9788075544186

Page 1


zkratek

1. VEDENÍ PERSONÁLNÍ AGENDY .........................................................................................13 Slovníček ke kapitolám 1, 7 a 8 ......................................................................................................14

1.1 Pracovněprávní vztahy ...........................................................................................................20

1.2 Pracovní poměr .......................................................................................................................21

1.2.1 Výběr nového zaměstnance............................................................................................21

1.2.2 Předsmluvní fáze ............................................................................................................23

1.2.3 Vznik pracovního poměru................................................................................................30

1.2.4 Informace o obsahu pracovního poměru ........................................................................40

1.2.5 Ohlašovací povinnost zaměstnavatele ............................................................................42

1.2.6 Změny pracovního poměru .............................................................................................43

1.2.7 Pracovní doba .................................................................................................................45

1.2.8 Překážky v práci ..............................................................................................................57

1.2.9 Dovolená .........................................................................................................................61

1.2.10 Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance........................67

1.2.11 Skončení pracovního poměru .........................................................................................68

1.2.12 Činnosti zaměstnavatele při skončení pracovního poměru .............................................77

1.2.13 Osobní spis zaměstnance ...............................................................................................79

1.3 Zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ............81

1.3.1 Dohoda o pracovní činnosti.............................................................................................81

1.3.2 Dohoda o provedení práce ..............................................................................................82

1.3.3 Společná pravidla ............................................................................................................82

1.4 Orientační vzory ......................................................................................................................85

2. ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ PRO PERSONALISTY ............................................141

Slovníček

2.1 Mzda, plat a odměna z dohody ..........................................................................................144

2.2 Mzda .........145

2.2.1 Způsoby utváření mezd.................................................................................................145

2.2.2 Společné zásady pro sjednávání a určování mezd ........................................................147

2.2.3 Mzdový systém ............................................................................................................148

2.2.4 Naturální mzda ..............................................................................................................153

2.2.5 Mzda při uplatnění konta pracovní doby .......................................................................153

2.3 Společná ustanovení pro mzdu a plat ...............................................................................154

2.3.1 Princip stejné odměny za stejnou práci a stejné odměny za práci stejné hodnoty .......154

2.3.2 Splatnost, výplata a srážky ze mzdy a platu ..................................................................155

2.4 Společná ustanovení pro mzdu a odměnu z dohody .....................................................158

2.4.1 Minimální mzda.............................................................................................................158

2.5 Plat .............159

2.5.1 Nejnižší úroveň zaručeného platu .................................................................................159

2.5.2 Platový tarif ..................................................................................................................160

2.5.3 Příplatek za vedení ........................................................................................................164

2.5.4 Příplatek za noční práci .................................................................................................165

2.5.5 Příplatek za práci v sobotu a v neděli ............................................................................165

2.5.6 Plat nebo náhradní volno za práci přesčas ....................................................................165

2.5.7 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí .....................................................166

2.5.8 Zvláštní příplatek ..........................................................................................................167

2.5.9 Příplatek za rozdělenou směnu ....................................................................................167

2.5.10 Osobní příplatek ............................................................................................................168

2.5.11 Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah ................................168

2.5.12 Specializační příplatek pedagogického pracovníka ........................................................168

2.5.13 Odměna ........................................................................................................................169

2.5.14 Cílová odměna ..............................................................................................................169

2.5.15 Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek .................................................................170

2.5.16 Příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví ..........................................171

2.5.17 Platový výměr ...............................................................................................................171

2.6 Odměna z dohod ...................................................................................................................172

2.7 Odměna za pracovní pohotovost .......................................................................................174

2.8 Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě ..........................174

2.8.1 Podmínky práva na náhradu mzdy a na její poskytování ...............................................176

2.8.2 Výše náhrady mzdy (základní, zvýšená a snížená na polovinu) .....................................178

2.8.3 Splatnost a výplata náhrady mzdy.................................................................................182

2.8.4 Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a možnost postihu zaměstnance zaměstnavatelem .....................................................184

3. ZAMĚSTNANECKÉ

3.1 Základní pojmy ......................................................................................................................189

3.1.1 Hodnota benefitu ..........................................................................................................189

3.1.2 Okamžik předání benefitu zaměstnanci ........................................................................191

3.1.3 Osvobozené a „dodaňované“ benefity.........................................................................191

3.1.4 Peněžní a nepeněžní forma poskytnutí .........................................................................193

3.1.5 Cafeterie .......................................................................................................................194

3.1.6 Příklad ekonomicky výhodného balíčku benefitů ve stručné podobě ...........................194

3.2 Zdroje pro benefity ...............................................................................................................195

3.2.1 Úhrada z povinně tvořených fondů ...............................................................................195

3.2.2 Úhrada z dobrovolně tvořených fondů .........................................................................196

3.2.3 Úhrada ze zisku po zdanění...........................................................................................197

3.2.4 Účtování na vrub nákladů ..............................................................................................197

3.3 Ekonomicky výhodné benefity bez nutnosti sledování objemu ...................................198

3.3.1 Nealkoholické nápoje na pracovišti ...............................................................................198

3.3.2 Občerstvení na pracovišti .............................................................................................199

3.3.3 Stravné a kapesné v rámci cestovních náhrad ..............................................................199

3.3.4 Jídlo a pití na pracovních cestách .................................................................................201

3.3.5 Ubytování a doprava na pracovní cestě ........................................................................202

3.3.6 Pracovní a firemní oblečení ...........................................................................................202

3.3.7 Vzdělání potřebné k výkonu zaměstnání .......................................................................203

3.3.8 Rekvalifikace .................................................................................................................204

3.3.9 Náhrada za pracovní úraz .............................................................................................204

3.3.10 Pitná voda ....................................................................................................................205

3.3.11 Kulturní, sportovní a společenské akce.........................................................................205

3.3.12 Vytváření pracovních podmínek pro výkon práce .........................................................205

3.4 Ekonomicky výhodné benefity v omezené hodnotě .......................................................206

3.4.1 Hlavní jídlo na pracovišti................................................................................................206

3.4.2 Přechodné ubytování ....................................................................................................209

3.4.3 Klasické benefity ...........................................................................................................210

3.4.3.1 Sportovní služby ..............................................................................................211

3.4.3.2 Kulturní služby a knihy .....................................................................................212

3.4.3.3 Rekreace .........................................................................................................214

3.4.3.4 Vzdělávání, které není potřeba k výkonu práce ...............................................215

3.4.3.5 Zařízení péče o děti předškolního věku ...........................................................215

3.4.4 Zdravotní služby a související zboží ...............................................................................216

3.4.5 Produkty spoření na stáří ..............................................................................................219

3.4.6 Peněžní zápůjčky...........................................................................................................220

3.5 Příklady daňově neutrálních benefitů................................................................................221

3.5.1 Poskytnutí časových jízdenek na dopravu.....................................................................222

3.5.2 Masáže ........................................................................................................................223

3.5.3 Výpůjčky, zápůjčky a pronájmy......................................................................................223

3.5.4 Doprava z domova do místa výkonu práce ...................................................................224

3.5.5 Poskytnutí vozidla .........................................................................................................225

3.5.5.1 Referentská vozidla .........................................................................................225

3.5.5.2 Vypůjčení vozidla .............................................................................................228

3.5.5.3 Poskytnutí vozidla za úplatu.............................................................................229

3.5.6 Pracovní podmínky nad rámec zákoníku práce .............................................................229

3.5.6.1 Vybavení pracoviště.........................................................................................229

3.5.6.2 Další dovolená, sick day ..................................................................................230

3.5.6.3 Pružná pracovní doba ......................................................................................230

3.5.6.4 Home office.....................................................................................................230

3.6 Příklady daňově nevýhodných benefitů ...........................................................................232

3.6.1 Dary ..............................................................................................................................232

3.6.2 Poskytnutí vlastních výrobků a služeb ..........................................................................233

3.6.3 Zaměstnanecké akcie ...................................................................................................234

3.6.4 Virtuální aktiva – vlastní tokeny .....................................................................................235

3.6.5 Kryptoměny ..................................................................................................................235

3.6.6 Pojištění odpovědnosti..................................................................................................236

3.7 Příloha – stručný přehled vybraných benefitů .................................................................237

4. OCHRANA SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ A ZAMĚSTNANCŮ (GDPR) ................................................................239

4.1 Implementace nařízení GDPR u zaměstnavatelů ............................................................240

4.1.1 Rozsah působnosti nařízení GDPR................................................................................240

4.1.2 Podstata nařízení GDPR ................................................................................................240

4.1.3 Odpovědnost zaměstnavatele za implementaci nařízení GDPR ...................................241

4.1.4 Vyhodnocení dosavadního stavu zpracování a zabezpečení osobních údajů u zaměstnavatele (GAP analýza) ...................................................................................242

4.1.5 Vyhodnocení legitimního důvodu pro zpracování osobních údajů .................................244

4.1.6 Vyhodnocení GAP analýzy ............................................................................................245

