Zlatá kniha komiksů
Neprakty a Švandrlíka
Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na www.xyz.cz www.albatrosmedia.cz
Miloslav Švandrlík
Zlatá kniha komiksů Neprakty a Švandrlíka – e‑kniha
Copyright © Albatros Media a. s., 2022
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.
ZLATÁ KNIHA KOMIKSŮ
FIRMA NEPRAKTA
�a začátkulistopadu ��19 bylo možné oslavit ��. výročí firmy, která dodávala na stránky denního tisku, do časopisů amagazínů ijinam denní či týdenní dávku inteligentního alaskavého humoru. �a firma se nazývá, či nazývala, ��P�����. Založili ji na �ušičky roku 1949 dva umění milovní přátelé, které spojovala sběratelská váše�. Zajímali se oe�otické kuriozity, anejen že je umis�ovali do svých stále bohatších sbírek, ale ke každému novému �lovku se pojilnějaký příběh, specifická historie onoho artefaktu, nebo alespo� souvislosti sjinými předměty ze sbírky. �edřich �opecný, starší zobou přátel, se narodil ve Vídni vroce 191�. Před �. světovou válkou nedodělal technickou univerzitu, „vystudoval“ však život – všechny jeho dobré izlé stránky. Psal do novin ačasopisů básničky, reportáže akritiky, za války některá periodika zdobil svými cestopisy. �č toho do roku 19�9 moc nenacestoval, byl natolik sečtělý, že mohl čtenáři vylíčit krásy Persie či �rábie se spoustou neobvyklých detailů avprotektorátním temnu povzbuzovat jeho isvou fantazii. Vroce 1949 se stal obětí provokace bezpečnostních orgánů anamísto vredakci skončil na šachtě. �ovinařinu měl zakázanou, atak se živil jako horník.
�iří �inter se narodil vPraze roku 19�4. �dmaturoval vroce 194�. Vysoké školy byly zavřené, nemohl tedy studovat vysněnou přírodovědu, atak nastoupil na střední grafickou školu. �ež ji stačil dokončit, přišlo totální nasazení avzápětí trest za �čast v protinacistickém odboji. Zněmeckého lágru se vrátil až po osvobození Československa. �estal se vědcem, ale malířem. �mění vpoválečných letech moc nevynášelo, a �inter tak byl rád, že mu po otci zůstala sklenářská živnost. Politická situace se rychle změnila, a i když měl vyznamenání zodboje, musel živnost po nátlaku zrušit ahledat jiné zaměstnání.
Ve zmíněném dušičkovém období se oba jmenovaní rozhodli zkusit se živit humorem –konkrétně kreslenými vtipy, které budou nabízet po redakcích. Očividně nepraktický způsob obživy reflektovalikolektivním pseudonymem �����KT�. Výtvarně nadaní byli Kopecný i�inter. �ešili proto, kdo bude vymýšlet vtipy akdo vytvářet finální kresbu. Záhy měli jasno – pilnější azodpovědnější �inter vydržel sedět upracovního stolu, zatímco Kopecnému vyhovovalo sbírat náměty vmalostranských pivnicích, vinárnách abarech. Zprvu se jejich obrázky objevovaly jen vnedělní příloze Svobodného slova, brzy si však získaly oblibu učtenářstva aposléze iušéfredaktorů, nebo� se noviny s�epraktovými vtipy lépe prodávaly.
HUMOR NEPRAKTŮ
Téměř okamžitá obliba produkce �eprakty (původní forma názvu byla ženského rodu) těžila zodlišnosti od dosavadního kresleného humoru. Vpoválečném tisku ještě dozníval humor protektorátní, trefující se do společenských zlořádů, jako byla šmelina ake�asení (což bylo prakticky to samé), apo nástupu komunistické vlády stejní nebo noví autoři mířili proti americkým imperialistům aněmeckým revanšistům. Taková legrace se čtenářům rychle přejedla. �epraktovy vtipy cílily na obyčejné lidské vlastnosti. �ednotlivé kritizované atributy navíc nepřisuzovali pouze lidem, ale často zvířatům, hmyzu nebo rostlinám, případně do děje obsadili rytíře vbrněních nebo půvabné dámy vhistorických kostýmech. �a tu dobu to bylo docela originální adíky tomu, jak se �interova kresba vyvíjela azískávala charakteristickou linku, čtenáři �epraktu na první pohled poznávali ana pultech ho přímo vyhledávali.
