9788075543912

Ing. Pavel BĚHOUNEK

Společnost s ručením omezeným

prakticky včetně účetnictví a daní

• daňová a účetní pravidla

• dopady občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích

• odměna jednatele, společníka

• smlouvy s jednatelem, společníkem

• společenská smlouva prakticky, nikoliv formálně

• právní úprava srozumitelně i pro neprávníky

• dopady zákona o evidenci skutečných majitelů

Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím.

Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy.

Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: 585 757 411

© Ing. Pavel Běhounek, 2023

© Nakladatelství ANAG, 2023

ISBN 978-80-7554-391-2

3.1.5

........................................95

3.1.6 Osvobození podílů na zisku vypláceném dceřinou společností.....99

3.2 Odměňování společníků, jednatelů a členů dozorčí rady ............107

3.2.1 Odměna jednatele a společníka ..................................................107

3.2.2 Daňová hlediska odměny jednatele a společníka, sociální a zdravotní zabezpečení ................................................133

3.2.3 Daňově výhodná výše odměny společníka..................................139

3.2.4 Fakturace společníka (jednatele) ................................................143

3.2.5 Odměna člena dozorčí rady ........................................................151

3.2.6 Judikatura k výkonu funkce jednatele ........................................152

3.3 Smlouvy mezi spojenými osobami ...............................................166

3.3.1 Daňové důsledky sjednané ceny, podmínky pro platnost smluv, ochrana před tunelováním...............................................166

3.3.2 Spojené osoby podle ZDP ...........................................................168

3.3.3 Osoby mající zvláštní vztah k plátci podle zákona o DPH ...........179

3.3.4 Podmínky pro platnost smluv mezi propojenými osobami .........180

3.3.5 Ochrana před jednáním mezi propojenými osobami ..................184

3.3.6 Zdanění úroků a licenčních poplatků mezi sdruženými společnostmi ..............................................................................186

3.4 Zápůjčky poskytované společnosti jejími společníky ..................188

3.4.1 Smlouva o zápůjčce uzavíraná se společníkem ...........................188

3.4.2 Bezúročná zápůjčka poskytnutá společníkem ............................191

3.4.3 Úročená zápůjčka poskytnutá společníkem ................................194

3.4.4 Obvyklý úrok u zápůjčky či úvěru ..............................................196

3.4.5 Daňová uznatelnost úroku placeného společností ......................197

3.4.6 Vzor smlouvy o zápůjčce............................................................206

3.4.7 Příplatková povinnost .................................................................207

3.5 Účetnictví s. r. o., zpráva o vztazích mezi propojenými osobami ..........................................................210

3.5.1 Povinnosti jednatele ve vztahu k účetnictví ................................210

3.5.2 Právní úprava účetnictví, kategorizace účetních jednotek ...........212

3.5.3 Účetní období .............................................................................217

3.5.4 Účetní závěrka – její obsah, sestavení, schválení a zveřejnění .....218

3.5.5 Audit účetní uzávěrky.................................................................229

3.5.6 Povinnosti při úpadku společnosti ..............................................231

3.5.7 Zpráva o vztazích .......................................................................232

3.6 Podstatná změna v účasti na kapitálu či kontrole a uplatnění ztráty..........................................................................235

3.7 Navýšení základního kapitálu ......................................................237

4. Ukončení účasti společníka ve společnosti a změna výše obchodního podílu ...................................................240

4.1 Ukončení účasti společníka ve společnosti ..................................240

4.1.1 Způsoby ukončení účasti společníka ..........................................240

4.1.2 Daňová optimalizace ukončení účasti společníka .......................252

ÚVOD

Vážení čtenáři, předkládaná kniha od počátku vydávání obsahuje praktická řešení situací běžně se vyskytujících ve společnostech s ručením omezeným (dále je v publikaci používána zkratka s. r. o.) – např. rozdělování zisku, odměňování společníků a jednatelů (včetně zdanění a odvodů pojistného na veřejnoprávní pojištění a např. důchodového zabezpečení společníků), povinnosti jednatele ve vztahu k účetnictví nebo zápůjčky poskytované společníky.

Kniha se věnuje nejen tématům běžné praxe s. r. o., ale i případům méně častým, jako je např. převod podílu, dědění podílu či nakládání s uvolněným podílem.

Zaměřuje se na účetní a daňová řešení, k čemuž je nutné pochopit (někdy i poměrně složitou) soukromoprávní úpravu, která je zde vysvětlena. Komentář právní úpravy s. r. o. je podložen judikaturou, a proto je publikace určena i zájemcům o hlubší pochopení dané problematiky.

Důležitou součástí je i přehledné tematické uspořádání vybraných ustanovení zákona o obchodních korporacích (částečně i občanského zákoníku), která se vztahují k s. r. o.

Daňová a účetní legislativa vztahující se přímo k s. r. o. se od minulého vydání z roku 2016 zásadně nezměnila, ale text pochopitelně musel např. při porovnání zdanění zisku vytvořeného s. r. o. se zdaněním zisku OSVČ reagovat na koncepční změnu ve zdanění fyzických osob od roku 2021 (zrušení superhrubé mzdy a náhrada solidárního zvýšení daně progresivní sazbou daně z příjmů fyzických osob) a také musela být zohledněna novelizace zákona o účetnictví od 1. 1. 2021, která umožnila zveřejňovat účetní závěrku prostřednictvím přiznání k dani z příjmů právnických osob. Pro rok 2023 byl k daním z příjmů vydán nový metodický pokyn D-59, který je rovněž zahrnut do tohoto vydání (např. pokud jde o tzv. stravovací paušál poskytovaný jednatelům).

Především je do publikace důsledně promítnuta novelizace zákona o obchodních korporacích od 1. 1. 2021 i novelizace účinná od 15. 1. 2023, resp. od 1. 7. 2023, která ovšem není pro běžnou praxi zcela zásadní.

V běžné účetní a daňové praxi s. r. o. je často podceňována oblast evidence skutečných majitelů, která byla naposledy legislativně změněna od 1. 10. 2022 (s plným použitím od 1. 4. 2023) a jíž se toto vydání poměrně podrobně věnuje.

