Milí příznivci Jeseníků, v rukou právě držíte knihu, která Vám nabízí spoustu různorodých výletů a výprav po rozsáhlé jesenické oblasti. Je na místě, abych se jako pracovník státní ochrany přírody krátce zastavil u některých fenoménů druhého a třetího nejvyššího pohoří ČR – Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku.
Jedny z nejcennějších prostředí těchto dvou oblastí, které jsou odnepaměti přirozeně vyhledávány návštěvníky, jsou bezesporu jejich bezlesé vrcholky. S takovým prostředím, v mnohém připomínajícím vzdálenou Arktidu či blízké Alpy, se u nás setkáme už jen v Krkonoších. Až do druhé světové války se zde významně hospodařilo – pásl se dobytek, sklízelo se seno. Současná správa ochrany přírody se snaží alespoň na malou část bezlesí pastvu navrátit. Důvod je stejný jako třeba u sečení horských trávníků, lokálního vysekávání borůvčí či redukce některých výsadeb borovice kleče – podpora vzácných a významných druhů živočichů a rostlin, tedy jedinečné druhové pestrosti, biodiverzity. Dalším neméně významným fenoménem pro obě oblasti je přítomnost starých horských smrkových lesů. Mnohé z navržených tras Vás zavedou právě do samého nitra horských smrčin. Na chvíli se zde zastavte, rozhlédněte. Po štíhlých korunách smrků zavětvených až po zem sjíždí sníh více než dvě stě, tři sta i čtyři sta let. Toto citlivé prostředí zatím relativně odolává i klimatickým výkyvům, otázkou je, jak dlouho tomu tak ještě bude.
Třetím a opět společným významným jevem v obou oblastech jsou rašeliniště – vrchoviště. Do centra největšího moravského rašeliniště na Rejvízu Vás přivede haťový chodník. Mnohá rašelinišťátka se nacházejí také mimo turistické trasy. Děkujeme, že respektujete soukromí těchto citlivých ekosystémů. Do každého z výše jmenovaných prostředí je potřeba si „domyslet“ několik druhů vzácných živočichů i rostlin. Mnohé z nich můžete spatřit i na předložených výpravách.
Právě z důvodu jedinečnosti a křehkosti popisované krajiny jsou tato území chráněna jako národní přírodní rezervace (NPR Králický Sněžník) a chráněná krajinná oblast (CHKO Jeseníky).
Krásné zážitky na cestách Vám přeje
Petr Šaj Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Úvodní slovo autora
Milí přátelé hor a přírody, můj první jesenický výlet, na který si vzpomínám, byl zimní výstup na běžkách ze Skřítku na Petrovy kameny, který jsem podnikl jako malý kluk se svým tátou. Pamatuju si jen, že mi tehdy byla strašná zima. Když jsme se večer vrátili autobusem zpátky na zámek Sobotín, kde jsme trávili rodinnou dovolenou v rámci tehdejších odborářských rekreací, byli jsme oba rádi, že jsme zpátky v teple a bezpečí.
Že vysoké hřebeny Jeseníků mohou
být zároveň nádherné i nebezpečné, jsem poznal při mnoha dalších příležitostech, kdy jsem tu v různých ročních obdobích podnikal výpravy pěšky, na kole nebo na lyžích. Kromě Krkonoš jsou Hrubý Jeseník a Králický Sněžník jedinými lavinovými pohořími v Česku a je tedy dobré být opatrný, přestože ve srovnání například s Alpami by se Jeseníky mohly zdát jako malé kopečky. Ostatně, ne nadarmo právě drsné Jeseníky pravidelně prověřují odolnost českých vojáků během legendárního zimního survivalu.
Když jsem přemýšlel, jaká barva obálky by Jeseníky nejlépe charakterizovala, napadla mě světlá modř, protože tou se obvykle v mapách zakresluje voda. Byly to četné prameny na Studničním vrchu, které v první polovině 19. století přitáhly první návštěvníky do hor – a to díky Vincenci Priessnitzovi a jeho myšlence vodoléčby. Málokde jinde najdeme tolik vodopádů jako právě v tomto členitém pohoří se spoustou dravých potoků. Voda je rovněž provázaná s Dlouhými stráněmi, naší největší vodní elektrárnou, a zapomenout bohužel nemohu ani na ničivé povodně, které Jeseníky mnohokrát zpustošily. Naposledy se tak stalo roku 2024, kdy byl 14. 9. na Švýcárně dokonce naměřen historicky rekordní denní úhrn srážek v Česku – 386 mm.
