KATALOGIZACEVKNIZE–NÁRODNÍKNIHOVNAČR Matoušek,Oldřich
Sociálníslužby:legislativa,ekonomika,plánování,hodnocení/ OldřichMatoušekakol.–Vyd.1.–Praha:Portál,2007.–184s. ISBN978-80-7367-310-9(váz.)
364-7*(437.3)*(4)
• sociálníslužby
• sociálníslužby–Česko
• sociálníslužby–Evropa
• monografie
364-1/-7-Druhysociálnípomociaslužeb[18]
LektorovalIng.PetrVíšek
© OldřichMatoušekakol.,2007
© Portál,s.r.o.,Praha2007
ISBN978-80-7367-310-9
OldřichMatoušek,KristinaKoldinská
1.1Účeladefinicesociálníchslužeb...................
1.2Právonaochranuformouslužby...................
1.3Sociálníslužbyvsystémusociálníochrany.............
1.4Zřizovatelé,poskytovateléauživatelésociálníchslužeb.....
2Trendyvhistorickémvývojisociálníchslužeb
OldřichMatoušek,KristinaKoldinská
2.1Počátkyinstitucionalizovanéchudinsképéče............
2.2Počátkyjednotnépolitikystátu....................
2.3Sociálníslužbyadomovsképrávo..................
2.5Podobachudinsképéčenapřelomu19.a20.století........
2.6Sociálníslužbyvmeziválečnémobdobí...............
2.7Sociálníslužbyvkontextusociálníhostátu.............
2.8Sociálníslužbyvtzv.socialistickémstátě..............
2.9SociálníslužbyvČRvtransformačnímobdobí...........
3LegislativnízakotvenísociálníchslužebvČR
KristinaKoldinská
3.1Dosavadníprávníúpravasociálníchslužebajejínedostatky..
3.2Zákonosociálníchslužbáchajehokoncepce...........
3.3Příspěveknapéči............................
3.4Novákategorizacesociálníchslužeb.................
3.5Smlouvaoposkytovánísociálníchslužeb..............
3.6Registraceposkytovatelůsociálníchslužebainspekce......
3.7Předpokladyprovýkonpovolánísociálníhopracovníka apracovníkavsociálníchslužbách.................
3.8Právnízakotvenífinancovánísociálníchslužeb..........
3.9Závěr...................................
4Právníúpravasociálníchslužebvevropskýchzemích
5.1DosavadnífinancovánísociálníchslužebvČR...........
5.2Financovánísociálníchslužebvevropskýchzemích........
5.3NovýsystémfinancovánísociálníchslužebvČR..........
6Typologiesociálníchslužebpodlecílovýchskupin
6.1Službypronezaměstnané,službyreagující nachudobuabezdomovectví.....................
6.2Službyprodětiarodiny........................
6.3Službyprorizikovédětiamládež..................
6.4Službyprostarélidi..........................
6.5Službyproetnickémenšiny......................
6.6Službyprouprchlíky..........................
6.7Službyprolidispostižením......................
6.8Službyreagujícínakrizeaslužbyproliditrpícíduševními
6.9Službypronemocné..........................
6.11Službysouvisejícísvýkonemspravedlnosti.............
6.12Službyproobčany...........................
7Plánovánísociálníchslužeb
OldřichMatoušek
7.1Sociálnědemografickáanalýza....................
7.3Strategickýplánrozvojeorganizace.................
7.4Hodnocenípotřebcílovéskupiny
7.5Hodnocenírizika............................
7.6Plánovánízaměřenénaosobu....................
8Garancekvalitysociálníchslužeb
OldřichMatoušek
9.1Specifikasociálníchslužebovlivňujícíjejichhodnocení......
9.2Počátkysystematickéhohodnocení.................
9.3Pragmatickáetapa...........................
9.4Syntetickéstadium...........................
10Hodnoceníprůběhujednotlivéhoprogramu
OldřichMatoušek
10.1Cojemožnénaprůběhuprogramuhodnotit?...........
10.3Hodnocenípředpokladů........................
10.4Hodnoceníkvality...........................
10.5Hodnoceníspokojenostiklientů...................
OldřichMatoušek
11.1Smyslhodnoceníazákladnípojmy.................
