Předmluvakdruhémuvydání
Zapětletodprvníhovydání Psychologierodiny sekméradostimnoho změnilo.Psychologierodinyjižbylapřijatadosoustavyzákladníchpsychologickýchpoznatků,heslo„psychologierodiny“seobjevilovrejstřícíchknihoven,psychologiirodinyvyučujemesvelkýmzájmemstudentů jižnejennauniverzitěvOlomouci,aleivBrně.Studentizpracovávají poměrněnáročnéstudierodiny,diplomantiadoktorandisehlásísvlastníminápadynavýzkumrodin.Jevelmipotěšitelné,žeprávěmladá psychologickágeneracevolítutonelehkoucestu,ikdyžbymohlajítcestoupohodlnější,jednoduššíarychlejší.Tatostudentskábádánípřinesla mnohénovépoznatkyoproblematicefungovánírodin,vnichžvyrůstají dětisepilepsií,sautismem,smentálnímpostižením,sonkologickým onemocněním,dětihyperaktivní,mladistvídelikventi;dálepřiblížiladynamikuvztahůvrodináchmladýchgayů,neplodnýchpárů,zrakově postiženýchosob,vrodináchsdvojčaty,vrodinách,kdejedomácínásilí, vrodináchpečujícíchonemocnésAlzheimerovoudemencíatd.Dáse říci,ženaolomouckékatedřepsychologieserozvinulvýzkumnýproud, kterýuplatňujepředevšímkvalitativnípřístupvevýzkumurůzných typůrodin.Vevšechdiplomovýchadisertačníchpracíchbylyzávěry formuloványjakopraktickádoporučeníproodbornéslužbyposkytovanétěmtorodinám,cožjeurčitýmpříspěvkemkpraktickéaplikaci psychologierodiny.
DíkyzájmučtenářůaochotěnakladatelstvíPortáljsmepopěti letechpřistoupilikpřípravědruhéhovydáníknihy.Tatopřípravaobnášelacelouřaduaktualizacíaúpravpůvodníhotextu.Zanejpodstatnější všakpovažujimožnostzačlenitrozsáhloukapitoluorodinnéresilienci. Oodolnostijedincesesamozřejměvědělodříve,aleodolnost(resilience) rodinybylaprovětšinunašichpsychologůasidoroku2002neznámým
nebonejasnýmpojmem.Přesto,jakvidímevodbornépraxi,jezcela nezbytné,abychomvnímalirodinusystémově,abychomhledalijejí možnosti,kompetence,zdrojeodolnosti,abychomjejíresilienciaschopnostzvládatzátěžposilovali.Velmicitelněchybítentopřístupkrodině zejménavoblastisociálnípráceazdravotnictví.Voblastisociálnípráce nenípropracovánametodikadiagnostikyfunkčnostirodinanásledné prácesnimi.Preventivní,alepředevšímsanačníprogramyprorodiny nejsousystematickynavrženy,propracovány,organizačněanifinančně zajištěny.Spotenciálemrodinysečastonepočítá,individuálnípráce sohroženýmičirizikovýmijedinci(častodětmi)jemáloefektivní, protožejejichprostředísevětšinounemění–srodinousenepracuje.
Vezdravotnictvíjevelmizanedbanýpřístupkpacientovivkontextu jehorodiny,lékařinejsoupřipravováninato,abyumělikomunikovat spacientemasjehorodinou,nejsouvzdělávánivotázkáchsouvislostí rodinnéhofungováníazdraví.Anipediatrickévzdělánínezahrnuje podrobnéinformaceorolirodinyvevývojidítěte,ozvládánístresu vrodině,okomunikacisrodičiisdítětemrůznéhověku.
Tytoadalšíproblémy,kteréjsemzdepouzenaznačilaakteréby vydalynadalšíknihy,jsouvelmivážnézcelospolečenskéhohlediska. Jsempřesvědčena,žesolidníznalostizoborupsychologierodinyby jemohlyzmírnit.Druhévydáníknihy Psychologierodiny nemázacíl jenkupitinformacearozšiřovatteoriioboru,alepředevšímposloužit vpraxi.Protojeknihaurčenanejenpsychologům,aletakéostatním pomáhajícímprofesím.
Olomouc,léto2006IrenaSobotková
Cojepsychologierodiny?