Ze široké nabídky možností jsem pro vás vybral 28 výletů, které podle mě nejlépe reprezentují pestrost přírody a krajiny širších Jeseníků –tedy od Králického Sněžníku a Rychlebských hor přes Hrubý Jeseník až po oblast Zlatohorska a Nízkého
Jeseníku. Můžete se tak těšit nejenom na panoramatické hřebenové stezky a vrcholové výhledy, ale také na odlehlé lesní pasáže, četné přírodní rezervace nebo technické a architektonické památky.
Nelekejte se prosím vysokých kilometráží u některých výletů, většinou je možné je podle chuti zkrátit či ulehčit výjezdem lanovkou nebo autobusem. Některé trasy můžete také rozložit na dva samostatné výlety nebo vícedenní putování s přespáním v horské chatě. U většiny výletů leží hlavní cíl poblíž startu, takže se odtud případně můžete vrátit zpět a délku tak zkrátit. Všechny tyto alternativní možnosti najdete popsány v odstavci Doprava a logistika nebo vyznačené na mapkách.
Poslední kapitola pak nabízí přechod pohoří po jesenické pasáži dálkové turistické a poutní trasy Via Czechia – Severní stezka. Téměř 130 kilometrů mezi Dolní Moravou a Moravským Berounem vám bezesporu nabídne spoustu zážitků a hlubší, souvislejší vhled na přírodu a krajinu Jeseníků. Pokud se o této
dálkové trase chcete dozvědět více, doporučuji vám svou knihu Severní stezka – Českem od západu k východu. Oblastí Jeseníků a Rychlebských hor se rovněž zabývá kniha Stezka Slezskem a také tudy prochází dálková Českomoravská stezka.
Věřím, že tento bedekr vám bude spolehlivým partnerem na vašich jesenických toulkách. Koneckonců je na co navazovat, neboť nejstarší turistický průvodce v naší zemi vyšel právě tady – byla to mapa, kterou roku 1881 vydal Johann Ripper, se zákresem 11 výletů a přibližně 100 kilometry značených tras. Od té doby se mnohé změnilo, takže nyní můžete v Jeseníkách využívat mnohonásobně větší množství značených a udržovaných stezek.
Přeji vám pohodové putování! Jan Hocek
Jeseníky
Jesenická oblast (též Jesenická podsoustava, někdy označovaná jako Východní Sudety), je geomorfologická jednotka, která se rozkládá v oblasti Severní Moravy a Českého Slezska. Pro potřeby této publikace jsme pro Jeseníky vymezili rozlohou poněkud menší oblast, která ve srovnání s tímto širším pojetím nezahrnuje východní část Nízkého Jeseníku (tedy například Oderské vrchy nebo Vítkovskou vrchovinu).
Jeseníky jsou tvořené několika geomorfologickými celky (pohořími), které tento průvodce z větší míry zahrnuje. Od západu k východu jsou to: Králický Sněžník (výlet č. 1), Hanušovická vrchovina (2–4), Rychlebské hory (5–11), Žulovská pahorkatina (12), Zlatohorská vrchovina (13–17), Hrubý Jeseník (18–26) a Nízký Jeseník (27 a 28).
Nejvyšší vrcholy najdeme v Hrubém Jeseníku, který je druhým nejvyšším
pohořím Česka. Krajině tu dominuje pátý nejvyšší vrchol Česka, Praděd, přibližující se svou nadmořskou výškou 1 491 metrů nejvyšším vrcholům Krkonoš. Dalšími vrcholy v pořadí podle nadmořské výšky
jsou Vysoká hole (1 465 m), Petrovy kameny (1 447 m) a Keprník (1 423 m). Stejně vysoký jako Keprník je Králický Sněžník, nejvyšší vrchol stejnojmenného pohoří. Do třetice zmiňme ještě Rychlebské hory s nejvyšším vrcholem Smrk, vysokým 1 127 metrů.
