EB956040

O-KEE-PA: NÁBOŽENSKÉ OBŘADY; A DALŠÍ ZVYKY MANDANŮ George Caltin Se třinácti barevnými ilustracemi.

Poznámka překladatele: Názvy indiánských kmenů, jsou brány podle Mudrocha (pokud není uvedeno jinak).

Medicine – pro severoamerické indiány jakýkoli věc či činnost, u které se má za to že má magickou sílu (viz. www.dictionary.com) - bohužel nevím jak se to překládá do češtiny.

© 2024 Bodyart Press s.r.o.

Z originálu O-Kee-Pa: A Religious Ceremony: And Other Customs of the Mandans od George Catlina vydaného v roce 1867 vydání první www.bodyartbook.cz ekniha : ISBN: 978-80-88615-25-5

Předmluva Každý muž má, nebo by měl mít, zvláštní ambice na které ve svém životě soustředí své hlavní síly: mou ambicí, která se vyvíjela asi od mých třiceti let, bylo zachytit vzhled a zvyky početných ras lidí, které začínají rychle zanikat. Při této studii jsem strávil čtrnáct let svého života mezi různými kmeny indiánů v severní, jižní a střední Americe, a z početných zvyků, které jsem zaznamenal, není žádný tak zvláštní a překvapivý jako téma této knihy O-kee-pa Mandanů, - každoroční rituál, který jsem popsal v dřívější publikaci. Ale tento popis tvořící jen odstaveček ve velké práci, byl nutně příliš krátký, aby zachytil všechny vztahy zvyku, který získává na zajímavosti je-li pochopen ve všech svých fázích.

Tato publikace, která je určena pro všechny skupiny čtenářů, stejně jako pro vědce a jejich studium, nikoli společenských norem (proprieties) muže, ale Muže, a která předtím v tomto rozsahu nevyšla a je vytvořena s vědomím povinnosti, zachovat veškeré lidské zvyky mimořádného významu, vlastní jednomu kmenu v Americe, který už nyní, jak se zdá, zanikl, což nechává v mých rukou, zachování jejich individuálního vzhledu a zvláštních způsobů.

Geo. Catlin

Dopis od prince Maxmiliána z Neuwied “Neuwied, Prusko, 20. Prosinec, 1866.

“Panu Georgi Catlinovi “Vážený Pane, “Váš dopis přišel bezpečně do mých rukou, a oživil téměř zapomenuté vzpomínky na můj pobyt mezi indiány z Missouri před třiceti léty.

“Madanský kmen, který oba známe tak dobře, a se kterým jsem strávil celou zimu, byl jedním z prvních, který byl vymýcen hrozným onemocněním, kdy všichni slavní náčelníci, Mah-to-toh-pa, Char-a-ta, Numa-ka-kie, atd. atd. zemřeli; a není jisté zda někdo z nich zůstal aby zaznamenal historii, zvyky a náboženské představy svých lidí.

“Ačkoli jsem přijel později a nebyl, tak jako Vy, očitým svědkem těchto pozoruhodných strádání a mučení O-keepa, strávil jsem celou zimu s Mandany a vyslechl jsem od všech významných náčelníků, a také od pana Kippa (který byl v té době ředitelem Fort Clarke v mandanské vesnici a skvěle ovládal mandanský jazyk) velmi detailní a ucelený popis svátku O-kee-pa, kdy mladí muži vytrpí svůj velký zápas; a po všem co jsem sám slyšel a vypozoroval, mohu ověřit přesnost Vašeho líčení.

“V popisu mé cesty severní Amerikou (Anglické vydání) velmi detailně popisuji O-kee-pa, tak jak mi byla popsána náčelníky a panem Kippem, a je to velmi podobné tomu jak ji popisujete Vy – a nikdo by, jak doufám, neměl zpochybňovat naši věrohodnost.

“Znám většinu amerických prací publikovaných o amerických indiánech, a mnoho z nich také vlastním; ale

shrnout je všechny by byla pro mne, v mých 83 letech, příliš těžká práce.

“Schooleraft je autor, který zná Indiány své vlastní části země velmi dobře, ale já neznám jeho poslední velkou práci na toto téma. Pokud by měl pochybnost, o tom co jsme napsali v našich pracích, o velkých šamanských svátcích O-kee-pa, byl by se opravdu mýlil.

“Pokud by Vám moje zpráva mohla být užitečná jako svědectví, byl bych velmi rád.

“Váš oddaný “(Podepsán) Max. Prince of Neuwied” (vii)

O-kee-pa: Náboženský obřad Mandanů Ve vyprávění o čtrnácti letech cestování a přebývání mezi domorodými kmeny severní a jižní Ameriky, nazvaném ‚Život mezi indiány‘ (‚Life amongst the Indians‘), a publikovaném v Londýně a v Paříži, několik let poté, jsem popsal kmen Mandanů – jejich vzhled, vlastnosti a zvyky; a krátce jsem zmínil zvláštní a jedinečný zvyk, který se nyní chystám popsat podrobněji.

