9788090888845

Neoficiální průvodce přípravou na přijímačky ze ZSV a na Scio testy

1. 13.

Která z následujících poruch postihuje výhradně muže?

A) paranoidní porucha

B) schizofrenní porucha

C) obsesivní porucha

D) Žádná z možností A) až C) není správná.

1. 14.

Která z níže uvedených psychologických disciplín patří mezi aplikované obory?

A) vývojová psychologie

B) obecná psychologie

1. 15.

a Burrhus F. Skinner a stimul a reakce a pozorovatelné jevy

C) poradenská psychologie

D) sociální psychologie

Pro který z níže uvedených psychologických směrů jsou typické všechny uvedené pojmy?

A) humanistická psychologie

B) gestalt psychologie

1. 16.

C) behaviorismus

D) dynamická psychologie

________ inteligence je ovlivněna předchozí zkušeností a kulturním prostředím. Usnadňuje myšlení díky znalostem pojmů z minulosti a schopnosti s nimi operovat. Lze ji rozvíjet i v pozdější fázi života. Jedná se o soubor naučených poznatků.

Kterou z následujících možností je zapotřebí doplnit na vynechané místo v uvedeném textu, aby byl napsán věcně správně?

A) Krystalická B) Emoční C) Fluidní D) Sociální

1. 17.

Ernst Kretschmer vytvořil typologii osobností podle jejich tělesné stavby.

Která z následujících možností nejlépe popisuje astenický osobnostní typ?

A) náladový, nervózní, bez humoru, pedantský, vysoký, štíhlý, slabé svalstvo

B) vnitřně vyrovnaný, spolehlivý, houževnatý, aktivní, s pravidelnými návyky, vyvinutý, výrazné svalstvo, široký hrudník

C) emočně labilní, impulsivní, požitkářský, společenský, srdečný a otevřený, menší zakulacená postava s velkým břichem nebo boky, slabé svalstvo

D) Žádná z možností A) až C) není správná.

Základy společenských věd

Neoficiální průvodce přípravou na přijímačky ze ZSV a na Scio testy

KLÍČ A ŘEŠENÍ

1.1. a D Všichni výše uvedení vědci patřili mezi zastánce kognitivní psychologie, která vznikla v reakci na, do té doby převládající, behaviorismus. Kognitivní psychologie se zaměřuje především na psychické pochody, snaží se popsat jednotlivé mentální procesy a porozumět jim, jako je např. paměť, učení, myšlení a řešení problémů.

1.2. a A Transpersonální psychologie studuje tzv. rozšířené vědomí, které nelze zkoumat metodami klasické psychologie. Zabývá se spirituálními aspekty lidské zkušenosti. Hlavními představiteli tohoto směru jsou Abraham H. Maslow, Stanislav Grof, Charles T. Tart a Ken E. Wilber.

1.3. a D Pojem rigidita pochází z latiny a označuje tuhost, neohebnost. Pojmem opačným je tedy flexibilita neboli pružnost, poddajnost. Hostilita je verze dlouhodobého hněvu. Jedná se o sklon k nepřátelskému a agresivnímu jednání vůči ostatním lidem. Pojem konformita označuje přizpůsobení se převažujícím a dominantním názorům, které společnost stanovuje a akceptuje. Kompetice (též soupeření, konkurence) vzniká při usilování o vlastní zisky. Jejím studiem se zabývá sociální psychologie.

1.4. a C Humanistický směr zásadně nesouhlasí se směrem behaviorálním, který zastává názor, že člověka lze zcela „naprogramovat“ k určitému chování pomocí výchovy. Humanističtí psychologové věří, že každý člověk má svou svobodnou vůli, podle které se rozhoduje. Gestalt psychologie se zabývá především zkoumáním tvarů. Kognitivní psychologie tvrdí, že psychologové se musí zabývat zejména vnitřními pochody a mentálními procesy jedince, aby mohli pochopit jeho chování.

1.5. a A Gestalt psychologie (též gestaltismus, tvarová psychologie) se zabývá právě těmito procesy. Její představitelé tvrdí, že elementy jsou pouhým výsledkem umělé abstrakce a konstrukce a vše živé směřuje k tvarům a celkům. Psychoanalýza ani analytická psychologie se poznávacími procesy příliš nezabývají. Humanistická psychologie se soustředí především na vývoj jedince.