Dramatickou krajinu Jeseníků vytvarovaly dávné ledovce, které vytvořily ledovcové kary, hluboká údolí, kotliny a slatě. Největší rašeliniště Moravy a Slezska, Rejvízské rašeliniště, se nachází poblíž osady Rejvíz a jeho součástí je největší přírodní rašelinné jezero Jeseníků – Velké mechové jezírko. Na severním úpatí Rychlebských hor a Zla-
tohorské vrchoviny se nachází další doklad zalednění – četné bludné balvany, které byly dopraveny na naše území ledovcem až z daleké Skandinávie.
Pro Jeseníky je typické množství vodopádů, které vznikly v hlubokých stržích na divoce tekoucích potocích. Nejvyšší z nich se jmenuje příznačně Vysoký vodopád a dosahuje 28 metrů. Známou lokalitou je údolí
Bílé Opavy, kde horská bystřina vytváří v hlubokém kaňonu soustavu kaskád a vodopádů. Zmiňme rovněž Rešovské vodopády, nejkrásnější vodopády Nízkého Jeseníku.
V Jeseníkách pramení množství významných řek, jako jsou Morava, Moravice, Opava, Desná nebo Bělá. Pohoří Králický Sněžník nese zajímavý přívlastek „střecha Evropy“, neboť zde najdeme místo, kde z úbočí hor stékají potoky do tří evropských moří. Překvapivě ale tento bod nele-
ží na nejvyšším vrcholu pohoří, nýbrž na mnohem nižším pohraničním kopci Klepý.
Velkou část Hrubého Jeseníku a část Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny pokrývá chráněná krajinná oblast Jeseníky, která byla ustanovena roku 1969. Mezi její nejcennější rezervace patří národní přírodní rezervace Praděd, Rejvíz, rašeliniště Skřítek a Šerák-Keprník. Z dalších významných rezervací Jeseníků zmiňme NPR Králický Sněžník a národní přírodní památky Jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku. Velkému kotli se pro botanickou pestrost přezdívá „zahrada Moravy“, neboť tu na malé ploše aktuálně roste přibližně 400 druhů cévnatých rostlin a dalších 300 druhů bylo v minulosti evidováno.
Turistika v Jeseníkách
Nádherná příroda Jeseníků odedávna přitahovala poutníky a hledače dobrodružství. Není tedy velkým překvapením, že nejstarší turistický průvodce u nás vznikl právě v této oblasti. Jednalo se o mapu od Johana Rippera, která byla vytištěna již roku 1881 a zobrazovala přibližně 100 kilometrů turistických tras v Hrubém Jeseníku. Součástí mapy byl doprovodný leták s informacemi pro turisty a popisem značení stezek. Mapu v měřítku 1 : 75 000 vydal Moravskoslezský sudetský horský spolek, založený téhož roku ve Frývaldově (dnešním Jeseníku). Tento spolek se rovněž zasloužil o vybudování mnoha chodníků, chat a rozhleden a jeho vznik je považován za počátek organizované turistiky v Jeseníkách. První ryze turistická chata byla postavena roku 1887, jmenuje se Švýcárna a turistům slouží dodnes; z těch dalších nejstarších jmenujme chatu Jiřího na Šeráku nebo chatu Ovčárna. Jedinečným fenoménem Jeseníků a Rychlebských hor jsou staré lovecké chaty, stavěné na odlehlých místech na přelomu
19. a 20. století, původně pro potřeby lovců a lesnických zaměstnanců. Tyto jednoduše vybavené chaty je dnes možné od Arcibiskupských lesů pronajmout k ubytování. K průkopnickým turistickým výšlapům lákaly zejména výrazné vrcholy – například na Králický Sněžník vystoupal již v roce 1765 pruský princ Jindřich a roku 1780 jej zdolal i císař Josef II. Nejstarší dodnes stojící jesenická rozhledna stojí na Biskupské kupě od roku 1898, původní rozhledna na Králickém Sněžníku Kaiser-Wilhelm-Turm byla otevřena o rok později a zaniklá vyhlídková stavba v podobě strážní věže vyrostla na Pradědu v roce 1912. Rozvoji turistiky velmi napomohlo lázeňství – nejprve to byla Karlova Studánka, ve které na konci 18. století vznikaly lázeňské domy ve švýcarském stylu. Doslova světový věhlas vyvolal Vincenz Priessnitz, který v roce 1822 založil na úbočí Studničního vrchu první vodoléčebné lázně na světě kurýrováním chladnou vodou. Tak do Jeseníků zamířily i celebrity jako například
skladatel Ferenc Liszt nebo spisovatel Nikolaj Vasiljevič Gogol.