V knize je poukázáno např. na neustále se vyvíjející judikaturu ke střetu zájmů, pokud jednatel uzavírá pracovní smlouvu „sám se sebou“, a také k pracovní smlouvě jednatele. Třebaže dnes již prakticky nehrozí, že by byla např. pracovní smlouva jednatele na výkon funkce ředitele považována za neplatnou, je přesto třeba takový případ správně vyhodnotit – jednatel totiž za těchto okolností nemůže počítat s plnohodnotnou pracovněprávní ochranou.

Hladké vyřešení daňových a účetních problémů čtenářům přeje

květen 2023 Pavel Běhounek www.behounek.eu

Částka 240 000 Kč se u společnosti projevila v roce 2022 jako zvýšení finančního majetku (aktiv) a zároveň jako zvýšení zůstatku přechodných účtů pasiv (pasivum mimo základní kapitál) bez dopadu na výsledek hospodaření roku 2022 a výši vlastního kapitálu k 31. 12. 2022. Pokud by závazek z nájemného na roky 2023 a 2024 byl oceněn částkou 240 000 Kč, nedošlo by ani ke změně tržní hodnoty společnosti.

1.1.5 Změny od 1. 1. 2021 a od roku 2023

V rámci tzv. rekodifikace soukromého práva od 1. 1. 2014 vyjádřeného tehdy novým OZ, který nahradil ObčZ, byla úprava s. r. o. převedena z ObchZ do ZOK (a částečně do OZ), jak shrnuje kapitola 5. Protože by mohly existovat poměrně velké rozdíly v právní úpravě s. r. o. založených před 1. 1. 2014 podle ObchZ a s. r. o. založených od 1. 1. 2014 podle ZOK, umožňuje ZOK společnosti vzniklé podle ObchZ se tzv. podřídit ZOK – této problematice, která dnes již není příliš aktuální, byla věnována pozornost v předchozím vydání této knihy.

Od 1. 1. 2014 zůstávala právní úprava s. r. o. v ZOK beze změny a teprve novelou provedenou zákonem č. 33/2020 Sb. došlo od 1. 1. 2021 k některým důležitým změnám, i když se nejedná ani zdaleka o změny natolik zásadní, jako byly změny k 1. 1. 2014. Tyto úpravy lze označit také jako novelu odstraňující „dětské“ nemoci ZOK.

Změny ZOK od 1. 1. 2021 byly poměrně důležité, a proto jsou dále vysvětleny. Po nich následovaly méně důležité změny provedené zákonem č. 416/2022 Sb. od 15. 1. 2023, resp. 1. 7. 2023 – tyto změny jsou vysvětleny v závěru této kapitoly.

Zmíněná novela provedená zákonem č. 33/2020 Sb. změnila od 1. 1. 2021 i řadu dalších předpisů včetně např. zákona o účetnictví (v podstatě se jedná jen o formální přesunutí limitace rozdělování zisku, pokud jsou v aktivech vykazovány náklady na vývoj (viz kapitola 3.1.1 a heslo Rozdělování zisku v kapitole 5). Změny právní úpravy s. r. o. od 1. 1. 2021 plynou ze zákona č. 33/2020 Sb. jako celku – např. možnost zrušení nekontaktních společností, které neukládají do Sbírky listin své účetní závěrky, bez likvidace plyne ze změny zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.

S jedinou výjimkou nabyly všechny změny obsažené ve zmíněné novele účinnosti dnem 1. 1. 2021. Jednatelem s. r. o. může být i právnická osoba a pro tento případ byla zavedena významná novinka, kterou je zmocnění konkrétní fyzické osoby k výkonu funkce jednatele (§ 46a odst. 1 ZOK

1.1 Právní úprava s. r. o.

ve znění od 1. 7. 2023) a její zápis do obchodního rejstříku – bez tohoto zápisu funkce jednatele do 3 měsíců zaniká (§ 46a odst. 4 a násl. ZOK ve znění od 1.7.2023); podle přechodného ustanovení zákona č. 33/2020 Sb. bylo tento zápis nutné provést nejpozději do konce března 2021. Na zápis fyzické osoby vykonávající za právnickou osobu funkci jednatele reagovala také změna zákona o základních registrech, jež byla rovněž součástí novely ZOK provedené zákonem č. 33/2020 Sb. (čl. X) a která nabyla účinnosti až dnem 1. 7. 2021 – do 30. 6. 2021 byl problém v tom, že v základních registrech nebyl zapsán údaj o fyzické osobě zastupující jednatele (právnickou osobu), což způsobovalo problémy při doručování přístupových údajů do datové schránky, které jsou zasílány do vlastních rukou fyzické osoby. Od 1. 7. 2021 jsou tyto údaje již součástí základních registrů.

Novela č. 33/2020 Sb. kromě změny ZOK a výše uvedené změny zákona

č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, účinné od 1. 7. 2021 přinesla s účinností od 1. 1. 2021 např. změny těchto zákonů:

• č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – viz výše k této změně, která omezuje rozdělování zisku, pokud jsou v účetnictví vykázány náklady na vývoj,

• č. 358/1992 Sb., notářský řád, ve znění pozdějších předpisů – např. § 80a odst. 1 od 1. 1. 2021 výslovně uvádí, že notářský zápis podle § 80a je určen i pro zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, je-li rozhodováno o skutečnostech, které jsou podmínkou pro zápis do veřejného rejstříku; jednoznačně se tak vztahuje i na vyhotovení notářského zápisu o souhlasu s převodem podílu (o převodu podílu pojednává kapitola 4.1.1). Po zveřejnění stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 204/2015 ze dne 13. 1. 2016 vznikla pochybnost, zda lze udělení souhlasu valné hromady s převodem podílu doložit notářským zápisem podle § 80a notářského řádu jakožto dostatečným podkladem pro zápis převodu do obchodního rejstříku. Od 1. 1. 2021 je výslovně stanoveno, že notář může v tomto případě sepsat notářský zápis podle § 80a a tento zápis může sloužit jako podkladový zápis do obchodního rejstříku.

• č. 89/2012 Sb., OZ – v § 158a výslovně upravuje, že právnické osoby (tedy s. r. o.) musejí uchovávat zápisy z jednání valné hromady po celou dobu své existence. Jedná se o doplnění zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který před 1. 1. 2021 nařizoval tuto povinnost po dobu, po kterou je potřebovaly pro svou činnost, a poté je musely předložit archivní službě k výběru archiválií.