4.1.7 Implementace nařízení GDPR u zaměstnavatelů po vyhodnocení GAP analýzy ...........246

4.1.8 Záznamy zaměstnavatele o činnostech zpracování osobních údajů .............................246

4.1.9 Pověřenec pro ochranu osobních údajů ........................................................................248

4.1.10 Zabezpečení zpracovávaných osobních údajů u zaměstnavatele..................................249

4.1.11 Bezpečnostní incident u zaměstnavatele......................................................................250

4.1.12 Smlouvy se zpracovateli osobních údajů ......................................................................251

4.1.13 Závěrečná doporučení k procesu implementace nařízení GDPR ..................................252

4.2 Ochrana soukromí a osobních údajů uchazečů o zaměstnání .....................................253

4.2.1 Prvotní informace o uchazeči o zaměstnání..................................................................253

4.2.2 Životopisy uchazečů o zaměstnání a jejich zpracování..................................................254

4.2.3 Archivace životopisů uchazečů o zaměstnání ..............................................................255

4.2.4 Profily na osobních i profesních sociálních sítích ..........................................................255

4.2.5 Osobní dotazníky ..........................................................................................................256

4.2.6 Vyžadování výpisů z rejstříku trestů ..............................................................................257

4.2.7 Vyžadování informací o zdravotním stavu .....................................................................257

4.2.8 Kopírování dokladů obsahujících osobní údaje ..............................................................258

4.3 Ochrana soukromí a osobních údajů zaměstnanců........................................................258

4.3.1 Vedení personální a mzdové agendy.............................................................................258

4.3.2 Spolupráce zaměstnavatele s externí mzdovou účetní .................................................260

4.3.3 Osobní spisy zaměstnanců ...........................................................................................262

4.3.4 Vizitky, visačky a tabulky s osobními údaji zaměstnanců ..............................................263

4.3.5 Webové stránky zaměstnavatele s osobními údaji zaměstnanců .................................264

4.3.6 Potvrzení pro zaměstnance žádající spotřebitelské nebo hypoteční úvěry ...................265

4.3.7 Rozsah a doba zpracování osobních údajů odcházejících zaměstnanců .......................266

4.3.8 Dotazy zaměstnavatelů, u kterých se odchozí zaměstnanec uchází o nové zaměstnání ........................................................................................................268

4.4 Monitorování zaměstnanců.................................................................................................269

4.4.1 Ochrana majetkových zájmů monitorujícího zaměstnavatele .......................................269

4.4.2 Ochrana osobnostních práv monitorovaného zaměstnance .........................................270

4.4.3 Základní povinnosti monitorujícího zaměstnavatele ......................................................270

4.4.4 Monitorování e-mailové komunikace ............................................................................271

4.4.5 Monitorování komunikačních aplikací ...........................................................................271

4.4.6 Monitorování webu .......................................................................................................

4.4.7 Lokalizační GPS aplikace ...............................................................................................273

4.4.8 Kamerové systémy .......................................................................................................274

4.4.9 Ukládání monitorovaných osobních údajů zaměstnanců ..............................................275

4.4.10 Zpracování osobních údajů při monitorování kamerami ve služebních automobilech ...276

4.5 Žádosti zaměstnanců ohledně jejich práv podle nařízení GDPR ..................................277

4.5.1 Právo zaměstnanců na přístup k osobním údajům .......................................................277

4.5.2 Kopie osobního spisu zaměstnance..............................................................................278

4.5.3 Právo zaměstnanců na opravu osobních údajů .............................................................278

4.5.4 Právo zaměstnanců na výmaz osobních údajů (právo být zapomenut) .........................279

4.5.5 Právo zaměstnanců na omezení zpracování osobních údajů ........................................280

4.5.6 Oznamovací povinnost zaměstnavatele v souvislosti s opravou, výmazem nebo omezením zpracování osobních údajů .................................................................280

4.5.7 Právo zaměstnanců vznést námitku proti zpracování osobních údajů ..........................281

4.5.8 Postup a lhůty při vyřizování žádostí a námitek zaměstnanců ......................................281

4.6 Nápravná opatření nesankčního charakteru a sankce ...................................................282

5. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ OHLEDNĚ OZNÁMENÍ O MOŽNÉM PROTIPRÁVNÍM JEDNÁNÍ (WHISTLEBLOWING) ........................................................285 Úvod

5.1 Pozdní transpozice evropské směrnice .............................................................................287

5.2 Oznámení o možném protiprávním jednání ....................................................................287

5.3 Oznámení versus zákonná nebo smluvní povinnost mlčenlivosti ...............................288

5.4 Možnosti oznámení podezření na protiprávní jednání ...................................................290

5.5 Vnitřní oznamovací systém zaměstnavatele ....................................................................291

5.6 Zákonné povinnosti zaměstnavatelů .................................................................................292

5.7 Výběr příslušné osoby..........................................................................................................292

5.8 Činnost příslušné osoby ......................................................................................................293

5.9 Odpovědnost příslušné osoby ............................................................................................293

5.10 Přijímání oznámení o možném protiprávním jednání ....................................................294

5.11 Posuzování oznámení o možném protiprávním jednání ...............................................294

5.12 Evidence oznámení o možném protiprávním jednání....................................................295

5.13 Oznamovatelé a další chráněné osoby .............................................................................295

5.14 Zákaz odvetných opatření ...................................................................................................296

5.15 Soudní spory..........................................................................................................................297

5.16 Vědomě nepravdivá oznámení ...........................................................................................297

5.17 Odpovědnost zaměstnavatele ...........................................................................................297

6. BEZPEČNOST

Přehled dalších právních předpisů k BOZP................................................................................300

6.1 Zaměstnavatel ......................................................................................................................303

6.2 Zaměstnanec..........................................................................................................................305

6.3 Pracovněprávní vztah ...........................................................................................................307

6.4 Personální práce a BOZP .....................................................................................................308

6.5 Postup před vznikem pracovního poměru ......................................................................314

6.6 Vznik pracovního poměru ..................................................................................................315

6.7 Vstupní školení zaměstnance ............................................................................................316

6.8 Zásady pro bezpečný výkon prací .....................................................................................320

6.9 Pracovní doba a doba odpočinku.......................................................................................321

6.10 Pracovní cesta ........................................................................................................................326

6.11 Převedení, přeložení a přidělení zaměstnance ...............................................................326

6.12 Školení BOZP – specifické, opakované .............................................................................328

6.13 Zdravotní prohlídky zaměstnanců .....................................................................................331

6.14 Havarijní připravenost ..........................................................................................................334

6.15 Pracovní úrazy a nemoci z povolání ..................................................................................336

6.16 Řízení dokumentů a záznamů .............................................................................................337

6.17 Odborová organizace a zástupce pro BOZP ....................................................................338

6.18 Kontroly BOZP a prověrka BOZP........................................................................................340

6.19 Skončení pracovního poměru ...........................................................................................341

6.20 Kontroly státním odborným dozorem ...............................................................................341

6.21 Přílohy ke kapitole 6 .............................................................................................................344

7. VZTAHY K ORGÁNŮM A

7.1 Úřad práce ČR ........................................................................................................................412

7.2 ÚSSZ/ČSSZ ............................................................................................................................413

7.2.1 ÚSSZ/ČSSZ – důchodové pojištění ...............................................................................413

7.2.2 ÚSSZ/ČSSZ – nemocenské pojištění ............................................................................414

7.3 Zdravotní pojišťovna – zdravotní pojištění .......................................................................415

7.4 Inspekce práce ......................................................................................................................416

7.4.1 Ohlašování pracovních úrazů ........................................................................................416

7.4.2 Ohlašování havárií vyhrazených technických zařízení ..................................................417

7.4.3 Ohlašovací povinnost u vyslaných zaměstnanců ze členských států Evropské unie ....418

7.4.4 Kontrolní činnost inspekce práce ..................................................................................418

7.4.5 Poradenská činnost....................................................................................................... 420

8. ZAMĚSTNAVATEL A ODBOROVÁ ORGANIZACE, RADA ZAMĚSTNANCŮ

8.1 Zaměstnavatel a odborová organizace ...............................................................................422

8.1.1 Právo na spolurozhodování ...........................................................................................423

8.1.2 Právo na projednání ......................................................................................................424

8.1.3 Právo na informace .......................................................................................................426

8.1.4 Právo kontroly ..............................................................................................................426

8.1.5 Právo kolektivně vyjednávat..........................................................................................427

8.1.6 Právo na vytvoření hmotných podmínek.......................................................................428

8.2 Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast BOZP .............................................................429

8.2.1 Právo na projednání ......................................................................................................430

8.2.2 Právo na informace .......................................................................................................430

9.1 Právní rámce upravující státně zaměstnanecké poměry ...............................................438

9.1.1 Principy a zásady státně zaměstnaneckých poměrů.....................................................439

9.1.2 Podmínky pro přijetí do státně zaměstnaneckého poměru...........................................446

9.1.3 Vzdělání a rozvoj ...........................................................................................................451

9.1.4 Služební hodnocení a odměňování ...............................................................................458

9.1.5 Kárná odpovědnost .......................................................................................................