Dnes se největší oblibě těší vrchol
Pradědu, na který v roce 2024 vystoupalo téměř čtvrt milionu návštěvníků. Z dalších míst jmenujme údolí Bílé Opavy, kterým prošlo 120 tisíc turistů a Rešovské vodopády s téměř 75 tisíc návštěvníky ročně. Mezi další oblíbené turistické cíle patří rezervace Rejvíz s Mechovým jezírkem, Karlova Studánka a atraktivní technickou zajímavost představuje unikátní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. V oblasti Králického Sněžníku je nejvytíženějším místem Dolní Morava, kde dochází k rozvoji masové turistiky, k čemuž přispěla výstavba lyžařského areálu, stezky v oblacích nebo nejdelší visuté lávky Sky Bridge 721. Rovněž nová rozhledna na Králickém Sněžníku, postavená roku 2022, láká na tento vrchol množství turistů.
Poněkud klidnější lokalitou jsou
Rychlebské hory, kde mezi oblíbené turistické cíle patří například
Dalimilova rozhledna a rozhledna na Borůvkové hoře, kopec Smolný
s přírodní památkou Venušiny misky, zřícenina gotického hradu Rychleby, Tančírna v Račím údolí nebo zámek
Jánský vrch v Javorníku.
Nedaleko Zlatých hor najdeme hned tři významné turistické cíle: poutní místo Maria Hilf, známou rozhlednu
na Biskupské kupě a Zlatokopecký skanzen s replikami mlýnů na zpracování zlatých rud. Z historických památek v okolí města se dochovaly četné štoly a relativně čerstvou zajímavostí je opravená kaple sv. Anny pod Příčným vrchem.
Vedle pěších turistických tras protkává Jeseníky bezpočet kilometrů cyklotras, cyklostezek a trailů pro horská kola. Průkopníkem v oblasti cyklistických single trailů jsou Rychlebské stezky, které fungují od roku 2009.
Vysoké hory nabízejí díky sněhové pokrývce celoroční vyžití, takže každoročně letní turisty vystřídají lyžaři a milovníci dalších zimních sportů. Jeseníky jsou známé kvalitně upravovanými běžkařskými tratěmi, přičemž areál Paprsek je považován za vůbec nejlepší pro běžkování na Moravě a ve Slezsku.
Jak používat průvodce
Průvodce obsahuje celkem 28 jednodenních výletů různé obtížnosti a jeden vícedenní přechod celých hor – celkem 525 kilometrů tras. Až na výjimky vedou výlety po značených cestách, naučných stezkách nebo po místním značení. K orientaci lze použít mapky u jednotlivých kapitol, případně se vybavit podrobnou turistickou mapou. Všechny trasy jsou k dispozici online v aplikaci Mapy.com a najdete je na www.viaczechia.cz/pruvodce, případně naskenujte QR kód na přední předsádce.
Popsané výlety jsou řazeny po jednotlivých geomorfologických oblastech ve směru od západu k východu a jejich rozvržení umožňuje poznání většiny míst širších Jeseníků – od Králíků až po Bruntál.
Výlety jsou pro lepší orientaci rozděleny do tří kategorií (1–3) podle náročnosti. Obtížnost najdete u každého výletu a také u přehledové mapy na přední předsádce.
1
Obtížnost 1 (lehká trasa, na předsádce vyznačeno zeleně).
Výlety s malým převýšením a délkou většinou do 4 hodin chůze. Trasy obvykle vedou po dobře upravených cestách a na více místech umožňují případné zkrácení. Jsou vhodné i pro rodiny s menšími dětmi nebo pro osoby s fyzickým handicapem.
2
Obtížnost 2 (středně těžká trasa, na předsádce vyznačeno oranžově).
Výlety již kladou jisté nároky na fyzickou zdatnost. Trasy mají větší převýšení a jejich délka obvykle dosahuje 4–6 hodin chůze. Místy mohou být vedeny exponovanějším terénem, stále však nabízejí možnosti rychlého ústupu nebo zkrácení.