• č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů – kromě rozšíření systému propojení obchodních rejstříků v rámci EU (tzv. BRIS – Business Registers Interconnection System) se nově podle § 66 písm. c) zakládá do sbírky listin i návrh na rozdělení jiných vlastních zdrojů (rozdělování zisku se věnuje kapitola 3.1.1) a především § 105a umožňuje zrušení nekontaktních obchodních korporací, které (ani po výzvě) neuloží do sbírky listin řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období, bez likvidace (zveřejněním účetní závěrky se zabývá kapitola 3.5.4). Pokuta za neuposlechnutí výzvy k uložení listin do sbírky listin podle § 104 zůstala nadále ve výši až 100 000 Kč.

Hlavní změny v právní úpravě s. r. o. v ZOK od 1. 1. 2021:

• peněžitý vklad do základního kapitálu není podle § 23 odst. 2 nutné skládat na zvláštní účet u banky , pokud výše všech vkladů nepřesáhne 20 000 Kč. Bude-li s. r. o. se základním kapitálem 20 000 Kč zakládat jediný zakladatel, může svůj vklad složit např. notáři, který bude správcem vkladů – viz také kapitola 1.1.3;

• nově formulovaná právní úprava podílu na zisku v § 34 výslovně pamatuje také na podíl na jiných vlastních zdrojích (tedy nejen na podíl na zisku) a rovněž je zakotvena možnost rozdělování zisku na základě řádné účetní závěrky až do konce následujícího účetního období; jednoznačně se omezuje rozdělení fondů z přecenění majetku a závazků. Rozdělováním zisku včetně uvedených změn se zabývá kapitola 3.1.1;

• podrobněji jsou upraveny zálohy na podíly na zisku – stručná úprava v § 40 odst. 2 do 31. 12. 2020 byla nahrazena podrobnější úpravou v samostatném § 35. Zálohám na podíly na zisku včetně nové úpravy se věnuje kapitola 3.1.3;

• změny ve smlouvě o výkonu funkce (viz kapitola 3.2.1 a heslo Práva, povinnosti, jednání a odpovědnost členů orgánů společnosti v kapitole 5), jedná se především o důsledky jejího neschválení valnou hromadou (potom by taková smlouva nebyla od 1. 1. 2021 vůbec účinná);

• dílčí změny v úpravě druhů podílů (doplnění odst. 3 a 4 do § 135 a nově vložený § 194a) – viz kapitoly 1.1.2 a 2.2 a heslo Podíl v kapitole 5;

• dílčí změny ve stanovení výše vypořádacího podílu (§ 36) a v naložení s uvolněným podílem podle § 213 a násl. – viz kapitola 4.1.1 a 4.1.5 a heslo Vypořádací podíl v kapitole 5;

• omezení darů společníkům a osobám jim blízkým (§ 40 odst. 5) – viz kapitola 3.3.5 a heslo Zákaz konkurence, střet zájmů a podmínky pro platnost některých smluv v kapitole 5;

1.1 Právní úprava s. r. o.

• dílčí změny ve zprávě o vztazích podle § 82 – viz kapitola 3.5.7 a heslo Podnikatelská seskupení v kapitole 5;

• zvláštní povinnosti při úpadku (viz kapitola 3.5.6 a heslo Práva, povinnosti, jednání a odpovědnost členů orgánů společnosti v kapitole 5). Vydání prospěchu ze smlouvy o výkonu funkce (k této smlouvě viz kapitola 3.2.1) přesunuto od 1. 1. 2021 do § 66 odst. 1 písm. a) (do 31. 12. 2020 upraveno v § 62). Ručení jednatelů podle § 68 účinného do 31. 12. 2020 je od 1. 1. 2021 upraveno tzv. žalobou na doplnění pasiv podle § 66 odst. 1 písm. b). Do 31. 12. 2020 podle § 68 platilo, že bylo-li rozhodnuto o úpadku (tedy až po skončení konkurzu), mohl soud na návrh insolvenčního správce či věřitele rozhodnout o ručení jednatelů (pokud věděli či vědět měli a mohli, že je společnost v úpadku, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem odvrácení úpadku vše potřebné a rozumně předpokladatelné);

• pokud je jednatelem právnická osoba, musí podle odst. 3 doplněného do § 46 (viz heslo Jednatelé v kapitole 5) od 1. 1. 2021 zmocnit fyzickou osobu k výkonu funkce jednatele. Tato úprava brání tzv. řetězení, kdy právnická osoba, která je jednatelem, zmocní k výkonu této funkce

další právnickou osobu atd.

Podle přechodných ustanovení (Čl. II bod 1) zákona č. 33/2020 Sb. bylo povinností upravit do konce roku 2021 společenskou smlouvu či zakladatelskou listinu podle nových ustanovení, pokud by tyto listiny byly v rozporu s právní úpravou platnou od 1. 1. 2021. Toto přechodné ustanovení bylo přijato kvůli změnám pro a. s. – míří např. na povinnost uvést ve stanovách počet hlasů spojených s akciemi bez hlasovacího práva, jestliže zákon přiznává vlastníkovi takové akcie právo na valné hromadě hlasovat (§ 250 odst. 2 písm. e)), nebo na uvedení stanov do souladu s novou úpravou v případě přednostního práva na úpis akcií při zvyšování základního kapitálu (§ 484 odst. 2). U s. r. o. nebyla úprava společenské smlouvy (viz kapitola 2.2) do konce roku 2021 většinou nutná.

Podle dalšího přechodného ustanovení (Čl. II bod 2) bylo povinností do poloviny roku 2021 uložit do sbírky listin listiny, které se zakládají nově – podle doplněného § 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, by se mohlo jednat např. o návrh na rozdělení vlastních zdrojů (k rozdělování zisku viz kapitola 3.1.1). Důsledkem nesplnění této povinnosti může být nařízení likvidace společnosti – ovšem až po výzvě rejstříkového soudu ke splnění této povinnosti.

