KATALOGIZACEVKNIZE–NÁRODNÍKNIHOVNAČR Vybíral, Zbyněk
Psychologie komunikace / Zdeněk Vybíral. -- Vyd. 2. -- Praha : Portál, 2009. -- 320 s.
ISBN 978-80-7367-387-1 (váz.)
316.77 * 159.9
- sociální komunikace -- psychologické aspekty - studie
316.4/.7 - Sociální interakce [18]
Publikace vznikla v rámci řešení výzkumného záměru VZ 0021622406 „Psychologické a sociální charakteristiky dětí, mládeže a rodiny, vývoj osobnosti v době proměn moderní společnosti”.
© Zbyněk Vybíral, 2005, 2009
Portál, s. r. o., Praha 2005, 2009
ISBN 978-80-7367-387-1
1.7.2
2Předkomunikací:konstruktyosoběaosvětě
2.1Zájemfilozofieopodmínkynašehopoznávání..........
2.3Některédalšíkonceptykognitivníasociálnípsychologie....
2.3.2
3.2Základníteze.............................
3.2.1 Osvojováníneverbálnícitlivostivprocesuučení.....
3.2.2 Nelzenekomunikovatamíraneverbálníexprese....
3.2.3 Mnohovýznamovostneverbálníhosignálu........
3.2.4 Hlavnísituačníaspekty...................
3.2.5 Kulturníarodová(genderová)specifika.........
3.2.6 Uvědomovanéaneuvědomovanésignály.........
3.2.7 Tendencedělatselepším..................
3.2.8 Různéfunkceneverbálníhokomunikování........
3.2.9 Základníemoce.......................
3.2.10 Kontrolaemočníchsignálů.................
3.3Některáznámázjištěníoneverbálníkomunikacičlověka...
3.4Emočněinteligentníneverbálníprojev..............
3.5Neverbálníprojevyvterapeutickémkontextu..........
3.6Spekulativníinterpretaceneverbálníchprojevů.........
3.6.1 Interpretacepodobnéanepodobné............
3.6.3 Psychologickárizikaspekulativníchvýkladů......
4.4Dialog,rozhovor,konverzace....................
4.7.1 Promluvypopisnéauskutečňující.............
4.7.2
4.7.3
4.8Psychologickézvláštnostimobilníkomunikace.........
5Vytvářenískutečnostikomunikací
5.2Vytváření,nebozrcadlení?.....................
5.3Příkladyvytvářenískutečnosti...................
5.3.1 Politickykorektníjazyk...................
5.3.2 Vědeckýaodborný„folklor“................
5.3.3 Komentování.........................
5.3.4 Odlišnágramatikavyvoláodlišnévnímánísvěta....
5.3.5 Vytvářenípředstavoskutečnostihumorem.......
5.4Vztahmyšleníajazyka.......................
5.4.1 Nuanceslovnízásoby....................
5.4.2 Smíšenéjazyky........................
5.5Slang:sociálníapsychologickýsmyslspeciálníhojazyka....
5.6Zapůsobitcizímislovyaodbornýmivýrazy............
5.6.1 Rostoucívlivangličtinyveslovnímkomunikování...
6.3.4 Persuaze,manipulativnínátlak,propaganda......
6.3.5
6.3.8
6.3.9
6.4Skupinajakomédiummeziproduktoremaadresátem.....
6.5Transparentníkomuniké–nositelsdělenímasovémupubliku.
7.3Vybranépojmy............................
7.3.1 Hrajednohohráče......................
7.3.2 Komunikacejakohrasnulovýmsoučtem........
7.3.3 Hrasnenulovýmsoučtem.................
7.3.4 Hrasesmíšenoumotivací.................
7.3.5 Teoriekolektivnívolby...................
7.3.6 Vězňovodilema.......................
8Lidskákomunikacepodletransakčníanalýzy
8.2Specifičnosttransakčníanalýzy..................
8.3Ego-stavy...............................
8.4Transakce...............................
8.4.1
9.1.1 Komunikacejakosoučástsystému, systémjakoproduktkomunikace.............
Tezesystémovýchpřístupů.................
9.1.5 Komunikacevýznamů....................
9.1.6 Ekvifinalitavsystému...................
9.1.7 Zhistoriesystémovéhopřístupu..............
9.2Analýzakomunikacevycházejícízneurolingvistického programování............................
9.2.1 Vnitřnímapy.........................
11.6Asertivníkomunikaceajejípravidla...............
11.7Příbuznéteorieanácvikydovedností...............
11.7.1 Abhidhammickýtréninkjakokultivacepřátelství....
12Poruchyvinterpersonálníkomunikaci
12.1Úvod..................................
12.2Poruchykomunikacesouvisejícísduševníporuchouosobnosti
12.2.1 Poruchykomunikacezpůsobenézávažnouporuchouči duševnímonemocněním..................
12.2.2 Neurotickákomunikace...................
12.2.3 Narcistníkomunikace(centrovanánasebe).......
12.2.4 Autistickákomunikace...................
12.2.5 Vulgárníanekrofilníkomunikace.............
12.3Poruchykomunikacesouvisejícísporuchamimyšlení.....
12.4Abnormálníkomunikacevabnormálníchpodmínkách.....
12.5Poruchyvintrapsychickékomunikaci(dysfunkčnímyšlenky). 255
12.6Komunikacevestresu........................
13.1Základnívodítkaprokomunikacispacientem..........
13.1.2 Terapeutovakomunikacepoddrobnohledempacienta.
13.2Coterapeutickypůsobí.......................
13.3Rizikavterapeutickékomunikaci.................
13.4Komunikacevpsychoterapiizesystemickéhopohledu.....
13.4.1 Nebátsezpočátkunevědětnic...............
13.4.2 Vyhýbánísenegativnímformulacím...........
13.4.3 Druhyterapeutickýchotázek................
14Psychologicképroměnykomunikacevprostředíinternetu
14.1Specifikavirtuálníkomunikace..................
