EB917739 by Knižní klub

Procházky Ostravou

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.cpress.cz www.albatrosmedia.cz

Petr Lexa Přendík

Procházky Ostravou – e‑kniha

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.

Petr Lexa Přendík

Procházky Ostravou

Krok za krokem ulicemi města

:: Úvodní slovo

Ostrava? – Mame tam kominuv, kuřu všelijakiho, modreho, zeleneho, failoveho, černeho, kajjake barvy. To jak se podiva na Ostravu z dalky, tuž tajak by viděl namalovany obraz. (…) A roztahana je ta Ostrava, dy sednětě na tramvaj, tuž jedětě pul dňa a to ešče jedětě tramvajem, jak tež dybstě šel pěšo, to bystě musel ze dvě noci přenocovať. (…) Dybystě cely svět přešli, jak stě něviděli Ostravu, tuž stě něviděli nic!

(Josef Filgas, 1938)

Ostrava, jedno z největších měst v České republice, se již třetí dekádou stává nejzelenějším městem naší země. Ty tam jsou doly, vítkovické vysoké pece a desítky komínů. Ostrava je dnes perspektivním městem, které se stalo metropolí severní Moravy nabízející široké kulturní, sportovní a univerzitní vyžití. Někdejší černé město prodělalo od roku 1989 bouřlivý vývoj a transformaci a stalo se známé v celé střední Evropě. Možná právě proto vyšla v posledním desetiletí celá řada knižních průvodců, které mají zájemce seznámit se zajímavostmi našeho vskutku rozlehlého města. Téměř všechny průvodce vedou návštěvníky po stopách zdejšího hornictví, po ulicích centra města a po hlavních městských jádrech. Průvodce, kterého právě otevíráte, se snaží vymanit z klasických turistických okruhů. Spíše než na městská centra se soustředí na jejich periferie, případně na okrajové části centrálních oblastí. Okruhy vás často zavedou na samou hranici města, ale také do srdce Ostravy, kde naleznete překvapivý klid. Jedna z tras vás pak seznámí se středem města, ovšem z netypického pohledu kavárenských výloh.

Ze sedmi vybraných ostravských vycházek se budete v knize šestkrát procházet po moravské části města. Výjimku zde tvoří procházka Svinovem , který leží již ve Slezsku a vypravuje nebývalý rozvoj zapadlé dědinky, jež se díky zdejší železniční stanici začala nebývale rozvíjet a během jednoho století byla povýšena na město. Sousední Nová Ves vás zase překvapí svým klidem a venkovským vzhledem, ač se budete toulat přímo ve středu Ostravy. Kdo by tušil, že srdce Ostravy sestává z polí, luk, rybníků a jedné z nejstarších sakrálních památek a nejstarší dřeviny v Ostravě? Relaxovat budete také při procházce Proskovicemi v jižní částí města, kde naleznete vstupní bránu do malebné CHKO Poodří. Také nedaleká Nová Bělá vás snad zaujme svým venkovským charakterem i (ne)obyčejnými příběhy. Při vycházce Hrabůvkou poznáte reprezentativní Jubilejní kolonii z let 1921–1950, která je vůbec nejkrásnější dělnickou kolonií ostravsko-karvinského revíru. Je to dělnické sídliště, nebo už zámecký areál? Stopy dávné minulosti naleznete při putování historickým centrem Zábřehu nad Odrou , kde se dochoval soubor všech historických staveb – zámku, radnice, kostela či fojtství. Objevíte zde skutečný ostrov minulosti uprostřed panelového sídliště. Budete-li mít čas si jen tak někde posedět a přitom poznat příběh plný elegance i rozmarů, vydejte se za vůní moravskoostravských kaváren . Vycházková trasa vás povede po stopách nejvýznamnějších kavárenských podniků v centru Ostravy a doporučí vám návštěvu některých současných kaváren.