Psychologierodinyjenovýavelmiperspektivníobor.Jecharakteristický jednímparadoxem:Jehoaplikačníoblasti,jakojsourodinnéporadenstvíarodinnáterapie,sejiždelšídobuzdárněrozvíjely,zatímcojeho teoretickýzákladnebylunásdoprvníhovydánítétoknihyvroce2001 souhrnněformulován.Knihyorodiněunásdotédobypublikované vycházelypřevážnězporadensképraxe,zoblastirodinnéterapienebo vnichpřevažovalosociologizujícípojetí.Tatoknihashrnujepotřebnézákladyteoreticko-metodologickéapomáhátakzaplnitexistujícímezeru vodbornéliteratuře.Jeurčenastudentůmpsychologie,profesionálům pracujícímsrodinami(rodinnýmamanželskýmporadcům,psychiatrům,psychoterapeutům,sociálnímpracovníkům)afrekventantům postgraduálníchvýcvikůvrodinnéterapiiaporadenství.
Natomtomístěbychrádavyjádřilavděčnostrecenzentoviprvního vydáníknihyMUDr.Mgr.JanuŠpitzovizačasstrávenýnadrukopisem azacenné,podnětnépřipomínky,kterémipomohlydotvořitkonečnou podobuknihy.Jejíhodruhéhovydánísebohuželjižnedožil.
Prvníkapitolajevěnovánavymezenípsychologierodinyvrámci psychologickýchdisciplínajejístručnéhistorii.
1.1Vymezeníoboru
Rodinajeprimárnímkontextemlidskézkušenostiodkolébkyažpo hrob.Přestosepsychologiedlouhozajímalaolidskéhojedincebez většíhozájmuoprostředí,vněmžjedinecvyrůstáažije. Ilustrací postupnýchzměnpohledunarodinumůžebýtposunvýzkumnýchdůrazů vevývojovépsychologii:aždosedmdesátýchlet20.stoletíbylarodina
nazíránavývojovýmipsychologypouzeperiferně.Bylanaokrajizájmu avýzkumsezaměřovalpřevážněnavývojpsychickýchprocesůdítěte (White,Woollett,1992).Důraznarodinujakokontextvývojesezačal vynořovatvoněchpřelomovýchsedmdesátýchletech.Konceptualizace rodinnéhosystémubylaovšemzatímhodnělimitovánapředevšímproto, žerodinabylazjednodušeněchápánajakodyádamatka–dítěastudie bylyprováděnyvětšinouvlaboratorněkontrolovanýchpodmínkách. U.Bronfenbrennervesvéknize Theecologyofhumandevelopment (1979)vtipněkomentuje,žebylozkoumáno„podivnéchovánídětí vpodivnýchsituacíchspodivnýmidospělými“.Odkorelacírysůmatky arysůdítětealaboratorníchzkoumánírodinnéinterakce(kterátaké mělasvůjvýznam)sezájempozdějipřesouvalnapozorováníinterakcí vpřirozenémrodinnémprostředí.Novějšítzv.ekosystémovékoncepce vývoječlověkaužzohledňujínejenrodinnýkontextvývoje,aleiširší sociálnísystémypůsobícívícečiménězprostředkovaněnavývoj.
Kezměnámvsedmdesátýchletechpřispělydoznačnémírynové trendyzoblastistudiarodiny,kterábyladotédobydoménousociologů. Vevývojovépsychologiimůžemezaznamenatdoslovaexplozizájmu orodinu.Svědčíotomitehdyvznikajícíteorieomanželskýcharodinnýchvztazích,osourozeneckýchkonstelacíchatd.Mnohéznových teoriíseinspirovalyvýzkumemvoblastirodinnéterapie.Tradiční implicitnípředstavyorodině,kterémělavětšinaterapeutůiteoretiků,podlehlyčasemradikálnímzměnám.Obrazintaktnínukleární rodinysezačalměnitvesměrumnohotvárnostiuspořádánírodiny. Teoretickouaterapeutickoupozornostsitakézačalyvyžadovatrodiny sosamělýmrodičem,rodinysmíšenépodruhémsňatkurodiče,rodiny nesezdanýchpartnerůaj.Souběžněsezanikajícímnázorem,žerodina jejednolitáastereotypníjednotkaspolečnosti,sepřicházelonato,že rodinnénormysemohouvelmilišitnazákladěhistorické,kulturní, etnickéčipohlavníodlišnosti.Neexistujeprostějediný„správný“model rodinnéhouspořádáníafungování.
