EB917739

Procházky Ostravou Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na www.cpress.cz www.albatrosmedia.cz

Petr Lexa Přendík Procházky Ostravou – e‑kniha Copyright © Albatros Media a. s., 2021

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.

Petr Lexa Přendík

Procházky Ostravou Krok za krokem ulicemi města

:: Úvodní slovo Ostrava? – Mame tam kominuv, kuřu všelijakiho, modreho, zeleneho, failoveho, černeho, kajjake barvy. To jak se podiva na Ostravu z dalky, tuž tajak by viděl namalovany obraz. (…) A roztahana je ta Ostrava, dy sednětě na tramvaj, tuž jedětě pul dňa a to ešče jedětě tramvajem, jak tež dybstě šel pěšo, to bystě musel ze dvě noci přenocovať. (…) Dybystě cely svět přešli, jak stě něviděli Ostravu, tuž stě něviděli nic!

(Josef Filgas, 1938) Ostrava, jedno z největších měst v České republice, se již třetí dekádou stává nejzelenějším městem naší země. Ty tam jsou doly, vítkovické vysoké pece a desítky komínů.

Ostrava je dnes perspektivním městem, které se stalo metropolí severní Moravy nabízející široké kulturní, sportovní a univerzitní vyžití. Někdejší černé město prodělalo od roku 1989 bouřlivý vývoj a transformaci a stalo se známé v celé střední Evropě. Možná právě proto vyšla v posledním desetiletí celá řada knižních průvodců, které mají zájemce seznámit se zajímavostmi našeho vskutku rozlehlého města. Téměř všechny průvodce vedou návštěvníky po stopách zdejšího hornictví, po ulicích centra města a po hlavních městských jádrech.

Průvodce, kterého právě otevíráte, se snaží vymanit z klasických turistických okruhů. Spíše než na městská centra se soustředí na jejich periferie, případně na okrajové části centrálních oblastí. Okruhy vás často zavedou na samou hranici města, ale také do srdce Ostravy, kde naleznete překvapivý klid. Jedna z tras vás pak seznámí se středem města, ovšem z netypického pohledu kavárenských výloh.

Ze sedmi vybraných ostravských vycházek se budete v knize šestkrát procházet po moravské části města. Výjimku zde tvoří procházka Svinovem, který leží již ve Slezsku a vypravuje nebývalý rozvoj zapadlé dědinky, jež se díky zdejší železniční stanici začala nebývale rozvíjet a během jednoho století byla povýšena na město. Sousední Nová Ves vás zase překvapí svým klidem a venkovským vzhledem, ač se budete toulat přímo ve středu Ostravy. Kdo by tušil, že srdce Ostravy sestává z polí, luk, rybníků a jedné z nejstarších sakrálních památek a nejstarší dřeviny v Ostravě? Relaxovat budete také při procházce Proskovicemi v jižní částí města, kde naleznete vstupní bránu do malebné CHKO Poodří.

Také nedaleká Nová Bělá vás snad zaujme svým venkovským charakterem i (ne)obyčejnými příběhy. Při vycházce Hrabůvkou poznáte reprezentativní Jubilejní kolonii z let 1921– 1950, která je vůbec nejkrásnější dělnickou kolonií ostravsko-karvinského revíru. Je to dělnické sídliště, nebo už zámecký areál?

Stopy dávné minulosti naleznete při putování historickým centrem Zábřehu nad Odrou, kde se dochoval soubor všech historických staveb – zámku, radnice, kostela či fojtství.

Objevíte zde skutečný ostrov minulosti uprostřed panelového sídliště. Budete-li mít čas si jen tak někde posedět a přitom poznat příběh plný elegance i rozmarů, vydejte se za vůní moravskoostravských kaváren. Vycházková trasa vás povede po stopách nejvýznamnějších kavárenských podniků v centru Ostravy a doporučí vám návštěvu některých současných kaváren.

Na začátku každého okruhu naleznete mapku se zaznačenými body, u nichž se

budeme postupně zastavovat. Trasa není závazná, povedou-li vás kroky do nějaké boční uličky, tím lépe. V úvodu textu nechybí vždy zmínka o časové náročnosti, délce trasy či informace o otevírací době objektů. Samotné texty jsou doplněny často i historickými vyobrazeními, za jejichž publikování patří dík

ostravským archivům a zejména Zdeňku Wludykovi, sběrateli pohlednic staré Ostravy, který průvodci dal patřičný punc minulých časů.

Nezbývá, než se vyznat: Kdybych se měl narodit ještě jednou, ať je to v Ostravě!

Petr Lexa Přendík

Obsah Svinov: Příběh vsi, která byla díky dopravě povýšena na město . . . . . . . . . . . . . . 10 Historické okénko . . . . . . . . . . . . . . . . .13

Lví silou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Stanice Ostrava-Svinov.

