.P.Morgan,BarclaysBank,LehmanBrothers,FederalReserveBankofNew York,BankofEngland,BundesbankaBanquedeFrance.

JosefJíleksevroce1995habilitovaldocentemproobornárodníhospodárˇství avroce1999byljmenovánprofesoremvtémžeoboru.Odroku2005jecˇlenem Výboruproúcˇetnictví,výkaznictvíaaudit(StandingCommitteeonAccounting, ReportingandAuditing)prˇiEvropskémorgánuprobankovnictví(European Banking Authority,EBA)−dokonceroku2010sejednalooexpertnískupinupro financˇníinformace(ExpertGrouponFinancialInformation)prˇiCEBS.Vletech 2007až2011byljednímzesedmicˇlenu˚poradenskéskupinyhodnotícístandardy (StandardsAdviceReviewGroup,SARG),kterábylazrˇízenarozhodnutímEvropské komise(2006/505/EC).Odroku2011jecˇlenemVýborupodnikovéhovýkaznictví (StandingCommitteeonCorporateReporting)prˇiEvropskémorgánuprocenné papíryatrhy(EuropeanSecuritiesandMarketsAuthority,ESMA).

AutorpublikovalvnakladatelstvíGradaPublishingjiž21knih: Termínovéaopcˇníobchody (1995), Financˇnítrhy (1997), Modernífinancˇníprodukty−Repoobchody (1999), Financˇnírizika (2001), Financˇníakomoditníderiváty (2002), Penízeameˇnovápolitika (2004), Financˇníakomoditníderivátyvpraxi (2005), Deriváty,hedžovéfondyaoffshorovéspolecˇnosti (2006), Financˇnítrhyainvestování (2008), Akciovétrhyainvestování (2009), 7vydánípublikace Úcˇetnictvíbankafinancˇníchinstitucí pocˇínajerokem2003 akoncˇerokem2009(spolusIng.JitkouSvobodovou), Financˇníakomoditníderivátyvpraxi (2010,2.upravenévydání)a 3vydánípublikace ÚcˇetnictvípodleIFRS pocˇínajerokem2011akoncˇerokem 2013(spolusIng.JitkouSvobodovou).

VnakladatelstvíPeterLangpublikoval: MoneyintheModernWorld (2010).

Úvodníslovoautora

Tatoknihajeveˇnovánateoretickýmazejménapraktickýmaspektu˚mmoderního pojetípeneˇzafinancˇníhosystémujakocelku.Snažísezejménaobjasnitpodstatu peneˇzaoblastíúzcesouvisejících.Neníopomenutanihistorickývývojnázoru˚na podstatupeneˇz.Tímtatopublikaceodpovídánazákladníotázky,jakfunguje financˇnísystém(azejménabankovnísystém)ajaksevneˇmorientovat.Bankyjsou totižproveˇtšinulidímysteriózníinstituceavpodstateˇnikdonechápe,cosevnich deˇje.Prˇitomsnadkaždýjeneˇjakýmzpu˚sobemvtažendobankovníhosystémubez ohledunajehovu˚li,minimálneˇtím,žedržíbankovkyamince.

Penízejsoukrvíaobchodníbankyjsousrdcemfungovánítržneˇorientovaného hospodárˇství. Každétakovéhospodárˇstvíježivotneˇzávislénafungováníbankovníhoavu˚becceléhofinancˇníhosystému.Naopak,zasocialismudomácnosti, podnikyaverˇejnýsektorpenízevtakovémírˇenerˇešily.Pokudpenízeprˇestávají vhospodárˇstvíobíhat(snižujeserychlostobeˇhupeneˇz),chodhospodárˇstvísemu˚že zhoršovat.Situacejestejná,jakokdyžprˇestáváobíhatkrevvživémorganismu.

Výkladjezaložennapraktickýchaspektech,anikolipouzenateoretickýchschématech.Snahouautorajepodatobjektivníanezaujatýpohlednafinancˇnísystém. Prˇedpokládáseznalostúcˇetnictvíbank,1 bezkteréhonelzedostatecˇneˇdobrˇeobjasnitfungovánímoderníhobankovníhosystému.Autorjenázoru,že objasnitfungováníbankafinancˇníhosystémujakocelkujemožnénejlépepomocíúcˇetnictví. Ostatneˇpodstatabankovnictvíspocˇívátémeˇrˇvýlucˇneˇvpohledávkáchazávazcích.2 Kromeˇtohoveˇtšinaregulacífinancˇníchinstitucívcˇetneˇbankseopírá oúcˇetnictví.3 Autorsesnažíoprostitseodbalastníslovníhmoty,kteroujefinancˇní teorie(apojetípeneˇz)vcˇetneˇmnoha”teoretických“publikacídoslovazaplavena. Jeobecneˇznámé,ženeˇkterˇíekonomovémocmluví,anižjsouschopnivždyprˇesne ˇ vystihnoutpodstatu.

Pojetípeneˇzjesoucˇástíekonomiejakospolecˇenskéveˇdyajedoprovázenovelkými rozporyvchápánípodstaty.Stejneˇjakoceláekonomie,ipojetípeneˇzjeveˇdou

1 Pod úcˇetnictvím (accountancy)rozumímepouzetzv.”podvojnéúcˇetnictví“.To,cosevminulosti vC ˇ eskérepubliceoznacˇovalojako”jednoduchéúcˇetnictví“,nenívesveˇteˇpovažovánozaúcˇetnictví, alezadanˇovouevidenci.

2 PopisúcˇetnictvípodleMezinárodníchstandardu˚úcˇetníhovýkaznictvíobsahujenaprˇíkladpublikace Jílek,J.−Svobodová,J.: ÚcˇetnictvípodleIFRS2013. GradaPublishing,Praha2013.

3 Vbeˇžnémživoteˇsecˇastosetkávámespochybnýminázorynafungovánífinancˇníhosystémuvcˇetne ˇ pojetípeneˇz.Vyslovujíjeobvykleosoby,kterébankovníúcˇetnictvívdostatecˇnémírˇeneovládají.

ochovánílidíjakoekonomickyjednajících(tj.ziskoveˇorientovaných)jednotek. Proto narozdílodexaktníchveˇdsezdekauzalityneˇkdyhledajíobtížneˇ. Navíc mohoucˇasemzmizetcˇidokoncezmeˇnitsmeˇr.Voblastipojetípeneˇzexistujeve sveˇteˇivC ˇ eskérepublicemnožstvíliteraturyrozdílnékvality.Zacˇínajícícˇtenár ˇ (zejménastudent)míváznacˇnéproblémyoddeˇlitneužitecˇnézdrojeinformací,které problémpouzezamlžují.Dopodstatyproblémuobvyklenepronikne.Penízezpu˚sobilyastálezpu˚sobujívhlaváchekonomu˚ilaickéverˇejnostiznacˇnýzmatek.Naprˇíkladmálokterýekonomdokážeodpoveˇdeˇtnazákladníotázku,jakvlastneˇpeníze vznikajíazanikají.

Tatoknihasesnažíojednoduchéshrnutísoucˇasnýchprˇístupu˚kfinancˇnímusystému,anižkladenacˇtenárˇezvláštnínároky(kromeˇznalostíúcˇetnictví,cožbymeˇlo býtsamozrˇejmostí). Výkladjebezmatematickýchmodelu˚.4 Složitýmatematický popisurcˇiteˇneníklícˇemkpochopenípodstatypeneˇz.Ktomutokrokuseautor odhodlaliprˇesto,želogickéchápánírealityjemuveliceblízké.Skutecˇnostítotiž je,žecˇímjepopissložiteˇjší,tímjeméneˇveˇrohodný.Prˇíklademjsousložitémodely pojetípeneˇz,kteréjsouneˇkdypraktickybezcenné.

Iprˇessvé”neduhy“ žádnározumnáalternativavu˚cˇistávajícímufinancˇnímu systémuzrˇejmeˇneexistuje. Tentofinancˇnísystémzajistilnebývalýpokrok.To všaknevylucˇuje,žebudevbudoucnostiponeˇkudreformovánazrˇejmeˇtakévíce regulován.

Základemkaždéveˇdyjeprˇesnáajednoznacˇná terminologie. Beˇžneˇsealevekonomickýchpojednáníchsetkávámesevzájemneˇsiodporujícími,chaotickýmianepromyšlenýmidefinicemipojmu˚.Zmatekseprojevujenaprˇíkladrozdílnýmidefinicemi urcˇitéhotermínuvcˇeskélegislativeˇ,kdyjedentermínmávru˚znýchprávních normáchrozdílnývýznam.Vprˇípadeˇ,žesetakovýpojempoužijevjinéprávní normeˇbezodkazunaurcˇitoudefinicitermínu(nebobezdalšívlastnídefinice), vznikáotázka,kterádefinicejevlastneˇúcˇinná.5 Rovneˇžpeneˇžníteoriepoužívá mnohozbytecˇnýchpojmu˚,jakojsoutermíny”peneˇžnímultiplikátor“cˇi”meˇnová báze“.6

4 Tímautorvžádnémprˇípadeˇnechcepodcenitvýznammatematikyvevzdeˇlávání.Naopak,význam matematikyvprocesuvzdeˇláváníjeklícˇový. Matematikadávánávod,jaksprávneˇalogicky myslet. Matematikatrˇíbímyšlení.Avšakpoužitímatematikyprobezcennéfinancˇníaekonomické modelyjedoslovazneužitímmatematiky.

5 Tvu˚rcicˇeskýchprávníchnoremvefinancˇníoblastineˇkdyvnášejídofinancˇníproblematikychaos. Avšaknemusíbýtpravdou,žechaoticˇnostzákonajevýsledkem”cˇeskéhoneporˇádku“aodborných neznalostí,jaksoblibouneˇkdytvu˚rcizákonu˚tvrdí.

6 Prˇíklademjepojem”úveˇr“,kterýjerozdílneˇdefinovánvobchodnímzákoníkuavzákone ˇ obankách.Podle§497obchodníhozákoníkusmlouvouoúveˇrusezavazujeveˇrˇitel,ženapožádání dlužníkaposkytnevjehoprospeˇchpeneˇžníprostrˇedkydourcˇitécˇástky,adlužníksezavazuje poskytnutéprostrˇedkyvrátitazaplatitúroky.Avšakpodle§1,odst.2zákonaobankáchseúveˇrem rozumívjakékolivformeˇdocˇasneˇposkytnutépeneˇžníprostrˇedky.Znamenáto,že”úveˇr“podle

Vtétoknizepoužívámetutoterminologii: pojem pu˚jcˇit hotovost7 nebocennépapíryjepoužitvevýznamuposkytnutí hotovostinebocennýchpapíru˚osoboupartneroviatermín vypu˚jcˇit naopakve významuprˇijetíhotovostinebocennýchpapíru˚osobouodpartnera;vtéto souvislostisevprvnímvýznamupoužívajípodstatnájména veˇrˇitel (creditor)cˇi pu˚jcˇitel (lender)ataké sporˇitel cˇi vkladatel (depositor)avdruhémvýznamu sepoužívátermínu ˚ dlužník (debtor)cˇi vypu˚jcˇitel (borrower),8 proanglickýtermín management používámecˇeskýekvivalent vedení, pojem podnik vesmyslupodnikatelskésféry;zpohledunárodníchúcˇtu˚ESA 1995pojem”podnik“zahrnujenefinancˇnípodniky(nonfinancialcorporations) afinancˇníinstituce(financialinstitutions), pojem rˇízeníspolecˇnosti (corporategovernance), pojem delegování (outsourcing), synonymempojmu spotovýtrh (spotmarket)jsoutermíny okamžitýtrh, pohotovýtrh, promptnítrh (promptmarket)a hotovostnítrh (cashmarket); vtomtosmyslusetaképoužívápojem koupeˇneboprodejsobvyklým termínemdodání,9 pojem rˇízeníaktivazávazku ˚ (assetandliabilitymanagement,ALM)bývá nynívbankáchchápánvužšímpojetínežrˇízenífinancˇníchrizik,atojako r ˇízenífinancˇníchrizik(zejménaúrokovéhorizika)investicˇníhoportfolia (bankingbook),

zákonaobankáchješiršínežpodleobchodníhozákoníku,nebot ˇ podleobchodníhozákoníkusejedná pouzeodvoustrannývztah,zatímcopodlezákonaobankáchsezaúveˇrpovažujenaprˇíkladtaké nakoupenápohledávka.

7 Hotovostí (cash)sepodleMezinárodníchstandardu˚úcˇetníhovýkaznictvírozumíobeˇživoavklady nabeˇžnýchúcˇtech,nebot ˇ tytovkladyjsoustejneˇlikvidníjakoobeˇživo.Totopojetízhrubaodpovídá peneˇžnímuagregátuM1.Neˇkdysehotovostchápevužšímpojetíjakoobeˇživo(bankovkyamince), tj.jakopeneˇžníagregátM0.

8 Tatopoužitáterminologienenívsouladus§§657až662obcˇanskéhozákoníku(zákoncˇ.40/1964 Sb.).Podle§657a658 smlouvouopu˚jcˇce prˇenecháváveˇrˇiteldlužníkoviveˇciurcˇenépodledruhu, zejménapeníze,adlužníksezavazujevrátitpouplynutídohodnutédobyveˇcistejnéhodruhu.Prˇi pu˚jcˇcepeneˇžitélzedohodnoutúroky.Prˇipu˚jcˇcenepeneˇžitélzeujednatmístoúroku˚plneˇníprˇimeˇrˇenéhoveˇtšíhomnožstvíneboveˇcilepšíjakosti,zpravidlatéhoždruhu.Podle§§659až662 smlouvou ovýpu˚jcˇce vzniknevypu˚jcˇiteliprávoveˇcpodohodnutoudobubezplatneˇužívat.Pu˚jcˇiteljepovinen prˇedatvypu˚jcˇiteliveˇcvestavuzpu˚sobilémkrˇádnémuužívání.Vypu˚jcˇiteljeoprávneˇnužívatveˇc r ˇádneˇavsouladusúcˇelem,kterýbylvesmlouveˇdohodnutnebokterémuobvykleslouží;jepovinen chránitjiprˇedpoškozením,ztrátouneboznicˇením.Není-lidohodnutojinak,nesmívypu˚jcˇitel prˇenechatveˇckužíváníjinému.Vypu˚jcˇiteljepovinenveˇcvrátit,jakmilejinepotrˇebuje,nejpozdeˇji všakdokoncestanovenédobyzapu˚jcˇení.Pu˚jcˇitelmu˚žepožadovatvráceníveˇciiprˇedskoncˇením stanovenédobyzapu˚jcˇení,jestliževypu˚jcˇitelveˇcneužívárˇádneˇnebojestližejiužívávrozporu súcˇelem,kterémuslouží.

9 PodleMezinárodníchstandardu˚úcˇetníhovýkaznictví koupeˇneboprodejsobvyklýmtermínem dodání (aregularwaypurchaseorsale)nebo-li spotováoperace jekoupeˇneboprodejfinancˇního aktivapodlesmlouvy,jejížpodmínkyvyžadujídodáníaktivavelhu˚teˇstanovenévobecnérovine ˇ zákonemnebokonvencemidanéhotrhu.

pojem splatnost (maturity, expirationdate, redemptiondate)používámeve významuurcˇitéhodata,kdykoncˇíplatnostdanéhonástroje,atakévevýznamu urcˇitéhoobdobíodurcˇitéhodata,obvykleodsoucˇasnosti,dodataukoncˇení platnostinástroje, propojem kontrakt používámetakétermíny operace, obchod, transakce cˇi nástroj;totéžplatí,pokudjdeo financˇníkontrakt, financˇníoperace, financˇní obchod, financˇnítransakce cˇi financˇnínástroj; termín sjednání (square)kontraktupoužívámevesmysluvznikukontraktu; vprávníterminologiisenatomtomísteˇobvyklepoužívápojem uzavrˇení kontraktuvesmyslu uzavrˇení smlouvy;pojem uzavrˇení setaképoužívá vrˇízenífinancˇníchrizikvesmyslu uzavrˇení pozicjakoopakuk otevrˇení pozic; pojem cena sepoužívávestejnémvýznamujako hodnota a pojem sprˇízneˇnáosoba (relatedparty, affiliatedparty, connectedparty),ikdyž jemožnésetkatsetakéstermíny osobasezvláštnímvztahem, osobablízká, osobapropojená, osobaspjatá a spojenáosoba, pojem zapocˇtení používámevestejnémsmyslujakopojem kompenzace (setoff, netting);vcˇeskéterminologiisetaképoužívápojem vyrovnání.

Textjerozdeˇlendotrˇíkapitol.Prvníkapitolajeklícˇováajezameˇrˇenanaobjasneˇní podstatypeneˇz.Vcentrupozornostistojíobjasneˇnítvorbyazánikupeneˇz.Jsou uvedenyprˇíkladyfungováníbankovníhosystémubezcentrálníbankyascentrální bankoudoplneˇnéostruktururozvahavýsledovekobchodníchbankacentrální banky.Obsahujetakécˇástiopojišteˇnívkladu˚,družstevnímbankovnictví,nucené správeˇbanky,bankovníchkrizíchašvýcarskémaislámskémbankovnictví.Následujekapitolaovývojinázoru˚napodstatupeneˇzzpocˇátku20.stoletíveˇnovaná zejménarozdílu˚mmezineoklasickýmprˇístupemameˇnovouteoriíprodukce. Posledníkapitolajezameˇrˇenanaplatebnístyk.

PodeˇkovánípatrˇíIng.JitceSvobodové(C ˇ eskánárodníbanka)zapecˇlivourecenzi tétoknihyamnohadalšímosobámzacennéprˇipomínky,kteréprˇispeˇlykzvýšení kvalitydíla,atonazákladeˇpodneˇtnýchdiskusí.

Praha,kveˇten2013prof.Ing.JosefJílek,CSc.

1Podstatapeneˇz

Poúvodnímstrucˇnémpopisuhistoriepeneˇzbudemedefinovatpenízeaobjasníme tvorbuazánikpeneˇzvobchodníchbankáchavjinýchúveˇrovýchinstitucích. Následujícˇástiolikviditeˇaskutecˇnéfunkcirezervníchpožadavku˚,oscholastice meˇnovébázeapeneˇžníchmultiplikátoru˚.Uvedenjeprˇíkladbankovníhosystému bezcentrálníbanky,kdenatrhupu˚sobípouzeobchodníbanky,podniky,stát adomácnosti.Teprvepoténásledujeprˇíkladbankovníhosystémuscentrální bankou.Práveˇtotopozdeˇjšízahrnutícentrálníbankydosystémuumožnínejen objasnitúlohuobeˇživa,aleirezervníchpožadavku˚.Dálejepopsánastruktura rozvahavýsledovekobchodníchbank,družstevníchzáloženacentrálníbanky. Výkladpokracˇujepojišteˇnímvkladu˚,družstevnímbankovnictvím,nucenousprávou banky,bankovnímikrizemi,bankovnímtajemstvímaislámskýmbankovnictvím. Nakonecjeuvedenazmínkaosvobodnémbankovnictví.

1.1Strucˇnáhistoriepeneˇz

Prospeˇšnostpeneˇzspocˇívajícívtom,žepenízeumožnˇujírozvojdeˇlbypráce,byla známajižvantice.Penízevšakneexistovalyodjakživa.Vpocˇátcíchrozvojedeˇlby práceasmeˇnydocházeloknaturálnísmeˇneˇ,nebolikbarterovýmobchodu˚m, vjejichžpru˚beˇhusesmeˇnˇovaljedendruhzbožíneboslužbyprˇímozajinýdruh. Zpocˇátkusesmeˇnˇovalodokoncevezcelanáhodném,ateprvepozdeˇjivurcˇitém, obchodnímizvyklostmistanoveném,kvantitativnímpomeˇru.

1.1.1Plnohodnotnépeníze

Srozvojemdeˇlbypráceasrozširˇovánímmnožstvíadruhu˚zbožíaslužeburcˇených prosmeˇnuvšakzacˇalanaturálnísmeˇnacˇinitproblémy.Jednaosoba(osobaA)meˇla zájemozbožídruhéosoby(osobaB),zatímcotatoosobazasvézbožípožadovala zbožínabízenéosobouC.Tovedlosamozrˇejmeˇkekomplikacismeˇnnýchvztahu ˚ akru˚stutransakcˇníchnákladu˚,nebolinákladu˚spojenýchsvyhledávánímobchodníchpartneru˚krealizacismeˇny.Protodošlokcˇástecˇnémuvycˇleneˇníurcˇitéhodruhu zbožízespotrˇebyakjehoprˇemeˇneˇna plnohodnotnépeníze (full-valuemoney), neboli komoditnípeníze (commoditymoney),tj.zboží,kterésestalovšeobecne ˇ prˇijímanýmamohlotakzprostrˇedkovávatobeˇhvšechostatníchdruhu˚zbožíaslužeb.

Zhistoriejeznámo,žefunkcekomoditníchpeneˇzplnilyvru˚znýchdobáchavru˚znýchzemích(dokonceidnesvneˇkterýchzaostalýchoblastechsveˇta)ru˚znéprˇed-

meˇty.USlovanu˚tobylnaprˇíkladmed,obilí,kožešiny,plátno(odtudslovoplatit), uR ˇ ímanu˚naprˇíkladdobytek.Latinskýnázevpeneˇz pecunia jeodvozenodslova pecus (dobytek).Ztohojezrˇejmé,žejakopenízemu˚ževystupovatvše,coje všeobecneˇprˇijímánoprˇiplacenízazbožíaslužbyaprˇisplácenídluhu˚.Jevšak zrˇejmé,ženekaždézbožíjeproplneˇnífunkcepeneˇzstejneˇvhodné.

Vhodnouformouplnohodnotnýchpeneˇzseukázalydrahékovyjako zlatoastrˇíbro, kterébylysvýmiprˇirozenýmivlastnostmikplneˇnífunkcípeneˇzprˇímoprˇedurcˇeny.Jsousnadnodeˇlitelné,deˇlenímneztrácejísvouhodnotu,dajíseznovuslévat domenšíchcˇiveˇtšíchslitku˚,nekazíse,jsourelativneˇstáléavmalémkouskudrahéhokovujeobsaženarelativneˇvelkákupnísíla.Prˇitom kupnísilou (purchasing power)rozumímemnožstvízbožíaslužeb,kteréjemožnoprˇidanýchcenáchzískat zaurcˇitémnožstvípeneˇz(zadanoupeneˇžníjednotku).Ouvedenýchvlastnostech drahýchkovu˚,kteréjestanovilyjakoideálnínositelefunkcípeneˇz,hovorˇiljižAristoteles(384−322prˇ.n.l.),kterýtakéjakovu˚becprvnípopsalvšechnyfunkcepeneˇz.

Mincovnísystémbylspojensobeˇhemplnohodnotných mincízdrahéhokovu (bullioncoins),zejménazlatýchastrˇíbrnýchmincí,aprˇípadneˇtakémincízplatiny cˇipaládia.Množstvímincíbyloomezenozásobamidrahýchkovu˚,kterémeˇly jednotlivézemeˇkdispozici,ajejichvyužitímjakomeˇnovéhokovu.Mincevždy prˇedstavovalysymboldanéhostátu.Mincesedostávalydoobeˇhunazákladeˇražby mincívmincovnách.Ražbamincíbylazpravidlavýsadoupanovníka(mincovní regálcˇiemisnímonopol).Teˇmiseplatilonadanémúzemí.