Jetřebadodat,žepodobnějakovývojovípsychologovédosedmdesátýchletopomíjelivýznamrodinnéhosystému,takvýzkumnícirodiny zanedbávaličiignorovaliindividuálnívývojčlenůrodiny.Vsedmdesátýchažosmdesátýchletechionirozšířilisvůjpohlednarodinuazačali brátindividuálnívývojvúvahu.Vznikajítermíny„lifecourse“(vsociologii),„lifespan“(vpsychologii)a„lifecycle“(vrodinnýchstudiích), kteréimplikujínovoumyšlenkumultidisciplinárníhopřístupukestudiu vývoječlověka(Sobotková,2000a).
Psychologierodinyčerpá tedy zvícezdrojů,anižbysenaněomezovala:jednásepředevšímovývojovoupsychologii,sociálnípsychologii, klinickoupsychologii,aletakésociologiirodinyadalší.Podle Slov-
níkupsychologierodinyarodinnéterapie (Thedictionaryoffamily psychologyandfamilytherapy,Sauberetal.,1993)jepsychologierodinyakademickáspecializacevrámcipsychologiezabývajícísestudiem vztahůmezijedincemarodinou.Přesnějšísenámjevívymezení,které podalHowardLiddle,vydavatel JournalofFamilyPsychology,vjeho prvnímčísle.Hovořítotižnejenointerakcimezijedincemarodinou, aleberevúvahuiširšíkontext–kladedůraznasociálníekologiirodiny (Liddle,1987).
Jezvláštní,žejakoakademickádisciplínasepsychologierodiny zrodilapozdějinežjejíaplikacezdárněrozvíjenévoblastipraxe–jedná seopsychologickérodinnéporadenstvíarodinnouterapii.Výcvikové postgraduálníprogramyvesvětěiunásjsouvětšinouzaměřeny napraktickouaplikaciaklinickéužitírodinnéterapieateoretické základyoborujsouopomíjenyčizcelaignorovány.Vpregraduální přípravěpsychologůjsmezavedlipředmět Psychologierodiny na UniverzitěPalackéhovOlomouciodškolníhoroku2000/2001potřech letechpokusnéhoa–jakseukázalo–studentyžádanéhosemináře Psychologickývýzkumrodin. Odzáří2005se Psychologierodiny vyučuje inaFFMUvBrně.
Ačkolipsychologovépublikovaliorodiněmnohostatí,téměřvšechny jsouorientoványnaklinickoupraxi,naprezentacikazuistik,terapeutickýchpostupůatd.Včeskémjazycejsmedosudpostrádali shrnutí hlavníchteoretickýchtématametodologickýchzvláštnostípsychologie rodiny,kteréjsounezbytnýmzákladempraktickýchaplikací.Ktěmnepatříjenzmiňovanáapropsychologyvelmiatraktivnírodinnáterapie arodinnéporadenství,aleidnesunáspřílišnerozvíjenádiagnostika rodiny(kritickásentencektomutotématuvizSobotková,2000b).Také psychologickáprevencevoblastiprácesrodinamiteprvečekánavelkou dávkutvořivéinvenceaorganizačnízdatnosti.Jeovšempravda,že vposlednídoběsezačalyobjevovatpočetnéznámkytoho,žepsychologie rodinyjeskutečněpotřebnáažezískávájakosamostatnýoboriunás svouoprávněnoupozici.Svědčíotomnapř.určitéčástiknihOldřicha Matouška(1997)čiIvaPlaňavy(2000).
Některézdůvodů,pročpsychologierodinydlouhonebylapochopena aakceptovánajakosamostatnýobor,jsounásledující:
Psychologovéunásmělidodevadesátýchletvelmiztíženýpřístup kzahraničníliteratuře.Sledovat,cosedějevesvětě,bylokvůli ideologickécenzuřevětšinoumimomožnostiřadovýchpsychologů-praktikůipsychologů-akademiků.Přesto,žeanidnesnenímnohdy snadnédobratsepodstatnýchzahraničníchzdrojůinformací,jeto přizvýšenémúsilímožné.Tatoknížkabymělačastýmicitacemi
právězahraničníliteraturynabídnoutčtenářiaspoňčástečnouinspiraci aorientacivmožnostechdalšíhostudia.
Rodinadosudnebylavcentrupozornostižádnékonkrétnípsychologickédisciplíny;studiumrodinybylovícečiméněokrajovouzáležitostí několikadisciplín–sociální,vývojovéaklinicképsychologie.Oblast rodinnýchstudiíbylatedyinterdisciplinární,zvláštěpřipočteme-liještě vlivyzoblastisociologie,sociálnípráce,výzkumukomunikaceaj.Ačkoli byinterdisciplinárnípodstatastudiarodinmohlabýtpovažovánaza výhodu,literaturaznímnohonevytěžila:zdrojepoznatkůvpsychologii rodinyjsouvesrovnánísjinýmioblastmiponěkudrozptýlené,izolované, frakcionovanéaneúplné.