11.2Cílováskupina,cíleavýsledky....................
11.3Designvýzkumu............................
11.4Kvalitativníversuskvantitativnípřístup..............
11.5Zdrojedatametodyhodnocení...................
11.6Hodnocenívlivuprogramunakvalituklientovaživota......
11.7Hodnoceníekonomickéstránkyprogramu.............
OldřichMatoušek,KristinaKoldinská
1.1Účeladefinicesociálníchslužeb Sociálníslužbysečástečněpřekrývajísširšíkategorií veřejnýchslužeb. Veřejnéslužbyjsouslužbyposkytovanévzájmuveřejnosti.Narozdílod služebkomerčníchjsoufinancoványzveřejnýchrozpočtů,jsoupodrobněji definoványlegislativounežjinéslužbyadíkytomujsouvícezávisléna politickémrozhodovánístátu,krajůaobcí.Sociálníslužbavšakmůžebýt poskytovánaijakoslužbakomerční,atonazákladěobchodníhokontraktu meziposkytovatelemauživatelem.
Vzahraničníliteratuřesemůžemetakésetkatspojmem humanitníslužby (humanservices).Pracujívnichti,kdoseposkytováníslužeblidemvěnují jakoprofesionálovénebojakodobrovolníci.Pojemhumanitníslužbyješiroký, vnejširšímpojetízahrnujeislužbyvzdělávací,zdravotnické,dokonceiadministrativní.Včeskémprostředísepojemhumanitní(humanitární)služby užívávužšímvýznamu–mínísejímobvyklepřímámateriálnípomoclidem vakutnínouzi.
Sociálníslužby jsouposkytoványlidemspolečenskyznevýhodněným,ato scílemzlepšitkvalitujejichživota,případnějevmaximálnímožnémíředo společnostizačlenit,nebospolečnostchránitpředriziky,jejichžjsoutitolidé nositeli.Sociálníslužbyprotozohledňujíjakosobuuživatele,takjehorodinu, skupiny,donichžpatří,případnězájmyširšíhospolečenství.
Hnedvúvodujetřebazdůraznit,žetatodefinicepřekračujevymezení sociálníchslužebjakoslužebspadajícíchdooblastiřízenévČeskérepubliceMinisterstvempráceasociálníchvěcí(dáleMPSV).Napříkladkojenecké ústavy,kdesepečujeoděti,oněžserodičenechtějínebonedokážoustarat, jsouřízenyMinisterstvemzdravotnictví.Výchovnéústavyprodětiamládež
spadajípodřízeníMinisterstvaškolstvímládežeatělovýchovy.LéčebnydlouhodoběnemocnýchspadajídopůsobnostiMinisterstvazdravotnictví.Prevencí kriminalitymládežesezabýváMinisterstvovnitra.Probačníamediačníslužba ČRpůsobívrezortuMinisterstvaspravedlnosti.Vtěchtoijinýchpřípadech jsousociálníslužbyposkytoványvezdánlivě„nepříslušném“rezortu.Sociální službyvuvedenémširšímvymezeníspadajídomnoharezortůstátnísprávy atýkásejichširokáoblastprávníchnorem.
Tatoknihapodávájakpřehledosociálníchslužbáchvužším,rezortním pojetí,takpřehledosociálníchslužbáchvširším,nadrezortnímpojetí.
1.2Právonaochranuformouslužby Vespolečnostechnašehocivilizačníhookruhujepomocznevýhodněnému bližnímupodporovánaobecnýmuznáním základníchlidskýchpráv.Tato právabyladeklarovánavevelkýchnovověkýchrevolucích,ježzměnilymonarchievnárodnístáty.Vtěchtostátechsepostupněprosadilazastupitelská demokracievyužívajícítřínezávislýchmocí:výkonné(vláda),zákonodárné (parlament)asoudní(justičníaparát).ZnáméhesloFrancouzskérevoluce „Volnost–Rovnost–Bratrství“vyjadřujemimojinépředstavu,ževšichnilidé simajíbýtrovni.Samozřejměvevšemsirovnibýtnemohou;přicházejína světvybaveninestejnýmnadáním,nestejnýmzdravímanestejnýmsociálním kapitálem.Těmznevýhodněnýmjetřebajejichšancenaspolečenskéuplatněnívyrovnávat,protožekaždýčlověkmájakojednotlivechodnotu,kterou nelzeodvoditzjehopostaveníazásluh.Vnovépodobězdemámepředsebou křesťanskoupremisu–všichnilidéjsoustvořeníBoží,předtváříBohajsou sirovniakaždýjekaždémubližním.Imperativsolidaritynemávsoudobém západnímprávu,stejnějakovkřesťanství,výjimku.PodleradikálníJežíšovy formulacejetřebamilovatsvéhobližníhostejnějakosebesama.Zákonymusí platitstejněprovšechnylidi.
