EB915748 by Knižní klub

science fiction D ějiny v komiksu

Tento komiks bych chtěl věnovat památce svých rodičů, Huguette a Josepha, kteří by si četbu jistě užili. Věnuji jej rovněž Éricu Marcelinovi, na jehož popud jsem touto zkouškou prošel, a také své manželce Marielle, jíž jsem připravil zcela jinou zkoušku, která trvala dva a půl roku. A stále jsme svoji!

Dále bych rád srdečně poděkoval Djibrilovi za jeho nezměrnou trpělivost a talent a Brunu Lecignovi za to, že jsem se mohl spolehnout na jeho moudrost a učenost – vždyť by tento komiks s přehledem mohl napsat sám. Samozřejmě děkuji i nakladatelskému týmu Humanoïdes za to, jak se o mě starají. Zvláštní poděkování si zaslouží i ti, kteří mi v určitou chvíli pomohli tento podnik vést správným směrem, ač o tom někdy sami nevěděli: Alexandre Marcinkowski, Lionel Evrard, Laurent Queyssi, André-François Ruaud, Patrick Dechesne, Sylvie Millerová, Pierre-Paul Durastanti, Francis Valéry, Pierre Bordage, Christopher Priest, Joseph Altairac, Erwann Perchoc, Philippe Ward, Hervé Beilvaire, Philippe Gestin, Jean-Luc Rivera, Marie Kergoatová, Fabrice Leduc, David Meulemans, Alex Nikolavitch, Laurent Genefort, Fabrice Mundzik, Christian a Jacqueline Léourierovi, Yves Letort, Danielle Martinigolová, Franck Selsis, Etienne Vincent, Simon Pinel, Régis Goddyn, Mathieu Betton. Děkuji antikvářům z náměstí Hoche a dále TV Rakuten a eBayi, když už mi oni nijak pomoct nemohli. Samozřejmě si díky zaslouží i Nyx a Galma. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl.

Xavier Dollo

Published under License from Humanoids

Première édition : 2020 – Les Humanoïdes

Translation © Vendula Něchajenko, 2022

Z francouzského originálu Histoire de la science-fiction, vydaného nakladatelstvím Les Humanoïdes Associés v Los Angeles v roce 2020, přeložila Vendula Něchajenko

Odpovědný redaktor Jiří Hron

Jazyková redaktorka Anna Melicharová

Korektury Kateřina Hrabětová

Technická redaktorka Viola Urbanová

Sazba Radek Jahůdka

Vydalo nakladatelství KNIHA ZLIN ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem 5. května 22, Praha 4, v roce 2022, číslo publikace 41 829.

Vydání první

Všechna práva vyhrazena

www.knihazlin.cz

e-shop: www.albatrosmedia.cz www.facebook.com/knihazlin

Cena uvedená výrobcem představuje nezávaznou doporučenou spotřebitelskou cenu.

ISBN tištěné verze 978-80-7662-448-1

ISBN e-knihy 978-80-7662-449-8 (1. zveřejnění, 2022) (ePDF)

Předmluva Pierra Bordage

Na to, aby se člověk pustil do dějin science fiction, je potřeba buď neuvěřitelná dávka odvahy, anebo neznalosti, zvláště pokud má v úmyslu toto téma zpracovat formou komiksu, který je založen na schopnosti tvořit zkratky a nevychází vstříc obvyklému teoretickému založení podobných děl.

Druhé úskalí: každý odborník, strážce chrámu, má svoji definici science fiction, a pokud představíme svou vlastní, zcela novou představu o vývoji žánru, jehož bohatství je stále širší veřejnosti skryto, můžeme se jich dotknout.

Ačkoli se již od roku 1993, kdy vyšli moji Bojovníci ticha (Les guerriers du silence), řadím mezi sci-fi autory, nejsem na tento žánr žádným odborníkem. Objevil jsem jej v kanonickém věku osmnácti let na univerzitě v Nantes, a jak jsem se v onom prostředí pohyboval, z různých tu a tam sesbíraných dílků jsem si složil zdaleka ne vyčerpávající skládačku, která mi bez větší újmy umožnila účastnit se veletrhů a konferencí. Na psaní jsem se vrhl naprosto intuitivně potom, co jsem celý ohromený dočetl několik zásadních děl, jako jsou Marťanská kronika, Město, Shambleau, Jatka č. 5, Duna, Cizinec v cizí zemi, Slan, Nadace…, aniž jsem si byl vědom, že navazuji na světové hnutí, které zapustilo kořeny už ve starověku – pozor, to je předmětem kontroverze –, prosadilo se na začátku průmyslové éry a plně se rozvinulo ve dvacátém století, kdy dosáhlo svého takzvaného zlatého věku.

Práci Xaviera Dolla a Djibrila Morissette-Phana proto velmi vítám, jejich monumentální, poučné i zábavné dílo nám nabízí podložený a ucelený přehled sci-fi za využití kreativních vyprávěcích postupů. Jásám nad návštěvou robotů Jenkinse a Robbyho u Clifforda Simaka i nad jejich průzkumem domu science fiction, nad setkáním u Johna Campbella, kde zasedli velikáni zlatého věku Asimov, van Vogt, Heinlein a Sturgeon a mluví v první osobě o tom, co je ovlivnilo, i o svých životních cestách a dílech, jásám nad tím, kolik místa je věnováno zakladatelům, jako byla Mary Shelley a její Frankenstein, Jules Verne, H. G. Wells, nad stranami zabývajícími se důležitými spisovateli jako Herbert nebo Dick… Pochopitelně tu nemohu zmínit všechna témata nebo autory, jimž se dílo věnuje: článků v celém řetězci, jejž společně tvoří, je mnoho a všechny jsou podstatné. Vydejte se sami objevit, jak nápaditě a jedinečně s nimi Xavier ve svém scénáři nakládá a jak je Djibril ztvárňuje ve svých ilustracích – občas jakoby vytržených z pulpových časopisů –, které celek krásně propojují a my se díky nim můžeme ponořit do jednotlivých období.

