9788072529797

Domov espressa, kávy, která zm

ěnila svět

Rok 1906, Milán: světu bylo představeno první café espresso, kdy ž obchodní partneř i Pavoni a Bezzera uvedli na veletrhu své tlakové př ístroje na př ípravu kávy. Jednalo se o předchůdce v šech moderních kávovar ů na př ípravu espressa.

podvržená) praví, že papež Klement VIII. (1536–1605)

tomuto islámskému nápoji požehnal a povolil k řesťanů m jeho konzumaci, čím ž umož nil ší ř ení kávy např íč Itálií.

Bez ohledu na pravost tohoto př íb ěhu se káva v Itálii uchytila pom ě rn ě rychle. První kavárna (ca etteria) byla otev ř ena v Benátkách v polovině 17. století. Do š lo k př evzetí konceptu kavárny známého z Turecka a Arabského poloostrova a k jeho uzpůsobení západu. Tato centra socializace, zábavy a liberalizace se poté za č ala rychle š í ř it i v dal š ích evropsk ý ch zemích. V Itálii se dnes espresso b ěžně konzumuje al banco (u pultu), někdy spole čně se sladk ý m pe čivem, a to v rámci rituálu, kter ý lze opakovat i několikrát denně.

Itálie je domovem espressa – malého kávového nápoje s ohromn ý m celosvětov ý m vlivem. Un café (espresso) je koncentrovan ý v ý ta ž ek z kávy vyráb ěn ý př ístrojem na espresso a základ stovek nápoj ů založ en ých na kávě. Italská celonárodní láska ke kávě, trvající staletí, nijak neochabla: dnes se espresso př ipravuje ve zhruba 150 000 kavárnách po celé zemi a z pr ůzkumů vypl ý vá, že devadesát procent dospěl ých Italů pilo v uplynul ých 24 hodinách kávu.

Koncem šestnáctého století se zprávy o kávě začaly ší ř it za hranice Osmanské ř íše, kdy ž několik léka řů, botanik ů a cestovatelů popsalo nápoj, s ním ž se setkali v Turecku a Egyptě. P řestože neznáme přesné datum, kdy káva dorazila do Evropy, obecně se má za to, že jako první se s ní setkali Benátčané, a to díky sv ý m obchodním styk ů m a blízkosti Turecka ( Řecko a některé další soudobé evropské státy byly v té době součástí Osmanské ř í š e). Botanick ý popis kávy byl zveř ejněn v Itálii v roce 1592 a oblíbená legenda (a č

V roce 1819 francouzsk ý klempí ř vynalezl př ekláp ě cí konvici na p ř ekapávanou kávu zvanou la cuccuma . Díky tomuto vynálezu si mohli doma př ipravovat a vychutnávat dobrou kávu i méně movití lidé, kte ř í si nemohli dovolit nav š t ě vovat kavárny.

V Neapoli se jí sice ř íká la cuccuma , mimo mě sto v š ak tento styl konvice na př ípravu kávy získal jméno la ca ettiera napoletana (neapolská konvice na kávu). V Itálii z ůstala oblíbená a ž do vynálezu moka konvič ky v roce 1933.

Moka konvič ka, která k prohnání horké vody skrz kávu pou ž ívá tlak, se ukázala jako rychlejš í

a snazší způsob př ípravy kávy na sporáku. Netrvalo dlouho a stala se nejoblíbenější domácí metodou př ípravy kávy v Itálii. Nyní na moka konvičku narazíte od Dominikánské republiky a ž po Austrálii a k jejímu označení se používá řada názv ů: ca ettiera , greca , cafetera , macchinetta nebo la cafetera italiana .

Jelikož moka konvička využívá k př ípravě kávy tlak, bý vá často naz ý vána sporákov ý př ístroj na espresso –ale protože tlak je v tomto př ípadě ni žší než u klasick ých př ístrojů na espresso, není café della moka (moka káva) pova žována za opravdové espresso.

Motivem k vynálezu kávovaru na př ípravu espressa bylo pohodlí. P ř ed jeho př edstavením zabrala př íprava kávy a ž pět minut. Jak ale počet kaváren např íč Evropou rostl, vynálezci viděli př ílež itost k vytvoř ení komer čního př ístroje, kter ý by pomohl cel ý proces urychlit. 19. století bylo érou páry, tak že dávalo smysl vyu ž ít tlak páry i k př ípravě kávy.

Vynález espressa byl produktem své doby: ve stejné dob ě se vynálezy a patenty související s podobnou technologií objevovaly po celé Evropě. První kr ůček je obvykle př isuzován jistému mu ž i jménem Angelo Moriondo z italského kraje Piemont, kter ý si koncem 19. století nechal patentovat př ístroj na př ípravu kávy poháněn ý párou, a čkoli se zdá, že jeho př ístroj nebyl nikdy vyráběn komer čně.

Italské kávové směsi na espresso jsou tvořeny převážně kávou arabica , do řady z nich se však př idává trochu robusty, která pomáhá vytvoř it v ý tečnou kávovou pěnu crema , pova žovanou za nezbytnou náležitost správného espressa.

V roce 1901 získal Luigi Bezzera patent na sv ů j vlastní kávovar. Bezzera pracoval se sv ý m obchodním partnerem Desideriem Pavonim na v ý robě a vylepšení př ístroje a na světovém veletrhu Milan International, kter ý se konal v roce 1906, světu př edstavili moderní ca é espresso. Jednalo se o první př ístroje schopné v jednu chvíli vyrábět jen jeden š álek, jehož př íprava údajně trvala zhruba 45 vteř in. Technologie se vyvíjela a dal ší v ý robci a vynálezci př ístroj stále inovovali, dokud Achille Gaggia v roce 1946 nevyvinul a nevyrobil praktick ý model. Tento př ístroj byl pů vodně poháněn ručně a jednalo se o první stroj produkující cremu , lahodnou p ěnu nacházející se na vr š ku dobrého espressa. Z tohoto

stroje se postupně vyvinul moderní, elekt ř inou poháněn ý kávovar na espresso, jak ý známe dnes. Italské kávové směsi na espresso jsou tvoř eny př evá ž ně kávou arabica , do ř ady z nich se v š ak př idává trocha robusty, která pomáhá vytvoř it v ý te čnou kávovou p ěnu crema , pova žovanou za nezbytnou nálež itost správného espressa.

Netrvalo dlouho a tyto italské př ístroje se za čaly vyvá žet do celého světa, a nápoje založené na espressu se tak dostaly do rukou konzument ů m od Londý na po Peking. Ší ř ení italské kávové kultury napomohla rozsáhlá emigrace Italů po druhé světové válce – ať se Italové vydali kamkoliv, zanedlouho se tam za čaly dová žet př ístroje na espresso. V mnoha těchto zemích se káva konzumovala ji ž stovky let, ale tamní kávové nápoje měly daleko do ručně př ipravovaného espressa, na které byli Italové zvyklí.