1.1.6 Evidence skutečných majitelů

Evidence skutečných majitelů je od 1. 6. 2021 upravena samostatným zákonem č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů, předtím (od 1. 1. 2018) byla upravena podstatně mírnějším způsobem v § 118b a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o evidenci skutečných majitelů (dále jen ZESM) byl novelizován s účinností od 1. 10. 2022 zákonem č. 245/2022 Sb. Novela ZESM byla obecně velmi důležitá (od 1. 10. 2022 platí povinnost zápisu skutečného majitele např. i pro společenství vlastníků jednotek), ale její praktický dopad na s. r. o. se společníky – fyzickými osobami byl spíše formálního charakteru. Pokud je však např. s. r. o. vlastněna jiným s. r. o., mohla mít novela ZESM od 1. 10. 2022 zásadní praktický dopad – vzhledem k půlroční účinnosti přechodného ustanovení bylo nutné na tyto změny reagovat do 31. 3. 2023 a od 1. 4. 2023 je např. při kontrolách zápisu evidence skutečného majitele nebo při výplatách podílu na zisku nutné zohlednit i tuto novelu.

Evidence skutečných majitelů (ESM) má svou veřejnou část (https://esm.justice.cz/), kde lze zjistit skutečného majitele, pokud je v evidenci zapsán. Pokud společnost nemá zapsaného žádného skutečného majitele, v ESM se nezobrazí. Veřejná přístupnost údajů o skutečných majitelích (aniž by bylo nutné prokazovat oprávněnost zájmu k získání této informace) je podle Soudního dvora EU (rozsudek ze dne 22. listopadu 2022 ve spojených věcech C-37/20 a C-601/20, WM a Sovim SA proti Luxembourg Business Registers) nepřípustná, a tak by mohla být do budoucna omezena i v ČR – to by však nic nezměnilo na povinnosti zápisu skutečného majitele, ani na důsledcích jeho chybného zápisu.

Zápis v ESM má zásadní vliv na výplatu podílu na zisku – podle § 53 ZESM nesmí obchodní korporace vyplácet podíl na zisku tomu společníkovi, který je skutečným majitelem, pokud tento skutečný majitel není zapsán v ESM.

Nesprávné zápisy v ESM mohou mít vliv i na platnost rozhodování valné hromady – podle § 54 ZESM nesmí skutečný majitel, který není zapsán v ESM, vykonávat na valné hromadě své hlasovací právo.

ESM je poměrně komplikovanou záležitostí. Klíčovou otázkou je pochopitelně určení skutečného majitele. Po novele od 1. 10. 2022 ZESM nerozlišuje, zda je určitá osoba skutečným majitelem z důvodu majetkového prospěchu, který ji náleží, nebo z důvodu svého vlivu na rozhodování

společnosti. Původně (do 30. 9. 2022) ZESM za skutečného majitele považoval:

• koncového příjemce (např. osobu s právem na podíl na zisku přesahujícím 25 % zisku společnosti),

• osobu s koncovým vlivem (např. osobu s alespoň 40 % hlasovacích práv na valné hromadě).

Skutečným majitelem s. r. o. je každá fyzická osoba, která s. r. o. v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje. V případě s. r. o. se základními podíly vlastněnými přímo fyzickými osobami je základním vodítkem výše podílů

– všichni společníci s podílem vyšším než 25 % jsou automaticky skutečnými majiteli. Skutečným majitelem však může být také společník s podílem 25 % a méně – zejména proto, že je ovládající osobou.

Skutečným majitelem je také každá fyzická osoba, která je ovládající osobou s. r. o. (viz kapitola 3.5.7). Vymezení ovládajících osob obsahuje § 74 a násl. ZOK a není nijak snadné; navíc souvisí s problematikou osob jednajících ve shodě (není-li prokázán opak, jsou osobami jednajícími ve shodě např. osoby blízké). Ovládání zakládá alespoň 40% podíl osob jednajících ve shodě, pokud stejným nebo vyšším podílem nenakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě.

Příklad

S. r. o. má 4 společníky – fyzické osoby se základními podíly. Výše podílu společníka A činí 40 % a výše podílů společníků B, C a D činí 20 %; společníci A a B jsou bratři.

Není-li prokázáno, že společníci A a B nejednají ve shodě, je ovládající osobou jak společník A (ten je navíc skutečným majitelem z důvodu výše svého podílu), tak i společník B (ZOK předpokládá, že osoby blízké jednají ve shodě – v tomto případě úhrn podílů společníků A a B činí 60 % a společník B je také ovládající osobou). Jako skuteční majitelé musejí být zapsáni společníci A a B. Pokud by byl zapsán jen společník A a podíly na zisku by byly vyplaceny všem společníkům, musel by jej společník B vrátit.

Příklad

S. r. o. má 5 společníků – fyzických osob se základními podíly, výše podílu každého společníka činí 20 %. Společníci A a B jsou otec a syn.

Není-li prokázáno, že společníci A a B nejednají ve shodě, jsou oba ovládajícími osobami, protože úhrn jejich podílů dosahuje 40 %. V tomto případě musejí být jako skuteční majitelé zapsáni společníci A a B, ačkoliv výše

podílu ani jednoho z nich nepřesahuje 25 %. Pokud by nebyli zapsáni jako skuteční majitelé a byly by jim vyplaceny podíly na zisku, museli by je vrátit.

Za osoby jednající ve shodě (není-li prokázán opak) ZOK považuje např. právnickou osobu a členy jejího statutárního orgánu. V této věci Nejvyšší soud judikoval (rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 2751/2012 ze dne 30. 9. 2014), že toto vymezení osob jednajících ve shodě se použije ve vztahu ke třetím osobám. Je-li tedy společník s podílem nepřesahujícím 25 % současně jednatelem, není skutečným majitelem společnosti z důvodu jednání ve shodě založeného jeho jednatelstvím.

Za osoby jednající ve shodě (není-li prokázán opak) ZOK považuje také společníky jedné s. r. o. Analogicky s výkladem jednání ve shodě z důvodu členství ve statutárním orgánu by měl být předpoklad, že společníci jednají ve shodě, uplatněn pouze ve vztahu ke třetím osobám.

Příklad

S. r. o. XY má 5 společníků – fyzických osob se základními podíly, výše podílu každého společníka činí 20 %. Společníci A a B jsou zároveň společníky jiné s. r. o., YZ.

Není-li prokázáno, že společníci A a B nejednají ve shodě, jsou oba ovládajícími osobami, protože úhrn jejich podílů dosahuje 40 %. V tomto případě musejí být jako skuteční majitelé zapsáni společníci A a B, ačkoliv výše podílu ani jednoho z nich nepřesahuje 25 %. Pokud by nebyli zapsáni jako skuteční majitelé a byly by jim vyplaceny podíly na zisku, museli by je vrátit.