Zlatéastrˇíbrnémincebylyplnohodnotnýmipeneˇziproto,žejejichkupnísíla zpravidlaodpovídalaváhovémumnožstvíkovuvnichobsaženémuanákladu˚mna jejichražbu.Nákladynaražbumincí,tj.rozdílmezijmenovitouhodnotoumince (kupnísilou)anákladynakoupikovu,seoznacˇovalyjako ražebné (seigniorage).10 Ražebnébyloziskempanovníkacˇipozdeˇjistátnípokladny.Protoževšak ražbamincíbylanamnozevýsadnímprávempanovníka,záviselaivýšeražebného najehorozhodnutí,cožmuskýtalomožnostkumeˇlémuzvyšováníkupnísíly peneˇz.

Nezrˇídkadocházelotakékesnižováníváhovéhomnožstvíkovuvmincích.Panovníktotižmincípotrˇebovalvíceavíce.Protodozlatanebostrˇíbrazacˇalprˇidávatjiné kovy,naprˇíkladmeˇd ˇ .Takvestaroveˇkuavestrˇedoveˇkuobíhalymince,kterésice meˇlybýtstrˇíbrné,aleveskutecˇnostistrˇíbravnichbyloméneˇnežjinýchkovu˚. Došlototakdaleko,žeMarieTerezienaúzemíhabsburskémonarchievpolovine ˇ 18.stoletízavedlamincezjinýchkovu˚,kterébylypouzekrytévzácnýmikovy. Existovalatotižpotrˇebamincísmalouhodnotu.Pokudbysevyrábeˇlyzevzácných kovu˚,muselybybýtvelmimalé.

10 Vdnešnímsystémusúcˇetnímipeneˇzimápojem“ražebné”jinývýznam,jakbudedáleuvedeno.

Prˇestozpravidlazásobydrahýchkovu˚nedostacˇovalyktomu,abyplynulezajišt ˇ ovalypotrˇebyrozvojesmeˇnyaprˇedevšímpakstátnípokladny.Výjimkoubylapouze takzvanácenovárevolucev16.století,kterábylaspojenasprˇílivemdrahýchkovu ˚ doEvropyznoveˇobjevenýchúzemí,zejménaodamerickýchIndiánu˚.Krome ˇ prˇílivudocházelotakékodlivudozahranicˇí.Ru˚stmnožstvípeneˇzmeˇlzanásledek ru˚stcenapokleskupnísílypeneˇz.Meˇnovápolitikaneexistovala.Vprˇípade ˇ prˇebytkubylymincestahoványzobeˇhuvpodobeˇpokladu.Spoužívánímpeneˇz vpodobeˇdrahýchkovu˚spojenynemalénákladynajejichdopravuaúschovu.

Obchodovánísmincemizdrahéhokovujenyníomezené.NejpopulárneˇjšímimincemizdrahéhokovuvesveˇteˇjsouAmericanEagle,CanadianMapleLeaf,South AfricanKruggerandaAustralianKangaroo.Kromeˇobchodovánísdrahýmikovy vpodobeˇmincísesdrahýmikovyobchodujetakéveslitcích.Smincemise obchodujesprémií,tj.zacenumírneˇprˇevyšujícíhodnotuobsaženéhodrahého kovu.S numismatickýmimincemi (numismaticcoins)sevšakobchodujepodle jejichvzácnostiaumeˇleckéhodnoty.11

Mincezdrahýchkovu˚meˇlyvedlesvýchnespornýchvýhodineˇkterénevýhody. Hlavnímproblémemmincovníhosystémubyly(zejménavneˇkterýchzemích)nedostatecˇnézásobydrahýchkovu˚.Nedostatekpeneˇzsetakstávalbrzdourozvoje smeˇnyahospodárˇstvívu˚bec.Vsouvislostistímobíhalynezrˇídkazlatéastrˇíbrné mincesoucˇasneˇ(bimetalismus, bimetalism),cožvedlokevznikudalšíhoproblému vpodobeˇstanovenísmeˇnnéhopomeˇruobouteˇchtovzácnýchkovu˚,nebot ˇ jejich smeˇnnépomeˇryvzávislostinarelativníchzmeˇnáchmnožstvímincízjednohocˇi zdruhéhokovuznacˇneˇkolísaly.

Mincezdrahýchkovu˚sezejménatehdy,pokudjejichražbabylanedokonalá,cˇastýmpoužívánímopotrˇebovávaly,nehledeˇnato,žedocházelokjejichúmyslnému mechanickémupoškozování,cožmeˇlozanásledeksnižováníváhovéhoobsahudrahéhokovuvminci,atudížijejífaktickéznehodnocování,acˇvrozporustímkupnísílamincezu˚stávalazpravidlazachována.Kúmyslnémukaženímincídávalineˇkdypodneˇtisamipanovníci,abytakdosáhlizvýšeníjejichmnožství.

JižKosmasvystoupilprotitomutojevu,kdyžvesvéKronicecˇeské(pravdeˇpodobneˇvletech1119až1125)napsal,že”žádnápohroma,žádnýmorahromadné umírání,anikdybyneprˇátelécelouzemiloupenímapálenímpustošili,tolikby neuškodililidubožímujakocˇastémeˇneˇníapodvodnéhoršenímince.Kterázhouba nebokterápekelnálíticenelítostneˇolupuje,hubíaochuzujectiteleKristovynež 11 Veˇtšinanumismatickýchmincíjelegálnímplatidlem (legaltender).Bylyvyrobenyvomezeném množství,cˇímžsezajistilajejichhodnota.Prˇistanoveníjejichcenynenírozhodujícícenadrahého kovuvnichobsažená.Prémiejepodstatneˇvyššínežumincízdrahéhokovu.Jejichcenasilneˇkolísá. Jmenovitáhodnotanumismatickémincejevždyvyššínežjmenovitáhodnotacˇihodnotadrahého kovu,kterýjevníobsažen.Numismatickéminceseprotoprodávajíznacˇneˇnadteˇmitohodnotami.

panovnickýpodvodsmincemi.“PotéNicoleOresmus(1320−1382)upozornˇoval nato,žetaktoznehodnocovanépenízezpu˚sobují”narušeníhospodárˇstvíaúpadek mravu˚“.Tatoskutecˇnostvšaknebylapravýmdu˚vodemvznikuneplnohodnotných peneˇz.

Kurychleníobeˇhudrahýchkovu˚(mincí)sezacˇalopoužívatuloženíteˇchtokovu ˚ uzlatníku˚,kterˇívystavilinauloženídrahýchkovu˚potvrzení.Stvrzenkaobsahovala údajouloženémmnožstvíkovu˚ajejichryzosti.Bylomožnojikdykolipoužít kvybráníuloženýchhodnot,aleikzaplacenízbožíjinémuobchodníkovi.Tato stvrzenkavystavenázlatníkembylaprˇedchu˚dcembankovky.Jednaloseo pravý zlatýstandard (genuinegoldstandard).

Vydávánípotvrzenízauloženídrahýchkovu˚cˇasemprˇešlodorukoubankérˇu˚.Také onisesoustrˇedilinaúpisyvyjadrˇujícínároknavydáníprˇíslušnésumymincízdrahýchkovu˚.Bankaskutecˇneˇpu˚vodneˇpu˚sobilatak,ževkladateljípu˚jcˇilplnohodnotnépenízeaobdrželzatopoukázkuovlastnictvíplnohodnotnéhokovu.Za takovésituaceplatilo,že bankaposkytovalapeníze,kterédobankyprˇedtím prˇineslvkladatel.12 Bankovky (banknotes),tj.potvrzeníodluhubanky,tedy vznikalynejprvejakostvrzenkyovkladuzlatýchastrˇíbrnýchmincídobanky,ato vpomeˇru1:1.

ZákladybankovnictvívnámznámépodobeˇbylypoloženyvestrˇedoveˇkéItálii. Odtudostatneˇpocházíinázev”banka“.Italskývýraz ilbanco znamenádoslova ”lavice“,resp.”stu˚l“.Tenbylmístem,nakterémbylyprovádeˇnyoperacespeneˇzi. Bankérˇembylten,kdo banco používalkprovádeˇnísmeˇnypeneˇz,kezkoumání jejichpravosti,hmotnostiaryzostivdobách,kdyjakoobeˇživosloužilymince zdrahýchkovu˚.

1.1.2Neplnohodnotnépeníze

Bankyvšakbrzyprˇišlynazajímavýtrik,jakzvýšitsvu˚jzisk.Mohlytotižvydat vícetakovýchpoukázekbezohledunaobjemdrženéhodrahéhokovu(naprˇíkladjinémuklientovi).Racionálneˇtotižprˇedpokládaly,ževšichnivkladatelésineprˇijdou vyzvednoutsvu˚jdrahýkovnajednou.Výšedrahéhokovu,kterousibankérˇvytvárˇel proprˇípadpotrˇebyvýmeˇnybankovekzazlatécˇistrˇíbrnémince,bylaprˇedevším výsledkemjehoempirickýchzkušeností.Vtétosouvislostivznikloipravidlo,podle neˇjžbylotrˇeba,abybankérˇdrželzhruba30%svýchaktivvdrahýchkovech. Bankytaktofaktickyposkytovalyúveˇr,atotomu,komuposkytlypoukázky nadrahýkovnekrytédrahýmkovemsezávazkemvrácenípoukázekvbudouc-

12 Jezajímavé,žetytonázoryprˇetrvalyivnásledujícíchdobách,kdybankaemitovalavícepoukázek, nežkolikveskutecˇnostimeˇlaplnohodnotnéhokovu.Dokonceivdobeˇ,kdynemeˇlažádnýplnohodnotnýkov,kterýbypenízekryl. Snázory,ženejprvemusívkladateldonéstpenízedobanky, kterápotéposkytneúveˇr,jemožnésesetkativdnešnídobeˇ, atodokonceurenomovaných ekonomu˚,jakojsouN.GregoryMankiwneboPaulA.Samuelson.

nosti (obr.1.1). Bankajižneposkytovalapeníze(poukázky),kterédobanky prˇedtímprˇineslvkladatel,alevbancevzniklynovépenízenekrytédrahým kovem.

Banka

drahýkov

poskytnutýúveˇr

poukázkanadrahýkov krytádrahýmkovem (tj.penízekrytédrahýmkovem)

poukázkanadrahýkov nekrytádrahýmkovem (tj.penízenekrytédrahýmkovem)

Obr.1.1 Vzniknekrytýchpeneˇz

Tatoskutecˇnostzpu˚sobila,že bankaemitovalavícepoukázeknadrahýkov,než veskutecˇnostimeˇladrahéhokovu. Novépoukázkyvrámcitakovéúveˇrovéemise peneˇznabylycharakterupeneˇznekrytýchdrahýmikovy.Takvzniklaprvníforma neplnohodnotnýchpeneˇz (fiatmoney, fiduciarymoney).13 Poukázkynekryté drahýmikovynebylomožnérozlišitodpoukázekkrytýchdrahýmikovy.

Potébankyzjistily,žedrahýkovprˇiúveˇrováníjižvu˚becnepotrˇebují.Takbylobeˇh zlatýchastrˇíbrnýchpeneˇzzpocˇátkudoplnˇovánaposlézezcelanahrazenpeneˇzi nekrytýmidrahýmikovy,tj. papírovýmipeneˇzi (papermoney),tj.bankovkami astátovkami,14 jejichžvnitrˇníhodnotajenulová, aneplnohodnotnýmikovovými peneˇzi. Papírovépenízeaneplnohodnotnémincenejsou defacto nicˇímjinýmnež smeˇnkamicˇidluhopisyzneˇjícíminaprˇíslušnoubanku,kterásezavazujepojejich prˇedloženíprˇevéstmajetek(naprˇíkladproplatitnabankovcecˇiminciuvedenou cˇástkujinýmipapírovýmipeneˇzicˇimincemi).Obeˇhpapírovýchpeneˇzamincíje nesrovnatelneˇlevneˇjšínežobeˇhpeneˇzplnohodnotných.

13 Neplnohodnotnépenízeseneˇkdytakéoznacˇujíjako elastickámeˇna (elasticcurrency),nebot ˇ se jednáopeníze,kterépodleekonomickéhocykluexpandujícˇikontrahují.

14 Bankovkynyníemitujecentrálníbanka(vminulostibankovkyemitovalyobchodníbanky)astátovkyemitujestát.

Tentojevlzebeznadsázkynazvatrevolucívpeneˇžnictví.Zaniklysamoregulacˇní mechanismymnožstvípeneˇzabylyvytvorˇeny prˇedpokladypronekontrolovanou úveˇrovouemisiapotažmopronekontrolovanouinflaci,abohuželtaképrobankovnípodvody.Emitovanébankovkynebyly defacto nicˇímhmotnýmkryty(byly krytynehmotnýmiposkytnutýmiúveˇry)anadmeˇrnézvyšováníjejichmnožství vedlokpoklesujejichkupnísíly.Emisepoukázeknadrahýkovnekrytýchdrahým kovemmeˇlasamozrˇejmeˇzanásledekobavydržitelu˚bankovekztoho,žebanky nebudouschopnydostátsvýmzávazku˚m,tj.vyplatitzlatovpomeˇru1:1.Proto vneˇkterýchprˇípadechpožadovalivýmeˇnubankovekzazlato,kterouvšakrˇadabank nebylaschopnarealizovataskoncˇilakrachem.Zdejetakédu˚vodvznikunovodobé meˇnovépolitikyavsouvislostisníidu˚vodvznikucentrálníchbank.

Neplnohodnotnépenízemeˇlyzpocˇátkuvýlucˇneˇpodobu obeˇživa (currencyincirculation).Jednaloseopapírovépenízeveformeˇbankovek(banknotes)aneplnohodnotnékovovémince(coins).Teprvepozdeˇjidostalytaképodobu úcˇetníchpeneˇz (accountingmoney),cožjsouneplnohodnotnépenízevpodobeˇpouhýchúcˇetních zápisu˚naúcˇtechprˇedstavujícíchzávazkybankvu˚cˇiklientu˚m(tj.pohledávky klientu˚vu˚cˇibankám).Jednásezejménaoneˇkteré bankovnívklady (bank deposits).Úcˇetnípenízeseneˇkdytakéoznacˇujíjakožirovépeníze.15

Stoutoekonomickouskutecˇnostímeˇlitehdejšíucˇenciobrovskéteoreticképroblémy,kteréumnohaekonomu˚prˇetrvalydodneška.Ucˇencibylisveˇdkytoho,jak bankynekontrolovaneˇvytvárˇelypeníze,asnažilisetovysveˇtlitmírnouúpravou teoriekomoditníchpeneˇz.Prˇíklademjsouprˇedstavitelérakouskéškoly(Mises, Hayekatd.).Nemohlisesmírˇitseskutecˇností,žetvorbapeneˇzbankamimu˚žebýt nekonecˇná. Ucˇencinebylitakodvážní,abysezrˇeklitakovýchteorií,jakoje multiplikacepeneˇz. Druhákapitolatétoknihypopisuje,jakkrkolomnábylacesta zapoznáním,žebankymohoupenízeprodukovatdonekonecˇna.Du˚kazemjeexponenciálníru˚stširokýchmeˇnovýchagregátu˚veveˇtšineˇvyspeˇlýchzemíchvposledních60letech.

Ano,vestrˇedoveˇku,kdylidépoužívaliprˇevážneˇplnohodnotnépeníze,lichvárˇi abankérˇiskutecˇneˇprˇedevšímpu˚jcˇovalipeníze,kteréunichlidéuložilinebokteré saminashromáždili.Dnesbankérˇidomácnostem,podniku˚maverˇejnémusektoru nepu˚jcˇujíúsporyjinýchdomácností,podniku˚averˇejnéhosektoru,aleprˇiposkytnutíúveˇruvytvorˇízcelanovépeníze.Bezúveˇrování,tj.tvorbydluhu˚(bankovních úveˇru˚),bytakobrovskéhoru˚stuširokýchmeˇnovýchagregátu˚nebylodosaženo. Jinýmislovy,vminulostibylynaprˇedpeníze(neˇkdyoznacˇovanéjakoúspory), nacˇežvznikalyúveˇry(neˇkdyoznacˇovanéjakoinvestice).Dnesposkytnutéúveˇry (investice)vznikajísoucˇasneˇsvkladynabeˇžnýchúcˇtechklientu˚ubank,cožjsou peníze(úspory).

15 Jetakémožnésetkatsespojmem”elektronicképeníze“.Tentopojemjevšakzavádeˇjící,nebot ˇ ”elektronický“jepouzezpu˚sobprˇevodupeneˇz.

Požadavekstátunazvýšenívýdaju˚státníhorozpocˇtunadúrovenˇjehoprˇíjmu˚vedl kevznikupapírovýchpeneˇzvpodobe ˇ státovek (statenotes),tj.potvrzeníodluhu státu.Obeˇhstátovekvynucovalstátnarˇízenímiitím,žepožadovalcˇástecˇnénebo úplnéplacenídanívestátovkách.Prˇitomstátnedbalnaobjektivnípotrˇebuurcˇitého množstvípeneˇz,alevýlucˇneˇnapotrˇebustátnípokladny.Prˇíjmyzdaníbylytémeˇr ˇ vždynedostatecˇné.Zejménabylonutnéfinancovatválecˇnévýdaje.

AdamSmithvpráciPojednáníopodstateˇapu˚vodubohatstvínárodu˚zroku 177616 popisuje,žeobecneˇneexistovalaprˇílišvelkásnahasplácetdluhystátní pokladny,alenaopakspíšetendencekjejichzveˇtšování.Pokuddošlokeznacˇnému zvýšenípeneˇz,snižovalasevýrazneˇjejichkupnísíla.Pokudvneˇkterýchprˇípadech pokleskupnísílypeneˇznabylneudržitelnýchrozmeˇru˚asituacesestalaneudržitelnou,potomstátvyhlásilbankrot.Protakovébankrotysevposledníchdesetiletích používápojem”restrukturalizacestátníhodluhu“.

1.1.3Vznikcentrálníchbank

Protožeexistovalomnohobank,kteréemitovaly ru˚znédruhybankovek, bylo velmiobtížnésevteˇchtobankovkáchorientovat.Odlišitpadeˇlkyužnebylomožné témeˇrˇvu˚bec.Následkembylaznacˇnároztrˇíšteˇnostasníspojenáneprˇehlednost celéhosystému.17 Zdejedu˚vodvznikucentrálníinstituceemitujícíbankovky amince.Jinýmislovy,monopolnaemisibyludeˇlenjednébance.Tabylabud ˇ za tímtoúcˇelemnoveˇvytvorˇena,nebobylaemisnícˇinnostípoveˇrˇenaneˇkterázjiž existujícíchobchodníchbank.

Tatobankadostalaoznacˇení centrálníbanka (centralbank),prˇípadneˇemisnícˇi cedulovábanka.Vjednotlivýchzemíchmeˇlycentrálníbankysvékonkrétníoznacˇení,jakoBankofEngland,Bundesbank,BanquedeFrance,FederalReserveSystem(Fed).Pocˇetcentrálníchbanksebeˇhem20.stoletízvyšoval,atoz18vroce 1900na55vroce1950ana173vroce2000.Centrálníbankyexistujívnaprosté veˇtšineˇzemísveˇta.Vneˇkterýchzemíchsenazývajímeˇnovýmiagenturami.18

Nejstaršícentrálníbankouješvédská SverigesBank,kterávzniklajižvroce1668. Potévroce1694bylaustavenalondýnská BankofEngland. Zacˇalapu˚jcˇovat penízevládeˇvýmeˇnouzapodílyzezisku.Tímvlastneˇvzniklaakciováspolecˇnost sestátníúcˇastíastémeˇrˇvýlucˇnýmmonopolemnaemisiobeˇživa.Dodnesjena anglickýchbankovkáchgentlemanskýslib”BankofEnglandslibujedržiteli,žemu

16 Smith,A.: Aninquiryintothenatureandcausesofthewealthofnations.W.Strahan,Londýn 1776.AdamSmithjemimojinéznámývýrazem”neviditelnáruka“(theinvisiblehand),který používalkdemonstraci,jakúdajneˇsobeckézájmyurcˇujínejlepšívyužívánízdroju˚národního hospodárˇství.Abypodtrhlsvojeprˇesveˇdcˇení laissez-faire,argumentoval,žestátníúsilízameˇrˇenéna podporusociálníhoblahajeneefektivnívporovnánísnespoutanýmitržnímisilami.

17 Ztohotodu˚vodunemádálepopsanétzv.svobodnébankovnictvíšanci,abyseprosadilo.

18 Rozsáhlýseznamodkazu˚nainternetovéstránkycentrálníchbankjenahttp://www.bis.org.

poprˇedloženívyplatícˇástku...“.Otázkouje,vjakéformeˇbymeˇlabýtcˇástka vyplacena.Vroce1800NapoleonBonapartezaložil BanquedeFrance, abypodporˇilchrˇadnoucíhospodárˇství.

Otázkafunkce,úlohyapostavenícentrálníbankyjestálediskutovanýmtématem. Aždoprvnísveˇtovéválkybylahlavnímteoretickýmipolitickýmproblémemvazba emitovanýchbankoveknadrahékovy,prˇedevšímnazlato.Vazbounazásobudrahýchkovu˚bylatenkrátlimitovánaemisebankovek,kteréprˇedstavovalyhlavní platidlo.Bylatímlimitovánaiemisnícˇinnostcentrálníbanky.Bylotoznacˇne ˇ nepružné,jakotomsveˇdcˇíteoretickédiskuse,kterévAngliiprobíhalyprakticky pocelé19.století.

Centrálníbankybývajívesveˇteˇneˇkdykritizoványaexistujíonichru˚znékonspiracˇníteorie.NaprˇíkladamerickýFedjeúdajneˇmálotransparentní.VUSAexistuje pomeˇrneˇsilnýnázor,žeFedbymeˇlbýtvícekontrolovánKongresem.

1.1.4Obdobízlatéhostandardu

Vhistoriiexistovalycˇtyrˇiformyzlatéhostandardu: pravýzlatýstandard, kterýprˇedstavovalzákladnísituaci,kdyhodnotapeneˇz serovnalahodnoteˇzlata;hodnotapoukázek(aprˇípadneˇtakébankovních vkladu˚)serovnalahodnoteˇzlata,kterémeˇlybankyvesvýchaktivech, klasický(mezinárodní)zlatýstandard, kterýprˇedstavovalsituaci,kdypeneˇžní zásobabylavyššínežhodnotazlata(tj.penízebylykrytyzlatempouze cˇástecˇneˇ)anevyrovnanébeˇžnéúcˇtyplatebníchbilancízemíseautomaticky vyrovnávalyprˇesunemzlata;tentostandardexistovaldoprvnísveˇtovéválky 20.století, meˇnovýzlatýstandard, kterýprˇedstavovalsituaci,kdypeneˇžnízásobabyla vyššínežhodnotazlata(tj.penízebylykrytyzlatempouzecˇástecˇneˇ) anevyrovnanébeˇžnéúcˇtyplatebníchbilancízemísenevyrovnávalyprˇesunem zlata;domácímeˇnubylomožnésmeˇnitzameˇnuzemeˇ,kterábylasmeˇnitelnáza zlatovpevnémkurzu;tentostandardbylzavedenvneˇkterýchzemíchmezi sveˇtovýmiválkami20.století,a dolarovýzlatýstandard, kterýprˇedstavovalsituaci,kdypeneˇžnízásobabyla vyššínežhodnotazlata(tj.penízebylykrytyzlatempouzecˇástecˇneˇ)anevyrovnanébeˇžnéúcˇtyplatebníchbilancízemísenevyrovnávalyprˇesunemzlata;smeˇnitelnostdolaruzazlatobylaumožneˇnapouzecentrálnímbankám,atopouze uamerickécentrálníbanky(Fedu);tentostandardbylzavedenvneˇkterých zemíchpodruhésveˇtovéválce;jednaloseoposledníformuzlatéhostandardu; standardbyldohodnutvroce1944nabrettonwoodskékonferenciaoficiálneˇbyl zrušenvroce1971.