Komiks nabízí možnosti, jaké samotnému textu unikají. Ne každý například ví, jak ten který spisovatel vypadá, a díky portrétům jsou pro nás jejich tváře okamžitě důvěrně známé; obálky knih umístěné ve spodní části některých stránek zase ilustrují dané téma nebo nás situují na časové ose. Stejně tak se na jiných stránkách v několika jednoduchých barevných vinětách chronologicky vypočítávají důležité texty publikované mezi dvanáctým a devatenáctým stoletím. Jinde jsou zase zmíněná témata připomenuta formou fresky. Potom, co jsem doslova zhltnul Dějiny science fiction, mi moje osobní skládačka připadá mnohem ucelenější a nic člověka nepotěší víc, než když se může vzdělávat zábavně. Nechybí tu nic, ani prostor, jejž si ve světě, který občas mylně považujeme za mužský, vydobyly spisovatelky, ani přehled evropské, asijské či africké tvorby v jiných jazycích, než je angličtina. Velká část knihy je pochopitelně vyhrazena filmu, pulpovým časopisům a komiksům, to vše s ilustracemi zachycujícími filmové plakáty, časopisecké obálky nebo přebaly knižních vydání.

Kdo bude nad tímto dílem už jen z principu ohrnovat nos nebo pohoršeně křičet, udělá velkou chybu, když se neponoří do jeho stránek. Snoubí se v něm totiž krásné ilustrace a bohatý text, umožňuje nám podívat se na náš stále ještě malý svět science fiction ze svěží a poučné perspektivy a v jednotlivých okénkách nenuceně zve ty, kteří tento báječný žánr zatím neznají, aby se s ním seznámili.

Děkuji Xavierovi a Djibrilovi za jejich úžasnou práci a děkuji nakladatelství Humanoïdes za to, že je vzalo pod svá křídla.

Pierre Bordage, říjen 2020

Hlavní zdroje Xaviera Dolla:

Hlavní internetové zdroje:

Internet Speculative Fiction Database, oddíl bibliografie, anglosaská rubrika. YouTube, různé ukázky z filmů. SFE, The Encyclopedia of Science Fiction. Digitální knihovna Internet Archive. Francouzský ekvivalent NooSFere. Univerzitní časopis ReS Futurae. Podcasty rádia France Culture.

Hlavní tištěné zdroje:

Jacques Sadoul: Histoire de la Science-Fiction moderne, nakl. J’ai lu.

Encyclopédie de la Science-Fiction, nakl. CIL.

Stan Barets: Le Science-fictionnaire, nakl. Denoël.

Pierre Versins: Encyclopédie de l’utopie, des voyagesextraordinaires et de la science-fiction, nakl. L’Age d’Homme. Joseph Altairac a Guy Costes: Rétrofictions, nakl. Encrage a Les Belles Lettres.

Francouzské časopisy Bifrost, Galaxies, Fiction, Europe, Le Magazine Littéraire, Science-Fiction, Futurs, Science-Fiction magazine.

Dimension Espagne pod vedením Sylvie Millerové, nakl. Rivière Blanche.

Patrice Lajoye: Étoiles rouges, nakl. Piranha.

Antologie Livres d’or de la SF, nakl. Pocket.

Donald Wolheim: Les Faiseurs d’univers, nakl. Robert Laffont.

Léon Stover: La Science-Fiction américaine, nakl. Aubier Montaigne.

Isaac Asimov: Moi, Asimov, nakl. Gallimard.

Francis Saint-Martin: La Science-Fiction en France dans les années 50, nakl. Les Moutons Électriques.

Alec Nevala-Lee: Astounding, nakl. Dey Street Books.

Brian Aldiss: Billion Year Spree, nakl. Doubleday.

Literární díla, která vyšla v českém překladu, jsou při prvním výskytu označena černým puntíkem● .

„JEDINÝM ZPŮSOBEM, JAK ZJISTIT MEZE MOŽNÉHO, JE ODVÁŽIT

SE ALESPOŇ MALÝ KOUSEK ZA HRANICE NEMOŽNÉHO.“

DRUHÝ ZE TŘÍ ZÁKONŮ ARTHURA CHARLESE CLARKA

ARTHUR C. CLARKE, JEDEN Z NEJSLAVNĚJŠÍCH SCI-FI SPISOVATELŮ 20. STOLETÍ, TVRDIL, ŽE „KDYŽ UZNÁVANÝ, ALE POSTARŠÍ VĚDEC PROHLÁSÍ, ŽE JE NĚCO MOŽNÉ, MÁ TÉMĚŘ JISTĚ PRAVDU; KDYŽ VŠAK PROHLÁSÍ, ŽE JE NĚCO NEMOŽNÉ, TÉMĚŘ JISTĚ SE MÝLÍ“.

SCIENCE FICTION

ARTHURA C. CLARKA PŘEDSTAVUJE DOKONALÝ PŘÍKLAD TOHO, ČEHO VŠEHO JE ŽÁNR SCHOPEN. CLARKE BYL SKUTEČNĚ VŠESTRANNÝ, PRACOVAL ROVNĚŽ JAKO TELEVIZNÍ MODERÁTOR, FUTUROLOG… A VYNÁLEZCE.

OVLIVNIL

JSEM I MODERNÍ KINEMATOGRAFII, JSEM TOTIŽ AUTOREM HLÍDKY ● , POVÍDKY, PODLE KTERÉ VZNIKL SCÉNÁŘ KULTOVNÍHO SNÍMKU 2001 : VESMÍRNÁ ODYSEA REŽISÉRA STANLEYHO KUBRICKA Z ROKU 1968.

ŽE JE TO TAK, HALE?

