č. 10 / 2025 • měsíčník • ročník XX.
Poradce, s. r. o. Hlavní třída 28/2020, Český Těšín IČ: 25836200 www.i-poradce.cz
ODPOVĚDNÁ REDAKTORKA
Andrea Súkeníková
SPOLUPRACOVNÍCI
JUDr. Ladislav Jouza, JUDr. Eva Dandová, JUDr. Jana Drexlerová, Ing. Antonín Daněk, Ing. Ivan Macháček, Ing. Pavel Novák
ZÁKAZNICKÉ CENTRUM pondělí – pátek - 9.00 – 15.00 558-731 125, 731 126, 731 127, 732 708 627, 773 670 836 abo@i-poradce.cz www.i-poradce.cz www.i-poradce.cz – e-shop Doručíme poštou nebo kurýrem.
SAZBA / TISK
Tvorivec, s. r. o., Martin / srpen 2025 Za správnost údajů v příspěvcích odpovídají autoři.
MK ČR: E 16821 • ISSN: 1801-9935
Vážení čtenáři!
Spolu s novelou zákoníku práce č. 120/2025 Sb. byl novelizován i zákon o inspekci práce. Změny reagují na nové povinnosti zaměstnavatelů v personální praxi. Jak mají zaměstnavatelé uplatňovat práva a plnit povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů, aby nedostali sankci od inspektorátu práce? Čtěte v příspěvku Jak se ochránit před pokutami od inspektorátu práce v rubrice Aktuálně.
V rámci legislativního procesu byly novelou schváleny poměrně rozsáhlé změny mimo jiné v základních zákonech zdravotního pojištění. Čtěte v příspěvku Změny v zákonech zdravotního pojištění – porovnání právního stavu. Většina těchto změn vstoupí v účinnost k datu 1. ledna 2026.
Novela školského zákona se týká kromě jiného možnosti odložení školské docházky, zařazení do přípravného stupně základní školy speciální a známkování. Některé změny mají odloženou účinnost, více v příspěvku Školský zákon – novela v rubrice Veřejná správa.
Jaká témata na Vás čekají v našich dalších měsíčnících? V Poradci 3-4/2026 je uveřejněn Stavební zákon po novele s komentářem, v DaÚ 10/2025 Stavební a montážní práce – sazby daně od 1. 7. 2025, v DÚVaP 9-10/2025 Vzory smluv a podání po novele zákoníku práce, v 1000 řešení 7-8/2025 praktické příklady k problematice Automobil v podnikání.
Nestihli jste si předplatit PaM ročník 2026? Zaplacením faktury na Vás čeká odborná literatura na aktuální témata i mnohé předplatitelské výhody. Více informací získáte na informačním portálu www.i-poradce.cz nebo telefonicky na čísle 558 731 125-128; 773 670 836.
Prostřednictvím zákaznického servisu si můžete objednat i tematické balíčky: Zákoník práce po novele, Stavební zákon po novelách, Školský zákon – novela, Zaměstnávání po novelách zákonů, Důchodová reforma, Nemocenské pojištění po novele, ZDP po novele, DPH po novele obsahující příspěvky, které reagují na legislativní změny.
Věříme, že zůstanete měsíčníku věrní a budeme se nadále setkávat nad jeho stránkami.
Andrea Súkeníková odpovědná redaktorka
Podzimní nabídka vydavatelství Poradce
OBSAH 10 / 2025
AKTUÁLNĚ
3 | Jak se ochránit před pokutami od inspektorátu práce
JUDr. Ladislav Jouza
7 | Změny v zákonech zdravotního pojištění – porovnání právního stavu
Ing. Antonín Daněk
10 | Novela zákona o zdravotních službách
JUDr. Eva Dandová
PRÁVO
15 | Osobní ochranné pracovní prostředky – povinnosti zaměstnavatele
JUDr. Eva Dandová
18 | Změny v pracovnělékařské péči
JUDr. Eva Dandová
22 | Praktická řešení k zákoníku práce
OMYLY, POKUTY
25 | Kdy musí zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci
JUDr. Jana Drexlerová
29 | Flexibilní a zvláštní formy zaměstnávání po novele ZP
JUDr. Ladislav Jouza
33 | Benefit ve formě poskytnutí přechodného ubytování
Ing. Ivan Macháček
38 | Aktuální slevy na dani FO – nezdanitelné části základu daně (2.)