3
Obtížnost 3 (těžká trasa, na předsádce vyznačeno červeně).
Obvykle celodenní výlety s velkým celkovým stoupáním a náročnějším terénem. Trasy často poskytují jen
omezené možnosti zkrácení nebo ústupu při krizi či zhoršení povětrnostních podmínek. Vhodné pro zdatné a zkušenější turisty s odpovídající výbavou. U dětí je třeba být si jist jejich fyzickou výkonností.
Náročnost výletů lze přizpůsobit (prodloužit, zkrátit, zkombinovat s jinou trasou apod.). Na tyto možnosti upozorňujeme v odstavci Doprava a logistika.
Parametry trasy zobrazují piktogramy na úvodní stránce:
UPOZORNĚNÍ
Přestože v době vydání průvodce odpovídaly uvedené údaje skutečnosti, nemusí být trvale platné. Jedná se například o úpravu pravidel pohybu turistů, uzavírky cest, omezení některých služeb apod. Před výletem se nezapomeňte s aktuálními podmínkami seznámit.
8 km
3 hod.
Celková délka trasy, jak je vyznačena v mapě červenou čarou. Alternativní trasy (nezahrnuté v kilometráži) jsou vyznačeny modrou čarou.
Celkový čas výletu odpovídající průměrnému tempu zdravého dospělého člověka, včetně několika krátkých zastávek.
Orientační mapu doplňuje výškový profil a kilometráž s vyznačením barvy turistické značky, po které trasa vede. Kromě pěších turistických tras vedou výlety po naučných stezkách, cyklotrasách a zcela výjimečně po neznačených cestách.
Místa startu a cíle jsou volena s ohledem na veřejnou dopravu nebo leží v dosahu oficiálních parkovišť. U jednosměrných tras je počítáno s návratem veřejnou dopravou. Rovněž jsou uvedeny informace o možnostech stravování v restauracích na trase.
480 m
Celkové stoupání, tj. součet všech nastoupaných metrů během výletu. Údaj je přepsán z aplikace Mapy.com
Samostatný odstavec popisuje vhodnost trasy pro malé děti a průchodnost pro kočárky nebo vozíky. Doporučení pro kočárky je vzhledem k proměnlivému stavu cest a různým typům kočárků orientační.
Pravidla pro šťastný návrat z hor
Abyste si výlety užili, je dobré seznámit se s hlavními zásadami pohybu v přírodě a také s pravidly chování v CHKO Jeseníky. Tyto informace naleznete na www.jeseniky.aopk.gov.cz.
Některé cesty mohou být v závislosti na roční době uzavírány (ochrana před rušením živočichů apod.), v exponovaných úsecích mohou v zimě hrozit laviny, na což upozorňují cedule horské služby.
Část výletů prochází i polskými chráněnými oblastmi, kde platí mírně odlišná pravidla od české části hor – jsou to Śnieżnicki Park Krajobrazowy a Park Krajobrazowy Góry Opawskie.
Zásady zodpovědného pohybu a pobytu v přírodě vycházejí především z osvědčeného a prověřeného severoamerického konceptu „Leave No Trace”. Pro české prostředí je do šesti principů zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
1. Vím, kam jdu.
2. Chráním přírodu a vše, co poskytuje.
3. Respektuji místní obyvatele i ostatní turisty.
4. Zodpovídám za svou bezpečnost.
5. Nenechávám po sobě stopy.
6. Podílím se na péči.
Seznamte se s naším „desaterem“ pro pěší výlety v horách
1. Nepřeceňujte síly a zvolte takový výlet, který odpovídá vašim schopnostem nebo schopnostem nejslabšího člena skupiny.
2. Seznamte se předem s trasou – kudy vede, zda jsou někde komplikovaná místa nebo aktuální uzavírky. Uzavírky cest ukazuje například aplikace Mapy.com.
3. Nabijte svůj mobilní telefon a uložte do něj důležité kontakty. Číslo na horskou službu ČR je 1210. Stáhněte si aplikaci Záchranka a vezměte si příruční lékárničku.
4. Zkontrolujte předpověď počasí. Mějte na paměti, že v horách je předpověď často nespolehlivá a skutečnost může být horší, než jste čekali. Spíše než déšť vás může zaskočit nízká teplota (vznik náledí), mlha (bloudění) nebo vítr (hypotermie).