1.6. a A Dalšími prvky transpersonální terapie jsou například jóga, meditace, muzikoterapie a užívání psychedelických látek. Psychoanalýza je metoda, při které se využívá hypnóza, metoda volných asociací a teorie snů. Logoterapie pomáhá najít smysl života. Kognitivně - behaviorální terapie je zaměřená na emoční poruchy, např. úzkostné a depresivní stavy. Předpokládá, že poruchy chování jsou pouze naučené reakce, tudíž je možné se je přeučit.

1.7. a D Indukce vyvozuje obecné závěry na základě konkrétních případů (od jednotlivého k obecnému). Tato pravidla ovšem platí pouze s určitou pravděpodobností. Opakem je dedukce, která z obecného usuzuje jednotlivé (opačné pořadí výše uvedené věty). Analýza rozebírá celky do menších částí, jež následně zkoumá. Syntéza slučuje poznatky a fakta do jednoho konceptu.

1.8. a C Jedná se o popis oboru psychologie osobnosti. Obecná psychologie se zabývá tvořením teoretických a terminologických základů pro obor psychologie. Vývojová

Základy společenských věd

Neoficiální průvodce přípravou na přijímačky ze ZSV a na Scio testy

SOCIALIZACE

Socializace neboli enkulturace je proces osvojování kultury. Tento proces probíhá celý život, nicméně v dětství je vliv okolí na jedince, ať už pozitivní, nebo negativní, nejvýraznější. S pojmem socializace se také pojí termín resocializace , který označuje opakování tohoto procesu v dospělosti. Důvody pro resocializaci mohou být různé, avšak obecně platí, že k ní dochází při změně prostředí Je to tedy snaha o zvyknutí si na nové (kulturní) prostředí (např. typicky se resocializují vězni).

V socializačním procesu jedince nejvíce ovlivňuje jeho bezprostřední okolí  – podílí se na něm především rodina a vrstevníci, ale i masová média (internet a televize), dále na děti působí zájmové kroužky a instituce jako škola, případně náboženství. V případě rodiny se jedná o  primární socializaci , v případě ostatních institucí o  sekundární socializaci

Teorie socializace

Socializace je popsána mnoha koncepcemi. Tomuto tématu se věnovali sociologové jako G. H. Mead, Ch. H. Cooley a psychologové S. Freud a J. Piaget (vývojová psychologie). Navazovali na ně ale i další sociologové a psychologové.

V souvislosti se  Sigmundem Freudem (1856–1939) hovoříme o psychoanalýze, kterou rozebíráme v kapitole o psychologii. Pouze stručně tedy zopakujme, že Freud věří tomu, že základ osobnosti jedince je utvářen v raném dětství, a v souvislosti s tím vymezuje pět období života (orální, anální, falické, latentní a genitální). Freudova koncepce je kritizována především proto, že klade příliš velký důraz na sexualitu a na vztah mezi dětmi a jejich rodiči (tzv. Oidipův a Elektřin komplex).

Další teorii o socializaci z oblasti psychologie rozvinul Jean Piaget (1896–1980), který rozdělil život na čtyři stadia kognitivního vývoje (senzomotorické, předoperační, stadium konkrétních operací a stadium formálních operací). Blíže se mu věnujeme rovněž v kapitole o psychologii.

Ryze sociologickou koncepci potom rozvinul George Herbert Mead (1863–1931), a to na základě myšlenek jiného sociologa Charlese Hortona Cooleyho (1864–1929). Cooley hovoří o tom, jak nás ovlivňuje to, jakým způsobem nás vnímají ostatní – tzv. koncept zrcadlového Já (looking - glass self ). Mead je představitelem symbolického interakcionismu , který předpokládá, že významy vznikají a mění se na základě sociálních interakcí. Vyvinul koncept Me and I . Me představuje identitu jednotlivce, která je naučená z interakce s ostatními. Oproti tomu I  je jádro identity člověka, které vytváří kreativní odpověď na existující společenské normy. Mead socializaci popisuje jako učení a chápání rolí.