Vedvacátémstoletíbylaformulovánazvláštnískupinalidskýchpráv–právasociální.VeVšeobecnédeklaracilidskýchprávzroku1948jemj. uvedenoprávonapráci,navzdělání,napřiměřenépracovnípodmínky,na životníúroveň,narodinuataképrávonasystémovouochranupřiurčitých sociálníchudálostech,cožsevčeskéodbornéterminologiistáleještěoznačuje souhrnnýmtermínem sociálnízabezpečení.
Pojmusociálnízabezpečeníodpovídáveuroamerickéoblastipojem sociální bezpečnost.JakdovozujeTomeš(2005),rozdílvtěchtodvoupojmechodráží různávýchodiska.Sociálnízabezpečeníjetermínpřejatýzruštiny,akcentující „přidělování“blahacentralizovanýmstátem,kterýtakmohlobčanymanipulovat.Demokratickésystémynaopakchtějíobčanovizajistitochranujehopráv.
Dalšíoprávněníktomu,abysespolečnostzabývalapotřebamiznevýhodněnýchlidí,spočívávtom,žeignorováníurčitýchpotřebmůževéstkzávažným
konfliktům,případněkdestabilizaciceléspolečnosti.Západnísvětprávě vsoučasnostizažívávlnunepokojů,jimižneintegrovanípřistěhovalciprojevujínespokojenostspodmínkamisvéhoživotaatakénespokojenoststím,že většinováspolečnostneprojevujedostatekrespektuproodlišnouhodnotovou orientacitěchtomenšin.Státseprotopokoušíchránitprávaněkterýchobčanů tím,žejinýmobčanůmněcoposkytuje.
1.3Sociálníslužbyvsystémusociálníochrany Vsoučasnýchevropskýchstátechbylyvrámci sociálníhostátu(státuveřejných sociálníchslužeb) vytvořenyijinézpůsobysociálníochranyznevýhodněných, nežjakýmjepříméposkytovánísociálníchslužeb.Vprincipujsoudva.
Prvníspočívávtom,žeobčansemusípovinněpojistitpropřípadsociálních událostí,onichžsepředpokládá,žejevlastnímisilaminezvládne.Můžese protytopřípadytakédobrovolněpřipojistit,případnějemožné,abynajeho pojištěnípřispívalizaměstnavatel.
Dalšízpůsobsezakládánatom,žestátobčanůmposkytujedávkyvsituacích,nakterésenepojišťovali,alezákonodárceonichsoudí,žejevnich pomoczveřejnýchrozpočtůžádoucíanutná.Tymohoubýtnetestované–pakseposkytujíkaždému,kohodefinovanáudálostpotká,nebotestované–poskytujísevzávislostinapříjmužadatele.
Efektivníuplatňovánísociálnípolitikystátubymělovýšeuvedenézpůsoby sociálníochranyvpřípaděpotřebyslaďovat.Propojenírůznýchslužeb,případněpromyšlenéprovázáníslužebadávekmůžebýtefektivnějšípomocí nežposkytnutíjednéslužbyčijednédávky.
Sociálníslužbyvužším,rezortnímpojetíjsouvsoučasnostivČRsoučástí státníhosystémusociálníhozabezpečení.Legislativajezařazujedooblasti tzv. sociálnípomoci.Sociálnípomockroměsociálníchslužebzahrnujetaké finančníavěcnédávky,poskytovanélidem,kteříseocitlivestavuhmotné nouze.Dalšími–výšejižzmíněnými–součástmisystémusociálníhozabezpečeníjsoupodledikcepříslušnýchzákonů sociálnípojištění a státnísociální podpora čilidávkyposkytovanépředevšímrodinámsnezaopatřenýmidětmi.