Konzumentům nevadilo ani to, že jeho vtipy byly až na poslední stránce apovětšinou ve velikosti větší poštovní známky, nebo� podle názoru tehdejších pohlavárů nebyl autorův přínos pětiletce nijak zvláš� významný.
Vdobách, kdy Kopecný fáral vuranových dolech anedodával �interovi dostatek námětů, našel si mladý kreslíř jinou platformu – začal ilustrovat kynologické příručky arůzné naučné atzv. populárně�vědecké knihy. �a čas se značka �eprakta zčeskoslovenského tisku vytratila. Když pak začali znovu publikovat v Dikobrazu, Mladé , zmizelo jméno Kopecný zpovědomí veřejnosti, protože oba autoři směli svou tvor-
bu nadále uveřej�ovat jen pod názvem �eprakta. �pro čtenáře jméno �eprakta splynulo s�interovou osobou.
Plodná spolupráce skončila nemocí aposléze �mrtím �edřicha �opecného. Jiří �inter musel pro zavedenou značku objevit nového libretistu. �ašel ho vosobě spisovatele �iloslava �vandrlíka. �nali se už od �0. let ake spolupráci je přivedlo vítězství vsoutěži na festivalu �aškova �ipnice 1960. Vydali společnou knížku Krvavý Bill a viola a po jejím �spěchu řadu dalších. �ej�spěšnějším byl román , jenže nepřijatelné téma bylo normalizačním funkcionářům záminkou komezení spisovatelových publikačních možností. �interovu nabídku spolupráce rád přijal. Vroce 1970 začalo jejich nejplodnější období – uveřejnili spolu přes 2� 000 kreslených vtipů. Příznivci autorské dvojice �eprakta–�vandrlík můžou znát přes 80 �vandrlíkových knih s�epraktovými ilustracemi.
NEPRAKTOVY PRVNÍ POKUSY
VČeskoslovensku se pojem „komiks“ objevuje až někdy po roce 1948. Do té doby se mluvilo oobrázkových příbězích nebo kreslených seriálech. Označení komiks vzbuzovalo uodpovědných činitelů negativní pocity, spojované sbrakovou literaturou. �znávaný spisovatel Jan Drda vjednom článku označil tuto výtvarnou disciplínu za nekrofilní svinstvo adobová kritika ji nazývala imperialistickou.
Před 2. světovou válkou vycházel komiksový časopis , ale během okupace ho zakázali apo válce už nebyl obnoven. �si nejznámějšími zástupci tohoto žánru jsou �oglarovy a�išerovy , vycházející v a později v Junákovi – rovněž během války zakázané, stejně jako po roce 1948. Teprve na přelomu 60. a70. let se na stránkách časopisů, povětšinou dětských, začaly objevovat originální české komiksy. �č si je čtenáři velmi oblíbili aautory byli renomovaní výtvarníci (�orn, Saudek, �alousek, Jelínek ad.), ustátních orgánů, starajících se oideologickou nezávadnost tiskovin, se nikdy netěšily velké přízni.
První opatrný pokus �eprakty, respektive �epraktů okomiks – spíše takzvaný strip – se objevil na stránkách deníku Mladá fronta v říjnu 19��. Jmenoval se (libretistou byl �arel �riedrich). představoval jakéhosi svazáckého Supermana, řešícího hrdinně
všechny problémy aupozor�ujícího na nešvary vmládežnických organizacích. �lavní správě tiskového dohledu, tehdejší cenzuře, ale připadal moc americký. Seriál – komiksem se to vžádném případě nazývat nesmělo – vycházel do února 19�6. Pak mu došel dech, případně tak rozhodly patřičné orgány, azkrátka skončil. Tak tomu ostatně bylo se všemi �epraktovými komiksy – byly bu� násilně přerušeny vmomentě, kdy redakci někdo vytknul nevhodnost námětu nebo zpracování, anebo byli autoři vyzváni, a� rychle vymyslí jakoby poslední díl, aby se to nějak uzavřelo. �bylo po komiksu� �čtenář� každopádně měly skoro všechny �epraktovy kreslené příběhy na pokračování velký úspěch, atak za čas, když se situace vté které redakci uklidnila, mohlo začít vycházet zase něco nového. �utno připomenout, že uřady příběh� se vlastně nejednalo okomiks, spíše ovyužití komiksové formy.