U s. r. o. YZ by byli společníci A a B také osobami jednajícími ve shodě (z důvodu, že jsou společníky s. r. o. XY), a pokud by úhrn jejich podílů na s. r. o. YZ dosáhl 40 %, byli by také skutečnými majiteli s. r. o. YZ.

Novela ZESM od 1. 10. 2022 rozšířila okruh skutečných majitelů především o fyzické osoby s nepřímým podílem – jestliže pan či paní A ovládá společnost YZ a podíl společnosti YZ na s. r. o. XY přesahuje 25 %, je od 1. 10. 2022 pan či paní A automaticky skutečným majitelem s. r. o. XY. Tyto osoby (pokud nebyly ovládajícími osobami k 30. 9. 2022 z jiného důvodu) byly chráněny v půlročním přechodném období do 1. 4. 2023 a např. jim mohl být v tomto mezidobí vyplacen podíl na zisku, i když nebyli zapsáni jako skuteční majitelé.

Při stanovení základu daně z příjmů se vychází z účetnictví a podle principů účetnictví (podvojného) tedy např. s. r. o. musí:

• zdanit výnosy bez ohledu na to, zda a kdy jí byly uhrazeny (např. výnos z prodeje zboží uskutečněného v roce 2023 je nutno zdanit za rok 2023, i když bude uhrazen až v roce 2024),

• u nákladů dodržovat princip věcné souvislosti s výnosy (např. náklady na zboží pořízené v roce 2023 a prodané až v roce 2024 jsou nákladem roku 2024),

• u nákladů dodržovat princip časové souvislosti (např. nájemné na rok 2024 uhrazené v roce 2023 je nákladem roku 2024).

Ačkoliv nemůžeme informační hodnotu účetnictví přeceňovat, lze vyčíst při správně vedeném účetnictví z účetních výkazů velice důležité informace. Následující text na jednoduchém příkladu vysvětluje, jak chápat účetní hodnotu společnosti vyjádřenou v rozvaze, tedy v nesmírně důležité části účetní závěrky.

Příklad

Zadání:

• společnost se zabývá nákupem a prodejem zboží, každý rok bylo prodáno zboží s pořizovací cenou 8 000 000 Kč za 10 000 000 Kč;

• základní kapitál 200 000 Kč, peněžní vklady do základního kapitálu 200 000 Kč byly splaceny ještě před vznikem společnosti;

• účetní zisk za první účetní období 1 000 000 Kč;

• účetní zisk za druhé účetní období 1 000 000 Kč;

• rozhodnutí o výplatě podílů na zisku ve výši 500 000 Kč po uplynutí prvního účetního období (v průběhu druhého účetního období), podíly na zisku byly v průběhu druhého účetního období vyplaceny;

• výnosy každého jednotlivého účetního období činily 10 000 000 Kč;

• náklady na prodané zboží v každém jednotlivém účetním období byly 8 000 000 Kč;

• další náklady (zahrnuje i daň z příjmů právnických osob) každého jednotlivého účetního období činily 1 000 000 Kč;

• celkem za obě účetní období nakoupeno zboží za 20 000 000 Kč;

• hodnota skladu ke konci druhého účetního období 4 000 000 Kč;

• pohledávky ke konci druhého účetního období nejsou;

• závazky ke konci druhého účetního období ve výši 3 000 000 Kč (např. zápůjčka);

• stav peněžních prostředků ke konci druhého účetního období

činí 700 000 Kč.

Zachycení v rozvaze ke konci druhého účetního období:

AktivaPasiva

zboží4 000 000 základní kapitál200 000 peníze700 000

nerozdělený zisk minulých let500 000

výsledek hospodaření

běžného účetního období 1 000 000

vlastní kapitál celkem1 700 000

závazky3 000 000

celkem4 700 000celkem4 700 000

Rozbor:

V uvedeném případě vlastní kapitál společnosti činí 1 700 000 Kč – základní kapitál + zisk za obě účetní období (2 × 1 000 000 Kč) snížený o rozdělený zisk za první účetní období (500 000 Kč). Ačkoliv má společnost ke konci druhého účetního období peníze pouze ve výši 700 000 Kč a navíc dluh 3 000 000 Kč, její účetní hodnota odpovídá hodnotě vlastního kapitálu. Kromě peněz (700 000 Kč) totiž společnost vlastní ke konci druhého účetního období také zásoby s pořizovací cenou 4 000 000 Kč, aktiva tedy činí 4 700 000 Kč a po odečtení dluhu 3 000 000 Kč se dostáváme na částku 1 700 000 Kč, tedy na částku odpovídající účetní hodnotě společnosti. Pokud je účetnictví vedeno správně, tak musí být zásoby v účetní hodnotě 4 000 000 Kč zpeněžitelné také za nejméně 4 000 000 Kč. Kdyby tomu tak nebylo (např. část zboží by bylo možné prodat pouze pod pořizovací cenou), muselo by to být v účetnictví zachyceno. Účetnictví však neumí zachytit zvýšení hodnoty skladovaného zboží.

Praxe je pochopitelně mnohem složitější než uvedený příklad. Přesto však uvedený jednoduchý příklad jasně ukazuje, že účetní hodnota společnosti daná zejména součtem základního kapitálu a účetního zisku, který zůstal nerozdělen, musí mít vždy odpovídající protihodnotu na straně aktiv po odečtení pasiv nevykazovaných ve vlastním kapitálu. Lze vyslovit závěr, že kdyby společnost zpeněžila svá veškerá aktiva za účetní hodnotu a splatila by své veškeré závazky, měla by peníze ve výši účetní hodnoty společnosti. Účetnictví neumí zachytit případnou vyšší tržní hodnotu majetkových hodnot společnosti, než odpovídá hodnotě účetní. Také neumí zachytit některé majetkové hodnoty (např. vlastní know-how). Platí tedy,

že při správně vedeném účetnictví je skutečná hodnota společnosti minimálně na úrovni účetní hodnoty společnosti, nikdy nemůže být nižší.

