EB915752 by Knižní klub

ve službách vrahů

Pro Mar ii-G isèle L ebrette, ste jně vzdělanou jako dnešní lékař i, ste jně moudrou jako někde jší Č íňané.

Hl AvnÍ PostAv Y

Cou C hao- tchien, hlavní ta jemník K ancléřství

We j sia- čching , soudce

Čoi K i-mun, lékař kore jského původu

A Čcheng řečený svrchovaná učenost , odbor ník na diagnózy

tu C ’ - čchun, ředitel velkého lékařského sbor u Čchen lin, hlavní lékař péče o tělo

li Fu- jen, baron z Pchao- tching

C hua jen, akupunktur ista

Ccha j jung , specialista na pohlavní choroby

tento př ípad soudce t i se odehrává v Čchang-anu, hlavním městě tchangů, koncem roku 677 našeho letopočtu. t i Ž en- ci, stár čtyř icet sedm let , právě úspěšně uz avřel v yšetřování v kuchyních Z akázaného města . velký lékařský sbor, o ně jž se zde jedná , skutečně existoval. s te jně tak sun s ’-mi ao, stále Č íňany považovaný za jednoho z otců je jich tradiční medicíny.

Mandar ín T i zakouší tíhu neúnosného štěstí; v yřeší př ípad seslaný shůr y.

t i s e č a s ně rá no pro b ud i l ve s vé m k rá s né m domě , kde

s e o d t é d o b y, c o s e s t a l v ý z n a m ný m s t á t n í m ú ře d n í -

ke m , moh l pro ně j k a ž dý pře t r h no u t . P ř i šl y ho p oz d ravit jeho tř i manželky, všechny klidné a př ívětivé v šatech

z h e d vá b í . je j i c h nov ý z p ů s o b ž i vo t a j i m d o ko n a l e v y -

h o v o v a l . Z a b ý v a l y s e j e n u m ě n í m a u š l e c h t i l ý m i z á l e -

ž i t o s t m i , s t ý k a l y s e s u roz e ný m i d á m a m i z h l av n í h o

m ě s t a , s v e l k ý m p ře d s t i h e m p l á n o v a l y p ro s v é d ě t i

skvělá manželství a užívaly si nepřeber ných z ábav, které

m ě s t o n a v rc h o l u s v é h o l e s k u n a b í z e l o . u j i s t i l y s e , ž e

mě l př í j e m no u no c , p o přá l y mu v y n i k a j íc í de n a z a ne -

c h a l y h o v p é č i n o v ýc h s l o u ž í c í c h – a n i n e v ě d ě l , k o l i k

j i c h m a j í . P ř i n e s l i m u v ý b o r n o u s n í d a n i a p o t o m n a -

s to u p i l i j e h o h o l i č , k ad e ř n í k , k re j č í a o b uv n í k , k te ř í s i předsevz ali dod at mu vzhled odpovíd a jící tak v ýznamné o s o bno s t i .

nasedl do pohodlného palankýnu s osmi nosiči, ozdobeného znaky svého úřadu. tepny široké j ako řeky přetínaly v pravém úhlu ulice dr uhé třídy, což v y tvářelo dokonalý čtverec ohraničený mohutnými městskými hradbami. Když se jeho ekvipáž přiblížila, strážní otevřeli dokořán bránu Pur purového ptáka , za níž se rozkládal areál ministerstev. Koutkem oka viděl, jak si hlavní vrátný zaznamenává jeho př íchod pro jednu ze sv ých zpráv, o nichž jste mohli jen těžko předpokládat, že by je někdo četl.

s kvělé uz avření jeho v yšetřování v císařských kuchyn ích mu v y ne slo u r ych le ný p o s t u p. nové p o s t ave n í v kung-pu* z ně j udělalo mandar ína třetího stupně, dr uhé t ř ídy. doh l í ž e l te ď n a s pravová n í le s ů n a ce lé m ú z e m í země. byla to zásadní úloha, neboť dřevo bylo nezby tným prostředkem pro stavitelství a pro stavbu lodí.

