1.1Coakčemujesociologie
Sámnázevsociologiejepodivný.Vzniklspojenímlatinského societas –společnostařeckého logos –slovo.Sociologiebytedymělabýtvědou ospolečnosti.
Jevšaknějakásociálnínebohumanitnívěda,kterábyneměla něcospolečnéhoslidskouspolečností?Podíváme-lisenaoboryjako historie,psychologie,politologie,ekonomie,masovákomunikacenebo idějinyumění,jepatrné,ževšechnysenějakýmzpůsobemspolečností zabývají.Sociologiejevšakpřecejenněčímspecifická.Vysvětlujetotiž jevy,kterévespolečnostividíme,zesociálníchpříčin.Jakoponěkud ponurýpříkladnámmůžesloužittřebatradičnísociologickétéma sebevraždy.PsaloněmklasiksvětovésociologieDurkheiminášMasaryk.Jetotižrozdíl,zdaněkdospáchásebevraždu,protožehopotkalamimořádnáosobníudálost,kterásedotýkájehoosobníbiografie (opustíhoživotnípartnernebojehoživotnídíloztroskotánaintrikách nepřítele),anebozdaskočízmostu,protožepociťujeprázdnotudanou modernímstylemživota.Toprvníjevícezáležitostpsychologie,to druhéspíšesociologie.
Tušíme,žeodsebenemůžemetytojednotlivépřístupypřísněoddělit.Ačseněkdyisociologiezabýváchovánímjedinceapsychologie chovánímkolektivním,budezájmemsociologiepředevšímto,cose dějeveskupině,komunitě,obciaceléspolečnosti.
Vklasickémsociologickémvýzkumuvrakouskéobcipostiženénezaměstnaností(nazývaném Marienthal)výzkumníci(PaulF.Lazarsfeld,HansZeisel,MarieJahodová)rodinypostiženénezaměstnanostírozdělujínatyto kategorie(Jahoda,1974):
1.nezlomené,kdeselidéstálepokoušejínajítpráci;
2.rezignované,vekterýchlidéztratilivíruvbudoucnost,alesubjektivně prožívajísituacipokojně;
3.zoufalé,kteréjsounatomstejnějakopředchozí,alepropadajípocitu marnosti;
4.apatické,kdedocházíkrozkladurodiny,projevujesealkoholismus, zanedbávásepéčeodětiapod.
Vuvedenémpříkladunejdeojednotlivéhonezaměstnaného,aleodění vkomunitěnezaměstnaných.Psychologiibudevícezajímatto,coje vchovánínezaměstnanéhoindividuální.Ekonomiebudeanalyzovat hospodářsképříčinyadůsledkynezaměstnanostiapolitologieprozkoumámimojinéto,jakvzniklásituaceovlivnípoliticképrocesy (třebavýsledkyvoleb).Sociologiesijehodněblízkátakésesociální
neboli kulturníantropologií;hodnězjednodušeněmůžemeříci,že zatímcosociologievyrůstázesnahyporozumětvlastní(„moderní“) společnosti,počátkykulturníantropologiejsouspojenysezkoumánímtoho,jakžijí„jiní“lidé(„přírodní“národy).
Jednotlivévědníoboryselišítaké metodologickýmpřístupem, snímžkdanémujevupřistupují.Ekonomovérádikonstruujíkvantitativnímodely–třebatvrdí,žepoklesnezaměstnanostio1%byzvýšil národnídůchodo3%.Psychologovédělajílaboratornípokusy,nebo pracujíklinicky–vnašempřípaděsesnažíterapeutickypracovatsjedinci,kteříkvůlidlouhodobénezaměstnanostimajíduševníobtíže. Prosociologyjetypické,žesoblibousbírajíempirickádataovelkých souborechjedinců.Sociologieje vědouempirickou –vycházíznezaujatého,objektivníhopozorovánídostatečněvelkýchvzorkůreality, narozdílnapř.odfilozofienebodiskusínadpivem,kteréserovněž častozabývajíspolečnostíajejímuspořádáním.Samozřejměsociologovéutěchtodatobvyklenezůstávají,alenajejichzákladěvyslovují soudy,kterýmmůžemeskromněříkat„pravidelnosti“,trochuambiciózněji„společenskézákonitosti“.