Pouzeu pravéhozlatéhostandardu (genuinegoldstandard)sejednalooplnou smeˇnitelnostpoukázeknazlato.Uvšechdalšíchforemzlatéhostandarduse nejednalooplnousmeˇnitelnostneplnohodnotnýchpeneˇzzazlato.Celkoveˇzlatý standardprˇedstavovalurcˇitýsystémmeˇnovýchkurzu˚trvajícídoroku1971.

Usystému klasickéhozlatéhostandardu (classicalgoldstandard,international goldstandard)bylymeˇnovékurzypevnépodlouháobdobí.Závazkybankale vyžadovalydržetzlato.Abyinvestorˇinevymeˇnilimeˇnuzazlato,zemeˇmusely devalvovatsvémeˇnybeˇhemobdobíobchodníchschodku˚arevalvovatsvémeˇny beˇhemobdobíobchodníchprˇebytku˚.Vdobeˇzlatéhostandardusveˇtovézásobyzlata poskytovalydlouhodoboukotvupru˚meˇrnésveˇtovécenovéúrovneˇ.Avšakzávazek centrálníchbankkupovataprodávatzlatozapevnoucenuvdomácímeˇneˇautomatickyznamenalvprocesuglobalizaceznacˇnéprˇílivyaodlivyzlatazjednotlivých zemí.Obdobíklasickéhozlatéhostandardubyloukoncˇeno(svý-jimkouUSA)na zacˇátkuprvnísveˇtovéválky,kdybyly staženyplnohodnotnépenízezobeˇhu abylazastavenasmeˇnitelnostpapírovýchpeneˇzzazlato.

Poprvnísveˇtovéválcebylzlatýstandardzavedendvakrát,atojakomeˇnovýzlatý standardajakodolarovýzlatýstandard. Meˇnovýzlatýstandard (goldexchange standard)zavedlaVelkáBritánievroce1925aFrancievroce1928.Tentosystém bylpokusemzavéststarýrežim,alemeˇlbýthospodárneˇjšívzhledemkobavám onedostatekzlata.Novýsystémtrvalpouzešestlet,nebot ˇ zkolabovalpovystoupeníVelkéBritánievroce1931.Poslednímsmeˇnitelnýmsystémemnazlatona sveˇteˇbyl dolarovýzlatýstandard (golddollarstandard)zavedenývroce1944 nakonferencivBrettonWoods.Skoncˇilvroce1971.

Takévprˇípade ˇ Rakousko-Uherska krytíbankovekzlatem,ježbylosoucˇástítextu nabankovkáchnaprˇíkladvRakousku-Uherskuapozdeˇji,neznamenalo,žeby bankovkybylomožnoucentrálníbankyvolneˇsmeˇnitzazlato.Šloosmeˇnitelnost vrámcistandarduzlatédevizy,kdyrakousko-uherskébankovkybylomožnovolne ˇ smeˇnitzazahranicˇníbankovkyvolneˇsmeˇnitelnézazlato(napocˇátku20.století naprˇíkladzabritskélibrycˇiamerickédolary).Rakousko-uherskábankavšaknebyla nikdypovinnasmeˇnˇovatbankovkyzazlatovpomeˇruuvedenémnateˇchtobankovkách.Vobdobíprvnísveˇtovéválkybylyvšechnyformysmeˇnitelnostibankovek zazlatozrušeny.

V C ˇ eskoslovensku kurcˇitémuoživenístandarduzlatémeˇnydošloažvr.1929,kdy byloopatrˇenímstáléhovýboruNárodníhoshromáždeˇnícˇ.166/1929stanoveno,že korunacˇeskoslovenská(Kcˇs)sesvouhodnotourovná0,04458gramuzlata.Toto ustanovenímeˇlovýznampromeˇnovouakurzovoupolitiku.Kzavedeníprˇímé smeˇnitelnostibankovekzazlatovšaknikdynedošlo.Vdalšíchletechsezlatékrytí Kcˇsvnávaznostinahospodárˇskýameˇnovývývoj(deflace,poklespru˚myslové výroby,poklesexportuaprudkýnáru˚stnezameˇstnanosti)meˇnilosezrˇetelnou tendencíkesnižovánízlatéhoobsahu(sériedevalvací).Vlistopadu1945byla stanovenarelacekorunykezlatuna1Kcˇs=0,0177734gzlata.19

19 PopishistoriemeˇnovýchpodmínekC ˇ eskoslovenskalzenaléztvpublikacích:

Vencovský,F.: Vzestupyapropadycˇeskoslovenskékoruny:historiecˇeskoslovenskýchmeˇnových pomeˇru˚1918−1992. Oeconomica,Praha2003.

Vencovský,F.: Meˇnovápolitikavcˇeskéhistorii. C ˇ eskánárodníbanka,Praha2001.

InformaceorelaciKcˇskezlatuprˇetrvávalanabankovkáchivobdobísocialismu. Kposlednímustanovenízlatéhoobsahukorunydošlozákonemcˇ.25/1961,který novelizovalzákoncˇ.41/1953Sb.,openeˇžníreformeˇ.Zákonstanovil,žepocˇínaje 1.cˇervna1953peneˇžníjednotkounaúzemíC ˇ eskoslovenskésocialistickérepubliky bylacˇeskoslovenskákoruna(Kcˇs),kteráserovnala0,123426gryzíhozlata,což zu˚stalovplatnostiaždokonceroku1988.Zhlediskadržitelu˚bankovekvšakmeˇla tatoinformacepouzeformálnícharakter,nebot ˇ bankovkyzazlatoucentrálníbanky (Státníbankycˇeskoslovenské)nebylomožnosmeˇnit.Vsoucˇasnédobeˇnenína cˇeskýchbankovkáchkrytízlatemuvedeno,stejneˇjakotonebýváuvádeˇnoanina bankovkáchvydávanýchvzahranicˇí.Krytíbankovekjesoucˇástícelkovéhokrytí aktivyC ˇ eskénárodníbanky,znichžnejvýznamneˇjšíjepoložka”Pohledávkyvu˚cˇi zahranicˇívcˇetneˇcennýchpapíru˚“,zahrnujícíprˇedevšímcizomeˇnovérezervy.20

Jetrˇebasiuveˇdomit,žemá-limítkrytípeneˇzzlatemsmysl,potomkrytísamotného obeˇživanepostacˇuje,alejetrˇebakrýtzlatemtakéalesponˇcˇástbankovníchvkladu˚. Abankovníchvkladu˚jemnohonásobneˇvícenežobeˇživa.

Diskuseopostavenízlatavmezinárodnímmeˇnovémsystémuneskoncˇilyaprˇiživoteˇjedržíiposlední financˇníahospodárˇskákrize (financialandeconomic crisis),kterásevUSAnazývá velkárecese (greatrecession).Idneslzeslyšet názoryobhajujícízlatýstandard.Tenbyvšaktémeˇrˇurcˇiteˇvedlksoustavnédeflaci, tlakunasnižováníreálnéhoHDPakvysokénezameˇstnanosti,atokvu˚livíceméne ˇ pevneˇomezenémumnožstvízlata.Zlatotudížmeˇnovývýznamztratilo. Nynínikdo vážneˇonávratukezlatémustandarduneuvažuje.

1.1.5Shrnutí

Pu˚vodneˇsepoužívalyplnohodnotnépeníze,kterémeˇlypodobuurcˇitékomodity(naprˇíkladmincízdrahéhokovu,perelapod.),tj.prvnípenízevznikly prˇijetímurcˇitékomodityjakoprostrˇedkusmeˇny.Potéjenahradilyneplnohodnotnépeníze,kterémeˇlyzpocˇátkupodobubankovekamincí,tj.papírových peneˇzaneplnohodnotnýchkovovýchpeneˇz,apozdeˇjitakéješteˇpodobuúcˇetníchzápisu˚nabankovníchúcˇtechklientu˚.Zjistilosetotiž,žepenízejiž nemusejíbýtkomoditouaprˇijímajísejenproto,žejemožnésnimidáleplatit.

Bankovnísystémyvšechzemísveˇtajsoutedynynízaloženynaneplnohodnotnýchpeneˇzích.Žádnésoucˇasnépeníze(obeˇživoaniúcˇetnípeníze)nemajíprˇímouvazbunazlatocˇijinýmeˇnovýkov.Obeˇživodnespraktickynemážádnou svouvlastnívnitrˇníhodnotu.Vhistoriiexistovalycˇtyrˇiformyzlatého standardu,atopravýzlatýstandard,klasický(mezinárodní)zlatýstandard, meˇnovýzlatýstandardadolarovýzlatýstandard.

20 Podrobneˇselzesestrukturouaktivazávazku˚C ˇ eskénárodníbankyseznámitvrozvazeC ˇ eské národníbankypublikovanérocˇneˇnebodekádneˇnainternetovéstráncehttp://www.cnb.cz.

1.2Funkceadefinicepeneˇz

Prˇedtím,nežseseznámímestvorbouazánikempeneˇz,jetrˇebauvést,jakáje funkcepeneˇzacovlastneˇdnešnípenízejsou.

1.2.1Funkcepeneˇz

Peníze (money)cˇi peneˇžníprostrˇedky jakoúcˇetníjednotkakupnísíly,tj.úcˇetní jednotkacenzbožíaslužeb,obecneˇplnídveˇdu˚ležité funkce (functions): penízejsou platebnímprostrˇedkem (mediumofexchange);vtomtoprˇípade ˇ jsoupenízeprostrˇedkemsmeˇnyzbožíaslužeb;jakbylouvedenovýše,naturální smeˇnazbožíaslužebcˇiníproblémy;smeˇnaprostrˇednictvímpeneˇzsmeˇnuzboží aslužebveliceusnadnˇuje,a penízejsou prostrˇedkemuchováníhodnoty (storeofvalue);vtomtoprˇípade ˇ jsoupenízedocˇasneˇvyrˇazenyzobeˇhuveformeˇúspor;penízejsouschopné uchovatsiprˇidanécenovéhladineˇsvoukupnísíluvcˇase;potompeníze vystupujívefunkciuchovatelehodnoty,tj.jednézforembohatství(aktiva); naplnˇovánífunkceuchováníhodnotysemeˇníneprˇímoúmeˇrneˇsezmeˇnami cenovéhladinyazejménasocˇekávánímizmeˇncenovéhladiny;zmeˇnacenové hladinyaocˇekávánízmeˇncenovéhladinymeˇníochotuhospodárˇskýchjednotek držetpenízenaúkorcˇiveprospeˇchostatníchfinancˇníchazejménareálných aktivataképoptávkupozbožíaslužbách.

Prˇiru˚stucenovéhladiny(inflaci)aocˇekáváníru˚stucenovéhladiny dochází kpoklesukupnísílypeneˇzahospodárˇskéjednotkysesnažídržetpeneˇzméneˇve prospeˇchostatníchfinancˇníchazejménareálnýchaktivatakévícepoptávajízboží aslužby.Jestližeseocˇekávávysokáinflace,jednotkyminimalizujídržbutémeˇr ˇ všechpeneˇz.Výjimkoujsoutakovépeníze,kteréposkytujívýnosy(sníženéozdaneˇní)postacˇujícíkekompenzaciocˇekávanéztrátykupnísíly,zpu˚sobenézvyšovánímcen.Avšaktakovépenízevdobáchsilnéinflaceobvykleneexistují.Zatakové situacedržbupeneˇzjednotkynahradídržbouostatníchfinancˇníchaktivazejména držboureálnýchaktiv.

Jestližesenaopak ocˇekávajístabilníceny, hospodárˇskéjednotkyseobecneˇsnaží držetvícepeneˇzvneprospeˇchostatníchfinancˇníchareálnýchaktivatakéméne ˇ poptávajízbožíaslužby.Ocˇekává-lisedokoncedeflace,drženípeneˇzsestává velicelukrativníadrženíostatníchfinancˇníchareálnýchaktivseminimalizuje, nebot ˇ drženíineúrocˇenýchpeneˇzjespojenoskladnoureálnouvýnosnostídosplatnosti.21

21 Reálnávýnosnostdosplatnosti (realyieldtomaturity)serovná(jmenovité)výnosnostido splatnostidluhovéhonástrojesníženéoinflacinebozvýšenéodeflaci.Neˇkdysepoužívápojemreálná úrokovámíra.Naprˇíkladvýnosnostidosplatnostidluhovéhonástroje8%prˇiinflaci3%odpovídá reálnávýnosnostdosplatnosti5%.

Stabilitanebopomalézmeˇnyfaktoru˚ovlivnˇujícíchrozhodováníhospodárˇských jednotekmezidrženímpeneˇzcˇiostatníchfinancˇníchaktivareálnýchaktivzvyšují spolehlivostvztahu˚mezipeneˇziainflací.22 Inovacefinancˇníchaktivvšaktyto vztahyoslabují.Zvýšenásnadnost,sjakoujemožnékonvertovatpenízenaostatní financˇníaktivaareálnáaktivaanaopak,totižrozmeˇlnˇujevztahmezipeneˇziahladinoucen. Protoproúcˇelynalezeníspolehlivéhovztahumezipeneˇžnízásobou acenovouhladinouneexistuježádnádobrádefinicepeneˇz.

Vklidnýchdobáchvíceavícepeneˇzplnífunkciprostrˇedkuuchováníhodnoty naúkorfunkceplatebníhoprostrˇedku. Taktomubylooddruhésveˇtovéválky vevšechvýznamnýchzemích.Skutecˇneˇ,rychlostobeˇhupeneˇzvuplynulých60letechpostupneˇstáleklesala.PeneˇžnízásobarostlarychlejinežjmenovitýHDP.

Penízeobíhalystáleméneˇastálevícebylyumrtvenynabankovníchúcˇtech.Deˇlo setakbezohledunato,zdabylainflacecˇideflace.Procˇtomutakbylo? Lidé penízestálevícehromadiliaméneˇutráceli. Tatoskutecˇnostsnižovalahospodárˇskýru˚st. Penízejsoutotižnafinancˇnímtrhunejcenneˇjšímfinancˇnímaktivem. Všechnaostatnífinancˇníaktiva(investice)sepomeˇrˇujíspeneˇziapokudsnadneˇkdo držíjinéfinancˇníaktivum,nakonecjejstejneˇhodlázpeneˇžit,tj.prˇemeˇnitnapeníze. Navícostatnífinancˇníaktiva(investice)jsoumnohdyvporovnáníspeneˇziztrátová.

Penízejsouohroženypouzedveˇmariziky. Prvnímrizikemje inflace. Avšakrizikoinflacejespojenosevšemifinancˇnímiaktivy.Inflacebyladonedávnapomeˇrne ˇ dobrˇekrocena.Pokudsepodívámenajednuformupeneˇz,atonavkladynaúcˇtech ubankadružstevníchzáložen,potomvevyspeˇlýchzemíchjevýnosnostneˇkterých vkladu˚(naprˇíkladvkladu˚nasporˇicíchúcˇtech)blízkákrátkémukoncibankovní výnosovékrˇivky.23 Reálnávýnosnosttakovýchvkladu˚bylavdelšímcˇasovémobdobí(vuplynulýchneˇkolikadesetiletích)vevýznamnýchzemíchkladná.Znamená to,žeuchovávánípeneˇzveformeˇtakovýchvkladu˚ubankadružstevníchzáložen generovalorostoucíbohatstvívkladatele.

Druhýmrizikemje ztrátapeneˇzkrachemobchodníbankynebodružstevnízáložny. Itotorizikojevmodernídobeˇdobrˇeošetrˇeno,jednakpojišteˇnímvkladu ˚

22 Dokonceiprˇistabilníchpodmínkáchpomeˇrmezidrženímpeneˇzanepeneˇžníchaktivseznacˇne ˇ meˇnívdu˚sledkusezonníchainstitucionálníchplatebníchzvyklostí.Centrálníbankysesnažítyto krátkodobévlivyvpreferencíchdrženíaktiveliminovat,abybylomožnédosáhnoutdlouhodobých cílu˚.

23 Naprˇíkladvroce2011existovalavC ˇ eskérepubliceprovkladateleveliceprˇíznivásituace,nebotˇ: výnosnostsporˇicíchúcˇtu˚bankadružstevníchzáložendosahovalaaž2,8%, repoúrokovámíraC ˇ eskénárodníbanky(tj.krátkýkonecbankovnívýnosovékrˇivky)bylana úrovni0,75%a pru˚meˇrnámezirocˇníinflacecˇinila1,9%.

Znamenáto,žereálnávýnosnostsporˇicíchúcˇtu˚bylakladnáipozdaneˇníúroku˚srážkovudaní15%, atoaž0,48%(=2,8%0,85-1,9%).

ajednakprˇípadnoustátnípomocíbancenebodružstevnízáložneˇvsituaci,že neˇkterákrachuje. Vevšechvyspeˇlýchzemíchjsouvkladynaúcˇtechubank adružstevníchzáložendourcˇitécˇástkypojišteˇny.Žádnývkladatelvkterékoli vyspeˇlézemivneˇkolikaposledníchdesetiletíchneutrpeˇlztrátupeneˇzdourcˇité cˇástkyvkladuprˇibankrotubankycˇidružstevnízáložny.24 Žádnájináfinancˇní

aktiva(naprˇíkladdluhopisy,smeˇnky,akcie,podílovélisty,penzijníprˇipojišteˇní aživotnípojišteˇní)nejsoupojišteˇnaprotisníženíjejichhodnoty.

VC ˇ eskérepublicejsousúcˇinnostíod31.prosince2010pojišteˇnyvkladynaúcˇtech ubankadružstevníchzáložendovýše 100000eur, prˇicˇemžspoluúcˇastvkladatele jenulová.Súcˇinnostíod15.prosince2008bylyvkladynaúcˇtechubankadružstevníchzáloženpojišteˇnydovýše50000eur,prˇicˇemžspoluúcˇastvkladatelebyla nulová.Prˇedtímbylyvkladypojišteˇnydo25000euraexistovala10%spoluúcˇast vkladatele.Navícdosavadnípraxeukazuje,ževevyspeˇlýchzemíchžádnávelká obchodníbankanezbankrotovala.Vevýjimecˇnémprˇípadeˇbylabankrotujícívelká obchodníbankaprˇevzatajinoubankouažádnívkladateléovkladyneprˇišli(prˇíkladembylpádInvesticˇníapoštovníbankyvroce2000).Proto penízeprˇedstavují velicebezpecˇné(praktickybezrizikové)aktivum. Skutecˇneˇ,hotovost(tj.obeˇživo avkladynabeˇžnýchúcˇtech)jakopodmnožinapeneˇzjenafinancˇnímtrhupovažovánaza”krále“(cashisking).

1.2.2Cojsoupeníze

Covšechnolzekonkrétneˇoznacˇitjakopeníze?Tutootázkusikladouzejménacentrálníbanky,jejichžhlavnícíljeveˇtšinoudefinovánjakoudržovánícenovéstability asoucˇástíjehonaplnˇováníjeisledovánímnožstvípeneˇz.Za peníze (money)cˇi peneˇžnízásobu (moneystock)seobecneˇpovažujevše,cojebeˇžneˇprˇijímánojako zákonnéplatidlo(legaltender).Peneˇziseoznacˇují vybranéfinancˇnípohledávky jedneˇchjednotek,kteréjsousoucˇasneˇfinancˇnímizávazkyjinýchjednotek (obecneˇjeobrovskémnožstvífinancˇníchpohledávekjedneˇchjednotek,kteréjsou soucˇasneˇfinancˇnímizávazkyjinýchjednotek).25

Konkrétneˇji,dnešnípojempenízejespolecˇnýnázevpro: obeˇživo(currencyincirculation),tj.bankovkyamince,a úcˇetnípeníze(accountingmoney).

24 NaprˇíkladvUSAodvznikuFederálníspolecˇnostipojišteˇnívkladu˚(FederalDepositInsurance Corporation, FDIC)dne16.cˇervna1933dosoucˇasnostižádnývkladatelneztratilanidolarzvkladu prˇibankrotukterékolivkladovéinstituceneprˇevyšujícístanovenýlimit.Nynítentolimitcˇiní250000 dolaru˚.

25 Realitafinancˇníchpohledávekafinancˇníchzávazku˚jevelicejednoduchá.Každéfinancˇnípohledávcejednéjednotky(veˇrˇiteli)odpovídáurcˇitýfinancˇnízávazektéževelikostijinéjednotky (dlužníka).

Znamenáto,žepenízejsou:

závazkycentrálníbankycˇiprˇípadneˇministerstvafinancí(obeˇživo);vsoucˇasné dobeˇobeˇživoprˇedstavujepouzemalýpodílpeneˇz,beˇžneˇméneˇnež10% zcelkovéhoobjemupeneˇz,nebo

závazkyobchodníchbankcˇiprˇípadneˇfondu˚peneˇžníhotrhu(úcˇetnípeníze)vu˚cˇi nebankovnímjednotkám(nikolivu˚cˇibankám).

Úcˇetnípenízejsouzejménaúcˇetnímizápisynaru˚znýchúcˇtechbank,zejménana: beˇžnýchúcˇtech(currentaccount, checkingaccount, demanddeposit, sight deposit)bank, termínovýchúcˇtech(termdeposit)bank,nebo sporˇicíchúcˇtech(savingsaccount)bank.

Dnešnímipeneˇzinejsoupouzebankovkyamince.Dnesmajípenízeprˇedevším podobuzápisu˚nabankovníchúcˇtech.Uvidíme,žekjejichvznikunedocházíani ražbouvmincovnách,anitiskembankovekcˇistátovek,alezejménaposkytováním bankovníchúveˇru˚.Penízednesvznikajítím,žebankaprˇipíšeurcˇitoucˇástkunaúcˇet klienta,anižsoucˇasneˇdojdekodepsánítéžecˇástkyzúcˇtujinéhoklienta(vprˇípadeˇ, žebankaprˇipíšeurcˇitoucˇástkunaúcˇetklientaasoucˇasneˇdojdekodepsánítéže cˇástkyzúcˇtujinéhoklientatéžecˇijinébanky,jednáseoplatbumeziklienty,prˇi nížpenízenevznikají).Naprˇíkladkaždýmposkytnutímúveˇrunebankovnímjednotkámbankyemitujípeníze.Prˇedstavmesitojednodušetak,žebankacˇástkuvevýši poskytnutéhoúveˇruprˇipíšejakdosvýchaktiv(jakopohledávku),takdosvých závazku˚,konkrétneˇnabeˇžnýúcˇetsvéhoklienta.Tímsezvyšujíúcˇetnípeníze. Stejnýdu˚sledekmá,kdyžbankakupujeodsvéhoklientacˇiklientajinébanky zboží,služby,cennépapíry,cizímeˇnuapod.

Emisepeneˇznenívýlucˇnýmmonopolemcentrálníbanky, jakseneˇkdyvliteraturˇechybneˇuvádí.Centrálníbankymajímonopolpouzenaemisiobeˇživa.Jevšak trˇebasiuveˇdomit,žeemiseobeˇživaneovlivnˇujepeneˇžnízásobu,nebot ˇ sejedná pouzeovýmeˇnuvkladunabeˇžnémúcˇtuzaobeˇživo.Znamenáto,že emisíobeˇživa centrálníbankousesnižujevestejnémrozsahuobjemvkladu˚nabeˇžných úcˇtech. Vneˇkterýchzemích,jakojsounaprˇíkladUSA,všakmonopolnaemisi mincímácentrálnívláda.Centrálníbankaemitujenovépenízepouzedotémíry, vjakéfungujejakoobchodníbanka,tj.zejménaprˇiúveˇrováníklientu˚.Peníze naprˇíkladnevznikajíaninezanikajíanitehdy,kdyžcentrálníbankakupujecizí meˇnuodobchodníchbankcˇiprodávácizímeˇnuobchodnímbankám.