9.1.6 Délka státně zaměstnaneckých poměrů .......................................................................466

9.1.7 Work-life balance ve veřejném sektoru ........................................................................470

9.2 Zákon o státní službě – základní exkurs ...........................................................................473

9.2.1 Na koho se zákon o státní službě vztahuje ..................................................................475

9.2.2 Systemizace .................................................................................................................476

9.2.3 Výběrové řízení a obsazení služebního místa ...............................................................477

9.2.4 Změny služebního poměru ..........................................................................................481

9.2.5 Skončení služebního poměru ........................................................................................483

9.2.6 Práva a povinnosti státních zaměstnanců ....................................................................484

9.2.7 Omezení práv zaměstnanců .........................................................................................485

9.2.8 Porušení povinnosti státního zaměstnance a drobné nedostatky ve službě .................485

9.2.9 Služební doba a související otázky ...............................................................................486

9.2.10 Adaptační proces a vzdělávání zaměstnanců ................................................................486

9.2.11 Sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby a výkon služby z jiného místa .......................................................................................488

9.2.12 Zabezpečení zaměstnanců, náhrada škody, kolektivní vyjednávání .............................488

9.2.13 Hodnocení zaměstnance .............................................................................................489

9.2.14 Odměňování státních zaměstnanců .............................................................................490

9.2.15 Řízení ve věcech služby ............................................................................................... 491

9.2.16 Zákon o zahraniční službě, speciální úprava pro oblast náboru a vnitřní rotace (zastupování, použití pracovního poměru) .....................................................................492

9.3 Personální práce ve školství ................................................................................................497

9.3.1 Smluvní strany pracovněprávních vztahů ve školství ....................................................497

9.3.2 Systém výběru zaměstnanců a obsazování pracovních míst ve školství .....................500

9.3.3 Některá specifika pracovněprávních vztahů ve školství ................................................521

9.3.4 Systém dalšího vzdělávání ve školství ..........................................................................555

9.3.5 Systém hodnocení zaměstnanců ve školství ................................................................563

9.3.6 Některá specifika v odměňování zaměstnanců ve školství ...........................................565

9.3.7 Právní jednání ředitele školy vůči sobě samotnému .....................................................569

Pracovní zařazení zaměstnance po skončení vybraných překážek v práci na jeho straně

Obecně platí, že i v době po skončení překážky v práci na straně zaměstnance je zaměstnavatel povinen přidělovat mu sjednanou práci na sjednaném místě. Tato povinnost je ve vztahu k některým vybraným překážkám v práci „zvýrazněna“ v § 47 ZP tím, že zaměstnavatel musí zaměstnance zařadit na původní práci a původní pracoviště, ledaže by původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno. Tuto povinnost má zaměstnavatel např. po skončení dočasné pracovní neschopnosti, mateřské dovolené, otcovské dovolené nebo doby ošetřování dítěte mladšího 10 let. Naopak, návrat zaměstnankyně z rodičovské dovolené a zaměstnance-muže z té části rodičovské dovolené, která přesahuje dobu, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, popř. po neplaceném volnu, které na tuto dobu péče o dítě často navazuje, se odehrává v režimu podmínek sjednaných v pracovní smlouvě.

Poznámka: Návrh tzv. flexibilní novely zákoníku práce, která by podle výsledků projednávání v legislativním procesu měla nabýt účinnosti v roce 2025, počítá s tím, že zaměstnavatel bude povinen zařadit zaměstnance (zaměstnankyni) na původní práci a původní pracoviště též po skončení rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let.

1.2.9 DOVOLENÁ

Dovolená patří bezpochyby mezi nejdůležitější a nejdelší doby odpočinku zaměstnance v kalendářním roce. Je to doba, po kterou zaměstnanec nepracuje a má právo na náhradu mzdy, platu či odměny z dohody ve výši průměrného výdělku. Dovolená je právo zaměstnanců jak v pracovním poměru, tak od 1. ledna 2024 i zaměstnanců konajících práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (do konce roku 2023 těmto zaměstnancům právo na dovolenou ze zákona nepříslušelo, mohlo však být přiznáno zaměstnavatelem). Pro úplnost uvádíme, že právo na dovolenou vzniká při splnění zákonem stanovených podmínek z každého pracovněprávního vztahu samostatně, ledaže by šlo o případ bezprostředně navazujících pracovněprávních vztahů podle § 216 odst. 1 ZP. Může se proto stát, že pokud zaměstnanec koná pro zaměstnavatele jinak druhově vymezené práce současně v pracovním poměru a třeba na základě jedné z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, může mu vzniknout právo na dovolenou z obou těchto pracovněprávních vztahů.

Zákoník práce rozlišuje dva druhy dovolené – dovolenou za kalendářní rok a dodatkovou dovolenou.

Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část

Aby zaměstnanci vzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok v celé výměře, musí splnit dvě základní podmínky:

1. nepřetržité trvání pracovněprávního vztahu k témuž zaměstnavateli po dobu 52 týdnů v kalendářním roce (52 × 7 = 364 dnů); za nepřetržité trvání pracovního poměru se v souladu s § 216 odst. 1 ZP považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli (stejné pravidlo se uplatní i pro případ jiné kombinace pracovněprávních vztahů, typicky po sobě bezprostředně následujících dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti), a

2. výkon práce v rozsahu alespoň 52násobku týdenní pracovní doby (ať už jde o faktický výkon práce, o doby, které se v plném rozsahu považují za výkon práce, nebo o doby tzv. částečně započitatelné jako výkon práce – k tomu viz dále); protože u dohodářů institut týdenní pracovní doby neexistuje, pro účely dovolené se u nich podle § 77 odst. 8 ZP vychází z fiktivní týdenní pracovní doby v délce 20 hodin.

1.4 ORIENTAČNÍ VZORY

Tato podkapitola obsahuje orientační vzory nejčastěji používaných pracovněprávních dokumentů. Tyto vzory byly sestaveny s ohledem na stav právního řádu ke dni redakční uzávěrky publikace. Přestože byly zpracovány s odbornou péčí a za použití nejnovějších poznatků v dané oblasti, je možné, že názor soudu, orgánu či instituce autoritativně rozhodujících o otázkách, jejichž řešení by souviselo s použitím vzorů a jejich obsahových či formálních náležitostí, může být odlišný od právních názorů, na nichž jsou zde uvedené vzory založeny.

Seznam vzorů:

1. Pracovní smlouva – řadový zaměstnanec (stručná varianta) ..............................................86

2. Pracovní smlouva – vedoucí zaměstnanec (podrobnější varianta) .....................................89

3. Jmenování na vedoucí pracovní místo...............................................................................92

4. Dohoda o právech a povinnostech při výkonu jmenované funkce.....................................93

5. Informace o obsahu pracovního poměru (§ 37 ZP) ............................................................96

6. Informace o zpracování osobních údajů.............................................................................98

7. Dohoda o práci na dálku (home office) ............................................................................101

8. Dohoda o změně obsahu pracovní smlouvy – univerzální dodatek..................................103

9. Převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. a) ZP ..................................................104

10. Souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti ....................................................................105

11. Odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa ....................................................106

12. Dohoda o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu .........................................107

13. Dohoda o rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů ....................................108

14. Upozornění na skončení pracovního poměru uplynutím sjednané doby..........................109

15. Rozhodnutí o organizačních změnách..............................................................................110

16. Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele – § 52 písm. c) ZP .................111

17. Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele – § 52 písm. c) ZP ve spojení s § 73a odst. 2 ZP .............................................................112

18. Výpověď podle § 52 písm. d) ZP ......................................................................................113

19. Výpověď podle § 52 písm. e) ZP ......................................................................................114

20. Výzva k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků podle § 52 písm. f) ZP ............115

21. Výpověď podle § 52 písm. f) ZP .......................................................................................116

22. Upozornění na možnost rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. g) ZP .....................................................................................................117

23. Výpověď podle § 52 písm. g) ZP ......................................................................................118

24. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem (§ 55 odst. 1 písm. b) ZP) .................................................................................................119

25. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem (§ 56 odst. 1 písm. b) ZP) .................................................................................................120

26. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnavatele .......................121

27. Dohoda o práci přesčas (nad rámec limitů) a o náhradním volnu ....................................122

28. Dohoda o pracovní pohotovosti .......................................................................................124

29. Dohoda o srážkách ze mzdy – stravenky .........................................................................125

30. Kvalifikační dohoda (univerzální) ......................................................................................127

31. Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty ..................................................................129

32. Dohoda o způsobu náhrady škody ...................................................................................131

33. Dohoda o pracovní činnosti .............................................................................................133

34. Dohoda o provedení práce...............................................................................................135

35. Dohoda o zrušení dohody o pracovní činnosti .................................................................137

36. Výpověď dohody o provedení práce ................................................................................138

37. Informace o obsahu právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti ..............139

(§ 41 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů)

[Jméno a příjmení zaměstnance] datum narození ............................................................, adresa bydliště

V ............................................ dne ............................................