Předmětpsychologierodiny–rodinasama–jedobřepřístupný laickéveřejnosti.Narodinujekaždý„odborník“,úvahyorodiněnanás útočíodevšad–zmasmédií,zčastýchzmínekvkaždodenníkonverzaci aznekonečnéintrospekcekaždéhoznás.Vlivlaickýchnázorůnarodinu někdykupodivupředstavujetvrdoukonkurencivědeckýmvýzkumům. Taképopulárně-naučnéknihyzaloženénaklinickézkušenostiautorů, nezávislenavědecképodloženostiobsaženýchtvrzení,majísvůjvýznam. „Šikovně“napsanéknihybývajívelmiúspěšnéačtenénejenlaiky.Ve srovnánísnimipakpůsobívědeckyodvozenávýzkumnázjištěnísuše asterilně.
Dáseříci,že psychologierodinypřinášísvýmaplikačnímoblastem nezbytnézakotvenívnosnýchteoretickýchkoncepcíchadoplňujepraktickoupsychologickoučinnostsrodinamizájmemovýzkum.Byloby pošetiléuměleoddělovatteoriiapraxi–každýteoretikavýzkumník voblastipsychologierodinynutněmusímítipraktickouzkušenost srodinamianaopak,kompetentnírodinnýterapeutčiporadcebyměli mítdobréteoretickéznalostianemělibypodceňovatmetodologické avýzkumnéotázky.
1.2Stručnáhistoriepsychologierodiny
Historieoborupsychologierodinyjedostitěsněspjatásvývojem vamericképsychologii.Vnísezaspecifickýchokolnostívyděluje vprůběhuosmdesátýchlet20.stoletíazasahujeidomezinárodních aktivit.Dozvukytohotoděníknámovšemdoléhalyopožděně.Jako prvnínatémapsychologierodinyupozornilP.Říčanvčlánku Psychologie rodiny–oborvestavuzrodu v Československépsychologii roku1991, podesetiletechvyšloprvnívydánítétoknihy.
Vra mesenyníkpočátkůmpsychologierodinyveSpojenýchstátech. Vroce1958bylazaloženaAPMSFT: TheAcademyofPsychologistsin Marital,SexandFamilyTherapy. Tatoorganizacevzniklapředevším zpotřebyposkytovatdalšíspecializovanévzdělávánípsychologůmpracujícímvoblastimanželskéarodinnéterapie–organizovalavýcvikové avýukovéprogramy.VsedmdesátýchletechzačalaAPMSFTvydávat AmericanJournalofFamilyTherapy.Roku1981bylazaloženaThe AmericanBoardofFamilyPsychology,kterágarantujeodbornouúroveň praxe.
Mezníkembylpotomrok1984,kdyvzniklaznámá Division43 při Americképsychologickéasociaci(APA).JednaloseoSekcipsychologie rodiny,kterábylazačleněnadooficiálnístrukturyAPA,tímsezviditelnilaazískalapoměrněvelkoupublicitu.Prostřednictvímtétosekcebyla dánamožnostpřesvědčovatostatnípsychologyotom,žepsychologie rodinyjenutnýaperspektivníobor.Mezihlavníaktivnípropagátory psychologierodinytédobyřadímeRichardaMikesella,GeorgeNixona, Dona-DavidaLustermanaaFlorenceKaslowovou,kterábyladlouho vůdčímduchemhnutí.
Přikonferencíchorganizovaných Sekcí43 sevynořilovpodnětnýchreferátechvelkémnožstvídůležitýchtémat,oborzaznamenával znatelnépokroky.Vroce1987začalHowardLiddlevydávat Journal ofFamilyPsychology,kterýsevroce1992staloficiálnímčasopisem Sekce43(tedyčasopisemAPA).Sekcetakézačalapublikovatvlastní bulletinnazvaný FamilyPsychologist.Mezinovějšíčasopisypatří Topics inFamilyPsychologyandCounseling (AspenPress).