SCIENCE FICTION ZAPLAVUJE NÁŠ KAŽDODENNÍ ŽIVOT. VĚTŠINA AMERICKÝCH VELKOFILMŮ, KTERÉ SE OBJEVUJÍ NA NAŠICH OBRAZOVKÁCH, JE PRÁVĚ ŽÁNRU SCI-FI. SETKÁVÁME SE S NÍM I V REKLAMÁCH NEBO U PŘÍSTROJŮ, JEŽ DENNĚ POUŽÍVÁME, JAKO JSOU CHYTRÉ TELEFONY, POČÍTAČE ČI VIDEOHRY. SCI-FI JE VŠUDE!

CLARKE PŘIŠEL S KONCEPTEM GEOSTACIONÁRNÍ DRUŽICE A NÁSLEDNĚ V ROMÁNU RAJSKÉ FONTÁNY ● POPULARIZOVAL TEORII VESMÍRNÉHO VÝTAHU, NA NĚMŽ V SOUČASNÉ DOBĚ PRACUJE JAPONSKO A PLÁNUJE HO ZPROVOZNIT JIŽ V ROCE 2050!

POSLOUCHEJTE, ARTHURE, VIDÍM, ŽE S VÁMI DOST CLOUMÁ VAŠE EGO. UPŘÍMNĚ SE DOMNÍVÁM, ŽE BYSTE SE MĚL VZPAMATOVAT A VZÍT SI SEDATIVUM.

PODLE KIMA STANLEYHO ROBINSONA, AUTORA

TRILOGIE O MARSU● , PŘIPOMÍNÁ MUSKŮV

PROJEKT „TYPICKOU

SCÉNKU ZE SCI-FI

DVACÁTÝCH LET, V NÍŽ SI CHLAPEČEK POSTAVÍ RAKETU NA ZAHRADĚ“.

BLÁZEN, NEBO GÉNIUS?

O TOM ROZHODNE

BUDOUCNOST! TAK CO, SEJDEME SE NA MARSU?

VĚDECKO-FANTASTICKÝ ŽÁNR OVLIVŇUJE REALITU. PŘEDSTAVUJE SI, JAK BY MOHLA VĚDA VYPADAT, A VĚDA SE TOMU NEZŘÍDKA SNAŽÍ DOSTÁT. TŘI ZÁKONY ROBOTIKY ISAACA ASIMOVA SE NAPŘÍKLAD ČASTO ZMIŇUJÍ PŘI SKUTEČNÉM VÝVOJI ROBOTŮ NEBO CHYTRÝCH DOMŮ.

SCIENCE FICTION NÁM UMOŽŇUJE SNÍT. KE SLOVU SE DOSTÁVÁ NAŠE IMAGINACE. NAPŘÍKLAD POKUD JDE O DOBÝVÁNÍ VESMÍRU, KTERÉ SE PRO BUDOUCÍ GENERACE STÁVÁ JEDNOU Z HLAVNÍCH OBLASTÍ ZÁJMU. MARS, RUDÁ PLANETA, DRÁŽDIL PŘEDSTAVIVOST SPISOVATELŮ JIŽ OD GUSTAVA LE ROUGE PŘES IANA MCDONALDA A KIMA STANLEYHO ROBINSONA PO STANLEYHO G. WEINBAUMA A RAYE BRADBURYHO. ELON MUSK, ČTENÁŘ SCI-FI A ZAKLADATEL SPOLEČNOSTÍ TESLA MOTORS A SPACEX, MÁ BLÁZNIVÝ CÍL: ZALOŽIT NA MARSU LIDSKOU KOLONII. ČASTO SE ODKAZUJE NA AUTORY, KTEŘÍ JEJ OVLIVNILI. DOPORUČUJE ANARCHISTICKÝ ROMÁN MĚSÍC JE DRSNÁ MILENKA ● OD ROBERTA A. HEINLEINA A DÁLE ISAACA ASIMOVA, JEHOŽ SÉRIE NADACE ● JEJ HLUBOCE ZASÁHLA.

SLOVO „ASTRONAUTIKA“ EXISTUJE DÍKY FRANCOUZOVI JMÉNEM JOSEPH

HENRI HONORÉ BOEX, ZNÁMĚJŠÍMU POD JMÉNEM J.-H. ROSNY AÎNÉ, AUTOROVI ROMÁNU BOJ O OHEŇ ● A CO TELEPORTACE? ŽE NEEXISTUJE? ČÍNSKÝM VĚDCŮM SE PODAŘILO TELEPORTOVAT FOTON AŽ K DRUŽICI VE VÝŠCE 500 KILOMETRŮ! A KROMĚ TOHO… TEĎ SE PODRŽTE… ZA TŘI VTEŘINY VÁS TELEPORTUJEME PŘÍMO DO LŮNA DĚJIN SCIENCE FICTION! 3… 2… 1…

URČIT PŘESNÉ DATUM, KDY SE SCIENCE FICTION OBJEVILA, BYLO VŽDY OŽEHAVOU ZÁLEŽITOSTÍ. SCI-FI V MODERNÍM SLOVA SMYSLU ZAČALO VZNIKAT AŽ PO PRŮMYSLOVÉ REVOLUCI. BÁJNÉ PŘÍBĚHY VŠAK V LIDSKÝCH MYSLÍCH KLÍČILY ODJAKŽIVA A NACHÁZÍME JE NAPŘÍČ CELÝMI DĚJINAMI, NAPŘÍKLAD V EPOSU O GILGAMEŠOVI ●, KTERÝ DATUJEME DO DOBY VÍCE NEŽ 2000 LET PŘ. N. L.

I SCIENCE FICTION, JAKO OSTATNĚ CELOU LITERATURU, OVLIVNILA HOMÉROVA ODYSSEA ● (8. STOLETÍ PŘ. N. L.) A PRVKY Z ODYSSEOVA DOBRODRUŽSTVÍ SE BUDOU DÁLE VYUŽÍVAT PO CELÉ VĚKY.