Vážená paní / vážený pane, dne ....................... Vám na základě uzavřené pracovní smlouvy k naší společnosti vznikl pracovní poměr a vykonáváte práci ........................................................... Podle lékařského posudku z pracovnělékařské prohlídky vydaného dne ............................. poskytovatelem pracovnělékařských služeb zaměstnavatele MUDr. .................................. jste dlouhodobě pozbyl/a zdravotní způsobilost konat dále dosavadní práci, přičemž pozbytí zdravotní způsobilosti není důsledkem pracovního úrazu, nemoci z povolání ani ohrožení touto nemocí.

V návaznosti na výše uvedené Vás tímto zaměstnavatel v souladu s § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce převádí s účinností ode dne .............................. na práci .............................. (uveďte nový druh práce). Po dobu výkonu této práce Vám přísluší mzda odpovídající této práci, která Vám bude stanovena novým mzdovým výměrem.

[Název zaměstnavatele]

se sídlem ....................................................................., IČ ................................................................................., zastoupený ................................................................... (uveďte jména a příjmení statutárního orgánu nebo jiné oprávněné osoby)

za zaměstnavatele

Zaměstnanec převzal dne: .................................................

Podpis zaměstnance: ..........................................................

a kvalita odvedené práce, spolehlivost, samostatnost, smysl pro týmovou práci apod. Časové období pro hodnocení bývá zpravidla delší, než je kalendářní měsíc (obvyklé jsou kvartální nebo pololetní intervaly).

Uvedený výčet mzdových forem není (a ani nemůže být) s ohledem na způsob utváření mezd v podnikatelské sféře kompletní. Rovněž rámcově uvedená kritéria charakterizující jednotlivé formy mzdy mohou být (a často bývají) v podnikových mzdových systémech modifikována. Jde pouze o výčet zaměstnavateli nejčastěji využívaných způsobů mzdové motivace zaměstnanců, který, jak již bylo uvedeno, nestanoví žádný právní předpis, a proto není a ani nemůže být závazný. Utváření mzdového systému je (s výhradou smluvních mezd) plně v pravomoci zaměstnavatele.

2.2.4 NATURÁLNÍ MZDA

Zákoník práce umožňuje, aby zaměstnavatel, který své zaměstnance odměňuje mzdou (§ 109 odst. 2 ZP), poskytoval za stanovených podmínek část mzdy formou naturální mzdy. Naturální mzdu však může zaměstnavatel poskytovat jen v přiměřeném rozsahu, a to se souhlasem zaměstnance a za předpokladu, že s ním dohodl podmínky pro poskytování části mzdy touto formou.

Z úpravy provedené v § 119 ZP vyplývá, že část mzdy je zaměstnavatel povinen vyplatit vždy v penězích, a to nejméně ve výši odpovídající minimální mzdě nebo příslušné sazbě nejnižší úrovně zaručené mzdy. Toto ustanovení je nutné dodržet i v případě, že by zaměstnanec souhlasil s poskytováním celé mzdy v naturální formě.

Jako naturální mzdu lze poskytovat výrobky, výkony, práce a služby s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek. Pojem „lihoviny“ je uveden v zákoně č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který v § 14 ohledně jeho vymezení odkazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.

Tabákovými výrobky jsou podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, výrobky, které mohou být užívány a obsahují neupravený nebo zcela či zčásti geneticky upravený tabák (§ 2 písm. l) citovaného zákona). Podle § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, se návykovými látkami rozumí omamné látky a psychotropní látky přírodního nebo syntetického původu, které mají psychoaktivní účinky a současně jsou uvedeny v některé z příloh č. 1 až 7 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, s výjimkou látky konopí extrakt a tinktura, která obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů a splňuje podmínku bezpečnosti podle zákona č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů.

Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě (např. pro účely určení průměrného výdělku) tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky, výkony, práce a služby ostatním odběratelům, obvyklé ceně nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce a služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena.

2.2.5 MZDA PŘI UPLATNĚNÍ KONTA PRACOVNÍ DOBY

Zákoník práce v § 86 a § 87 stanoví možnost zvláštního způsobu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby formou konta pracovní doby na vyrovnávací období nejdéle 26 týdnů (resp. na nejdéle 52 týdnů, je-li to sjednáno v kolektivní smlouvě).

Zákoník práce v souvislosti s odměňováním zaměstnanců za práci v rámci konta pracovní doby nemění způsob utváření mezd upravený v ostatních ustanoveních části šesté hlavy II. Upravuje však dva nové instituty zajišťující právo zaměstnance na mzdu i při tomto rozvržení pracovní doby a současně stanoví postup zaměstnavatelů při zjišťování práva

2.8 Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě

Krok třetí – stanovení celkové náhrady mzdy za souhrn neodpracovaných hodin

Zaměstnanec z důvodu DPN uznané na dobu od 6. do 26. ledna 2025 neodpracoval v rámci prvních 14 kalendářních dnů jejího trvání, v nichž je mu zaměstnavatel povinen poskytovat náhradu mzdy, celkem 80 hodin. Podle rozvrhu směn pracuje totiž 8 hodin denně od pondělí do pátku. Hodinová výše náhrady mzdy 268,88 Kč se proto vynásobí 80 hodinami. Náhrada mzdy za dobu prvních 2 týdnů pracovní neschopnosti činí v daném případě celkem 21 510,40 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 21 511 Kč k výplatě.

Přechází-li období prvních 14 dnů DPN (karantény) z jednoho kalendářního čtvrtletí do dalšího, je třeba výši náhrady mzdy přepočítat, neboť pro toto další čtvrtletí bude zřejmě zjištěna jiná výše PHV.

Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od pondělí 24. března 2025 na dobu 13 kalendářních dnů, tj. do soboty 5. dubna 2025. Jeho týdenní pracovní doba je rovnoměrně rozvržena na 5 dnů (pondělí až pátek) po 8 hodinách. Celá doba trvání DPN tedy spadá do období nejvýše 14 kalendářních dnů, v němž je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy.

V době trvání této DPN (24. března až 5. dubna 2025) tak zaměstnanci připadlo 10 směn po 8 hodinách (celkem 80 hodin), z toho v březnu 6 směn (48 hodin) a 4 směny v dubnu (32 hodin). Pro náhradu mzdy za směny v březnu 2025 je třeba vycházet z PHV zjištěného k 1. lednu 2025, tedy z rozhodného období, jímž je IV. čtvrtletí 2024, který činí 200 Kč, zatímco pro náhradu mzdy za směny v dubnu 2025 musí být použit PHV zjištěný k 1. dubnu 2025 z rozhodného období, jímž je I. čtvrtletí 2025, který činí 230 Kč.

Za 6 směn v březnu, které po 8 hodinách připadly na 24. až 28. a 31. tohoto měsíce, náleží zaměstnanci náhrada mzdy za celkem 48 hodin. V dubnu mu přísluší tato náhrada za 4 směny po 8 hodinách, které připadly na 1. až 4. dubna, tj. za celkem 32 hodin. Výše náhrady mzdy v březnu a dubnu bude však rozdílná z důvodu změny PHV zaměstnance zjištěného ve IV. čtvrtletí 2024 a v I. čtvrtletí 2025.

Z PHV ve výši 200 Kč činí RPHV 90 % (tedy 180 Kč) a z něho při DPN náleží 60 % (tedy 108 Kč), za 48 neodpracovaných hodin v březnu tedy 108 × 48 = 5 184 Kč. Za březen 2025 náleží zaměstnanci náhrada mzdy z titulu DPN ve výši 5 184 Kč

Z PHV ve výši 230 Kč činí RPHV 90 % (tedy 207 Kč) a z něho při DPN náleží 60 % (tedy 124,20 Kč), za 32 neodpracovaných hodin v dubnu tedy 124,20 × 32 = 3 974,40 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 3 975 Kč. V dubnu 2025 tak zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 3 975 Kč.

Možnost zvýšení základní náhrady mzdy podle § 192 odst. 3 ZP

Zaměstnavatel může dohodnout (v kolektivní nebo individuální smlouvě) nebo stanovit ve vnitřním předpise, že zaměstnancům poskytne náhradu mzdy ve vyšší částce, než je stanoveno v § 192 odst. 2 ZP; náhrada mzdy však nesmí převýšit průměrný výdělek zaměstnance (§ 356 odst. 1 ZP) – tedy jeho průměrný (neredukovaný) hodinový výdělek. Takto navýšená náhrada mzdy však již není osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti a zahrnuje se do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Z těchto důvodů tedy zaměstnavatel musí vždy, a to i tehdy, jestliže zaměstnanci poskytuje zvýšenou náhradu mzdy nad výši stanovenou postupem uvedeným v § 192 odst. 2 ZP, určit také náhradu mzdy v základní výši (minimální nárok), aby bylo možné odlišit tu část vyplacené náhrady mzdy, která je osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti a která se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění, od části „nadstandardní“, jež osvobození od této daně nepodléhá a do vyměřovacího základu pro odvod pojistného se zahrnuje.

