EB929002

Účetnictví

bank a některých jiných

finančních institucí 2017

Modifikovaná znění předpisů platných k 31. prosinci 2017 (včetně implementace pro přechodné období) přepracovaná technologií final® Read and Know a přehledně uspořádaná do jednotlivých kapitol podle tematického zaměření informací s doplněným metodickým obsahem

https://www.final.cz

Použití této publikace podléhá všeobecným obchodním podmínkám pro informační systémy (dále jen dvoustranná smlouva), které upravují obchodní závazkové vztahy mezi pořizovatelem databáze a jeho smluvními partnery, ochranu práv pořizovatele databáze a jeho majetku.

Čl. 1

Úvodní ustanovení a vymezení pojmů

1)Dvoustrannou smlouvou je povinen řídit se pořizovatel databáze a každý jeho smluvní partner.

2)Pro účely dvoustranné smlouvy se rozumí a)informačním systémem databáze podle zvláštního právního předpisu vyjádřená formou knižního zpracování nebo v elektronické formě (dále jen databáze),

b)pořizovatelem databáze Final, s. r. o., se sídlem U Zeleného ptáka 1145/12, 148 00 Praha 4, DIČ/IČ CZ45308951, zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl C vložka 8123, c)smluvním partnerem zákazník, koncový uživatel, distributor, jakož i každý, kdo databázi sám nebo prostřednictvím osob s ním spojených použije,

d)zákazníkem ten, kdo databázi nakoupí u pořizovatele databáze nebo u distributora,

e)koncovým uživatelem fyzická osoba, která databázi použije, f)distributorem ten, kdo je v dohodě s pořizovatelem databáze oprávněn databázi distribuovat (rozšiřovat), g)použitím databáze získání přístupu k databázi, h)aktualizací databáze její soustavná údržba v použitelném stavu,

i)novým vydáním databáze přepracovaná, doplněná, zkrácená či jinak upravená databáze označená počínaje pořadovým číslem 2,

j)zvláštním právním předpisem zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským – autorský zákon.

3)Pro účely dvoustranné smlouvy se za písemnou formu považuje i zpráva odeslaná a doručená elektronickou poštou prostřednictvím počítačové komunikační sítě Internet.

Čl. 2

Autorská práva a podmínky použití databáze

1)Databáze je majetkem pořizovatele databáze. Je chráněna zvláštním právním předpisem a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika ve věcech ochrany autorských práv vázána.

2)Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může databázi použít jen koncový uživatel, který má k tomu oprávnění od pořizovatele data-

báze, nebo takový počet koncových uživatelů, pro který má k tomu zákazník oprávnění od pořizovatele databáze.

3)Nestanoví-li dvoustranná smlouva nebo zvláštní právní předpis jinak, je při použití databáze zakázáno zejména a)rozmnožovat ji, jakož i rozšiřovat, pronajímat, půjčovat, vystavovat a sdělovat třetím osobám,

b)použít ji bez oprávnění a přepisovat nebo jinak přenášet na jiný podklad nebo z nelegálně získaného technického nosiče dat,

c)použít ji nad rámec oprávnění nebo i jinak v rozporu s dvoustrannou smlouvou.

4)Každý smluvní partner je povinen chránit databázi před zneužitím, znehodnocením, úpravou, ztrátou nebo odcizením, jinak odpovídá za újmu tím způsobenou pořizovateli databáze.

Čl. 3

Oprávnění k použití databáze

1)Oprávnění k použití databáze a rozsah použití databáze prokazuje zákazník proplaceným dodavatelským dokladem vystaveným mu pořizovatelem databáze nebo distributorem.

2)Zákazník může formu a rozsah použití databáze z vlastní vůle pozměnit při dodržení podmínek, které pro to dvoustranná smlouva stanoví nebo které pořizovatel databáze v souladu s dvoustrannou smlouvou vyhlásí.

Čl. 4

Projev vůle a registrace

1)Vůli řídit se dvoustrannou smlouvou projevuje každý, kdo databázi použije.

2)Zákazník registrovaný u pořizovatele databáze odebírá aktualizace a nová vydání databáze a platí za použití databáze pořizovateli databáze, dokud svou registraci nezruší.

3)Vůli zrušit svou registraci projevuje každý, kdo to pořizovateli databáze v písemné formě oznámí. Tím není dotčena jeho povinnost vyrovnat své dluhy vůči pořizovateli databáze.

4)Zrušení registrace je účinné prvním kalendářním dnem měsíce následujícího po doručení písemného projevu podle odstavce 3 pořizovateli databáze.

Čl. 5

Aktualizace a nové vydání databáze

1)Aktualizaci a nové vydání databáze poskytuje pořizovatel databáze registrovanému zákazníkovi ve formě a rozsahu odpovídajících jeho oprávnění k použití databáze.

2)Pořizovatel databáze vhodným způsobem vyhlašuje informace o formě, rozsahu a četnosti aktualizace i nového vydání databáze.