STARODÁVNÝCH PRVKŮ NADPŘIROZENA SI VŠÍMÁME JIŽ U ARISTOFANA

A XENOFONA (5. STOLETÍ PŘ. N. L.), VE DRUHÉM STOLETÍ N. L. PAK LÚKIANOS ZE SAMOSATY

NAPSAL PODIVUHODNÉ

PRAVDIVÉ PŘÍBĚHY ●

O CESTĚ ZE ZEMĚ NA

MĚSÍC. ZCELA JISTĚ JDE O PRVNÍ DÍLO

SVÉHO ŽÁNRU, NA NĚŽ

NAVÁZALA DLOUHÁ SÉRIE DALŠÍCH!

BYLI MEZI NIMI MIMO JINÉ JULES VERNE (ZE ZEMĚ NA MĚSÍC ●, 1865), DÁLE GEORGES MÉLIÈS (CESTA NA MĚSÍC, 1902) NEBO DVA DÍLY HERGÉHO SLAVNÉHO FRANCOUZSKÉHO KOMIKSU O TINTINOVI, MÍŘÍME NA MĚSÍC ● A PRVNÍ KROKY NA MĚSÍCI ●, KTERÉ VYŠLY V LETECH 1953 A 1954.

I JÁ, CYRANO Z BERGERACU, JSEM MĚSÍC NAVŠTÍVIL. NAPSAL JSEM DRUHÝ SVĚT NEBOLI STÁTY A ŘÍŠE NA MĚSÍCI A MŮJ PŘÍTEL HENRI LE BRET MI JEJ MÍRNĚ UPRAVIL A PROŠKRTAL, ABY V ROCE 1657 OBEŠEL CENZURU. JEDNÁ SE O SATIRU Z MÝCH DOB, SÁM SEBE JSEM POSLAL DĚLAT ŠAŠKA NA MĚSÍC, KDE SE SETKÁVÁM MIMO JINÉ S ADAMEM A EVOU, S MĚSÍČŇANY… A TAKÉ S ĎÁBLEM! A NAVÍC SE TAM MÍSTO PENĚZI PLATÍ BÁSNĚMI!

KRÁTCE PŘED CYRANEM, V ROCE 1516, PUBLIKOVAL THOMAS MORE, ANGLICKÝ KANOVNÍK, FILOZOF A POLITIK, ZAKLÁDAJÍCÍ SPIS S NÁZVEM UTOPIE ●. JEHO TEXT, STOJÍCÍ U SAMÉHO ZRODU UTOPICKÉHO MYŠLENÍ, JE ZALOŽEN NA ROVNOSTI MEZI LIDMI NA OSTROVĚ UTOPIA, CHRÁNĚNÉM PŘED NIČIVÝMI VLIVY OKOLNÍHO SVĚTA.

A KOLIK ZDE MÁTE

MĚST A JAK V NICH LIDÉ ŽIJÍ?

OSTROV

SE SKLÁDÁ Z PADESÁTI ČTYŘ MĚST, VŠECHNA VYPADAJÍ STEJNĚ, JAKO PODLE PRAVÍTKA.

CO SE OBYVATELSTVA

TÝČE, KAŽDÝ ČLOVĚK DVA ROKY POVINNĚ PRACUJE

V ZEMĚDĚLSTVÍ A POTÉ

SI MUSÍ ZVOLIT NĚJAKÉ RUKODĚLNÉ ŘEMESLO. U NÁS ZAHÁLKA NEEXISTUJE!

THOMAS MORE BUDE Z POLITICKÝCH DŮVODŮ OBVINĚN Z VELEZRADY PROTI KRÁLOVNĚ ANNĚ BOLEYNOVÉ. DŮSTOJNÍKOVI, KTERÝ JEJ POVEDE NA POPRAVIŠTĚ, KDE MÁ PŘIJÍT O HLAVU, ŘEKNE…

TAM, KDE JE VLASTNICTVÍ PRÁVEM JEDNOTLIVCE A KDE LZE VŠE VYČÍSLIT PENĚZI, NIKDY NEBUDE MOŽNÉ NASTOLIT SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST A PROSPERITU.

ALE ŠLECHTU PŘECE MÁTE? A UČENCE?

KDYŽ UŽ JSME U TÉ ŠLECHTY, VĚZTE, ŽE HLAVNÍ PŘÍČINOU VŠEOBECNÉ BÍDY

JE PRÁVĚ NADMĚRNÝ POČET ŠLECHTICŮ, TĚCH PŘÍŽIVNÍKŮ, KTEŘÍ SE PASOU Z POTU A PRÁCE OSTATNÍCH A PRO OBHOSPODAŘENÍ PŮDY SEDŘOU SVÉ ZEMĚDĚLCE Z KŮŽE.

PROSÍM VÁS, SNAŽNĚ VÁS PROSÍM, PANE DŮSTOJNÍKU, POMOZTE MI VYSTOUPIT NAHORU; DOLŮ UŽ SI PORADÍM SÁM…

JEHO UTOPIE (COŽ DOSLOVA ZNAMENÁ „NIKDE; MÍSTO, JEŽ NEEXISTUJE“) KAŽDOPÁDNĚ ZÁSADNÍM ZPŮSOBEM OVLIVNILA OBECNÉ SMÝŠLENÍ A MNOHO AUTORŮ SE TÉMATU NÁSLEDNĚ CHOPÍ… AUTOŘI SCIENCE FICTION SE BUDOU PODÍLET NA VZNIKU ŽÁNRU ZCELA OPAČNÉHO: DYSTOPIE.

PŘEČTĚTE SI: KONEC CIVILIZACE ● OD ALDOUSE HUXLEYHO, 1984 ● OD GEORGE ORWELLA ČI 451 STUPŇŮ FAHRENHEITA ● OD RAYE BRADBURYHO.

NÁSLEDOVAT BUDOU VELKÁ DÍLA, KTERÁ NAPLNÍ PODSTATU ŽÁNRU

SCI-FI, JAKO NAPŘÍKLAD V ROCE 1726 GULLIVEROVY CESTY ● OD JONATHANA SWIFTA.

ACH, DRAHÁ CHRISTINE, VEZMETE SI MĚ? TOLIK VÁS MILUJI!