14.2.1 Odanonymitykautonomněřízenéanonymitě......
14.2.2 Solipsismus..........................
14.2.3 Disociačnístavy.......................
14.3Specifickérysykomunikacevprostředíinternetu........
14.3.1 Multiplicita:komunikacesvícelidminajednou.....
14.3.2 Okamžitostkomunikováníavýhodačasunarozmyšlenou
14.3.3 Povrchnost..........................
14.3.4 Potřebasdružovatse (příkladsvěřovánísesmentálníanorexií)........
14.5Jazykovéproměny..........................
14.5.1 Zjednodušenéazáměrnědeformovanévyjadřování..
14.5.2 Analogovýžargon:
šifrováníemocíaneverbálnísdělování..........
14.5.3 Převracenílineárníposloupnostiadiskusenainternetu
15MetakomunikaceanebCosedějepřitom,kdyždruhýčlověkmluví
15.2Pročjetěžképozorněvnímatpřednášku?............
15.3Pozitivnístránkametakomunikace................
15.4Prolínánískomunikací.......................
15.5Příkladnazávěr...........................
Motto Takéslovajsoučiny.
(LudwigWittgenstein)
VěnujiSáře Poděkování Poděkovánízanáměty,pozornéčteníikonkrétníupozorněnínato,coby vrozšířenémvydánímělobýt,patřířaděstudentů,mýchpřátelakolegů.Za cennéinspiraceakomentáředěkujimimojinéMartinuAdámkovi,JaněBrzkovské,DanieluDoležalovi,LukášiFaltýnkovi,MartěMillsFialové,Jeronýmu Janíčkovi,R.Novotnému,PhDr.ZdeňkuRiegrovi,MUDr.DaviduSkorunkovi, PhDr.DaviduŠmahelovi,Ph.D.,ZdeňceVykoukalové–atakésvédceřiSáře.
(Mrzíměneúplnostvýčtujmen,protožezcelajistěvím,žejsembylvprůběhupětilet,ježuplynulaodprvníhovydání Psychologielidskékomunikace, vděčnýještěřadědalšíchlidí.Velkýmpovzbuzenímproměbylifakt,žesi prvnívydánínašlocestuktisícůmčtenářů.)
Nechcizdezapomenoutnaty,kterýmjsemděkovaljižvroce2000:doc. PhDr.OlzeMüllerové,doc.PhDr.VladimíruŘehanovi,doc.PhDr.LubomíruVašinovi,TomášiVašákoviaPetruKozlíkovi(inmemoriam).
DodnesjsemzavázánpanuDominikuDvořákovi,bezjehožkritikyanávrhůbyknihanemělatakovoustrukturu,jakoumá.
Předmluva kedruhému,rozšířenému apozměněnémuvydání Znázvurozšířeného,namnohamístechpřepracovanéhoadoplněnéhovydání Psychologiekomunikace jsmenanávrhnakladatelevypustilislovo„lidské“.Vynechánídůležitéhospecifikujícíhoslovaneměloanemájinývýznam nežodlišitvydáníprvnízroku2000odvydánírozšířeného.Knihastálezůstáváanalyzujícímpojednánímo lidské komunikaci.Nevěnujisezdekomunikacičlověkasezvířatyanisesložitýmitechnologiemi,snimižčlověkrovněž komunikuje.
Troufámsitvrdit,žezřeteluk lidskosti vtomtovydánípřibylo.Vuplynulýchpětiletechjsemsehodnězabýval kritickou reflexípsychologie,která zdůrazňujemimojinéto,žepoužívanýmjazykemkonstruujemepodobunašichsociálníchvztahůažejedůležitějšírozebíratne„mentální“obsahyvnás, alezejménato,jakjepopisujeme,vytváříme,jakonichmluvíme.Dbaljsem nato,abyjazykkapitolbyl lidštější. Knihapojednáváokomunikacilidí.Byl jsemvděčnýzapoznámkupozornéčtenářky,ženemusímtolikrátpsáto„osobách“,izapoznámku,žekritizujitypovéjednoslovnénálepkylidí,alesám sejichvtextudopouštím.Škrtaljsemtedynamnohamístechoznačení„klienti“,„osoby“nebo„schizofrenici“anahrazovalslovy„člověk“,„lidé“nebo „lidéseschizofrennímonemocněním“.Nebyljsemvtomzceladůsledný;oto důslednějisitohočtenářmůževšímat.
Dávámzapravduvšem,kteřívidídůležitýrozdílmezioznačeními„anorektička“a„dívkasmentálníanorexií“.Prvnímslovemjakobychomrozprostíralivýznamjedinéhoslovanadívkuadegradovalijinajejínemoc(znak),
zatímcovedruhémzpůsobuvyjádřenípojmenováváme externě jednujejí charakteristiku–onemocnění,kterýmsemomentálněsouží.
SWittgensteinemsimůžemeříct,žejetohraseslovy,řečováhra.Ovšem tatolidštější řečováhranásmůžedovéstkvnímavějšímahumánnějším postojůmkdruhýmlidem.Atedykcitlivějšíkomunikacialepšímuvztahu. Atonenímálo.