Jak jsem uvedl, byl vynechán proto, že jsem mu chtěl věnovat více prostoru. Tímto zvykem je “O-kee-pa”, výroční náboženský obřad, jehož přesné dodržování tito primitivní a pověrčiví lidé považovali nejen za životní zkoušku, ale za vlastní postatu existence; pokud jde o tradici, jejich jedinou historii, učila je ve víře, že jednotlivé formy tohoto obřadu přivádějí bizony a zabezpečují dostatek jídla, a že vynechání tohoto každoročního obřadu a objetí vodě, by na ně mohly přinést opakování pohromy, která je podle pověstí již jednou postihla, a zahubila všechny lidi, až na jednoho muže, který se svou kánoí přistál na vysoké hoře na Západě (West).

Tato pověst však nebyla charakteristická pouze pro Mandanský kmen, ale mezi sto dvaceti různými kmeny, které jsem v severní, střední a jižní Americe navštívil, jsem nenašel žádný, který by mi nevyprávěl, přesnou nebo mnohoznačnou, pověst o takové pohromě, kdy se jeden, tři nebo pět osob zachránilo před vodami na vrcholku vysoké hory. Některé z těchto kmenů na úpatí

skalistých hor a na pláních ve Venezuele a v Pampa del Sacramento v jižní Americe, pořádaly každoroční pouť k vrcholu, kde se údajně lidé před potopou zachránili, v kánoi nebo jinak, a, podle tajuplných pravidel svých šamanů, přeneli své prosby a nabídli oběti Velkému Duchu (Great Spirit, Manitou), aby se ujistili že budou osvobozeni od podobné katastrofy.

Indiánské tradice jsou zpravidla protichůdné, a brzy se stávají pověstmi; ale jak silným důkazem takové události je jednotná pověst domorodých kmenů celého kontinentu! – jak silné potvrzení útržkovitých zpráv (Mosaic account), - a co nezodpovězená otázka, zda je anthropos Americanus rasou, která žila již před potopou!

A jak právě tvrdit to dělá sporným, s rozmanitými způsoby a zvyky, které tito prostí lidé prováděli při oslavách ..... (vynechaný konec odstavce – nenapadá mě smysluplný překlad).

Někteří autoři, kteří se snaží vysledovat původ amerických indiánů v Asii nebo Egyptě, rozvinuli tyto tradice jako důkaz podporující jejich teorie, které jsou, doposud, jen nepotvrzenými hypotézami; a jako dosud není známa existence (jak mohu prokázat, ale ne na tomto místě), buď v amerických jazycích, nebo v mexických či aztéckých, nebo dalších monumentech těchto lidí, jednoho jediného důkazu o imigraci (ačkoli ten mohl být vytvořen), tyto zvyky až doposud jsou podle mne, ale ne jich, - americké, - původní, a ne dovezené.

Pokud by se ukázalo, že oficiální příběh Potopy světa a Stvoření světa omezoval tyto události pouze na jeden kontinent, pak by to mohlo znamenat, že americké rasy pocházejí z východního kontinentu, a přinesly si tuto pověst s sebou; avšak dokud to není ověřeno, americké

pověsti o Potopě nejsou důkazem o tom, že indiáni pocházejí z východu. Pokud by to tak bylo, a původní obyvatelé Ameriky by si přinesli svou pověst o Potopě světa z východu, proč by si nepřinesli také pověst o jeho stvoření.

Ačkoli v Americe neexistuje kmen, který by neměl nějakou pověst o stvoření lidí, není mezi nimi jediná, která by měla sebemenší podobnost se Starým zákonem.

Je to podivné, pokud tito lidé pocházejí ze země, kde božské vnuknutí (inspiration) bylo počátkem celé historie! Mandanové věřili, že byli stvořeni pod zemí, a že část jejich lidu tam dosud přebývá. Čoktové prohlašují, že „oni byli stvořeni krabem (craw-fish=také rak nebo humr), žili střídavě pod zemí a nad zemí, podle svého přání; ale jednoho slunného dne vyšli ze svých malých děr v zemi aby se ohřáli na slunci, a část jejich kmene byla zahnána pryč a nemohla se vrátit; tak si postavili čoktské vesnice a zůstali kmenem žijícím pouze nad zemí“.

Siouxové (podle Zeleného) líčí svou pověst o stvoření velmi podrobně. Říkají že „Všichni indiáni byli vytvořeni z červené horniny používané k výrobě dýmek (red pipestone), která má přesně jejich barvu; že Velký duch (Manitou) si později svolal všechny kmeny dohromady v lomu na tento červený kámen, a řekl to, že tento červený kámen je jejich tělem a proto je možné jej používat pouze na výrobu dýmek“.

Další kmeny byly stvořeny pod vodou; a přinejmenším jedna polovina kmenů v Americe si představuje, že člověk byl nejprve stvořen pod zemí, nebo ve skalních jeskyních v horách. Proč ty rozdíly v teorii Stvoření,