Sociálníslužbyvšakmohoubýtposkytoványimimostátnísociálnípomoc–mohoubýthrazenypříjemcemnazákladěkontraktujakojakákolijináslužba ajejichposkytovatelemmůžebýtinestátnísubjekt,kterýjeuživateliposkytuje bezplatně.
Sociálníslužbychráníobčanatím,ževjehoprospěchněcokonají.Poskytujíjeinstituceveřejnoprávnínebosoukromoprávní(nestátníorganizace majísoukromoprávnípovahu).Ivdruhémpřípadějevšakstát–jakogarant dodržovánízákladníchlidskýchpráv–povinenformouperiodickéhoprověřováníčinnostitěchtosubjektůapřidělovánímlicencízaručitobčanům,žetyto institucebudouvykonávatto,kčemusezavázaly.
1.4Zřizovatelé,poskytovatelé auživatelésociálníchslužeb Zřizovatelizařízeníposkytujícíchsociálníslužbyvrezortnímpojetímohou býtvČRobce,krajeaMPSV. Obce mohouzřizovatvrámcisvésamostatné působnostisociálníslužbybuďjakovlastníorganizačnísložkybezprávní subjektivity,nebojakopříspěvkovéorganizace,kterémajísamostatnouprávní subjektivitu.Prvnímožnost,formaorganizačnísložkyobce,sevyužíváspíše vpřípadech,kdyjdeoslužbunenáročnounapersonál,prostoryatechniku. Pokudmáobeczřizovatslužbuvtěchtoohledechnáročnou,jevhodnější formasamostatnépříspěvkovéorganizace.Také kraje mohouzřizovatsociální službyvrámcisvésamostatnépůsobnosti,atostejnějakoobcebuďve forměsvýchorganizačníchsložek,nebojakopříspěvkovéorganizace.Po roce2002sekrajestalyzřizovatelivětšinyzařízenísociálnípéče,kteroudo tédobyzřizovalyokresy. MPSV takémůžezřizovatzařízenísociálnípéče. Vsoučasnostijeministerstvozřizovatelemspecializovanýchústavůscelostátní působností.
Financováníslužeb,jejichžzřizovatelemjeněkterýzvýšeuvedenýchsubjektů,jebuďplně,nebozčástikrytozrozpočtutohotosubjektu.Státnídotace budouodroku2007přicházetregistrovanýmposkytovatelůmprostřednictvím krajskýchúřadů.
ZřizovatelemaposkytovatelemsociálníchslužebmohoubýtvČRinestátní neziskovéorganizace.Tytosubjektymohoudostávatdotacenasvoučinnost zveřejnýchrozpočtů,tj.zrozpočtůobcí,krajůaministerstev.Natytodotace nemajíprávnínárok.
Nestátníposkytovatelésociálníchslužebvznikajíjakoprávnickéosobyod roku1990,dotédobynebyloposkytovánísociálníchslužebzestranynestátníchsubjektůmožné–nestátnísubjektyvpodstatěneexistovaly.Vroce1990 bylonicménězřejmé,žekrozvojiobčanskéspolečnostijsoupotřebarovněž nestátnísubjekty,ježmohoupracovatnaneziskovébázi.Celouprvnípolovinu devadesátýchletvznikalytéměřvšechnytytosubjektyveforměobčanských sdružení.Díkydalšímuvývojilegislativyvdruhépolovinědevadesátýchlet jenicméněvsoučasnédoběmožnézakládatposkytovatelesociálníchslužeb vnásledujícíchprávníchformách:
občanskásdružení; obecněprospěšnéspolečnosti; církevníprávnickéosoby.
Dalšímzvláštnímdruhemneziskovéhonestátníhosubjektujsounadace.Ty všakmohoučinnostposkytovatelůsociálníchslužebpouzefinancovat,nemohousamyslužbyposkytovat,aprotosetímtodruhemsubjektuvtétokapitole zabývatnebudeme.