Sociologie rodiny

Mezi základní pojmy sociologie rodiny patří rodina , manželství a  příbuzenství . Manželství je právní svazek mezi dvěma lidmi schválený státní institucí. Příbuzenství je založeno na pokrevní vazbě či na manželství a vzniknout může též osvojením. Manželství spolu s příbuzenstvem tvoří rodinu. Rodina je sociální instituce a jedná se také o kulturní univerzálii – od počátků společnosti je přítomná ve všech jejích typech. Je to malá primární skupina , jejímž hlavním cílem je provést socializaci a poskytnout svým členům dobré (emoční a finanční) zázemí.

Č

Základy společenských věd

Neoficiální průvodce přípravou na přijímačky ze ZSV a na Scio testy

Filozofie

Posledních šest úloh z oddílu Člověk a společnost je věnováno filozofii . Otázky v této sekci se věnují antickým, středověkým, ale i novodobým filozofům a jejich názorům. Uchazeč musí prokázat zejména schopnost orientovat se ve významných filozofických směrech, osobnostech a jejich dílech.

Čísla úloh v testu: 15.–20.

UKÁZKOVÁ ÚLOHA

A) Tomáš Akvinský

B) Auguste Comte

C) Thomas Hobbes

D) David Hume

E) Karl Marx

1) Kapitál

2) Kurz pozitivní filozofie

3) Pojednání o lidské přirozenosti

4) Leviathan

5) Souhrn teologie

Která z uvedených možností správně přiřazuje stěžejní díla ke svým autorům?

A) A5, B2, C4, D3, E1 B) A2, B3, C5, D4, E1 C) A5, B2, C3, D4, E1 D) A4, B3, C5, D1, E2 Řešení ukázkové úlohy

Správná odpověď je A. Tomáš Akvinský je autorem díla Souhrn teologie, které za zabývá bádáním o Bohu, morálce a autoritě. Auguste Comte napsal Kurz pozitivní filozofie, v němž popisuje triádu myšlení člověka (o Bohu, vědě a pravém filozofickém myšlení). Autorem knihy Leviathan je Thomas Hobbes. Zabývá se v ní strukturou lidské společnosti. Pojednání o lidské příležitosti Davida Humea je dílo zamýšlející se nad lidským poznáním a jeho interpretací. Karl Marx je autorem knihy Kapitál, ve které popisuje vznik kapitálu, vykořisťování pracujících a nastiňuje komunistickou ideologii.

NĚKTERÉ ČASTO SE OPAKUJÍCÍ POJMY

a definice filozofie a filozofické směry a předsokratovské období a klasické období a sofisté

a Sokrates a Platón

a teorie idejí a teorie rozpomínání a podobenství o jeskyni a Aristoteles a helénistické období a stoicismus a Aurelius Augustinus (patristika)

a Tomáš Akvinský (scholastika) a renesanční filozofie a empirismus a John Locke

a David Hume

a Immanuel Kant

a Karl Marx

a Friedrich Nietzsche a moderní filozofie

Základy společenských věd

Neoficiální průvodce přípravou na přijímačky ze ZSV a na Scio testy

STÁT A POLITICKÉ REŽIMY

Definice a funkce státu

Stát je instituce a politická organizace, která je vymezena určitým územím a jež disponuje vládou a státním aparátem. Státní aparát je označení pro hierarchicky uspořádanou soustavu orgánů, která zajišťuje chod státu. Stát se vyznačuje suverenitou (neboli svrchovaností), a to vnitřní a vnější. Zatímco vnitřní suverenita se týká politiky ve státě, ta vnější naopak znamená zajištění svrchovaného postavení státu v kontextu států ostatních, aby tak nepodléhal jejich vlivům. Stát zároveň reguluje chování svých obyvatel prostřednictvím vydávání právních předpisů, má tedy právní způsobilost .

Funkce státu je dvojí: vnitřní a vnější. Mezi vnitřní funkce patří ta bezpečnostní (poskytnutí bezpečnosti obyvatelům státu) a  sociální (potřeby v sociální oblasti, např. zajištění bezplatného školství nebo sociální dávky), ekonomická (regulace trhu), právní (chod státu z právního hlediska) a  kulturní (starost o kulturní dědictví, rozvoj vědy a kultury). Vnější funkce se týká především bezpečnosti a ochrany (obrana a vojenská spolupráce s ostatními státy) a  diplomacie (udržování mezinárodních vztahů a zastupování zájmů státu prostřednictvím diplomatických misí a jednání).