Společenská smlouva může určit druhy podílů, se kterými jsou spojena nejrůznější práva a povinnosti. Např. by se mohlo jednat o podíl s prioritním právem na podíl na zisku určeném k rozdělení – k příslušnému podílu tohoto druhu by kupříkladu náležel podíl na zisku 10 % z částky zisku určené valnou hromadou k výplatě, nejméně však 100 000 Kč a nejvíce do částky určené k rozdělení připadající na podíly tohoto druhu. S podílem může být spojeno např. právo na rozhodující hlas při rozhodování valné hromady o některých otázkách atd.

Podíly na zisku stejného druhu je nutné označit – např. slovně („s pevným podílem na zisku“, „s přednostním právem na podíl na zisku“, „s rozhodujícím hlasem při volbě jednatele“) nebo označením písmenem („A“, „B“) apod. Otázkou je, zda se jedná o podíly různého druhu v situaci, kdy společenská smlouva podíl, ke kterému se vztahuje 10% vklad do základního kapitálu, určí v jiné výši (např. 5 % nebo 20 %) – v tomto případě se pravděpodobně o základní podíl nejedná a mělo by to být ve společenské smlouvě (a také v zápisu v obchodním rejstříku) zohledněno. Obdobně by mělo být postupováno, pokud by společenská smlouva modifikovala podíl na zisku, vypořádací podíl či podíl na likvidačním zůstatku odchylně od výše podílu.

Společenská smlouva asi obvykle nebude společníky zavazovat k práci pro společnost, ale i tato povinnost může být s určitým druhem podílu spojena, jak i ZOK předpokládá v § 211 odst. 2. Pokud by společenská smlouva nařizovala společníkovi podílet se na činnosti společnosti (jinak než výkonem funkce jednatele), bylo by vhodné tuto povinnost konkretizovat včetně např. pravidel pro odměňování za tuto činnost. Pokud by společenská smlouva společníky nezavazovala k práci pro společnost, ale společníci pro společnost pracovat budou, může společenská smlouva i tento případný vztah upravit – např. tak, že pokud se společník podílí svou prací na činnosti společnosti a nejde o činnost jednatele, řídí se tento vztah přiměřeně smlouvou o příkazu a odměnu schvalují ostatní společníci.

Společenská smlouva může určit, že jeden společník má více podílů stejného druhu (§ 135 odst. 2 – viz heslo Podíl v kapitole 5). Tato možnost je odůvodňována jako usnadnění případného převodu jen části podílů. Při převodu lze podíl rozdělit (§ 43 odst. 2 ZOK), avšak jen se souhlasem valné hromady. Více podílů stejného druhu by tedy mohlo zjednodušit převod volně převoditelných podílů. Z daňového hlediska nepřináší více podílů žádný rozdíl oproti jednomu podílu (viz kapitola 4.1).

Zákaz konkurence

U s. r. o. je důležité ustanovení ZOK o zákazu konkurence jednatelů (§ 199 ZOK – viz heslo Zákaz konkurence, střet zájmů a podmínky pro platnost některých smluv v kapitole 5), které může společenská smlouva rozšířit i na společníky. Od 1. 1. 2021 již sice § 199 ZOK neobsahuje výslovnou úpravu možnosti zákazu konkurenčního jednání společníků, nicméně se souhlasem společníků podle § 171 odst. 2 ZOK nic nebrání upravit tento zákaz ve společenské smlouvě. Pro překročení zákazu konkurence podle § 199 ZOK platí, že jde o jednání platné s důsledky uvedenými v § 5 ZOK (vydání prospěchu z jednání překračujícího zákonný zákaz konkurence).

Úprava zákazu konkurence v ZOK umožňuje, aby bylo konkurenční jednání jednatelů v souladu se zákonem, pokud s tímto jednáním vysloví souhlas všichni společníci. Lze tedy konstatovat, že od 1. 1. 2014 nemůže zákaz konkurence porušit ten jednatel, který je zároveň jediným společníkem – vždy je tedy zákaz konkurence prolomen souhlasem všech společníků.

Podle ZOK není konkurenčním jednáním, pokud jednatel vstupuje do obchodních vztahů se společností. Na toto jednání dopadají pravidla o střetu zájmů podle § 55 ZOK (viz heslo Zákaz konkurence, střet zájmů a podmínky pro platnost některých smluv v kapitole 5). Uzavírá-li jednatel se společností jakoukoliv smlouvu, platí pro něj informační povinnost vůči valné hromadě, která mu uzavření této smlouvy může zakázat. Splněním informační povinnosti je pak uzavření smlouvy mezi jednatelem a „jeho“ společností platné. Pro uzavření pracovněprávního vztahu platila do 31. 12. 2020 odlišná pravidla – § 61 odst. 3 ZOK podmiňoval její platnost souhlasem valné hromady.

Z daňového hlediska je důležité, že jednání překračující zákaz konkurence (např. jednatelem společnosti zabývající se realitní činností je osoba, která na základě vlastního živnostenského oprávnění sama uzavírá realitní obchody mimo společnost) je jednáním platným. Nedodržení pravidel § 55 ZOK pro uzavírání smluv s vlastní společností (tedy fakturace vlastní společnosti za činnost, která se nepřekrývá s činností společnosti) sice zakládá neplatnost tohoto jednání, ale rozhodně nejde o jednání absolutně neplatné a třetí osoba (např. správce daně) se této neplatnosti nemůže domáhat.

Zajímavý závěr k zákazu konkurence přijal Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1702/2002 ze dne 26. 2. 2004. Jednalo se o situaci, kdy měl jednatel uzavřít v rozporu se zákazem konkurence kontrakt se třetí osobou a v důsledku autonehody se tento rozjednaný kontrakt nakonec

3.2

nerealizoval. Jednatel potom po viníkovi autonehody žádal náhradu ušlého zisku. Nejvyšší soud v této věci judikoval, že: „…uzav ení kontraktu v rozporu se zákazem konkurence je výkonem práv v rozporu s dobrými mravy a jako takové podle § 265 ObchZ nepožívá právní ochrany a poškozenému jednateli nenáleží náhrada vzniklé škody podle § 442 odst. 1 Ob Z.“

Uvedený judikát sice nelze automaticky vztáhnout na právní stav od 1. 1. 2014, ale lze očekávat, že s jiným odůvodněním by soud dospěl ke stejnému závěru, že jednání překračující zákaz konkurence nepožívá právní ochrany.