Zaměstnavatel stanovil ve vnitřním předpise, že zaměstnancům bude poskytována náhrada mzdy za první 3 pracovní dny DPN (karantény) v základní výši 60 % jejich průměrného redukovaného výdělku a že od čtvrtého pracovního dne bude náhrada mzdy zvýšena o 10 %, a bude tak činit 70 % průměrného redukovaného výdělku (namísto 60 % „ze zákona“).

Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od úterý 28. ledna 2025 na dobu 2 týdnů, tedy do pondělí 10. února 2025. Na toto období DPN připadlo zaměstnanci 10 směn po 8 hodinách. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance činí 200 Kč, průměrný redukovaný hodinový výdělek tedy činí 180 Kč.

a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce. Do roku 2023 nebyla předmětem daně pouze plnění ze zákona povinná. Rozšířením o dobrovolná plnění (nad rámec zákonné povinnosti) se otevřela další (zatím by se dalo říci neprozkoumaná a neověřená) oblast možných benefitů, které se staly z ekonomického hlediska výhodné. Může se jednat o plnění, která nejsou od dodanění osvobozena (např. poskytnutí masáže od dodavatele, který není zdravotnickým zařízením), nebo sice osvobozená plnění, která by však uplatněním tohoto ustanovení nebylo nutné oceňovat a započítávat do limitu (např. bezplatná možnost si zahrát stolní tenis). Je však nutné, aby uvedená plnění naplňovala podmínku vytváření pracovních podmínek. Pokud podle názoru Finanční správy tuto podmínku naplňuje občerstvení poskytované v průběhu pracovní doby, pak podle názoru autora musí tuto podmínku naplňovat i masáž provedená o polední přestávce nebo stůl na stolní tenis, který je o polední přestávce pro zaměstnance k dispozici.

3.4 EKONOMICKY VÝHODNÉ BENEFITY

V OMEZENÉ HODNOTĚ

Velká skupina benefitů je od dodanění osvobozena pouze v omezené míře. To znamená, pokud zaměstnanec obdrží za vymezené období benefity v souhrnné hodnotě nižší než limit, budou zcela osvobozené, částka překračující tento limit bude dodaněna.

Vymezeným obdobím může být pracovní směna (např. u poskytování hlavního jídla nebo příspěvku na něj), měsíc (u poskytování přechodného ubytování) nebo kalendářní rok (a to i u zaměstnavatele, který účtuje v hospodářském roce; např. u produktů spoření na stáří nebo klasických benefitů v podobě rekreace, příspěvků na sport či kulturu).

V podstatě existuje šest skupin benefitů, jejichž osvobození je takto omezeno:

Typ benefituPříklady benefitů

hlavní jídlostravenkový paušál, stravenka, závodní stravování

přechodné ubytováníubytovna, hotel, pronajatý nebo vlastní byt

Sledované období

Omezující částka pro rok 2025

směna123,90 Kč

měsíc3 500 Kč spoření na stářípenzijní a životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt, pojištění dlouhodobé péče

rok50 000 Kč klasické benefityrekreace, příspěvky na sport, kulturu, vzdělávání, předškolní péče o děti, knihy

zboží a služby zdravotního charakteru

zdravotní služby, zboží ze zdravotnických zařízení, zboží na lékařský předpis

finanční zápůjčkybezúročné zápůjčky, nízko úročené zápůjčky

3.4.1 HLAVNÍ JÍDLO NA PRACOVIŠTI

rok23 278,50 Kč

rok46 557 Kč

okamžitý stav dlužné jistiny

300 000 Kč

Různé formy poskytnutí hlavního jídla nebo příspěvku na něj jsou jedním z nejčastěji poskytovaných benefitů. V současné době jej lze realizovat čtyřmi různými způsoby: peněžitým příspěvkem, tzv. stravenkovým paušálem, což je asi technicky nejjednodušší způsob; pomocí stravenek, které však od roku 2024 nemají proti peněžitému příspěvku žádné výhody a vzhledem k poplatkům za jejich administraci a omezenějšímu způsobu užití u zaměstnance postupně ztrácejí na oblibě;

Pokud chce zaměstnavatel přispět zaměstnanci nižší částku na rekreaci vyšší hodnoty (tedy nehradit celý náklad), není možné, aby si rekreaci pořídil zaměstnanec sám a zaměstnavatel mu přispěl finanční částkou (např. 20 000 Kč), protože by se jednalo o peněžní plnění. Správným postupem je, že zaměstnavatel pořídí rekreaci a zaměstnanec mu rozdíl (vlastní spoluúčast na financování) zaplatí. Opět tu z ekonomického hlediska není v uvedených postupech rozdíl, nicméně při případných kontrolách správcem daně se často důsledně lpí na dodržení formálně správného postupu.

Pokud jsou součástí rekreace i jiné vedlejší služby, předávané jako jedno plnění, započítávají se i tyto služby do hodnoty rekreace (při počítání limitu i při posuzování daňových důsledků). Naopak zaměstnavatel nemusí poskytnout zaměstnanci veškeré (obvyklé) služby, ze kterých se rekreace skládá (dopravu na místo, ubytování apod.), a může uhradit pouze část. Je však nutné prokázat, že se jednalo o součást rekreační služby.

Rekreace a zájezdy poskytnuté do uvedeného souhrnného limitu za rok jsou tedy výhodné benefity. Pokud by částka za rok v součtu s ostatními sledovanými benefity přesáhla tento limit, byl by zbytek od roku 2024 daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele, a je proto benefitem neutrálním. Některé zájezdy pořádané zaměstnavatelem pro uzavřenou skupinu osob včetně zaměstnanců lze považovat za společenskou akci a do uvedeného limitu se nepočítají.

3.4.3.4 Vzdělávání, které není potřeba k výkonu práce

Benefit v podobě poskytnutí vzdělávání nesouvisejícího s výkonem práce se počínaje rokem 2024 dostal do této skupiny společně sledovaných benefitů, jejichž osvobození a tudíž i výhodnost jsou omezeny limitem.

V případě, že by zaměstnavatel poskytoval vzdělání společně zaměstnancům, kteří jej potřebují k výkonu své práce, a zaměstnancům, kteří jej absolvují pouze ze soukromého zájmu (např. kurzy angličtiny pro zaměstnance, kteří ji potřebují k výkonu práce, společně se zaměstnanci, kteří kurz navštěvují pouze ze soukromého zájmu), bylo by nutné náklady pro účely daně z příjmu poměrně rozdělit. Rozdělení je možné v poměru počtu jednotlivých skupin zaměstnanců. Pokud by však zaměstnanci, kteří navštěvují kurz ze soukromého zájmu, pouze doplňovali volná, nevyužitá místa a jejich přítomnost nezvyšovala náklady na kurz, bylo by možné dospět k závěru, že náklady na ně jsou pouze minimální (administrativní režie) a jako daňově neuznatelné označit pouze tyto (viz též již zmiňovaný KOOV 287/09.12.09). Při pořízení vzdělávání, které nesouvisí s pracovní činností zaměstnance, není nárok na odpočet DPH. Pokud se současně vzdělávají obě skupiny zaměstnanců, je nutné nárok na odpočet DPH poměrově krátit. (Zde je třeba si uvědomit, že ke krácení přistupují zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a zákon o daních z příjmů odlišným způsobem. DPH bude kráceno poměrově i v případě, kdy zaměstnanci, kteří navštěvují kurz ze soukromého zájmu, pouze doplňovali volná, nevyužitá místa.)

Vzdělávání potřebné pro výkon práce zaměstnance se do limitu nepočítají, nejsou předmětem daně z příjmů zaměstnance, jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem a je nárok na odpočet DPH.

3.4.3.5 Zařízení péče

o děti předškolního věku

Jedním z dalších benefitů spadajících do této skupiny benefitů s limitovaným osvobozením od dodanění je umístění dítěte do zařízení péče o děti předškolního věku. Není přitom podstatné, zda zaměstnavatel zařízení provozuje sám, výhradně nebo převážně pro děti zaměstnanců nebo si smluvně zajistí místa v jiném zařízení. Zařízení nemusí být ani zapsáno jako např. provozovatel v seznamu školských zařízení, stačí, pokud k této činnosti má potřebná oprávnění (např. živnostenský list).