Ikdyžcentrálníbankaemitujeobeˇživo,jehoobjemnemu˚ževu˚becovlivnit. Vprˇípadeˇ,ženeˇjakáobchodníbankaocˇekává,žeprouspokojeníklientu˚bude potrˇebovatvícebankovekcˇimincí,koupísijeucentrálníbankyzaprostrˇedky (likviditu),kterémáuloženyucentrálníbankynasvémbeˇžnémúcˇtu(rezervním úcˇtu).Výbeˇremobeˇživaklientyzjejichbeˇžnýchúcˇtu˚sesnižujeobjemobeˇživana pokladneˇobchodníbankyasoucˇasneˇsesnižujestavnabeˇžnémúcˇtuklienta.Emisi

obeˇživatedyneurcˇujecentrálníbanka,alepoptávkaklientu˚obchodníchbank. Samotnéobchodníbankydrženíobeˇživavmaximálnímožnémírˇeminimalizují, atozdu˚vodu,žejakoaktivumobchodníchbankneníúrocˇené.Protožedržení obeˇživaneníúrocˇené,jehodrženíomezujíiostatníhospodárˇskéjednotky(domácnosti,podnikyaverˇejnýsektor).Neˇkteréhospodárˇskéjednotkynavícomezujídržbu iúcˇetníchpeneˇz,nebot ˇ drženíúcˇetníchpeneˇzprotytojednotkyprˇedstavujenáklady ušlýchprˇíležitostíveformeˇalternativinvestovánídojinýchfinancˇníchaktiv,do reálnýchaktiv,dovýrobyzbožínebodoposkytováníslužeb.

1.2.3Meˇnovéagregáty

Penízejakovybranéfinancˇnípohledávkyjedneˇchjednotek,kteréjsousoucˇasne ˇ financˇnímizávazkyjinýchjednotek,jsoupodmnožinoufinancˇníchnástroju˚.26 Protožejednotlivédluhovévztahyrozdílneˇnaplnˇujíznakypeneˇz(moneyness),centrální bankystanovíneˇkolikdefinicpeneˇz.Peneˇžnízásoba(peníze)semeˇrˇí meˇnovými agregáty (monetaryaggregates),jakojeM0,M1,M2aM3.

Centrálníbankaukaždéhomeˇnovéhoagregátuprˇesneˇdefinuje: okruh emitentu˚peneˇz (moneyissuers),tj.dlužníku˚;okruhdlužníku˚býváomezennazávazkycentrálníbanky(veˇtšinouemisebankovek),ministerstvafinancí (veˇtšinouemisemincí),obchodníchbankafondu˚peneˇžníhotrhu, okruh držitelu˚peneˇz (moneyholders),tj.veˇrˇitelu˚;okruhveˇrˇitelu˚býváomezen nadomácnosti,nefinancˇníinstituce,státníamístnívlády(stateandlocal governments)anikolinacentrálnívlády(centralgovernments),a druhzávazku/pohledávkymezidlužníkyaveˇrˇiteli; beˇžneˇsejednáobankovkyamince,vkladyaneˇkterédruhycennýchpapíru˚.

Zapenízesebeˇžneˇnepovažujímezibankovnívklady(meziobchodnímibankami, mezicentrálnímibankamiameziobchodnímiacentrálnímibankami),protože vrámcibankovníhosektorudanézemeˇsetytopoložkykompenzujíanemajídopad nainflaciahospodárˇskouaktivitu.Prozu˚statkynamezibankovníchúcˇtech(vcˇetne ˇ zu˚statku˚obchodníchbankucentrálníbanky)sepoužíváspeciálnípojem”likvidita“.

Promeˇnovéagregátyplatíveˇtšinounásledujícíobecnécharakteristiky: meˇnovéagregátyjsouobecneˇoznacˇoványpísmenemMsprˇirˇazenímcˇíslice0až 3(neˇkdyivyšší), jsouserˇazenypodlestupneˇlikvidity,tj.”utratitelnosti“,toznamenápodletoho, jaksnadnoasjakýminákladylzedanýmeˇnovýagregátprˇevéstnabezpro-

26 PodleMezinárodníchstandardu˚úcˇetníhovýkaznictvíje financˇnínástroj (financialinstrument) jakákolismlouva,kterouvznikáfinancˇníaktivumjednéjednotkyazárovenˇfinancˇnízávazeknebo kapitálovýnástrojjinéjednotky.

strˇedníplatebníprostrˇedky,tj.naobeˇživoavkladynabeˇžnémúcˇtu;cˇímnižší jecˇíslomeˇnovéhoagregátu,tímvyššíjejeholikvidita,atímjetedysnazšíjeho prˇevedenínabezprostrˇedníplatebníprostrˇedky;agregátsvyššímcˇíslemobsahujeagregátprˇedcházejícíplusneˇjakoudalšíméneˇlikvidnísložku, obeˇživo(bankovkyamince)vobeˇhu(currencyincirculation)seobvykleoznacˇujejakomeˇnovýagregátM0;jednáseoobeˇživoemitovanécentrálníbankou (tj.zahrnujeobeˇživodrženérezidentyinerezidenty,nebot ˇ tytodveˇcˇástkynelze praktickyodsebeoddeˇlit);avšakobeˇživonapokladnáchobchodníchbank27 anapokladnáchcentrálníbankysedoM0nezahrnuje;rovneˇžzásobabankovek amincívcentrálníbance,kterénebylyuvolneˇnydoobeˇhu,nenízahrnuta;28 neˇkterécentrálníbankyobeˇživovobeˇhuneoznacˇujíjakomeˇnovýagregátM0, nebot ˇ vkladynabeˇžnýchúcˇtech(jsousoucˇástíM1)sepovažujízastejne ˇ likvidníjakoobeˇživovobeˇhu, domeˇnovýchagregátu˚(svýjimkouobeˇživa)sezahrnujípouze nástrojedržené rezidenty, nebot ˇ semázato,žepouzepenízerezidentu˚mohouovlivnitdomácí cenovouhladinu(inflaci)ahospodárˇskouaktivituvdanézemi;podíváme-lise nameˇnovéagregátyglobálneˇ,potomvkladynerezidentu˚vkterékolizeminejsou obsaženyvmeˇnovýchagregátechžádnézemeˇ;avšakvneˇkterýchzemích(naprˇíkladvUSA)doneˇkterýchmeˇnovýchagregátu˚vstupujívkladyrezidentu ˚ vbankáchmimodanouzemi(naprˇíkladmimoUSA);vymezenípojmu”rezident“(resident)anerezident(non-resident)vycházízesystémunárodníchúcˇtu ˚ zroku200829 az6.vydánímanuáluMMFplatebníbilanceamezinárodní investicˇnípozicezroku2009,30

meˇnovéagregátysvyššímcˇíslembývajístabilneˇjšínežmeˇnovéagregáty snižšímcˇíslem,nebot ˇ meˇnovéagregátysvyššímcˇíslemjsouméneˇovlivnˇovány prˇevodymeziru˚znýmiformamipeneˇz(naprˇíkladprˇevodymezivkladyna beˇžnýchúcˇtechatermínovýmivklady),

úzképenízeM1nejlépesplnˇujíkritérianafunkcipeneˇzjakoplatebníhoprostrˇedku;naopakširoképenízeM2aM3nejlépesplnˇujíkritérianafunkcipeneˇz jakoprostrˇedkuuchováníhodnoty, uširšíchpeneˇzM2,M3atd.sesnižujesnadnostpoužitíteˇchtopeneˇzkekoupi ostatníchfinancˇníchaktiv,nefinancˇníchaktivvcˇetneˇzbožíaslužeb;prˇedcˇasné

27 Pokladníhotovostbank (vaultcash)jehotovostíobchodníchbanknapokladnáchnebo vbankomatechzaúcˇelemuspokojeníkaždodenníchpotrˇeb,naprˇ.výbeˇru˚zklientskýchúcˇtu˚.

28 Centrálníbankastahujezobeˇhuzdu˚vodufyzickéhoopotrˇebenítzv. opotrˇebenéobeˇživo (worn currency).Naprˇíkladpru˚meˇrnáživotnostijednodolarovébankovkycˇiní15až18meˇsícu˚.C ˇ ástecˇne ˇ znicˇenébankovkyjsousplatnéúmeˇrneˇzachovaléploše.

29 Systemofnationalaccounts2008. Evropskákomise,Mezinárodnímeˇnovýfond,Organizacepro hospodárˇskouspolupráciarozvoj,SpojenénárodyaSveˇtovábanka,NewYork2009.

30 Balanceofpaymentsandinternationalinvestmentpositionmanual. 6.vyd.Mezinárodnímeˇnový fond,Washington2009.

výbeˇryztermínovýchvkladu˚,kteréjsouobvyklesložkouM2,jsoubeˇžneˇspojenysnemalýmipoplatky;tytovkladyobvyklebývajíspojenysvyššímivýnosy, kterézvyšujíjejichpopularitu;vneˇkterýchprˇípadechrozdílyjsouvelicemalé; naprˇíkladprˇesunmeziM1alikvidnímisložkamiširšíchagregátu˚,jakojsouúcˇty peneˇžníhotrhuapodílovélisty,jevelicesnadný;ktakovýmvelkýmprˇesunu˚m docházítehdy,jestližesemeˇnívýnosnostinástroju˚vmeˇnovýchagregátech, definicemeˇnovýchagregátu˚semohouvjednotlivýchzemíchneˇkdyidosti výrazneˇodlišovat,atoiprˇesto,žejsouoznacˇoványshodnýmsymbolem,a cˇasemmu˚žedocházetkezmeˇneˇdefinicemeˇnovýchagregátu˚centrálníbankou danézemeˇ.

Zjednodušenéschémameˇnovýchagregátu˚M0,M1aM2vrozvazecentrálníbanky avagregované(sumární)rozvazeobchodníchbankjenaobr.1.2(zachycenyjsou pouzehlavnísoucˇástimeˇnovýchagregátu˚).Bližšívymezenímeˇnovýchagregátu ˚ podleFedu,Eurosystému,BankofJapan,BankofEnglandaC ˇ eskénárodníbanky jevnásledujícíchcˇástech.

Obr.1.2 Zjednodušenéschémameˇnovýchagregátu˚M0,M1aM2vrozvaze centrálníbankyavagregované(sumární)rozvazeobchodníchbank

1.2.4MeˇnovéagregátyFedu

AmerickýFederálnírezervnísystém(Fed)31 publikujemeˇnovéagregátynameˇsícˇní báziodroku1959.Postupneˇsesnižovalpocˇetpublikovanýchmeˇnovýchagregátu˚: doroku1998cˇtyrˇimeˇnovéagregátyM1,M2,M3aL, doúnora2006trˇimeˇnovéagregátyM1,M2aM3a odbrˇezna2006dvameˇnovéagregátyM1aM2;Fedzrušilpublikacimeˇnového agregátuM3sodu˚vodneˇním,ževztahmeziru˚stempeneˇžnízásobyavýkonnostíamerickéhohospodárˇstvísestalslabšímadu˚raznapeneˇžnízásobujako vodítkameˇnovépolitikysevytratil.

Definicemeˇnovýchagregátu˚jevtab.1.1.Uvšechagregátu˚sejednápouze ozávazkyFedu(naprˇíkladbankovky),americkéhoMinisterstvafinancí(naprˇíklad mince),vkladovýchinstitucíafondu˚peneˇžníhotrhuvu˚cˇidomácnostem,nefinancˇníminstitucím,státnímamístnímvládám(nikolivšakvu˚cˇifederálnívládeˇ).

Vkladovýmiinstitucemi (depositoryinstitutions)jsou: obchodníbanky(commercialbanks), sporˇicíinstituce(thriftinstitutions, thrifts),tj.sporˇicíbanky(savingsbank) asporˇicíaúveˇrovéasociace(savingsandloansassociation,S&L),a úveˇrovádružstva(creditunions).

Nakonciroku2011bylovUSAprˇibližneˇ6500obchodníchbank,1100sporˇicích institucía7300úveˇrovýchdružstev.32

31 Federálnírezervnísystém (FederalReserveSystem,Fed)jecentrálníbankouUSA.

32 VUSA vkladováinstituce (depositoryinstitution)jefinancˇníinstituce,kterázískáváprostrˇedky zejménaveformeˇvkladu˚odverˇejnosti.Vkladovýmiinstitucemijsou: obchodníbanky, sporˇicíinstitucea úveˇrovádružstva.

Obchodníbanka (commercialbank)jevkladováinstitucenabízejícíširokýrozsahslužeb,ato vkladovéúcˇty(vcˇetneˇbeˇžnýchúcˇtu˚,sporˇicíchúcˇtu˚atermínovýchúcˇtu˚),úveˇryatd.Vevztahu kFeduseobchodníbankycˇlenína: cˇlenskébankya necˇlenskébanky.

C ˇ lenskábanka (memberbank)jeobchodníbanka,kterájecˇlenemFedu.C ˇ lenemFedumusíbýt každábankasfederálnílicencí(tj.národníbanka).Státníbankamu˚žebýtcˇlenemFedu.C ˇ lenská bankaFedumusíplnitpožadavkyFedu,naprˇíkladudržovatuFedurezervnípožadavky. Necˇlenská banka (non-memberbank)jeobchodníbanka,kteránenícˇlenemFedu.Jednáseostátníbanku,která serozhodlaneprˇipojitsekFedu. Státníbanka (statebank)jeobchodníbankaslicencíodstátu. Mu˚žeinemusíbýtcˇlenemFedu.Deˇlísetedynabanky,kteréjsoucˇlenyFedu(státnícˇlenskébanky, statememberbanks)abanky,kterénejsoucˇlenyFedu(státnínecˇlenskébanky, statenonmember banks). Národníbanka (nationalbank)jeobchodníbankaslicencíodÚrˇadudohledunadmeˇnou (OfficeoftheComptrolleroftheCurrency,OCC).ZezákonajenárodníbankacˇlenemFedu.

Sporˇicíinstituce (thriftinstitution, thrift)jeobecnýtermínobsahující: sporˇicíbankua sporˇicíaúveˇrovouasociaci.

Sporˇicíbanka (savingsbank)jesporˇicíinstitucezabývajícíseprimárneˇprˇíjímánímvkladu˚, investovánímdocennýchpapíru˚aposkytovánímhypotecˇníchúveˇru˚.Nynímu˚ženabízetšekovatelné

VUSAbylymeˇnovéagregátynaposledrevidoványvroce1983.Prvnímeˇnový agregát,M1,obsahujepeníze,kteréseobvyklepoužívajíkplacení,tj.obeˇživo,33 cestovníšeky,vkladynabeˇžnýchúcˇtechašekovatelnévklady,atouobchodních bankausporˇicíchinstitucí.Asidveˇtrˇetinydolarovýchbankoveksenacházejí mimoúzemíUSA,nebot ˇ neˇkterézemeˇjsouplneˇcˇicˇástecˇneˇdolarizovány.Float Fedu34 senezahrnuje.

Druhýmeˇnovýagregát,M2,obsahujeM1plusmalétermínovévkladyocˇástkách nižšíchnež100000dolaru˚, sporˇicívklady,úcˇtyvkladu˚peneˇžníhotrhu,podílové listyfondu˚peneˇžníhotrhunevlastneˇnéinstitucionálnímiinvestoryajednodenní eurodolary(eurodollars).35 M2držízejménadomácnosti.

Trˇetímeˇnovýagregát,M3,obsahovalM2plusvelkétermínovévklady(vcˇetneˇvelkýchrep)ocˇástkách 100000dolaru˚avíce uobchodníchbankasporˇicíchinstitucí,termínovéeurodolarydrženéamerickýmirezidentyvzahranicˇníchpobocˇkách americkýchbanknacelémsveˇteˇavevšechbankáchveVelkéBritániiavKanade ˇ apodílovélistyfondu˚peneˇžníhotrhuvlastneˇnéinstitucionálnímiinvestory.Je patrné,žekromeˇM2sejednalooúcˇtybohatýchdomácnostíaúcˇtyjinýchjednotek neždomácnosti(vcˇetneˇinstitucionálníchinvestoru˚)ubanknebousporˇicích institucí.

úcˇtyaposkytovatširšírozsahúveˇru˚.Speciálnímdruhemjepodílovásporˇicíbanka. Podílovásporˇicí banka (mutualsavingsbank)jesporˇicíbankavlastneˇnávkladateli. Sporˇicíaúveˇrováasociace (savingsandloansassociation,S&L)jesporˇicíinstituceprˇijímajícívklady,zejménaodfyzickýchosob aposkytujícíhypotecˇníúveˇry.Nynímu˚ženabízetšekovatelnéúcˇtyaposkytovatširšírozsahúveˇru˚. Úveˇrovédružstvo (creditunion)jeinstitucejakožtodružstvofyzickýchosob,jimžjespolecˇný zameˇstnavatel,místobydlenícˇicˇlenstvívodborech.Úveˇrovédružstvoprˇijímávkladyodcˇlenu˚,platí úroky(veformeˇdividend)zvkladu˚aposkytujecˇlenu˚msplátkovéprodeje.Podobneˇjakobankytaké úveˇrovédružstvomáfederálnínebostátnílicenci.ÚveˇrovádružstvajsouvUSAvelicepopulární, nebot ˇ nakonciroku2011meˇlyasi92mil.cˇlenu˚acelkováaktivatémeˇrˇ1000mld.dolaru˚.

33 Obeˇživo zahrnujepoukázkyemitovanéfederálnímirezervnímibankami(federalreservenotes),tj. bankovky,aminceemitovanéamerickýmministerstvemfinancí(U.S.DepartmentoftheTreasury). VeškerébankovkyFedutiskneVýborrytíatisku(BureauofEngravingandPrinting),cožjecˇást americkéhoMinisterstvafinancí.

34 FloatFedu (federalreservefloat)vUSAprˇedstavujeprostrˇedky,kteréexistujíjaknaúcˇtuvýstavcešeku(writer, payor),taknaúcˇtuprˇíjemce(receiver, payee)beˇhemzpracováníšekuFedem.Za úcˇelempodporyefektivnostiplatebníhosystémuajistotyokamžikudostupnostivloženýchprostrˇedku ˚ prˇijímajícívkladovéinstituce(atudížiprˇíjemce)Fedkreditujerezervníúcˇtybank,kteréprˇedkládají šekypodleurcˇitéhopevnéhoschématu.Avšakzpracováníneˇkterýchšeku˚adebetováníprostrˇedku ˚ banknazákladeˇteˇchtošeku˚mu˚žetrvatdéle,nežstanovípevnéschéma.Protoúcˇtyneˇkterýchbank mohoubýtkreditoványdrˇíve,nežFeddebetujeplatbuzúcˇtujinébanky.Tozpu˚sobujevznikfloatu Fedu.

35 Eurodolar (eurodollar)jevkladvdolarechvbancecˇivjinéfinancˇníinstituci,kteréjsouumísteˇny mimoúzemíUSA.JednáseovkladnejenomvEvropeˇ,aletakénajinýchkontinentech.Seurodolary seobchodujemimodosahamerickýchmeˇnovýchinstitucí.VcˇeleeurodolarovéhotrhujeLondýn. ÚrokovémíryeurodolarovéhotrhutudížcˇastovycházejízLIBOR.

Tab.1.1 MeˇnovéagregátypodleamerickéhoFedu

Oznacˇení meˇnovéhoagregátu

M1

M2

M31

Složenímeˇnovéhoagregátu

obeˇživomimoobeˇživanapokladnáchMinisterstvafinancí (U.S.DepartmentoftheTreasury),Feduavkladovýchinstitucí cestovníšeky

vkladynabeˇžnýchúcˇtech(vkladyvideˇnou)všechobchodníchbank kromeˇteˇch,nakterémajínárokvkladovéinstituce,federálnívláda, zahranicˇníbankyaoficiálníinstituce,atopoodecˇtenípoložek vprocesuinkasaafloatuFedu

jinéšekovatelnévkladyvcˇetneˇúcˇtu˚NOW,úcˇtu˚SuperNOW aúcˇtu˚služeboautomatickémprˇevodu(automatictransferservice, ATS)vevkladovýchinstitucích

vkladynabeˇžnýchúcˇtechsporˇicíchinstitucí

M1

malétermínovévklady(vcˇetneˇdrobnýchrep)ocˇástkáchnižšíchnež 100000dolaru ˚

sporˇicívkladyaúcˇtyvkladu˚peneˇžníhotrhu podílovélistyfondu˚peneˇžníhotrhunevlastneˇnéinstitucionálními investory

vyloucˇenyjsoudu˚chodovéúcˇtyosob(individualretirement accounts,IRAs)aKeoghovy(du˚chodovésamozameˇstnanecké) zu˚statkyvevkladovýchinstitucíchavefondechpeneˇžníhotrhu vyloucˇenyjsouvšechnyzu˚statkydrženéamerickýmiobchodními bankami,drobnéfondypeneˇžníhotrhu(obecnéhoúcˇeluamaklérˇské-dealerské),zahranicˇníchvlád,zahranicˇníchobchodníchbank aamerickévlády

jednodenní(overnight)eurodolary

M2

velkétermínovévklady(vcˇetneˇvelkýchrep)ocˇástkách100000 dolaru˚avíceuobchodníchbankasporˇicíchinstitucí termínovéeurodolarydrženéamerickýmirezidentyvzahranicˇních pobocˇkáchamerickýchbanknacelémsveˇteˇavevšechbankáchve VelkéBritániiavKanade ˇ podílovélistyfondu˚peneˇžníhotrhuvlastneˇnéinstitucionálními investory

vyloucˇenyjsoucˇástkydrženévkladovýmiinstitucemi,americkou vládou,fondypeneˇžníhotrhu,zahranicˇnímibankamiaoficiálními institucemi

L2 M3

dlouhodobálikvidníaktiva,tj.nebankovníinvesticedoamerických sporˇicíchdluhopisu˚(savingsbonds),krátkodobýchamerických federálníchdluhopisu˚,komercˇníchpapíru˚abankovníchakceptu ˚

1 Doúnora2006.

2 Doroku1998.

Zdroj: BoardofGovernorsoftheFederalReserveSystem.

C ˇ tvrtýagregát,L,zahrnovalM3plusnebankovníinvesticedoamerickýchsporˇicích dluhopisu˚,krátkodobýchamerickýchfederálníchdluhopisu˚,komercˇníchpapíru ˚ 36 abankovníchakceptu˚.

Agregátysehrályru˚znérolevmeˇnovépoliticestím,jaksemeˇnilajejichspolehlivost.Zákonoplnézameˇstnanostiaudržitelnémru˚stu(fullemploymentand balancedgrowthactof1978,Humphrey-Hawkinsact)37 stanovil,žeFedmusí vyhlásitrocˇnípásmopropeneˇžnízásobu.Protonazacˇátku80.letanalyticipozorne ˇ sledovalizprávyovývojipeneˇžnízásoby(zejménaoM1).PokudnaprˇíkladFed vydalzprávu,žepeneˇžnízásobarosterychleji,nežseocˇekávalo,potomanalytici ocˇekávali,žeFedzvýšíkrátkodobéúrokovémíry,abysetemporu˚stupeneˇžní zásobysnížilo.