WINTEROVY KOMIKSY
Pod značkou �eprakta, ovšem na základě cizích libret, vycházely v60. letech vr�zných tiskovinách komiksy, které snesly srovnání sjinými úspěšnými českými autory. �ěkteré byly dost naivní, jiné se snažily čtenáře vychovávat vduchu socialistické morálky, případně se vysmívaly nepěkným lidským vlastnostem. Vrukou držíte knihu, která se věnuje především obrázkovým seriál�m, jenž �inter kreslil na libreta �edřicha �opecného a�iloslava Švandrlíka. �omiksy ostatních libretist� zmi�uje jen krátce.
Ota Šafránek, šéfredaktor Dikobrazu, stvořil neviditelného reportéra , odhalujícího špatnosti při budování socialismu. Seriál uveřej�oval Dikobraz vroce 1960 akromě úvodního seznámení s„všestranným amoderním reportérem“ vyšlo jen 1� pokračování �ztoho po jednom příběhu od �. Ondráčka, �. �erana advou od V. Smržové). si od začátku všímal společenských témat. Poslední uveřejněný příběh se
týkal srazu německých revanšistů apotom už žádná reportáž s nevyšla. Možná iproto� že �epraktova kresba se ktepání �udetoněmeckého landsmanša�tu nehodila� �elikož nevzbuzovala dostatečné opovržení.
Spisovatel Jiří Melíšek vymyslel příběhy Robota Emila pro rozhlasové vysílání silvestrovské (1���). �ápad oprášil vroce 1��1, kdy časopisu nabídl obrázkový seriál spříhodami chytrého, šikovného, ale směšně nemotorného robota – umělého člověka, živícího se kovem aolejem. S�epraktovými ilustracemi vyšlo devět pokračování. Vnásledujícím ročníku ABC se objevily tři reportáže RobotaEmila , opět s �epraktovými ilustracemi. Po �spěchu v časopisu pro děti napsal Melíšek několik příběhů pro pražské divadlo �okoko.
Složitý late�ový kostým Jiřího �aška, představitele hlavní role, měl otvírací břicho se žárovkami (herec si vněm určitě užil pořádné horko). Oblíbená postava RobotaEmila často vystupovala vestrádních pořadech televize, vyšla ikniha Emilových příběhů afigura
se ve své době stala velmi známou. Vroce 1��� byl Emil v �epraktově kresbě hrdinou 1� pětiobrázkových stripů programového týdeníku Československá televize. Příběhy se
točily kolem televizního vysílání aautor se prý musel snažit, aby výsledek pokud možno komiks vůbec nepřipomínal. Vroce 1��1 autoři Melíšek–�eprakta uveřej�ovali ve seriál , určený dospělým čtenářům (18 pokračování).
ANTICKÁ MYTOLOGIE
se jmenoval seriál 1� komiksových příběhů odJána �eličky, které �inter ilustroval pro slovenský měsíčník . Scenárista se vrámci známých antických příběhů pokusil osatiru na aktuální témata, aiproto to celé bylo hloupé
a s žádným příznivým ohlasem u luštitelů křížovek se seriál nesetkal. �interovy ilustra�e jsou ale nápadité a vtipné, proto do výčtu bezesporu patří.
ROK DRUŽSTEVNÍKA ŽAHOURKA V DOPISECH
BRATROVI
�a zadní stránku vymyslel jeho
šéfredaktor Jan Kloboučník libreto komiksu, nazvaného
. �oprvé vyšel v ledno� vém čísle roku 1966. Ještě v únoru si čtenáři prohlédli druhé pokračování, třetího už se bez udání důvodu nedočkali. Další dva �dopisy�, které �inter nakreslil a předal redak�i, nevyšly.