Ing. Pavel Novák
42 | Praktická řešení k odměňování
45 | Krátkodobá zaměstnání a minimum ve zdravotním pojištění
Ing. Antonín Daněk
48 | Pohledávky subjektů zdravotního pojištění
Ing. Antonín Daněk
53 | Praktická řešení k odvodům
VEŘEJNÁ SPRÁVA VS
55 | Školský zákon – novela
JUDr. Eva Dandová
59 | Evidence školních úrazů – novela
JUDr. Eva Dandová
64 | Obce ve světle vybraných novel stavebního práva
Jiří Plos
68 | Dary – finanční zdroj pro obce
Ing. Zdeněk Morávek
JAK SE OCHRÁNIT PŘED POKUTAMI OD INSPEKTORÁTU
PRÁCE
… Novela zákona o inspekci práce doplňuje ustanovení § 11 o nový přestupek: Dopustí se ho fyzická osoba jako zaměstnavatel, která omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody. Stejného přestupku se dopustí podle § 24 ZIP i právnická osoba (zaměstnavatel). Inspektorát práce může za tyto přestupky uložit pokutu až do částky jednoho milionu korun.
ZMĚNY V ZÁKONECH ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ –POROVNÁNÍ PRÁVNÍHO STAVU
… Jestliže člen družstva vykonává pro družstvo práci nebo funkci, i když je v pracovněprávním vztahu k družstvu (bez ohledu na výši příjmů z tohoto vztahu plynoucích), podléhá ve vazbě na výši průměrné mzdy od 1. 1. 2026 odvodu pojistného částka příjmu, resp. odměny 4 500 Kč (případně 5 000 Kč) a vyšší.
NOVELA ZÁKONA O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH
… Novelou ZoZS přechází plná odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb na zdravotní pojišťovny, které budou mít povinnost prostřednictvím svých smluvních poskytovatelů dostupnost těchto služeb zajistit. Páteřní síť pracovišť lékařské pohotovostní služby bude stanovena při pracovištích urgentního příjmu. Poskytovatelé zřizující urgentní příjem budou mít ovšem povinnost zajistit pouze prostorové a technické zázemí pro výkon lékařské pohotovostní služby.
BENEFIT VE FORMĚ POSKYTNUTÍ PŘECHODNÉHO UBYTOVÁNÍ …Veškeré výdaje spojené s přechodným ubytováním zaměstnanců mohou být na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (nákladem). Podmínkou však je, že toto plnění zaměstnavatele je dohodnuto v kolektivní smlouvě, nebo stanoveno ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, popř. přímo v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem (např. v manažerské smlouvě, ve smlouvě o výkonu funkce ve smyslu § 59 a násl. zákona o obchodních korporacích).
ŠKOLSKÝ ZÁKON – NOVELA
… Podle nové úpravy bude doporučující posouzení k odkladu školní docházky ze strany školského poradenského zařízení možné pouze dětem s dlouhodobým závažným zdravotním znevýhodněním (popř. s náhlou závažnou změnou zdravotního stavu), přičemž toto zdravotní znevýhodnění neumožňuje dítěti každodenní prezenční účast na vzdělávání. Zdravotní stav musí být doložen vyjádřením odborného lékaře-specialisty či klinického psychologa. Nebude umožněno posouzení zdravotního stavu lékařem v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie.
OBCE VE SVĚTLE VYBRANÝCH NOVEL STAVEBNÍHO PRÁVA
... Novela ruší v přechodném období povinnost užití některých ustanovení zákona, která ukládají stavebním úřadům, orgánům územního plánování a dotčeným orgánům povinnost evidovat úkony v řízení a postupy v informačních systémech stavební správy; pozastavuje se nutnost využívat informační systémy stavební správy při výkonu jejich působnosti.
DARY A OBEC
… Důležité je v tomto směru vymezení kompetencí. Jak vyplývá z § 85 zákona o obcích, zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodování o poskytování věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce. Dary jednomu obdarovanému se v rámci kalendářního roku sčítají; v případě, že by jejich hodnota přesáhla hranici 100 000 Kč, může o poskytnutí daru, kterým by byla taková hranice překročena, rozhodnout pouze zastupitelstvo obce.
Jak se ochránit před pokutami od inspektorátu
práce
Spolu s novelou zákoníku práce č. 120/2025 Sb., byl s účinností od 1. června 2025 novelizován i zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. (dále ZIP). Změny sice nejsou zásadní, ale reagují na nové povinnosti zaměstnavatelů v personální praxi. Tento předpis patří vedle zákoníku práce (dále ZP) k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení ZP a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupky zaměstnavatelů – právnických nebo fyzických osob. Jak by měl zaměstnavatel uplatňovat práva a plnit povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů, aby nedostal sankci od inspektorátu práce?