Typy politických režimů

Termín politický režim označuje formu vlády, která je zavedena v daném státě. Definuje, jak vypadá rozdělení státní moci a také to, jaký vztah je mezi politickými představiteli a obyvateli státu. Jako ekvivalent tohoto pojmu je užíván termín politický systém . Někteří teoretici ale tyto pojmy rozlišují (např. tak, že politický režim se obvykle vztahuje k formě vlády, zatímco politický systém zahrnuje širší soubor politických institucí a procesů, které zahrnují i strukturu vlády), v různých příručkách se tak definice těchto označení může lišit.

Politické režimy se mohou dělit podle několika měřítek. Zde uvádíme dvě z nich:

a Podle toho, jak je rozprostřena politická moc – na tomto základě můžeme státní útvary rozdělit na demokratické (vycházející z názoru většiny) a  nedemokratické

a Podle toho, kdo je reprezentantem státu – rozlišuje se tak zpravidla monarchie (příp. diarchie), republika a teokracie . V monarchii vládne panovník, který může, ale nemusí být omezen ústavou (konstitucí), proto rozlišujeme dva typy: absolutní a  konstituční . Speciálním typem je potom teokratická monarchie , v níž je panovník zbožštěn. Teokracie je vláda, která se odvolává na boha a v níž nejen duchovní, ale i světskou moc vykonávají kněží . V případě republiky je její hlavou vždy prezident . Podle toho, jak je v republice rozdělena moc, rozlišujeme parlamentní , prezidentský a  poloprezidentský systém .

Demokratické režimy

Demokracie (z řec. démos = lid a  kratos = vláda) je forma vlády, která vychází z toho, že prostřednictvím voleb má každý občan právo na rozhodování o svých zastupitelích. Toto právo je omezeno pouze věkem, v ostatních ohledech jsou možnosti pro všechny zpravidla stejné. Právo na volbu má tedy každý občan bez rozdílu (např. rozdílu ve vzdělání, v kompetencích či v jiném aspektu). S tím souvisí pojem občanská společnost , jež označuje takovou společnost, která má možnost podílet

Základy společenských věd

Neoficiální průvodce přípravou na přijímačky ze ZSV a na Scio testy

Srbsko následně od Rakousko-Uherska dostalo ultimátum , které obsahovalo seznam podmínek, jež mělo splnit. Ty ale zcela nesplnilo, a tak 28. července 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku. Následoval řetězec reakcí evropských zemí, které projevovaly podporu různým stranám a některé vyhlásily neutralitu (Nizozemsko, Švýcarsko, Španělsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko). Tak situace vyvrcholila v  celoevropskou válku . Itálie po začátku války vystoupila z Trojspolku (nahradilo ji Turecko) a později přistoupila do Trojdohody.

Rozdělení bojišť

Východní fronta Západní fronta Jižní fronta

Německo Rusko Francie

Velká Británie

Rakousko-Uhersko Rusko

Turecko Rusko

Velká Británie

Srbsko

Itálie

Rusko

Boje se odehrávaly na několika frontách (viz tabulka výše). Na východní frontě proti sobě bojovaly armády Německa a Ruska a Ruska a Rakousko-Uherska. Turecko bojovalo na dvou místech, a to v kavkazské oblasti s Ruskem a v Perském zálivu s Velkou Británií. Na jihu mělo Rakousko-Uhersko vojska rozložena do třech oblastí, a to na srbskou frontu , italskou frontu a zároveň bojovalo s Ruskem. Na západní frontě stála německá vojska proti francouzským a britským.

Na západní frontě Němci zpočátku zvolili bleskový postup, který měl za cíl překvapit protistranu a ovládnout především hlavní město. Cílem byla Francie, k níž se německá vojska probojovala skrz neutrální Belgii, kde dobyla hlavní město, a Lucembursko. Zvrat nastal na francouzském území v  první bitvě na Marně , která se uskutečnila v září 1914 a proti Německu zde stála francouzsko- britská armáda. Ta Němce zatlačila zpět, a tím také posunula frontu na východ. Německý plán rychlého konce války – tzv. Schlieffenův plán podle neměckého maršála Alfreda von Schlieffena (1832–1904) – tak ztroskotal a její charakter se změnil na válku zákopovou (neboli poziční ), která byla založená na konstantně statické výchozí pozici. Řadu dělostřelectva vždy následovaly zákopy, miny a ostnatý drát; mezi tím bylo území, které nepatřilo nikomu a jímž útočící vojáci museli probíhat. Později byla nasazená nová technika v podobě bojových plynů . Důsledkem zákopové války byla statická, nikam se nepohybující fronta a především statisícové ztráty na obou stranách.