Drobným legislativním problémem je jiná formulace v zákoně o daních z přímů, kdy při striktním výkladu (v případě, že je o výdajích účtováno v nákladech – a podle názoru Národní účetní rady by u podnikatelských subjektů o tomto výdaji mělo být účtováno vždy

čl. 15 odst. 3 nařízení GDPR a § 312 odst. 3 ZP

případech také informaci týkající se použitého postupu, jakož i významu a předpokládaných důsledků takového zpracování pro zaměstnance (což však v současné době není v personalistice obvyklé, jednalo by se např. o situaci, kdy by o přiznání a výši osobního ohodnocení rozhodoval software zaměstnavatele). Konečně pokud zaměstnavatel předává osobní údaje do třetí země mimo Evropskou unii, má zaměstnanec právo být informován o vhodných zárukách zpracování a zabezpečení osobních údajů, které se vztahují na předání jeho osobních údajů.

Nad rámec poskytnutí informací o zpracování osobních údajů má zaměstnanec právo na přístup ke svým osobním údajům, a to ve formě nahlížení, svépomocného pořizování si fotokopií (např. fotoaparátem v mobilu) anebo žádosti o poskytnutí kopie zpracovávaných osobních údajích zaměstnavatelem.

4.5.2 KOPIE OSOBNÍHO SPISU ZAMĚSTNANCE

Zaměstnavatel má povinnost bezplatně poskytnout zaměstnanci kopii zpracovávaných osobních údajů (nevyjímaje osobní spis zaměstnance). Je nutné zdůraznit, že zaměstnanec má právo na kopii veškerých jeho osobních údajů zpracovávaných u zaměstnavatele, tzn. mimo jiné např. i na kopie kamerových záznamů, jsou-li o zaměstnanci záznamy z kamerového systému pořizovány a ukládány. Jestliže zaměstnanec podává žádost v elektronické formě, poskytnou se informace v elektronické formě, která se běžně používá, pokud zaměstnanec nepožádá o jiný způsob poskytnutí osobních údajů.

čl. 15 odst. 4 nařízení GDPR

§ 312 odst. 3 ZP

Zaměstnavatel současně musí dbát na to, aby právem zaměstnance získat kopii jeho osobních údajů nebyla nepříznivě dotčena práva a svobody jiných osob. Například pokojská hotelu žádá svého zaměstnavatele o poskytnutí kopie kamerového záznamu pořizovaného na chodbě, kterou pravidelně prochází při provádění úklidu jednotlivých pokojů. Zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět, avšak při pořizování kopie tohoto záznamu zjistí, že je na něm po dobu několika minut zachycena líbající se dvojice hotelových hostů. Tuto část kamerového záznamu by zaměstnavatel neměl pokojské poskytnout. V praxi se občas vyskytovala polemika, zda má zaměstnanec právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něj výpisky a pořizovat si stejnopisy dokladů v něm obsažených, a to na náklady zaměstnavatele i po skončení pracovního poměru, např. v případě sporu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Někteří zaměstnavatelé nahlížení do osobního spisu bývalým zaměstnancům neumožnili, aby neposilovali jejich pozici v daných soudních sporech, a odůvodnili to tím, že již nejsou jejich zaměstnanci a toto právo založené zákoníkem práce jim proto nepřísluší. Tento (i dosud velmi sporný) argument bránící přístupu bývalých zaměstnanců ke svým osobním spisům je po nabytí účinnosti nařízení GDPR vyloučen. Nicméně je nutné upozornit na skutečnost, že se objevují i opačné právní názory, podle nichž zaměstnanec po skončení zaměstnání nemá právo na kopii kompletního osobního spisu v rozsahu podle § 312 odst. 3 ZP, nýbrž pouze na kopii zpracovávaných osobních údajů v rozsahu čl. 15 odst. 3 nařízení GDPR, tzn. toliko na výčtový seznam zpracovávaných osobních údajů.

4.5.3 PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA OPRAVU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

čl. 16 nařízení GDPR

Zaměstnanec má právo na to, aby zaměstnavatel bez zbytečného odkladu opravil nepřesné osobní údaje, které se ho týkají. S přihlédnutím k účelům zpracování má zaměstnanec právo na doplnění neúplných osobních údajů, a to i poskytnutím dodatečného prohlášení.

V personální praxi jsou to spíše zaměstnavatelé, kteří vynakládají snahu o aktualizaci a přesnost osobních údajů zaměstnanců, zejména pro bezproblémové plnění povinností vůči finančním úřadům, správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám. Zaměstnanci jsou zpravidla aktivní v dokládání pouze těch změn osobních údajů, které mají vliv na jejich odměňování (např. zisk vysokoškolského vzdělání).

9 ZOO

5.6 ZÁKONNÉ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ

Zřízení a provozování vnitřního oznamovacího systému zaměstnavatele je dáno těmito povinnostmi a s tím souvisejícími činnostmi: vybrat a pověřit příslušnou osobu k vyřizování oznámení, proškolit příslušnou osobu a uschovat záznam o tomto školení, vytvořit příslušné osobě materiální podmínky k výkonu její funkce, zajistit přijímání oznámení v písemné, ústní a osobní podobě (kanály pro přijímání oznámení musí být navrženy, zavedeny a provozovány způsobem, který zabezpečí utajení totožnosti oznamovatele a veškerých dalších osob zmíněných v oznámení a současně zabrání přístupu neoprávněných osob), informovat o způsobu oznamování a příslušné osobě na webu nebo jiném dálkově přístupném nosiči dat (poskytnuté informace mají být výstižné a srozumitelné), zajistit zachování důvěrnosti oznámení a mlčenlivosti příslušné osoby, zajistit posouzení důvodnosti oznámení o protiprávním jednání, zajistit přijímání opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu (přijímání opatření k nápravě s řádnou péčí je odpovědností statutárního orgánu, nikoliv příslušné osoby; statutární orgán může za tímto účelem pověřit nestranné osoby nebo nestranný odbor příslušný pro přijímání těchto nápravných opatření, není přitom vyloučeno, že by to nemohla být tatáž osoba nebo tentýž odbor, které oznámení přijímají a které budou komunikovat s oznamovatelem a v případě potřeby ho žádat o další informace a poskytovat mu zpětnou vazbu), a zajistit řádné a včasné informování oznamovatele o přijetí a posouzení oznámení. Zřízení nového nebo revize stávajícího vnitřního oznamovacího systému zaměstnavatele a jeho provozování si může vyžádat rovněž přijetí nových anebo revizi stávajících předpisů zaměstnavatele, např. o zpracování a zabezpečení osobních údajů či skartačního řádu.

5.7 VÝBĚR PŘÍSLUŠNÉ OSOBY

§ 10 odst. 1 ZOO

§ 10 odst. 2 ZOO

Příslušnou osobou pověřenou zaměstnavatelem k přijímání, posuzování a evidování oznámení může být fyzická osoba, která je bezúhonná, zletilá a plně svéprávná. Počet příslušných osob u zaměstnavatele není omezen; větší počet příslušných osob může pomoci zaměstnavateli řešit otázku jejich vzájemného zastupování při čerpání dovolené nebo překážkách v práci. Navíc bude-li mít zaměstnavatel pouze jednu příslušnou osobu, ke které nebude mít oznamovatel důvěru, zvyšuje se tím riziko, že své oznámení namísto vnitřního oznamovacího systému zaměstnavatele zašle na ministerstvo nebo přímo na inspekci práce.

Za bezúhonnou osobu se považuje osoba, která nebyla:

1. pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, za který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby více než 2 roky, nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, ledaže její odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena, nebo

§ 10 odst. 3 ZOO

§ 10 odst. 5 ZOO

2. v posledních 5 letech pravomocně uznána vinnou z přestupku podle § 24 odst. 1 ZOO. Bezúhonnost podle výše uvedeného bodu 1. se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.

Bezúhonnost podle výše uvedeného bodu 2. se osvědčuje čestným prohlášením, ve kterém osoba, která má být určena příslušnou osobou, uvede, že v posledních 5 letech nebyla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 24 odst. 1 ZOO.

Pracovnělékařské prohlídky

Lékařské prohlídky zaměstnanců se rozdělují na vstupní prohlídku, periodickou a mimořádnou prohlídku a dále mohou být prováděny výstupní prohlídky a následná prohlídka (lékařská prohlídka po skončení rizikové práce), viz § 9 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je den vydání lékařského posudku na základě vstupní prohlídky, viz § 11 odst. 6 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Vstupní lékařská prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci, další podmínky viz § 10 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Poznámka: Bližší informace a zásady vztahující se k vstupním lékařským prohlídkám zaměstnanců jsou uvedeny v příloze 7 Vstupní lékařské prohlídky – všeobecné zásady a v příloze 8 Vstupní lékařské prohlídky – specifické případy prohlídek

Cílem periodických prohlídek je včasné zjištění změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu posuzovaného zaměstnance. Od 1. ledna 2023 jsou periodické prohlídky u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii první a také v kategorii druhé stanoveny jako prohlídky fakultativní, tzn. prohlídky v uvedených kategoriích (1 a 2) se vykonají ve stanovených periodách jen v tom případě, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec lékařskou prohlídku vyžaduje. Periody lékařských prohlídek jsou stanoveny v § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Vyžaduje-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel periodickou prohlídku, vystaví zaměstnavatel zaměstnanci žádost o provedení této prohlídky (viz § 11 odst. 7 vyhlášky č. 79/2013 Sb.).