CO SE KONTROLUJE - ZIP upravuje postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek (např. bezpečnost a ochrana zdraví při práci), působnost a příslušnost těchto orgánů, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.
Inspektoři mohou kontrolovat zaměstnavatele a jejich zaměstnance, právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce (např. územní samosprávné celky, jako jsou obce, kraje, městské části apod.), právnické osoby zřízené územními samosprávnými celky, státní i nestátní zdravotnická zařízení, školská zařízení, fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují nebo podnikají podle zvláštního právního předpisu, např. podle živnostenského zákona a nikoho nezaměstnávají.
Kontrola se vztahuje i na právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení nebo u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků. Kontrola se rovněž může uskutečňovat u právnických a fyzických osob (např. umělecké agentury), u kterých děti do 15 let vykonávají uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost.
Pro účely kontroly se za pracovněprávní předpisy považují právní předpisy o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.), zákoník práce a právní předpisy o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (zákon č. 118/2000 Sb.).
Tyto předpisy se týkají zejména: - odměňování zaměstnanců, - náhrady mzdy nebo platu a náhrady výdajů zaměstnancům, - pracovní doby a doby odpočinku (např. dovolená), - zajištění bezpečnosti práce, provozu technických zařízení, - zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu, - výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí.
Kontrolují se i kolektivní smlouvy v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů firmy. Jedná se např. o:
- zvýšení odstupného o další násobky průměrného výdělku nad zákonem stanovenou hranici, - nároky vyplývající z dalšího zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy, např. ze zdravotních důvodů, - nárok zaměstnance na prodloužení dovolené u podnikatelských subjektů o další týdny nad výměru stanovenou v ZP.
Prodloužení dovolené není limitováno jedním týdnem, ale může být prodloužena o další týdny. Délka takto určené dovolené je závislá na rozhodnutí vedení zaměstnavatele: - o poskytnutí náhrady za opotřebení vlastního nářadí zaměstnance, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, pokud jich používá se souhlasem zaměstnavatele, - o nároky zaměstnanců na pracovní volno v obecném zájmu a stanovení příznivějších podmínek poskytování tohoto volna a náhrady mzdy.
INSPEKTOR NA PRACOVIŠTI musí informovat orgán zástupce zaměstnanců (odborový orgán nebo radu zaměstnanců) o zahájení kontroly, zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění, pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol a seznámit kontrolovanou oso-
bu s obsahem protokolu a předat jí stejnopis. Odmítne-li kontrolovaná osoba seznámit se s protokolem nebo seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. Samozřejmou povinností inspektora je ochrana práv a chráněných zájmů kontrolované osoby, zachování mlčenlivosti o osobních údajích a vrácení zajištěných dokladů. Kontrolu inspektoři provádějí na pracovišti kontrolované osoby. Pracovištěm jsou místa určená a obvyklá pro výkon činnosti této osoby. Např. pracovištěm zaměstnanců obchodní korporace bude sídlo této firmy nebo teritorium, v němž firma vykonává podnikatelskou činnost. Obdobně se bude posuzovat pracoviště zaměstnanců této firmy. Bude se jednat o místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, v některých případech to však může být i místo bydliště zaměstnance (např. pro posuzování náhrady škody) nebo jinak určené pracoviště. Tyto skutečnosti by měly být uvedeny v pracovním řádu nebo jiném vnitřním předpisu zaměstnavatele.
Spolupráce zaměstnavatele s inspektorátem
Inspektor je oprávněn vstupovat na pracoviště a do objektů, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob, požadovat od kontrolovaných osob pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech, předložení potřebných dokladů, informací a vysvětlení. Jedná se např. o pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dohody o odpovědnosti, způsob vedení personální a mzdové agendy, včetně účtování cestovních náhrad apod.
Inspektoři jsou dále oprávněni vyžadovat účast kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly a další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly. Kontrolované osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly a poskytnout inspektorům potřebnou součinnost, případně materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly. Oprávnění zaměstnanci
nebo zástupci kontrolované osoby jsou povinni na žádost inspektorů se dostavit v určeném termínu k projednání výsledků kontroly. Inspektoři dále mohou ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjiš-
a u vedoucích zaměstnanců na osm měsíců, nesmí být delší než je polovina sjednané pracovní doby pracovního poměru na dobu určitou. Zaměstnavatel může nově prodloužit zkušební dobu zaměstnance o pracovní dny, v nichž
Kontrola se vztahuje i na právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo
školského zařízení nebo u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků.
těných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k nápravě. Kontrolovaná osoba musí na vyžádání inspektora podat písemnou zprávu o přijatých opatřeních. Fyzické osobě, která nesplní povinnost stanovenou v zákoně při provádění kontroly (např. součinnost, předání příslušných dokladů apod.), může inspektor uložit pořádkovou pokutu.