Pracovněprávní, resp. daňové hledisko fakturace

Při klasifikaci činnosti společníka pro společnost jako činnosti závislé je třeba odlišovat tyto roviny:

• rovinu pracovněprávních předpisů,

• rovinu zdanění podle ZDP.

Pracovněprávní pohled na fakturaci společníků

Z pohledu pracovněprávních předpisů je třeba vycházet z vymezení závislé práce podle zákoníku práce . K tomuto vymezení lze odkázat na shrnující rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 46/2013–35 ze dne 13. 2. 2014, který byl ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 5/2014 pod č. 3027 (zaměstnanost – znaky závislé práce).

Rozsudek upozorňuje, že pojem závislé práce (z pohledu pracovněprávních předpisů) je třeba vykládat i s ohledem na rozsudky Soudního dvora EU (konkrétně je v bodě 20 upozorněno mimo jiné na rozsudek ve věci C-179/90, Merci convenzionali porto di Genova SpA v. Siderurgica Gabrielli SpA ze dne 10. 12. 1991).

Shrnutí judikatury Soudního dvora k pojmu „zaměstnanec“, resp. „pracovník“ lze nalézt ve stanovisku generálního advokáta Yvese Bota k rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ve věci C-232/09 Dita Danosa v. LKB Līzings SIA ze dne 11. 11. 2010. Rozsudek se zabývá odvoláním těhotné jednatelky lotyšské společnosti, kterým byla této jednatelce přiznána ochrana „zaměstnankyně“ pro účely směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. 10. 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Generální advokát zde mimo jiné komentuje:

• Rozsudek ve věci Asscher ze dne 27. 6. 1996, kde měl Soudní dvůr za to, že ředitel společnosti, který byl jejím jediným akcionářem, nevykonává

Odměňování společníků, jednatelů a členů dozorčí rady

svou činnost v rámci vztahu podřízenosti, takže nemůže být považován za pracovníka (zaměstnance) – z důvodu, že se takový řídící pracovník nenachází pod vedením žádné jiné osoby ani žádného orgánu, které by on sám nekontroloval. Toto však automaticky neplatí pro manželku ředitele. (body 70, 71 a 74 stanoviska generálního advokáta);

• Rozsudek ve věci Merci convenzionali porto di Genova SpA ze dne 10. 12. 1991. Tento rozsudek generální advokát komentuje tak, že pracovníci společností zajišťujících námořní přepravu, kteří byli pověřeni činnostmi souvisejícími s vykládkou zboží, mohou být ve vztahu podřízenosti vůči podniku i v případě, kdy tito pracovníci byli společníky uvedených společností (bod 72 stanoviska generálního advokáta).

I když se výše uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 46/2013–35 ze dne 13. 2. 2014 k vymezení závislé činnosti týkal věcně úplně jiného problému (tzv. švarcsystému ve vztahu příbuzných fyzických osob), je (zejména v kontextu judikatury Soudního dvora EU) plně použitelný na vztah společníka a společnosti. Vykonává-li tedy jediný společník a zároveň jediný jednatel pro společnost jinou práci, než je výkon funkce jednatele, např. na základě smlouvy o příkazu, rozhodně nemůže jít o závislou práci podle pracovněprávních předpisů ani tedy o tzv. zakázaný švarcsystém (ve smyslu zákona o zaměstnanosti). To však neznamená, že by uvedená činnost neměla být posouzena jako závislá činnost z pohledu zdanění příslušného příjmu jako příjmu ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP. Jak je vysvětleno v kapitole 6.2.4 v části věnované samokontraktaci, nemělo by být vyloučeno uzavření pracovněprávního vztahu mezi s. r. o. a jejím jediným společníkem a současně jednatelem – jedná se však o otázku dosud jednoznačně nevyřešenou.

Daňová stránka fakturace společníků

ZDP bohužel nemá zcela jednoznačně vymezené hranice mezi příjmy patřícími u fyzických osob do jednotlivých dílčích základů daně, resp. tyto hranice jsou v praxi mnohdy obtížně určitelné.

Jde o to, že příjem společníka za práci pro společnost je uveden bez jakýchkoliv výjimek v § 6 odst. 1 ZDP (příjmy ze závislé činnosti) a např. příjem ze živnosti je uveden v § 7 odst. 1 ZDP (příjmy ze samostatné činnosti).

Tento stav je zcela jednoznačně nutné vykládat tak, že pokud činnost společníka pro společnost naplňuje znaky podnikání podle OZ (výdělečná činnost vykonávaná samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku), patří příjem společníka do dílčího základu daně podle § 7 ZDP.

Příklad – „nepřímé podílení se“

S. r. o. A má 20% podíl na s. r. o. B, kde disponuje 25 % hlasovacích práv. s. r. o. B má 50% podíl na s. r. o. C. s. r. o. C drží 40 % akciové společnosti D.

Jedná se o spojené osoby?

Ano, spojenými osobami jsou osoby:

– A a B,

– B a C, – C a D,

– A a C,

– A a D,

– B a D.

Rozebíraná nepřímost se podle mého názoru netýká osob s podílem na kapitálu či hlasovacích právech do 25 %, jak je vysvětleno výše. Netýká se ani jiných než ekonomických nástrojů prosazování zájmů, tedy ani vztahu společnosti a milenky jejího jednatele (pozor však na úpravu podnikatelských seskupení).

Druhá skupina spojených osob je tvořena osobami jinak spojenými (§ 23 odst. 7 písm. b) ZDP).

b) Jinak spojené osoby jsou vymezeny takto:

„1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,

2. kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemn osobami jinak spojenými. Za jinak spojené osoby se nepovažují osoby, kdy je jedna osoba lenem dozor ích rad obou osob,

3. ovládající a ovládané a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou,

4. blízké,

5. které vytvo ily právní vztah p evážn za ú elem snížení základu dan nebo zvýšení da ové ztráty.“

Ad b1) Podílení se na vedení nebo kontrole

Co je míněno pojmem „podílení se na vedení nebo kontrole“, ZDP nevysvětluje. Pouze uvádí, že účast v kontrolní komisi nebo obdobném kontrolním orgánu a provádění kontroly za úplatu se nepovažuje za podílení se na kontrole.