VBrně5.dubna2005 autor
Předmluva kprvnímuvydání Psychologielidskékomunikacesizasloužíbýtvytčenajakoautonomnípředmětvědníhozájmu.Neznamenáto,žesamostatnoudisciplínou je znějakých „objektivníchkritérií“,aleže může býtnahlíženajakosamostatnáoblastteoretickéhoiexperimentálníhobádání,ježmávlastnívýzkumapředevším jazyk.1
Komunikacizkoumajíjazykovědcivrámcipsycholingvistikyasociolingvistiky,kulturníasociálníantropologovéaetnologové.Vkognitivnípsychologiizaujímajíčelnémístovýzkumyřeči.Sociálnípsychologyzajímá,jakse komunikaceměnípodvlivemzastávanérole,dosaženéhostatusučijakým atribučnímchybámpodléhajínašesoudy.Komunikacehrajedůležitouroli vefilozofiijazyka,logice,vpsychologiihry,soudobýchkognitivníchvědách (např.uměléinteligenci),aletakévneurofyziologii.Kpraktickémurozpracováníkomunikacepřispělipsychoterapeuti,kteřípředstaviliucelenékoncepce utvářenívztahu,vedenírozhovoruatd.,itrenéřiefektivníkomunikace,zvyšujícíúspěšnostmarketingovýchčipolitickýchstrategií.Kezkoumáníkomunikacepatříibádánísociologůapředstavitelůkulturálníchstudií,zaměřených namasovoukulturu,na„imagologii“(vytvářenínovodobýchsymbolů,ikon, kultů,mód),nakomunikacipolitiků,propagandu,analýzunovin,televize,
1 Přihlašujisezdeknázoru,že„to,conazývámeoborem,jejehojazyk“(Postman,Weingartner).Podletétodvojiceautorůlzekaždouvěduzredukovatnajazyk,kterýpoužívá:„Coje napříkladbiologiejinéhonežslova?Kdybysezjazykavyloučilavšechnaslova,kterábiologovépoužívají,takbyužžádnábiologieneexistovala…Cojinéhonežslovajehistorienebo astronomienebofyzika?Jestliženeznátevýznamhistorickýchslovneboastronomických slov,pakneznátedějinyastronomie.“
reklamníchtaktik.Je-likomunikacevcentruzájmujižtolikadisciplín,proč ustavovatsamostatnoupsychologiilidskékomunikace?
Důvodemopravňujícímktakovémukrokujepotřebasyntetickýchsoudů okomunikováníčlověka.Ktomupotřebujemepropojitpoznatkyzřadydosavadníchoborů.Ivpsychologiisaméjetřebapřekonatjisté schizma minulosti. Přetrvávázásadnírozdílvtom,jestlirozborykomunikacevycházejízpsychologiesociální(zteoriísociálníhoučení,rolí,identity,etnocentrismu)ajsou zaměřenynaaspektyřízení,vyjednávání,mimoslovní„řečtěla“,efektivní komunikaciapod.–tedyna pragmatickoustránku komunikace;nebozda přístupvycházíspíšezpsychologiekognitivníajezaměřenvícenakognitivnídeterminacenašichprojevů(napaměť,mentálníschémata,navnímání aprodukcijazyka,řešeníproblémů).
Jednímzcílůtétoknihyjepřesvědčitčtenáře,žezkoumánílidskékomunikaceneníaplikovanousubdisciplínouvrámcijedné„širší“psychologie (sociální),aležepřekračujehranicetradičněčleněnýchdisciplín–atakéje propojuje.
Představuotom,covšechnospadádoteorieolidskémkomunikování,poskytnečtenáři iseznámenísněkterýmizahraničnímimonografiemi. HumanCommunicationTheory zroku 1967(editorF.E.X.Dance,vydalHolt,RinehartaWinston)zmapovalarůznépřístupy,zahrnulaantropologiikomunikace,masovámédia,neurofyziologii,teoriiorganizace,filozofii jazyka,psychiatrii,psycholingvistiku,sociálníteorievamerickésociologiiadalšísměry. Pozdějšímonografie,vydanávestejnémnakladatelství, HumanCommunication zroku1978 (autořiBurgoonaRuffner)obsahujekapitolyoproměnnýchnastranězdroje,vpříjemci, oproměnnýchsnižujícíchefektivníkomunikaci,tradičníkapitolyoneverbálníkomunikaci, komunikacivmaléskupině,oveřejnéamasovékomunikaci,aletakékapitolu„Komunikace akonflikt“adalší.PříručkaWahlstromové PerspectivesonHumanCommunication (1992) obsahujekapitolyodimenzích,funkcích,motivačnízákladněaekologiikomunikace,oefektivníaskupinovékomunikaci,odigitálnírevolucivkomunikaci,okomunikacimasovéa„po síti“,onovém„komunikačnímživotnímprostředí“čioglobálníchtématech.
Leitmotivempřipsaníknihybyloneztrácetzezřetelestěžejnísoučástipřítomnévlidskémkomunikování: mentálníreprezentaci komunikujícíchodruhýchlidechaosvětě,situačníiosobní kontext azáměrná sebepojetí a sebeprezentování.Základnítezeceléhotextubymohlaznítnapříkladtakto: Každálidskákomunikacejeovlivněnamentálnímireprezentacemiúčastníků,atojakuvědomovanými,takmimovědomými,stereotypizovanýmposuzovánímdruhýchlidí,kontextemčiřadoukontextůkomunikaceacelkovými sebepojetímijednotlivýchúčastníků.
Rozpracovánítétoteze,jejíobjasněnízrůznýchúhlůpohledu,podpoření faktyaseznámeníčtenářesrozlehlýmpříhraničnímúzemímzokolítétoteze byloautorovýmcílem.
Možnosti,kterýmičlověkdisponujevkomunikaciakterýchmůževyužít izneužít,souvisejínajednéstraněskvalitoujehoindividuálníhoživota(sjeho
vlastnísvébytností,charakterem,svědomím,dovednostmi),nastranědruhé, vmakroměřítku,scivilizačnímizměnamiapřevratnýmimomentyhistorie lidstva.Člověkjevtomtosměrubytostínadanourozsáhlýmimožnostmi: můžekomunikovánímměnitsámsebe,svébližní–izásadněpozměnitsvět. Slovabývajíčiny…
Analytikkomunikace,psychologPaulWatzlavick(1998),podrobnědokládá,jaktlumočníci politikůmohli(apravděpodobnědodnesmohou)ovlivňovatlidskédějinyvčetněvyhlašování válek,uzavíráníčiudržovánípříměří.Někdystačívypustitjedinéslovonebodoprovoditpřekladvlastnímvýkladem,posunoutintonacíadůrazemvýznamvětyapod.Schopnýtlumočník dokážekomunikačnímmanévrovánímapřibájenýmpřeklademusmířitznepřátelenéstrany. Podobnoumocíkomunikovánídisponujínovináři,rodičepřivýchovědětí,učiteléiti,kdo jsoumomentálněmódnímivzory.