Nové přestupky na úseku rovného zacházení
Zaměstnavatel je povinen zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžních plnění. Rovněž nesmí diskriminovat zaměstnance, jak mu to přikazuje § 16 ZP.
Novela zákona o inspekci práce doplňuje ustanovení § 11 o nový přestupek: Dopustí se ho fyzická osoba jako zaměstnavatel, která omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody. Stejného přestupku se dopustí podle § 24 ZIP i právnická osoba (zaměstnavatel). Inspektorát práce může za tyto přestupky uložit pokutu až do částky jednoho milionu korun.
Povinnosti při sjednání zkušební doby
Novela ZP přinesla řadu změn a povinností pro zaměstnavatele v oblasti zkušební doby. Její trvání se prodloužilo na čtyři měsíce
během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce. Tyto povinnosti se týkají nejen zaměstnavatele – právnické osoby, ale i fyzické osoby, která zaměstnává zaměstnance. A to nejen v pracovním poměru, ale i podle dohody o práci. Za tyto přestupky může inspektorát práce uložit pokutu až do částky 2 milionů korun.
Řada změn v novele ZP ve mzdové oblasti
se od 1. června 2025 dotýká i ZIP. Novela ZP stanoví zejména povinnost zaměstnavatele předat zaměstnanci mzdový nebo platový výměr před zahájením výkonu práce a nikoliv až v jejím průběhu. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém nebo platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději před začátkem výkonu práce, v němž nabývá účinnosti.
Zaměstnavatel je rovněž povinen respektovat rozhodnutí zaměstnance, že nechce výplatu mzdy nebo platu zasílat na peněžní účet. Zaměstnavatel je povinen vyhovět, pokud zaměstnanec požádá o výplatu mzdy nebo platu přímo na pracovišti a v pracovní době. Podle nového § 143 ZP je zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnanci s jeho souhlasem mzdu nebo plat v dohodnuté cizí měně. Novela zákona o inspekci práce doplňuje ustanovení § 13 a 26
§ 45 zákona č. 251/2005 Sb.
Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby, včetně jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je-li tam vykonávána práce na dálku nebo služba z jiného místa. Za činnost kontrolované osoby se považuje zajišťování výroby nebo poskytování služeb, jakož i jiná činnost vykonávaná podle zvláštních právních předpisů.
§ 317 zákona č. 262/2006 Sb.
Práce na dálku
(1) Výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v odstavci 3 stanoveno jinak.
(2) Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně; dohoda i výpověď musí být písemná. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat odlišnou délku výpovědní doby; výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět.
(3) Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci práci na dálku písemně nařídit jen v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. Zaměstnanec je povinen na výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu zaměstnavatel práci na dálku může nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné místo způsobilé k výkonu práce na dálku.
a uvádí tato nová ustanovení, jejichž nesplnění zaměstnavatelem znamená přestupek V případě jejich nesplnění zaměstnavatelem mu může být uložena pokuta až do částky 500 000 korun.
PŘESTUPKY NA ÚSEKU PRÁCE NA DÁLKU - Předmět kontroly se po novele ZP č. 281/2023 Sb., rozšířil, neboť byl doplněn ZIP. Patří mezi ně právní úprava práce na dálku. Obsahuje řadu povinností, které se týkají zejména zaměstnavatelů – právnických i podnikajících fyzických osob.
Zaměstnanec může zaměstnavatele požádat o umožnění výkonu práce na dálku. Jedná se o těhotné zaměstnankyně, nebo o zaměstnance, kteří pečují o dítě mladší než 9 let nebo osoby vyžadující zvláštní péči. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, bude povinen písemně odůvodnit její zamítnutí.
Předpokladem by měla být písemná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Obsah dohody není stanoven, ale v případě sjednání by měla (mohla) obsahovat: - označení místa nebo míst výkonu práce na dálku, - způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly, - rozsah konané práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby, - způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem, - dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá, - způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, a možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.
Do ZIP byl vložen nový § 12a, který uvádí nové přestupky na úseku práce na dálku. Je to např. při
neuzavření dohody písemně, při nesprávně sjednané výpovědní době apod. Zaměstnavatel při nesplnění některé z uvedených povinností může být sankcionován pokutou až do částky 300 tisíc korun.