Pavilon veře jných prací byla nádher ná tř ípatrová budova ozdobená sochami a standar tami. jeho pomocní tajemníci, přepisovači a úředníci všeho dr uhu se tlačili, aby ho s mnoha p ok lonami př iv ítali. vše chen ten svě t sám pro s eb e ho do prová z e l do j e ho s k vo s t né k a nce l á ře odbor u vodního a lesního hospod ářství, kde ho nechali v klidu přemítat o rozhodnutích, která bylo záhodno učinit pro blaho věčné ř íše.

Z a pí s a ř i př i prave ný m i z achy t i t k a ž dé j e ho sl ův ko, za otroky v šedých livre jích, za důstojníky v zář né zbroji, za zchy tralými zřízenci s bezvadným vystupováním se za-

* jedno ze šesti ministerstev ústřední správ y tchangů.

v ře l pa l i s a nd rov ý pa ne l . t i blo ud i l o č i m a p o v z ác ných ne fr itov ých předmětech a vkusných r y tinách zdobících rozlehlou místnost s táﬂováním z čer veného dřeva . Pootevřeným oknem bylo vidět větvoví tr pasličích třešní na vnitř ním dvoře. v listí vesele pípali ptáčkové. všechno to bylo půvabné, rozkošné, úžasné.

„to j s e m a le ne š ť a s t ný ! “ z a k v í le l a s k lon i l h l av u do dlaní.

Když zvedl nos, d ala se v jeho tvář i čí st hluboká sklíčenost . Kdyby byl věděl, že se jeho kar iéra v hlavním městě bude v y ví jet takto, byl by se př id al k vojskům, která posílali do vzdálených stepí v ysvětlovat nepokořitelným kočov n ick ý m n á ro d ů m ve l i ko s t č í n s ké k u l t u r y. t i Ž e n - c i t r p ě l to u ne j horš í ne mo c í , k te rá mů ž e p o s t i h no u t t a k by s t ro u i nte l i ge nc i , j a ko by l a t a j e ho : nudo u . ja k m i le rá no ve s vé m pa l ác i o te v ře l o č i , z mo c ňova l a s e ho nez mě r n á om r z e lo s t . s le dova l a ho a ž do s íd l a ce nt rá l n í moci a po celý jeho den císařského hodnostáře mu činila život nesnesitelným. už dokonce uvažoval, jakého strašného přešlapu by se mohl dopustit , aby upadl v nemilost

a byl znovu poslán do sv ých milovaných provincií plných raubíř ů bez kouska svědomí a nebezpečných zločinců.

Z ch mu r ných úva h ho v y t r h lo z a š k rá b á n í n a d ve ře. v s to u pi l a sl u ž ebn á s t áce m , n a ně m ž by l a ke ra m ick á miska a sladěná čajová konvice. Když před ním rozkládala ča jov ý ser vis, nevěnoval jí pozor nost , až na jednou jedna m a l ičko s t n á h le z mě n i l a pr ů b ě h j e ho rá n a . Po p o t á h l a .

P roh l í ž e l s i j i če r ný m a o č i m a , z n ich ž z á ř i lo v z r u š e n í , které myslel, že už nikdy nezakusí. Měla zar udlé oči. byl

si jist , ž e ta ž ena plak ala , možná dokonce v chodbě vedoucí k jeho pracovně. jako by se mu v hlavě rozsvítila myr iád a zář ících lampionů.

„C ítím... vůni...“ zamumlal a upíral na ni pronikav ý pohled.

„váš ča j voní po chr yzantémách, pane, “ řekla služebná hrobov ým hlasem.

„ne. já cítím sladkou vůni intr ik a záhad.“ i když byla v ystrašená , pod ař ilo se mu z ní dostat , co ji t rá pí . Po dez ř í va l a s vé ho m a n ž e l a , z a mě s t n a né ho j a ko skladník u vstupu do Z akázaného města , že ji chce zapudit a př ivést si mladší dr užku. našla pro to zjevná znamení: utrácel všechny je jich peníze a neřekl jí za co, už jí nevěnoval ani čas , ani pozor nost , každý večer se vracel domů p oz dě a o d m í t a l s e úč a s t n i t ro d i n ných s e t k á n í u stolu, která pořád ali jeho tchánové.

i nd ic ie s e s a my o d s eb e s e s k u pi l y do o bra z u , k te r ý viděl jedině t i. Kdyby měl sk ladník ně jaký vztah, manželka by z ně j cítila cizí vůni, zaznamenala by u ně j snahu se líbit nebo něco na ten způsob. v duchu spatř il úplně nové o b cho d n í oz n á me n í ne d a le ko Z a k á z a né ho mě s t a a toho chlapíka v šatech skladníka , kter ý se zd ál bý t spokojený sám se sebou; mluvil s nosiči před palankýny svítícími novotou.

