Vítejte v Chlebouškově, malém městečku, jehož obyvatelům neřekne nikdo jinak než pekaříčci. Předaleko se šíří vůně lahod ných chlebíků, které se pečou v místních pekárnách. Někdo říká, že je zde úžasné pečivo díky jedinečným přísadám, možná zásluhou zdejší vynikající vody, jiní zase sází na přívětivé podnebí… Ale možná je to prostě a jednoduše dar lidí, kteří zde žijí.
Sofi a malý Max se jako obvykle vraceli pozdě z odpoledního hraní v malebných uličkách starého městečka. Před domem je už starostlivě čekala maminka a taky je vyhlížela vykrmená myška, jejich tajný domácí mazlíček Drobeček. Maminka už se trošku zlobila, protože děti měly být doma ještě za světla a sluníčko už před chvilkou zapadlo. „Vy loupežníci, kde jste se zase zdrželi! Copak jste zapomněli, že zítra je chlebouškový den a ráno brzo vstáváme? Navečeřet, umýt a spát.“
Děti totiž s maminkou zdědily Dědovu pekárnu, nejoblíbenější podnik ze všech. Jaké bylo její kouzlo? Kdo chlebík ochutnal, jako by se vrátil do dětství, do hravé, bezstarostné nálady plné lásky ke svému okolí.