Expres číslo… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14

Ani katolíci nepřišli zkrátka . . . . . . . . 20

Od parního vlaku k tramvaji . . . . . . . .15

Obecná škola. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Ještě jedna dráha . . . . . . . . . . . . . . . . .15

Kamenná sýpka – nejstarší památka Svinova . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Oskar Hulschinsky a jeho válcovna 16

Od lihovaru k lihovaru . . . . . . . . . . . . . 23

Kolonie válcovny trub (1892–1907) 17

Vilém Grauer a jeho lihovar . . . . . . . 24

Když město zasáhne válka . . . . . . . .18

Důl Jan Šverma II . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Národní církev a funkcionalismus . .19

Oáza klidu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Proskovice: Kde dějiny Ostravy poklidně plynou . . 26 Kde začít? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Na cestě poslední . . . . . . . . . . . . . . . . 36

Okénko do historie. . . . . . . . . . . . . . . . 29

Voda svěcená i kohoutková . . . . . . 37

Škola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31

Otočme se k točně autobusů. . . . . 37

Ke kostelu sv. Floriána . . . . . . . . . . . . .31

Budoucnost v současnosti . . . . . . . 38

A zase ten Florián! . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Kde se točilo mlýnské kolo. . . . . . . . 40

Kříž s balustrádou. . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Kuňkaliště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41

Hasičská zbrojnice. . . . . . . . . . . . . . . . 34

Závěrem o vodním hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41

Sokolovna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

Z Nové Bělé do Mitrovic . . . . . . . . . . . 44 Odkud začít? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Hostinec napříč pěti staletími . . . . . 48

Když Laudon stavěl šance . . . . . . . . 53

Z Mitrovic směrem k dálnici . . . . . . . 57

Jak JZD zmařilo životy . . . . . . . . . . . . 54

Kaple dálnicí zastíněná. . . . . . . . . . . . 57

Dráha mezi městy? . . . . . . . . . . . . . . . 55 Mitrovice Josefa Antonína Františka Mitrovského . . . . . . . . . . . . 56

Jak zpět? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Zábřeh nad Odrou: Historická zástavba mezi panelovým sídlištěm . . . . . . . . . . . . . 60 Dějiny v kostce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Na cestě poslední . . . . . . . . . . . . . . . . 72

Zkrocená Odra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Když se fojtství promění na hostinec a televizní studio . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

Když se z ruiny stane kulturní památka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Od dřeva ke kameni . . . . . . . . . . . . . . 67 Nejstarší český zvon . . . . . . . . . . . . . . 68 Pískovcový kříž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Škola, fara, bydlení . . . . . . . . . . . . . . . . 69 K patronu hasičů . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Symbol zážitků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Čtvrtá obecná škola . . . . . . . . . . . . . . . 71 Anna Hrabowsky-sche Kapellenstiftung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Husův sbor podobný rádiu. . . . . . . . 74 Jak se ze školy stal hostinec . . . . . . 75 Komárek – nikoliv hmyz, ale tramvaj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Důlní činnost v Zábřehu . . . . . . . . . . . 78 Kaple jako připomínka neštěstí. . . . 79 U měšťanky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Sýkorova vila pro učitele . . . . . . . . . . .81 Je čas se loučit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81

Nová Ves: Klidný venkov ve středu velkoměsta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 K historii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Voda základ života! . . . . . . . . . . . . . . . 86 Když se škola a kulturní dům přesunou po kolejnicích . . . . . . . . . . 87 Říšská silnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 V mysli vlast, v paži sílu . . . . . . . . . . . . 88 Kde se pivo pije, tam… . . . . . . . . . . . 88 Hasičská zbrojnice. . . . . . . . . . . . . . . . 89 Osudný 7. červenec 1997 . . . . . . . . 90 Výstavní hostinec . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Pozůstatky železniční dráhy Svinov – Vítkovice. . . . . . . . . . . . . . . . . .91 Na statku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Polní cestou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Kostel U Hrůbků aneb Co pamatuje nejstarší lípa v Ostravě . . . . . . . . . . . . 93 Hospodářský dvůr olomoucké kapituly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Kde šplouchají kapři . . . . . . . . . . . . . . 96 Světlo na konci tunelu . . . . . . . . . . . . 96

Jubilejní kolonie v Hrabůvce: Prvorepubliková sídlištní perla Ostravska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Nejstarší domy závodní kolonie . . 103

Vlastenecký heimatbaustil! . . . . . . . 111

Přichází Ernst Korner . . . . . . . . . . . . 104

Poválečné finále – pátá etapa (1947–1950) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