„Manžel tě nepodvádí. investoval do obchodu s nájemnými židlemi a ještě se neodvážil ti o tom ř íci kvůli tvé rodině, která ho vždycky považovala za budižkničemu.“ s lužebná se na ně j zahleděla se ste jným úžasem, jako kdyby jí ně j ak ý bonz oznámil, ž e je jí sk romný př íby tek

brzy navštíví buddha . na mandar ína měl ten projev ještě zjevně jší účinek . Před užaslými zraky služebné se mu v yhladily vrásk y na tvář i, až si ř ík ala , zd a pracu je pro z astupu jícího ministra veře jných prací, nebo pro mága nad aného j a snozř ivo st í. t i s e n ade chl ta k zhlub ok a , j a ko kdy by s e v z pa m atováva l z ně kol i k a m i nu tové z á s t av y dechu.

„Ach! já zase ži ju!“ řekl a protáhl se jako po dlouhém spánku.

vyskoč il z k řesla , opustil svou pracovnu a v yd al se chodbami kung-pu hledat jakoukoli událost, která by mu umožnila v tom blaženém stavu setr vat. jako pr vní pocítili jeho rozr ušení písaři z pr vního patra . Marně mu opakovali, že právě přepisují účty přišlé od dřevor ubců z v ýchodních provincií, ur putně se přehraboval ve štosech dokumentů a hled al z a jímavé k r iminální př ípady. Potom bloudil chodbami se slídiv ým zrakem a podezírav ým obočím, s podřízenými s r ukama plnýma spisů za sebou.

„ stromy z Chu-pej nám nedodali!“ v ykřikl jeden z nich, máva je svitkem, z něhož visela pre fektská pečeť s motivem ř voucího draka .

„to je asi g uver nér př íliš zaneprázdněn tím, jak uta jit vraždu svého předchůdce, kterého nechal pohřbít v lese!“ odpověděl mand ar ín a začal se potměšile pochechtávat . „vaše e xcelence musí nutně potvrdit zprávu o plantážích v C hu-nanu!“ dožadoval se jiný.

„ s těžně z K an- su čeka jí na potvrzení vaší e xcelence, aby mohly bý t dodány do loděnic na jihu!“ přisadil si třetí, kter ý si ani netrouﬂ představit , jak je bude Ministerstvo

války proklínat , jestli se je jich vinou opozdí renovace ﬂotily.

t i měl dojem, že ho pronásledu je tisíc ď áblů z taoistického pekla . nemohl se soustředit na ty obyče jné starosti v yplý va jící z jeho v ysoké funkce, a tak se vrátil do kanceláře a zaklapl za sebou dveř ní panel, až z ně j málem v ypadlo hezké v yklád ání ze slonoviny.

Zrak mu padl na tr uhličku z oš oupané a p oprask ané kůže, kterou se sloužící pokusili schovat v rohu místnosti, neboť r ušila její elegantní soulad. Přistoupil k ní jako k olt á ř i a o te v ře l j i s roz ko š í , k te rá ho té mě ř roz e s m á l a . uvnitř byl mater iál potřebný pro každého dobrého v yšetřovatele, kter ý nashromáždil během celé své kariér y. nechal ho sem př inést pr vní den, když si ještě dělal nadě je co do povahy práce, kterou od ně j očekávali. nakonec to třeba ani nebude tak zby teč né. o chvíli později v yklouzl z pracovny v ysoký soudní zřízenec s čer ným vousem, zpola skr y tým ve v yšisované tunice, a d ával pozor, aby si ho nikdo nevšiml. t i se pojistil hned př i nástupu do úřadu a v yčmuchal ten ne jméně používaný v ýchod, tak jako to dělal vždy, když se zař izoval v novém j a-menu * . Z a jistit si možnost disk ré tního přesunu bylo nutné pro úspěšné v yšetřování, a v tomto př ípadě dokonce pro přežití.