Čl. 6

Cenové a platební podmínky

1) Cenové a platební podmínky pořizovatel databáze vhodným způsobem vyhlašuje. Z cen může pořizovatel databáze poskytovat slevy.

2)Za nákup, aktualizaci, nové vydání a použití databáze vystaví pořizovatel databáze dodavatelský doklad, stanoví lhůtu k úhradě ceny a doručí jej registrovanému zákazníkovi.

3)Je-li registrovaný zákazník v prodlení s úhradou svého dluhu vůči pořizovateli databáze, vyzve jej pořizovatel databáze k vyrovnání dluhu písemnou upomínkou. Nedojde-li k nápravě, předá vymáhání dluhu oprávněné osobě.

4)Pořizovatel databáze může registrovanému zákazníkovi zastavit aktualizaci databáze, jestliže je v prodlení s úhradou svého dluhu vůči pořizovateli databáze. Tím není dotčena dlužníkova povinnost platit za použití databáze.

5)Pro účely dvoustranné smlouvy se za den úhrady ceny nebo vyrovnání dluhu považuje den, kdy dojde k odepsání peněžních prostředků z bankovního účtu dlužníka, den uvedený v razítku podací pošty dlužníka nebo den úhrady v hotovosti.

Čl. 7 Závěrečná ustanovení

1)Dvoustranná smlouva je nedílnou součástí databáze. Proti dvoustranné smlouvě nelze ve sporech namítat, že byla kýmkoliv nečtena, opomenuta, ztracena nebo jinak znehodnocena.

2)Porušením povinností pořizovatele databáze uložených mu dvoustrannou smlouvou mohou ve sporech zaniknout i povinnosti registrovaného zákazníka. V ostatních věcech platí právní předpisy České republiky a mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika ve věcech ochrany autorských práv vázána.

3)Tato dvoustranná smlouva nabývá účinnosti dnem 1. září 2013. Vztahy dříve založené mezi pořizovatelem databáze a registrovaným zákazníkem se dále posuzují podle této dvoustranné smlouvy.

Ú

některých

jiných

vodce metodikou finančního účetnictví

Copyright by final ®, © 2018 – 2022 final ® je registrovaná ochranná známka Final, s. r. o.

ISBN 978-80-902657-6-9

Zásady vedení účetnictví .............................................................................................

Účtová osnova vybraných finančních institucí ..........................................................................

Postupy účtování vybraných finančních institucí .......................................................................

Účetní závěrka vybraných finančních institucí ......................................................................... 321

Konsolidace účetních závěrek vybraných finančních institucí .............................................................

567

661

Publikace Účetnictví bank a některých jiných finančních institucí 2017 je připravena jako praktický průvodce metodikou finančního účetnictví usnadňující orientaci v předpisech, které ji v České republice pro vybrané finanční instituce upravují.

Zahrnuje modifikovaná znění předpisů platných k 31. prosinci 2017 (včetně implementace pro přechodné období) přepracovaná tech nologií final® Read and Know a přehledně uspořádaná do jednotlivých kapitol podle tematického zaměření informací. Je koncipována jako metodickopracovní pomůcka pro každodenní použití (bez zbytečných řečí jde přímo k věci, stručně a výstižně vysvětluje danou problematiku).

Obsah publikace postupně prochází všemi podrobnostmi, od obecných zásad vedení účetnictví, přes směrnou účtovou osnovu a postupy účtování, sestavování účetní závěrky, až po následnou konsolidaci účetních závěrek.

Výjimečné zpracování, při kterém jsou jednotlivá ustanovení vyšší právní normy sloučena s ustanoveními Českých účetních standardů, umožňuje orientaci v aktuálním stavu legislativního rámce bez nutnosti vzájemného porovnávání. Publikace je doplněna i vzorovým účtovým rozvrhem syntetických účtů přeneseným do metodiky pro sestavení účetní závěrky.

Ustanovení publikovaných předpisů jsou modifikována tak, aby jim čtenář lépe porozuměl, a jsou doplněna věcnými vysvětlivkami a odkazy na související právní předpisy umístěnými v poznámkách pod čarou. Výrazným charakteristickým rysem celého díla je i nekompromisní preciznost pojmů.

Publikace je sestavena originálním publikačním designem final® Cover Design15, zajišťujícím dokonalou přehlednost, je vybavena postupnými obsahy, rejstříky, unikátním systémem poznámek pod čarou, které jsou skutečně pod čarou na každé straně, nikoli na konci kapitoly či samotné publikace, a disponuje i řadou dalších inovací, které pomáhají rychlejšímu získávání odborných znalostí.

final® Read and Know je revoluční technologie, s jejíž pomocí jsou distribuované informace zpracovány přístupnější a srozumitelnější formou. Spočívá v důsledném přepracování každého předpisu podle stanovených konvencí, přičemž zohledňuje především věcná hlediska členění jednotlivých ustanovení a zjednodušuje jejich strukturu převedením do postupných tematických bloků.