Napocˇátku80.letbyloamerickýmbankámumožneˇnoúrocˇeníbeˇžnýchúcˇtu ˚ (checkingaccounts).Zavedenímúcˇtu˚NOW(negotiableorderofwithdrawal)38 vroce1981aúcˇtu˚SuperNOW39 (úcˇtyNOWaúcˇtySuperNOWspojujítransakcˇnívlastnostibeˇžnýchúcˇtu˚súrokovýmivlastnostmitermínovýchúcˇtu˚)vroce 1983vkladateléprˇevedlipenízezesporˇicíchvkladu˚,kterébylysoucˇástiM2, anikoliM1,natytoúcˇty,kteréjsousoucˇástíM1.Tímru˚stM1prˇevýšilvroce 1982cílovépásmoproM1,atoiprˇesto,žehospodárˇstvíbylovrecesi.

Nakonciroku1982seFedprˇestalzajímatovývojM1avroce1987prˇestal vyhlašovatrocˇnípásmoproM1.Vroce2000vypršeloobdobípovinnéhovyhlašovánírocˇníhopásmapropeneˇžnízásobu.Fedoznámil,žepeneˇžnízásobaneposkytujeprˇesnévodítkopromeˇnovoupolitikuazu˚stávápouzeindikátorem.

36 Komercˇnípapír (commercialpaper)vUSAprˇedstavujekrátkodobýnezajišteˇnýdluhovýcenný papíremitovanýnefinancˇníinstitucísvysokýmúveˇrovýmhodnocenímcˇifinancˇníinstitucí,atose splatnostíod2do270dní(nejcˇasteˇjido30dní).Úrokovémíryukomercˇníchpapíru˚jsouobvykle nižšínežubankovníchúveˇru˚,takžekomercˇnípapíryjsouproemitentyatraktivníalternativou. Sekundárnítrhskomercˇnímipapíryobvykleneexistuje,nebot ˇ investorˇijedržídosplatnosti.

37 Zákonoplnézameˇstnanostiaudržitelnémru˚stu (fullemploymentandbalancedgrowthactof 1978, Humphrey-Hawkingsact)jeamerickýfederálnízákonnesoucíjménoposvémnavrhovateli. Mimojinéstanovíprimárnícíleamerickéhospodárˇsképolitiky,atomaximálnízameˇstnanost,stabilní cenyanízkéúrokovémíry.

38 ÚcˇtyNOW jsouvUSAúrocˇenébeˇžnéúcˇty(checkingaccounts).Podmínkoumu˚žebýturcˇitý minimálnízu˚statek.Úrokovámírajenízká,atoasinaúrovnisporˇicíchúcˇtu˚(savingsaccounts). Poplatkyjsouunichobvyklevyššínežuobycˇejnýchbeˇžnýchúcˇtu˚.

39 ÚcˇtySuperNOW jsouvUSAúcˇtyNOWlišícíseodúcˇtu˚NOWvyššíúrokovovumírou.Na druhéstraneˇpožadujívyššíminimálnízu˚statek.

1.2.5MeˇnovéagregátyEurosystému40

Evropskácentrálníbanka(EuropeanCentralBank,ECB)publikujepeneˇžníagregátyM1,M2aM3nameˇsícˇníbáziodvznikueurozóny(tab.1.2).Uvšechagregátu ˚ sejednápouzeozávazkyEvropskécentrálníbanky(bankovky),národníchministerstevfinancí(mince),meˇnoveˇ-financˇníchinstitucíafondu˚peneˇžníhotrhuvu˚cˇi domácnostem,nefinancˇníminstitucímastátnímamístnímvládám.

Meˇnové-financˇníinstituce (monetaryfinancialinstitutions,MFI)jsouEurosystém, rezidencˇní úveˇrovéinstituce (creditinstitutions),41 jinérezidencˇnífinancˇní instituce,kterésbírajívkladyasubstitutyblízkévkladu˚modjednotekjiných,než jsoumeˇnové-financˇníinstituce,akteréposkytujíúveˇryneboinvestujídocenných papíru˚.Posledneˇuvedenéinstitucejsouzejménarezidencˇnífondypeneˇžníhotrhu (moneymarketfunds).Tytoinstitucemeˇsícˇneˇcˇicˇtvrtletneˇvykazujírozvahu. Ztohotoseznamuinstitucírezervnímpožadavku˚mpodléhajípouzeúveˇrové instituce.

Nakonciroku2011pocˇetMFIcˇinil7533,ato: 18centrálníchbank, 6210úveˇrovýchinstitucí,

Tab.1.2 MeˇnovéagregátypodleEurosystému

Oznacˇení meˇnovéhoagregátu

Složenímeˇnovéhoagregátu

M1 obeˇživodrženésoukromýmijednotkamikromeˇmeˇnoveˇ-financˇních institucí jednodennívklady

M2 M1

vkladysesplatnostído2let vkladysvýpoveˇdnílhu˚toudo3meˇsícu ˚

M3 M2

závazkyzrepooperacímeˇnoveˇ-financˇníchinstitucí akcieapodílovélistyfondu˚peneˇžníhotrhu závazkyzemisedluhovýchcennýchpapíru˚sesplatnostído2let meˇnové-financˇníchinstitucí

Zdroj: EuropeanCentralBank.

40 Eurosystémem (eurosystem)jemeˇnováautoritaeurozóny.SkládásezEvropskécentrálníbanky a17národníchcentrálníchbankzemí,kteréprˇijalyeurovrámcitrˇetífázehospodárˇskéameˇnovéunie (Belgie,Estonsko,Finsko,Francie,Irsko,Itálie,Kypr,Lucembursko,Malta,Neˇmecko,Nizozemí, Portugalsko,Rakousko,R ˇ ecko,Slovensko,SlovinskoaŠpaneˇlsko).

41 Úveˇrováinstituce (creditinstitution)jepodleevropskéhonarˇízenícˇ.575/2013oobezrˇetnostních požadavcíchnaúveˇrovéinstituceainvesticˇnípodnikyjetopodnik,jehožcˇinnostspocˇívávprˇijímání vkladu˚nebojinýchsplatnýchprostrˇedku˚odverˇejnostiaposkytováníúveˇru˚navlastníúcˇet.

1275fondu˚peneˇžníhotrhua

30ostatníchfinancˇníchinstitucí.

Postupujesetak,že18centrálníchbankEurosystémusestavíkonsolidovanou rozvahuEurosystémuaostatníMFIsestavíagregovanou(sumární)rozvahu:jedná seoprostýsoucˇetrozvahjednotlivýchMFI.Potésesestavíkonsolidovanározvaha všechMFI,tj.svyloucˇenímvzájemnýchvztahu˚meziEurosystémemaostatními MFI.NaprˇíkladobeˇživomimoEurosystémsesnížíostavyobeˇživanapokladnách ostatníchMFI.

DomeˇnovéhoagregátuM2nejsouzahrnutyvšechnytermínovévklady,alepouze vkladysesplatnostído2let.Podobneˇnejsouzahrnutyvšechnyvkladysvýpoveˇdní lhu˚tou,alepouzevkladysvýpoveˇdnílhu˚toudo3meˇsícu˚.MeˇnovýagregátM3 navícobsahujezávazkyzrepooperacímeˇnoveˇ-financˇníchinstitucí,akcieapodílovélistyfondu˚peneˇžníhotrhuazávazkyzemisedluhovýchcennýchpapíru˚se splatnostído2letmeˇnové-financˇníchinstitucí.

1.2.6MeˇnovéagregátyBankofJapan

Odposlednírevizemeˇnovýchagregátu˚vdubnu2008japonskácentrálníbanka (BankofJapan,BOJ)publikujenameˇsícˇníbázimeˇnovéagregátyM1,M2aM3 (tab.1.3).DotédobyBOJpublikovalaM1,M2+CDaM3+CD.Revizenemeˇla významnýdopadnanejvícepoužívanýmeˇnovýagregátM2.Definicemeˇnových agregátu˚jsouponeˇkudsložiteˇjšínežuEurosystémuvzhledemkrozdílnému vymezeníemitentu˚peneˇzujednotlivýchmeˇnovýchagregátu˚.Držitelipeneˇzjsou domácnosti,nefinancˇníinstituceamístnívlády.

MeˇnovýagregátM1seskládázobeˇživaavkladu˚nabeˇžnýchúcˇtechbezvkladu ˚ drženýchfinancˇnímiinstitucemi.Okruhemitentu˚peneˇzobsahujevšechnyvkladové instituce(depositoryinstitutions),tj.vkladovéinstitucezahrnutédoM2,JapanPost Bank,ShinkumiFederationBank,bankyShinkumi,bankyRokinren,pracovníbanky(labourbanks),zemeˇdeˇlskádružstva(agriculturalcooperatives),prefekturální úveˇrovéfederacezemeˇdeˇlskýchdružstev(prefecturalcreditfederationsofagriculturalcooperatives),rybárˇskádružstva(fisherycooperatives)aprefekturálníúveˇrové federacerybárˇskýchdružstev(prefecturalcreditfederationsoffisherycooperatives).

MeˇnovýagregátM2obsahujeobeˇživoavšechnyvklady.Aleokruhemitentu˚peneˇz jeužší.JednáseoBankofJapan,domácíbanky(domesticbanks)(bezJapanPost Bank),zahranicˇníbankyvJaponsku,ShinkinCentralBank,bankyshinkin, NorinchukinBankaShokoChukinBank.

MeˇnovýagregátM3seskládázM2,vkladu˚avkladovýchcertifikátu˚,prˇicˇemž okruhemitentu˚peneˇzjeseshodujesokruhemuM1.

Tab.1.3 Meˇnovéagregátypodlejaponskécentrálníbanky

Oznacˇení meˇnového agregátu Složenímeˇnovéhoagregátu

M1 obeˇživo vkladynabeˇžných úcˇtechbezvkladu ˚ drženýchfinancˇními institucemi

M2 obeˇživo vklady

všechnyvkladovéintituce(depository institutions),tj.vkladovéinstitucezahrnuté doM2,JapanPostBank,Shinkumi FederationBank,bankyShinkumi,banky Rokinren,pracovníbanky(labourbanks), zemeˇdeˇlskádružstva(agriculturalcooperatives),prefekturálníúveˇrovéfederace zemeˇdeˇlskýchdružstev(prefecturalcredit federationsofagriculturalcooperatives), rybárˇskádružstva(fisherycooperatives) aprefekturálníúveˇrovéfederacerybárˇskýchdružstev(prefecturalcreditfederationsoffisherycooperatives)

BankofJapan,domácíbanky(domestic banks)(bezJapanPostBank),zahranicˇní bankyvJaponsku,ShinkinCentralBank, bankyshinkin,NorinchukinBankaShoko ChukinBank

M3 M2 vklady vkladovécertifikáty jakouM1

Zdroj: BankofJapan.

1.2.7MeˇnovéagregátyBankofEngland

Britskácentrálníbanka(BankofEngland,BOE)publikujesvévlastnímeˇnovéagregáty,atoM0(definovánjakomeˇnovábáze),drobnýM4(retailM4),kterýse neˇkdyoznacˇujejakoM2,aM4(tab.1.4).Definiceteˇchtomeˇnovýchagregátu˚není vsouladusvýšeuvedenýmiobecnýmicharakteristikamimeˇnovýchagregátu˚. KromeˇtohoBOEpublikujeodhadymeˇnovýchagregátu˚EurosystémuM1,M2 aM3.Vztahmeziteˇmitodveˇmadruhymeˇnovýchagregátu˚jepomeˇrneˇsložitý.

Pu˚vodM0sedatujenabrˇezen1981,kdybyltentomeˇnovýagregátoznacˇenjako meˇnovábáze.OperacˇnívkladyobchodníchbankuBOEprˇedstavujínepatrnoucˇást M0.DrobnýM4seskládázobeˇživamimoobchodníbankyastavebníspolecˇnosti (buildingsocieties)asterlingovýchdrobnýchvkladu˚ubritskýchobchodníchbank astavebníchspolecˇností.AgregátM4seskládázdrobnéhoM4,ostatníchsterlingovýchsoukromýchvkladu˚ubritskýchbankastavebníchspolecˇností,sterlingových

vkladovýchcertifikátu˚adluhovýchcennýchpapíru˚emitovanýchobchodnímibankamiastavebnímispolecˇnostmispu˚vodnísplatnostídopeˇtilet.

Tab.1.4 Meˇnovéagregátypodlebritskécentrálníbanky

Oznacˇení meˇnovéhoagregátu

Složenímeˇnovéhoagregátu

M0 bankovkyamincemimoBOEvcˇetneˇbankovekamincídržených obchodnímibankamiastavebnímispolecˇnostmi operacˇnívkladyobchodníchbankuBOE

DrobnýM4 obeˇživomimoobchodníbankyastavebníspolecˇnosti sterlingovédrobnévkladyubritskýchobchodníchbankastavebních spolecˇností

M4 drobnýM4 ostatnísterlingovésoukromévkladyubritskýchbankastavebních spolecˇností sterlingovévkladovécertifikáty dluhovécennépapíryemitovanéobchodnímibankamiastavebními spolecˇnostmispu˚vodnísplatnostídopeˇtilet

Zdroj: BankofEngland.

1.2.8MeˇnovéagregátyC

C ˇ eskánárodníbankapublikujenameˇsícˇníbázimeˇnovéagregátyM1,M2aM3, atoprˇesneˇpodlemetodikyEvropskécentrálníbanky,prˇestožeC ˇ eskánárodníbanka dosudnenícˇlenemEurosystému.Meˇnovéagregátymeˇnovýchfinancˇníchinstitucí vC ˇ eskérepublicebudoupovstupuC ˇ eskérepublikydoeurozónysoucˇástímeˇnovýchagregátu˚eurozóny.ÚdajezapobocˇkyobchodníchbankadružstevníchzáloženmimoC ˇ eskourepublikusenezahrnují.42 NarozdílodEurosystémujsoumince vrozvazeC ˇ eskénárodníbanky.

Nakonciroku2011pocˇetMFIcˇinil67,ato: 1centrálníbanka(C ˇ eskánárodníbanka),

42 Nakonciroku2011sejednalootytopobocˇky(všechnynaSlovensku): AKCENTA,sporˇitelníaúveˇrnídružstvo,pobocˇkaKošice, Fiobanka,a.s.,pobocˇkazahranicˇnejbanky, J&TBANKA,a.s.,pobocˇkazahranicˇnejbanky, Komercˇníbanka,a.s.,pobocˇkazahranicˇnejbankya UNIBON,sporˇitelníaúveˇrnídružstvo,organizacˇnásložkazahranicˇnejosoby.

58úveˇrovýchinstitucí43 a

43 Úveˇrovéinstituce seskládalyz18obchodníchbank,21pobocˇekzahranicˇníchbank,5stavebních sporˇitelena14sporˇitelníchaúveˇrníchdružstev:

4velkýchbank:

−C ˇ eskásporˇitelna,a.s.

−C ˇ eskoslovenskáobchodníbanka,a.s.

−Komercˇníbanka,a.s.

−UniCreditBankCzechRepublic,a.s.

8strˇedníchbank:

−C ˇ eskáexportníbanka,a.s.

−C ˇ eskomoravskázárucˇníarozvojovábanka,a.s.

−GEMoneyBank,a.s.

−Hypotecˇníbanka,a.s.

−J&TBanka,a.s.

−PPFbankaa.s.

−Raiffeisenbanka.s.

−VolksbankCZ,a.s.

6malýchbank:

−AirBanka.s.

−Equabanka.s.

−Evropsko-ruskábanka,a.s.

−Fiobanka,a.s.

−LBBWBankCZa.s.

−Wüstenrothypotecˇníbankaa.s.

21pobocˇekzahranicˇníchbank:

−AXABankEurope,organizacˇnísložka

−BankGutmannAktiengesellschaft,pobocˇkaC ˇ eskárepublika

−BankofTokyo-MitsubishiUFJ(Holland)N.V.PragueBranch,organizacˇnísložka

−BREBankS.A.,organizacˇnísložkapodniku

−CitibankEuropeplc,organzacˇnísložka

−COMMERZBANKAktiengesellschaft,pobocˇkaPraha;

−CréditAgricoleCorporateandInvestmentBankS.A.Prague,organizacˇnísložka

−DeutscheBankAktiengesellschaftFilialePrag,organizacˇnísložka

−FortisBankSA/NV,pobocˇkaC ˇ eskárepublika

−HSBCBankplc−pobocˇkaPraha

−INGBankN.V.

−OberbankAGpobocˇkaC ˇ eskárepublika

−Poštovábanka,a.s.,pobocˇkaC ˇ eskárepublika

−PRIVATBANKAGderRaiffeisenlandesbankOberösterreich,pobocˇkaC ˇ eskárepublika

−RaiffeisenbankimStiftlandeGpobocˇkaCheb,odšteˇpnýzávod

−SaxoBankA/S,organizacˇnísložka

−TheRoyalBankofScotlandN.V.

−VolksbankLöbau-ZittaueG,pobocˇka

−Všeobecnáúveˇrovábanka,a.s.,pobocˇkaPraha

−WaldviertlerSparkassevon1842AG

−ZUNOBANKAG,organizacˇnísložka

5stavebníchsporˇitelen:

−C ˇ eskomoravskástavebnísporˇitelna,a.s.

−Modrápyramidastavebnísporˇitelna,a.s.

−Raiffeisenstavebnísporˇitelnaa.s.

−StavebnísporˇitelnaC ˇ eskésporˇitelny,a.s.

−Wüstenrot−stavebnísporˇitelnaa.s.

8fondu˚peneˇžníhotrhu.44

Nakonciroku2011bylyvC ˇ eskérepublicetytostavymeˇnovýchagregátu˚: meˇnovýagregátM0vevýši 378mld.Kcˇ, meˇnovýagregátM1vevýši 2150mld.Kcˇ, meˇnovýagregátM2vevýši 2819mld.Kc ˇ a meˇnovýagregátM3vevýši 2836mld.Kcˇ.

Prˇitomcelkovýobjemvšechvkladu˚vbankáchavdružstevníchzáložnáchcˇinil 2914mld.Kcˇ. Celkovýobjemvkladu˚jevyššínežmeˇnovýagregátM2,nebot ˇ do meˇnovéhoagregátuM2sezahrnujípouzeneˇkterévkladyvbankáchavdružstevníchzáložnách.MeˇnovýagregátM2jejednakomezenpouzevkladysesplatností do2letavkladysvýpoveˇdnílhu˚toudo3meˇsícu˚ajednakjeomezenpouzena vkladyrezidentu˚.

Taknakonciroku2011vC ˇ eskérepublicebylo: vobeˇhubankovekamincívevýši 378mld.Kc ˇ a vkladu˚vbankáchadružstevníchzáložnáchodklientu˚vevýši 2914mld.Kcˇ, prˇicˇemž:

netermínovévkladycˇinily1715mld.Kcˇ, termínovévkladydo3meˇsícu˚vcˇetneˇcˇinily747mld.Kcˇ, termínovévkladynad3meˇsícedo1rokuvcˇetneˇcˇinily129mld.Kcˇ,

14sporˇitelníchaúveˇrníchdružstev:

−AKCENTA,sporˇitelníaúveˇrnídružstvo

−Artesa,sporˇitelnídružstvo

−Ciftin,sporˇitelnídružstvo

−C ˇ eskésporˇitelnídružstvo

−DružstevnízáložnaKredit

−DružstevnízáložnaPSD

−Metropolitnísporˇitelnídružstvo

−MoravskýPeneˇžníÚstav−sporˇitelnídružstvo

−Peneˇžnídu˚m,sporˇitelnídružstvo

−Podnikatelskádružstevnízáložna

−ANOsporˇitelnídružstvo

−UNIBON−sporˇitelníaúveˇrnídružstvo

−WPBCapital,sporˇitelnídružstvo

−ZáložnaCREDITAS,sporˇitelnídružstvo.

44 Jednaloseotyto fondypeneˇžníhotrhu:

AXACorporateFund,otevrˇenýpodílovýfondAXAinvesticˇníspolecˇnosta.s.

AXACZKKonto,otevrˇenýpodílovýfondAXAinvesticˇníspolecˇnosta.s. AXAEURKonto,otevrˇenýpodílovýfondAXAinvesticˇníspolecˇnosta.s. FondpeneˇžníhotrhuotevrˇenýpodílovýfondC ˇ PINVESTinvesticˇníspolecˇnosta.s. IKSPeneˇžnítrhPLUS,otevrˇenýpodílovýfondinvesticˇníkapitálovéspolecˇnostiKB,a.s. InvesticˇníspolecˇnostC ˇ eskésporˇitelny,a.s.,LIKVIDNÍFOND-otevrˇenýpodílovýfond KBPeneˇžnítrh,otevrˇenýpodílovýfondinvesticˇníkapitálovéspolecˇnostiKB,a.s. Pioneer-Sporokonto,Pioneerinvesticˇníspolecˇnost,a.s.,otevrˇenýpodílovýfond

termínovévkladynad1rokdo2letvcˇetneˇcˇinily75mld.Kcˇ, termínovévkladynad2rokydo5letvcˇetneˇcˇinily91mld.Kcˇa termínovévkladynad5letcˇinily157mld.Kcˇ.45

Rezident (resident)vC ˇ eskérepublicejehospodárˇskýsubjektresp.institucionální jednotka,kterámácentrumhospodárˇskéhozájmu,tj.sídlíapu˚sobí(vyrábí,poskytujeslužby,zabývásefinancováním,pojištˇováním,prˇerozdeˇlovánímprostrˇedku ˚ nebovystupujejakospotrˇebitel)nahospodárˇskémúzemíC ˇ eskérepubliky.Tatojednotka,mu˚ženebonemusímítstátníprˇíslušnostdanézemeˇ,mu˚ženebonemusíbýt právnickouosobouamu˚ženebonemusíbýtprˇítomnánahospodárˇskémúzemízemeˇ,vdobeˇkdyprovádítransakci.Zahranicˇníprávnickéafyzickéosobysvýjimkou pobocˇekzahranicˇníchbankazahranicˇníchvlastníku˚budovapozemku˚naúzemí C ˇ eskérepublikyjsoupovažoványzarezidenty,pokudhospodárˇskypu˚sobína územíC ˇ eskérepublikyalesponˇjedenroknebodéle.

Zarezidentaserovneˇžpovažuje: subjekt,kterýpu˚sobímimoC ˇ eskourepubliku,alepodlemezinárodnídohody jeumísteˇnýnaúzemí,nadkterýmmávýhradníprávoC ˇ eskárepublika(zejména zastupitelskéúrˇadyajinévládníorgányC ˇ eskérepubliky), obcˇané.kterˇínakrátkéobdobí(méneˇnežjedenrok)vycestovalidozahranicˇíza pracícˇizjinýchpodnikatelskýchneboosobníchdu˚vodu˚(prˇíhranicˇníasezónní pracovníci,obchodníci,sportovci,umeˇlci,studentiapod.),studentisevždy považujízarezidenta,ikdyžstudujívcizineˇdélenežjedenrok, subjekt,kterýjevlastníkembudov,pozemku˚naúzemíC ˇ eskérepubliky(je rezidentemprˇitransakcíchsteˇmitopozemkynebobudovami),a pobocˇkazahranicˇníbankypu˚sobícívC ˇ eskérepublice;vprˇípadeˇ,žeinstitucionálníjednotkasesídlemvC ˇ eskérepublicemápobocˇky(filiálky,agentury, reprezentaceapodobnéjednotky),kterépu˚sobívjinézemi,jekaždázteˇchto osob(zapodmínekuvedenýchvýše)rezidentemvtézemi,vekterépu˚sobí. Soucˇasneˇtoznamená,ževšechnyjednotkypodzahranicˇníkontrolouvC ˇ eské republice,resp.zahranicˇníosoby,kterémajísídlovC ˇ eskérepubliceapu˚sobí zdealesponˇjedenroknebodéle(svýjimkoupobocˇekzahranicˇníchbankazahranicˇníchvlastníku˚budovapozemku˚naúzemíC ˇ eskérepubliky),sepovažují zarezidenta,vcˇetneˇosob,kterénemajíprávnístatusnezávislosti,alesplnˇují kritériaproinstitucionálníjednotku.