Když měl pod nohama dlažbu ministerské esplanády, pocítil totéž co vězeň, kter ý právě prchá . Pospíchal, aby * soud, vězení, strážnice a zároveň př íby tek provinčních soudců.

prošel uprostřed ostatního služ ebnictva jednou z bran, které byly v hradbách v yhrazeny pro zásobování. Z dr uhé strany se tyčila budova čchanganského soudního dvora .

K de lé p e z ú ro č i t nově n a by to u s vo b o d u ? to m í s to ho př itahovalo jako ma ják . dlouhé sloupy z čer veného dřeva , mezi nimiž visely transparenty popsané hlavními zákony veře jné bezpečnosti, ho lákaly víc než sebekrásně jší

pagod a . vmísil se do davu, kter ý chtěl bý t při soudním jednání, a vkročil dovnitř s nahrbenými zády, aby ner iskoval, že ho někdo pozná . ve vestibulu se z eptal strážného, j aký př ípad se projednává . budou pr ý soudit jednoho zámožného lékaře, jehož manželka zemřela za podivných okolností; je jí rodina požadu je spravedlnost a jeho e xcelence

We j si a- čching musí rozhodnout mezi stranami. to byl pře s ně t a kov ý př í pad , j a k ý by by l t i ve l ice rád s o ud i l v době, kdy měl jeho život ještě smysl. spěšně vstoupil, aby nezmeškal rekapitulaci faktů.

b iř ici právě př ivedli obžalovaného, osmatř icetiletého muže s důstojným v ystupováním, které napovídalo, že to není j en ta k le d a skdo. jist ý Čoi K i-mun, p o o tc i kore jského původu, si vz al ženu z rodiny usazené v hlavním městě. Ačkoli tvrdil, že jeho manželství neposkvr nil ani mráček , rodina tchánů byla jiného názor u. Švagř i ho obviňovali, že se je jich sestr y nabažil, nicméně ji vzhledem k vlivu př íbuz enst va nemohl z apudit . A tak s e jí zbav il pomocí své v ýbor né znalosti léků. l ékař se proti těm tvrz e n í m oh ra z ova l s j i s to to u mu ž e z v y k lé ho s t a novovat diagnózu: 19

„Manželka tr pěla neustálým smutkem, jehož př íčinou by l a s i l n á ne rov nová h a j i n v o bl a s t i slez i ny. v de n s vé smr ti vypila lektvar zakoupený u nějakého šarlatána a nepřežila to. Když jsem se vrátil domů, tělo bylo již studené, nemohl jsem nic dělat . “

Př i té vzpomínce dostala jeho sebe jistota trhliny. odmlčel s e , a by v dlouhých r uk áve ch sk r y l vzlyk . s oudce , kter ý tr ůnil na pódiu, toho v yužil a nahlédl do zpráv y od oh le d ávače m r t v ých . v y pi t í j e dovaté l át k y by lo ne p ochybné, ale nebylo možné stanovit , zd a ji nebožka spolykala dobrovolně, nebo k tomu byla př inucena . i když se švagř i předháněli ve stálém opakování, že lékař je jich sestr u otrávil, aby si mohl užívat s lehkými děvami, nebyl k tomu žádný důkaz . obžalovaný měl ostatně dobrozdání od v ysoce postavených osobností, které léčil. byl to známý muž , nemohli ho odsoudit jen tak .

t i v y tušil, ž e líčení bude z astaveno, př istoupil k je dnomu z písař ů, prokázal se pečetí odbor u vodního a lesního hospod ářství a sebral mu štětec , aby napsal několik slov s o udc i . te n s e n a k lon i l ke konc i pie ntov i a chtě l vědět , co po něm chtě jí.

„v síni je soudní zř ízenec a posílá vám tenhle lístek , “ řekl muž a neurčitě mávl směrem k publiku.

s o udce We j s i n a ko u s k u p e r ga me nu pře če t l , ž e ho prosí, aby byl tak laskav a položil obžalovanému určitou otázku. Považoval by to za špatný vtip, kdyby lístek nebyl podepsán náměstkem ministra t i Žen- ci, což byl titul, se kter ým se nežer tovalo. vy vodil si z toho, že chce ten v ysoký úředník lékaře mermomocí zničit. jelikož se kariér y

v hl avním městě nebudu jí tím, ž e bude te št vát mo cné, rozhodl se, že to nečekané dopor učení uskuteční.