Používá například vnořená ustanovení, která nahrazují odkazy na související ustanovení jejich plným zněním, a řadu dalších unikátních postupů. Metoda vnořených ustanovení výrazně usnadňuje celkovou orientaci, protože nevyžaduje dodatečné listování ani přechod na jiné stránky. Díky tomu je práce s daty mnohem jednodušší, umožňuje rychlé získávání potřebných informací i precizní osvojování odborných znalostí.

Technologie final® Read and Know přináší výjimečné zpracování, rychlejší, snadnější i progresivnější přístup k informacím. Je výsledkem dlouhodobých zkušeností a intenzivního vývoje. Rozdíl je patrný již na první pohled.

Každá kapitola publikace zpracované technologií final® Read and Know je vybavena přehledným věcným obsahem, zpravidla je rozdělena na oddíly, sekce, části a je zakončena rejstříkem paragrafů, článků nebo obdobných označení. Doplňující informace, odkazy na příbuzná ustanovení daného předpisu i odkazy na související předpisy jsou umisťovány do poznámek pod čarou, aby umožnily plynulý tok hlavního textu. Poznámky pod čarou jsou v každém oddílu kapitoly řazeny chronologicky vzestupnou číselnou řadou.

V úvodu příslušného oddílu dané kapitoly je předpis, jehož znění kapitola zahrnuje, uvozen vždy poznámkou pod čarou, která vymezuje jeho pojmové označování v následujícím textu kapitoly (například dále jen tento zákon, tato vyhláška, toto nařízení vlády apod.). Odkazy na příbuzná ustanovení daného předpisu jsou pak uvozeny například slovy „podle zvláštního ustanovení tohoto zákona“ s označením ustanovení v poznámce pod čarou a odkazy na související předpisy jsou uvozeny například slovy „podle ustanovení zvláštního právního předpisu“ s identifikací souvisejícího předpisu v poznámce pod čarou.

Označení paragrafů, článků (§, čl.) nebo obdobná označení, kterými jsou ustanovení daných předpisů zpravidla uvozována, ustupují do pozadí, aby umožnila zvýraznění věcného členění. Vazby na tato označení jsou však přesto zachovány a jsou zvýrazněny identifikačními zarážkami (indexy) umístěnými vždy na konci každého ustanovení. V případě vnořených ustanovení pak tyto indexy od sebe oddělují jednotlivá ustanovení a slouží k orientaci v jejich struktuře. Vnořená ustanovení jsou uvozena například slovy „podle ustanovení tohoto zákona, které stanoví, že“ s označením ustanovení v poznámce pod čarou, a dále pokračuje text vnořeného ustanovení. Navíc jsou vnořená ustanovení vysázena odlišným stylem písma, což zpřehledňuje text.

Podrobnější členění jednotlivých ustanovení je omezeno na číslované odstavce a jakákoli další označení jsou pokládána za nepodstatná. Označení písmen, číslovaných bodů a jiných symbolů jsou ve všech případech nahrazena nečíslovanými body, které jsou uvozeny typografickým znakem —. Odkazy na jejich ustanovení jsou uvozeny například slovy „podle předchozího bodu tohoto odstavce“ s označením ustanovení v poznámce pod čarou.

Všechny tyto postupy mají za cíl především seskupení použitých informací do ucelených tematických bloků podle přísně věcného hlediska a usnadnění plynulého toku textu. Proto se také číslování odstavců neshoduje s originály zpracovaných předpisů a věcné hledisko členění způsobuje umístění různých ustanovení ve společných částech oddílů kapitol. Použitý způsob zpracování ovšem v případě potřeby umožňuje zcela přesnou identifikaci jednotlivých ustanovení, což ale není pro výuku předmětné problematiky považováno za podstatné.

Přestože popis těchto postupů může působit složitě, výsledné zpracování je velmi jednoduché, uživatelé si na něj rychle zvykají a v konečném důsledku jim především věcné hledisko umožňuje si předmětnou problematiku rychleji osvojovat, snadněji zapamatovat a v neposlední řadě se v ní i lépe orientovat.

Zásady vedení ú

etnictví

Verze: 1.08

Poslední revize: 1. duben 2022

Použitá technologie zpracování: final® Cover Design15, Read and KnowPlus 9

Jednotlivá ustanovení publikovaných předpisů jsou v textu oddělena identifikačními zarážkami (indexy) umístěnými na konci každého ustanovení.

Při použití technologie Read and KnowPlus 9 jsou tyto zarážky například ve tvaru §1/1/a/1 , ús100/1/1/a/1, kde

–§1/1/a/1 je paragraf 1 odstavec 1 písmeno a) bod 1

–ús100/1/1/a/1 je článek 1 odstavec 1 písmeno a) bod 1 účetního standardu 100.