Druhá stavební etapa . . . . . . . . . . . . 104 Knihovna s čítárnou . . . . . . . . . . . . . 105 Jubilejní podle jubilea. . . . . . . . . . . . . 106 Čistota – půl zdraví . . . . . . . . . . . . . . . 106 Čech versus Němec . . . . . . . . . . . . 107 František Novák a jeho cesta k RAF. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Kornerův rukopis . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Třetí etapa aneb Jak stavět? . . . . . . 110

Úderník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Spolková činnost . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Česká školka a harmonika. . . . . . . . 114 Lékařská ambulance . . . . . . . . . . . . . 114 Ve dvorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Ze školky knihovna . . . . . . . . . . . . . . . 115 Lokalka, komárek, elinka = tramvaj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Význam kolonie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Za vůní moravskoostravských kaváren . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Z historie kavárenských podniků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Lahodný nápoj v Ostravě . . . . . . . . 122 Krásná vyhlídka! . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Zpět k nejstarším „pre-kavárnám“. . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Minikino kavárna. . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Central/Astoria . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Union . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 International . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Kterak Praha porazila Habsburky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Když Kristián řádil . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Royal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

De l´Europe – Opera . . . . . . . . . . . . . 130 Americký sen v kavárně hotelu Palace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Elektra – božská prvorepubliková kavárna. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Od Austrie k Fénixi (zatím nepovstal z popela) . . . . . . . 134 Savoy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Orient. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Od kavárny Edison přes Adriu po Arco . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Někdy lépe než doma… . . . . . . . . . 138 Resumé nad šálkem černé kávy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

5

1 32 4

s 8 a 6 9 d

7

f g

h

k

j l

;

Zdroj: OpenStreetMap® 10 :::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: 1SPDIÈ[LZ 0TUSBWPV :: Svinov

Svinov: Příběh vsi, která byla díky dopravě povýšena na město

y

Legenda: 1. klasicistní budova z roku 1847 (dostavba 80. léta 19. století) 2. nádražní historická budova v neobarokním stylu z roku 1895 3. prosklená hala z kovu a skla 4. železniční/tramvajová dráha Svinov – Klimkovice 5. dráha Svinov – Kyjovice 6. rourovna a válcovna trub, založena roku 1892 7. komín s vodojemem z roku 1910 8. ředitelská vila náležející k rourovně, 1892–1893 9. tři dělnické domy pro zaměstnance rourovny, rok 1892 10. mladší dělnické domy náležející rourovně, rok 1907 11. nejmladší úřednický dům pro úředníky rourovny, rok 1907 12. sad Čs. armády s pomníky 13. Husův sbor z let 1933–1934 14. sokolovna z roku 2019 15. kostel Krista Krále z let 1927–1929 16. česká obecná škola z roku 1908 17. Vlčkův statek s kamennou sýpkou a klasicistním domem 18. lihovar Viléma Grauera z let 1899–1915 19. úřednický dům č. p. 172 z roku 1899 20. důl Svinov / Jan Šverma II svinovské tůně 1SPDIÈ[LZ 0TUSBWPV :: Svinov 21. :::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: 11 x

Sloupořadí přístřešku na opavském nástupišti nádraží Ostrava-Svinov. Foto: © Petr Lexa 12 :::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: 1SPDIÈ[LZ 0TUSBWPV :: Svinov Přendík

:: Svinov

Příběh vsi, která byla díky dopravě povýšena na město Procházka Svinovem překvapí až romantickými místy, o nichž většina lidí ani neví, neboť považují Svinov pouze za přestupní uzel. %ĂKJOZ 4WJOPWB NBKÓ TWĊK QPþÈUFL WùSPDF LEZ PMPNPVDLâ CJTLVQ #SVOP [Fù4DIBVFOCVSLV [NJĄVKF WFT 4DIPOFCSVOOF WFùWMBTUOJDUWÓ DJTUFSDJÈDLÏIP LMÈÝUFSB WFù7FMFISBEĂ KFNVä OÈMFäFMZ SP[TÈIMÏ NBKFULZ OBùTFWFSOÓ .PSBWĂ BùWF 4MF[TLV ;ùQSBNFOĊ TUPMFUÓ SPWOĂä WZTUVQVKF þFTLâ FLWJWBMFOUOÓ OÈ[FW 4WJOPW 1PùNOPIP TUBMFUÓ CZM 4WJOPW SP[EĂMFO Bä NF[J UĆJ WMBTUOÓLZ 1ĆÓUSä UÏUP SP[QPMDFOPTUJ VþJOJM SPLV +BO TUBSÝÓ [ùSPEV 7MþLĊ LUFSâ QBUSOĂ OFUVÝJM äF KFIP SPE CVEF WùSÈNDJ LMJNLPWJDLÏIP QBOTUWÓ ESäFU 4WJOPW Bä EPù[ÈOJLV WSDIOPTUFOTLÏ TQSÈWZ WùQPMPWJOĂ TUPMFUÓ