Vznik,činnostazánik občanskýchsdružení jeupravenvzákoněč.83/1990Sb.,osdružování občanů(dálejenzákonč.83/1990Sb.).Jednáseojedenzprvníchprávníchpředpisůpřijatých poroce1989.Jehozákladnímhistorickýmúkolembylozajistituplatněníprávasdružovat sesjinýmivespolcích,společnostechajinýchsdruženích,ježbylojakozákladnílidské právoupravenovListinězákladníchprávasvobod.Podletohotozákonazačalynazačátku devadesátýchletvznikatvpodstatěvšechnynovénestátní(avětšinouneziskové)organizace, mezinimiiposkytovatelésociálníchslužeb.
Podlecitovanéhozákonavznikáobčanskésdruženívedvoufázích.Prvníznichpředstavuje založení,druhoupakregistrace.
Je-lizaloženoobčanskésdružení,jenutnépodatnávrhnajehoregistraci.Ktomuje třebanejménětříobčanů,znichžalespoňjedenjestarší18let.Občané,kteřípodávajínávrh naregistraci,tvořípřípravnývýbor.NávrhnaregistracisepodáváMinisterstvuvnitraČR. Ministerstvomápovinnostsdruženízaregistrovat,splní-litotosdruženívšechnypodmínky stanovenézákonemkevznikuobčanskéhosdružení.
Zákonosdružováníobčanůjepoměrněstručnýaspecifikůmposkytovánísociálních služebnevyhovuje.Občanskésdruženíjepřestonejčastějšíprávníformounestátníchsubjektů poskytujícíchsociálníslužby.
Vroce1995bylpřijatzákonč.248/1995Sb.,o obecněprospěšnýchspolečnostech (dálejen zákonč.248/1995Sb.).Vdůvodovézprávěbylomezihlavnímicílitohotozákonajmenováno vyplněníexistujícíhoprávníhovakuavoblastineziskovéhosektoruajehoširšíotevření soukroméiniciativě.Současněsetakměloumožnitstátuaobcímzadávatsmluvněvýkon některýchslužebproobčanynestátnímsubjektům.
Zákondefinujeobecněprospěšnouspolečnostjakoprávnickouosobuzaloženoupodle zákonač.248/1995Sb.,kteráposkytujeveřejnostiobecněprospěšnéslužbyzapředem stanovenýchaprovšechnyuživatelestejnýchpodmínekajejížhospodářskývýsledekmusí býtpoužitnaposkytováníobecněprospěšnýchslužeb(§2citovanéhozákona).
Obecněprospěšnáspolečnostjecharakterizovánanásledujícímiznaky:
samostatnostanezávislost–jdeosoukromýsubjektsprvkysamosprávnéhořízení,který plněodpovídásámzasebeanenízávislýnasvémzakladateli(tímselišíodpříspěvkové organizace);
neziskovost,tedypovinnostreinvestice–použitíhospodářskéhovýsledkuprorozvoj obecněprospěšnýchslužeb(tímselišíodobchodníchspolečností); zánikvlastnickýchprávzakladatelůkmajetkuvloženémudoobecněprospěšnéspolečnosti vokamžikujejíregistrace;
majetekobecněprospěšnéspolečnostizůstávávpřípadějejílikvidacevneziskovésféře; povinnostposkytovatslužbyvšemzastejných,předemzveřejněnýchpodmínek; veřejnákontrola–zveřejňovánívýsledkůhospodaření.
Právníúpravavzniku,činnostiazánikuobecněprospěšnýchspolečnostíjevesrovnání súpravouzákonač.83/1990Sb.mnohempřísnější.
Obecněprospěšnouspolečnostmohoukroměfyzickýchosobzakládatrovněžosobyprávnické,jakožistát.Založeníobecněprospěšnéspolečnostimůžebýtalternativněprovedeno: a) zakládacísmlouvou, b) zakládacílistinouvyhotovenouveforměnotářskéhozápisu,je-lijedinýzakladatel.
Narozdílodzákonač.83/1990Sb.stanovízákonoobecněprospěšnýchspolečnostech devadesátidennílhůtu,vekteréjsouzakladatelépovinnipodatnávrhnazápisdorejstříku obecněprospěšnýchspolečností.Tentorejstříkvederejstříkovýsoud,kterýmjekrajskýsoud, vjehožobvodumáspolečnostsídlo.Obecněprospěšnáspolečnostvznikádnemzápisudo zmíněnéhoregistru.