45 Nakonciroku2011meˇlaC ˇ eskárepublika10505445obyvatel.Potomnacˇtyrˇcˇlennoudomácnost vC ˇ eskérepubliceprˇipadalo: 143942Kc ˇ bankovekamincívobeˇhua 1109651Kc ˇ vkladu˚vbankáchadružstevníchzáložnáchodklientu˚.

C ˇ ástzteˇchtopeneˇzbylavdrženípodniku˚averˇejnéhosektoru.Zajímaveˇjšíbybylmedián.Avšak statistickéúdajeoneˇmnejsoukdispozici.Pouzeseodhaduje,ževC ˇ eskérepublicebyloasi300000 domácností,kterémeˇlynabankovníchúcˇtechvícenež1mil.Kcˇ.

1.2.9Porovnáníukazatelu˚peneˇžnízásoby

ZajímavépomeˇrovéukazateleopeneˇžnízásobeˇvUSA,eurozóneˇ,Japonsku,Velké BritániiavC ˇ eskérepublicek31.prosinci2010uvádítab.1.5.Jednáseotytoukazatele:

pomeˇrpeneˇžnízásobyapocˇtuobyvatela pomeˇrpeneˇžnízásobyaHDP.

Tab.1.5 NeˇkterépomeˇrovéukazateleopeneˇžnízásobeˇvUSA,eurozóneˇ, Japonsku,VelkéBritániiavC ˇ eskérepublicek31.prosinci2010

M02 M12 M22

Pocˇetobyvatelvmil.3 HDP4

M0/obyvatelvKc ˇ

M1/obyvatelvKc ˇ

M2/obyvatelvKc ˇ

M0/HDPv%

M1/HDPv%

M2/HDPv%

HDP/obyvatelvKc ˇ

916mld.USD 1870mld.USD 8853mld.USD 310,8 14660mld.USD 552645 112820 534114 6 13 60 884458

809mld.EUR 4754mld.EUR 8472mld.EUR 330,9 9110mld.EUR 67327 360034 641609 9 52 93 689926

76bln.JPY 502blnJPY 782bln.JPY 127,4 479bln.JPY 137550 908560 1415334 16 105 163 866930

M02

M12

M22

Pocˇetobyvatelvmil.3 HDP4

M0/obyvatelvKc ˇ

M1/obyvatelvKc ˇ

M2/obyvatelvKc ˇ

M0/HDPv%

M1/HDPv%

M2/HDPv%

HDP/obyvatelvKc ˇ

60mld.GBP 1084mld.GBP 2092mld.GBP 62,0 1454mld.GBP 28169 508921 982160 4 75 144 682630 358mld.Kc ˇ 2022mld.Kc ˇ 2684mld.Kc ˇ 10,5 3667mld.Kc ˇ 34095 192571 255619 10 55 73 349238

1 KprˇepocˇtunaKcˇbylpoužitmeˇnovýkurz18,751Kcˇ/USD,25,060Kcˇ/EUR,23,058Kcˇ/100JPY, 29,108Kcˇ/GBPzedne31.prosince2010.

2 Podlehttp://www.federalreserve.gov/releases,http://www.ecb.int, http://www.stat-search.boj.or.jp,http://www.bankofengland.co.ukahttp://www.cnb.cz.

3 Podlehttp://www.world-population.com.

4 Podlehttp://www.bea.gov,http://epp.eurostat.ec.europa.eu,http://www.esri.cao.go.jp, http://www.statistics.gov.ukahttp://www.czso.cz.

5 Fedodhaduje,žeasidveˇtrˇetinydolarovýchbankoveksenacházejímimoúzemíUSA.

Obr.1.3aobr.1.4uvádeˇjí(podleúdaju˚Sveˇtovébankykekonciroku2010): pomeˇrmeˇnovéhoagregátuM2vKcˇaHDPpro93nejvýznamneˇjšíchzemía pomeˇrmeˇnovéhoagregátuM2aHDPpro93nejvýznamneˇjšíchzemí.

Jetrˇebauvést,žemeˇnovéagregátyM2jsoudefinoványcentrálnímibankamirozdílneˇ,aprotoporovnáníteˇchtoukazatelu˚jeobtížneˇjší.NaprˇíkladFeddomeˇnového agregátuM2zahrnujepouzetermínovévkladyocˇástkáchnižšíchnež100000dolaru˚,zatímcoECBvkladysesplatnostído2letavkladysvýpoveˇdnílhu˚toudo 3meˇsícu˚.Dálejetrˇebauvést,žemeˇnovéagregátyobsahujípouzevkladyrezidentu˚,tj.vkladynerezidentu˚vkterékolizeminejsouobsaženyvmeˇnovýchagregátech žádnézemeˇ.Avšaknadruhéstraneˇvneˇkterýchzemích(naprˇíkladvUSA)doneˇkterýchmeˇnovýchagregátu˚vstupujívkladyrezidentu˚vbankáchmimodanouzemi (naprˇíkladmimoUSA).

Porˇadízemíseuteˇchtodvoupomeˇrovýchukazatelu˚prˇílišneliší. Hranici 1mil.KcˇmeˇnovéhoagregátuM2naobyvateleprˇekracˇovalo16zemí, ato Lucembursko(neuveˇrˇitelných11,2mil.Kcˇnaobyvatele),Irsko(2,2),Nizozemí (1,9),Hongkong(1,8),Švýcarsko(1,8),Rakousko(1,7),Japonsko(1,6),Kypr(1,6), Neˇmecko(1,4),Španeˇlsko(1,2),VelkáBritánie(1,1),Belgie(1,1)aFrancie(1,1).

NadruhémkoncibylyzemeˇjakoAfghánistán,UgandaaC ˇ ad(asi2000Kcˇna obyvatele).

Hranici200%meˇnovéhoagregátuM2naHDPprˇekracˇovalo9zemí, atoLucembursko(580%,Hongkong(322%),Kypr(278%),Irsko(230%),Japonsko (224%),Libanon(218),Nizozemí(215%),Španeˇlsko(205%)aRakousko (203%).NadruhémkoncibylyzemeˇjakoUganda,SúdánaC ˇ ad(asi20%).46 Kzvlášt ˇ obrovskémuru˚stupomeˇrumeˇnovéhoagregátuM2aHDPdošlovnových zemíchEU(vcˇetneˇC ˇ eskérepubliky)vuplynulýchdvoudekádách.Prˇestopodíl meˇnovéhoagregátuM2naHDPjevteˇchtozemíchstálepodstatneˇnižšíoproti starýmzemímEU.Toznamená,žecˇeskýúveˇrovýtrhbylpomeˇrneˇmalývzhledem khospodárˇství,kteréjeúveˇryfinancováno.

1.2.10Krytípeneˇz

Nynílzeodpoveˇdeˇtnaotázku,jakeje krytípeneˇz (moneycover).Neˇkterˇí”ekonomové“uvádeˇjížeúcˇetnípenízenejsoukryté.Nenítomutak.Zpodstatypodvojného úcˇetnictvíjepatrné,žepenízejakozávazkycentrálníbankyneboobchodníchbank (prˇípadneˇtakéministerstvafinancíafondu˚peneˇžníhotrhu)jsouvždykrytéaktivy, atoaktivycentrálníbankyneboobchodníbanky(prˇípadneˇaktivyministerstva financíafondu˚peneˇžníhotrhu).

46 PomeˇraktivúveˇrovýchinstitucíaHDP pochopitelneˇdosahujevyššíchhodnotnežpomeˇr meˇnovéhoagregátuM2aHDP.NaprˇíkladvtéžedobeˇpomeˇraktivúveˇrovýchinstitucíaHDPve VelkéBritániicˇinilasi460%ave Švýcarskuasi800%.

Lucembursko Irsko Nizozemí Hongkong Švýcarsko Rakousko Japonsko Kypr N Španmecko lsko Velká Británie Belgie Francie Dánsko Singapur Finsko Itálie Austrálie Spojené arabské emiráty Švédsko USA Portugalsko ecko Malta Nový Zéland Izrael Bahrajn Libanon Slovinsko eská republika Ji ní Korea Saúdská Arábie Malajsie Chorvatsko Estonsko Ma arsko Panama ína Polsko Brazílie Litva Lotyšsko Libye Jordánsko Jihoafrická republika Tha jsko Bulharsko Turecko Rusko Uruguay Maroko Kazachstán Botswana Albánie Rumunsko Al írsko Tunisko Mexiko Jamajka Srbsko Argentina Irán. Egypt Kolumbie Namíbie Peru Ukrajina B Angolalorusko Ázerbá jd án Ekvádor Guatemala Vietnam Irák Bolívie Paraguay Indie Indonésie Arménie Mongolsko Gruzie Nikaragua Nigérie Pákistán Bangladéš Ke a Nepál Súdán Kambod a Zambie Afghánistán Uganda ad

0

M2 / obyvatel, K

Zdrojovádata:WorldBankdatacatalog. Sve ˇtovábanka.

Uganda Súdán ad M2 /

Egypt eská republika Albánie Nepál Slovinsko Indie Saúdská Arábie Ji ní Korea Bulharsko Chorvatsko Brazílie Tunisko Al írsko Bolívie Ma arsko Estonsko Bangladéš Ukrajina Irák Libye Polsko Jamajka Turecko Litva Botswana Rusko Lotyšsko Guatemala Ke a Mongolsko Kazachstán Irán. Uruguay Nikaragua Pákistán Namíbie Srbsko Paraguay Nigérie Rumunsko Indonésie Kolumbie Peru Kambod a Angola Mexiko Ekvádor Argentina B lorusko Gruzie Afghánistán Ázerbájd án Arménie Zambie

Jihoafrická republika

Panama Spojené arabské emiráty

Itálie Singapur Jordánsko Thajsko ecko Finsko Maroko Vietnam Izrael Austrálie Švédsko Nový Zéland Dánsko Bahrajn USA

Libanon Nizozemí Špan lsko Rakousko N mecko Velká PortugalskoBritánie Malta ína Švýcarsko Francie Malajsie Belgie

Lucembursko Hongkong Kypr Irsko Japonsko

Zdrojovádata:WorldBankdatacatalog. Sve ˇtovábanka.

Pokudchcemeprˇesneˇodpoveˇdeˇtnaotázkukrytípeneˇz,musímesepodívatnastranuaktivcentrálníbankyaobchodníchbank(prˇípadneˇministerstvafinancíafondu ˚ peneˇžníhotrhu).avšakprˇirˇazeníkonkrétníhoaktivakurcˇitésložcepeneˇžnízásoby nelzeprovést.

Dnešnípenízejsoukrytyaktivycentrálníbankyaaktivyobchodníchbank (prˇípadneˇaktivyministerstvafinancíafondu˚peneˇžníhotrhu).Konkrétneˇobeˇživoje krytoaktivycentrálníbanky(prˇípadneˇtakéministerstvafinancí).Vkladyuobchodníchbankjsoukrytyaktivyobchodníchbank.Ucentrálníbankymajíaktivapodobuzejménakoupenýchdluhovýchcennýchpapíru˚.Uobchodníchbankmajíaktiva podobuzejménaposkytnutýchúveˇru˚akoupenýchdluhovýchcennýchpapíru˚.Podobneˇzávazkyfondu˚peneˇžníhotrhujsoukrytyaktivyfondu˚peneˇžníhotrhu.

VdrˇíveˇjšíC ˇ eskoslovenskésocialistickérepublicebylonabankovkáchnapsáno,že jsoukrytézlatemaostatnímiaktivystátníbanky.Protomnozílidémajídodnešní dobyprˇedstavu,žezastokorunumu˚ževcentrálníbanceobdržeturcˇitémnožství zlata.Lidemprˇipadározumné,žebankovkaprˇedstavujeurcˇitémnožstvízlata,co patrˇícentrálníbance.Avšakpostupemdobytennápiszbankovekzmizel.Obeˇživo jižneníprˇíliškrytézlatem,protožezastoupenízlatavaktivechcentrálníchbankje velicenízké.

1.2.11Shrnutí

Dnešnípeníze(obeˇživoaneˇkterébankovnívklady)plnífunkciplatebního prostrˇedkuaprostrˇedkuuchováníhodnoty.Vuplynulých60letechsnadve všechzemíchpostupneˇstálevícepeneˇzplnilofunkciprostrˇedkuuchování hodnotynaúkorfunkceplatebníhoprostrˇedku.Skutecˇneˇ,rychlostobeˇhupeneˇz stáleklesala.Penízeobíhalystáleméneˇastálevícebylyumrtvenyna bankovníchúcˇtech.Lidépenízestálevícehromadiliaméneˇutráceli.Tato skutecˇnostsnižovalahospodárˇskýru˚st.Penízejsoutotižnafinancˇnímtrhu nejcenneˇjšímfinancˇnímaktivem.Všechnaostatnífinancˇníaktiva(investice)se pomeˇrˇujíspeneˇziapokudsnadneˇkdodržíjinéfinancˇníaktivum,nakonecjej stejneˇhodlázpeneˇžit.

Peneˇziseoznacˇujívybranéfinancˇnípohledávkyjedneˇchjednotek,kteréjsou soucˇasneˇfinancˇnímizávazkyjinýchjednotek.Peníze(peneˇžnízásoba)semeˇrˇí meˇnovýmiagregáty,jakojeM0,M1,M2aM3.Centrálníbankaukaždého meˇnovéhoagregátuprˇesneˇdefinujeokruhemitentu˚peneˇz(dlužníku˚),okruh držitelu˚peneˇz(veˇrˇitelu˚)adruhzávazku/pohledávkymezidlužníkyaveˇrˇiteli.

Dnešnípenízejsoukrytyaktivycentrálníbankyaaktivyobchodníchbank (prˇípadneˇaktivyministerstvafinancíafondu˚peneˇžníhotrhu).

1.3Tvorbaazánikpeneˇz

Vtétocˇástiobjasnímefundamentálníprincipsoucˇasnéhobankovníhosystému,bez kteréhonelzepochopitmodernímeˇnovoupolitiku,ato tvorbuazánikpeneˇz (moneycreationandextinction)vobchodníchbankáchatakévjinýchúveˇrových institucích,jakojsounaprˇíkladdružstevnízáložny.47 Synonymempro”tvorbu azánikpeneˇz“jsoupojmy”emiseastahovánípeneˇz“.Vtétosouvislostise zmínímeosplatitelnostiprˇijatýchúveˇru˚,platebnímstyku,prˇestožeplatebnístykje prˇedmeˇtemjinékapitoly,zadlužováníverˇejnýchrozpocˇtu˚aemisiobeˇživa.Nakonec popíšemevývojmeˇnovýchagregátu˚vneˇkterýchzemích.

Prˇistrukturovánívýkladutvorbyazánikupeneˇzsenabízelydveˇmožnosti.Zvolit bud ˇ tradicˇnízpu˚sobvýkladuznámýzucˇebnic,kterývycházízplnohodnotného obeˇživaprˇesneplnohodnotnéobeˇživokúcˇetnímpeneˇzu˚m.Tentopostupjevšak vrozporusdnešnípodstatoupeneˇz,kdy penízevznikajíjakoúcˇetnípeníze (vkladynabankovníchúcˇtech)ateprvepotéklientiobchodníchbank(aprˇípadneˇtakéklienticentrálníbanky)cˇástvkladu˚konvertujínaobeˇživo,tj. ”vybírají“penízezbankovníchúcˇtu˚. Pu˚voddnešníhoobeˇživajevúcˇetních peneˇzích.Protobylazvolenatatodruhámožnost,tj.odúcˇetníchpeneˇzkobeˇživu.

1.3.1Kde,jakakdyvznikajíazanikajípeníze?

Otázka,kde,jakakdyvznikajíazanikajípeníze,jelegitimníotázkou.48 Veˇtšina teoriíbohuželpovažujepenízezadanéaneptáse,kde,jakakdypenízevznikají azanikají.Pokudbytutootázkuprˇipustily,potombytytoteoriebylyodsouzeny kzániku.

Jakjižbylouvedeno,penízednesvznikajívýlucˇneˇtím,žebankaprˇipíšeurcˇitou cˇástkunaúcˇetklienta,anižsoucˇasneˇdojdekodepsánítéžecˇástkyzúcˇtujiného klienta.Znamenáto,že penízednesvznikajíjakoúcˇetnípeníze. Teprvepotomto aktudržitelépeneˇz(domácnosti,podnikyaverˇejnéjednotky)maloucˇástúcˇetních peneˇzprˇemeˇnínaobeˇživo.Protovýkladtvorbyazánikupeneˇzmusíbýtzaložen naúcˇetníchpeneˇzích.Ostatneˇobeˇživoaninenínutnéprofungováníhospodárˇství, nebot ˇ základemvšechmoderníchfinancˇníchtrhujsouúcˇetnípeníze.

47 Votázcevznikuazánikupeneˇzveˇtšinalidínemájasno.Naotázku,jakpenízevznikají,snad veˇtšinalidíodpoví,žetiskemobeˇživavcentrálníbance.Mnoholidísitakémyslí,žetaktonatišteˇné penízecentrálníbankadávástátu(vládeˇ)atenjeutrácí.Dalšíprˇedstavaje,žecentrálníbanka vytišteˇnépenízepu˚jcˇujeobchodnímbankám,kteréjepu˚jcˇujísvýmklientu˚matakéstátu(vládeˇ). Anijednonenípravda.Jsoutovelkéomyly.

48 Bohuželsnadvšechnydnešníucˇebnicepeneˇžníteorie(vcˇetneˇucˇebnicmakroekonomie)situto otázkuvu˚becnekladou.Spíšeopisujífrázezneustáleprodukovanýchamerickýchucˇebnicmakroekonomie.

Hospodárˇstvíbezobeˇživasilzesnadnoprˇedstavit:veškeréobeˇživo(tj.bankovky amince)bybylyuloženynabankovníúcˇtyaobchodníbankybyobeˇživoprˇevedly nasvéúcˇtyucentrálníbanky.Zatakovésituacebyseveškeréplatbyuskutecˇnˇovaly prˇevodyprˇesbankovníúcˇty. Podobneˇ,žepenízedneszanikajíjakoúcˇetnípeníze.Takpenízevznikajíazanikajíjakoúcˇetnípeníze.

a)Kdevznikajíazanikajípeníze?

Odpoveˇzmenejprvenaotázku ”kdevznikajíazanikajípeníze?“. Penízeneˇkde vznikatazanikatmusejí.Mnoholidínaotázkutvorbyazánikupeneˇzodpovíve smyslu,žepenízevznikajíazanikajívcentrálníbance.Jetomutak?Nikoli.Ve skutecˇnosti penízevznikajíazanikajívobchodníchbankách ajimnaroven ˇ postavenýchinstitucích(naprˇíkladvdružstevníchzáložnách49),50 atojakoúcˇetní peníze(dálepoužívámepouzepojem”obchodníbanka“).Teprvepoté,covzniknou úcˇetnípeníze,jemožnéjevymeˇnitzaobeˇživo.

Protorozlišovánítvorbyúcˇetníchpeneˇzatvorbypeneˇzveformeˇobeˇživanemá smysl(penízevznikajípouzejakoúcˇetnípeníze).Penízenevznikajíaninezanikají vcentrálníbance(pokudcentrálníbankaneprovádíaktivityspojenéstvorboupeneˇz shodnésobchodníbankou).Avšaktytoaktivityjsouvcentrálníbancebeˇžneˇzanedbatelné,nebot ˇ seneshodujísposlánímcentrálníbanky.51 Centrálníbankasvou meˇnovoupolitikouovlivnˇujemnožstvípeneˇzvytvorˇenéobchodnímibankamipouze neprˇímo,atoprostrˇednictvímregulacekrátkodobýchmezibankovníchúrokových meˇr.

b)Jakvznikajíazanikajípeníze?

Naotázku ”jakvznikajíazanikajípeníze?“ mnoholidínaivneˇodpoví,že”peníze vznikajívýrobou“.Jevšakholoupravdou,žektvorbeˇpeneˇzžádnávýrobazboží

49 Snadvevšechzemích(vcˇetneˇC ˇ eskérepubliky)nehrajídružstevnízáložnyvzhledemkesvé velikostivýznamnouúlohuvtvorbeˇazánikupeneˇz.

50 Naprvnípohledsejeví,ženastejnouúrovenˇbybylomožnépostavittzv.”podnikovésporˇitelny“, kteréprˇijímajívkladyodzameˇstnancu˚danéhopodniku.Avšaktytovkladynevcházejídopeneˇžních agregátu˚,nebot ˇ vkladyteˇchtopodniku˚uobchodníchbankjsoujižsoucˇástípeneˇžníchagregátu˚.

51 Pokudcentrálníbankaprovádíaktivityspojenéstvorboupeneˇzshodnésobchodníbankou,také vtakovémprˇípadeˇvznikajípenízeanavyšujeseobjempeneˇžníchagregátu˚.PokudnaprˇíkladC ˇ eská národníbankaposkytneúveˇrnebankovníjednotce,potomprˇipíšecˇástkunaúcˇetklientauC ˇ eské národníbanky,tj.vznikajípeníze,atytopenízejsousoucˇástípeneˇžníchagregátu˚M1,M2aM3.Je toproto,ževkladyklientu˚uC ˇ eskénárodníbankyjsousoucˇástípeneˇžníchagregátu˚.Avšakvprˇípade ˇ prˇipsáníurcˇitécˇástkynaúcˇetstátuuC ˇ eskénárodníbankyješteˇpenízenevznikají,nebot ˇ okruh držitelu˚peneˇzproúcˇelydefinicepeneˇžníchagregátu˚neobsahujecentrálnívlády.Tytocˇástkyvstupují dopeneˇžníchagregátu˚ažvokamžikuprˇevodupeneˇzzúcˇtustátuuC ˇ eskénárodníbankynaúcˇet neˇkteréhoklientaobchodníbankyneboklientacentrálníbankyvrámciplatebníhostyku.

aniposkytováníslužebnenízapotrˇebí.Penízevznikajívobchodníchbankáchajim narovenˇpostavenýchinstitucích: poskytovánímúveˇru˚bankaminebankovnímjednotkám, úrocˇenímvkladu˚ajinýchzávazku˚bank(naprˇíkladúrocˇenímemitovaných dluhovýchcennýchpapíru˚,pokudemitovanécennépapíryjsousoucˇástíurcˇitého meˇnovéhoagregátu)vu˚cˇinebankovnímjednotkám, koupímajetkuaslužeb(hmotnéhomajetku,nehmotnéhomajetku,dluhovýchcˇi kapitálovýchcennýchpapíru˚,zlataapod.)bankamiodnebankovníchjednotek, výplatouplatu˚aodmeˇnzameˇstnancu˚macˇlenu˚mstatutárníchorgánu˚bank, nebo

prˇevodemnepeneˇžníchzávazku˚akapitálunapeneˇžnízávazkybanky,naprˇíklad výplatoudividendatantiémnebankovnímakcionárˇu˚mbank.

Prvnísituacesetakénazývá ”úveˇrovátvorbapeneˇz“ azbývajícícˇtyrˇiprˇípadyjako ”neúveˇrovátvorbapeneˇz“. Nejveˇtšíobjempeneˇzvbankovnímsystémuvzniká poskytovánímúveˇru˚.Zbývajícímizpu˚sobyvznikápodstatneˇméneˇpeneˇz.Tyto operacejsoudálepopsány.Taktovznikajípenízekdekolinasveˇteˇ.Uvidíme,že penízesenevytvárˇejíaninezanikajívprˇípadeˇplatebníhostyku,atoanivprˇípade ˇ prˇeshranicˇníhoplatebníhostyku(pokuduvažujemepeneˇžnízásobuobouzemíjako celekapokudvobouzemíchbysejednaloorezidentycˇivobouzemíchbyse jednaloonerezidenty).