Vědníoborcharakterizujekroměpředmětuametodyvýzkumu také institucionálnízákladna.Sociologiemůžebýtvědouiproto, žejsounějacísociologovéastudentisociologie,katedryaústavysociologie,kongresy,časopisy,učebnice,slovníkyavše,copatříkprovozu afungovánířádnévědy.Otomtoaspektusipovímeněcomálovzávěrečnékapitole.
Sociologismusadalšíredukcionismy
Přínosrůznýchsociálníchvědjeprávěvjejichrozdílnýchhlediscích, znichžzkoumajíčlověkaaspolečnost.Avšakzároveňmůžekaždý oborbýtvpokušeníabsolutizovatsvůjvlastnípohled.Kdybynapř. psychologovétvrdili,žezakriminalitumohouvýlučněindividuální faktoryjedincovybiografie,avynechalibyvše,cosetýkásociálního postaveníjehorodiny,vzdělání,rasyanáboženství,dopustilibyse psychologismu.Biologovémohouvysvětlitmnohézlidskéhochování poukazemnaanalogiechovánízvířecíhoalidského,alenemohoudát vyčerpávajícíodpověďnaúplněvšechnyotázky,kterésetýkajíumění, náboženství,ekonomikynebopolitiky.Podobněkdybysesociologiepokoušelavšechnyjevyvysvětlovatjenomzesociálníchpříčin,hovořili bychomo sociologismu.(Sociologismusjedomněnka,žespolečnost jevůčijedinciprvotníažesociologievybudovanápodleprincipůpřírodníchvědbudeschopnádosáhnoutstejnépřesnostijakotytovědy.)
Volbahlediska,zkteréhobudemejevyposuzovat,nenísamozřejmě vždyjednoduchá.Protojsmezvoliliúmyslněnasamémpočátkupří-
kladyvzdělávacídráhyasebevraždy,kdeseprolínávelmimnoho vlivů.Kterýznichjevdanémpřípaděpřevládající,musímerozhodnoutvedenizkušenostíaurčitoudávkouimaginace.
Cosemyslí sociologickouimaginací?Taktoseoznačujeurčitý „talent“,jenžnámumožňujevidětsouvislostmezinašíosobnízkušenostíaširšímsociálnímahistorickýmkontextem.Nepropadáme tedyviděnísvěta,kteréjedánonašíomezenouzkušenostínebopředsudky(všichnicikánikradou,všichniNěmcijsouhluční,náboženství jevýmyslemmocnýchvytvořeným,abybylosnazšípřimětlidkpráci), alemámenadspolečenskýmděnímnadhledanenechámeseoklamat tím,jakvěcinaprvnípohledvypadají.
Kritickáfunkcesociologie
Sociologiebylavmnohatotalitníchrežimechzakázánanebopřinejmenšímprožívalaobdobí,kdyupadalavnemilost.Jetomutak nejspíšeprojejíschopnostzpochybňovatvěcipovažovanéčastoza „dané“a„samozřejmé“.Takétuhráloroliito,žekomunismusjedo značnémírysociologickouteorií,aprotonesnášelkonkurenci.(Ofašismutočástečněplatítaky.)
Otcovésociologie–alespoňvesvévětšině–nezamýšlelivytvořit nástroj,kterýbysloužilrozvracenínějakýchrežimů.Snahazjistit,jak sevěcimajíacojepodpovrchemjevů,všakvedektomu,žesesociolog snadnodostanedíkysvýmzjištěnímdorozporustím,coofungování světaprohlašujíti,kdojejřídí.
Taknapř.vesvémprvnímteleviznímprojevukobčanůmvefunkciprezidentaVáclavKlaus9.března2003řekl:
Názorylidíselišíališitbudou.Třebaužproto,žeseněkterýmznás zrůznýchdůvodůvživotědaří,žemajíplnýosobníživot,žemajízajímavé zaměstnáníčipovolání,kteréjimpřinášíodpovídajícíuspokojení,odměnu ispolečenskouprestiž.Tibudouvětšinoutvrdit,žežijemevnejlepším zmožnýchsvětů.Jiníbylipasivnějšíčipohodlnější,obávaliseriskovat, chtělisimožnáspíšepočkat,neboprostěnemělidocelaobyčejnýkousek tohosvéhotolikpotřebnéhoživotníhoštěstí.