Komunikaceposilujenebotlumíemoceaformujepostoje.Dokážepopudit, provokovat,iniciovat–iuchlácholitazbrzditdruhéhovjehoodhodlání.Dokážepřesvědčitopravděivěrohodněšířitlež.
Souvislostmezikomunikacíazměnouživotníhostylumůžemepozorovat narozmachucestování,„objevovánísvěta“.Lidédnesmajítéměřzkteréhokolimístanasvětěmožnostkomunikovatsesvýmiblízkými(telefonovat, faxovat,e-mailovatzinternetovýchkaváren–dnesužtřebaiztibetské Lhasy).Takovémožnostisnižujípocityopuštěnosti,steskaúzkost–anaopakpodporujípocitysounáležitosti„nadálku“.Potřebakomunikovat,dělit seozážitkyasdíletje,jednazezákladníchpotřebčlověka,můžebýtnaplněnainavzdoryvelkévzdálenosti.Každoupotřebusytíjiž možnost,anaopak frustruje nemožnost jiuspokojit.
Voblastipopulárníliteraturyjsoučtenářůmdostupnétituly,kteréprezentují,častovelmiautoritativně,dílčívýsledkyproblematiky:vykládajíneverbálníkomunikaci,šířínávodynaúspěšnévystupování,receptynaosvojenísidovedností,doporučujíasertivitu,učíživotubezstresuapod.Některé ztěchtoknihmajíslovokomunikacevnázvu,neprobírajívšaklidskékomunikovánívdostatečnéšíři.Čtenářpozná,žejsemkritickýkespekulativním tvrzením,coznamenátenčionenneverbálníprojev,stejnějakoknávodům, jakúspěšněvystupovat,působitnadruhé,klamatazdokonalovatsvou„oklamávající“šikovnost.Jsemkritickýtakékněkterýmpostupůmvyužívanýmpři masmediálníkomunikaci.SouhlasímsN.Wienerem,kterýjižvroce1948, předéroutelevize,napsal,žemasmédiimanipulovanýčlověkvykazujecosi podobného„psychologiiblázna“:„…atam,kdejedostibláznů,majídarebáci většímožnostijevykořisťovat…;blázenjednázpůsobem,kterýsedá,celkem vzato,stejněpředvídatjakopobíháníkrysyvbludišti.Tatopolitikalží…způsobí,žesikoupíurčitouznačkucigaret;tatopolitikajejpřivedektomu…, abyhlasovalprourčitéhokandidáta–kteréhokolikandidáta–neboabyse připojilkpolitickéštvanici.Určitápřesnámíchanicenáboženství,pornogra-
fieapavědyzpůsobí,žeilustrovanýčasopisjdenaodbyt…“(Wiener,1960, s.143).
Vzhledemkohromnýmmožnostemvlivumasovýchmédiínaadresáta, kteréjsoučastozneužívány,jetřebabýtvtétooblastiostražitýakritický (nikolisamozřejměaprioripředpojatý).
Knihajeurčenaprokohokoli.Nepředpokládážádnéspeciálnívzdělání, pouzeochotupřijmoutodbornýjazykvyjadřováníaschopnostporozumět mu.Textseopíráovědeckoupsychologickouterminologii.2
Smyslemkaždékomunikacejedorozumětseapřípadněpozměnitsvůj „vnitřníkontext“vmysli,vevědomíivnevědomí.Obohatithoopocitsounáležitosti,vnéstdonějnovouinformaci.Informace,kterépřijímáme,informují nejen nás,aledoslova vnás. In-formují–tojesttvarují,přetvářejí,mnohdy rozšiřujíčizcelapřeformátovávajínašepoznatky,postojeaemoce.Jenakaždémznás,jakožtonapříjemcíchsdělení,abychomnedopustilipřílišintruzivnípleněnívlastníchstruktur,nebrzděnývpádcizíchmyšlenek(anezřídka manipulací)dosvémysli.Abychomzdravěfiltrovali.Toznamená:nefiltrovat málo,aletakénepříliš.Znamenátonebýtzcelaovlivnitelný,aleaninebýt předemzaujatý,přehnaněpodezíravýčinekomunikativněuzavřený.
Nazprávyozdravěfiltrovanémpozměněníčtenářovavnitřníhokontextu seautorupřímnětěší.
VHradciKrálové1.března2000 autor
Poznámka
Zajednotlivýmikapitolaminejsouuváděnyúplnébibliografickéodkazy.Ty obsahujezávěrečnýseznamliteratury(nakladatelamístovydání).Zatojsou zakapitolamičastouvedenystránkyvtitulech,kterésepřímovztahujíkprobíranétematice.
2 Slovo„vědecká“bylotřebazdůraznit,neboťpopulárnípsychologie,zejménaproudyNew Age,ezoterikaa„duchovní“literaturainspirovanáasijskýmináboženstvímiafilozofiemi, používádnesvelmivýraznouadojistémírysvévolnouterminologiipropopislidsképsychiky–ikomunikace.PříklademjeLearyho„infopsychologie“.
Obecnáanalýza lidskékomunikace Lidskáspolečnostjevpodstatěsíťvztahůmezilidmi.Kdyžsijipředstavímejakorybářskousíť,pakuzlypředstavujílidiaprovázkyči lanavztahymezinimi.Alecotovlastněje,totolanovívlidskémsvětě?
Jednaodpověďje,žejetokomunikace. (ArgyleaTrower,1979)
1.1Vymezenílidskékomunikace Etymologieslovakomunikacenaznačuje,žepůvodnírozuměnípojmubylo širší.Příručkyaslovníkydnessicedefinujíkomunikacinapříkladjako„prouděníinformacízjednohobodu(zezdroje)kdruhémubodu(kpříjemci)“ čijako„přenosnebovytvářeníznalostí“,1 ale communicatio znamenalopůvodně„vespolnéúčastnění“a communicare „činitněcospolečným,společně něcosdílet“.