Orgányobecněprospěšnéspolečnostijsousprávnírada,kterájestatutárnímorgánem, adozorčíradajakožtoorgánkontrolní.Dozorčíraduzřizujepovinnětaobecněprospěšná
společnost,dojejíhožmajetkubylvloženmajetekstátu(tedynapř.obecněprospěšnáspolečnost,jejížčinnostjealespoňzčástifinancovánadotacemizestátníhorozpočtu),jakož ispolečnost,kterávedepodvojnéúčetnictví.Řízeníobecněprospěšnéspolečnostijezásadně vrukoujejíhoředitele.
Zákonč.248/1995Sb.stanovírovněžpoměrněpřísnápravidlapronakládánísmajetkem ahospodářskýmivýsledkyobecněprospěšnéspolečnosti.Platízásada,ževeškerýmajetek ieventuálníziskypřevádíspolečnostdorezervníhofondu,zněhožjsoupřednostněhrazeny budoucíztráty,finančníprostředkyspolečnostisetedyvždypoužívajínazajištěníobecně prospěšnýchslužeb.
Vzájmuzajištěníveřejnékontrolyčinnostiobecněprospěšnýchspolečnostízákonstanoví jejichpovinnostkaždoročněvypracovatazveřejnitvýročnízprávuosvéčinnostiahospodaření.
Právníúpravazákonaoobecněprospěšnýchspolečnostechjemnohempřísnějšínežprávní úpravazákonaoobčanskýchsdruženích.Jasnápravidlajsouvšakstanovenaspíšezhlediska ekonomického,tedyzhlediskanakládánísmajetkemspolečnosti.Povoleníkčinnostivoblasti sociálníchslužebnenívázánonažádnépodmínky,ježbyodráželypožadavkynakvalitu aprofesionalituposkytovanýchslužeb.
Dalšídůležitouprávníformouposkytovatelůsociálníchslužebjsou církevníprávnické osoby.Tytosubjektyzakládajícírkveanáboženskéspolečnostinazákladězákonač.3/2002Sb., osvoboděnáboženskéhovyznáníapostavenícírkvíanáboženskýchspolečností.
Podletohotozákonamohouregistrovanécírkveanáboženskéspolečnostipodatnávrh naevidencisvéhoorgánujakocírkevníprávnickéosoby.Návrhpodáváorgánregistrované církveanáboženskéspolečnostiktomuurčenývzákladnímdokumentutakovécírkveči náboženskéspolečnosti.
Návrhpodáregistrovanácírkevanáboženskáspolečnostdo10dnůodednezaložení církevníprávnickéosoby.Ministerstvokulturyprovededo5pracovníchdnůodednedoručení návrhuevidencicírkevníprávnickéosobyzápisemdoRejstříkucírkevníchprávnickýchosob, kterývede.Evidencecírkevníprávnickéosobyseprovedekednijejíhozaloženívcírkvi. Subjektem,kterýtedycírkevníprávnickouosobuzakládá,jedefactosamacírkev,státji prostřednictvímministerstvakulturypouzeeviduje.
Anijednazforemnestátníchsubjektů,ježmohoupůsobitjakoposkytovatelé sociálníchslužeb,nemávesvéobecnéúpravěžádnáspecifikatýkajícíseposkytovánísociálníchslužeb.Jetomutakproto,ževšechnyprávníformynestátních subjektůmohoubýtzřizoványknejrůznějšímúčelům(sportovním,výchovným,kulturnímapod.).Jednímzezávažnýchnedostatkůdosavadníprávní úpravybylaprávěskutečnost,ženeexistovalyžádnézákonnépožadavkyna činnostposkytovatelůsociálníchslužeb–zhlediskakvalityposkytovanýchslužeb,odbornézpůsobilostizaměstnancůtakovéhosubjektu,vybavenostijeho zařízeníapod.Tentonedostatekjenyníčástečněřešenpovinnostíregistrace poskytovatelůsociálníchslužeb,zavedenézákonemosociálníchslužbách.