ANTICKÁ SPORTOVNÍ POVIDLA
Vroce 1966 začal spolupracovat sMiloslavem Švandrlíkem na dětských komiksech, jichž
společně vytvořili několik set. Zpracování komiksu od jiného autora se omezilo už jen na dva projekty. Vroce 19�� uveřejnil �eprakta 22 dílů seriálu , na námět Eduarda aHeleny Škodových (pod značkou HEŠ) podle mytických příhod antických bohů asportovců. Hrdiny byli Hérakles, �tlas, �talanta, zápasník Promachos aběžec Polymnéstor, nechyběl ani příběh známluv Pelopových acelé to končilo ve chlévě �u�iášově.
Z OLYMPIE DO SYDNEY
Posledním komiksem, který �inter nakreslil, byl sportovní seriál , pojednávající odějinách některých olympijských sportů. Pro časopis Stadion jej psal redaktor �hytil vletech 1999 až 2��� ajak znázvu vyplývá, vycházel před olympijskými hrami v�ydney. �veřejněno bylo jenom pět pokračování, další díly už �inter kvůli zdravotním potížím nevytvořil. �tak se tímto komentovaným seriálem jakoby uzavřela éra „klasického“ komiksu, který se vnašem století ubírá zcela jinými cestami jak po stránce scenáristické, tak výtvarné. �inter��eprakta se však stal několika mladým českým autorům vzorem.
Všechny jeho obrázkové příběhy nesou punc zábavy asituačního humoru. �ozvržení děje do jednotlivých okének autor přísně dodržoval arámeček obrázku překročil ma�imálně vztyčenou rukou postavy nebo nakročenou nohou, aby zobrazil potřebnou dynamiku �i�ury. �epoužíval celostránkovou kompozici, scénickou perspektivu ani e�presivní zobrazení, jeho obrázky jsou vlídné kdětem idospělým, pro které kresbu občas doplní nenápadnou aslušnou erotikou. �ibretisté rádi vycházeli vstříc jeho občasným přáním, že by si chtěl nakreslit nějaké oblíbené téma nebo neobvyklé zvíře. Zvláště Miloslav Švandrlík si sním výborně rozuměl ana oblíbenosti značky �eprakta měl obří podíl � ato nejen na poli komiksu.
ANTICKÁ SPORTOVNÍ POVIDLA
LESNÍ KVÍTKO A SKVRNITÝ LEV
Kpropagaci Státního nakladatelství krásné literatury, hudby aumění vytvořila dvojice
�eprakta dva komiksy� s podtitulem
kritizující oblíbené dívčí romány, a s podtitulkem
,parodující dobrodru�nou literaturu� �eklamní ma-
teriály se vydávaly ve vysokých nákladech, ale ohlas na oba komiksy byl víceméně nu-
lový. Jen znejvyšších míst přišla kritika, odsuzující kapitalistickou formu propagandy, navzdory tomu, �e se doba po �hruš�ovově odhalení �talinova kultu uvol�ovala aza�aly se objevovat nové formy prezentace.
LAMPION ALPAKA
Čtyřobrázkové stripy začaly vycházet v Dikobrazu koncem léta roku
����. �ibreto �edřicha �opecného slibovalo řadu nápad� aautoři
počítali sčetným pokračováním. Vyšlo však jen sedm příhod šikovného
LAMPION ALPAKA: B 606 SE OBJEVUJE
�ilí �tenáři� �těchto dnech se nám přihlásil vredakci nevšední návštěvník.
Zatímco se představoval, prohlédli jsme si smělce od paty až khlavě.
�jistil nás, že je nadán velkými možnostmi kproniknutí do všech zákoutí denního života.
LAMPION ALPAKA V BITVĚ O ZRNO
Když jsme si ještě přezkoušeli jeho elektronkový mozek, rozhodli jsme se seznámit vás sněkterými jeho zážitky.
�a svém putování přišel �lpaka do žírných lánů...
Kombajnéři měli právě jakousi potíž.
�akékoliv zdržení znamenalo ztrátu�
LAMPION ALPAKA ZEDNIČÍ
�e� kybernetické srdce �lpakovo je na pravém místě...