5. Do hor vždy noste odpovídající oblečení a obuv, lehká větrovka by neměla chybět v žádném batohu. Dále dle podmínek čepice, rukavice, pláštěnka a při náledí nesmeky. Vybavte se pitím a stravou, bohatou na energii.
6. Mějte s sebou turistickou mapu nebo mobilní telefon se staženou mapovou aplikací.
7. Zejména do vyšších poloh hor vyrážejte brzy ráno – dopoledne obvykle panuje stabilnější počasí, v létě mohou odpoledne přijít bouřky.
8. Nechoďte sami, a pokud už takto vyrážíte, sdělte partnerovi nebo kamarádům své plány.
9. Vždy mějte záložní plán – ústupové varianty pro případ komplikací (zranění, únava, změna počasí apod.).
10. Dodržujte pravidla chování v dané oblasti a respektujte aktuální uzavírky cest. V klidovém území nechoďte mimo značené cesty, v zimě nevstupujte na lyžařské trasy bez lyží.
VÝSTUP NA KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK 1
START: Dolní Morava – Pod Klepáčem (parkoviště)
CÍL: Dolní Morava – Slaměnka (lanovka)
19,2 km 6–8 hod. 930 m 3
Králický Sněžník je svou rozlohou jedním z našich nejmenších horských celků, ale výškou své nejvyšší hory se řadí na třetí příčku, hned za Krkonoše a Hrubý Jeseník. Vrchol leží na česko-polské hranici a v těsné blízkosti historického trojmezí Čech, Moravy a Polska; přímo pod ním pramení nejdelší moravská řeka Morava a oblast spadá do třetí největší národní přírodní rezervace v Česku.
Rozhledna na vrcholu Klepáč KILOMETRÁŽ A ZNAČENÍ
Pod Klepáčem Puchača 4,7 km
Puchača rozc. k chatě Na Śnieżniku 3,8 km
rozc. k chatě Na Śnieżniku Stříbrnická-sedlo 3,3 km
Stříbrnická-sedlo Babuše 5,0 km
Babuše Pod Babuší 0,9 km
Pod Babuší Slaměnka 1,5 km
DOPRAVA A LOGISTIKA
Východiště výletu je dostupné autobusem nebo autem. Kdo chce šetřit síly, může lanovkou vyjet ke Stezce v oblacích a následně jít výlet opačným směrem.
KOČÁRKY A MALÉ DĚTI
S kočárkem neprůjezdné. Jedinou trasou, kudy se s kočárkem přiblížíte vrcholu, je žlutě značená cesta údolím Moravy k rozcestí Pod
Vilemínkou a dále ještě asi 1,5 km. Toto je rovněž nejsnadnější a nejpřímější trasa na vrchol Králického Sněžníku.
OBČERSTVENÍ
Schronisko PTTK Na Śnieżniku, chata Slaměnka
HLAVNÍ ZAJÍMAVOSTI
vrchol Klepáč s rozhlednou
historické trojmezí Čech, Moravy a Polska
vrchol Králického Sněžníku s rozhlednou
pramen Moravy
socha slůněte
Stezka v oblacích a Sky Bridge 721
Trojmezí Čech, Moravy a Polska
Z mnoha možností, jak zdolat vrchol Králického Sněžníku, předkládáme tu nejhezčí, ovšem také fyzicky nejnáročnější. První polovina trasy vede po hřebeni přes vrcholy Klepáč a Malý Sněžník a nabízí výhledy i dlouhé lesní pasáže. Tato klidná západní část údolí je v přímém kontrastu s turistickými atrakcemi, jako je Stezka v oblacích a Sky Bridge 721, které dominují východním svahům nad Dolní Moravou.
Od parkoviště Pod Klepáčem strmě stoupá lesní pěšina ke hřebeni a vrcholu Klepáč . Polský název Trójmorski Wierch nejlépe vystihuje skutečnost, že odtud stékají potoky do tří moří. Voda z východních svahů je zdrojnicí řeky Moravy, ze západních polských úbočí odtékají vody do Kladské Nisy a z jižních svahů teče voda Lipkovským potokem do Tiché Orlice a následně do Labe. Na vrcholu Klepáče stojí celoročně přístupná dřevěná rozhledna, která byla v době vydání průvodce v horším technickém stavu.