Sociologmádůvodzbystřit.Nenítuanislovootom,žebysnadjedinec mohlneuspětizjinýchdůvodůnežpouzenedostatkempřičiněníčinedostatkem„kouskuštěstí“.Acokdyžjeceláspolečnostuspořádánatak,že tidoletamdoleprostězůstatmusí,protoženemajíšanciproniknoutmezi vyššívrstvy?Cokdyžjimvtombránítřebaodpor„starýchstruktur“nebo semknutýchstrukturnových?
Kritickásložkasociologieznamenánejento,žebadatelépochybují opravdivostioficiálníverzespolečnosti,aletakéto,žemajíambici společnostzměnit.Nepovažujítedysvůjoborjenza„čistou“vědu,ale takézanástrojkdosaženícíle.
Cíleovšemmohoubýtrůzné.J.Habermas(oněmvícevkapitole2.1)připomíná,žesociologiejeodpočátkurozštěpena,neboť vzniklazároveňzducharevolucí18.stoletíizduchapolitickérestauraceaoběstrany–revolucionářiikonzervativci–sinanidělaly nárok.„Advojíintence,buďkritickýrozkladautority,nebojejíkonzervacestůjcostůj,určovalasměrbojůvdruhépolovině19.století,ba takřkadonašichdnů.“(InAdorno,Habermas,Friedenburg,1967:80) Rozpormezisociologiíslužebnouasociologiíkritickoubudetuto disciplínuprovázetzřejměnavždy,stejnějakokteroukolijinouspolečenskouvědu.Neplatíovšemzcelanastoprocent,žekonzervativní rovnáseslužebnéarevolučníjetotéžjakokritické.Jsousamozřejmě iautoři,kteříprovádějíostroukritikuspolečnostizkonzervativních pozic.
Pokusodefinicisociologie
Můžeme-linašedosavadnípostřehyshrnout,jesociologie samostatná vědeckádisciplína,ježsepokoušípomocíanalytickýchmetodaempirickýchtechnikzkoumatstruktury,funkceasouvislostivývojespolečnostianavrhovatonichteorie.Sociologietedynenídisciplínouani jenteoretickou,anijenempirickou.
1.2Sociologickáparadigmataaúrovně sociálníreality
Řeklijsmejiž,žekjednomujevuvespolečnosti–třebasebevraždě, nezaměstnanostineborozdíluvpříjmechrůznýchprofesí–přistupují různésociálnívědyodlišně.Ovšemodpovědinaotázkysečastoliší ivrámcisociologiesamé.
Podívejmesenapř.načastodiskutovanouotázku,kterousispolečněkladousociologovéipsychologové.Hrajenějakourolivlidském chování,kdyžlidésledujívtelevizipořady,vekterýchsezobrazuje násilí?Určitěano,řeknesičlověknazákladě„zdravéhorozumu“.Totéž,alesesnahoupodložittvrzeníempiricky,tvrdíteorienápodoby. Napříkladdětimajípodletěchtoteoriíprostěopakovatto,coviděly naobrazovce.Televizeprýnabízímodelyjednání.Podlejinýchbadatelůvšaksledovánítelevizníhonásilínemávliv,kterýbystálza
zmínku,protožezáležínaokolnostechzobrazení,natom,zajakých okolnostíjedinecpořadsleduje,atd.,atoaninemluvímeo(nemnoha) autorech,kteřísoudí,žesledovánínásilímůžemítdokonce„katarzní“ účinek,takžeten,kdosepotěšístřelbouvtelevizi,užnemápotřebu stříletveskutečnosti.(Širokánabídkaodpovědíviznapř.Kunczik, 1995:220–229.)
Znamenátedytakovánabídkaodpovědínajednoduchouotázku, žesociologieadalšípodobnévědyveskutečnostižádnévědynejsou? Nemusímebýthnedpesimističtí.Mnohostodpovědísouvisístím,že lidskáspolečnostjesložitáajemnohozpůsobů,jakjizkoumat.
Právětatosložitostpředmětuzkoumánízřejměvedektomu,že sociologieseodzačátkuvyskytujejako„mnohosociologií“,kteréseod sebevelmiliší.Přitomnikdynedošlokekonečnémuvítězstvíjednoho sociologickéhopřístupunadjiným,přinejmenšímpokudjdeosměry, kterénačrtliotcovézakladatelé.