VE FRANCII VZNIKNE V 18. STOLETÍ VLNA DŮLEŽITÝCH UTOPICKÝCH SPISŮ, ROBINZONÁD ČI NEUVĚŘITELNÝCH CESTOPISŮ, O NĚŽ SE ZASLOUŽÍ ZEJMÉNA RESTIF DE LA BRETONNE ROMÁNEM OBJEVENÍ JIHU LÉTAJÍCÍM MUŽEM, KTERÝ VYJDE V ROCE 1781 A V NĚMŽ SI HLAVNÍ HRDINA VICTORIN SESTAVÍ LÉTACÍ STROJ, OBJEVÍ NEDOSTUPNÉ POHOŘÍ A ZALOŽÍ PATRIARCHÁLNÍ SPOLEČNOST.

NE, VICTORINE, TY JSI Z PROSTÉHO LIDU A JÁ ŠLECHTIČNA. LÁSKA MEZI NÁMI NENÍ MOŽNÁ!

Z VICTORINA SE STANE DESPOTA A ODLETÍ DOBÝT JINOU ZEMI, OSTROV NOČNÍCH LIDÍ. RESTIF DE LA BRETONNE SE TÍM NEPŘÍMO POUŠTÍ DO TVRDÉ KRITIKY KOLONIALISMU!

V ROCE 1810 V ANGLII PRÁVĚ ZAČÍNALA PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE, KROMĚ NÍ SE VŠAK TAMTÉŽ ODEHRÁVÁ I REVOLUCE ŽÁNRU SCI-FI…

LÉTO 1817. JISTÁ MARY GODWINOVÁ, POZDĚJI

MARY SHELLEYOVÁ, PŘIPSALA ZA SVŮJ RUKOPIS

S NÁZVEM FRANKENSTEIN NEBOLI MODERNÍ PROMÉTHEUS ● SLOVO „KONEC“. TENTO ROMÁN, VYDANÝ V ROCE 1818, JE ČASTO POKLÁDÁN ZA PRVNÍ VELKÉ DÍLO SCIENCE FICTION.

LÉTO 1816 JE OBZVLÁŠTĚ DEŠTIVÉ A TEMNÉ. VE SNAZE ZAHNAT PANUJÍCÍ ROZMRZELOST NAVRHL PERCY SHELLEY SVÝM PŘÁTELŮM, ABY SE VŠICHNI NĚČÍM ZABAVILI…

TO JE ALE NEPŘÍJEMNÉ! COPAK TEN DÉŠŤ NIKDY NEUSTANE?

TATO POCHMURNÁ ATMOSFÉRA PŘÍMO VYZÝVÁ K NAPSÁNÍ… DUCHAŘSKÉ POVÍDKY. CO NA TO ŘÍKÁTE, PŘÁTELÉ?

PŘÍBĚH DÍLA ZAČÍNÁ NA OBYČEJNÉ DOVOLENÉ, KTEROU MARY, V TÉ DOBĚ MILENKA BÁSNÍKA PERCYHO BYSSHE SHELLEYHO, TRÁVILA VE ŠVÝCARSKU POBLÍŽ ŽENEVY VE VILE DIODATI. SPOLEČNOST JÍ DĚLALA SKUPINA ROMANTICKÝCH AUTORŮ.

TO JE VÝBORNÝ NÁPAD!

PROČ NE…

BYLI MEZI NIMI I JOHN WILLIAM POLIDORI, JEDEN Z VŮDCŮ HNUTÍ, V TÉ DOBĚ JIŽ SLAVNÝ, LORD BYRON A PRÁVĚ BÁSNÍK PERCY SHELLEY.

1814. MARY SHELLEYOVÁ MĚLA V DOPROVODU MARY JANE CLAIRMONTOVÉ, PŘEKLADATELKY GRIMMA DO ANGLIČTINY, A PERCYHO SHELLEYHO NAVŠTÍVIT HRAD FRANKENSTEIN V NĚMECKÉM MÜHLTALU.

TO JE PŘEKRÁSNÁ

PEVNOST, TAK KOUZELNÁ A TAJUPLNÁ… A DÁLE?

ŽIL ZDE FILOZOF A ALCHYMISTA JOHANN KONRAD DIPPEL, JEHOŽ OBVINILI Z KACÍŘSTVÍ.

JEHO PŘIČINĚNÍM BYL, ČÁSTEČNĚ OMYLEM, OBJEVEN NOVÝ PIGMENT… PRUSKÁ MODŘ. A DÁLE…

ŘÍKÁ SE, ŽE SE DIPPEL

ZABÝVAL VELMI PODIVNÝMI NÁPADY…

POVĚZTE NÁM VÍCE!

TEDY… SNAŽIL SE VYTVOŘIT ELIXÍR ŽIVOTA.

ELIXÍR ŽIVOTA?

PŘÁL SI ZJISTIT, JAK ŽÍT VĚČNĚ. NEVÁHAL KVŮLI TOMU PROVÁDĚT ANI EXPERIMENTY NA ZVÍŘATECH. DOMNÍVAL SE, ŽE JE MOŽNÉ PŘENÉST LIDSKOU DUŠI DO JINÉHO TĚLA.

O DIPPELOVI SE NEJDŘÍV DOZVĚDĚLA MARY CLAIRMONTOVÁ, A TO DÍKY DOPISU OD JACOBA GRIMMA, JEHOŽ POHÁDKY PŘEKLÁDALA. PRÁVĚ ONA O NĚM TEDY NEJSPÍŠE ŘEKLA SVÉ NEVLASTNÍ DCEŘI, MARY SHELLEYOVÉ…

CESTA, KTEROU DO REGIONU V ROCE 1814 PODNIKLI, ZŘEJMĚ JEN DOKAZUJE, ŽE FRANKENSTEINŮV HRAD A JEHO BÝVALÝ OBYVATEL JOHANN DIPPEL SE SKUTEČNĚ STALI INSPIRACÍ PRO TOTO NOVÁTORSKÉ DÍLO.