Vroce1990bylazaložena TheInternationalAcademyofFamily Psychology (IAFP).Sloužíjakomezinárodnívědeckáprofesníasociace výzkumníků,poradcůaterapeutůpracujícíchvoblastipsychologierodiny.Propagujetzv.scientist-practitionermodel,tj.podporujepropojení aspoluprácimeziteorií,výzkumemapraxí.PrvnímprezidentemakademiebylLucianoL’Abate.ČlenstvívIAFPjevýběrové,jeudělováno poodsouhlaseníradouakademie.Předpoklademjedoktorátzpsychologieadoloženízájmuopsychologiirodinyseznamempublikovaných prací,aktivníúčastínakonferencích,členstvímvjinýchorganizacích, redakčníchradáchatd.
Prolepšíorientaciještěuvedemejinoumezinárodníorganizaci, TheInternationalFamilyTherapyAssociation (IFTA).PronásČechy jezajímavé,žebylazaloženavPrazevčervnu1987běhemmezinárodníkonferenceorodinnéterapii.Jejízaloženíbylooznámenona závěrečnémplenárnímzasedáníkonferenceaprvníprezidentkoubyla zvolenaFlorenceKaslowová.NarozdílodIAFPjeIFTAmultidisciplinárníorganizace,kteránemáspecificképožadavkyohledněčlenství
ačlenemsemůžestátpraktickykaždý,kdomázájemooblastpráce srodinou.
Pronásbližšíjeovšem TheEuropeanFamilyTherapyAssociation (EFTA).TétoEvropskéasociacerodinnéterapiejsmečlenyprostřednictvímčeskéhosdruženíSOFT(Societyoffamilytherapy)–Společenství rodinnýchasystemickýchterapeutů,kterésedotétopodobytransformovalo.
Základníliteraturouvnověvznikajícímoborupsychologierodinyse stalodvousvazkovédílo Voicesinfamilypsychology (Kaslow,1990).Myšlenkavydattutopublikacivzniklatehdy,kdyžseFlorenceKaslowová roku1987připravovalanasvůjproslovpřikandidatuředočelaSekce43. Chtělaříciněconového,podstatného,cobyostatníoslovilo.Zvolila nakonectémaztrátyprofesníidentitymnohakolegůpsychologůmezi psychiatryasociálnímipracovnicemivoblastirodinnéterapie.Vesvém referátuvyzdvihlahodnotutradičníhopsychologickéhovzdělání,hrdost naprofesnípůvodadědictvípsychologů.Nadšenýohlasposluchačů jipotominspirovalktomu,abyiniciovalavydání Voicesinfamily psychology.Oslovilauznávanépsychologyangažujícísevoblastirodiny,abynapsalisvůjpříspěvekdoknihy.Jednotlivékapitolysledují podobnouosnovu–autořihovoříosvéosobníhistoriiioprofesní dráze,každýznichvyjadřujesvouviziobudoucnostioborupsychologie rodiny.VúvodukedvěmasvazkůmtétoojedinělépublikaceFlorence Kaslowovávýslovnězdůrazňuje,žepsychologierodinyjevelmipestrý, otevřenýaperspektivníobor,kterýsenesmíztotožňovatsrodinnou terapiínebosezaniskrývat:„Rodinnáterapiejepouzejednazaktivit, vnichžseangažujeme,nenítovše,coděláme.“(„Familytherapyisone ofseveralactivitiesweengagein,itis not thetotalityofwhatwedo.“)–(Vol.2,s.13.)Psychologovéspecializovanínarodinu,kteřípřispělido tétoknihy,jsounejenrodinníterapeuti,aleivynikajícíteoretikové, autořiodbornýchpublikací,výzkumníci,učitelé,supervizořiaklinikové. SamaFlorenceKaslowovájedobrýmpříkladempsycholožkyangažovanévevýzkumuivteoriipsychologierodiny,současnějetakéaktivní rodinnouterapeutkou.
Většinazautorůcitovanéknihyseneřadíortodoxněkurčitým teoretickýmsměrůmaterapeutickýmškolám,alespíšemátendenci zaujímatintegračnínázory.Jednáseunichspíšeoukázněnouflexibilitunežrigidituatradicionalismus.Využívánísystémovéhopřístupu krodinějakonosnéhopilířevlastníprácejeovšemjejichspolečným rysem.
