Všem mladým
šachistům
Šachy dnes lákají hráče z celého světa, kteří v nich
spatřují výzvu i možnost poznávat nové soupeře a testovat své duševní schopnosti. Tato hra probouzí, rozvíjí a posiluje mentální dovednosti, které jsou klíčem k úspěchu při studiu i v práci. Navíc není nic uspokojivějšího než porazit silného protivníka!
Pokud chcete vítězit, stačí vám jen sebedůvěra, soustředěnost a ochota učit se – z knížek, videí i svých vlastních proher. Ačkoliv bývaly šachy výsadou vladařských rodů, jsou dnes přístupné všem.
Sám jsem začal šachy hrát jako desetiletý a od té doby jsem bez šachovnice nikdy dlouho nevydržel!
Každá partie, kterou hraju, mě dokáže nadchnout a přináší nové výzvy. Od roku 1981, kdy jsem se stal mezinárodním mistrem, věnuji svůj čas výuce školáků. V roce 1996 jsem založil soutěž UK Chess Challenge . Díky šachům jsem získal řadu kamarádů a užívám si přátelskou rivalitu, kterou tato hra přináší.
MICHAEL BASMAN
Počátky
Šachy mají velmi dlouhou historii – jsou staré nejméně 1 500 let! Nejstarší šachové figurky, zvané též kameny, z archeologických nálezů pocházejí z 6. století našeho letopočtu. Je možné, že se šachy hrály už dříve, ale nevíme to jistě. Nepochybně vznikly z indické hry čaturanga, což znamená „čtyři části“ – protože indické armády měly čtyři složky: vozy, jezdectvo, slony a pěchotu. Šachy coby dokonalá válečná hra čerpají inspiraci ze starověkých bitevních strategií, které však i dnes úspěšně uplatňují hráči po celém světě.
Šachy míří na západ
V 10. století, když se otevřely obchodní cesty mezi Dálným východem a Persií, se začaly šířit i šachy. Arabští obchodníci putující po slavné Hedvábné stezce s sebou často přiváželi šachové soupravy. Tak se tato hra díky cestovatelům a obchodníkům dostala do Evropy.
Čínské šachy
Blízce příbuzná je čínská hra siang-čchi (v překladu „hra se slony“), která je v Číně dodnes velmi oblíbená. Hrála se zde už ve 4. století před naším letopočtem.
Rychle rostoucí zájem
Do konce 19. století se šachům přezdívalo „královská hra“, protože byly oblíbené mezi vyššími společenskými vrstvami. Ve 20. století je však ve velkém začali hrát i obyčejní lidé.
Šachová souprava
Šachovou soupravu tvoří 32 kamenů a šachovnice. Ta slouží jako jednoduché bojiště, kde nejsou žádné stromy, řeky, údolí ani budovy, za kterými by se dalo schovat. Průběh bitvy tedy můžete řídit mnohem lépe než skutečný generál. Kameny představují soupeřící armády a jejich počet je na obou stranách stejný, takže na začátku jsou síly vyrovnané. O konečném vítězství – nebo prohře –rozhoduje to, jak svými kameny táhnete.
Vaše armáda
Šachové kameny mají různé tvary a velikosti. Nejčastěji se hraje s kameny stylu Staunton, které se používají nejen na turnajích, ale i v této knize. Členům vaší „armády“ se někdy říká figury. Armádu tvoří král, dáma, dva střelci, dva jezdci, dvě věže a osm pěšců. (Pozn.: Někdy se „figurami“ v užším smyslu rozumí jen král, dáma, věže, jezdci a střelci, takže když chceme zahrnout i pěšce, je vhodnější použít termín „kameny“.)
Jeden král
Král je vůdcem armády, a proto nejvyšší figurou. I když je nejdůležitější, nemůže táhnout daleko, tudíž není příliš silný. Když se nemůže vyhnout napadení, nastává mat a hra končí.
Jedna dáma
Dáma je vaší nejsilnější figurou. Z jednoho místa může napadnout téměř polovinu polí na šachovnici. Je rychlá a má velký dosah.
Bojiště
Jednotlivé části šachovnice mají své speciální názvy. Skupině osmi čtvercových polí vedle sebe se říká „řady“. Šachovnice jich má osm. Skupiny osmi polí vedoucích svisle shora dolů se nazývají „sloupce“. I těch je osm. A konečně skupiny polí jedné barvy vedoucí šikmo jedním směrem jsou „diagonály“. Možná vás překvapí, že jich na šachovnici najdete celkem 26.
Řady jsou vodorovné linie polí na šachovnici. Zde je zvýrazněna první řada.
Dva střelci
Sloupce jsou svislé linie polí vedoucí od jednoho hráče k druhému. Zde je zvýrazněn krajní sloupec.
Diagonála je zde tvořena zvýrazněnými poli.
VŽDY ČERNÉ A BÍLÉ
Nezáleží na tom, jakou barvu kameny mají – i když jsou třeba červené a černé nebo růžové a vínové, světlejším se vždycky říká „bílé“ a tmavším „černé“.
Střelce poznáte podle výrazného „řezu“ na hlavě – v některých jazycích se jim říká „biskup“, řez potom připomíná biskupskou čepici. Svižně táhnou po diagonálách.
Dva jezdci
Tyto figury jsou unikátní tím, že jako jediné mohou skákat přes překážky a jako jediné netáhnou rovně. V často přeplněném prostoru šachovnice jsou jezdci neocenitelní.
Král, dáma, střelci, jezdci a věže začínají v zadních řadách.
Pěšci, osm v každé armádě, stojí před hlavními bojovými figurami.
Věže patří do rohů.
Černé kameny jsou připraveny na svých místech.
Příprava šachovnice
Nejprve umístěte šachovnici mezi sebe a svého protihráče, který sedí naproti vám. Bílé rohové pole šachovnice musí mít oba hráči vždy po pravé ruce. Potom umístěte jednotlivé kameny na správná místa. Bílá a černá armáda jsou rozestavěny na protějších stranách šachovnice čelem k sobě. Král a dáma jsou uprostřed. Vedle nich stojí střelci, pak jezdci a věže po stranách. Před ně pak postavíte řadu pěšců.
Dvě věže
Tato dvojice robustních figur, které se pohybují po řadách a sloupcích, připomíná obranné věže hradu. Věže jsou po dámě druhými nejsilnějšími figurami, ale zároveň je nejtěžší zapojit je do hry.
Černá dáma patří na černé pole.
Bílá dáma patří na bílé pole.
Králové a dámy obou armád stojí naproti sobě.
Nezapomeňte! Bílé pole patří doprava.
Osm pěšců
Pěšci tvoří pěchotu vaší armády a na začátku hry je jich na každé straně osm. Často zahajují hru. Pěšci jsou nejslabšími kameny, ale mají velké ambice. Když dosáhnou protilehlého konce šachovnice, mohou být proměněni a povýšeni, třeba až na samotnou dámu!