Při výkladu pojmu podílení se na vedení nebo kontrole lze vycházet z judikatury k ustanovení § 23 odst. 7 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2003,

3.3 Převody majetku a poskytování služeb mezi spojenými osobami

podle kterého se za spojené osoby mimo jiné považovaly osoby účastnící se přímo nebo nepřímo na vedení či kontrole. Od 1. 1. 2004 ZDP používá jen pojem vedení, ale tím je nutno rozumět i nepřímé vedení. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 7 Afs 186/2006–96 ze dne 19. 12. 2007 (obdobně v rozhodnutí sp. zn. 2 Afs 165/2006–114 ze dne 7. 11. 2007), řešil otázku spojených osob v případě půjčky, kterou s. r. o. přijala od a. s. a dva stejní pánové byli zároveň členy představenstva a. s. a zároveň jednateli s. r. o. Pojem „vedení“ vyložil NSS takto:

„Pojem ,vedení je v zákon o daních z p íjm užíván nepochybn v souvislosti s obchodními spole nostmi a družstvy. Obchodní zákoník zná legální pojem „obchodního vedení“ (viz zejm. jeho § 81, § 97 odst. 1, § 134, § 192 odst. 1, jež charakterizují, které orgány jednotlivých spole ností obchodní vedení vykonávají). Obchodním vedením se rozumí ízení spole nosti, tj. zejména organizování a ízení její podnikatelské innosti, v etn rozhodování o podnikatelských zám rech. Obchodní vedení tedy ve své podstat sm uje dovnit spole nosti, na rozdíl od jednání jménem spole nosti. S ním je nelze ztotož ovat. N kdy na rozhodnutí u in né v rámci obchodního vedení navazuje jednání jménem spole nosti, a to tam, kde je k realizaci rozhodnutí (nap . o ur ité obchodní strategii) nutné právní jednání v i t etím osobám (viz v podrobnostech nap . Štenglová/Plíva/Tomsa a kol.: Obchodní zákoník. komentá . 6. vyd., Praha 2001, str. 346, komentá k § 81). Z povahy v ci plyne, že obchodní vedení, stejn jako jednání spole nosti ,navenek , mohou p ímo vykonávat pouze fyzické osoby.

,Obchodní vedení ve smyslu obchodního zákoníku však nelze zcela ztotož ovat s pojmem ,vedení užívaným zákonem o daních z p íjm v § 25 odst. 1 písm. w) a § 23 odst. 7, jakkoliv jsou si významov oba pojmy blízké. Pod pojmem ,vedení budou nepochybn zahrnuty všechny formy ,obchodního vedení , vedle toho tam však budou spadat i n které další formy ovliv ování konkrétní innosti obchodní spole nosti, a to takové, které mají podstatný vliv na její hospoda ení, a tedy zprost edkovan i na výši její da ové povinnosti z hlediska dan z p íjm právnických osob. Ú astí na ,vedení je proto nutno rozum t zejména výkon funkce statutárního orgánu i lenství v takovém orgánu, lenství v jiném podobném orgánu, jako nap . v dozor í rad a v n kterých p ípadech i výkon funkce lena vrcholového vedení spole nosti, má-li takový len podle spole enské smlouvy i stanov nebo n jakého vnit ního p edpisu spole nosti podstatný vliv na hospoda ení spole nosti (je-li nap . oprávn n jménem spole nosti p ijímat pro ni p j ky na ástky ádov srovnatelné s jejím základním kapitálem).

Ú ast na vedení ve smyslu § 25 odst. 1 písm. w) zákona o daních z p íjm m že mít jednak formu p ímou, a to tehdy, když poskytovatel úv ru (p j ky) se sám osobn

ú astní na vedení p íjemce p j ky. To je myslitelné pouze v p ípad , že poskytovatelem je fyzická osoba.“

„Nepřímé vedení“ vyložil NSS takto:

„Další formou je forma nep ímá, která je p edstavitelná zejména tak, že osoby, které se ú astní na vedení poskytovatele úv ru (p j ky), je-li tento obchodní spole ností i družstvem, tj. zejména jeho statutární orgány, lenové jeho statutárních orgán , lenové jeho dozor í rady i n kte í další p íslušníci vrcholového vedení, jsou zárove ú astni na vedení p íjemce p j ky. Ú ast na vedení ve form nep ímé se tak d je personálním propojením vedení obou právnických osob, které umož uje fyzickým osobám, jež se na vedení obou ú astní, mít pot ebné informace o hospoda ení obou spole ností a na základ toho optimalizovat da ovou povinnost.“

K „nepřímému vedení“ se NSS vyjádřil také v rozhodnutí sp. zn. 7 Afs 22/2007-106 ze dne 27. 9. 2007, které se týkalo úsporných vkladů (posouzených však jako půjčky) přijatých s. r. o. též od společníků s menším než 25% podílem, kteří nebyli jednateli. V tomto případě dospěl NSS k závěru, že nepřímé vedení:

„zahrnuje i majetkovou ú ast vkladatel , kte í jsou spole níci st žovatelky. Spole níci spole nosti s ru ením omezeným totiž vykonávají svá práva týkající se ízení spole nosti a kontroly její innosti na valné hromad v rozsahu a zp sobem uvedeným ve spole enské smlouv , pop . ve stanovách (srov. § 122 a násl. obch. zák.). Tímto zp sobem se tak podílí nep ímo ízení spole nosti, kdežto p ímé vedení spole nosti náleží jednatel m (srov. § 134 obch. zák.).“

Obdobný názor vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 2 Afs 165/2006 ze dne 7. 11. 2007, který se zabýval vymezením spojených osob v § 23 odst. 7 ZDP od 1. 1. 2004 (předchozí judikatura se vztahovala k vymezení spojených osob v § 23 odst. 7 ZDP ve znění účinném před 1. 1. 2004, které nebylo zcela identické se současnou úpravou).

Příklad – „podílení se na vedení“

Uveďte příklady „podílení se na vedení“?

Účastí na „vedení“ je podle judikatury nutno rozumět zejména výkon funkce jednatele, členství v dozorčí radě a v některých případech i výkon funkce člena vrcholového vedení společnosti, má-li takový člen podle společenské smlouvy či stanov nebo nějakého vnitřního předpisu společnosti podstatný vliv na hospodaření společnosti (je-li např. oprávněn jménem společnosti přijímat pro ni půjčky na částky řádově srovnatelné s jejím základním kapitálem).

3.3 Převody majetku a poskytování služeb mezi spojenými osobami

ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz

www.anag.cz