Dalšívýznamnoupublikací,kteráodrážíprávěspojenípsychologie rodinyasystémovéteorie,je Integratingfamilytherapy:Handbookof familypsychologyandsystemstheory (Mikesell,Lusterman,McDaniel,
1995).Vurčitémsmysluunikátníjekniha Sourcebookoffamilytheories andmethods:Acontextualapproach,kterouvydaliPaulineBossová aWilliamDohertysespolupracovníky(1993).Jezdepodrobněprezentovánaceláhistorievývojeteoriírodinyasouvisejícíchvýzkumných metod.Každáteorieimetodajsouprobrányvširšímsociálně-historickémkontextu,kterýovlivniljejichvznik.Zvláštěpřínosnéjsou kapitolyomožnostechaplikacerůznýchteoriívpraxi,tedyotom, jakéjejejichkonkrétnívyužitívprácisesoučasnýmirodinami.Ze staršíchzákladníchpublikacíorodinějemožnéuvést Familyworlds odHesseaHandela(1959).Zevropskéoblastiupozorňujemenanovou reprezentativníněmeckoupublikaci FamilienpsychologieimAufwind (Schneewind,2000).
Psychologierodinyneustáleprocházívývojem,kterýjídáváspecifickouměnícísetvářnost.Otom,jaksepravděpodobněbudevyvíjet dále,jakéjsoujejíperspektivy,aleimezeryamožnosti,budepojednáno vzávěrečnékapitole.
Shrnutí
Prvníkapitolasezabýváhistoriíakonstituovánímpsychologierodinyjakosamostatnéhopsychologickéhooboru.Ikdyžpočátečnívývojpsychologierodiny jedosttěsněspojensamerickoupsychologiíosmdesátýchadevadesátýchlet, rozvíjísednespsychologierodinyivEvropěatakéunászískávásvouoprávněnoupozici.Nemalézásluhyčeskýchodborníkůnatomtoděníbudouprůběžně připomenutyvjednotlivýchkapitolách.
Systémovýpřístupkrodině
Druhákapitolajevěnovánasystémovémupřístupukrodině.Ztextuby mělopročtenářevyplynout,pročjenutnéchápatrodinuzesystémové perspektivy.Nejdeomódnízáležitostvpsychologii,aleonejvhodnější přístup,kterýumožnírodinuchápatapracovatsnívcelésložitosti jejíhofungování.
2.1Novévědecképaradigma
Vevědeckémmyšlenípřevládaldlouhodo20.stoletítradičníredukcionisticko-mechanistickýpřístupkekauzalitě.Událostiadějebyly vysvětloványjakolineárnířetězcepříčinadůsledků.Ivestudiurodin, jehožpočátkyjsouspojenysrozvojemsociologie,etnologieakulturní antropologiev19.století,sepromítaltentotradičnílineárnístylmyšlení.Zejménavdiagnosticeavterapiipsychickýchporuchbylovzásadě uplatňovánohlediskojednosměrnézávislosti:jedenproblémčinedostatekbylchápánjakopříčinadruhého.Ipodrobnézkoumánírodinných vztahůpsychoanalýzouapoznatkyzískanésociálnípsychologiívedly kzaměřenínarodinujakonapříčinnéhočinitelevzniku(případně inápravy)individuálníporuchyuněkteréhojejíhočlena.Teprvepostupněsevevědeckémmyšlenízačalaodrážetrostoucínespokojenost smechanistickýmčipsychoanalytickýmvysvětlovánímjevů.Nejprveto bylivýzkumníci,pakklinikové,kteřípřekračovalihranicedosavadního rutinníhochápánísociálníchapsychickýchfenoménů.
Stručnězrekapitulujmevývojsystémovéhomyšlení.Historický obratznamenalaobecnáteoriesystémů,globálnímatematicko-metodologickýpřístup,spojenýsejménembiologaLudwigavonBertalanffyho.
Tenuvedljižvroce1928sériipojmů,shrnutýchroku1945podoznačení „generalsystemstheory“,kteréjsouprávěreakcínapřevažujícímechanisticko-lineárnízpůsobvědeckéhomyšlení.Značnývlivmělataké teorieinformacíaobjevyvkybernetice.Zásluhaopropojenípoznatků ztěchtooborůaojejichaplikacinavědyočlověkupatřízejména antropologoviG.Batesonovi(padesátáléta).