Na začátku každého okruhu naleznete mapku se zaznačenými body, u nichž se

budeme postupně zastavovat. Trasa není závazná, povedou-li vás kroky do nějaké boční uličky, tím lépe. V úvodu textu nechybí vždy zmínka o časové náročnosti, délce trasy či informace o otevírací době objektů. Samotné texty jsou doplněny často i historickými vyobrazeními, za jejichž publikování patří dík

ostravským archivům a zejména Zdeňku Wludykovi, sběrateli pohlednic staré Ostravy, který průvodci dal patřičný punc minulých časů. Nezbývá, než se vyznat: Kdybych se měl narodit ještě jednou, ať je to v Ostravě!

Petr Lexa Přendík

Obsah

Svinov:

Ještě

Proskovice:

Kde dějiny

Zábřeh nad Odrou:

Nová

K historii .......................... 85

Voda základ života! 86

Když se škola a kulturní dům

přesunou po kolejnicích .......... 87

Říšská silnice 87

V mysli vlast, v paži sílu 88

Kde se pivo pije, tam… ........... 88

Hasičská zbrojnice................ 89

cestou ...................... 92

Kostel U Hrůbků aneb Co pamatuje nejstarší lípa v Ostravě 93 Hospodářský dvůr olomoucké

Osudný 7 červenec 1997 90 Výstavní hostinec ................. 90 Pozůstatky železniční dráhy Svinov – Vítkovice 91

Nejstarší domy závodní kolonie 103 Přichází Ernst Korner ............

s čítárnou 105

Jubilejní podle jubilea ............. 106 Čistota – půl zdraví ............... 106 Čech versus Němec 107

František Novák a jeho cesta k RAF ...................... 107

Kornerův rukopis ................ 108

Třetí etapa aneb Jak stavět? 110 Vlastenecký heimatbaustil!

ﬁnále – pátá etapa (1947–1950) ......................

Spolková činnost

Česká školka a harmonika ....... .

ambulance ............ . 114

Lokalka, komárek, elinka = tramvaj

Za vůní moravskoostravských kaváren

Z historie kavárenských

Krásná vyhlídka!

Zpět k nejstarším „pre-kavárnám“..................

Svinov: Příběh vsi, která byla díky dopravě povýšena na město

Legenda:

1. klasicistní budova z roku 1847 (dostavba 80. léta 19. století)

2. nádražní historická budova v neobarokním stylu z roku 1895

3. prosklená hala z kovu a skla

4. železniční/tramvajová dráha Svinov – Klimkovice

5. dráha Svinov – Kyjovice

6. rourovna a válcovna trub, založena roku 1892

7. komín s vodojemem z roku 1910

8. ředitelská vila náležející k rourovně, 1892–1893

9. tři dělnické domy pro zaměstnance rourovny, rok 1892

10. mladší dělnické domy náležející rourovně, rok 1907

11. nejmladší úřednický dům pro úředníky rourovny, rok 1907

12. sad Čs. armády s pomníky

13. Husův sbor z let 1933–1934

14. sokolovna z roku 2019

15. kostel Krista Krále z let 1927–1929

16. česká obecná škola z roku 1908

17. Vlčkův statek s kamennou sýpkou a klasicistním domem

18. lihovar Viléma Grauera z let 1899–1915

19. úřednický dům č. p. 172 z roku 1899

20. důl Svinov / Jan Šverma II

21. svinovské tůně

:: Svinov

Příběh vsi, která byla díky dopravě povýšena na město

Procházka Svinovem překvapí až romantickými místy, o nichž většina lidí ani neví, neboť považují Svinov pouze za přestupní uzel.

Základní informace:

Délka procházky: 4 km

Začátek: před nádražní budovou Ostrava-Svinov

Konec: svinovské tůně, ulice Luční

Otevírací hodiny objektů:

• staniční budova OstravaSvinov Peterkova 132 nonstop denně

• Husův sbor Stanislavského 46 otevřen při bohoslužbách (každou neděli v 10.15 hod.)