Seznam zarážek (indexů) je uveden v rejstříku.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona

č. 353/2001 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005

Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona

č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009

Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona

č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření č. 344/2013 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona

č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 462/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb.

ve znění platném ke dni 1. července 2017 ................................................................................

Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ze dne 12. prosince 1991, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992 1) . 2)

Tento zákon byl novelizován zákonem č. 117/1994 Sb., ze dne 29. dubna 1994, který nabyl účinnosti dnem 1. července 1994, zákonem č. 227/1997 Sb., ze dne 3. září 1997, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998, zákonem č. 492/2000 Sb., ze dne 12. prosince 2000, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001, zákonem č. 353/2001 Sb., ze dne 18. září 2001, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002, zákonem č. 437/2003 Sb., ze dne 25. listopadu 2003, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004, zákonem č. 257/2004 Sb., ze dne 14. dubna 2004, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2004, zákonem č. 669/2004 Sb., ze dne 9. prosince 2004, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005, zákonem č. 179/2005 Sb., ze dne

28. dubna 2005, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006, zákonem č. 495/2005 Sb., ze dne 22. listopadu 2005, který nabyl účinnosti dnem 23. prosince 2005, zákonem č. 57/2006 Sb., ze dne 2. února 2006, který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2006, zákonem č. 81/2006 Sb., ze dne 10. února 2006, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, zákonem č. 230/2006 Sb., ze dne 25. dubna 2006, který nabyl účinnosti dnem 1. června 2006, zákonem č. 264/2006 Sb., ze dne 21. dubna 2006, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, zákonem č. 69/2007 Sb., ze dne 7. března 2007, který nabyl účinnosti dnem 4. dubna 2007, zákonem č. 261/2007 Sb., ze dne 19. září 2007, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, zákonem č. 296/2007 Sb., ze dne 31. října 2007, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, zákonem č. 348/2007 Sb., ze dne 5. prosince 2007, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, zákonem č. 126/2008 Sb., ze dne 19. března 2008, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2008, zákonem č. 304/2008 Sb., ze dne 17. července 2008, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010, zákonem č. 227/2009 Sb., ze dne 17. června 2009, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2010, zákonem č. 230/2009 Sb., ze dne 17. června 2009, který nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2009, zákonem č. 410/2010 Sb., ze dne 9. prosince 2010, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011, zákonem č. 188/2011 Sb., ze dne 9. června 2011, který nabyl účinnosti dnem 15. července 2011, zákonem č. 355/2011 Sb., ze dne 27. října 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012, zákonem

č. 428/2011 Sb., ze dne 6. listopadu 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, zákonem č. 167/2012 Sb., ze dne 25. dubna 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2012, zákonem č. 239/2012 Sb., ze dne 14. června 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. září 2012, zákonem č. 503/2012

Sb., ze dne 19. prosince 2012, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, zákonným opatřením č. 344/2013 Sb., ze dne 10. října 2013, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2014, zákonem č. 221/2015 Sb., ze dne 12. srpna 2015, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2016, zákonem č. 377/2015 Sb., ze dne 10. prosince 2015, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2016, zákonem č. 298/2016 Sb., ze dne 24. srpna 2016, který nabyl účinnosti

1) Dále jen tento zákon .

2) Nevyplývá-li z ustanovení tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu jinak, rozumí se organizačními složkami státu pro účely tohoto zákona také jiná zařízení státu s obdobným postavením jako organizační složky státu podle § 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů; například Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu podle § 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Územními příspěvkovými organizacemi zřízenými nebo řízenými (vykonávají-li funkci zřizovatele) dobrovolnými svazky obcí se pro účely tohoto zákona rozumí územní příspěvkové organizace, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů, zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) dobrovolnými svazky obcí, jejichž předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství podle § 39a odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů.

dnem 19. září 2016, zákonem č. 462/2016 Sb., ze dne 14. prosince 2016, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017, zákonem č. 183/2017 Sb., ze dne 9. června 2017, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2017.

Tento zákon zapracovává předpis Evropské unie 3), navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie 4) a upravuje

—rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost

—rozsah a způsob zveřejňování informací z účetnictví

—podmínky předávání účetních záznamů5) pro potřeby státu6) . §1/1

Tento zákon dále stanoví podmínky —zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu, kterým se rozumí shromažďování účetních záznamů od vybraných účetních jednotek7) a účetních jednotek, o kterých to stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis, v centrálním systému účetních informací státu —sestavování účetních výkazů za Českou republiku 8) . §1/3

Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou§1/2 —právnické osoby9), které mají sídlo v České republice§1/2/a —zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky10), které jsou v souladu s právním řádem, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, a to pokud v České republice podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů§1/2/b

3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU, ze dne 26. června 2013, o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/43/ES a o zrušení směrnice č. 78/660/EHS a směrnice 83/349/EHS.

4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, ze dne 19. července 2002, o uplatňování mezinárodních účetních standardů ve znění pozdějších předpisů.