Systémovémyšlení jenazýváno novýmvědeckýmparadigmatem, novouepistemologií.Zacentrálnípřínossystémovéteoriejepovažován zcelaodlišnýpřístupkchápánípříčinnosti: odlineárníkauzalitynastal posunkcirkulárníkauzalitě. Vsystémovémpojetísezdůrazňujecelost aorganizace,dynamickáinterakcesubsystémů,interakcesystému sprostředím,propojenostakomplexnostprocesů(Kratochvíl,2000). Tradičnílineárnímyšlení(vangličtiněseužívá„individualthinking“, cožnejdedoslovapřeložit)asystémovémyšleníjsoutedydvazcela odlišnézpůsobykonceptualizacelidskéhochování.Klíčemkpochopení jejichrozdílujepochopenívýznamutzv. funkčnípozicevsystému (Gurman,Kniskern,1981).Tradičnímyšleníjeomezenonapopis jedince,anemájakpodchytittyaspekty,kterésouvisejísjehofunkční pozicívrodinnémsystému.
PodleGoldenbergových(1998)uvádímeilustracirozdílumezi tradičnímmyšlením(slineárníkauzalitou,A)asystémovýmmyšlením (scirkulárníkauzalitou,B):
A.„Jakámatka,takovédítě.“Matkamáemocionálníproblémy, jenervózní,podrážděná.Tímsedajívysvětlitiproblémyjejíhosyna: jezlobivý,neposlušný,veškoledrzýazhoršilsemuprospěch.
B.Neš astnáženastředníhověku,dlouhodoběstresovanákonfliktnímvztahemsmanželem,vytvoříkoalicisdvacetiletýmsynem,hledá unějmužskouoporu.Dospívajícídcerasecítíodstrčenáanemilovaná, začneexperimentovat–kezděšenírodičů–vsexuálnímživotě.Introvertovanýsynmáobavyzosamostatnění,protosisvésetrvávánídoma zdůvodňujetím,žematkapotřebujejehopéči.Matkasestávástále vícedepresivní,protožejejídětisejínezdají„normální“,aobviňujeze všehomanžela,kterýsevrodinnémděnínikdypřílišneangažoval.Ten senazlobíaještěvícestáhne,čímžvelmitrpíjejichsexuálníživot.Děti reagujínanapětíachladvevztahurodičůrůzně:synsevzdásvýchzálib azbývajícíchpřátelajepořáddomasmatkou,dcerastřídásexuální partneryužnaprostobezvýběruapřitomsebojínavázattrvalejší důvěrnývztah.Jejísymptomatickéchovánístrhávápozornostrodiny naniatakédočasněsblížíobapartnery,kteřísesnažípomocisvému dítěti.Závěr:Chováníjetřebavysvětlovatvinterakčnímkontextu,ne pouzevtermínechindividuálníchpsychickýchprocesůčiemocionálních problémůjedinců.
Systémovémyšlenítedyzachycujesystémvztahůafunkčnípozice lidí,kteřítvořísystém.Jedenzprvníchpředstavitelůsystémového myšlení,MurrayBowen,jeautoremnásledujícíhovýroku:„Individuální asystémovémyšleníjsoudvaodlišnézpůsobymyšleníapokusysmířitje vyjadřujíneschopnostocenitjejichodlišnost.“Vsoučasnédobějižtakto kategorickéoddělováníobouzpůsobůmyšlenínenítolikaktuální,spíše seobjevujítendenceusilujícíointegrujícípřístup(Plaňava,1994b).
Systémovémyšleníposkytlopotřebnýpojmovýrámecrozvíjejícímu serodinnémuhnutí.Voblastirodinnéterapievznikajíspeciálnírodinnásystémovápojetí.Knejznámějšímpatřípřístupstrukturální, systemický,boweniánskýastrategický.Současnýrodinnýpřístupmá zdrojejaknaúrovniteoretické–vzniknovéhosystémovéhoparadigmatu,taknaúrovnipraxe–vnahromaděníklinickýchzkušenostípři prácisrodinami.Šlozejménaoselháváníklasickýchpsychoterapeutickýchpostupůsoustředěnýchnajedince.Patologicképříznakyse ponávratupacientadorodinyobjevilyznovunebodocházelokjejich přesununajinéhočlenarodiny,případněvjinéformě.Někteřízterapeutůporušilikonvenciazačalipracovatvsezeníchscelourodinou,což přineslopřekvapivévýsledky.Přišlinato,žeindividuálnímuchování lépeporozumímevkontextucelku,tedyžeproblémyasoučasnépotíže členarodinyobvyklesouvisejísfungovánímceléhorodinnéhosystému amohousignalizovatjehonerovnováhu.