Dnesčastoříkáme,žesociologiejevěda„multiparadigmatická“. Slovo paradigma jeřeckéhopůvodu.Znamenádoslovavzor.Když hopoužijemevevědeckéterminologii,můžeznamenatněkolikvěcí. Zhlediskametodologieoznačujepříklad,jakuskutečniturčitývýzkumnýpřístup.Jdeopoužitíkonkrétnímetodynebonávodu,podle nichžprovedemenějakouanalýzu.
Doteorievědyzavedlpojemparadigmaamerickýhistorikvědy T.S.Kuhn(1922–1996),autorknihy Strukturavědeckýchrevolucí (1962).Paradigmazdeoznačujepřevládajícímodel(např.newtonovskoumechaniku),kterýjebadateliurčitévědnídisciplínypovažován zavzorový.Kuhnhovoříofázi„normálnívědy“,kdybadatelétoto paradigmapoužívajínanovépředmětyzkoumání.Vynoří-lisepřitomjev,kterýdosoučasnéhopojetíoborunezapadá,bývá–stejně jakootázkapozdůvodněníparadigmatu–zanedbáván(„onosetočasemvysvětlí“).Kdyžalepočetproblémůnarůstá,množíseanomálie adocházíkekrizi,kteránemůžebýtvrámcistaréhoparadigmatu zvládnuta.Pakdocházíktomu,čemuKuhnříká„vědeckárevoluce“. Zčasovéhohlediskatedystřídáníparadigmatvypadátakto: paradigma1>normálnívěda>anomálie> >krize>revoluce>paradigma2
Běžnýlaiksivědupředstavujepodlemodelu kumulativníhopoznání.Lidskévěděnístálenarůstáadalšígeneracestavínatom, covykonalipředchůdci.IsaacNewton(1643–1727)vyjádřiltakovou představuslovy:„Pokudjsemdohlédldále,jetoproto,žejsemstál naramenechobrů.“PodleKuhnajekumulacevěděnídůležitá,ale podstatnájeprávěonarevoluce.
Paradigmasloužíktomu,abyodlišilojednuvědeckoukomunituoddruhé.Může býtužito,abyodlišilofyzikuodchemienebosociologiiodpsychologie.Tytoobory majírůznáparadigmata.Můžebýttakéužito,abyrozlišilomezirůznýmihistorickýmistadiivrozvojivědy.Paradigmadominujícífyzicev19.stoletíjeodlišné odtoho,kterédominovalovraném20.století.[…]Paradigmamůžerozlišovatmezikognitivnímiskupinamivrámcijednévědy.Napříkladsoučasnápsychoanalýzajerozčleněnanafreudiánské,jungovskéahorneyovsképaradigma (kromjiných)–cožznamená,žepsychologiemámnohočetnáparadigmata.Totéž platíosociologiiavětšinědalšíchoborů.(Ritzer,1988:390)
Sociologiejeodpočátkumultiparadigmatická,několikparadigmattu vždybyloparalelněvedlesebe.Existujísiceobdobíamísta,kdemáněkteréznichvýsadnípostavení(kolempoloviny20.stoletítřebafunkcionalismusvUSAnebomarxistickásociologievevýchodnímbloku), alevdisciplínějakocelkužádnéznichnikdynezískalodominanci.
Sociologicképaradigmajetakpronáspředevšímnástrojpomáhající přivnitřnímčleněnísociologiejakodisciplíny.Napříkladamerický autoruznávanéučebnicesociologieGeorgeRitzer(nar.1940)navrhujenásledujícíčlenění.
Faktualisticképaradigma předpokládá,žeexistujínějakéskutečnosti,kteréjsouvůčijedincivnější.Hovořímeosociálníchfaktech,kterámůžemeobjektivně(zvláštěkvantitativně)zkoumat,jako kdybytobylyvěci.Představitelemtohotoparadigmatujeprávějeden zotcůzakladatelů,ÉmileDurkheim(Pravidlasociologickémetody). Totoparadigmasesoustřeďujepředevšímnavelkésociálnístruktury ainstituceatakénajejichdopadnamyšleníajednáníjednotlivců. Vsoučasnostijsoumetodamizkoumání,kterépomohounaléztodpovědinakladenéotázky,předevšímdotazníky,interviewahistoricko-srovnávacímetoda.Vrámcitohotoparadigmatunajdemeřaduteorií,okterýchbudeještěřeč.Jenomjakopříkladuveďmestrukturální funkcionalismusakonfliktualistickéteorie.