Dalším důležitým střetnutím byla bitva na Sommě , která probíhala na této francouzské řece od července do listopadu 1916 a cílem útočících Francouzů a Britů v ní bylo konečně prolomit německou linii . Smysl této bitvy byl především psychologický: Velká Británie zde poprvé představila dosud neznámé tanky a také bylo použito větší množství bojových plynů. Zároveň bylo cílem přesunout část německých vojsk, které tou dobou vyčerpávaly Francii v ničivé bitvě u Verdunu (ta probíhala od února do prosince 1916 a Francii se nakonec povedlo město ubránit). V prvním ohledu bitva na Sommě sehrála svou roli – Velká Británie i Francie se přesvědčily o tom, že Německo není neporazitelné, naopak Německo ze svých představ vystřízlivělo. Na obou stranách ale došlo k obrovským ztrátám, a tak byla považována spolu s bitvou u Verdunu za národní tragédii.

Na východní frontě se proti Německu dařilo ruské armádě, která mobilizovala dřív, než Němci čekali, a tak většinu svých vojsk soustředili právě na západní frontu. Obrat nastal v momentě, kdy byl

Základy společenských věd

Neoficiální průvodce přípravou na přijímačky ze ZSV a na Scio testy

7. 9.

Ke kterému z daných pojmů se může vztahovat uvedená kresba?

A) perestrojka

B) kubánská krize

C) operace Dunaj

D) operace Pouštní bouře

7. 10.

Marshallův plán byl přijat v roce ________. Jeho podstatou je, že ________ finančně pomůže obnovit ekonomiku v Evropě.

Kterou z následujících možností je zapotřebí doplnit na vynechaná místa v textu, aby byl napsán věcně správně?

A) 1989, Německo B) 1918, USA C) 1968, SSSR D) 1948, USA

7. 11.

Politické prostředky a prostředky státní moci v naší zemi jsou nyní už do značné míry ochromeny. Pravicové síly vytvořily příznivé podmínky pro kontrarevoluční převrat.

V této těžké situaci se obracíme na vás, sovětské komunisty, vedoucí představitele KSSS a SSSR, s prosbou o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici. Jedině s vaší pomocí lze vytrhnout ČSSR z hrozícího nebezpečí kontrarevoluce.

Vzhledem k povaze úlohy není zdroj uveden Z jakého dokumentu je výše uvedený text vyňat?

A) Poučení z krizového vývoje

B) zvací dopis

7. 12.

C) Několik vět

D) Charta 77

Uvedené schéma obsahuje pět indicií, které odkazují k válečnému konfliktu druhé poloviny 20. století.

O který konflikt se jedná?

A) válka ve Vietnamu

B) korejská válka

C) válka v Afghánistánu

D) válka v Iráku

7. 13.

V roce 2008 se vyhrotila situace v Abcházii a došlo ke krvavému boji. Se kterým státem Abcházie bojovala?

Žádný posun hranic

Kim Ir-sen

Dodnes trvající válka

Li Syn-man

Odraz studené války

A) s Ruskem B) s Gruzií C) s Arménií D) s Ázerbájdžánem

Neoficiální průvodce přípravou na přijímačky ze ZSV a na Scio testy

spotřebitelé). Na trhu se střetává nabídka s poptávkou, a tak se stanovuje cena zboží a jeho vyprodukované množství . Cena je směnná hodnota, která je vyjádřena v  penězích .

Poptávka tedy vyjadřuje závislost mezi množstvím zboží, které je kupující ochoten koupit, a cenou zboží (viz grafy níže). Nabídka potom přestavuje množství zboží, které je prodávající ochotný prodat za určitou cenu. Poptávka se označuje písmenem D (z angl. demand ), nabídka písmenem S  (z angl. supply ), množství zboží jako Q (z angl. quantity ) a cena jako P (z angl. price).