Padesátá a šedesátá léta 20. století se stala érou espressa, a to od Spojeného království a ž po Austrálii.

V Londý ně Italové pomohli ož ivit bombardováním poš kozenou č tvr ť Soho budováním ž ivotem pulzujících kaváren. Jelikož byli zděšení tím, co se v Anglii tenkrát pova žovalo za kávu, rozhodli se dovézt do země př ístroje, kávová zrna a kávové styly a současně pokra čovali v zakládání př átelsk ých sousedsk ých kaváren hodn ých jejich domoviny.

Zjistíte, že kávová kultura se liší i v rámci Itálie: v Turíně se čokoláda a káva perfektně snoubí v nápoji zvaném bicerin, kdy se horká čokoláda, káva a šlehačka nebo mléko vrství na sebe do nízké sklenice.

P ř estož e si ř ada nápoj ů založ en ých na espressu uchovala své italské názvy i mimo Itálii, tato slova často neodpovídají tomu, co byste na š li ve svém š álku, pokud byste si stejn ý nápoj dali na Apeninském

poloostrově. Vý raz latte v ital štině jednoduše znamená mléko. Tak že pokud netou ž íte po sklenici studeného mléka, musíte si objednat ca è latte (kávu a mléko). Piccolo latte (malé latte, ristretto s trochou mléčné pěny navrchu) má sice italsk ý název, ale ve skutečnosti se má za to, že bylo vynalezeno v Austrálii. V Itálii si můžete dát ca è macchiato, espresso s trochou mléčné pěny. Pokud tou ž íte po kávě s velk ý m obsahem mléka, zvolte cappuccino, které se tradičně sestává z jedné t ř etiny espressa, jedné t ř etiny horkého mléka a jedné t ř etiny mléčné pěny (nikdy byste si ho ov šem neměli objednávat po poledni, protože je pova žováno za snída ňov ý nápoj). Ca è con panna znamená, že dostanete espresso s porcí š leha čky, zatímco ca è corretto (v př ekladu „opravená káva“) je espresso s trochou grappy, sambucy nebo brandy.

Ať se Italové vydali kamkoliv, zanedlouho se tam za čaly dová žet př ístroje na espresso. V mnoha těchto zemích se káva konzumovala ji ž stovky let, ale tamní kávové nápoje měly daleko do ručně př ipravovaného espressa, na které byli Italové zvyklí.

Espresso lze p ř ipravit jako ristretto (omezené nebo zkrácené), normale (normální) nebo lungo (dlouhé), kdy se stejn ý m množstvím kávy nechá protéct méně či více vody. P ř estože váha kávy je stejná, kávová zrna se melou r ů zně, aby bylo mož né kontrolovat pr ůtok a zajistit, ž e extrakce kávy nebude nadměrná, nebo naopak nedostate čná. Nejznámější dezert v italsk ý ch restauracích, a ogato al ca è (v př ekladu „utopen ý v kávě“), je horké espresso nalité na sladkou vanilkovou zmrzlinu nebo smetanovou zmrzlinu or di latte a zamilovali si ho lidé po celém svět ě.

Zjistíte, že kávová kultura se liší i v rámci Itálie: v Turíně se čokoláda a káva perfektně snoubí v nápoji zvaném bicerin , kdy se horká čokoláda, káva a šleha čka nebo mléko vrství na sebe do nízké sklenice. Ca è marocchino, které bylo vynalezeno v Alessandrii, dalším městě v kraji Piemont, znamená, že se k espressu př idá vrstva kakaového prá š ku a navrch dal ší vrstva mléčné pěny. V Turíně byla vynalezena čokoládová a lískooř íšková pasta zvaná gianduja a v nápojích v piemontském kraji se někdy pou ž ívá namísto čokolády.

V nápojov ých lístcích italsk ých kaváren se v poslední době objevily desítky nov ých nabídek, jako např íklad ca è al ginseng, směs kávy a ženšenu, která si získala oblibu v Asii a nyní je hitem i v Itálii. Další je ca è shakerato, kdy se espresso a kostky ledu v koktejlovém šejkru smíchají se základním cukrov ý m sirupem a nápoj se servíruje ve sklenici na martini.

Italská kávová kultura sahá dál než jen ke kávov ý m zrnů m, vybavení a místu, kde se káva konzumuje.

Jednotlivé tradice a kultury zde mají hluboké koř eny a např íč zemí se liší. V mnoha kavárnách budete muset nejprve najít pokladnu, kde za sv ů j nápoj zaplatíte, a a ž poté si můžete u baristy objednat tak, že na něj budete mávat papírovou účtenkou, abyste mezi zástupem pravideln ých host ů upoutali jeho pozornost.

Ca è sospeso (v př ekladu odložená nebo zavěšená káva) je dobročinná tradice, která započala koncem 19. století v Neapoli. Zákazník zaplatí dvě kávy, ale vypije jen jednu a druhou nechá jako anonymní akt dobročinnosti. Zákazník, kter ý př ijde po něm, si může objednat ca è sospeso a dostane kávu zdarma.

Od kavárny Ca è Florian v Benátkách p ř es Ca è Gilli ve Florencii a ž po Gran Ca è Gambrinus v Neapoli (protilehlá strana a následující dvojstrana) praktikují italské historické kavárny nadále dlouho zavedené tradice v prostorách s nádhern ý mi interiéry.

Ca è espresso

Káva espresso

P ř ístroj na př ípravu espressa byl vynalezen počátkem 20. století v Itálii a od té doby v ý znamně ovliv ňuje kávovou

kulturu po celém světě. Espresso v Itálii stále vládne: 93 procent veš keré vypité kávy je př ipraveno jako espresso.

Tato koncentrovaná, chutná a aromatická káva se př ipravuje tak, že se v př ístroji horká voda tlakem prožene jemně namlet ý mi kávov ý mi zrny.

Voda

7 gram ů kávy

Hrubost mletí: jemná

Dále budete pot ř ebovat:

P ř ístroj na p ř ípravu espressa, váhu, minutku

Nechte kávovarem protékat vodu, ani ž byste do něj nasadili páku, aby se vypláchly staré zbytky mleté kávy. Poté do páky vlož te jednoporcové sítko na 7 gramů kávy.

Za pou ž ití váhy odměř te kávu do sítka.

Kávu v sítku zarovnejte. Voda teče cestou nejmenšího odporu, tak že pokud je namletá káva rozprost ř ena nerovnoměrně, bude jí i voda protékat nerovnoměrně, což ovlivní v ý slednou chuť kávy.