������� �ampi�n �lpaka se přihlásil ku práci ve stavebnictví...
������K� �hned se snažil udělat dobrý dojem...
����K� �a té stavbě měli zvláštní pracovní podmínky
LAMPION ALPAKA NA ESTRÁDĚ
������� ��������� kterým nová�ek �lpaka špatně porozuměl.
Znašich estrád, žel, vymizeli mezinárodně proslulí jedinci,
kteří se jednou za sto let rodili vokolí �imálají, ve �ršovicích ajinde
apoužívali tajemných, nadpřirozených sil ze s�ér mezi nebem azemí.
�řece se jeden vyskytl auplat�oval svůj vliv na �ampi�na �lpaku.
anadaného robota B606 s elektronickým mozkem adost. Osmé pokračování už Dikobraz
neuve�ejnil. �kd�ž �lo odíla dost poplatná dob� atémata b�la pov�t�inou a�itační� stejn� je zatrhli.
Alpakovi se zalíbily podmínky náboru na uhlí.
�ozlou�il se slavnostně adojemně se svými přáteli.
��kaři neměli ojeho mechanismu pochyby
LAMPION ALPAKA ZASTUPUJE REDAKTORA
aAlpaku od �estn� práce suhlím nijak neodradili.
poštu,
vyslechl tele�ony apřipravil �íslo. LAMPION ALPAKA HRAJE ŠACH
Po zakon�en� sklizni si na jedn� vesnici uspořádali estrádní zábavu.
Pro d�le�itější kulturní �koly se umělci neo�ekávaně nedostavili.
�ru�stevníci po�ádali Alpaku, aby radiotelegraficky sehnal náhradní umělce.
�dy� neměl �spěch, zasko�il sám abavili se všichni.
LAMPION ALPAKA JDE NA UHLÍ
Probádal
LAMPION ALPAKA NA DOŽÍNKÁCH
MLADÝ MUŽ HLEDÁ… A ODHALENÝ PÁR
Do redakce Mladé donesli �epraktové dva �tyřobrá�kové stripy snabídkou, že by jejich prostřednictvím napříště oživili stránky deníku dalšími příběhy mladých lidí. První dva, květnové, se věnovaly lásce, další měly být vždy aktuální kpříslušnému měsíci. �le na ty už nedošlo.
MUŽ HLEDÁ...
ODHALENÝ PÁR
MLADÝ
JAK VYHUBILI UPÍRY NA RUSI
První uveřejněný díl komiksu se jmenoval Jak , od druhého dílu bylo sloveso vyměněno za . Šlo oklasický komiks. Švandrlík navrhl synopsi prvních �� dílů aautoři se těšili na nekončící sérii upířích příhod vesničanů ze staré �usi. První měsíce roku ���� slibovaly, že přejmenovaný týdeník S32 , původně (už krachující) , si bude komiksu považovat. �eakce čtenářů redakci nezklamaly a brzy se prudce snížila remitenda časopisu. �en se cítil zachráněn. �edaktoři si libovali, jak jdou výtisky dobře na odbyt, aautory povzbuzovali po každém dalším pokračování, a� dotyčné mužiky dělají ještě hloupější azobrazované krásky ještě vnadnější. �u�orie vydržela �� týdnů.
Poslední číslo se objevilo v trafikách ve středu 21. srpna 1968, kdy všude kolem hřměly pásy sovětských tanků astřelba vojáků spřátelených armád. Pro mimořádné, „revoluční“ vydání S32 nakreslil �inter obálku sfotkou �áclaváku plného aktérů komiksu as nápisem „�píři u� jsou tady“. �přátelení vojáci byli rychlejší� navštívili redakci, všechna lejstra, fotky ikresby vynosili na dvůr ana veliké vatře spálili, ato včetně čtyř
neuve�ejněných �okra�ování. �zase bylo �o ko�iksu. �e �interověarchivu se zachovaly jen Švandrlíkovy návrhy.
�e stejn� době ilustroval �inter Škvoreck�ho ro�án �ro �idov� nakladatelství. Osud ilustrací byl stejný. Sovětští vojáci si z obrázků udělali vatru.