Systémovépojetíaplikovanénarodinuposkytloklinicképraxi,diagnosticeiterapii,neobyčejněplodnévýchodisko:Místoindividuálního (tzv.identifikovaného)pacienta,kterýjevystavenrozmanitýmtlakům rodinnéhoprostředí(nebomístorodiny,vystavenéindividuálněpodmíněnépatologiiněkteréhosvéhočlena),sedostaladoohniskazájmu rodinajakocelekvcelésložitostijejíhofungování(Balcar,Říčan,1982).
2.2Vymezenípojmusystém
Termínysystémasystémováteoriejsoudosudčastoužíványvágně anejednoznačně:zmenšujetojejichúčinnostjakožtovysvětlujících pojmů.Aninaširodinníterapeutiseneshodujívtom,kterýzmožných tvarůpoužívat–zda„systémový“,či„systemický“.Vtomtotextuponechávámevariantu„systémovémyšlení,systémovýpřístup“.Odpovídá tosoučasnémutrenduvzahraničníliteratuře,kdeserozlišujíanglické termíny„systemsthinking“–systémovémyšlení,a„systemictherapy“–systemickáterapie,tj.specifickéoznačenípropřístupmilánskéškoly rodinnéterapie.
Českýekvivalent„systému“je„soustava“,kterámáponěkudširší konotacinežpůvodnětechnickýtermínsystém.Vyjadřujenějaký vnitřněčlenitýcelek,souborprvkůvevzájemnýchvztazíchave vzájemnémpůsobení.PodleBalcara(1989)systémodrážínáš způsob nazírání,jetonašekonstrukce.Vrozmanitostiúkazůkolemnásvedeme hranicikolemjevů,kteréchcemezkoumat,avolímetaksystémjako jednotkuzkoumání.Neexistujejedinýzákladní„pravý“systém,pouze volbasystémumůžebýtvzhledemkcílůmzkoumánívíceneboméně adekvátní.Kjakémukolisystémujeovšemnutnopřistupovatzhlediska jehovnitřníjednoty,souvislostiazhlediskajehovnějšíchvazeb.Při prácisrodinoutoznamenávidětjijakosložitýcelek,alenepřehlížet jednotlivéčlenyrodinyiširšísociálníokolíavlivypůsobícínarodinu.
Chápeme-liskutečnostjakoprostupujícísehierarchiirůzných systémů,jezřejmé,žekaždáskutečnostsevkaždéroviněmůžejevit jinak,anaopakto,cosejevístejně,nemusíbýttatážskutečnost. Vposlednídobějenapř.vevlivnémsociálně-konstrukcionistickém přístupurealitachápánajakosociálníkonstrukt.Vaplikacinarodinu toznamená,žerodinajesloženazněkolikačlenů,znichžkaždýmásvůj vlastní,oprávněnýalegitimnípohlednarodinu,svouvlastnípercepci rodiny.Anijedenčlenrodiny(anikdokolijiný,např.rodinnýporadce) nemá„správný“,objektivnípohlednarodinu.Rodinnárealita,rodinný systémnenípotomnicvícnežpohlednarodinu,kterývyrostlzesociální interakcečlenůrodinyabyljimiakceptován.
Systémovýpřístupjepředevšímmyšlenkovýnástrojkuchopení skutečnosti.Umožňujeurčitýstylzískáváníazpracováníinformací, určitýzpůsobkonceptualizaceproblémůanalezeníúčinnéformy intervence.VtétosouvislostipřipomeňmenázorD.Kováče(1985),že systémovýpřístupnemásvůjvlastnípředmětbádáníanivlastnímetody zkoumání.Protoneobstojísnahyvytvářet„systémovédisciplíny“–např.systémovoupsychologii,alejetřebavčlenitprincipysystémového přístupudopsychologie.
Dálejetřebasiuvědomit,ženevšechnypřístupyzabývajícíse rodinoujsoupodloženysystémovouteorií(Nichols,1984).Nezáleží toliknatom,zdaporadce/terapeutpracujesjedincem,sdyádouči scelourodinousoučasně,jakonatom,dojakémírysystémověuvažuje přishromaž ováníinformací,přiinterpretacisvýchzjištění,přivolbě intervencíatd.Obecněsedáříci,ževětšinaškolrodinnépsychologie asměrůrodinnéterapiejižakceptovalapojetírodinyjakosystému.
Hovoříme-liosystému,pakbychommělivypovídato jednotě strukturálních,funkcionálníchavývojovýchaspektů,jejichžsyntéza charakterizujesystémjakocelek(Puršová,1983).Kvývojovému aspektuse,bohužel,častonepřihlížíastředempozornostizůstávají