Polož te páku na pracovní desku. Dla ň opř ete o vr šek pěchovadla na kávu (tzv. tamper), palcem a ukazovákem ho obejměte ve spodní části dr žadla a umístěte ho do sítka páky. Za pou ž ití palce a ukazováku – které se nyní dot ý kají jak okraje páky, tak okraje pěchovadla – se ujistěte, že je pěchovadlo v páce umístěno rovně.

Silně zatla č te. Poté páku nasa ď te do kávovaru a pevně ji utáhněte. Postavte š álek na váhu umístěnou pod v ý pustí páky a následně váhu i s š álkem vynulujte. Za čněte extrakci a současně spusť te minutku.

Během extrakce kávy kontrolujte jak váhu, tak minutku.

P ř i standardním italském poměru 1:3 by 7 gramů kávy mělo v š álku vá ž it př ibli ž ně 21 gramů. V př ípadě světle a ž st ř edně pra žen ých káv nebo v př ípadě extrakce kávy ve stylu t ř etí vlny vyzkoušejte double shot s 18 gramy kávy (pou ž ijte k tomu dvouporcové sítko do páky).

Vý sledkem by mělo bý t 36 gramů kávy v š álku. V obou př ípadech by extrakce měla trvat 20 a ž 35 vteř in.

Pro docílení té správné kávy je velmi dů ležitá hrubost mletí.

Patř ičný pr ůtok zajistí, že extrakce nebude nadbytečná, či naopak nedostatečná. Pokud budete mít za daný čas v šálku př íliš mnoho kávy, pomelte zrna jemněji, čím ž se extrakce zpomalí. Budete-li mít naopak kávy př íliš málo, pomelte zrna hruběji, čím ž se extrakce zrychlí.

Pokud kávu př ipravujete v prost ř edí s měnící se úrovní vlhkosti (jako např íklad v kuchyni, nebo pokud často větráte), mož ná zjistíte, že ur čitá hrubost namletí sice jeden den funguje, ale dal ší u ž nikoliv. Je to proto, že káva je hygroskopická a absorbuje vlhkost ze vzduchu. Proto může umletá káva ve vlhčích dnech nabobtnat, tak že páka př ístroje je pak plnější a extrakce pomalejší. Ve většině profesionálních prost ř edí se hrubost mletí během dne upravuje v závislosti na okolních podmínkách a pr ůtoku.

Pokud si kávu př ipravujete doma a př i extrakci pravidelně pou ž íváte váhu a minutku, brzy poznáte, jak dokonale př ipravené espresso vypadá a chutná. Pak můžete za čít s upravováním hrubosti mletí tak, aby vyhovovala danému prost ř edí, typu kávov ých zrn, nebo dokonce va šim chuťov ý m preferencím.

Poznámky:

P ř íprava kávy velmi závisí na osobních preferencích, a čkoliv je dobré mít na paměti, že tmavěji pra žená káva vynikne př i kratším čase př ípravy (díky del šímu pra žení mají kávová zrna menší hustotu a jsou více rozpustná), zatímco světleji pra žená káva vynikne př i del ším čase př ípravy. Pou ž ít lze libovoln ý typ pra žení – v Itálii dávají př ednost tmavěji pra žen ý m kávám, zatímco američ tí producenti kávy mají často sklon preferovat mnohem světlejší pra žení. Tradiční italsk ý poměr 1:3 je v Itálii pova žován za espresso normale. Pokud v š ak preferujete světleji pra ženou kávu nebo espresso, které naleznete v mnoha obchodech s v ý běrovou kávou, doporučuji vám př i př ípravě pou ž ít spíše poměr 1:1,5 a ž 1:2. Více informací viz oddíl „Debata ohledně poměr ů př i př ípravě espressa“ na straně 17.

Ca è con la moka

Káva připravená v moka konvič ce

Pou ž ití cenově dostupného př ístroje na espresso známého jako macchinetta , moka konvička, greca nebo cafetera je jednoduch ý způsob, jak si doma př ipravit nápoj př ipomínající ca è espresso. Tento způsob př ípravy kávy je velmi běž n ý v Itálii, Španělsku, Francii a v Latinské Americe.

Voda

Káva

Hrubost mletí: st ř edn ě jemná

Dále budete pot ř ebovat: Moka konvi č ku

Rozlož te va ši moka konvičku. Spodní nádobu napl ňte vodou tak, aby její hladina nepř ekr ý vala ventil na uvol ňování páry.

Vlož te sítko na kávu a ujistěte se, že voda stále nepř ekr ý vá ventil na uvol ňování páry. Káva by měla bý t namleta o něco jemněji než na př ekapávanou kávu, ale o něco hruběji než na espresso. Napl ňte sítko mletou kávou, ale nestla čujte ji. Jemně na sítko poklepejte, aby se mletá káva rovnoměrně rozprost ř ela.

Ani ž byste kávu pěchovali, př ejeď te prstem po okraji sítka, abyste z něj př ípadně kávu odstranili (díky tomu moka konvičku lépe utěsníte), a poté pevně př išroubujte horní nádobu.

Postavte moka konvičku na sporák na st ř ední teplotu. Pokud pou ž íváte plynov ý sporák, plameny by měly olizovat spodní část konvičky, ale dejte pozor, abyste nezah ř ívali i dr žadlo.

Po pár minutách usly šíte, že konvička za čala bublat. Zhruba 15 vteř in poté, co poprvé usly šíte tento zvuk, sundejte konvičku ze sporáku. Káva by měla nadále probublávat, dokud nebude horní nádoba plná.

Poznámky:

Moka konvičky lze koupit ve velikosti 2, 4, 6 nebo více š álk ů. Ka žd ý v ý robce doporučuje jiné množství vody a kávy. Pokud pot ř ebujete více informací, prostudujte si návod k va ší konkrétní moka konvičce. Mějte na paměti, že moka konvička se může vzhledem velmi podobat př ístroji na př ípravu př ekapávané kávy na sporáku, tzv. perkolátoru, ale oba př ístroje se zásadně odlišují ve způsobu, jak ý m fungují. V moka konvičce je voda hnána skrz mletou kávu pod tlakem a hotová káva se hromadí v horní nádobě. V perkolátoru voda prochází skrz mletou kávu kontinuálně, dokud př ístroj nesundáte ze zdroje tepla.