Hlavní zásady pro periodické prohlídky zaměstnanců jsou přehledně uvedeny v příloze 9 Periodické lékařské prohlídky zaměstnanců.

Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud:

jde o práce v profesním riziku, nebo konané podle jiného právního předpisu, nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje (viz § 11 odst. 5 vyhlášky č. 79/2013 Sb.).

Periodickou prohlídku lze provést 90 dnů před koncem platnosti posudku. Zaměstnanci odpovědní za organizování a zajišťování dodržování period lékařských prohlídek u zaměstnanců by měli návštěvy zaměstnanců u poskytovatele za účelem provedení pracovnělékařské prohlídky směřovat na 3. měsíc před koncem platnosti lékařské prohlídky zaměstnance, viz dále uvedený § 43 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb.: „Pro účely posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti lze lékařskou prohlídku posuzované osoby provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku, jehož časová platnost se nemění, pokud posuzující lékař nezjistí změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem podle § 44 odst. 4 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb. Jde-li o pravidelně se opakující lékařské prohlídky, lhůty k jejich provedení stanovené prováděcím právním předpisem podle § 52 nebo § 60 zákona č. 373/2011 Sb. nebo jiným právním předpisem, a platnost lékařského posudku se provedením lékařské prohlídky podle věty první nemění, nezjistí-li posuzující lékař změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem podle § 44 odst. 4 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb. Tím není dotčena možnost provedení lékařské prohlídky při změně zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu nebo podezření na tyto změny.“

Pokud je prohlídka zajišťována až těsně před koncem platnosti lékařského posudku, může dojít k pozbytí platnosti posudku a zaměstnanec se stává zdravotně nezpůsobilým (nemůže vykonávat svoji práci).

stupce, a bez toho, aby provozovatel byl o měření vyrozuměn, postupuje v rozporu se zákonem (§ 88 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, § 12 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole). S ohledem na zvláštní charakter měření hluku z provozoven služeb však není třeba, aby byl provozovatel služby o měření vyrozuměn dopředu a měření byl přítomen po celou jeho dobu. Naopak v zájmu zajištění řádného a pravdivého změření hluku je žádoucí, aby orgán ochrany veřejného zdraví v okamžiku, kdy již nebude možné účel měření zmařit, provozovatele, případně jeho zaměstnance či zástupce, který se v provozovně zdržuje, o probíhajícím měření vyrozuměl a přizval ho k účasti na něm.“

Účel a smysl zákona

Nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 46/2012: „Jazykový výklad může v zásadě sloužit toliko k prvotnímu uchopení příslušné normy právního předpisu, nikoli však k porozumění jeho smyslu a účelu; tu slouží řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd. V této souvislosti lze odkázat na nález pléna Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 33/1997, ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.), v němž se mj. konstatuje, že ‚mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity’.”

Poznámka: Shora uvedený nález Ústavního soudu je zde zmíněn z důvodu občas se vyskytujících případů, kdy je snahou kontrolních orgánů (ale i různých odborníků s právnickým vzděláním) vykládat ustanovení právních předpisů jen prostřednictvím jazykového výkladu. Zaměstnavatel, tzn. i odpovědní vedoucí personálního oddělení, by měli v podniku prosazovat vnímání právních norem v jejich souvislostech a upřednostňovat smysl a účel právního předpisu.

Příkladem shora uvedeného přístupu může být otázka školení zaměstnanců pro poskytování první pomoci, kdy předpis upřednostňuje poskytovatele pracovnělékařských služeb, ale ve skutečnosti nejsou tyto subjekty (až na několik výjimek) odborně ani technicky schopné tuto službu efektivně zajistit. Proto rozhodně není porušením zákona, když zaměstnavatel zajistí školení zaměstnanců o první pomoci prostřednictvím profesionálního záchranáře nebo jiným obdobným způsobem. Tento přístup vytváří potřebné předpoklady, že zaměstnanci poskytnou zraněnému kolegovi efektivní první pomoc.

6.21 PŘÍLOHY KE KAPITOLE 6

1. Karty rizik .........................................................................................................................345

2. Právní úprava pro noční práci a zaměstnance pracující v noci .........................................353

3. Home office (práce na dálku) ...........................................................................................355

4. Přehled školení zaměstnanců k BOZP .............................................................................363

5. Check-list pro ověření znalostí pohovorem ......................................................................365

6. Teambuilding, sportovní akce a posuzování úrazu zaměstnance .....................................369

7. Vstupní lékařské prohlídky – všeobecné zásady ..............................................................371

8. Vstupní lékařské prohlídky – specifické případy prohlídek ...............................................376

9. Periodické lékařské prohlídky zaměstnanců ....................................................................379

10. Mimořádné lékařské prohlídky zaměstnanců ..................................................................382

11. Výstupní lékařské prohlídky zaměstnanců .......................................................................387

12. Nároková a nenároková složka mzdy či platu...................................................................389

13. Pracovní den z pohledu úrazu zaměstnance ...................................................................391

14. Přehled důležitých dokumentů a záznamů ze školení .....................................................396

15. Lékárnička na pracovišti – check-list ................................................................................397

16. Check-list pro auditování hlavních oblastí BOZP ..............................................................401

17. Fyzické napadení a zranění vedoucího zaměstnance.......................................................405

18. Katalog osobních údajů pro oblast BOZP.........................................................................406

Služební hodnocení příslušníka je podkladem pro vypracování služebního posudku, jak je tomu v zákoně o vojácích z povolání a v zákoně o státní službě.

Z judikatury vyplývá, že pro udělení osobního příplatku příslušníka bezpečnostního sboru není nutné provádět služební hodnocení.25)

Zákon o soudech a soudcích a zákon o úřednících územních samosprávných celků

Hodnocení soudců a úředníků není zákonem upraveno. Platové poměry soudců jsou upraveny zvláštním předpisem (zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu) bez ohledu na jejich posuzovaný výkon, kvalitu odvedené práce a kvantitu úkonů. Neznamená to však, že by soudce neměl odpovědnost, která se posuzuje a hodnotí. Kárná odpovědnost soudců je upravena zvláštním právním předpisem (zákonem č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců a soudních exekutorů). Zákon o úřednících ÚSC neupravuje institut pracovního hodnocení, je tedy na každém konkrétním úřadu, aby si zpracoval systém hodnocení podle vlastního uvážení, stejně jako je tomu v soukromém sektoru.

Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen jej zaměstnanci do 15 dnů vydat. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. Posudek si často nechávají vystavit i pracovníci pracující v soukromém sektoru a předkládají jej u výběrových řízení jako podpůrný dokument.

9.1.5 KÁRNÁ ODPOVĚDNOST

Kárná odpovědnost je souhrn zákonem stanovených rámců etických, morálních a právních parametrů, které jsou regulovány právy a povinnostmi státně zaměstnaneckých poměrů. Hendrych26) uvádí, že kárná odpovědnost je správní disciplinární odpovědností. Základními pojmy jsou: služební kázeň, kárné provinění a kárné opatření. Kárná odpovědnost je vymezena v zákoně o vojácích z povolání, zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákoně o soudech a soudcích a zákoně o státní službě. Pro soudce je kárná odpovědnost upravena vlastním zákonem č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců a soudních exekutorů. Práva a povinnosti jsou však upraveny v celé legislativě, která upravuje státně zaměstnanecké poměry. Ve státně zaměstnanecké personalistice je tedy stěžejním rozdílem od soukromého sektoru právě kárná odpovědnost.

soukromý sektor soudní spory (občanské soudy)

Zákon o vojácích z povolání

veřejný sektor

správní disciplinární trestání (správní soudy)

ZVP 9.1 Právní rámce upravující státně zaměstnanecké poměry

Hlavním mantinelem, který stanovuje rámec chování vojáka z povolání, jsou základní povinnosti vojáka. Chování je regulováno tak, aby byl zajištěn řádný výkon služby, aby byla zajištěna jeho povinnost plnit rozkazy v zájmu státu a také aby reprezentoval a dělal dobré jméno svému povolání. Voják je povinen důsledně a přesně plnit úkoly, které mu ukládají právní předpisy a rozkazy nadřízených; svědomitě a řádně konat službu podle svých sil, znalostí a schopností; zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu

25) Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. srpna 2009, sp. zn. 3 Ads 86/2008-80.

26) HENDRYCH, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 9. vyd. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 351.

§ 314 ZP
§ 48

pováním souhlasil, může být i delší, tento postup je však možný, pokud si představený nezvolil stálého zástupce podle § 9a ZSS, vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení, vyslání do mezinárodní organizace – státní zaměstnanec může být, pokud bude sám souhlasit, vyslán na předem určenou dobu k výkonu služby do mezinárodní organizace, vyslání do orgánu nebo instituce Evropské unie, mezinárodní organizace, mírové nebo záchranné operace anebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí, zkrácení služební doby, přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže.