• kostel Krista Krále Bílovecká 548/50 v době konání mší (úterý, čtvrtek, pátek od 17.30 hod.; středa a sobota v 7.00 hod., neděle 8.00 a 10.00 hod.)

Historické okénko

Právě v polovině 19. století ve Svinově zastavily první parní vlaky na novém nádraží Severní dráhy Ferdinandovy. Zrovna železnice vlila dosud čistě zemědělskému Svinovu krev do žil. Brzy zde vznikly rozsáhlé továrny,

dělnické kolonie, učiněn byl také pokus o založení uhelného dolu. Již v meziválečném období byl Svinov povýšen na město a ze slezské dědinky u Odry se stala známá oblast. Město však brzy zažilo několik zvratů: vystěhování českého obyvatelstva po mnichovské konferenci, začlenění do sudetské župy,

období 2. světové války a osvobozovací boje, které způsobily katastrofální následky. V roce 1957 se stal Svinov součástí města Ostravy. Od těch časů přišel o část své někdejší krásy a většina obyvatel města jej dnes zná jen z pohledu Svinovských mostů a železniční stanice. Málo známý je Svinov „za nádražím“. A právě do těchto mnohdy malebných míst se vydáme.

Stanice Ostrava-Svinov.

Expres

Tuto hlášku určitě uslyšíte během prohlídky nádražní budovy, u níž naše vycházka začíná. Prohlédněte si prosklenou halu příjemně navazující na historickou výpravní budovu. Z té nás bude zajímat nižší severní část, která stojí nejblíže svinovským mostům, proto k ní přejděte.

Dne 1. května 1847 zastavil ve Svinově první vlak na budované Severní dráze Ferdinandově, která měla propojit Vídeň s Krakovem. Tehdy zde stála pouze klasicistní budova 1 , u níž právě stojíte. Vypadala však trochu jinak, měla jen pět středových oken, dvě boční okenní osy po obou stranách stavby byly k nejstarší části přistavěny až v 80. letech 19. století, kdy význam stanice výrazně narostl.

Druhá historická budova v neobarokním stylu 2 postavená podle plánů Hartwiga Fischla byla uvedena do provozu roku 1895. Můžete ji obejít ze strany nástupišť. Opavské nástupiště bylo roku 1895 propojeno s prostorem před staniční budovou přístřeškem. Povšimněte si, že zastřešení stojí na originálních litinových sloupcích z konce 19. století, které byly zhotoveny v Těšíně.

Víte, že…

… svinovské nádraží bylo propojeno železnicí s Opavou roku 1855?

Svinovské nádraží s neobarokní budovou ve 20. letech 20. století.

Nová neobarokní budova odpovídala tehdejšímu modernímu pojetí železniční stanice s veškerým zázemím. Na jižním konci je historická budova ukončena menším objektem, kde se původně nacházely toalety a pokladny pro dělníky, aby nerušili „vyšší společnost“ ve výpravní budově, v níž nechyběla ani reprezentativní restaurace. Vejděte do hlavní budovy a obdivujte krásu jejích interiérů, které byly při rekonstrukci v letech 2004–2006 uvedeny do původní podoby. Originálního zde však není nic, v 80. letech 20. století byla stanice „modernizována“ a vše, co vidíte, je pouhou replikou. Je až s podivem, že ve 20. století budova několikrát ušla plánované demolici. Ač stavba není kulturní památkou, veřejnost jí za památku považuje.

Pokračujte do nové haly z kovu a skla 3 Ing. arch. Václav Filandr ji navrhl decentně tak, aby nestínila krásu původní budovy, která neměla dostatečnou kapacitu pro počet cestujících ve 21. století. Až si vše prohlédnete, vyjděte z haly bočním vchodem na jižní straně, kde stojí cihlový dům.