VÍME TAKÉ, ŽE SHELLEY A JEHO PŘÁTELÉ BĚHEM POBYTU VE VILE

DIODATI PROBÍRALI PŘÍPAD LUIGIHO GALVANIHO, VĚDCE, JENŽ SE ZABÝVAL VÝZNAMEM ELEKTRICKÉHO PROUDU PRO ORGANICKÉ, ZVÍŘECÍ TKÁNĚ.

MARY SHELLEYOVÁ VNESLA DO SVÉHO „FANTASTIČNA“ RACIONALITU. NEJDĚSIVĚJŠÍ NA JEJÍM PŘÍBĚHU BYL V TÉ DOBĚ PRÁVĚ REALISMUS, S JAKÝM POPSALA „OŽIVENÍ“ MRTVÉHO VĚDOU.

PODLE JEDNÉ NOVĚJŠÍ TEORIE SE MĚLA MARY SHELLEYOVÁ INSPIROVAT FRANCOUZSKOU POVÍDKOU FRANÇOISE-FÉLIXE NOGARETA ZRCADLO DĚJŮ SOUČASNÝCH, KTERÁ VYŠLA ROKU 1790 A OBJEVUJE SE V NÍ VYNÁLEZCE JMÉNEM „FRANKÉSTEÏN“, JENŽ VYTVOŘÍ STROJ HRAJÍCÍ NA FLÉTNU, ABY SVEDL MLADOU DÍVKU.

NEZŘÍDKA SE LIDÉ DOMNÍVAJÍ, ŽE FRANKENSTEIN PATŘÍ DO ŽÁNRU FANTASY, VE SKUTEČNOSTI SE VŠAK JEDNÁ O PRVNÍ SKUTEČNĚ VÝZNAMNÉ DÍLO ČISTÉ SCIENCE FICTION… NA ZROZENÍ TVORA NENÍ NIC NADPŘIROZENÉHO, STOJÍ ZA NÍM VĚDA A ZÁZRAK ELEKTŘINY…

TOTÉŽ BY VÁM VE VELKÉ BRITÁNII ŘEKLI I JISTÝ HERBERT GEORGE WELLS A JEHO DOKTOR MOREAU…

SCIENCE FICTION NA SVÉ JMÉNO SICE ZATÍM ČEKÁ, UŽ VŠAK PŘIŠLA NA SVĚT. A MÁ MATKU!

Verne, obdivovatel vědy a vizionář: Francie, 19. století

19. STOLETÍ. JULES VERNE, JEHOŽ ČASTO ŘADÍME POUZE MEZI SPISOVATELE PRO MLÁDEŽ, POLOŽÍ SVÝMI NESČETNÝMI ROMÁNY O VĚDECKÉM BÁDÁNÍ ZÁKLADNÍ KÁMEN CELÉ SCIENCE FICTION.

Jules

DÍTĚTI, KTERÉ SE PRÁVĚ NARODILO, DLUŽÍ FRANCOUZSKÁ SCIENCE FICTION MNOHO. NĚKTEŘÍ KRITICI, JAKO NAPŘÍKLAD JACQUES VAN HERP, DOKONCE POZDĚJI PROHLÁSÍ, ŽE BEZ NĚJ BY SCI-FI MOŽNÁ VŮBEC NEEXISTOVALO! NEŽ VŠAK VYSVĚTLÍME PROČ, VRAŤME SE DO DOMU, KDE SE POPRVÉ ROZKŘIČELO.

JULES, SYN SOPHIE ALLOTTE DE LA FUŸE A PIERRA VERNEA, JE PRVNÍ Z PĚTI POTOMKŮ MĚŠŤANSKÉ RODINY. CELÉ DĚTSTVÍ STRÁVÍ V NANTES A OKOLÍ.

TENTO KOJENEC, NAROZENÝ V NANTES 8. ÚNORA ROKU 1828, JE JULES VERNE! JEDEN ZE ZAKLADATELŮ A OTCŮ FRANCOUZSKÉ SCIENCE FICTION.

CHODÍ NA KATOLICKOU ŠKOLU V SAINT-STANISLAS, KDE SE SETKÁVÁ S DĚTMI Z NEJRŮZNĚJŠÍCH KONČIN, NAPŘÍKLAD Z OSTROVA GUADELOUPE, COŽ V NĚM PODNÍTÍ SILNOU TOUHU PO CESTOVÁNÍ. A NEDÁ SE POPŘÍT, ŽE MLADÝ VERNE DÁ SVÉ CHUTI OBJEVOVAT BRZY VOLNÝ PRŮCHOD…

VYPRÁVÍ SE TOTIŽ, ŽE JULES VERNE CHTĚL V JEDENÁCTI LETECH SÁM NASTOUPIT

JAKO PLAVČÍK NA LOĎ MÍŘÍCÍ DO INDIE. OTEC HO PRÝ ZASTAVIL AŽ V PAIMBŒUF

NA BŘEHU ATLANTIKU! NICMÉNĚ… JE TO JEN LEGENDA…

JULES POKRAČUJE VE STUDIU NA GYMNÁZIU ROYAL V NANTES, MATURITNÍ ZKOUŠKU Z RÉTORIKY A FILOZOFIE SKLÁDÁ V RENNES ROKU 1846. ZÍSKÁVÁ HODNOCENÍ „DOBŘE“.

V ROCE 1848 SE JULES STĚHUJE DO PAŘÍŽE, KDE CHCE

ZÍSKAT TITUL Z PRÁV. BĚHEM TOHOTO OBDOBÍ SVOBODY SE TAKÉ POPRVÉ POUŠTÍ DO PSANÍ…

ALE KDYŽ JE TO TAK…

PROČ SE Z JULESE VERNEA NESTAL SPÍŠE DALŠÍ ROMANTIK

PO VZORU VICTORA

HUGA NEBO ALFREDA DE MUSSETA? JAK SE Z NĚJ

STAL ZAKLADATEL FRANCOUZSKÉHO

SCI-FI, TOHO DOSUD BEZEJMENNÉHO ŽÁNRU?