„Povězte mi, pane Čoi. jak to, že si vaše žena šla pro lé k k š a r l at á nov i , m í s to a by o ně j p ož ád a l a vá s , m i s t ra v obor u?“

to bylo opravdu z aráž e jící. l ékař, k ter ý už se chystal opustit síň jako vítěz , byl otrávený, když viděl soudce hledat za každou cenu hnidy – což tak ostatně připadalo i samotnému soudci.

„vaše excelence mě nutí zabrousit do trapné oblasti...“ odvětil obžalovaný váhavým hlasem. „ je to vskutku nepochopitelné. Hodně jsem o tom přemýšlel. došel jsem k závěr u, že tr pěla chorobou, o níž mě nechtěla informovat.“

Pan Čoi se odmlčel, neschopný to dále upřesnit. soudce tu narážku dokonale pochopil. jeho žena očekávala ud álost , která by byla šťastná , kdyby byla sdílela lože s manželem. v opačném případě bylo potřeba zahladit následky chyby, která by jí způsobila velké problémy. t i si povzdechl. ten doktor má odpověď na všechno. Ale on s ním ještě neskončil.

We j s i a - čc h i n g u h o d i l k l a d í v k e m o s t ů l a p ož á d a l o ticho. Když o tev řel ústa , a by ohl ásil, ž e s e o d stíhání u p o u š t í , u v i d ě l v e l k é h o z ř í z e n c e s t o j í c í h o u p ro s t ře d síně, j ak prstem děl á „ne “ . s oudce cí til, j ak mu návalem vzteku r udnou t váře. Měl do j em, j ako by p o dr uhé sk l ád a l z k o u š k y v z d ě l a n c ů . P ře k ro č i l u ž p a d e s á t k u a t e n p o c i t mu by l velice ne př í j emný. s e stále v y valeně j šíma o č i m a v i d ě l , j a k z ř í z e n e c v t m av é m š a t u roz rá ž í d av a blíží s e k p ó diu, v ystupu j e p o několik a s chůdcích o d-

dělu j ících jeho e xcelenci o d prost ých občanů p o dléhaj ících j e j í pravomo ci a sk l ání s e nad lék ařskou zprávou, k terou studu j e, j ako kdy by by l s ám úře dníkem p ověřený m tímto př ípadem.

„našel jsem slabý bod obhajoby,“ zašeptal vetřelec a namíř il prstem na jeden sloupec znaků seřazených ohled ávačem mr tv ých.

soudce Wej se div nezalkl, když mu ten vousáč ve zmačkaných šatech dával rady, jak má přelíčení vést. už ho málem nechal vyhodit gardou, když tu neznámý vyňal z rukávu pečeť náměstka ministra, která dokonale souhlasila. soudci nezbývalo než postupovat tak, jako by mu to, jak se má chovat , nařizovalo samo jeho veličenstvo. Když přetr pěl komentáře té nežádoucí osoby a obrátil se k obžalovanému, oči mu svítily zlostí, která se musela na někom vybít.

„Čoi K i-mune!“ v ykř ikl pronikav ým hlasem. „vy tento s o ud n í d v ů r s v ý m i ne s to ud ný m i l ž e m i u rá ž í te ! tv rd i l jste, že smr t vaší ženy způsobil lék požitý naráz ve vaší nepř ítomnosti. Ale podle zpráv y ohled ávače mr tv ých v ykazovalo je jí tělo jasné známky v yblednutí nehtů a vlasů.

to svědčí o pomalé otravě po malých d ávkách, která musela tr vat několik týdnů. Co na to řeknete?“

Z askočený Čoi K i-mun zabreptal několik slov a pak se do toho úplně zamotal.

„ dos t ! “ pře r u š i l ho s o udce. „ty va š e v ý my sl y mě u ž unavují. Za své chování dostanete deset ran bambusovou hol í a pa k vá s o d ve do u z p ě t do ce l y. je š tě d ne s ve če r před ám C ísařskému sekretar iátu žádost o trest smr ti za sprostou vraždu spáchanou na bezbranné ženě!“

odsouzení do lékaře udeřilo jako blesk . sebral nicméně sílu a odstrčil dva biřice, kteří pro něj přišli kvůli zmrskání.