Bicerin

Espresso s horkou č okoládou a se šlehačkou Kavárny v italském Turíně v 18. století vytvoř ily dle místní tradice svou vlastní verzi nápoje bavaresa , kter ý se skládal z čokolády, kávy a mléka a byl v té době velmi moderní. Pojmenovaly ho bicerin , což v př ekladu znamená malá sklenice, do které se tento sladk ý nápoj vrství. Obvykle se pije př ed polednem a nyní je velmi oblíben ý v celém regionu Piemont.

¼ š álku tu č né smetany

1 l ž íce mou č kového cukru

¼ š álku mléka

40 gram ů (1 ½ unce) ho ř ké č okolády, nasekané

1 dvojité espresso nebo 60 ml (2 objemové unce) silné č erné kávy

Kakaov ý prá š ek na poprá š ení

V misce uš lehejte š leha čku s moučkov ý m cukrem, dokud nebude tvoř it pevné špičky.

V malém hrnečku oh ř ejte mléko, a a ž za čne bý t teplé, př idejte nasekanou čokoládu. Míchejte, dokud nebude mléko horké a čokoláda rozpuštěná, směs by se v š ak neměla va ř it. Pokra čujte v zah ř ívání na mírném ohni, dokud směs trochu nezhoustne.

Směs mléka a horké čokolády nalijte do sklenice, ve které budete nápoj servírovat, a poté př es obrácenou l ž ičku jemně nalijte espresso, abyste zachovali jednotlivé vrstvy. Poté dejte l ž ičkou navrch š leha čku a popra šte kakaem.

Poznámky:

Nápoj bicerin má ř adu regionálních variant. V regionu Piemont, kter ý je domovem krému gianduja (chuťově v ý razné pasty z čokolády a lískov ých oř íš k ů), můžete občas narazit na bicerin právě s trochou této pasty.

Jinde upadl bicerin v nemilost a nahradilo ho ca è marocchino, podobn ý nápoj, ale s extra vrstvou kakaového prá š ku nasypanou na espresso, na kterou se př idá dal ší vrstva mléčné pěny.

Kávové obřady v Etiopii

Během minulého tisíciletí, Etiopie: předkové etiopského národa Oromů mleli kávové třešně, mísili je s tukem a poté ze vzniklé směsi uhnětli velké kuličky, které jim často sloužily jako jediná potrava na dlouhých cestách. Nevíme sice přesně, kdy byla káva objevena, zato však víme, že dva nejdů ležitější druhy rostliny Co ea , arabica a canephora (robusta), mají původ v lesích Etiopie a Ji žního Súdánu. Odhaduje se, že v Etiopii existuje 6 000 a ž 15 000 dědičně rostoucích odr ůd kávy, mnohdy divok ých a dosud neobjevených.

Káva se po staletí konzumovala v r ůzných společensk ých prostředích a na společensk ých setkáních, např íklad během mírov ých jednání, a její konzumace má klíčov ý v ý znam pro vztahy mezi jednotliv ý mi etnick ý mi skupinami a společenstvími. Antropolog Éloi Ficquet, jeden z autor ů knihy Ethiopia: History, Culture and Challenges [Etiopie: historie, kultura a v ýzvy], uvádí, že národ Oromů (kteř í v současné době tvoř í zhruba jednu třetinu obyvatel Etiopie) dodrž uje bohaté ústní tradice a symboly podporující kávovou kulturu, která přežívá už celá staletí. Dle Oromů první kávovník vyrostl ze slz boha Waaqa . Kávovník se používal a stále používá př i obřadech na jeho počest. Jiné etnické skupiny mají své vlastní bohaté ústní tradice související s původem kávy. Je jich př íliš mnoho, než abychom se tu jimi podrobně zabý vali, můžeme však ř íct, že umění př ípravy kávy má pro etiopskou kulturu zásadní v ý znam.

Odborníci se domnívají, že předkové Oromů a společnosti, které s nimi sousedily (lid Hadiya, Dawro nebo Kafa), byli první, kdo konzumoval kávu jako potravinu. Místní orální historie je star ší než většina písemných záznamů. Podrobné záznamy o konzumačních návycích z pera evropsk ých cestovatelů se začaly objevovat v 17. a 18. století. Skotsk ý cestovatel a spisovatel James Bruce popsal své v ý pravy do Etiopie, které podnikl v letech 1768–1773, ve své knize Travels to Discover the Source of the Nile [Vý pravy za objevením pramene Nilu]. V šiml si, že Oromové – „kočovný národ“ – rozměl ňovali kávové třešně a mísili je s tukem. Ze vzniklé směsi vyráběli kuličky „o velikosti kulečníkové koule“, které se skladovaly v kožených vacích a př i dlouhých cestách sloužily jako jediná potrava a zdroj energie.

Ficquet rovněž zdokumentoval rozličné tradiční regionální recepty z r ůzných částí Etiopie: „Pasta př ipravená z másla smíchaného s drcený mi bobulemi (zralý mi či pra žený mi), louhování listů, k ů ry nebo větviček kávovníku v mléce; celé bobule va řené v másle.“

Různě př ipravená káva se běžně využívá také v rámci tradiční medicíny. Z kávovníku se vyrábí rovněž víno, a to buď z plodu včetně slupky, nebo ze samotných kávov ých zrn. Listy kávovníku, upečené na plechu nebo usušené na slunci, se drtí a př ipravuje se z nich čaj zvaný kuti . Ovšem asi nejv ý znamnějším aspektem kávy v etiopské kultu ře je kávov ý obřad.

Kávov ý obř ad, kter ý se praktikuje ve v šech typech domácností např íč Etiopií a Eritreou, je klíčov ý m prvkem jednotné národní identity více než 80 etnick ých skupin. Buna dabo naw (v překladu káva je chléb) je běžně používaná fráze, která dokonale vystihuje v ý znam kávy v životě Etiopanů

Obřad se sice např íč jednotliv ý mi regiony mírně liší, buna (káva) se však obřadně př ipravuje a konzumuje denně. Na zem se rozloží tráva či sláma, někdy ozdobená květinami. Z hoř ícího kadidla a ž ha-

v ých d ř evěn ých uhlík ů stoupá kou ř a vlní se jako př ízrak tančící kobry. Někteř í lidé odmítají pít kávu, pokud se př ed její př ípravou nezapálilo kadidlo, protože to má údajně odčerpávat negativní energii. Nad ž havé uhlíky se umístí kovová pánvička a k v ů ni ji ž zapáleného kadidla se př idá ještě intenzivnější kou ř z pra ž ící se kávy. P ř ípravu kávy má v ždy na starosti žena, pro kterou je to dobř e nacvičená rutina.

Kávov ý obřad, kter ý se praktikuje ve všech typech domácností, je klíčov ý m prvkem jednotné národní identity více než 80 etnick ých skupin.