Penízezanikají opacˇnýmiprocesy,tj.vobchodníchbankáchavjimnarovenˇpostavenýchinstitucích: splácenímúveˇru˚vcˇetneˇúroku˚nebankovnímijednotkamibankám;taktozaniká nejvícepeneˇz, prodejemmajetkuaslužebbankaminebankovnímjednotkám,nebo prˇevodempeneˇžníchzávazku˚nanepeneˇžnízávazkyakapitálbank,naprˇíklad koupíakciíbankynebankovnímakcionárˇem.

Vevšechvýšeuvedenýchprˇípadech,kdyvznikajípeníze,sezvyšujíširokémeˇnové agregáty(naprˇíkladM2).Znamenáto,že vznikempeneˇzsestávajícípenízerˇedí. Naopakvprˇípadech,kdypenízezanikají,seširokémeˇnovéagregátysnižují.Znamenáto,že zánikempeneˇzsestávajícípenízezahuštˇují.

Jetrˇebaješteˇuvést,ževevšechvýšeuvedenýchzpu˚sobechmohoupenízevznikat azanikatvbankách vlibovolnýchmeˇnách. Penízejsouvždyvurcˇitémeˇneˇ(cˇeská koruna,euro,dolaratd.).NaprˇíkladvC ˇ eskérepublicebankyneposkytujíúveˇry pouzevcˇeskýchkorunách,aletakévdolarech,eurechapod.Obchodníbanky vurcˇitézemitedynemusejíposkytovatúveˇrypouzevdomácímeˇneˇ,aletakévmeˇneˇjakékolijinézemeˇ.Podobneˇmohouvlibovolnémeˇneˇúrocˇitvklady,kupovat majetekaslužby,vyplácetplatyaodmeˇnyzameˇstnancu˚macˇlenu˚mstatutárních orgánu˚obchodníchbankaprˇevádeˇtnepeneˇžnízávazkyakapitálnapeneˇžnízávazkybanky.

Obecneˇjeznámo,ženejenombanky,aleinebankovníjednotkyprovádeˇjívýše uvedenéoperace(poskytujíúveˇry,kupujímajetekaslužby,vyplácejíplatyaodmeˇnyzameˇstnancu˚macˇlenu˚mstatutárníchorgánu˚,vyplácejídividendynebankovnímakcionárˇu˚maprˇevádeˇjínepeneˇžnízávazkyakapitálnapeneˇžnízávazky), aprˇestonovépenízeunichnevznikají.Nebankovníjednotkyjsouprˇiposkytování úveˇru˚,koupimajetkuaslužeb,vypláceníplatu˚aodmeˇnzameˇstnancu˚mastatutárnímorgánu˚maprˇevodemnepeneˇžníchzávazku˚akapitálunapeneˇžnízávazky bankysilneˇomezeny,nebot ˇ takmohoucˇinitpouzedovýšezu˚statku˚nabankovních úcˇtech.

Naopak bankymohouposkytovatúveˇry,úrocˇitvkladyajinézávazky,kupovat majetekaslužbyavyplácetplatyaodmeˇnysvýmzameˇstnancu˚masvýmstatutárnímorgánu˚mdourcˇitémírybezomezení. Jetomutakproto,žeprˇiteˇchto operacíchbankynecˇerpajízúcˇtu˚,alenaopakprˇipisujípenízenaúcˇtyklientu˚.

Tvorbaazánikpeneˇzjsouvevýšeuvedenýchoperacíchzaloženynavztahuobchodníbanka−klient(prˇípadneˇzameˇstnaneccˇicˇlenstatutárníhoorgánuobchodní banky)anikolinavztahuobchodníbanka−obchodníbanka.Pokudtotižjedna bankaposkytujeúveˇrjinébance,tentoúveˇrúrocˇí,kupujemajetekcˇislužbyodjiné bankyneboprˇevádínepeneˇžnízávazkyakapitálnapeneˇžnízávazkybanky,potom penízeskutecˇneˇnevznikají.Podobneˇpenízenezanikají,pokudjednabankasplácí úveˇrjinébanceneboprodávámajetekcˇislužbyjinébance.Penízejsoutotiž definoványjakoneˇkterézávazkyobchodníchbankvu˚cˇiklientu˚m(prˇípadneˇvu˚cˇi zameˇstnancu˚macˇlenu˚mstatutárníchorgánu˚).Závazkyvu˚cˇijinýmobchodním bankámcˇicentrálnímbankámnejsouobsahempojmu”peníze“,alejednáse o”likviditu“.

Pokudsejednáo závazkycentrálníbanky, zapenízesepovažujezejménaemitovanéobeˇživovobeˇhu.JednáseomeˇnovýagregátM0,tj.bankovkyamince(avšak bezobeˇživanapokladnáchobchodníchbank,napokladnáchpobocˇekzahranicˇních bankanapokladnáchcentrálníbanky).Závazkycentrálníbankyvu˚cˇicentrálním vládámnejsousoucˇástímeˇnovýchagregátu˚,stejneˇjakozávazkycentrálníbanky vu˚cˇiobchodnímbankám(likvidita).

Vtomtosmeˇrusevesdeˇlovacíchprostrˇedcíchbeˇžneˇsetkávámesnesprávnýmivýroky.Nezrˇídkaseobjevujechybnétvrzení,žecentrálníbankydávajívícepeneˇzdo obeˇhunavyšovánímzu˚statku˚naúcˇtechobchodníchbankucentrálníbanky.NaprˇíkladvJaponskujsoumezibankovníúrokovémíryjiž20letpraktickynanule, adalšízvýšenílikvidity(nikolipeneˇz)mezibankovníúrokovémírydálenesníží.52

52 Centrálníbankarˇídílikviditupouzesjedinýmcílem,atoscílemregulacekrátkodobých mezibankovníchúrokovýchmeˇr (pokudneberemevúvahuvnitrodenníúveˇr,abydobrˇefungoval platebnístyk).Jinýsmyslrˇízenílikviditynesledujeaaninemu˚žesledovat.

Tudíž zvýšenílikviditynemu˚žemítjakýkolivvlivnainflacicˇideflacianina hospodárˇství,jaksecˇastovesdeˇlovacíchprostrˇedcíchuvádí.

Skaždoutvorboupeneˇzseznehodnocujístávajícípenízestávajícíchjejich držitelu˚. Každénovépenízeznehodnocujístarépenízevlastneˇnéstarýmivlastníky. Naopak, skaždýmzánikempeneˇzsezhodnocujístávajícípenízestávajícíchjejichdržitelu˚. Peneˇžnízásobarostezejménadíkyposkytováníúveˇru˚nebankovním jednotkámaprˇipisováníúroku˚ubankovníchvkladu˚.

Ru˚stpeneˇžnízásobyjerozhodujícíprˇícˇinouinflace atudížztrátykupnísíly peneˇz.Inflaceprˇedstavuje”inflacˇnídanˇ“.C ˇ ímvícedomácnostíapodniku˚prˇijalo bankovníúveˇry,tímjevyššípeneˇžnízásoba.Tovytvárˇíinflacˇnítlakyatlakyna ru˚stcennemovitostíajinéhomajetku.Naprˇíkladsamotnémasovéposkytování hypotecˇníchúveˇru˚silneˇzvyšujepeneˇžnízásobuatlacˇínaru˚stcennemovitostí. Objemnovýchposkytnutýchhypotecˇníchúveˇru˚jehlavnímfaktoremovlivnˇujícímcenunemovitostí.53

Dálejetrˇebauvést,žepenízevpodstateˇnevznikajíaninezanikajíprˇevodempeneˇz zúcˇtujednohoklientanaúcˇetjinéhoklienta,at ˇ setakovýprˇevodprovedevrámci jednébankycˇimezibankami.Toneplatívprˇípadech,kdyprˇedprˇevodembyly penízesoucˇástíurcˇitéhomeˇnovéhoagregátuapoprˇevodujižnejsoujehosoucˇástí (naprˇíkladpenízeseprˇevádeˇjízúcˇturezidentanaúcˇetnerezidenta).

Realiteˇvznikuazánikupeneˇzodpovídáiúcˇetnictví.Úcˇetnízachyceníposkytování úveˇru˚bankaminebankovnímjednotkámakoupeˇmajetkuaslužebbankamiodnebankovníchjednotek(nikolivšakvprˇípadeˇúrocˇenívkladu˚ajinýchzávazku˚bank vu˚cˇinebankovnímjednotkám,výplatyplatu˚aodmeˇnzameˇstnancu˚macˇlenu˚mstatutárnímorgánu˚mbankaprˇiprˇevodunepeneˇžníchzávazku˚akapitálunapeneˇžní závazkybanky)seubankpodstatneˇlišíodúcˇetníhozachycenítýchžoperacíunebankovníchjednotek.Prˇiteˇchtooperacíchdocházíubankkekreditováníúcˇtu klienta.

53 Uved ˇ meprˇíklad.Dokonceroku2008 cenynemovitostívC ˇ eskérepublice silneˇrostly.Mánie bydlenívesvémvyvolalavelkoupoptávku.Tomotivovaloexpanzistavebníchspolecˇností.Potéceny padaly.PodleC ˇ eskéhostatistickéhoúrˇadunabídkovécenybytu˚vobdobíkoncelet2008a2011 kleslyo16%.Podobneˇkleslyirealizovanécenybytu˚.Avšaknejveˇtšízásahdostalyobchodní nemovitosti.R ˇ adaspecializovanýchpru˚myslovýchbudovnebylaprodejná,atoanizavelicenízké ceny. Dokonceroku2008bylpatrnýsilnýru˚stnovýchhypotecˇníchúveˇru˚,aprotoceny nemovitostísilneˇrostly.Potédošlovhypotecˇníchúveˇrechkútlumuacenynemovitostípadaly. Neplatítedyrozšírˇenýnázor,žeinvesticedonemovitostisemusívyplatit,protoženemovitostje ”hmotná“.Doplatilinatozejménamladílidé,kterˇísirˇíkali,ženežbybydlelisrodicˇineboplatili nájem,tosiradeˇjivezmouhypotecˇníúveˇr.Navícchteˇlimítvšechnohned,ikdyžnatonemeˇli.Tito lidépodlehlimediálnímasáži.Velkýmproblémemneˇkterýchvlastníku˚nemovitostíje,jaksejich zbavitzarozumnoucenuvprostrˇedíklesajícíchcennemovitostí.Obecneˇžítnadluhnenínormální, ikdyžtovdnešnídobeˇbýváprezentovánojakostandardní.

Naopakprˇioperacíchzánikupeneˇzdocházíubankkdebetováníúcˇtuklienta.Znamenáto,žetytooperaceznamenajíubankzápisjaknastraneˇaktiv,taknastrane ˇ závazku˚akapitálu.Unebankovníchjednotekseoperacezachytípouzenastrane ˇ aktiv,tj.jednoaktivumsesnížíadruhézvýší.Tentozpu˚sobúcˇetníhozachycení ubankjepromnoholidíobtížneˇpochopitelný.Jevšaktrˇebauvést,žesejedná ojedinou(ikdyžfundamentální)odlišnostvúcˇetnictvíbankodúcˇetnictvínebankovníchjednotek.

c)Kdyvznikajíazanikajípeníze?

Zbýváodpoveˇd ˇ naotázku ”kdyvznikajíazanikajípeníze?“. Odpoveˇd ˇ jejednoduchá.Penízevznikajíokamžikemprˇipsánípeneˇznaúcˇetklientaprˇivýše uvedenýchoperacích.Podobneˇpenízezanikajíokamžikemodepsánípeneˇzzúcˇtu klientaprˇivýšeuvedenýchoperacích.Jinýmislovy,penízesetvorˇívokamžiku, kdyobchodníbankaprˇipíšesvémuklientovijakoukolicˇástkunajehoúcˇet,pokud soucˇasneˇneodepíšestejnoucˇástkuzúcˇtujinéhoklienta(cožjeprˇípadplatby vrámcijednébanky),nebopokudjinábankasoucˇasneˇneodepíšestejnoucˇástku zúcˇtujinéhoklienta(cožjeprˇípadmezibankovníplatby).Penízetaknevznikají vsituaci,kdyklientovijeurcˇitápeneˇžnícˇástkaprˇipsánanajehoúcˇetprˇevodem zúcˇtujinéhoklienta.Penízepru˚beˇžneˇvznikajíazanikají.Vkaždémokamžiku existujeurcˇitýobjempeneˇz,kterýsemeˇrˇímeˇnovýmiagregáty.

1.3.2Poskytováníúveˇru˚bankaminebankovnímjednotkám

a)Podstatatvorbypeneˇzposkytovánímúveˇru˚bankaminebankovnímjednotkám

Poskytnutíúveˇruvevýši1000KcˇnebankovníjednotkouA jinénebankovníjednotceB(prˇíklad1.1)prˇedstavujeujednotkyAzámeˇnujednohoaktivavhodnote ˇ 1000Kcˇ(zu˚statkunabeˇžnémúcˇtuvbance)zajinéaktivum(poskytnutýúveˇr) otéžehodnoteˇ1000Kcˇ.PoténebankovníjednotkaBzneˇjakéhodu˚vodu(koupe ˇ hmotnéhomajetkuapod.)naprˇíkladplatínebankovníjednotceC.

Naopak poskytnutíúveˇrubankou nebankovníjednotce(klientovi)podleprˇíkladu 1.2jeutétobankyspojenosevznikemnovéhoaktiva(poskytnutéhoúveˇru) anovéhozávazku(prˇipsánínovýchpeneˇznabeˇžnýúcˇetnebankovníjednotky).

Bankastejnoucˇástkou1000Kcˇdebetujeúcˇet”poskytnutéúveˇry“asoucˇasne ˇ kreditujeúcˇet”beˇžnéúcˇtynebankovníchjednotek“.54 Ocˇástkuposkytnutéhoúveˇ-

54 Zdu˚voduzjednodušenízde necˇinímerozdílmeziposkytnutím(prˇijetím)úveˇruacˇerpáním úveˇru. Vpraxiseposkytnutím(prˇijetím)úveˇruserozumínabytíúcˇinnostismlouvyoposkytnutí úveˇru(bankyzachycujíposkytnutéaprˇijatéúveˇryvpodrozvaze).C ˇ erpánímúveˇrujeskutecˇnéprˇipsání urcˇitécˇástkypodleúveˇrovésmlouvynaúveˇrovýúcˇetnebankovníjednotky(nastraneˇaktivbanky) anabeˇžnýúcˇetnebankovníjednotky(nastraneˇzávazku˚banky).Soucˇasneˇscˇerpánímúveˇruse oprˇipsanoucˇástkusnižujecˇástkaposkytnutéhoúveˇruzachycenávpodrozvaze.

Prˇíklad1.1 PoskytnutíúveˇrunebankovníjednotkouAnebankovníjednotceBna koupihmotnéhomajetku

1)Poskytnutíúveˇru1000KcˇnebankovníjednotkouAnebankovníjednotceB 2)Platba1000KcˇnebankovníjednotkyBnebankovníjednotceCzakoupihmotnéhomajetku

NebankovníjednotkaAposkytujícíúveˇr

Beˇžnéúcˇtyubank

pocˇátecˇnízu˚statek 1)1000Kc ˇ

PoskytnutéúveˇrynebankovníjednotceB

1)1000Kc ˇ

NebankovníjednotkaBprˇijímajícíúveˇr

Beˇžnéúcˇtyubank

Prˇijatéúveˇry

1)1000Kc ˇ 2)1000Kc ˇ 1)1000Kc ˇ

Hmotnýmajetek

2)1000Kc ˇ

NebankovníjednotkaCprodávajícíhmotnýmajetek

Beˇžnéúcˇtyubank

2)1000Kc ˇ Hmotnýmajetek

pocˇátecˇnízu˚statek 2)1000Kc ˇ

Prˇíklad1.2 Tvorbapeneˇzposkytnutímúveˇrubankounebankovníjednotcena koupihmotnéhomajetku

1)Poskytnutíúveˇru1000KcˇbankounebankovníjednotceB

2)Platba1000KcˇnebankovníjednotkyBnebankovníjednotceCzakoupihmotnéhomajetku (prˇedpokládáme,ženebankovníjednotkaBinebankovníjednotkaCmajíbeˇžnýúcˇetutéže banky)

Bankaposkytujícíúveˇr

PoskytnutéúveˇrynebankovníjednotceB

BeˇžnýúcˇetnebankovníjednotkyB

1)1000Kc ˇ 2)1000Kc ˇ 1)1000Kc ˇ

BeˇžnýúcˇetnebankovníjednotkyC 2)1000Kc ˇ

NebankovníjednotkaBprˇijímajícíúveˇr

Beˇžnéúcˇtyubank

Prˇijatéúveˇry

1)1000Kc ˇ 2)1000Kc ˇ 1)1000Kc ˇ

Hmotnýmajetek

2)1000Kc ˇ

NebankovníjednotkaCprodávajícíhmotnýmajetek

Beˇžnéúcˇtyubank

2)1000Kc ˇ

Hmotnýmajetek

pocˇátecˇnízu˚statek 2)1000Kc ˇ

rusezvyšujebilancˇnísumabankyibilancˇnísumanebankovníjednotky.PoténebankovníjednotkaBzneˇjakéhodu˚vodu(koupeˇhmotnéhomajetkuapod.)naprˇíklad platínebankovníjednotceC.

Poskytnutímúveˇruvzniklypeníze,konkrétneˇsezvýšilmeˇnovýagregátM1avyšší agregáty.Potéklientpoužijepenízezbeˇžnéhoúcˇtubud ˇ kplatbeˇklientovivtéže cˇivjinébance(meˇnovýagregátM1avyššíagregátyseprˇitombeˇžneˇnemeˇní)cˇi vyzvednepenízezbeˇžnéhoúcˇtuaobdržíobeˇživo(takévtomtoprˇípadeˇsemeˇnový agregátM1avyššíagregátynemeˇní,nebot ˇ zu˚stateknabeˇžnémúcˇtusesicesnížil aleostejnoucˇástkusezvýšilobjemobeˇživa).Neˇkterˇíautorˇitentoprocesoznacˇují jako”bankypu˚jcˇujíneˇco,covu˚becnemají(peníze)“.

Tentozásadnírozdílvzachyceníposkytnutýchúveˇru˚jedu˚sledkemtoho,žebanky narozdílodnebankovníchjednotekposkytovánímúveˇru˚vytvárˇejípeníze.Jedná seofundamentálnískutecˇnost,kterámámnohozávažnýchteoretickýchipraktickýchdopadu˚.Jetaképatrné,žekauzalitameziúveˇryavkladymájednoznacˇný smeˇr.Jezrˇejmé,že ”úveˇryvytvárˇejívklady“, anikolinaopak(ikdyžúcˇetne ˇ docházísoucˇasneˇkzachyceníposkytnutéhoúveˇruiprˇijatéhovkladu).Teprvepoté mu˚žeprˇíjemceúveˇrudisponovatsvkladem,tj.naprˇíkladprovéstplatbucˇiprovést výbeˇrobeˇživazbeˇžnéhoúcˇtu.55

Vpoveˇdomíverˇejnosti,abohuželneˇkdyivteorii,existujenázor,žeprˇedposkytnutímúveˇrubankymusejízískatvklady.Takovéúvahyvycházejíztoho,žeobchodní bankyúdajneˇprˇijímajívklady(tj.zdroje),zekterýchposkytujíúveˇry,nebojejinak investují.Tatomyšlenkajeocˇividneˇchybná.Nenítomutak. Neplatí,žebankyprˇi poskytováníúveˇru˚používajízdroje. Ktomu,abybankaposkytlaúveˇr,nepotrˇebujeanikorunuvkladu.Každéposkytnutíúveˇruourcˇitémobjemuznamenátvorbu zdrojevestejnévýši. Naopak,bankyposkytovánímúveˇrvytvárˇejízdroje. Tuto skutecˇnostpopsalKnutWickselljižvroce1898vknizeÚrokaceny.56

Mnoholidísinaivneˇmyslí,žekdyžsiuložípenízedobankynabankovníúcˇet (úrokovámíranaprˇíklad4%),takbankatytopenízepu˚jcˇíneˇkomujinému(úrokovámíranaprˇíklad8%).Skutecˇnostíaleje,žebankanepotrˇebujepenízeklientu ˚ protentoúcˇel,aleprojinýúcˇel,jakjevzápeˇtípopsáno.Pokudsinaprˇíkladneˇkdo 55

Zdejevhodnézamysletsenaddefinicíobchodníbanky.Prˇestoževklady(peníze)vznikají poskytovánímúveˇru˚bankami,bankyseneˇkdydefinujíjakoinstituceprˇijímajícívklady(peníze).Tak zákoncˇ.21/1992Sb.,obankách,stanoví,žeprˇijímatvkladyodverˇejnostimu˚žepouzebanka.Krome ˇ tohopodlezákonacˇ.87/1995vkladymohoutaképrˇijímatsporˇitelníaúveˇrnídružstva,avšakpouze odsvýchcˇlenu˚.BankymajízezákonapovinnostmítbeˇžnýúcˇetuC ˇ eskénárodníbanky.Jemožné setakésetkatsalternativnídefinicíbankyjakoinstituce,poskytujícíúveˇry,cˇiinstituce,kterámá beˇžnýúcˇetucentrálníbanky.

56 Wicksell,K.: Interestandprices. Kelley,NewYork1898,1962.

vezmehypotecˇníúveˇr,peníze,kterémubankapu˚jcˇí,prˇedstavujínoveˇvytvorˇené peníze.

Ano,bankovnictvíjeskutecˇneˇzvláštnídruhpodnikání.Vžádnémprˇípadeˇbanky prˇiposkytováníúveˇru˚neposkytujípenízevkladatelu˚.Mnoholidítomustáleneveˇrˇí, nebot ˇ nemohoupochopitskutecˇnost,žebankyjejichpenízenaposkytováníúveˇru ˚ nepotrˇebují.Procˇtedybankysbírajívklady? Obchodníbankypotrˇebujívklady naktomu,abymeˇlydostatecˇnoulikviditunarezervnímúcˇtuucentrální bankynebonacizomeˇnovýchnostroúcˇtechuzahranicˇníchobchodníchbank. Zájemovkladyklientu˚majíztohotodu˚vodu.

Každéposkytnutíúveˇrubankouklientoviprˇedstavujevsouladusprˇíkladem1.2 ubankyjednuúcˇetníoperaci,atonastraneˇaktivposkytnutíúveˇru(vznikpohledávkybankyzaklientem)anastraneˇzávazku˚prˇipsáníposkytnutécˇástkynabeˇžný úcˇettéhožklientaubanky(vznikzávazkubankyvu˚cˇiklientovi).Podobneˇuklienta sejednáojednuúcˇetníoperaci,atonastraneˇaktivprˇipsánípeneˇznabeˇžnémúcˇtu (vznikpohledávkyklientazabankou,tj.vznikhotovostiklienta)anastraneˇzávazku˚prˇijetíúveˇru(vznikzávazkuklientavu˚cˇibance).

Poposkytnutíúveˇrubeˇžneˇnásledujeplatbazbeˇžnéhoúcˇtuprˇíjemceúveˇru, naprˇíkladdodavatelizbožícˇislužeb(naprˇíkladnazákladeˇfakturyprˇedložené klientem).Pokuddodavatelzbožícˇislužebmábeˇžnýúcˇetutéžecˇijinébanky vC ˇ eskérepubliceajerezidentemC ˇ eskérepubliky,potomsemeˇnovéagregáty takovouplatbounemeˇní.