SodvolánímnalatinskýpůvodslovadefinovalHausenblas(1971)komunikaciširocejako„obcovánílidí,společnépodílenísenanějakéčinnostive vzájemnémkontaktu“.Nikolitedyjenprouděníinformace,aleipodíleníse nacelkukomunikaceanapovazečidopaduzprávytřebajentím,žejsme přítomni.Komunikujeme,ikdyžjenpřihlížímeslovnívýměněmezidvěma účastníky;kdybychompřítomninebyli,kdybychomnebylisvědkyjejichvýměny,informacebyproudilyjinaknebobybylyjiné.Někteřípsychologové rozumějíkomunikačnívýměnoujak sdělování,tak sdílení.
1 Viz TheNewWebster’sInternationalEncyclopedia (1994).
„Sdílenívyjadřuje,jakjesděleníprožíváno,jakéemočnízaujetíaintenzitu emocísdělenívzbuzuje.Týkásevšechzúčastněných…Sdíleníneznamená přijetí…můžeprobíhatitehdy,kdyžsesdělovatelemnesouhlasíme.“ (Rieger, Vyhnálková,1996,s.90)
Nanašíkomunikacisdruhýmilidmijepozoruhodné,žejivždyspoluvytvářímeaovlivňujeme,přispívámekníazároveňjsmejejísoučástí.Bývá protoobtížnéporozumětkomunikačnívýměně,kdyžsenanívestejnouchvíli podílíme.
Lidskoukomunikacilzerozebíratrůzněpodletoho,zda:
seřídímeterminologiíkódováníadekódování(komunikovanázprávaje viděnajakoslovnínebomimoslovníkód);
seřídímeteoriíouskutečňovánízáměruavytvářenívýznamů(zpráva jevmysliproduktoranedílněspjatasvýznamemazáměrem);
beremevúvahuproměňujícísekontext,vekterémsenacházíadresát (beremeohlednatoho,skýmmluvíme);
sedívámenakomunikacijakonadialog,resp.jakonacirkulujícíkomunikačníprostředí(paradigmaintersubjektivity).
1.1.1Tradičnídefinice AutořikalifornsképaloaltskéškolyWatzlawick,BeavinováaJackson(1969) charakterizovalilidskoukomunikacijako „médiumpozorovatelnýchmanifestacílidskýchvztahů“. Nenívždyviditelná–vpřípaděvnitřní,intrapsychickékomunikace–,alevětšinoujimůžemezaregistrovataanalyzovat. Podletěchtoautorůmákaždákomunikacesvousyntax,sémantikuapragmatickoustránku(vužšímslovasmyslu:psychologickouči vztahovou).2
Vrámci syntaxe sezkoumajíjevyjakokódování,komunikačníkanály,kapacitakomunikace,ruchy,redundance,statistickéjazykovévýskyty.Podstatou sémantiky jsouvýznamyslov.Rozebíratsémantickousložkukomunikace znamenávšímatsitoho,jakývýznamdanémuslovupřipisujemluvčínebopisatelajakýpříjemce,zdaobashodněrozumějísymbolům,metaforámapod. Úkolem pragmatiky jeanalýzavztahumeziproduktoremapříjemcem vkonkrétnímkontextu,porozuměnízáměruarozbortakovýchfenoménů, jakýmijsouovlivňování,přesvědčování,potvrzování,přijímáníaodmítáníkomunikovanéhosebepojetídruhéhoatd.ProWatzlawicka,BeavinovouaJacksonakomunikacetéměřsplýváspojmemchování.Komunikacínení„jenom řeč,nýbržveškeréchování,akaždákomunikace–včetněkomunikačních aspektůjakéhokolikontextu–ovlivňujechování“(1999,s.18).
2 TotoděleníinspirovalkybernetikN.Wiener,kterývyčleniltřiaspektyjazyka,resp.komunikování:a)aspektfonetický,b)sémantickýac)úroveňjazykovéhochování.
Některédefinicelidskéhokomunikováníjsouzúženéazaměřujísebuďna předáváníinformací(technicistnípřístup,zdůrazněnísyntaxe),nebonavzájemnýkontakt(širocehumanistickápojetí,přecenění„pragmatiky“).Propsychologickouanalýzukomunikačníchaktůjemálovhodnáihojnětradovaná formulacepolitologaHaroldaLasswellazroku1948.Podleníjerozhodující: „kdo říká co jakým kanálem ke komu sjakým účinkem“(viznapř.Krechetal., 1970;Wahlstromová1992aj.).Jesicesnadnozapamatovatelná,alenezahrnujevšechnypodstatnéproměnné.Lasswellovadefinicesehrálavýznamnou rolivsociologii,politologii,žurnalisticeasociálnípsychologiipřianalýzách přesvědčování atlakunazměnupostojů.Jedobřevyužitelnákanalýzepolitickýchareklamníchkampaníakrozboruefektivitymasmediálníhovysílání. Tentomodelzdůrazňuje,jakmimořádnědůležitájeosobaproduktora,jeho prestiž,role,status,obliba,aleivěk,upravenost,sociálnípříslušnost,národnost,etnickýpůvodatd.Stejnědůležitéjepřesnévymezeníadresáta,cílové skupiny,volbaprostředků,těchčioněchmasmédiíapod.KLasswellověmodelujeužitečnépřidatještě proč, resp. sjakýmzáměrem.
„Komunikacejesociálníprocesasociálníinstituce,“ napsalMoscovici (2000,s.277).Neobvyklýmpojmem„instituce“upozorňujenato,žekupříkladucelévzdělávání(atedyškolu)můžemevidětjakokomunikaci;podobně reklamu(marketing),psychoterapiinebotřebacírkve.
StručnoudefinicívyzdvihljinýrozměrTubbs(1991),podleněhožjelidská komunikace „procesvytvářenívýznamumezidvěmanebovícelidmi“.
Zezcelaodlišnéhoúhlupohledu–biologickéhoaneurofyziologického–definovalikomunikaciMaturanaaVarela.Jejichpojetíovlivnilotzv.systemickémyšlenívpsychologii,poradenstvíaterapii.