Káva př i pra žení praská a získává tmavě hnědou barvu. Zrna se pra ží i po tzv. druhém prasknutí (tzv. second crack). Tradičně se jedná o velmi tmavě pra ženou kávu, ale př ipravuje se s cukrem a r ůzný mi dalšími aromatick ý mi ingrediencemi, což intenzitu kávy vyvá ží. Cukr je v rámci kávového obřadu relativně nov ý m prvkem, jelikož do 70. let 20. století se v Etiopii jednalo o velmi vzácnou komoditu. Do té doby – a někde v tom pokračují dodnes – se místo něj používala sů l.

Jakmile jsou čistá kávová zrna arabica upra žená, ještě horká se nahrubo pomelou. K drcení zrn se pou žívají muk’echa a zenezena (hmoždí ř a drticí palička). Hliněná jebena (konvička na př ípravu kávy) se naplní vodou, která se př ivede k varu, a pomalu se př idává káva. Kdy ž káva vykypí do vr šku konvičky s úzkou hubicí, hostitelka trochu kávy obratně odlije do malého d žbánku a poté kávu nalije zpět do konvičky, čím ž reguluje teplotu. Praxe a tradice jí napoví, kdy je káva hotová – pozná to podle její barvy a v ů ně

Jako ltr se tradičně používají koňské žíně či podobný materiál smotaný do kuličky, která se zastrčí do hubice konvičky jebena . Někdy se namísto toho používá smotek šafránu, kter ý kávě dodá květinov ý tón.

P ř ed va ř ením lze př idat i další koř ení či byliny, např íklad kardamom, h řebíček, skoř ici nebo čerstv ý zázvor. Společně s kávou se někde servíruje také větvička Tena’Adam (routa vonná, trvalka ji ž po staletí využívaná v medicíně), která slouží jako míchátko. Oleje, které se z routy uvol ňují, mají chuť podobnou fík ů m nebo citrusů m. Jinde se do kávy př idává niter qibe (okořeněné přepuštěné máslo).

Kdy ž je káva hotová, nalévá se do sïni (malých šálk ů bez ouška zhruba o velikosti demitasse), a to z v ýšky př ibli žně tř iceti centimetr ů Sïni jsou umístěny na nízkém stolku zvaném rekebot, kter ý je pova žován za oltá ř celého obřadu. Káva se jako první servíruje nejstarší osobě ve skupině, př ípadně nejváženějšímu hostu. Poté se konvička opět naplní vodou a umístí nad oheň. První kolo př ípravy kávy se naz ývá abol , což v překladu znamená první. Druhé kolo se naz ý vá tona (v překladu druhý). T řetí kolo nese jméno baraka a znamená požehnání. Arabské koř eny těchto slov nazna čují silné a dlouhotrvající propojení etiopsk ých a jemensk ých kávov ých kultur.

Další nedílnou součástí pití kávy v Etiopii je občerstvení podávané ke kávě: kolo (pra žené obiloviny, např íklad ječmen), dabo (pšeničný chléb s kořeněný m medem), injera (fermentovaná palačinka z africké obiloviny s názvem milička habešská, která se jí v celé Etiopii a Eritreji) nebo pra žená zrna, jako např íklad čirok (zemitá, po ořeších chutnající obilovina, která se v Africe pěstuje víc než čty ř i tisíce let). Nabídka př ipojit se k někomu na kávu je projevem respektu či přátelství – uvítání, které se př ipravuje pro jakéhokoliv hosta v kteroukoliv denní dobu.

Pití kávy z ů stává typick ý m projevem etiopské pohostinnosti. Slou ž í jako d ů le ž it ý spole č ensk ý rituál a č as sdílení se sousedy, p ř áteli a p ř íbuzn ý mi namísto toho, aby pil č lov ě k kávu sám.

Buna

Káva

Buna se v Etiopii př ipravuje během př esně daného kávového obř adu za pou ž ití mnoha jedinečn ých pomůcek pro př ípravu kávy. Jedná se o ka ždodenní rituál, př i kterém se často pálí kadidlo, zatímco se kávová zrna ručně pra ž í nad ohněm do tmava. Káva se př ipravuje v etiopské hliněné konvičce na kávu zvané jebena , poté je servírována, oslazena a konvička se následně vrací zpět na oheň, aby se v ní př ipravila dal ší káva.

¼ š álku zelen ý ch kávov ý ch zrn na š álek

1 š álek vody na osobu

Volitelné, na jednu osobu: 2 tobolky korarimy (etiopsk ý č ern ý kardamom) nebo indického č erného kardamomu, 2 a ž 3 h ř ebí č ky, 1 ty č inka sko ř ice, š petka š afránu, 1 l ž i č ka mletého zázvoru, 1 list nebo v ě tvi č ka routy vonné

Cukr, dle chuti

Pra ž ená kuku ř ice, k podávání

Dále budete pot ř ebovat:

Mal ý wok nebo pánvi č ku, pletenou prostírku z p ř írodních vláken, jebenu (etiopskou hlin ě nou konvi č ku na kávu), sïni ( š álky) nebo š álky demitasse

Opláchněte kávová zrna, osušte je a zrna, která vypadají poš kozeně, odstra ňte.

Vlož te kávová zrna do malého woku nebo pánvičky a umístěte ji nad st ř ední plamen. Pánví neustále t ř este ze strany na stranu, aby se zrna upra ž ila rovnoměrně. Zrna za čnou postupně tmavnout. Kdy ž se z nich za čne kou ř it (a ž budou rovnoměrně tmavě hnědá nebo černá), sundejte pánvičku z ohně, př echázejte s ní po místnosti a opatrně s ní pohybujte, aby va ši hosté ucítili v ů ni pra žené kávy.

Opatrně zrna př esypte do pletené slaměné nebo jiné žáruvzdorné prostírky z př írodních vláken. Tu následně trochu slož te, aby se vám zrna nevysypala, a poté s nimi trochu zat ř este, abyste napomohli chladnutí.

Nalijte vodu do konvičky jebena . Pokud se rozhodnete pou ž ít některé z uveden ých koř ení, také je př idejte do konvičky (s v ý jimkou š afránu, budete-li ho př idávat). Konvičku umístěte nad mírn ý plamen, abyste vodu př ivedli těsně pod bod mírného varu.

A ž zrna zchladnou natolik, že se s nimi bude dát manipulovat, nasypte je do ml ý nku a umelte na st ř edně jemno.

Namletou kávu vysypte zpět na prostírku, kterou slož te tak, aby vznikl jak ý si tunel, a poté kávu vsypte do hrdla jebeny. S konvičkou poté zakru ž te, aby se mletá káva promíchala s vodou.