Historické okénko Právě v polovině 19. století ve Svinově zastavily první parní vlaky na novém nádraží Severní dráhy Ferdinandovy. Zrovna železnice vlila dosud čistě zemědělskému Svinovu krev do žil. Brzy zde vznikly rozsáhlé továrny, 1SPDIÈ[LZ 0TUSBWPV :: Svinov

Základní informace: Délka procházky: 4 km Začátek:

před nádražní budovou Ostrava-Svinov

Konec:

svinovské tůně, ulice Luční

Otevírací hodiny • staniční budova Ostravaobjektů: Svinov Peterkova 132 nonstop denně • Husův sbor Stanislavského 46 otevřen při bohoslužbách (každou neděli v 10.15 hod.)

• kostel Krista Krále Bílovecká 548/50 v době konání mší (úterý, čtvrtek, pátek od 17.30 hod.; středa a sobota v 7.00 hod., neděle 8.00 a 10.00 hod.)

dělnické kolonie, učiněn byl také pokus o založení uhelného dolu. Již v meziválečném období byl Svinov povýšen na město a ze slezské dědinky u Odry se stala známá oblast.

Město však brzy zažilo několik zvratů: vystěhování českého obyvatelstva po mnichovské konferenci, začlenění do sudetské župy,

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: 13

období 2. světové války a osvobozovací boje, které způsobily katastrofální následky. V roce 1957 se stal Svinov součástí města Ostravy.

Od těch časů přišel o část své někdejší krásy a většina obyvatel města jej dnes zná jen z pohledu Svinovských mostů a železniční stanice. Málo známý je Svinov „za nádražím“.

A právě do těchto mnohdy malebných míst se vydáme.

Stanice Ostrava-Svinov.

Expres číslo…

Tuto hlášku určitě uslyšíte během prohlídky nádražní budovy, u níž naše vycházka začíná.

Prohlédněte si prosklenou halu příjemně navazující na historickou výpravní budovu. Z té nás bude zajímat nižší severní část, která stojí nejblíže svinovským mostům, proto k ní přejděte.

Dne 1. května 1847 zastavil ve Svinově první vlak na budované Severní dráze Ferdinandově, která měla propojit Vídeň s Krakovem. Tehdy zde stála pouze klasicistní budova 1, u níž právě stojíte. Vypadala však trochu jinak, měla jen pět středových oken, dvě boční okenní osy po obou stranách stavby byly k nejstarší části přistavěny až v 80. letech 19. století, kdy význam stanice výrazně narostl.

Druhá historická budova v neobarokním stylu 2 postavená podle plánů Hartwiga Fischla byla uvedena do provozu roku 1895.

Můžete ji obejít ze strany nástupišť. Opavské nástupiště bylo roku 1895 propojeno s prostorem před staniční budovou přístřeškem.

Povšimněte si, že zastřešení stojí na originálních litinových sloupcích z konce 19. století, které byly zhotoveny v Těšíně.

Víte, že… … svinovské nádraží bylo propojeno železnicí s Opavou roku 1855?

Svinovské nádraží s neobarokní budovou ve 20. letech 20. století.

Foto: © Sbírka Zdeňka Wludyky Nová neobarokní budova odpovídala tehdejšímu modernímu pojetí železniční stanice s veškerým zázemím. Na jižním konci je historická budova ukončena menším objektem, kde se původně nacházely toalety a pokladny pro dělníky, aby nerušili „vyšší společnost“ ve výpravní budově, v níž nechyběla ani reprezentativní restaurace. Vejděte do hlavní budovy a obdivujte krásu jejích interiérů, které byly při rekonstrukci v letech 2004–2006 uvedeny do původní podoby. Originálního zde však není nic, v 80. letech 20. století byla stanice „modernizována“ a vše, co vidíte, je pouhou replikou. Je až s podivem, že ve 20. století budova několikrát ušla plánované demolici.

Ač stavba není kulturní památkou, veřejnost jí za památku považuje.

Pokračujte do nové haly z kovu a skla 3.

Ing. arch. Václav Filandr ji navrhl decentně tak, aby nestínila krásu původní budovy, která neměla dostatečnou kapacitu pro počet cestujících ve 21. století. Až si vše prohlédnete, vyjděte z haly bočním vchodem na jižní straně, kde stojí cihlový dům.

14 :::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: 1SPDIÈ[LZ 0TUSBWPV :: Svinov