Vprˇíkladu1.2jsmeprˇedpokládali,žebankaposkytnutímúveˇrunebankovní jednotceprˇipíšecˇástkunabeˇžnýúcˇettéženebankovníjednotkyutéžebanky.Není tovšaknutné.Vneˇkterýchprˇípadechobchodníbankavokamžikuposkytnutíúveˇru platíprˇímododavatelizbožícˇislužebsvéhoklienta(naprˇíkladnazákladeˇfaktury prˇedloženéklientem).57

Platítedy:

pokuddodavatelzbožícˇislužebmábeˇžnýúcˇetustejnébanky,obchodníbanka debetujeúveˇrovýúcˇetsvéhoklientaakreditujebeˇžnýúcˇetdodavatele(toplatí prokorunovéicizomeˇnovéúveˇryaplatby), pokuddodavatelzbožícˇislužebmábeˇžnýúcˇetujinébankyvC ˇ eskérepublice ajednáseokorunovouplatbu,obchodníbankadebetujeúveˇrovýúcˇetsvého klientaakreditujerezervníúcˇetuC ˇ eskénárodníbanky(tj.zasílákorunovou cˇástkunabeˇžnýúcˇetdodavatele),a vostatníchprˇípadech,tj.i)pokuddodavatelzbožícˇislužebmajíbeˇžnéúcˇty ubankymimoC ˇ eskourepublikubezohledunameˇnuplatbycˇiii)dodavatel zbožícˇislužebmábeˇžnýúcˇetujinébankyvC ˇ eskérepubliceajednáseocizo-

57 Objasneˇníplatebníhostykujeuvedenovcˇásti1.3.8.azejménavposledníkapitole.

meˇnovouplatbu,obchodníbankadebetujeúveˇrovýúcˇetsvéhoklientaakredituje nostroúcˇetuzahranicˇníbankycˇikreditujevostroúcˇetzahranicˇníbanky(tj. zasílákorunovoucˇástkunabeˇžnýúcˇetdodavatele).58

Pokudneˇkteráobchodníbankaexpandujevícevúveˇrechnežvevkladech(dochází uníkodlivuvkladu˚dojinýchobchodníchbank,tj.kesníženíjejílikvidity ucentrálníbanky),tentorozdílmusívyplnitprˇijetímúveˇru˚cˇivkladu˚namezibankovnímtrhuodjinýchobchodníchbank.Zatakovésituaceurcˇiteˇexistujeneˇkterá obchodníbanka,kteránaopakexpandujevícevevkladechnežvúveˇrech(dochází uníkprˇílivuvkladu˚zjinýchobchodníchbank,tj.zvýšeníjejílikvidityucentrální banky).

Bankymohouposkytovatúveˇrypodlesvéhouváženíteoretickyvneomezenémrozsahu(tj.objemvolnýchzdroju˚bankjenekonecˇný). Úveˇrováexpanze (credit expansion),tj.zvyšováníobjemubankovníchúveˇru˚poskytnutýchdomácnostem, podniku˚maverˇejnémusektoru,mu˚žepokracˇovatdonekonecˇna.Prˇikaždémposkytnutíúveˇrusesoucˇasneˇzvyšujíaktivaazávazkybankohodnotuúveˇru(obr.1.5). Ostejnouhodnotusezvyšujíaktivaazávazkydlužníku˚.Úveˇrováexpanzeobecne ˇ mátendenciru˚stexponenciálneˇ.Skutecˇneˇ,veveˇtšineˇvyspeˇlýchzemídošlo vuplynulých60letechkexponenciálnímuru˚stuširokýchmeˇnovýchagregátu˚.

stávajícíposkytnutéúveˇryklientu˚m (dlužníku˚mobchodníchbank)

kapitálbanky

stávajícíprˇijatévkladyodklientu ˚ (veˇrˇitelu˚obchodníchbank)

novéposkytnutéúveˇryklientu˚m novéprˇijatévkladyodklientu ˚

Obr.1.5 Soucˇasnátvorbanovýchposkytnutýchúveˇru˚avkladu˚(tj.tvorbapeneˇz)

58 Prˇedpokládáme,žecizomeˇnovýplatebnístykmezibankamivC ˇ eskérepubliceseprovádíprostrˇednictvímprˇíslušnýchzahranicˇníchbank,tj.neprˇedpokládámeexistencinostroúcˇtu˚avostroúcˇtu˚mezi bankamivC ˇ eskérepublice.

Banka

Bankyposkytujíúveˇryzdu˚vodumaximalizacesvýchzisku˚:nabíhajícíúrokové výnosybankzposkytnutýchúveˇru˚prˇevyšujínabíhajícíúrokovénákladybank zprˇijatýchvkladu˚. Obchodníbankyobvykleúrocˇíúveˇryposkytnutéklientu˚m ajinépohledávky(tj.nastraneˇaktiv)úrokovýmimíramiprˇevyšujícíúrokovémíry namezibankovnímtrhu,tj.úrokovýmimíramiprˇevyšujícímiLIBOR,PRIBOR apod.C ˇ

ímjeklientdu˚veˇryhodneˇjší,tímjenižšíprˇevýšeníúrokovýchmeˇrudaného úveˇrunadLIBOR,PRIBORapod.Prˇevýšeníjetakéovlivneˇnokonkurencímezi bankami.Naopakzu˚statkynaúcˇtechklientu˚(tj.vkladyklientu˚)ajinézávazky(naprˇíkladzemitovanýchdluhovýchcennýchpapíru˚)obvykleúrocˇíúrokovýmimírami neprˇevyšujícímiúrokovémírynamezibankovnímtrhu,tj.úrokovýmimíramineprˇevyšujícímiLIBID,PRIBIDatd.

Otázkouje,jakbybylastanovenaúrokovámíranamezibankovnímtrhu(zjednodušene ˇ mezibankovnímíra, interbankrate)bezregulaceúrokovýchmeˇrcentrální bankou.Takovousituacisilzeobtížneˇprˇedstavit,protoževkaždézemicentrální bankaúrokovémíryreguluje.Stavbeztakovéregulacesianinelzeprakticky prˇedstavit.Ikdyžsevucˇebnicíchmakroekonomiepopisujíru˚znémodely(naprˇíklad modelIS-LM),kteréúrokovoumíruchápoujakonezávislepromeˇnnouvelicˇinu urcˇenounazákladeˇnabídkyapoptávkypopeneˇzích,praktickytomutakzcelanení. Urcˇitoumezibankovnímíruregulujecentrálníbankadanézemeˇ.59 Odtéto úrokovémíryobchodníbankyodvozujíúrokovémíryzúveˇru˚aúrokovémíry zvkladu˚.

Rozdílmezipru˚meˇrnouúrokovoumírouzúveˇru˚apru˚meˇrnouúrokovoumírou zvkladu˚prˇedstavuje úrokovérozpeˇtí (interestratespread),kterébancegeneruje úrokovýzisk.60 Jetopatrnézprˇíkladu1.3,kterývycházízprˇíkladu1.2.Prˇedpokládámeúrokovémírynamezibankovnímtrhuvevýši6%.Necht ˇ obchodníbanka úrocˇívkladyprˇijatéodklientu˚úrokovoumírou4%a poskytnutéúveˇryúrocˇí8%.

Znamenáto,žepojednomrocebankamázposkytnutéhoúveˇruaprˇijatéhovkladu úrokovýzisk40Kcˇ(80−40Kcˇ).Tentozisk40Kcˇodpovídáúrokovéztráteˇ40Kc ˇ klientu˚.

59 Prˇesneˇjirˇecˇeno,centrálníbankaregulujepouzejedenbodvýnosovékrˇivky,atonajejímkrátkém konci.Naprˇíklad: Fedrˇídíjednodenní(overnight)úrokovoumírunamezibankovnímtrhu,tj.cílovoumírufederálníchprostrˇedku˚(targetfederalfundsrate), Evropskácentrálníbankarˇídíúrokovoumíruhlavníchrefinancovacíchoperací(mainrefinancing operationsrate),kterémajísplatnost14dnu˚(vpodstateˇsejednáo14denníEURIBOR), BankofJapanrˇídínekolaterizovanoujednodennímíru(uncollaterizedovernightcallrate), BankofEnglandrˇídíúrokovoumíru,zakterouBankofEnglandposkytujekolaterizovanéjednodenníúveˇry,tj.oficiálníbankovnímíru(officialbankrate),a C ˇ eskánárodníbankarˇídí14denníPRIBOR,tj.repomíru(reporate).

60 Naopak úveˇrovérozpeˇtí (creditspread)jerozdílmezivýnosnostmidosplatnostidvoudluhových nástroju˚dvoudlužníku˚ojinakstejnýchpodmínkách.Úveˇrovérozpeˇtíodrážírozdílnouúveˇrovou kvalituteˇchtodlužníku˚.Obvyklesepodtímtopojmemrozumírozdílmezivýnosnostídosplatnosti dluhovéhonástrojerizikovéhodlužníkaavýnosnostídosplatnostibezrizikovéhodlužníka(státu), prˇicˇemždluhovénástrojejsoujinakstejné(splatnostapod.).

Prˇíklad1.3 Úrokovévýnosyaúrokovénákladybankanebankovníchjednotek zposkytnutéhoúveˇru

1)Poskytnutíúveˇru1000KcˇbankounebankovníjednotceB

2)Platba1000KcˇnebankovníjednotkyBnebankovníjednotceCzakoupihmotnéhomajetku (prˇedpokládáme,ženebankovníjednotkaBinebankovníjednotkaCmajíbeˇžnýúcˇetutéže banky)

3)Rocˇníúrokyzposkytnutéhoúveˇruvevýši80Kcˇ(úrokovámíra8%)

4)Rocˇníúrokynabeˇžnémúcˇtuklientavevýši40Kcˇ(úrokovámíra4%)

Bankaposkytujícíúveˇr

PoskytnutéúveˇrynebankovníjednotceB

BeˇžnýúcˇetnebankovníjednotkyB

1)1000Kc ˇ 3)80Kc ˇ 2)1000Kc ˇ 1)1000Kc ˇ

BeˇžnýúcˇetnebankovníjednotkyC

2)1000Kc ˇ 4)40Kc ˇ

Úrokovénáklady

Úrokovévýnosy

4)40Kc ˇ 3)80Kc ˇ

NebankovníjednotkaBprˇijímajícíúveˇr

Beˇžnéúcˇtyubank

Prˇijatéúveˇry

1)1000Kc ˇ 2)1000Kc ˇ 1)1000Kc ˇ 3)80Kc ˇ

Hmotnýmajetek

2)1000Kc ˇ Úrokovénáklady

3)80Kc ˇ

Prˇíklad1.3 −pokracˇování

NebankovníjednotkaCprodávajícíhmotnýmajetek

Beˇžnéúcˇtyubank

2)1000Kc ˇ 4)40Kc ˇ Hmotnýmajetek

pocˇátecˇnízu˚statek 2)1000Kc ˇ

4)40Kc ˇ

Protožeúrokovémíry(aúroky)uposkytnutýchvkladu˚jsouobecneˇvyššínežúrokovémíry(aúroky)uvkladu˚,klientimajísplatitvíce,nežjejimprˇipsánona vkladovéúcˇty.Tomu˚ževéstkakademickédomneˇnce,žeikdybytedyvšichni dlužnícibanknasplaceníúveˇru˚vycˇerpalivkladyvšechklientu˚,prˇesto byzu˚staly ješteˇpohledávkyobchodníchbankzaklientyvevýširozdílumeziúrokyzúveˇru˚aúrokyzvkladu˚(úrokovýzisk),aleklientibyjižžádnépenízenasplacení nemeˇli. Jinýmislovy,údajneˇpenízenasplacenívšechúveˇru˚neexistují.Nenítomu alezcelatak.Jetrˇebasiuveˇdomit,žeúrokovýziskvstupujedovýsledkubanky abeˇžneˇjezcelanebovevelkémírˇevyplacenveformeˇdividendatantiém.Prˇitom vznikajípeníze,zekterýchjemožnésplatitúveˇry.

Avšakiprˇimaximalizacizisku˚bankyúveˇrováexpanzevurcˇitémokamžiku zpomalí,zastavícˇidokoncedojdekesnižováníobjemuúveˇru˚.Du˚vodyjsoutyto: postupneˇsílíproblémymnohadlužníku˚sesplácenímúveˇru˚;zpocˇátkudlužníci nemívajíproblémysesplácenímúveˇru˚,alepotížesestávajíbeˇžneˇpatrnéažpo neˇkolikaletech;bankavtakovémprˇípadeˇmávytvárˇetopravnépoložkyktakovýmúveˇru˚m,tj.mácˇástúveˇru˚prˇeúcˇtovatdonákladu˚;tímsealesilne ˇ snižujeziskbankyabankaztrácímotivacikdalšímuposkytováníúveˇru˚,a takéregulaceobvyklestanoví urcˇitáomezenínaposkytováníúveˇru˚; avšak regulacejsouobvykleprobankyvelicemírnéavýznamneˇjevposkytování úveˇru˚neomezují;naprˇíkladbeˇžneˇexistujílimityúveˇrovéangažovanostivu˚cˇi jednomuklientoviavu˚cˇihospodárˇskyspjatéskupineˇosobalimitykapitálové prˇimeˇrˇenosti,kteréjsouvázánynakapitálbanky;pokudbankadosáhlanalimit

úveˇrovéangažovanosticˇikapitálovéprˇimeˇrˇenostiahodlápokracˇovatvúveˇrováníklientacˇihospodárˇskyspjatéskupinyosobcˇihodlápokracˇovatvúveˇrováníobecneˇ,potommusínavýšitkapitál; anilikviditabankyneprˇedstavuje praktickyžádnéomezenínaposkytováníúveˇru˚, jakseneˇkdychybneˇuvádí.

Bankyprˇednostneˇposkytujíúveˇryklientu˚msnejnižšímúveˇrovýmrizikem,naprˇíkladpodnikovýmklientu˚msúveˇrovýmhodnocením(creditrating)AAA,poté téžpodnikovýmklientu˚msvyššímúveˇrovýmrizikem,naprˇíkladsúveˇrovým hodnocenímAAatd.(obr.1.6).Pochopitelneˇneˇkterébankymajíveˇtšíaverzivu˚cˇi rizikuaskoncˇísposkytovánímúveˇru˚klientu˚mnaprˇíkladmeziúrovneˇmiBBaB. Jinébankynaopakmajínižšíaverzivu˚cˇirizikuaposkytnouúveˇryiklientu˚mCCC. Jepouzenaobchodníchbankách,abysprávneˇodhadly,kterýmklientu˚mmohou ješteˇúveˇryposkytovat,tj.ukterýchjevysocepravdeˇpodobné,žesvouekonomickouaktivitoubudoumociprˇijatéúveˇryvcˇetneˇúroku˚splatit.Jakuvidímedále, centrálníbankamu˚žeúveˇrovouaktivituobchodníchbankvurcˇitémírˇeovlivnit nastavenímmeˇnovépolitiky,tj.regulacíkrátkodobýchúrokovýchmeˇr.

Banka

úveˇrypodniku˚mAAA (úveˇrynejvyššíkvality, úveˇrovériziko=0%)

úveˇrypodniku˚mAA

úveˇrypodniku˚mA vklady

úveˇrypodniku˚mBBB

úveˇrypodniku˚mBB

úveˇrypodniku˚mB

úveˇrypodniku˚mCCC

úveˇrypodniku˚mCC

úveˇrypodniku˚mC

úveˇrypodniku˚mD (úveˇrynejnižšíkvality, úveˇrovériziko=100%)

hraniceposkytováníúveˇru ˚ stanovenákonkrétníbankou

Obr.1.6 Poskytováníúveˇru˚bankamipodniku˚m

Pokudbyvšakbankyposkytovalyúveˇrypouzenejlepšímklientu˚m,potombynedosáhlymaximálníhozisku.Poskytováníteˇchtoúveˇru˚jesicespojenostémeˇr ˇ nulovýmúveˇrovýmrizikem,aletytoúveˇrybankyposkytujízapraktickybezrizikovéúrokovémíry,kteréjsouprˇibližneˇrovnéúrokovýmmírámmezibankovního trhu.Naopakposkytováníúveˇru˚méneˇdu˚veˇryhodnýmklientu˚mjespojenosvyššímúveˇrovýmrizikem,aletytoúveˇrybankyposkytujízaúrokovémíryiznacˇne ˇ prˇevyšujícíúrokovémírymezibankovníhotrhu.

Vyššíúrokovémírygenerujíprobankyvyššíúrokovévýnosy,alenadruhéstrane ˇ bymeˇlyuteˇchtorizikoveˇjšíchúveˇru˚vytvárˇetopravnépoložky,nebot ˇ nesplácení teˇchtoúveˇru˚jebeˇžneˇjší.Vteoriisemázato,že vyššíúrokovévýnosybymeˇly býtvíceméneˇkompenzoványopravnýmipoložkami. Jeumeˇnímkaždébanky správneˇposouditrizikokaždéhoklientaarozhodnoutoposkytnutíúveˇru.

Bankyprˇiposkytováníúveˇru˚bojujíodobréklienty.Jednásezejménaotakové klienty,ukterýchexistujedostatecˇnátransparentnostahistorie.Tizrˇejmeˇbudou schopniaochotniúveˇrysplácet.Dobrýchklientu˚jemálo.Špatnýchklientu˚je nekonecˇnémnožství.Tibud ˇ nebudouschopnineboochotniúveˇrysplácet.Zazvlášt ˇ špatnéklientyseobecneˇpovažujístranysprˇízneˇnésdanoubankou(relatedparty, affiliatedparty, connectedparty),ukterýchochotasplácetjeprˇirozeneˇnižší.Proto platípravidlo”nikdynepu˚jcˇujznámým“.

Prˇestožebankynejsouteoretickyvposkytováníúveˇru˚omezeny,praktickyjsou omezenytím,žeuvysocerizikovýchklientu˚jevysocepravdeˇpodobnéjejich selhání,tj.nesplaceníúveˇru.Poskytováníúveˇru˚klientu˚msnižšímhodnocenímje rizikovénejenomprosamotnoutakovoubanku,aletaképrobankovnísystémjako celek.Takovémuposkytováníúveˇru˚sevomezenémírˇesnažízabránitbankovní regulace.61

Bankystojíprˇisvémrozhodováníprˇiposkytováníúveˇru˚budoucímdlužníku˚mprˇed problémem,zdadlužníksámosobeˇbudeposkytovatprˇesnéinformacepodlezásadyotevenosti(openbookstrategy).Bankymusímítjasno,docˇehojdou.Krome ˇ tohoexistujeriziko,kterédlužníknemu˚žeprˇílišovlivnit,atoževneˇjšíprostrˇedí sebudevyvíjetjinak,nežobeˇstranyprˇedpokládají.Protobankylimitujísvé expozicenejenompodlejednotlivýchklientu˚aleipodlejednotlivýchodveˇtví, oboru˚atrhu˚,zemíameˇn.

Základnípravidloprobankyzní,abydobrˇeznalysvéklienty.Starébankovníprˇíslovírˇíká”pokuddlužíšbancemiliondolaru˚,bankavlastnítebe;pokudaledlužíš

61

Neˇkterˇíúveˇrovípracovnícibankvneˇkterýchzemíchsenebránínabídceúplatkuzaschváleníúveˇru. Úplatkydávajíklienti,kterˇídoprˇeduví,žeúveˇrnesplatí(naprˇíkladmaléastrˇednípodniky).Úplatky mohoucˇinitaž10%objemuúveˇru˚.V90.letechminuléhostoletíjejichvýševC ˇ eskérepublice mohladosahovataž20%.Takneˇkterˇíúveˇrovípracovnícibankjednakdostávajíbonusyzaplneˇní plánuobjemuposkytnutýchúveˇru˚ajednakdostávajíúplatkyodprˇíjemcu˚úveˇru˚.

bancemiliardudolaru˚,potomvlastníšbanku“.62 Dotakovésituacebysežádná bankanemeˇladostat.Protobankovníregulacebeˇžneˇstanovílimitynavelkéexpozicevu˚cˇiklientu˚m.

Vývojposkytováníbankovníchúveˇru˚vcˇasejecyklický, tj.sledujehospodárˇský cyklus(businesscycle).Beˇhemoživeníakonjunkturyúveˇrovípracovnícibank pohlížejínaposkytováníúveˇru˚optimisticˇteˇjiaúveˇrujívíce.Hlasosobvrˇízenírizik mámenšíváhu.Naopakvdobáchkrizedocházíktvorbeˇopravnýchpoložek aodpisu˚múveˇru˚donákladu˚,kterévdrˇíveˇjšímobdobíbylyúveˇrovýmipracovníky poskytnutypodlevolneˇjšíchpodmínek.Zatakovésituacebankyposkytujíméne ˇ úveˇru˚aosobyvrˇízenírizikjsoudu˚ležiteˇjší.Toplatíbezohledunato,žeúveˇroví pracovnícibankjsouplacenipodleobjemuposkytnutýchúveˇru˚.Vkonkurencˇním prostrˇedíchteˇjípochopitelneˇzvýšitpodílnatrhu.

Zprˇíkladu1.2jepatrné,žeposkytnutíúveˇruprˇedstavujeubankysoucˇasnézvýšení aktivizávazku˚.Jinýmislovy,sevznikempohledávekbanksoucˇasneˇvznikají závazkybank,nebot ˇ poskytnutécˇástkyúveˇru˚jsouprˇipsánynaúcˇtyklientu˚.Pokud vdalšífázidocházíkplatbeˇzúcˇtuklienta,platbaprˇedstavujepouzesnížení zu˚statkunaúcˇtuplátceasoucˇasnézvýšenízu˚statkunaúcˇtuprˇíjemce. Platbami meziklientysenemeˇníagregátnízu˚statkynabankovníchúcˇtechklientu ˚ apokudjsouobaklientirezidentycˇiobajsounerezidenty,potomsenemeˇní anipeneˇžnízásoba(množstvípeneˇz). Toplatíjakvprˇípadeˇplatebsystémem korespondentskýchbank,takvprˇípadeˇplatebsystémemzúcˇtovacíhocentra (clearinghouse).Zúcˇtovacícentravznikajíkusnadneˇníplatebníhostykuamohou (alenemusejí)býtorganizovánacentrálnímibankami.

Zvýšeuvedenéhojepatrné,že procestvorbypeneˇzposkytovánímúveˇru ˚ bankaminebankovnímjednotkámjevelicejednoduchý. JohnKennethGalbraith vroce1975napsal:”Proces,kterýmbankyvytvárˇejípeníze,jetakjednoduchý,až torozumnebere“.63 Obchodníbankygenerujípeníze”znicˇeho“,obrazne ˇ rˇecˇeno”zevzduchu“. Tojefakt,nakterémsevdohlednédobeˇvesveˇteˇnic nezmeˇní.Vdávnéminulostibylysystémyvytvárˇejícípenízeznicˇehopovažovány zazru˚dnéabylypotlacˇoványru˚znýmietickýmianáboženskýmisystémy.Prˇesto pocˇátkydnešníhobankovníhosystémujsouneˇkdyprˇed300letyadnessejedná ojedinýbankovnísystém.Ano,bankovnísystémfungujejakoperpetummobile. Mnoholidíjejpovažujezanejveˇtšípodvoddnešníhosveˇta.Vtomspocˇívámoderní alchymiepeneˇz.

62 Whenyouowethebankamilliondollars,thebankownsyou.Butwhenyouowethebankabillion dollars,youownthebank.

63 ”Theprocessbywhichbankscreatemoneyissosimplethatthemindisrepelled“vknize Galbraith,J.K.: Money:whenceitcame,whereitwent. HoughtonMifflin.Boston1975.