5) § 4 odst. 10 tohoto zákona. Data, která jsou záznamem skutečností týkajících se vedení účetnictví.

6) České republiky.

7) § 1 odst. 3 tohoto zákona. Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu, státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státní fondy, územní samosprávné celky (kraje a obce), dobrovolné svazky obcí, územní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti a zdravotní pojišťovny.

8) Vyhláška č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku – konsolidační vyhláška státu ve znění pozdějších předpisů.

9) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí, územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí a regionálních rad regionů soudržnosti.

10) Zahraniční subjekty.

—svěřenské fondy11)§1/2/i

—fondy obhospodařované penzijní společností podle zvláštního právního předpisu 12)§1/2/j

—investiční fondy13) bez právní osobnosti 14) podle zvláštního právního předpisu 15)§1/2/k

—správci kapitol státního rozpočtu 16), jiné organizační složky státu17)§1/2/c a ostatní vybrané účetní jednotky, kterými jsou

—státní příspěvkové organizace18)

—státní fondy19)

11) § 1448 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že zakladatel svěří svěřenskému správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže majetek držet a spravovat. Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává svěřenský správce vlastním jménem na účet svěřenského fondu. Majetek ve svěřenském fondu není vlastnictvím zakladatele, svěřenského správce ani osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný nebo soukromý. Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku ani provozování obchodního závodu.

12) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření ve znění pozdějších předpisů.

13) Zejména podílové fondy.

14) § 15 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).

15) Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších předpisů.

16) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Ústřední orgány státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání) a jiné organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.

17) § 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Ministerstva a jiné správní úřady státu, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Úřad vlády České republiky, Úřad pro zahraniční styky a informace, Úřad pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Správa úložišť radioaktivních odpadů, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství a jiné státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem (včetně jiných orgánů státu hospodařících s rozpočtovými peněžními prostředky) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, které ve vztahu k majetku státu vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření nebo prozatímní správu podle dosavadních právních předpisů, a jiná zařízení (například státní vojenské a policejní vysoké školy), o kterých to stanoví zvláštní právní předpis.

18) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu.

19) § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů.

—územní samosprávné celky20)

—dobrovolné svazky obcí 21)

—územní příspěvkové organizace22)

—zdravotní pojišťovny 23)§1/3

—subjekty, kterým povinnost sestavení řádné24), mimořádné nebo mezitímní25) účetní závěrky26) stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu§1/2/l

—fyzické osoby

—které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí§1/2/f

—kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis§1/2/h

—které jsou zapsány v obchodním rejstříku jako podnikatel§1/2/d

—které jsou podnikatelem, pokud jejich obrat podle zvláštního právního předpisu27), včetně plnění osvobozených od daně z přidané hodnoty, která součástí tohoto obratu nejsou, přesáhl v rámci jejich podnikatelské činnosti za bezprostředně předcházející kalendářní rok

25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku§1/2/e

20) Podle zákona č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky ve znění pozdějších předpisů, se územními samosprávnými celky rozumí veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu, a to kraje jako vyšší územní samosprávné celky a obce jako základní územní samosprávné celky, tj. územní samosprávná společenství občanů. Viz také zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu.

21) § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích – obecní zřízení ve znění pozdějších předpisů, § 24 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů.

22) Zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (kraji a obcemi, včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů.

24) § 19 odst. 1 tohoto zákona. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky (§ 1 odst. 2 tohoto zákona) k poslednímu dni účetního období (§ 3 tohoto zákona) a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Řádnou a mimořádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k rozvahovému dni, kterým je den, k němuž uzavírají účetní knihy.

25) § 19 odst. 3 tohoto zákona. V případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, sestavují účetní jednotky (§ 1 odst. 2 tohoto zákona) v průběhu účetního období (§ 3 tohoto zákona) mezitímní účetní závěrku, a to k jinému okamžiku než k rozvahovému dni (podle § 19 odst. 1 tohoto zákona den, k němuž účetní jednotky uzavírají účetní knihy). Při sestavování mezitímní účetní závěrky se neuzavírají účetní knihy.

26) § 18 odst. 1 a 2 tohoto zákona. Nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha. Řádná, mimořádná a mezitímní účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

27) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů.

—které jsou podnikatelem a společníkem sdruženým ve společnosti, pokud je alespoň jeden ze společníků společnosti osobou uvedenou v předchozích bodech 28)§1/2/g , včetně zahraničních fyzických osob§1/2 .

1) Účetní jednotky30), které vedou účetnictví v plném31) nebo zjednodušeném32) rozsahu, účtují podvojnými účetními zápisy33) o —stavu34) a pohybu aktiv35) a pasiv36)

—nákladech a výnosech 37)

—výsledku hospodaření 38) . §2/1

2) O skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví podle odstavce 139), účtují účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném nebo zjednodušeném rozsahu, podvojnými účetními zápisy —v účetním období40), s nímž skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, časově a věcně souvisí41), avšak není-li možné tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, ve kterém skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, zjistily

30) § 1 odst. 2 tohoto zákona.