Nad nízk ý m plamenem př iveď te k mírnému varu. Pokud máte malou jebenu nebo pokud jste větší jebenu naplnili vodou alespoň do dvou t ř etin, káva vám vypění skrz hrdlo jebeny.

Kdy ž za čne káva pěnit, odstra ňte konvičku z plamene, abyste mohli pěnění kontrolovat, a poté plamen stáhněte. Mož ná bude t ř eba trochu kávy opatrně odlít do malého d žbánku, aby vám káva z konvičky nevytékala. A ž za čne vypěněná káva znovu klesat, vrať te jebenu nad plamen. Poté můžete zpět do jebeny nalít i kávu, kterou jste př edtím odlili do d žbánku.

P ř ipravujete-li kávu z malého množství vody nebo ve velké jeben ě, musíte si dávat pozor, abyste ji neva ř ili př íliš, protože pokud není jebena alespoň do dvou t ř etin plná vody, káva vám nevypění, a vy tak nepoznáte, kdy zmírnit plamen.

Poté, co káva několikrát vypění a pěna znovu klesne, sundejte jebenu z ohně. Jestli že jste se rozhodli pou ž ít š afrán, nyní ho vsypte do jebeny. Následně nechte kávu několik minut odstát, aby se mleté př ísady usadily.

Pokud si chcete kávu sladit, dejte cukr do š álk ů. Kávu podávejte v mal ých š álcích, do kter ých ji nalévejte opatrně. Stejná buna se během jedné kávové seance tradičně va ř í opakovaně. První š álek je velmi siln ý a s ka žd ý m dal ším va ř ením káva postupně slábne.

Kávu servírujte s pra ženou kuku ř icí nebo jin ý mi pra žen ý mi obilovinami.

Poznámky: Někdy se k ochucení kávy pou ž ívá Tena’Adam (routa vonná). Buď se několik lístk ů této byliny př idá do konvičky, nebo se káva servíruje s větvičkou routy vonné ke ka ždému š álku. Ta se pou ž ívá k míchání cukru a zároveň př i míchání dodává kávě chuť. Routu vonnou konzumujte na vlastní riziko, jelikož ve velk ých dávkách může bý t jedovatá. Někteř í do kávy př idávají špetku soli nebo niter gibe, okoř eněné př epuštěné máslo. K př ípravě této verze kávy budete pot ř ebovat jebenu , jelikož na této hliněné konvičce a jejím speci ckém tvaru závisí úspěch celého receptu.

Buna qalaa

Káva va řená v kořeněném másle

Buna qalaa, volně přeloženo jako zmasakrovaná či pora žená káva, představuje pro etnickou skupinu Oromo kulturně velmi dů ležit ý kávov ý pokrm, kter ý se př ipravuje pova řením kávov ých třešní v másle. Tento kulturně v ý znamný rituál není možné s úctou zjednodušit na krátk ý recept, v někter ých domácnostech a restauracích např íč Etiopií se však kávová zrna v másle př ipravují jako malé občerstvení. Někdy se k nim př idává také ječmen, cukr, máslo nebo tradiční etiopské kořeněné přepuštěné máslo niter qibe.

1 š álek zelen ý ch kávov ý ch zrn

Na p ř epu š t ě né máslo niter qibe:

1 l ž i č ka semínek pískavice zvané té ž ř ecké seno

½ l ž i č ky mletého etiopského č erného kardamomu ( korarima)

¼ l ž i č ky mletého mu š kátového o ř í š ku

1 š álek másla

½ malé cibule, nasekané

1 l ž íce jemn ě nasekaného č esneku

2 l ž íce drcené etiopské bazalky ( besobela)

2 l ž íce drcené etiopské bylinky p ř íbuzné s mexick ý m oreganem ( koseret)

Jak p ř ipravit niter qibe:

V malém rendlíku nebo v litinovém hrnci opeč te semínka pískavice, korarimu a muš kátov ý oř íšek, dokud neza čnou vonět.

P ř idejte máslo, a a ž se rozpustí, př ihoď te cibuli a česnek. V dlani rozdr ť te lístky besobely a koseretu a máslo jimi posypte.

P ř iveď te k mírnému varu. V závislosti na tom, jaké máslo pou ž íváte, se může na povrchu objevit bílá pěna. Opatrně ji seberte a vyhoď te. Dávejte v š ak pozor, abyste spolu s pěnou neodstranili i koř ení. P ř ípadně můžete pou ž ít ghí nebo jiné př epuštěné máslo, a fázi př epouštění tak vynechat.

Nechte mírně va ř it po dobu 45 minut. Ujistěte se, že jste z povrchu odstranili veš kerou bílou pěnu nebo mléčnou sušinu, jinak se vám máslo bude pálit. Počínejte si velmi opatrně, jelikož vroucí máslo bý vá opravdu horké. Pokud se va ř í př íliš rychle a st ř íká ven, ztlumte plamen tak, abyste dosáhli mírného varu.

Na konci doby va ř ení plamen uhaste a nechte máslo mírně zchladnout, nikoliv v š ak ztuhnout.

Nad misku si dejte jemné cedicí plátno nebo jemné sítko a máslo skrz něj opatrně př eceď te do misky, aby se v plát ý nku či sítku zachytily v šechny pevné částice (ty pak vyhoď te). P ř epuštěné máslo vlijte do čisté vzduchotěsné zava ř ovací sklenice. Takto ho můžete skladovat v lednici celé t ýdny.

Jak p ř ipravit buna qalaa :

Opláchněte kávová zrna, osušte je a zrna, která vypadají poš kozeně, odstra ňte.

Vlož te kávová zrna na malou pánvičku a umístěte ji nad st ř ední plamen. Pánví neustále t ř este ze strany na stranu, aby se zrna upra ž ila rovnoměrně. Zrna za čnou postupně tmavnout. A ž se z nich za čne kou ř it (a ž budou rovnoměrně tmavě hnědá nebo černá), sundejte pánvičku z ohně.

Nad mírn ý m plamenem k pra žen ý m zrnů m postupně př imíchávejte ¼ a ž ½ š álku koř eněného másla. P ř idávejte ho po mal ých l ž ičkách. Neustále míchejte a poka ždé, kdy ž se l ž ička másla vsákne, př idejte dal ší. Jakmile káva př estane máslo absorbovat, sejměte pánvičku z ohně a nechte její obsah zchladnout.