„Ctihodný soudce We ji,“ v ykř ikl, „nechtěl jsem špinit památku své Pr vní paní, ale teď, když vidím, že jsem prohrál, už nemohu mlčet . ona měla milence!“

Rodina tchánů začala kvičet jako prasata vedená na porážku. C izoložství bylo hanebné provinění, které dělalo ostudu celé rodině.

„ten svůdce se jmenu je Čang Kuang!“ pokračoval lékař přes vešker ý kravál. „nikdy jsem ho neviděl, ale vím, že se s ním pota jí stýkala . to ten vztah zapř íčinil je jí smr t!“

soudce We j si ř íkal, že dnešní den je samá mrzutost .

K onečně dospěl k uspokojiv ým závěr ům, když musel zavrhnout svů j původní názor, a neměl v úmyslu všechno

z a s e z p o chy bn i t k v ů l i ně j a k ý m o d h a le n í m z roz e ný m z paniky. setr val tedy na svém rozsudku a nař ídil, aby ho zbavili vězně, kter ý do urážek sv ých švagr ů neustále v ykř ikoval, že je nevinen.

Když se ti chystal opustit síň, zadržel ho strážný : přeje s i s n í m m l uv i t s o udce. ne moh l s e v y h no u t tomu , a by s ním soukromě neprohodil pár slov. Když spolu osaměli, pod al mu navštívenku se znakem kung-pu, kde stálo jeho jméno a oﬁciální tituly. soudce We j, kter ý stál ve správní hierarchii níž , se musel tomu skromnému zřízenci s dlouhým vousem hluboce uklonit .

„vaš e e xcelence p o c t il a s vého p okor ného služ ebník a svou laskavou př ítomností na přelíčení, i přes přemnohé vlastní povinnosti,“ prohlásil hlasem, v němž z aznívalo podráždění.

t i s e ne d a l to u nuce no u z d voř i lo s t í ok l a m at . je ho duch, zv yklý na vhodné slovní obraty, si snadno přeložil skutečný v ýznam toho proslovu: „ je to skand ál, opustit svoje ministerstvo a otravovat počestné úředníky př i jejich práci.“ ti odpověděl několika milými slov y, pokoušeje se tak uhasit požár. soudce spustil d alší sér ii dvojsmyslných díků:

„vaše př ítomnost pro mě byla cenná . nikdy dost nev ynachvál ím prozíravost vašeho úsudku!“

tomu bylo třeba rozumět takto: „Ponížil jsi mě tím, že ses mi pletl do řemesla . naštěstí se to nikdy nikdo nedozví.“

t i t r p ě l i vě če k a l , a ž te n př í va l k y s e l ých kome nt á ř ů skončí, a pak se diskrétně vrátil do kung-pu.

„e hm!“ ozval se ně jaký hlas, když otevíral branku vedoucí k Pavilonu veře jných prací.

s t á l z a n í m e u nuch s d vě m a s t řa p c i z avě š e ný m i p o obou stranách čepce, což svědčilo o vysoké hodnosti. Muž na ně j zíral s r ukama zkř íženýma na bř iše. doprovázeli ho dva strážní s př ilbami a dlouhými kopími s ozdobně tepanou čepelí.

„bude vaše excelence tak laskavá a půjde s námi?“ zeptal se tlustý eunuch.

bylo to řečeno mile, ale nemohlo to zakr ý t pravdu: jednalo se o naléhav ý př íkaz . t i by musel bý t hodně naivní, aby v tom viděl dobrou zprávu.

T i Žen- ci je pověřen ta jným posláním; seznámí se s válečným hrdinou.

v Z akáz aném městě bylo zv ykem nikdy úředníkovi neodhalit , kdo si ho předvolal, ani důvod tohoto předvolání neb o m í s to, k a m ho ve do u . n i kdo ne vě dě l , z d a mu oznámí pov ýšení, nebo ho uvrhnou do vězeňské kobky. vysoce postavených rádců, kteř í takto zmizeli, bylo nepočítaně.

e u nuch s e d vě m a s t řa p c i p ok l ád a l z a v ho d né v z í t s i k r uce d va ozbro j e nce , j a ko kdy by chtě l n á mě s te k m in i s t ra ve ře j ných prac í u prch no u t . Poh le d n a ně by by l jistojistě vzbudil v soudci t i touhu utéci, kdyby nevěděl, že nikdo by v celé ř íši nenalezl úkr y t dost vzd álený na to, aby unikl zrakům císařské správ y.