Od 1. ledna 2025 bylo zařazení mimo výkon služby z důvodu: mateřské nebo rodičovské dovolené, výkonu funkce v odborové organizaci, pozastavení služby vyňato ze změn služebního poměru, o kterých musí služební orgán vydat rozhodnutí o zařazení mimo výkon služby podle části druhé a třetí správního řádu. Nově se k těmto institutům přistupuje jako k překážkám ve službě na straně státního zaměstnance a rozhodnutí se nevydává. Jednalo se o zbytečnou administrativní zátěž, protože služební úřad neměl v daných věcech možnost žádného správního uvážení.

9.2.5 SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU

Služební poměr může skončit: právní skutečností – uplynutím doby určité, smrtí či prohlášením za mrtvého; rozhodnutím služebního orgánu – tento způsob skončení služebního poměru doznal od roku 2025 zásadních změn, především v souvislosti se zrušením kárného řízení. Předně jde o situace, kdy zaměstnanec poruší povinnosti vyplývající mu z právních nebo služebních předpisů. Čím je porušení povinností státního zaměstnance závažnější, tím rychleji může služební poměr skončit. Zákon pak v závislosti na závažnosti porušené povinnosti spojuje s momentem ukončení služebního poměru. V případě zvlášť závažného porušení povinností služební poměr končí dnem doručení rozhodnutí, v ostatních případech uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která počíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po doručení rozhodnutí. Je nutné dodat, že pokud se nejedná o závažné porušení služebních předpisů, musí rozhodnutí o skončení služebního poměru předcházet v období 18 měsíců před zahájením řízení o skončení služebního poměru tři písemná napomenutí. Vedle toho může služební orgán rozhodnout o skončení služebního poměru, pokud dvě po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků. Konečně rozhodnutím skončí služební poměr i tehdy, pokud zaměstnanec pozbyl způsobilost konat práci ze zdravotních důvodů; na základě žádosti státního zaměstnance – a to uplynutím doby 2 kalendářních měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti, není-li dohodou mezi státním zaměstnancem a služebním orgánem sjednána doba kratší; tato úprava platí od 1. ledna 2025 a v zásadě tak kopíruje výpovědní dobu tak, jak ji známe z pracovního poměru; dohodou – nově je možné dohodnout skončení služebního poměru mezi služebním orgánem a představeným (nejedná se o všechny představené, ale o nejvýše postavené představené po vedoucího odboru). Tato možnost má vést k vyšší efektivitě vedení úřadu, tak aby v případě názorových rozporů na vedení úřadu mohlo dojít k důstojnému skončení služebního poměru. V posledních letech docházelo v případě podobných neshod k různým nestandardním právním krokům ze strany reprezentantů služebního orgánu, které ústily až do soudních sporů. Představený, který takovou

§ 72 ZSS
§ 73a ZSS

V průběhu výpovědní doby může zaměstnavatel nařídit bývalému řediteli školy čerpání zbývající dovolené, a to za podmínek vyplývajících z § 217 ZP (z nich lze upozornit zejména na povinnost dodržet 14denní oznamovací lhůtu pro určení čerpání dovolené)

Situaci po odmítnutí nabídky jiného pracovního zařazení nebo při neexistenci volného pracovního místa lze ovšem řešit i rozvázáním pracovního poměru dohodou (§ 49 ZP), a to ke kterémukoliv dni (tj. i v mnohem rychlejším termínu, než vyplývá z výše uvedeného). Tato varianta ale samozřejmě předpokládá souhlas bývalého ředitele s touto dohodou.

Výše uvedené nároky vznikají bývalému řediteli i v případě naprosté pasivity zaměstnavatele, tj. i když zaměstnavatel neučiní žádnou nabídku jiného pracovního zařazení a ani nedá výpověď z pracovního poměru. I v tomto případě – jak dovodil Nejvyšší soud ČR – vzniká od 1. srpna 2025 překážka v práci na straně zaměstnavatele s nárokem na náhradu platu ve výši průměrného výdělku.

9.3.3 NĚKTERÁ SPECIFIKA PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

VE ŠKOLSTVÍ

K obecným informacím o správném používání ustanovení zákoníku práce v oblasti běžných pracovněprávních vztahů, jak jsou uvedeny v předchozích částech této publikace, uveďme některá specifika, typická pro aplikaci pracovněprávních vztahů ve školství.

Sjednání druhu práce v pracovní smlouvě

Sjednaný druh práce vymezuje okruh činností, které bude zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat – tedy jeho budoucí pracovní náplň. Oba pojmy však nelze zaměňovat: druh práce je předmětem smlouvy, tj. nutného konsenzu obou smluvních stran. Na základě sjednaného druhu práce pak již zaměstnavatel jednostranně (bez nutného souhlasu zaměstnance) přiděluje pracovní náplň, tj. popis konkrétních pracovních povinností tak, aby nevybočily ze sjednaného druhu práce. Zákon nestanoví, zda druh práce má být sjednán šířeji, či úžeji. V každém případě však musí být druh práce vymezen tak, aby jej nešlo zaměnit s jiným. Nejde o nic jiného než o naplnění čl. 9 Listiny, tj. zákaz nucených prací. Bezbřehé určení druhu práce (např. „pracovník školy“) by totiž zaměstnavateli umožňovalo přidělovat podle pracovní smlouvy jakoukoliv práci, což by nepochybně neslo znaky nucené práce. Proto musí zaměstnavatel v pracovní smlouvě dodržet jakési základní a nezpochybnitelné vymezení druhu práce.

Uvedené ustanovení ovšem nevylučuje sjednání alternativních druhů práce, tj. sjednání více druhů práce v rámci jedné pracovní smlouvy. V takovém případě však stále platí, že je sjednán jeden pracovní poměr, proto není možné připustit vydání dvou platových výměrů jen proto, že byly sjednány dva zcela rozdílné druhy práce (např. učitelka a vychovatelka)44). Z praktického hlediska tak bude účelné sjednání více druhů práce v rámci jedné pracovní smlouvy v případech, kdy tyto různé druhy práce jsou platově srovnatelné. V opačném případě je namístě doporučit uzavření samostatných (souběžných) pracovněprávních vztahů.

Může vzniknout otázka, do jakých podrobností lze při určení druhu práce v pracovní smlouvě zajít. V praxi se objevují četné případy, kdy je jako druh práce v pracovní smlouvě uvedeno: „učitel matematiky a fyziky“. Takové zúžené pojetí druhu práce je samozřejmě možné. Jen je třeba si uvědomit, že tímto postupem si zaměstnavatel značně omezuje možnost disponovat zaměstnancem (pedagogickým pracovníkem), např. v případě potřeby zástupu za jiného pedagogického pracovníka s jinou aprobační skladbou vyučovacích předmětů. Je zřejmé, že volba mezi obecnějším (i když stále ještě dostatečně určitým) vyjádřením druhu práce (např. učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy) a výše uvedeným zúženým pojetím je zároveň volbou mezi disponibilitou zaměstnance (možností využít jej v širším rozsahu sjednaného druhu práce) a překážkami při hledání výpovědních důvodů v situaci, kdy je třeba ve škole provést organizační opatření (užší vymezení druhu práce samozřejmě dává zaměstnavateli větší možnosti označit zaměstnance za nadbytečného

44) Tento zákaz tzv. štěpení pracovního poměru potvrdil i Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 3. září 2013, sp. zn. 21 Cdo 2303/2012.

§ 34 ZP

sdělení č. 411/2024 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2024 pro účely zákoníku práce

sdělení č. 412/2024 Sb., o vyhlášení výše jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců za první až třetí čtvrtletí roku 2024 pro účely § 203a zákoníku práce

sdělení č. 474/2024 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2025

Zaměstnanost a kontrolní činnost (ve znění pozdějších předpisů)

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce

zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)

zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek

nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat na zastupitelském úřadu nařízení vlády č. 158/2024 Sb., o stanovení seznamu států, u jejichž občanů se nevyžaduje k zaměstnání nebo výkonu práce povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta nařízení vlády č. 471/2024 Sb., o nejvyšší částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce

vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců vyhláška č. 322/2017 Sb., o stanovení seznamu odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období

Předpisy z oblasti sociálního zabezpečení (ve znění pozdějších předpisů)

zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření sdělení č. 308/2024 Sb., kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění sdělení č. 476/2024 Sb., kterým se vyhlašuje výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění

Osobní údaje (ve znění pozdějších předpisů)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR)

zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)

zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů

zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů

Územní samospráva (ve znění pozdějších předpisů)

zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)

zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze

zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů

Nezapomeňte sledovat změny a novelizace právních předpisů.

MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ

DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA

MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ

EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ

EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ

EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.