„Komunikací nazývámekoordinovanéchování,ježsespouštínavzájemmezičlenysociální jednotky.Vtomtosmyslurozumímekomunikacízvláštnídruhchování,propojenéhosnervovýmsystémem,neboibeztohotopropojení,vrámcitoho,jakorganismyoperujívsociálních systémech.Apodobnějakoukaždéhochování,kdemůžemerozlišovatmeziinstinktivní nebonaučenoupovahousociálníhochování,můžemerozlišovattakéfylogenetickéaontogenetickézpůsobykomunikace.“(Maturana,Varela,1998,s.193.)
Vněkterýchdefinicíchkomunikacejakoprocesumezidvěmalidmisezdůrazňujefakt zkonstruovanéreprezentacevmyslipříjemce,podobnété,kterou mánamysliproduktor (KraussaChiu,1998).Jedenčlověkmáoněčem představuasnažísejipředattak,abysivelmipodobnoupředstavu(např. opopisovanémtřetímčlověku)vytvořilpříjemce.Vtomtosmyslujekaždá komunikace ovlivňováním toho,skýmkomunikujeme,azároveňmyjsme vkaždékomunikaciovlivňovánitím,kdokomunikujesnámi.
Spojmemkomunikacesezčástipřekrývápojem interakce.Ješiršíazahrnujenapříklad předávánídokumentůneznámémučlověkučiinstituci„přesprostředníka“,provázanost
chovánířidičeautaschovánímřidičepředsebouazaseboučiškálujinýchprojevů vztahováníse.Vinterakcisokolímjeřidič,kterýsepředvádírychlýmrozjezdemvluxusním avýkonnémautě,ten,kdoprojíždíměstemsestaženýmiokýnkyahlasitěpuštěnouhudbouzautorádiaapod.Zainterakcioznačímeněkdyletmýkontaktiduchovnívztahování sekněčemu(někomu)neexistujícímu.Častománanašechovánívlivosoba,snížprávě nekomunikujeme,alejsmesnívnějakémvztahu.Interakcemánejblížekpojmu vztah.Na rozdílodširokéhopojmuinterakcevymezujemezdemezilidskoukomunikacijako„interakci pomocísymbolů“(jazyka,gest,naznačujícímimiky,sdělujícíhopohleduapod.).
1.1.2Předmětpsychologielidskékomunikace
Cojepředmětemtétonovépsychologickédisciplíny?Psychologiilidskékomunikacezajímáto,jaklidévyjadřují(nebotakéskrývajíamaskují)své záměry, zajímajíji funkce komunikacea motivace kní, dorozumění a nedorozumění vprocesukomunikovánía účinky napsychiku,projevyavztahyúčastníků. To,čehosipsychologpozorněvšímá,je reciprocita (oboustrannévysílání informací)a cirkulární podstatavětšinykomunikačníchvýměn.Ivsituacích, kdezdánlivějedenpouzeútočí,jeagresivní,nadává–adruháosoba,jakse zdá,jepouhouobětí(nechávásinadávánílíbit,mlčí,nebráníse),veskutečnosticirkulujírecipročnívýměny.(Tímnemábýtzpochybněnazodpovědnost verbálníhoagresorazaútok,jensivšímámetéměřvždyreciprocity,neboťta nászpravidladovedekúplnějšímupochopenívztahu,nežkdybychomsledovalijenlineárníproudodjednohočlověkakdruhému.)
Důležitéjeodlišovat synchronní (vestejnouchvílikomunikujídvěavíce osob)a asynchronní komunikování(nejprvejeden,vjinouchvílireaguje druhý),registrovatpřítomnost emocí a kognitivníchschémat vkomunikaci, rozpoznávatřečové strategie apod.Předmětemoborujejakintrapsychické komunikovánívmysli,adokoncevpodvědomíčlověka,tak–atopředevším–komunikacezjevná,mezilidská.Terapeutickáanapomáhajícíkomunikaceje jistějinánežmanipulativníkomunikacereklamy.Intimnívýměnybezeslov (hlazení,chovánídítěte)jsoujinénežpísemnévyjádřeníodeslanée-mailem. Protoževeškerékomunikováníseuskutečňujevjistémčase,prostoruaza určitýchokolností,klíčovépostavenízaujímázkoumáníkomunikačního kontextu.Tenjedvojí.Vnitřní,psychický–avnější,fyzikálníasociální.Vpsychickémkontextukaždéhokomunikujícíhojsoupřítomnypředstavyamyšlenkovékategorie,kterésvébytněovlivňujíjehochápáníapoužíváníkomunikačníchnástrojů, organizujíjehovnitřnísvět. Vnitřníkontextsijednak uvědomujeme,alepatřídonějiobsahy,kterésineuvědomujeme.Našemysl sinenípokaždéschopnauvědomitustálenéaosvojenévzorcevyjadřování, některézkušenosti,předsudky.Kvnějšímukontextupatřínejenaktuálníkontextvztahůavazebnadruhéosoby–přítomnéinepřítomné,aleikontext
kulturní,zvykový,jazykovýrepertoár,zněhožjsmekompetentnívybíratprostředky,prostředí,vněmžsekomunikuje,včetnětakovýchproměnných,jako jenapříkladpočasí.
Dooblastizáměrůspadajíotázkymotivace,přípravysdělení,jehopromýšlení,skrytéazjevnéúmysly(produktormůžebýtzaměřennato,aby vpříjemcinavodilpohodu,nebonaopakstrach)nebopřesvědčováníamanipulace.
Předmětempsychologielidskékomunikacejsouinedorozuměnía poruchy.Docházíknimvelmičasto.Mnohdypochopímevyslanésděleníjinak,než bylozamýšleno.Křadězprávsi automaticky přiřazujemecharakteristikyči významynazákladě svých zkušenostíneboočekávání.Zpravidlaupřednostňujemepřiřazováníobvyklé(jerychlejšíanabízísesamo).Záležívšakina našemmomentálnímrozpoložení:někdypřemýšlíme,jindyjsmenetrpěliví, někdyjsmeunaveníajindybdělíavestřehu,někdypodezíravíajindynás podezíratdruhouosobuvůbecnenapadne.Celourecipročníkomunikační výměnukomplikujeiočekáváníproduktora(aproduktoremjsouvedvojici oba),žeadresát automaticky pochopísdělení tak,jakjáhomyslím. Rovněž jakopříjemcijsmesiněkdy mimovolně jisti:myvíme,jakto(on,ona)myslí acotímchceříct;„tojepřecejasné“.Nicnenívkomunikacidvouavícelidí zcelaaúplnějasné.Častosemýlíme.Vyjasňovánínedorozuměníjesoučástí našehokaždodenníhoživota;někdyhovořímeo vyjednávánívýznamů.