Takto př ipravená zrna skladujte ve vzduchotěsné zava ř ovací sklenici a podávejte jako občerstvení. Zbytek př epuštěného másla si schovejte na př íště nebo ho pou ž ijte jako základ pro ř adu etiopsk ých pokrmů

Poznámky:

Uvedené etiopské bylinky a koř ení jsou nezbytné pro vytvoř ení autentické chuti. Pokud je ov šem nemůžete sehnat, je zde několik mož n ých náhra žek. Korarima je místní velk ý čern ý kardamom. Můžete ho nahradit indick ý m čern ý m kardamomem, a čkoliv jeho chuť je velmi odlišná. Pokud neseženete etiopskou bazalku besobela , pou ž ijte místo ní tulsi (bazalku posvátnou). Pro koseret (bylinku známou jako př epoušteč másla) dobrá náhra ž ka neexistuje, ale můžete vyzkoušet špetku mexického oregana. To má sice opravdu velmi odlišnou chuť, ale alespoň se jedná o stejn ý rod. P ř idejte také špetku aloisie citronové, abyste napodobili citronovou chuť koseretu .

Od Kilimandžára po perlová zrna v Tanzanii

Starověk, africká Velká jezera: lidé z etnika

Haya př ipravovali amwani , a to tak, že uva ř ili kávové třesně s travnat ý mi bylinami, vyudili je a následně usušili. S touto poživatinou se dodnes obchoduje, lidé ji ž v ýkají a využívá se i jako obětina př i r ůzných společensk ých setkáních.

a politická oblast, nyní známá jako Tanzanie, je domovem více než 120 etnick ých skupin, k nim ž patř í i etnikum Haya a řada dalších etnik, pro které káva ji ž staletí představuje středobod jejich kultury.

Tanzanie proslula sv ý mi kvalitními perlov ý mi zrny zvaný mi peaberries, a to zejména ve Spojených státech. Káva z perlov ých zrn se př ipravuje z kávov ých třešní, v nich ž se namísto obvyklých dvou zrn vyvine pouze jedno. Někteř í lidé se mylně domnívají, že perlová zrna jsou odr ůdou kávy pěstované v Tanzanii, jakási kávová mutace, př ípadně mají za to, že Tanzanie této kávy produkuje více než jiné země. Perlová zrna se ale mohou vyskytovat kdekoliv a tvoř í pouze zhruba pět a ž deset procent jakékoliv úrody.

Topogra e v ýchodoafrické Tanzanie je velmi rozmanitá, od vrcholku Kilimandžára (nejvy šší samostatně stojící hory světa) a ž po jezero Tanganika (druhé nejhlubší jezero na světě). Tanzanie leží ji žně od rovníku

v jeho těsné blízkosti a její káva si vysloužila celosvětovou pověst díky své vysoké kvalitě, zejména ta pěstovaná v úrodné sopečné půdě v okolí Kilimandžára.

V roce 1964, krátce poté, co získaly nezávislost na Británii, se Tanganika a Zanzibar spojily a vytvoř ily Tanzanskou sjednocenou republiku. P řed rokem 1964 však měly tyto dva státy velmi rozdílnou historii, zejména pokud jde o kávu.

Tanganika, která zabírala území pevninské Tanzanie, patř ila do v ýchodoafrické oblasti, kterou si mezi sebe rozdělily imperiální mocnosti a stala se z ní Německá v ýchodní Afrika. Po první světové válce se region dostal pod britskou správu a byl přejmenován na teritorium Tanganika. Dlouho před př ítomností Němců a Brit ů se však tímto územím vinuly obchodní trasy spojující africká Velká jezera a pobřeží. Geogra cká

Řada stručnějších popisů historie kávy, včetně někter ých o ciálních tanzansk ých, vyzdvihují př íběh, že kávu v Tanzanii představili francouzští katoličtí misioná ř i. Je sice pravda, že tito misioná ř i v druhé polovině 19. století př inesli do regionu Bagamoyo a později také do regionu Kilimand žáro druh Co ea arabica , ovšem v ýklad, že se jedná o úplný začátek tanzanského vztahu ke kávě, je mylný.

Tento př íběh často zastírá většinu kávové historie v pevninské Tanzanii v předkoloniální době. O ciálně zde bylo jako domorodých zaznamenáno minimálně 16 divok ých druhů rodu Co ea . A. S. Thomas ve své stati nazvané Types of Robusta co ee and their selection in Uganda [Druhy kávy robusta a jejich v ý běr v Ugandě ], která byla zveř ejněna v roce 1935 ve v ýchodoafrickém zemědělském periodiku East African Agricultural Journal , uvedl, že divoké i domestikované odr ůdy Co ea canephora (robusta) byly v Tanzanii identi kovány dlouho před koloniální érou. Ústní historie etnika Haya rovněž uvádí, že lid Haya a jeho předkové konzumovali robustu od nepaměti.

Možná, že předkoloniální př íběh o robustě je tak často přehlí žen proto, že v současnosti Tanzanie vyvá ží především kávu arabica , nebo možná proto, že

většina d ř ívější tradiční kávové kultury spoléhala na př ístup k živ ý m rostlinám kávovníku. Čerstvé kávové třešně jsou nedílnou součástí jak nejr ůznějších obřadů, tak ka ždodenních tradic.

Brad Weiss ve své knize Sacred Trees, Bitter Harvests [Posvátné stromy, hořké sklizně ] píše, že amwani (káva etnika Haya) se př ipravuje tak, že se nezralé kávové t řešně, stále ještě ve sv ých zelených slupkách, sva ř í ve velkém hrnci spolu s travnat ý mi bylinami. T řešně se následně vyudí a několik dní se suší. Poté je káva př ipravena ke konzumaci – neprobíhá však její extrakce do podoby nápoje, celé třešně se ž v ýkají. Podobný m způsobem konzumovali kávu i další etnické skupiny ve v ýchodní Africe.

Tradiční kávové obřady na Zanzibaru jsou ovlivněny arabskou kávovou kulturou. Zrna se praží v hliněných nádobách nad dřevěný m uhlím a poté se mísí s kořením jako vanilka, kardamom, skoř ice, zázvor a citrónová tráva.

Weiss podrobně popisuje i několik dalších aspekt ů, proč byla káva pro etnikum Haya dů ležitá – a stále je. V seznamu, kter ý rozhodně není vyčerpávající, poukazuje na to, že kávové t řešně byly dů ležité pro r ůzné rituály, věštby, jako měna, pro obchod, společenské interakce a navazování vztahů, jakož i pro náboženské obětiny. Ší ření kávy bylo pečlivě kontrolováno králi a urozený mi lidmi, kteř í ji nedovolovali rozši řovat prostřednictvím semen, ale pouze pomocí kontrolovaného ší ření ř ízk ů této rostliny.

A čkoliv Zanzibarské souostroví tvoř í méně než 0,2 procenta celkového území Tanzanie, i ono se v ýrazně podílelo na historii. D ů kazy o lidském osídlení ostrova jsou téměř 20 000 let staré, ale my v př íběhu posko č íme zhruba do druhé poloviny prvního tisíciletí.