31) § 9 odst. 1 tohoto zákona. Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, jsou účetní jednotky (§ 1 odst. 2 tohoto zákona) povinny vést účetnictví v plném rozsahu.

32) § 9 odst. 3 a 4 a § 13a tohoto zákona.

33) § 12 odst. 1 tohoto zákona. Účetní záznamy (podle § 4 odst. 10 tohoto zákona data, která jsou záznamem skutečností týkajících se vedení účetnictví), jejichž obsah (podle § 33 odst. 1 tohoto zákona informace obsažená v účetním záznamu) je určen ustanoveními tohoto zákona o účetních knihách.

34) Stavem se v tomto případě rozumí zobecněné konstatování povšechného stavu majetku, jiných aktiv, závazků (dluhů) a jiných pasiv, a to včetně zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů vykazovaných v účetnictví a z účtování (prostřednictvím rozvahových, podrozvahových a výsledkových účtů) o tomto povšechném stavu vyplývajících. Povšechným stavem není pouze zůstatek rozvahového a podrozvahového účtu a není jím stav výsledkového účtu. Tam, kde se v jakékoli souvislosti hovoří o stavu majetku, jiných aktiv, závazků (dluhů) nebo jiných pasiv, může se tím rozumět vždy jen zobecněné konstatování povšechného stavu. Vykázání povšechného stavu v účetnictví se ale děje prostřednictvím zůstatků rozvahových a podrozvahových účtů, nikoli stavů výsledkových účtů. Rozvahové a podrozvahové účty (účty aktiv a pasiv) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné zůstatky. Výsledkové účty (účty nákladů a výnosů) vykazují vždy počáteční, průběžné a konečné stavy. Rozdíl je v tom, že zůstatek se převádí do následujícího účetního období (prostřednictvím závěrkových účtů podle zásady bilanční kontinuity), zatímco stav se nepřevádí. Počáteční zůstatky a stavy vykazují účty vždy k prvnímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se otevírají účetní knihy. Průběžné zůstatky a stavy vykazují účty k jakémukoli okamžiku v průběhu účetního období. Konečné zůstatky a stavy vykazují účty vždy k poslednímu dni účetního období, případně k jinému okamžiku, k němuž se účetní knihy uzavírají. V žádném případě tedy nelze nikdy hovořit o stavu rozvahového a podrozvahového účtu, jak vyplývá z logiky účetnictví. O stavu lze hovořit vždy jen v souvislosti s výsledkovým účtem.

35) Majetku (včetně pohledávek) a jiných aktiv (zejména položek časového rozlišení nákladů a příjmů a položek aktiv, o kterých se účtuje v knihách podrozvahových účtů).

36) Závazků (dluhů) a jiných pasiv (zejména položek vlastního kapitálu, rezerv, opravných položek, časového rozlišení výnosů a výdajů a položek pasiv, o kterých se účtuje v knihách podrozvahových účtů).

37) Aby bylo možné dosáhnout výnosů, je nejdříve třeba vynaložit náklady.

38) Rozdíl výnosů a nákladů (zisk nebo ztráta).

39) § 2 odst. 1 tohoto zákona.

40) § 3 tohoto zákona – Způsob účtování a účetní období.

41) Zásada časové a věcné souvislosti.

Zásady vedení účetnictví

—v účetním období v souladu s účetními metodami42), přičemž o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.§3/1

3) Předmětem jednoduchého účetnictví43) jsou příjmy, výdaje44), majetek a závazky45) . §2/2

42) § 4 odst. 8 tohoto zákona.

43) § 1f tohoto zákona – Podmínky vedení jednoduchého účetnictví, § 13b tohoto zákona – Vedení jednoduchého účetnictví.

44) Aby bylo možné vynaložit výdaje, je nejdříve třeba dosáhnout příjmů.

45) Dluhy.

Vymezení kategorií a skupin účetních jednotek

1) V prvním účetním období46) po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupují účetní jednotky47) podle právní úpravy kategorie účetních jednotek a kategorie skupin účetních jednotek, v jejímž případě lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni48) prvního účetního období.§1e/1

2) Pokud účetní jednotka nebo skupina účetních jednotek překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty podle odstavce 3 až 649) a odstavce 7 až 950), a to ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných51) účetních závěrek52), změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetních jednotek nebo kategorii skupin účetních jednotek, pro kterou je stanoven rozsah a způsob sestavení řádné, mimořádné a mezitímní53) účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky 54) . §1e/2

3) Velkou účetní jednotkou jsou účetní jednotky, které k rozvahovému dni překročí alespoň dvě hraniční hodnoty podle odstavce 455) . §1b/4 Za velkou účetní jednotku se považují vždy§1b/5 —subjekty veřejného zájmu§1b/5/a, za které se považují účetní jednotky se sídlem v České republice, které jsou§1a —podle zvláštního ustanovení tohoto zákona56)§1a/a obchodní společností57) a emitentem investičních58) cenných papírů59) přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu§19a/1

46) § 3 tohoto zákona – Způsob účtování a účetní období.