Behaviorálníparadigma považujezavýchodiskoazákladnídanostpozorovatelnéchováníjedincůvsociálnímkontextu.Jehopředstavitelemjenapř.americkýpsychologB.F.Skinner(1904–1990). Tentopřístupsevěnujezvláštězkoumánítoho,jakjevyvolávánožádoucíjednánípomocíodměnyatrestu.Metodoutubýváexperiment. Napůdětohotoparadigmatuvyrůstábehaviorálnísociologieateorie směny.
Definičníparadigma sivšímátoho,jaklidédefinujísituaci. Upřednostňujedefinovánísituacepředskutečnýmstavemvěcí.Podstatutohotoparadigmatuvýstižněukazujetzv.Thomasůvteorém: „Pokudlidédefinujísituacejakoreálné,jsoutytoreálnévesvýchdůsledcích.“Lidéprostějednajípodletoho,jakvidísituaci.Sociologtu přisvéprácipoužívápředevšímtzv.kvalitativnípostupy.Představi-
Obr.1.1 Makroskopicko-mikroskopickékontinuumsvyznačenímněkterýchklíčových bodů
mikroskopické světový systém společnosti organizace
interakce
makroskopické
skupiny
individuální myšlení a jednání telemtohotoparadigmatujenapř.MaxWeber,kteréhomimojinézajímalo,jakčlověkdefinujesvousociálnísituaci(vícevizkapitola1.4).
Použitýmimetodamibývánejendotazování,alehlavněpozorování. Kteoriím,kterézdefiničníhoparadigmatuvycházejí,můžemepočítatteoriiakce,symbolickýinterakcionismus,fenomenologii,etnometodologiiaexistencialismus.
Různéúrovněsociálníreality
G.Ritzersoudí,žeačkolituvždybudourůznásociologickáparadigmata,jedobrémítintegrovanějšíparadigma,abychomsevyhnuli jednostrannostem,kteréjimstálehrozí.Klíčemknalezenítakového integrovanéhoparadigmatujevědomíúrovnísociálníreality.
JakoužitečnátuRitzervidídvěkontinua.Toprvnínazývá makroskopicko-mikroskopické.Laickymůžemeříci–abudememítpravdu–, žesociálníjevyselišívelikostí.Vespolečnostividímejedincesjejich myšlenkamiačiny,dáleinterakcemezijedinci,skupinylidí,organizace,společnostianakoneccelosvětovýsystém(vizobr.1.1).
Druhékontinuumje objektivně-subjektivní.Nastraněobjektivní dimenzejsoumateriálníudálosti,nadruhémpólupotomto,cose dějepouzevříšiidejí,tedyvlidskéhlavě(obr.1.2).Výrazkontinuum používámeproto,žejasnéhranicetustanovitnemůžeme.Aktéry,jejichjednání,interakce,byrokracii,právoastátmůžemenahmatat nebotéměřnahmatat.Pakjsoualesociologickéjevy,kteréexistují pouzevnašímysli,jakojesociálníkonstrukcerealityatřebahodnotyanormy.Problémnastávátam,kdemámejevyumístěnéna kontinuuněkdemezi.Ritzerjakopříkladuvádírodinu,kteráobjektivněexistuje,alezároveňknípatřířadasubjektivníchnorem ahodnot.Takových„smíšených“jevůbudevespolečnostizřejměvětšina.
Obr.1.2 Objektivně-subjektivníkontinuumsvyznačenímněkterýchsmíšenýchtypů (Ritzer,1988:398)
objektivní
aktéři, akce, interakce, byrokratické struktury, právo atd.
smíšené typy, které v různém stupni kombinují objektivní a subjektivní prvky; příklady zahrnují stát, rodinu, svět práce, náboženství
Obr.1.3 Hlavníúrovněsociálníreality(Ritzer,1988:399)
makroskopická
I. makro-objektivní
společnost, právo, byrokracie, architektura, technologie, jazyk
sociální konstrukce reality, normy, hodnoty atd.
subjektivní
II. makro-subjektivní
kultura, normy, hodnoty
subjektivní objektivní
III. mikro-objektivní
vzorce chování, akce a interakce
IV. mikro-subjektivní
různé stránky sociální konstrukce reality
mikroskopická
Kdyžobědimenzezkombinujeme,vymezímečtyřioblastičiúrovně sociálníreality(vizobr.1.3).