„naléhavě si žádají vaši přítomnost,“ spustil zase břichatý služebník . „tedy až se slušně obléknete, samozřejmě,“ dodal a neúprosně pohlédl na přestrojení za bezv ýznamného človíčka , do nějž se jeho excelence v yhastrošila.

t i v y mě n i l s v ů j š e dý š at z a o s t ře če r ve ný, n á lež e j íc í mand ar ínům třetího stupně, dr uhé tř ídy, a odebral se na kobereček se schlíplým v ýrazem, přesvědčen, že ho tam s e ř vo u . ne s chvá l i l z práv u o s t rome ch z C h u - p e j a j e ho

vinou se zpozdí dod ávka stěžňů do loděnic. Př ítomnost vojáků v čele i na konci pr ůvodu mu dod ávala vzhled odsouzence kráčejícího na popravu. Říkal si, že je možná nějaký způsob, jak sit uaci zvrátit ve svů j prospěch. nepřemýšlel snad sám dnes ráno o ně jaké chybě, která by mu umožnila vrátit se ke kar iéře provinčního soudce?

uvedli ho do Pavilonu občanských ctností, v němž sídlilo K ancléřství. tento orgán se zabý val především ud áními, která př icházela k tr ůnu. Podle nápisu nad dveř mi pochopil, že ho vedou do místností náležejících hlavnímu ta jemníkovi Cou C hao- tchienovi*. s á l ne mě l n ic s p ole č né ho s pracov n a m i z ava le ný m i spisy, kde škrabáci jako t i trávili své dny řešením otázek týka jících se hospod ářské správ y. spíš se podobal př i jím ac í s í n i v pat r ic i j s ké m s íd le. Co u C h ao - tch ie n s e dě l v širokém křesle v ystlaném tlustými poduškami před nízkým bronzov ým stolkem z doby dynastie C han a četl si p o š t u . nez ve d l o č i o d b a m b u s ov ých p s ac ích de s e k . t i z ač a l t í m , ž e pad l če le m n a n ád he r n ý ko b e re c , k te r ý př icestoval po Hedvábné stezce až z d alekého Perského království.

* Čtyř i hlavní ta jemníci asistovali dvěma viceprezidentům K ancléřství, kteř í byli podř ízeni dvěma prezidentům, a ti dostávali př íkazy př ímo od císaře

„Pokorně prosím o shovívavost vaší vznešené výsosti,“ řekl a bil čelem o zem. „ jsem pouhý lidský čer v nehodný se před vámi objevit . vím, že moje chyby jsou neodpustitelné.“

C í s a řs k ý t a j e m n í k p olož i l dok u me nt , k te r ý právě pro č í t a l . Z d á lo s e , ž e ho to proh l á š e n í t ro ch u pře k vapilo.

„toho není nikdy dost , t i. Pokora je mezi těmito stěnami př íliš vz ácná ctnost . A le j á jsem pro vás neposlal, abyste se tu bil v prsa. Řekli mi, že jste si dnes ráno vyrazil mimo váš odbor vodního a lesního hospod ářství?“

ti zkonstatoval, že výkonnost centrální policie není jen prázdným pojmem.

„Ano, a kvůli mně nebudou stromy z C hu-pe j dod ány včas.“

„o to se postará váš personál,“ v yřešil to pan Cou neutrálním hlasem. „ já mám pro vás jiné plány.“

soudci t i se začal r ýsovat konec jeho trampot v hlavním městě. odvětil, že jakékoli nové př idělení uvítá jako dar z nebes, i kdyby to mělo bý t do zasněžených hor nebo do v yprahlých plání.

„Př iznávám, že jsem měl na mysli ještě nebezpečně jší území,“ opáčil hlavní ta jemník . „troufnete si na v yšetřování v tomto městě?“

t i zvedl hlavu. byl zmatený.

„Mám tomu rozumět tak , že se vaše vznešená výsost rozhodla mi svěř it bezpečnost v hlavním městě?“

ta jemník se zatvář il rádoby zděšeně.

EB915752

Případy soudce Ti. Čínská medicina ve službách vrahů

Frédéric Lenormand

ípady soudce T i

soudce T i Č ínsk á medic ína

Dlouhý pochod soudce Ti

ve službách vrahů