K TOMU, ABY SE Z NĚJ POZDĚJI STAL „ROMANOPISEC VĚDY“, VERNE VE SKUTEČNOSTI NIJAK PŘEDURČEN NEBYL. SÁM PŘIZNAL:

… KLASICKÉHO DRAMATU A POEZIE. PRVNÍ DÍLO? ZLOMENÁ STÉBLA. ZA NĚ VDĚČÍ ZÁSAHU ALEXANDRA DUMASE MLADŠÍHO, S NÍMŽ SE VERNE VE 21 LETECH SPŘÁTELIL.

STOJÍME JIŽ NA ÚSVITU DRUHÉ PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE, KTERÁ ZAPOČNE OKOLO ROKU 1870 A SKONČÍ V ROCE 1945. JULES VERNE TO ZATÍM NEVÍ, ALE BUDE SE NA NÍ VÝZNAMNĚ PODÍLET, BUDE JEJÍM BÁSNÍKEM, ODRAZOVÝM MŮSTKEM DO NAŠEHO MODERNÍHO SVĚTA.

NEMOHU ŘÍCT, ŽE BYCH MĚL NĚJAKÝ ZVLÁŠTNÍ ZÁPAL PRO VĚDU. NEMĚL JSEM HO VLASTNĚ NIKDY: NESTUDOVAL JSEM ŽÁDNÝ VĚDECKÝ OBOR.

VERNE VŠAK MILOVAL STROJE A NENÍ POCHYB O TOM, ŽE ZBOŽŇOVAL TECHNOLOGIE. „DÍVAT SE NA KRÁSNOU LOKOMOTIVU MĚ VŽDY TĚŠILO ÚPLNĚ STEJNĚ JAKO PROHLÍŽET SI OBRAZ OD RAFFAELA,“ TVRDIL DOKONCE.

JULES VERNE, V TÉ

DOBĚ JIŽ ADVOKÁT, SE V 28 LETECH ŽENÍ S HONORINE DE VIANOVOU, MLADOU VDOVOU. PÍŠE SE ROK 1857. NOVOMANŽELÉ S PENĚZI VYCHÁZEJÍ DOBŘE A JULES MÁ TAK MOŽNOST VĚNOVAT SE PSANÍ.

JENŽE CO PSÁT? JULESE ZCELA ZÁSADNĚ OVLIVNÍ SETKÁNÍ S NADAREM V ROCE 1860! NADAR JE FOTOGRAF, SPISOVATEL, KARIKATURISTA A TAKÉ… VZDUCHOPLAVEC, JIŽ V TÉ DOBĚ ZNÁMÝ PRO SVŮJ ZÁJEM O TUTO DISCIPLÍNU, A ZVLÁŠTĚ O BALONY.

TATO OSOBNOST JEJ INSPIRUJE K NAPSÁNÍ ROMÁNU PĚT NEDĚL V BALONĚ ●

Pět neděl v baloně

V TÉTO DOBĚ, TEDY MEZI LETY 1859 A 1861, JULES HODNĚ CESTUJE, TŘEBA DO SKOTSKA NEBO SKANDINÁVIE, ODKUD ZÍSKÁ NÁMĚTY PRO SVÁ PRVNÍ DÍLA.

V ROCE 1861 SE JULES VERNE PROSTŘEDNICTVÍM DNES UŽ ZAPOMENUTÉHO SPISOVATELE ALFREDA DE BRÉHATA SETKÁVÁ S NESMÍRNĚ DŮLEŽITOU OSOBOU: PIERREM-JULESEM HETZELEM. S NÍM NAVÁŽE PLODNOU SPOLUPRÁCI, Z NÍŽ SE ZRODÍ CYKLUS PODIVUHODNÝCH CEST ●! HETZEL, OBÁVANÝ NAKLADATEL, HO BUDE NUTIT PRACOVAT NA ROMÁNECH TAK PILNĚ, AŽ SE MU VERNE V DOPISECH ZAČNE PODEPISOVAT JAKO „VÁŠ SEDŘENÝ KŮŇ“.

PRÁVĚ ZDE JULES NAPÍŠE JEDNO ZE SVÝCH NEJZNÁMĚJŠÍCH DĚL, DVACET TISÍC MIL POD MOŘEM ●, KTERÉ VYJDE V LETECH 1869 A 1870.

ROKU 1866 UŽ JSOU VERNEOVI ŽIVOTEM

V PAŘÍŽI TROCHU UNAVENÍ, A TAK SE ROZHODNOU

PŘESTĚHOVAT NA VENKOV, DO KRÁSNÉ PŘÍSTAVNÍ

VESNIČKY LE CROTOY V SOMMSKÉ ZÁTOCE.

PODLE MÍSTNÍCH KLEPŮ MĚL VERNE V TAMNÍM PŘÍSTAVU

SCHOVAT ZMENŠENÝ MODEL NAUTILU. NIKDO JEJ VŠAK

NIKDY NENAŠEL. VERNEŮV ROMÁN, JEHO KAPITÁN NEMO

I NAUTILUS NICMÉNĚ BRZY NATO VSTOUPILI DO DĚJIN POPULÁRNÍ LITERATURY A INSPIROVALI NESPOČET

DALŠÍCH SPISOVATELŮ, JAKO BYL PAUL D’IVOI (KORZÁR TRIPLEX ●) ČI KAPITÁN DANRIT, I VĚDCŮ, NAPŘÍKLAD

JEANA-BAPTISTA CHARCOTA. V ROCE 1931 POSTAVÍ VĚDEC SIR GEORGE HUBERT WILKINS PONORKU, KTEROU POJMENUJE… NAUTILUS.