47) § 1 odst. 2 tohoto zákona.

48) § 19 odst. 1 tohoto zákona. Den, k němuž účetní jednotky (§ 1 odst. 2 tohoto zákona) uzavírají účetní knihy. K tomuto dni sestavují účetní jednotky řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období (§ 3 tohoto zákona) a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.

49) § 1b tohoto zákona – Kategorie účetních jednotek.

50) § 1c tohoto zákona – Kategorie skupin účetních jednotek.

51) § 19 odst. 1 tohoto zákona. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky (§ 1 odst. 2 tohoto zákona) k poslednímu dni účetního období (§ 3 tohoto zákona) a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Řádnou a mimořádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k rozvahovému dni, kterým je den, k němuž uzavírají účetní knihy.

52) § 18 odst. 1 a 2 tohoto zákona. Nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha. Řádná, mimořádná a mezitímní účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

53) § 19 odst. 3 tohoto zákona. V případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, sestavují účetní jednotky (§ 1 odst. 2 tohoto zákona) v průběhu účetního období (§ 3 tohoto zákona) mezitímní účetní závěrku, a to k jinému okamžiku než k rozvahovému dni (podle § 19 odst. 1 tohoto zákona den, k němuž účetní jednotky uzavírají účetní knihy). Při sestavování mezitímní účetní závěrky se neuzavírají účetní knihy.

54) § 22 odst. 1 tohoto zákona. Řádná, mimořádná nebo mezitímní účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace.

55) § 1b odst. 3 tohoto zákona.

56) § 19a odst. 1 tohoto zákona.

—bankou60)

—spořitelním a úvěrním družstvem61)§1a/b

—penzijní společností62)§1a/d

—pojišťovnou nebo zajišťovnou 63)§1a/c

—zdravotní pojišťovnou 64)§1a/e

—vybrané účetní jednotky65)§1b/5/b .

57) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společností je osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní obchodní společnost může být založena jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku. Veřejnou obchodní společností je osobní obchodní společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Komanditní společností je osobní obchodní společnost, ve které alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář). Společností s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Akciovou společností je kapitálová obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, jen v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelné předpisy Evropské unie.

58) § 3 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů.

59) § 514 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele (neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele), na řad (obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad) nebo na jméno. Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné; zastupitelné cenné papíry lze nahradit hromadnou listinou. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír; zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele.

60) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů.

61) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících ve znění pozdějších předpisů.

62) Zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření ve znění pozdějších předpisů.

63) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou ve znění pozdějších předpisů.

64) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů.

65) § 1 odst. 3 tohoto zákona. Správci kapitol státního rozpočtu, jiné organizační složky státu, státní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státní fondy, územní samosprávné celky (kraje a obce), dobrovolné svazky obcí, územní příspěvkové organizace zřízené nebo řízené (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí a zdravotní pojišťovny.

4) Střední účetní jednotkou jsou účetní jednotky, které nejsou mikro účetní jednotkou podle odstavce 666) ani malou účetní jednotkou podle odstavce 567) a k rozvahovému dni nepřekročí alespoň dvě hraniční hodnoty, při kterých§1b/3

—aktiva celkem činí 500 000 000 Kč§1b/3/a

—roční úhrn čistého obratu činí 1 000 000 000 Kč§1b/3/b

—průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období činí 250§1b/3/c .

5) Malou účetní jednotkou jsou účetní jednotky, které nejsou mikro účetní jednotkou podle odstavce 668) a k rozvahovému dni nepřekročí alespoň dvě hraniční hodnoty, při kterých§1b/2

—aktiva celkem činí 100 000 000 Kč§1b/2/a

—roční úhrn čistého obratu činí 200 000 000 Kč§1b/2/b

—průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období činí 50§1b/2/c .

6) Mikro účetní jednotkou jsou účetní jednotky, které k rozvahovému dni nepřekročí alespoň dvě hraniční hodnoty, při kterých§1b/1

—aktiva celkem činí 9 000 000 Kč§1b/1/a

—roční úhrn čistého obratu činí 18 000 000 Kč§1b/1/b

—průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období činí 10§1b/1/c .