Úrovněsociálnírealityavelkásociologickáparadigmatapotom ksoběmůžemevztáhnouttakto:Paradigmasociálníhofaktusesoustřeďujenamakro-objektivníamakro-subjektivnírovinu.Paradigma sociálnídefinicesivšímámikro-subjektivníhosvěta,kterýzávisína subjektivníchmyšlenkovýchprocesech.Paradigmasociálníhochování sezabýváčástímikro-objektivníhosvěta,kterýmyšlenkovéprocesy nezahrnuje.Paradigmajedobrésizvolitpodletoho,jakouotázkusi klademe.
Zkusmesezhlediskatěchtoparadigmatpodívatnapř.nanašehostudenta sociologie,kterýbudepoškolehledatuplatnění.
Instituce,dokteréserozhodnevstoupit,je sociálnímfaktem skutečně dostitvrdým.Jefaktemvůčiněmuvnějším,takžesesnejvětšípravděpodobnostíspíšeonbudepřizpůsobovatfirměnežfirmajemu.Stejnětakse budefirmapřizpůsobovatekonomickéčipolitickérealitěvzemiatazase dourčitémíryglobálnísituaci.
Zhlediskaparadigmatu sociálníhochování budemestudentapozorovat, jaknaneveselousituacireaguje.Nikolivšakzhlediskajehoniternýchindividuálníchtužebasnůaúmyslů,alezhlediskatoho,jaknavnějšípodněty budereagovat.Jehomyšlenkyacítěníbudoudůležitépouzevsouvislostechpodnět–reakce.Uvidímetedy,jaknášabsolvent,kterýprávěnastoupil dopodniku,vyslalnějakýsignál,např.odporovalšéfové,ajakétomělonásledky.Odměnyatrestyhopovedoukurčitémuchování.(Tosamozřejmě nemůžemesledovatjenmechanicky.Napříkladsníženíprémiíjesicetrestem,tenvšakmůžebýtkompenzovánnemateriálníodměnouvpodobě obdivukolegyně.)
Podleparadigmatu sociálnídefinice sebudenášabsolventchovatpodle toho,jaksisituacivpodnikuprosebe„nadefinuje“.Pokudprožijeradostze společnéhodílaabudešťasten,jakmůževrámcidělbyprácekněmusvým dílempřispět,budekaždéránovcházetdobránypodnikuspobrukováním podnikovéhymnynartechaodcházetspocitemdobřevykonanépráce. Jestližeuvidísvětsvéinstitucejakonástrojbezohlednéhovykořisťování, kdejepouzebezvýznamnýmkolečkem,kterésemáotáčetzabídnou almužnujenproto,abysinějakýkapitalistickývydřiduchmohlnahrabat, budezpěvpodnikovéhymnypovažovatvnejlepšímpřípadězaprojev bezbřehéomezenosti.
1.3Zrodsociologievmoderníspolečnosti
Lidskéuvažováníospolečnostipochopitelněnevznikloažtehdy,když AugustComtevymysleloznačení„sociologie“.Vširšímslovasmyslu bychomzasociologamohlipovažovattřebaPlatona,autora Ústavy a Zákonů.Jevšakjedenmezník,kterýnámdovolujeučinitjakousi přibližnouhranicizrodusociologievdnešnímslovasmyslu.Tímto mezníkemjevznik moderníspolečnosti,kterávystřídalaspolečnosttradiční.VEvropěktomudošlopředevšímvpolovině19.století spříchodemprůmyslovérevoluceavznikemvelkéhonadregionálního trhu.
Moderníspolečnostjespolečností,kterásesamaprosebestává problémem,kteráztratilasvousamozřejmost.Sociologiemohlavzniknoutažtehdy,kdyžlidémělipocit,žespolečnostikolemsebenero-
zumí,achtěliseoníněcodozvědět.Cosetehdyvlastnězměnilo? Jedenzvýraznýchrysů„novéspolečnosti“setýkáoblastihospodářství–vznikljedenvelkýtrh.Dotédobybylaekonomikaroztříštěna navelkémnožstvímalýchtrhůasoběstačnýchdomácnostíapřevažovalozemědělství.„Oblastekonomikysevtradičníchspolečnostech neustavilajakosamostatnýsystémvydělenýzezbytkuspolečnosti adiktujícímusvézákony.“(Keller,1992:15)Vmoderníspolečnostise práceapůda,tedylidskáčinnostapřírodastalyzbožím.Produkuje sestálevícenikolikvůlivlastníspotřebě,aleprosměnu.Zekonomiky sestávásamostatnýasámseberegulujícísektor.