S tím souvisí tzv. elasticita (neboli cenová pružnost) nabídky a poptávky. Elasticita poptávky vyjadřuje poměr mezi procentuální změnou poptávaného množství zboží vůči procentuální změně ceny. Platí, že čím je cena vyšší, tím je menší poptávka, a naopak. Existují tři druhy elasticity poptávky:

a Neelastická poptávka má výslednou hodnotu v intervalu (–1; 1). Změna ceny o 1 % tedy vyvolá menší než jednoprocentní změnu poptávky.

a Elastická poptávka nastává, pokud se výsledná hodnota pohybuje v intervalu (–∞; –1) ∪ (1; ∞). Změna ceny o 1 % tedy vyvolá více než jednoprocentní změnu poptávky.

a V případě, že se výsledná hodnota rovná 1, jde o  jednotkově elastickou poptávku . Procentní změna ceny tak způsobí stejnou procentní změnu množství poptávaného zboží.

Elasticita nabídky se potom týká toho, jaké množství zboží jsou schopni prodávající vyprodukovat při určité ceně a za jakou cenu ho jsou kupující ochotni nakoupit. Zákon nabídky říká, že čím je vyšší cena zboží, tím roste jeho množství.

Trh se v průběhu dějin vyvíjel a do podoby, jíž jsme zrovna popsali, se dostal zhruba v polovině 18. století. Tento postup je označován jako tržní mechanismus a nahradil feudální ekonomické vztahy. S tržním mechanismem se pojí také další pojmy, jako je soukromé vlastnictví, cenový systém, dokonalý (či homogenní) trh a dokonalá konkurence. Tržní mechanismus stanovuje rovnovážné ceny a vyprodukované množství zboží nebo služeb pomocí nabídky a poptávky (je to kompromis mezi těmito dvěma stranami). Děje se tak proto, že spotřebitelé chtějí uspokojit své potřeby za co nejnižší cenu, naopak producenti chtějí maximalizovat zisk. V momentě, kdy jsou cena a množství vyrovnané, nastává v tržním prostředí rovnováha . Je to situace, v níž nepřebývá nabídka ani poptávka – tj. rovnovážné množství Q E se prodá za rovnovážnou cenu PE (viz graf níže).

Základy společenských věd

Neoficiální průvodce přípravou na přijímačky ze ZSV a na Scio testy

Cvičný test 1

1.

Hans Eysenck vytvořil jeden z nejjednodušších rysových modelů osobnosti. Tento model pracuje se dvěma škálami (labilní vs. stabilní; introvert vs. extrovert). Určením těchto vlastností zkoumaného jedince jsme schopni určit i jedincův temperament. Jakým způsobem je potřeba doplnit jednotlivé temperamenty do diagramu, aby byl věcně správně?

A) 1 – flegmatik, 2 – cholerik, 3 – melancholik, 4 – sangvinik

B) 1 – flegmatik, 2 – melancholik, 3 – sangvinik, 4 – cholerik

C) 1 – melancholik, 2 – sangvinik, 3 – cholerik, 4 – flegmatik

D) 1 – cholerik, 2 – flegmatik, 3 – melancholik, 4 – sangvinik

2.

Vývojová psychologie popisuje různé etapy ve vývoji jedince. Jedna z těchto etap se nazývá kojenecká. Který z následujících věkových intervalů nejpřesněji určuje tuto etapu?

A) 1. měsíc života

B) 2.–3. rok života

3.

A) narození – 18 měsíců

B) 18 měsíců – 2 roky

C) 2 roky – 5 let

D) 6 let – 12 let

E) 12 let a více

C) 3.–6. rok života

D) 2.–12. měsíc života

1) anální období

2) latentní období

3) orální období

4) falické období

5) genitální období

Sigmund Freud se zabýval výzkumem libida, které prochází ve vývoji dítěte pěti stadii, v nichž se liší zdroje sexuální slasti.

Která z následujících možností správně přiřazuje věk dítěte k vývojovému stadiu libida?

A) A1, B3, C2, D4, E5

B) A3, B1, C4, D2, E5

C) A2, B4, C1, D5, E3

D) A5, B1, C2, D3, E4