ROKU 1864 VERNE VYDÁVÁ CESTU DO STŘEDU ZEMĚ ●, K NÍŽ HO PODNÍTILA PŘEDEVŠÍM ČETBA FANTASTICKÉHO ROMÁNU GEORGE SANDOVÉ LAURA: CESTA DO KRYSTALU. VERNE MOHL BÝT SKUTEČNĚ

HRDÝ NA TO, JAK JEJ HODNOTILI SPISOVATELÉ, KTERÉ ON SÁM OBDIVOVAL. SAMA GEORGE SANDOVÁ JEJ V JEDNOM DOPISE INSPIROVALA ROVNĚŽ K NAPSÁNÍ DVACETI TISÍC MIL POD MOŘEM

Děkuji Vám, pane, za Vaše milá slova, jež jste vložil do svých dvou strhujících románů. Ty mě rozptýlily od hluboké bolesti a díky nim jsem lépe snášela své rozrušení. Rmoutí mě na nich jen jediná věc, a sice že jsem je již dočetla a nemám zatím další tucet, do něhož bych se mohla pustit. Doufám, že nás již brzy zavedete i do hlubin moře a své postavy tam vyšlete v oněch potápěcích přístrojích, které pomocí vědy a představivosti jistě dokážete dovést k dokonalosti.

ZATÍMCO KAPITÁN NEMO ZŮSTAL POSTAVOU Z LEGEND, NAUTILUS DODNES PŘEDSTAVUJE SYMBOL TECHNICKÉHO POKROKU, JEJŽ VERNE ÚSPĚŠNĚ PŘEDPOVĚDĚL. DVACET TISÍC MIL POD MOŘEM, PŘEDMĚT MNOHA NÁPODOB A PARODIÍ, VŽDY ZŮSTANE PRVNÍM VELKÝM PODMOŘSKÝM DOBRODRUŽSTVÍM A DOČKÁ SE I ŘADY ADAPTACÍ, AŤ UŽ KOMIKSOVÝCH, SERIÁLOVÝCH (V DEVADESÁTÝCH LETECH TO BYL STRÁŽCE MOŘE) ČI FILMOVÝCH, PŘEDEVŠÍM VE SNÍMKU RICHARDA FLEISCHERA Z ROKU 1954 S JAMESEM MASONEM V ROLI NEMA A KIRKEM DOUGLASEM V ROLI HRDINY NEDA LANDA.

TO JE GÉNIUS, TEN POE, VÁŽNĚ GÉNIUS!

MNOHO ODBORNÍKŮ POKLÁDÁ ZA JEDNOHO Z OTCŮ SCIENCE FICTION I EDGARA ALLANA POEA, JEHOŽ DO FRANCOUZŠTINY

PŘEKLÁDAL BÁSNÍK CHARLES BAUDELAIRE. POE JE SAMOZŘEJMĚ AUTOREM ŘADY PRŮKOPNICKÝCH TEXTŮ, PŘEDEVŠÍM VŠAK MĚL SILNÝ VLIV NA DVĚ LITERÁRNÍ SUPERSTAR, A SICE JULESE VERNEA A H. G. WELLSE.

JULES VERNE VYTVOŘÍ V LEDOVÉ SFINZE ● „POKRAČOVÁNÍ“

DOBRODRUŽSTVÍ ARTHURA GORDONA PYMA A PODÁ TAK RACIONÁLNÍ VYSVĚTLENÍ POEOVA FANTASTICKÉHO PŘÍBĚHU.

5. ŘÍJNA. SETKÁNÍ GUN CLUBU. IMPEY BARBICANE, JEHO PŘEDSEDA, PROMLOUVÁ K PŘÍTOMNÝM.

UVAŽOVAL JSEM, ZDA BY NEBYLO MOŽNÉ DOSTATEČNĚ SILNÝM NÁSTROJEM VYSTŘELIT KULKU AŽ NA MĚSÍC.

Z MÝCH NAPROSTO SPOLEHLIVÝCH VÝPOČTŮ VYPLÝVÁ, ŽE PROJEKTIL S POČÁTEČNÍ RYCHLOSTÍ JEDENÁCTI TISÍC METRŮ ZA SEKUNDU, NAMÍŘENÝ K MĚSÍCI, NA NĚJ MUSÍ NUTNĚ DOLETĚT.

POZDĚJI…

MÁM TEDY TU ČEST VÁM NAVRHNOUT, VÁŽENÍ KOLEGOVÉ, ABYCHOM SE O TO POKUSILI!

JÁ JSEM VÁM ŘÍKAL, ARDANE, ŽE JE NÁM MOŽNÁ SOUZENO STÁT SE KOLUMBY TOHOTO NEZNÁMÉHO SVĚTA!

A JÁ JSEM VÁM ODPOVĚDĚL, ŽE O ZÁKONECH, JEŽ VLÁDNOU VESMÍRU, NEVÍM ZHOLA NIC, NETUŠÍM ANI, ZDA NA ONĚCH SVĚTECH NĚKDO ŽIJE, A PRÁVĚ PROTO SE TAM POLETÍM PODÍVAT!

MEZI LETY 1865 A 1870 PUBLIKOVAL JULES VERNE DVA ZE SVÝCH NEJZNÁMĚJŠÍCH ROMÁNŮ, ZE ZEMĚ NA MĚSÍC A CESTA KOLEM MĚSÍCE ●, V NICHŽ PŘIVEDL NA SVĚT PRO TU DOBU NEZVYKLÉ, VLASTNĚ ZCELA NOVÉ HRDINY: VĚDECKÉ DOBRODRUHY. OBA ROMÁNY MĚLY VE SVÉ DOBĚ VELKÝ DOPAD, OVLIVNILY H. G. WELLSE I REŽISÉRA GEORGESE MÉLIÈSE… A MOŽNÁ DOKONCE I AMERICKÉ DOBÝVÁNÍ VESMÍRU, DÍKY NĚMUŽ ČLOVĚK VKROČIL NA MĚSÍC V ROCE 1969, TEDY O NĚJAKÝCH STO LET POZDĚJI.

EB915748

Dějiny science fiction v komiksu

science fiction D ějiny v komiksu

Předmluva Pierra Bordage