Tradičníspolečnosti svéjistotyainstitucezakládajínanáboženskýchzákladech.Jejichexistencivposledkulegitimujenáboženství.Mocpanovníka,církevníhierarchie,normyahodnotyjsouposvěcenyshůryposvátnoubožímocí.Odnarozeníaždosmrtibyli středověcíEvropanévychovávánivduchukřesťanskéhonáboženství. Křesťanskýpohlednasvětbyldominujícíanějakýzásadnějinýby silidébuďdokázalitěžkopředstavit,nebobyhopokládalizafalešný (třebažidovství,islámneboněkterouzherezí).
Každýlidskýjedinecnemělvtradičníchspolečnostechtakovou hodnotu,jakoumupřipisujemodernízápadníspolečnost(přinejmenšímtaliberální,rasovéideologietovidíidnesjinak).Autoritapána, knězenebohlavyrodinymělarozhodujícívýznam.Zájemjedincese podřizovalzájmucelku.Slovoautoritajevůbecpropochopenítradičníchspolečnostívelmidůležité.Racionálníargumentaceavláda abstraktníhozákonazačalyhrátvýznamnouroliažmnohempozději.
Rodina(viztéžkapitola6.3)bylavtradičníchspolečnostechzpravidlavelkáazahrnovala(vesrovnánísdnešní„nukleární“rodinou)široképříbuzenstvoaněkolikgenerací.Lidévtradičníspolečnostipříliš necestovali,řečenoodbornýmžargonem,jejichhorizontálnímobilita bylamalá.Mnozíprožilicelýsvůjživotnatommístě,kdesenarodili. Tímmístembylavětšinouvesnice,protožepřevážnáčástobyvatel žilanavenkově.Běhemsvéhoživotatakovýčlověkvykonávalpráci, kteroudědilposvýchpředcích,aodtěchsejíinaučil.Dělbapráce bylanízká,takžemuselmnohověcíudělatsámaprovéstvšechnyfáze výrobníhoprocesu.
Většinalidízaujímalavživotětopostavení,dokteréhosenarodili.Opětřečenosociologickýmjazykem:Vertikálnímobilitabyla nízká.Nevolníkbylnevolníkem,šlechticbylšlechticemazdálose, žetaktomubudedoskonánívěků.Společenskýstatusčlověkabyl „připsaný“,nikolizískaný.
Vtržníspolečnostizávisívašepostavenímnohemvícenatom,co můžetenatrhuprácenabídnout.
Přechododtradičníknovépodoběspolečnosti,kterýnavícproběhl poměrněrychle,vyvolalřaduotázekiproblémů,nakterélidéhledali odpověď.Pokusemotakovouodpověďbylaprávěsociologie.
Sociálníaintelektuálnísílypůsobícípřivznikusociologie
Ritzervyjmenovávánásledujícísociálnísíly,kterémělynavzniksociologievliv:politickérevoluce,průmyslovárevoluceavznikkapitalismu,vzniksocialismu,urbanizace,změnavoblastináboženství arozvojvědy.
Velkáfrancouzskárevolucevroce1789nepochybněvyvolalařadu změn,kterétrvajídodnes.Jižsoučasnícisivšaknatétorevoluci (atěch,kterénásledovaly)všimliivznikléhochaosu.Někteřílidé zatoužilipořáduanávratuk(domněle)klidnémuživotustředověku. (Onáboženských,majetkovýchapolitickýchmotivechtouhypopředrevolučníchčasechaninemluvě.)Realističtějšímyslitelébyse„spokojili“stím,jaknaléztzákladproudrženíspolečenskéhořádu,cožje dodnesjednouzotázek,kterésisociologieklade.