Kontrola zaměstnance při práci na dálku
Dřívější znění § 45 ZIP neumožňovalo kontrolním orgánům provádět kontroly v místě, z něhož zaměstnanec pracuje na dálku. Nově se pracovištěm kontrolované osoby rozumí místa určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby, včetně jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je-li tam vykonávána práce na dálku. To znamená, že inspektorát práce může kontrolovat zaměstnance i v místě, odkud pracuje na dálku, např. z domova. To je důležité např. při hodnocení a sledování podmínek, za kterých zaměstnanec vykonává práci na dálku, zejména v oblasti bezpečnosti práce.
Jaká výše sankce?
Zaměstnavatel (právnická nebo podnikající fyzická osoba) se dopustí přestupku např. tím, že v rozporu s § 317 odst. 1 ZP neuzavře dohodu o práci na dálku písemně. O přestupek se může jednat také tehdy, jestliže ukončení dohody o práci výpovědí nebo dohodou zaměstnavatel neprovede písemně. Dřívější praxe při uplatňování práce na dálku (home office) se nevypořádala s problémem, zda zaměstnavatel je oprávněn nařídit zaměstnanci práci na dálku. Novela ZP tento problém odstraňuje. Nařídit práci na dálku může zaměstnavatel zaměstnanci písemně jen v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, na nezbytně nutnou dobu, v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnance a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé.
Zaměstnanec může zaměstnavatele požádat o umožnění výkonu práce na dálku. Zaměstnavatel nebude povinen vyhovět ve všech případech. Jedině tehdy požádá–li
o tuto formu pracovního zapojení zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, těhotná zaměstnankyně a zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o osobu závislou na pomoc jiné fyzické osoby. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, bude povinen písemně odůvodnit její zamítnutí, např. pro vážné provozní důvody. Nově je rovněž stanovena povinnost
doplnil údaj o době trvání a podmínkách zkušební doby, údaj o postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru. Musí být uveden i údaj o poskytovaném odborném rozvoji zaměstnance, o stanovené týdenní pracovní době, o předpokládaném týdenním rozsahu pracovní doby při výkonu práce na základě dohod
Velmi rozsáhlý je výčet přestupků a správních deliktů v oblasti informačních povinností zaměstnavatele.
zaměstnavatele určit pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 ZP, překážek v práci a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn. Za tyto přestupky a další uvedené v ZIP může inspektorát práce uložit zaměstnavateli pokutu až do částky jednoho milionu korun.
Přestupky v oblasti informačních povinností Velmi rozsáhlý je výčet přestupků a správních deliktů v oblasti informačních povinností zaměstnavatele. ZP má tyto povinnosti zaměstnavatele upraveny v novém § 37. Zaměstnavatel je povinen písemně informovat o právech a povinnostech zaměstnance vyplývajících z pracovního poměru, jestliže je pracovní smlouva neobsahuje. Tyto informace musí poskytnout nejpozději do 7 dní (dříve do 1 měsíce) od vzniku pracovního poměru. Informace musí obsahovat např. jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, bližší označení druhu a místa výkonu práce, údaj o dovolené a o způsobu určování její délky.
Podle § 37 odst. 1 ZP musí být zaměstnanec na začátku pracovněprávního vztahu zaměstnavatelem dále písemně informován o taxativně vypočtených skutečnostech. Do tohoto ustanovení se
o pracích konaných mimo pracovní poměr a o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení. Rovněž musí být zaměstnanec informován o rozsahu práce přesčas, o rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a době poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo a o účasti na nemocenském a důchodovém pojištění. Za tyto přestupky nebo správní delikty může být uložena pokuta až do částky 200 000 korun.
RADA!
Málo zaměstnavatelů je informováno o tom, že inspektoráty práce mohou nejen ukládat sankce, ale mají pomoci i při řešení různých právních otázek z personální nebo mzdově právní praxe. Do působnosti inspektorátu totiž patří i poskytování bezúplatných základních informací a poradenství zaměstnavatelům a zaměstnancům ohledně ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Provede-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu, např. občana, musí písemně informovat o výsledku toho, kdo podnět podal.
JUDr. Ladislav Jouza
§ 12a zákona č. 251/2005 Sb. CItace na straně 5
Přestupky na úseku práce na dálku
(1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku práce na dálku tím, že
a) v rozporu s § 317 odst. 1 zákoníku práce neuzavře dohodu o práci na dálku písemně,
b) nesplní některou povinnost podle § 317 odst. 2 nebo 3 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300000 Kč.
§ 192 zákona č. 262/2006 Sb.
(1) Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského. Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem. Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dávka otcovské poporodní péče nebo dlouhodobé ošetřovné, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší. Vznikne-li...