Shrňmesipředměttétodisciplínyzkusmoconejúplnějšímvystižením: Psychologielidskékomunikacerozebíráuskutečňovánínejrůznějšíchsdělenídruhémučlověku,včetnětěch,kterájsouurčenavelkýmskupinámlidí (např.billboardy);zkoumájakúmyslné,takneúmyslnékomunikování–ato vždyvurčitémkontextupsychickém,sociálním,fyzikálním.Rozebírávznik, motivaciazakódovánízprávaschopnostpříjemcezprávurozšifrovataporozumětjí.Rozebírázpůsobypřenosuzpráv,včetněproměnných,kterédokážoupozměnit(změnit,poškodit)přenossdělení.Zabývásechovánímaprožívánímosobsdělujících,aleisdílejících.Zabývásetím,jakýdopadmásdělení navšechnyúčastníkykomunikačnísituace:účastnícichtějíbuďvkomunikaci pokračovat,nebojiukončit,chtějírivalizovat,přítse,argumentovat,obhajovatsvépojetí,nebojsou(u)spokojeni,uklidněni,rozptýleni,pobaveni… Účinkysdělenímohoubýtnejrůznější.Komunikacílzechytřeodvéstpozornost,navoditstavpotřebyiléčit.Sdělenímjepřitomnejenomsděleníslovní, aleineslovní(gesto,pohled,pousmání,dotek).Psychologielidskékomunikacesivšímáitoho,jakjsmesaminejenomproduktory,aleiproduktykomunikování:komunikacepozměňujenašemyšlení,postojeaemoce.Jazyk, kterývyužívámekvyjádření,neníjenodrazemrealitysúčelemskutečnost popsat.Jeiprostředkem,kterýmtutorealituměníme–vmyslíchkomunikujících.Volbakonkrétníhopopisujevelmimocnýprostředekutvářenívztahů: vztahůmezilidmiivztahůčlověkakudálostemakesvětu.
1.1.3Pochybnostiodefinicích Vyčerpávajícívýčtovádefinicemezilidskéhokomunikování,ježbyzahrnula všechnyaspekty(kognitivní,filozofické,sociální,lingvistické,kulturní;všechnypotenciálníproměnnéamožnérovinyvýznamuadopadu),nenímožná. Komunikacejevždy adhoc:odehrávásevdanouchvíli.Psychologienemůže nabízetvšezahrnujícíformyprojejíroztřídění,ježbysedalyuniverzálně používat.
PodleKunczika(1995)jekomunikace „jednáním,jehožcílemzhlediska komunikátorajepřenossděleníjednéčivíceosobámprostřednictvímsymbolů“. Svoudefinicivšakautorsámvzápětízpochybňuje.Uvádísituacitzv. emisenebolihromaděnísdělenípromomentálněnepřítomnéhoadresáta.
Komunikujisdruhýmčlověkemitehdy,kdyžpronějnahrávámdodiktafonusvépostřehy,avůbecnevím,zdamubudumocizvukovoukazetupředat (nevím,zdasesnímještěněkdysetkám,zdavůbecžijeapod.)?Kdyžjenhromadím,vytvářímtzv.komunikačníemisi.Kunczikříká,žeitakováto „emise jekomunikací,pokudjezhlediskakomunikátoraurčenosděleníproněkoho jiného“. (Zperspektivyproduktoraneexistujene-informativníemisesymbolů anivpřípadě,kdypředpokládanýpříjemceneníschopensdělenídekódovat.)
DásevšakskutečněřícioosoběA,kteráodeslalae-mailosoběB,která tentodopisnikdyneotevřela(nenašla,nevíoněm,omylemhosmazala),že osobaAkomunikovalasB?Adá-lisetoještěprohlásitoA(neboťpravděpodobněuznáme,žeA intrapsychicky komunikovalasB),lzeříciioosoběB, žebylaúčastníkem interpersonální komunikacesA?Mohlabýt:ovšemjen vesvýchmyšlenkáchapředstavách.Kladlasinapříkladotázky,případněsi formulovalavlastnívysvětlení,pročjíAnepíše.Vpřípaděnavázanéhomezilidskéhovztahu komunikujemesdruhýmčlověkemivjehonepřítomnosti, kdyžmezinámižádný fyzikální kanálneexistuje. Komunikujemesesvou představouoněm.
Vytklijsmeprincipsledovanéreciprocity.Samozřejměneplatíabsolutně vždy.Vpsychologickéliteratuřeokomunikaciseuvádípřípad„ztraceného dopisu“.ČlověkAnapsalznámému(B)aBmuodpověděl.DopisodBsevšak ztratilaAhonedostal.Asipomyslí,žemuBneodpověděl.AleiBčekánaodpověď(neví,žesejehodopisztratil).PočasesitakéBpomyslí,žemuAnajeho odpověďneodpovídá.Amůžeztétopřerušenékomunikacevyvoditkupř.to, ženestojíBzato,abymuodpovídal.Bzase,žeosoběAseasijehoodpověď nelíbila.Obačile„komunikují“vesvéintrapsychickékomunikaci–řídíse představouodruhém,vycházejícezhypotézyotom,čehosedruhýdopustil–asamisemýlí.Náhodnépřerušeníkomunikačníhookruhumůževyvolatnepředvídatelnýřetězecnásledkůvchováníobou(srov.Watzlawick,Beavinová, Jackson1999,s.82).Trvalakomunikacemezinimitýdny(měsíce),nebo pouzeonenjedinýden,kdykaždýznichnapsalaodeslalsvůjdopis?Řadapo-
dobnýchsituací,snadnopředstavitelných,činízpokusůkomplexnědefinovat komunikacisnahunikdyneukončitelnouasnadipochybnou.Životvždybude, naštěstí,mnohemrozmanitějšínežjehoredukcedosebeúplnějšíteorie.