PoskytovatelisociálníchslužebmohoubýtvČRvedleorganizacítaké fyzickéosoby.Všechnydruhyorganizacíposkytujícísociálníslužbynazývá odbornáliteraturaněkdykrátce agenturami.Jako zřizovatel sevnašem prostředíoznačujesubjekt,kterýjezapráciposkytovateleodpovědný.
Ten,kdovyužívásociálníslužby,jeoznačovánjako uživatel,případně klient Vpřípadech,kdysechcezdůraznitjehorolejakožtopartneraposkytovatele, schopnéhopodíletsenadefinováníkontraktuoslužbě,používáseproněj ivýraz zákazník
Všechnysubjektyzainteresovanénaposkytovánísociálníchslužebnazývá americkáliteratura„stakeholders“,cožjevýraztěžkopřeložitelnýdočeštiny. Nejspíšebysekjehopřekladuhodiltermín zainteresovanésubjekty.
1.5Sociálníprogramy Konkrétníformyprácesklientysociálníchslužebsenazývají sociálníprogramy.Programjesouborplánovanýchařízenýchčinností,jimižposkytovatel reagujenapotřebucílovéhosubjektu.Poskytovatelprogramupředpokládá, žesituacecílovéhosubjektubudedíkyparticipacinaprogramuvyřešena nebozlepšena.
PodleRoysehoakol.(2001)mákaždýprogramnásledujícíznaky:
personál (tojsouprofesionálové,případnědobrovolníci); financování (jistéminimálnífinancovánívyžadujíiprogramyvykonávané dobrovolníky);
totožnost –programjeodlišitelnýodjinýchprogramů; souborzákladníchprincipů.
Kromětohobymělprogrampodlecitovanýchautorůvycházetzurčitého teoretickéhomodelu.Modelbymělvysvětlovatproblém,nakterýprogram reaguje.
Autořiudávajínásledujícípříklad.Bude-liprogramurčenmužům,kteří sedomachovajínásilně,budejehopodobajiná,pokudbudeposkytovatel vycházetzteoretickéhopředpokladu,žeprojevydomácíhonásilíutěchto mužůpředstavujíjednotnýfenomén,nežkdyžseposkytovatelopřeozjištění, žeosobnostnásilnickéhomužespadádojednohozetřítypů:
typzneužívanýatýranývdětství; typprchlivcelpícíhonatradičníchrolíchmužeaženy; typpodřídivéhomuže,kterýnastriktnímrozdělenírolímezimužem aženounelpí.
Teoretickýmodelrozlišujícítřitypynásilněsechovajícíchmužůbyměl směřovatketřemtypůmstrategiejejichovlivňování.
Royse,D.,Thyer,B.A.,Padget,D.K.,Logan,T.K.: ProgramEvaluation.Belmont,Brooks/Cole 2001.
Tomeš,I.:Předmětprávasociálníhozabezpečení.Kap.1.in:Tröster,P.akol.: Právosociálního zabezpečení.Praha,C.H.Beck2005.
Trendyvhistorickémvývoji sociálníchslužeb OldřichMatoušek,KristinaKoldinská
2.1Počátkyinstitucionalizovanéchudinsképéče Dvasouběžněpůsobícímotivyposkytovánísociálníchslužebsevhistorii Evropyvpodstatěnemění.Službybylyastálejsoumotivoványsnahoupomoci chudým,případnějinaksociálněslabýmlidem,asoučasněsedonichpromítázájemosob(neboskupin)disponujícíchmocínaudržováníspolečenské rovnováhy.
Problémchudinybyljižoddobstarověkýchdespotickýchříšípředmětem zájmupanovníků.Vestarověkuapozdějiipoznačnoučáststředověkusevšak společnostpředchudýmibránilaapřevážněchudobutrestala.Represivní postojkchudým–atakékjinýmlidemžijícímnaokrajispolečnosti–se ostatněvdějináchvíckrátvracelvrůznýchpodobách.Vurčitýchspecifických situacíchavůčispecifickýmspolečenskýmskupinámjejlzezaznamenat ivnašemtypuspolečnostidodnes.