Průmyslovárevoluceznamenalapřesunvelkéhomnožstvílidí zvenkovskýchzemědělskýchusedlostídoměstatováren.Kolemvznikajícíhokapitalistickéhosystémuvyrůstajínejentovárny,aletaké trh,velkábyrokracieasektorslužeb.Těžkáprácezamálopeněz vedlakrozmachuhnutípracujících.Právěvznikkapitalismusestal tématempročtyřivýznamné„otcezakladatele“sociologie(budeme-li Comtapovažovatzajakéhosipraotce):KarlaMarxe,MaxeWebera, ÉmilaDurkheimaaGeorgeSimmela.ZatímcoMarxbyljednímzkritikůkapitalismuvtétojehofázi,WeberaDurkheimbylikritikysocialismuadávalipřednostreformámpředsociálnírevolucí.
Urbanizaceznamenalapromnoholidí,vytrženýchztradičníchkořenů,problémpřizpůsobeníseměstskémuživotu.Potížeměsta(přelidnění,hluk,znečištěníatd.)sejakotémasociologieobjevilyjižvelmi brzy,avpřípadětzv.chicagskéškolybylydokoncetématemhlavním.
Městoseprosociologiistalojakousisociálnílaboratoří.
Společenskézměnypostihlyviditelněináboženství.Poprvévdějináchseobjevujeateismusjakomasovýjevzasahujícízejménadělnictvo.PrototakéDurkheimaWeberpsalivýznamnétextyonáboženství.Jezdealeiopačnývliv–navznikajícívědusepřenášely některéúlohy,kterédříveplnilonáboženství,předevšímvoblastimorálníchhodnotnebozlepšovánílidskéhoživota.Comtesedokoncesociologiipokoušelpřeměnitvjakésinovénáboženství.Ostatněpozději takémarxismusmělčetnérysypřipomínajícínáboženství.Neomylný zakladatel–proroknadanývyššímvěděním(Marx),věrouka(marxismus),lidputujícídozemězaslíbené(pracujícíproletariát),církev
vedoucítentolidzetmykesvětlu,odutrpeníkvykoupení(komunistickástrana,komunismus).
Vědazískalavmoderníspolečnostiprestižnípostavení.Sociologovéseprotočastopokoušelidokazovat,žejejichvědajestejněvědeckájakofyzikanebobiologie.Protožejealesociálníživotspecifický,jeotázkou,zdalzespolečnostzkoumatstejnýmimetodamijako nerostyčibuňky.Vztahsociologiek„tvrdýmvědám“jediskutován dodnes.
Odsvéhovznikuusilujesociologieonalezeníodpovídajícíhomísta vespektruostatníchvěd.WolfLepeniesvesvépráci Třikultury ukazuje,jaksociologieodpočátkuhledalasvémístomezivědoualiteraturou.Vjehopojetíseodpoloviny19.stoletíodehráváspormezi literátyaspolečenskýmivědcioto,kdoposkytnezákladníorientaci modernícivilizaci.Sociologiesamapřitomváhámezinapodobováním přírodníchvěda postojemhermeneutickým,tedyvysvětlujícím, pokoušejícímseointerpretaci,kterýjipřivádídoblízkostiliteratury. Masaryksenapř.vprvníkapitolesvéhodíla Moderníčlověkanáboženství ptátakto:„Novinyastatistikaregistrujíjenčísla:tentotýden seutopilolidídeset,šestnáctsejichoběsiloatakdále,alecosedálo vtěchjejichduších,nežsetaktorozhodli?“
Právěotázka„Cosedělovjejichduších?“,kterábyprostoupence jinýchsměrůzřejměnebylarelevantní,jetypickouotázkoupoporozumění smyslu sociálníhojednání.
NěmeckýsociologWolfLepenies(nar.1941)nazývásociologii„třetí kulturou“mezipřírodnímivědaminajednéstraněavědamiduchovnímialiteraturounastranědruhé.Vhistoriiseostatněčastostávalo, žeseněkterýchtématchopilaliteraturadříve,nežsejimzačalyvěnovatspolečenskévědy.Napříkladdřívenežakademičtíbadatelése studiemtotalitarismuzabývalispisovateléOrwell,Zamjatinadalší. Jejichknihymělynavíctakovýdopad,ojakémsesociologůmapolitologůmnemůžeanisnít.Orwellovakritikatotalitybylaúspěšná právěproto,že„…ve Farmězvířat …neuvěřitelněkomplexníapropracovanoulevicovoupolitickoudiskusiohromněaabsurdněodlehčil tím,žepolitickédějinysvéhostoletípřevyprávělzpůsobemvhodným proděti.[…]Bylatostrategickyumístěnápáka,nezrcadlo.“(Rorty, 1996:193)