1.2Účellidskéhokomunikování amotivacekněmu Komunikacemázpravidlasvůj účel,smysl.Můžemetakéhovořito funkci, kterouchcesplnitnebokteroubezděčněplní.Každákomunikačnívýměna plnízpravidlajednučivícefunkcí(synchronněneboasynchronnětím,žeod jednohoúčelusepřejdekedruhému).Účelem(funkcí)arovněždopademna příjemcedostávákomunikacesmysl.Chtěljsemněkohopobavitaonsenyní směje?Chtěljsemněkomuporaditaonteďnadmouradouuvažuje?
1.2.1Funkcekomunikování Mezipěthlavníchfunkcínašehokomunikováníbezpochybypatří:
Informovat –předatzprávu,doplnitjinou,„dátveznámost“,oznámit, prohlásit…(informativnífunkce).
Instruovat –navést,zasvětit,naučit,dátrecept…(instruktážnífunkce).
Přesvědčit,abyadresát(po)změnilnázor:získatněkohonasvoustranu, zmanipulovat,ovlivnit…(persuazivnífunkce).
Vyjednat,domluvit(se) –řešitavyřešit,dospětkdohodě(funkcevyjednávacínebooperativní).
Pobavit –rozveselitdruhého,rozveselitsebe,rozptýlit…(funkcezábavní).
Pouzeinformativních,oznamovacíchapopisnýchkomunikačníchvýměnnení vběžnýchsituacíchmnoho.Častojdeoskrytéinstruování,nebo–ještěčastěji–opřesvědčováníitam,kdejepromluvanabízenajakopouhéinformování.Tobývápřípadtzv.neobjektivníhozpravodajstvítelevizníchstanicnebo tiskovýchagenturaredakcí,kdyinformacidoprovází–většinounezjevná, ačastodokoncepopíraná–manipulace,resp.instrukce.Manipulujícíproduktor implicitně dodává,jakmápříjemcezprávěrozumět,cosiznímávzít, coznívyvodit,cosinadnímysletapod.
Podstatuinstrukcevystihujecharakteristika,žejdeo„informaciplus…“. Instrukcejepokynsperspektivounebočasto„faktplusjehointerpretace“ (Wahlstromová,1992).Krajnímipřípadyinstruováníjsoupříkazy.Tondl (1996)stavělmonologickédirektivnípříkazy,onichžsejižnemádiskutovat(svéoprávněnímajínapř.varmádě)doprotikladusezcelaotevřeným dialogem,vekterémsenaopakvyzývákodezvě,odpovědi,diskutování.
Psychologickádovednostataktikakomunikujícíhosesoustředínafunkce 2až4.Někdytakénato,abypříjemcechápalnavázanouvýměnujakopouhé informování(abynepojalpodezření,žehochceiniciátorovlivňovat).Přitomovlivnitlzesamozřejměužjendůslednýmavytrvalýmnaplňováním funkceinformativní(pouhéopakováníjenejjednoduššímprostředkemreklamyidemagogie).Nezdařenénaplněnífunkceinstruktážnívedekreflexím typu:„Toalenedávásmysl.“,„Ocomujde?“apod.
Funkcekomunikování,jakjetradičněchápala(psycho)lingvistika,vyjmenováváHoffmannová(1997):odK.Bühlera(1934)setradujítřifunkce: expresivní,apelativní a referenční (deskriptivní). Pražskáškola(Mukařovský)doplnilatriáduofunkci estetickou čipoetickou (zaměřenínaznaksám),R.Jacobson(1960)pakpřidaldalšídvěfunkce:zaměřenínakód (funkce metajazyková)azaměřenínakontakt(funkce fatická).Opřevažujícím fatickém účelu komunikacehovořímetam,kdekomunikujícímujdepouzeoto,abynavázalkontakt, užívalsiblízkostičisděliltakovévztahovéelementy,jakojsouvřelost,nebonaopaknezájem. Snadnosiumímepředstavituskutečňovánítéto kontaktní, nablízkostzaměřenékomunikace prostředkyneverbálními,tzv.řečítěla.
Někteříkomunikujícísevícezaměřujínaformunežnaobsah(„předvádějí se“,vjejichvystupováníjeznatelnámanýra,důraznazdvořilostčispisovnostapod.).Účelemjejichkomunikacemůžebýt exhibice,upoutánípozornosti kesvéosobě.Vytkněmeposlednídvěfunkcejakosamostatnéamůžeme doplnitseznamodvědalšídůležitéfunkce:
Kontaktovatse –užítsiblízkosti,zastavenísněkým,prožítsisebepotvrzení,pocit,žeproněkohomácenusemnoumluvit(fatickánebokontaktní funkce).
Předvéstse –prezentovatse,vyvolatdojem,někdyzalíbitse,jindyzastrašit;exhibovat(sebe-prezentačnífunkce).
Ofunkcíchneverbálníhokomunikovánívizrovněž3.2.7.Informovat,pobavit(se),předvéstse,upoutatpozornost(mimojinéiesteticky)–tovšemohouplnit,ikdyžanizdalekanevždy,napříkladgraffitinazdechdomůči jinéstopy–estetickéaexpresivníautogramy.Vdoběe-mailovékorespondencenejsoujižtakčastétradičnídopisyposílanévpapírovýchobálkách, aleityněkdysloužilykuskutečněníněkolikafunkcíkomunikacenajednou (obr.1.1).
1.2.2Motivacekekomunikaci Omotivacijemožnéuvažovatjakoo latentní,skrytéfunkci.Proodlišeníod výšezmíněnýchsedmihlavníchúčelůlidskéhokomunikování(ašířevzato chování)budemeomotivacihovořitvšude,kdemámenamyslidynamizující odhodlání,častoskryté.