Existují doklady o tom, že Zanzibar byl klíčov ý m hráčem, pokud jde o obchod v Indickém oceánu, a během dějin byl nedílnou součástí v ý měn mezi v ýchodem a západem. Zanzibar má sice jen málo vlastních př írodních zdrojů, osvědčil se však jako užitečná základna pro navazování kontaktů a obchodování se svahilsk ý m v ýchodoafrick ý m pobřežím, které se táhne zhruba od somálského Mogadišu na severu po ostrov Kilwa na jihu. Monzunové větry zavály obchodníky vezoucí koření, látky, korálky a porcelán z Persie, Arábie a Indie do chráněného př ístavu na Zanzibaru, a kdy ž se větry otočily, vraceli se tito obchodníci s nákladem slonoviny, otrok ů, zví řecích k ůží, koření a řady dalších věcí. Nad Zanzibarem měl velk ý vliv Sultanát Omán, kter ý se v roce 1840 rozhodl přesunout své hlavní město z Maskatu do Zanzibaru. Značný zájem o Zanzibar a v ýchodní Afriku projevovali také Portugalci, Němci a Britové. V roce 1890 se Zanzibar stal britsk ý m protektorátem, a to poté, co Britové koncem 19. století sehráli roli př i zákazu obchodu s otroky na tomto souostroví.

Tyto imperiální mocnosti často vyvíjely tlak na pevninské farmá ře z Tanganiky, aby pěstovali nančně v ýhodné plodiny, např íklad kávu, díky čemuž se po celé zemi rozší ř ila káva arabica . Region Kilimandžáro je jednou z nejproduktivnějších zemědělsk ých oblastí v Tanzanii a etnikum Chagga, které žije převá žně na plantá žích na svazích Kilimand žára, má klíčov ý v ýznam pro pěstování kávy arabica už od dob, kdy byla tato plodina v regionu představena.

Prodejci kávy s sebou často nosí kyblíky naplněné sladkostmi, které se pojídají spolu s černou kořeněnou kávou. Patř í k nim např íklad kashata , oblíbená svahilská sladkost vyráběná ze strouhaného kokosu, burák ů, nebo př ípadně z obojího.

TANZANIE

Zanzibar hrál klíčovou roli také v obchodování s kořením, a to do té míry, že bý vá naz ý ván ostrovem koření. S velk ý m úspěchem se zde pěstoval h řebíček původem z Moluck ých ostrov ů (asijské ostrovy koření, nyní součást Indonésie), jakož i řada dalších dovezených druhů koření, např íklad vanilka, paprika, chilli nebo muškátov ý oř íšek. Řada těchto koření si našla cestu i do va řené kávy kahawa (svahilsk ý v ý raz pro kávu odvozený z arabského slova qahwa). Růst obchodu s kořením nicméně pro Zanzibar znamenal i značné náklady. Sultanát Omán podporoval rozvoj plantáží s kořením, které byly téměř zcela závislé na otrocké práci. Pouhých pár let po svém vzniku tyto plantá že zásobovaly devadesát procent světového trhu s h ř ebíčkem – jednalo se o monopol, kter ý pokračoval celé následující století.

Tradi č ní kávové ob ř ady na Zanzibaru jsou ovlivněny arabskou kávovou kulturou. Zrna se pra ží

v hliněných nádobách nad d řevěný m uhlím a poté se mísí s kořením jako vanilka, kardamom, skoř ice, zázvor a citrónová tráva. V současnosti v ulicích tanzanského př ístavního města Dar es Salaam, Zanzibaru a v dalších místech podél svahilského pobř eží narazíte na prodejce kávy s velk ý mi kovov ý mi konvicemi, kteř í do šálku (kikombe) před nalitím kávy někdy př idávají zázvor. Tito prodejci s sebou často nosí kyblíky naplněné sladkostmi, které se pojídají spolu s černou kořeněnou kávou. Patř í k nim např íklad kashata , oblíbená svahilská sladkost vyráběná ze strouhaného kokosu, burák ů, nebo př ípadně z obojího.

V centrech tanzansk ý ch m ě st postupn ě zapou š tí ko ř eny západn ě j š í forma kávové kultury, ulice pob ř e ž ních m ě st v š ak dál brázdí prodejci s kovov ý mi konvicemi.

Kahawa

Kořeněná káva

Na Zanzibaru a svahilském pobř ež í je kávová kultura ovlivněna arabskou kávou Ománců, kteř í ostrov ů m kdysi vládli, kvalitní kávou z pevninské Tanzanie a velk ý m poč tem plantá ž í s koř ením. Na ostrovech i na pevninském pobř ež í se pije káva okoř eněná h ř ebíčkem, skoř icí, kardamomem, zázvorem a citrónovou trávou.

2 š álky vody

3 tobolky kardamomu, lehce podrcené

1 malá ty č inka sko ř ice

1 vanilkov ý lusk, rozp ů len ý a vydlaban ý , p ř ípadn ě 1 l ž i č ka p ř írodní vanilkové esence

Mal ý kousek č erstvého zázvoru, nakrájen ý na plátky

Mal ý kousek č erstvé citrónové trávy, poma č kané

3 h ř ebí č ky

5 zarovnan ý ch l ž ic kávy Hrubost mletí: st ř ední

Mléko a cukr, dle chuti (volitelné)

Umístěte kastrolek nad vysok ý plamen a př iveď te v něm k varu dva š álky vody. P ř idejte tobolky kardamomu, tyčinku skoř ice, vanilkov ý lusk (pokud pou ž ijete extrakt, př idejte ho později, těsně př ed scezením), zázvor, citrónovou trávu a h ř ebíčky. P ř ikryjte pokličkou a va ř te 10 minut.

Sejměte kastrolek z ohně. P ř idejte mletou kávu a promíchejte.

Opět př ikryjte pokličkou a nechte 4 minuty louhovat (pokud pou ž íváte vanilkov ý extrakt, př idejte ho a ž po uplynutí 4 minut).

Hotovou kávu nalévejte př es jemn ý ltr do př edeh ř át ých servírovacích š álk ů. Dle tohoto receptu př ipravíte malou silnou kávu pro dvě a ž t ř i osoby. Pokud chcete, můžete dle chuti př idat mléko a/nebo cukr.

Poznámky:

Na Zanzibaru si lze koupit ji ž př edem namíchanou směs kávy a koř ení, místní v š ak pou ž ívají v ý hradně čerstvé koř ení. Koř ení se často př idává během pra žení kávy, ale jelikož v tomto receptu je uvedena ji ž pra žená káva, př idejte koř ení během př ípravy.