Hraniční stezka pokračuje přes sedlo Puchača, za kterým stoupá po polské zelené značce k Hraničním skalám a na Malý Sněžník , který je svou výškou 1 327 metrů druhou nejvyšší horou pohoří.
Sestup z malého Sněžníku vás přivede do mělkého sedla, odkud můžete učinit krátkou odbočku k polské chatě Schronisko Na Śnieżniku s možností noclehu a občerstvení.
Chata patří k velmi oblíbeným místům, zejména mezi polskými turisty, a otevírá se od ní hezký výhled na oblast Kladska.
Závěrečné stoupání vede po červené hřebenovce, přičemž míjí skály
Vlaštovčí kameny, které jsou největším skalním útvarem na české straně Králického Sněžníku.
Vrchol Králického Sněžníku
Těsně pod vrcholem Králického
Sněžníku se na státní hranici s Polskem nachází historické trojmezí Čech, Moravy a Kladska označené mohutným kamenem. Trojmezný bod je zároveň nejvýchodnějším místem Čech, samotný vrchol Králického Sněžníku již leží na moravském území.
Králický Sněžník býval ještě donedávna prost jakékoliv stavby. Kamennou a elegantní Vilhelmovu rozhlednu, která byla zbořena v 70. letech minulého století, nahradila v roce 2022 moderní stavba polské rozhledny, jejíž budování uprostřed přísné přírodní rezervace bylo důvodem protestů ochránců přírody i veřejnosti.
Z vrcholu se otevírají jedinečné kruhové výhledy, za dobré viditelnosti
se na severozápadě rýsují Orlické hory a za nimi lze spatřit vrcholky Krkonoš. Opačným směrem můžete obdivovat hřeben Jeseníků s vrcholy Šerák, Keprník a dominantním Pradědem. Údolí Moravy pak nasměruje váš pohled na nejvyšší vrchol Hanušovické vrchoviny Jeřáb (viz výlet č. 2), Suchý vrch a Bukovou horu. Krátký sestup z vrcholu vás přivede k prameni Moravy, který patří k oblíbeným zastavením mnoha výletníků. Snad ještě větší oblibě se těší nedaleká socha slůněte, kterou postavili před druhou světovou válkou v blízkosti zaniklé Lichtenštejnovy chaty.
Od slůněte klesá stezka kolem chaty horské služby Franciska, odkud lze alternativně sestoupit do údolí a dojít do Dolní Moravy. Základní
Socha slůněte se stala symbolem Králičáku
Pramen Moravy
trasa pokračuje do sedla Stříbrnická a přes vrcholy Sušina a Podbělka pokračuje do cíle u chaty Slaměnka.
Tato pasáž nabízí pěkné pohledy na masiv Králického Sněžníku a také si můžete všimnout několika betonových bunkrů, které byly součástí československého opevnění.
Výlet končí u horní stanice lanové dráhy, poblíž které se tyčí nezaměnitelná konstrukce Stezky v oblacích a také tu najdete Sky Bridge 721, který byl do roku 2025 nejdelším visutým mostem pro pěší na světě.
TIP
Zachované části československého opevnění si můžete prohlédnout v blízkém Vojenském muzeu Králíky nebo v dělostřelecké tvrzi Hůrka; obě místa nabízejí autentické vybavení a výklad o tehdejší obraně pohraničí.
NEJVYŠŠÍ VRCHOL HANUŠOVICKÉ VRCHOVINY 2
START: Králíky (vlak, bus, parkoviště)
CÍL: Malá Morava (vlak, bus)
13,1 km 4–5 hod.
440 m 2
Hanušovická vrchovina sice nedosahuje takových výšek, jako sousední
KILOMETRÁŽ A ZNAČENÍ
Králíky Horní Orlice 3,5 km
Horní Orlice Malá Morava 9,6 km
Hrubý Jeseník, skrývá ale mnoho kouzelných míst v klidné části Jeseníků. Výlet míří na nejvyšší vrchol Jeřáb, přes který vede historická zemská hranice mezi Čechami a Moravou a rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Z vrcholu Jeřábu se sice nerozhlédnete, skvostná panoramata však nabídne množství jiných míst na trase.