KdyžvestarémŘeckuSolonvrámciširšíchreforemzrušildlužníotroctví, provedlhistorickyprvnísystémovépřerozdělování;jakoreprezentantstátu nařídilavynutilsolidaritumezinejbohatšíanejchudšítřídouspolečnosti.Staří Římanéřešilichudobuvokamžiku,kdypřerostlavespolečenskouhrozbu, atorozdávánímchlebanejchudšímatím,žechudinězpřístupnilizábavy dosudurčenépouzebohatým(podlezásady:chlébahry).Spatřovatvtom počátkysociálníchslužebvšaknelze,jednalosespíšeonástrojprevence předpovstánímčijinouformounepokojů,ježohrožovalystabilitutehdejší společnosti.
Vranémstředověkuseprvnísociálníslužbyobjevilypopřijetíkřesťanství zastátnínáboženstvíapozřízenícírkve.Skřesťanstvímpřišlodoevropských zemípřikázánípomocichudým,konánímilosrdnýchskutkůaposkytování almužen.Surčitounadsázkoumůžemetvrdit,žecírkevbylavtédobětaké sociálníinstitucízabezpečujícíchudé.Chudinskápéčevšakbylavestředověku poskytovánadefactoformoualmužny,chudémunevznikalnanicprávní nárok.
Prvnícírkevnísociálníslužbyzačalyposkytovatklášteryapozdějifarnosti. Spíševýjimečněsestávalizřizovateliapodporovatelisociálníchslužebtaké někteříšlechtici-filantropové,kteříbylisamozřejmětakéčlenykřesťanské církve.Většinatěchtoslužebmělacharakterposkytovánípřístřeší,základní stravyajistézákladnízdravotnicképéče.NěkteréútulkybylypůvodněbudoványpropoutníkydoSvatézemě(Palestiny)apodlemožnostípaksloužily ijinýmpotřebným.
Vrámcikatolickécírkvevznikalyvranémstředověkuprvní řády orientovanénapomocchudýmanemocným.Jednímzprvníchanejvýznamnějších bylřádsv.Františka,kterývzniklve13.století.Klášterytohotořádu,zakládanénásledovníkysv.Františka,poskytovalypomocačastoipřístřešíchudým anemocnýmlidem.Později,napřelomustředověkuanovověku,zakládalysvé charitativníorganizacerovněžprotestantskécírkve.Službyřádůacírkevních charitativníchorganizacímělyvněkterýchpřípadechjižústavnícharakter, aleobvyklenešlooústavyspecializovanénaurčitýtypklientely.
Vestředověkuzačalavyvíjetsvoučinnostrovněžtzv. církevníbratrstva, zpravidlautvořenákolemurčitéfarnosti.Jejichslužbybylyposkytovány jenúzkémuokruhuosobdovyčerpánívelmiomezenékapacity.Primárním smyslemslužbybyloosvědčitpravoukřesťanskouvíru,milosrdnýmskutkem stvrditvíruvmilosrdnéhoBoha,atímsizajistitbožípřízeňivposmrtném životě.Potřebycílovýchskupinnebylyvtédoběurčujícímvýchodiskempro poskytováníslužby.
Farnosti sepozdějistalyprvnímisubjekty,jimžpanovníciprostřednictvím právníchnoremsvěřovalipéčiochudé(otomvizdále).
Klášteryspolusfarnostmitakpředstavovalyvpodstatěprvní„instituce“, kteréplánovitěavícečiméněorganizovaněposkytovalydlouhodoboupomoc chudým,nejvíceprávěprostřednictvímslužebvěcnéhocharakteru(strava, nocleh,případněošacení).Církevbylaprvnímposkytovatelemsociálních služeb;vtétosvéúlozebylatakéobecněspolečenskyakceptovánaauznávána.
Zestranystátu,resp.„světskémoci“sevestředověkuvůčichudýmuplatňovalspíšerepresivnípřístup,pramenícízvnímáníchudýchapotřebných jakospolečenskéhrozby.Aždopočátkunovověkupřevládalavceléspolečnostistředověkátendencek sociálnímuvylučování lidí,kteřísevymkli standardnímsociálnímstrukturám.Byliodháněniodsídelapostihováni izajenpředpokládanépřestupkydrakonickýmisankcemi.Týkalosetonemajetnýchlidí,žebráků,tuláků,duševněnemocných,cikánů,nemocných nakažlivýminemocemi(zejménamalomocenstvím),jakýchkolinemajetných