7) Velkou skupinou účetních jednotek jsou skupiny účetních jednotek, které tvoří konsolidující účetní jednotka69) a konsolidované účetní jednotky70) a které na konsolidovaném základě k rozvahovému dni překročí alespoň dvě hraniční hodnoty podle odstavce 8 71) . §1c/3

8) Střední skupinou účetních jednotek jsou skupiny účetních jednotek, které nejsou malou skupinou účetních jednotek podle odstavce 972), tvoří je konsolidující účetní jednotka a konsolidované účetní jednotky a na konsolidovaném základě k rozvahovému dni nepřekročí alespoň dvě hraniční hodnoty, při kterých§1c/2

66) § 1b odst. 1 tohoto zákona.

67) § 1b odst. 2 tohoto zákona.

68) § 1b odst. 1 tohoto zákona.

69) § 22 odst. 2 tohoto zákona. Účetní jednotky (§ 1 odst. 2 tohoto zákona), které jsou obchodní společností a ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv podle § 22 odst. 4 tohoto zákona (osoba zahrnutá v konsolidačním celku spolu s jednou nebo více osobami nezahrnutými v konsolidačním celku ovládají jinou osobu, přičemž osoba zahrnutá v konsolidačním celku vykonávající společný vliv nevykonává samostatně rozhodující vliv v této jiné osobě).

70) § 22 odst. 3 písm. a) tohoto zákona. Osoby, bez ohledu na své sídlo, pokud jsou ovládanou osobou (konsolidovanou účetní jednotkou pod rozhodujícím vlivem), s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je vykonáván společný vliv podle § 22 odst. 4 tohoto zákona (osoba zahrnutá v konsolidačním celku spolu s jednou nebo více osobami nezahrnutými v konsolidačním celku ovládají jinou osobu, přičemž osoba zahrnutá v konsolidačním celku vykonávající společný vliv nevykonává samostatně rozhodující vliv v této jiné osobě).

—aktiva celkem činí 500 000 000 Kč§1c/2/a

—roční úhrn čistého obratu činí 1 000 000 000 Kč§1c/2/b

—průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období činí 250§1c/2/c .

9) Malou skupinou účetních jednotek jsou skupiny účetních jednotek, které tvoří konsolidující účetní jednotka a konsolidované účetní jednotky a které na konsolidovaném základě k rozvahovému dni nepřekročí alespoň dvě hraniční hodnoty, při kterých§1c/1

—aktiva celkem činí 100 000 000 Kč §1c/1/a

—roční úhrn čistého obratu činí 200 000 000 Kč§1c/1/b

—průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období činí 50§1c/1/c .

10) Pro účely tohoto zákona se rozumí

—aktivy celkem úhrn aktiv zjištěný z rozvahy73)§1d/1

—průměrným počtem zaměstnanců průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu§1d/3 . Zásady vedení ú

—ročním úhrnem čistého obratu výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti§1d/2

71) § 1c odst. 2 tohoto zákona.

72) § 1c odst. 1 tohoto zákona.

73) Bilance.

Časový rozsah vedení účetnictví

1) Účetní jednotky podle zvláštního ustanovení tohoto zákona 74)§4/1, které stanoví, že tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou§1/2

—právnické osoby75), které mají sídlo v České republice§1/2/a

—svěřenské fondy76)§1/2/i

—fondy obhospodařované penzijní společností podle zvláštního právního předpisu 77)§1/2/j

—investiční fondy78) bez právní osobnosti 79) podle zvláštního právního předpisu 80)§1/2/k

—správci kapitol státního rozpočtu 81) a jiné organizační složky státu 82)§1/2/c

74) § 1 odst. 2 písm. a), c) a i) až l) tohoto zákona.

75) Včetně státních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) správci kapitol státního rozpočtu a jinými organizačními složkami státu, státních fondů, územních samosprávných celků (krajů a obcí), dobrovolných svazků obcí a územních příspěvkových organizací zřízených nebo řízených (vykonávají-li funkci zřizovatele) územními samosprávnými celky (včetně městských částí hlavního města Praha) a dobrovolnými svazky obcí.

76) § 1448 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že zakladatel svěří svěřenskému správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže majetek držet a spravovat. Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává svěřenský správce vlastním jménem na účet svěřenského fondu. Majetek ve svěřenském fondu není vlastnictvím zakladatele, svěřenského správce ani osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný nebo soukromý. Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku ani provozování obchodního závodu.

77) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření ve znění pozdějších předpisů.

78) Zejména podílové fondy.

79) § 15 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).

80) Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších předpisů.

81) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. Ústřední orgány státní správy (ministerstva, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády České republiky, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání) a jiné organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.

82) § 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Ministerstva a jiné správní úřady státu, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Úřad vlády České republiky, Úřad pro zahraniční styky a informace, Úřad pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Správa úložišť radioaktivních odpadů, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství a jiné státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem (včetně jiných orgánů státu hospodařících s rozpočtovými peněžními prostředky) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních právních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, které ve vztahu k majetku státu vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření nebo prozatímní správu podle dosavadních právních předpisů, a jiná zařízení (například státní vojenské a policejní vysoké školy), o kterých to stanoví zvláštní právní předpis.