Z anglického originálu Knowledge Encyclopedia Transport! vydaného nakladatelstvím Dorling Kindersley, Ltd. ve Velké Británii v roce 2024, přeložil František Tymr. Obálku dle originálu upravil TypoText. Redigovala Kateřina Prachařová Jazyková korektura Irena Alcoba Odpovědná redaktorka Natálie Mrkosová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 208
Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pikola, Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, v roce 2025 jako svou 15 061. publikaci. Sazba TypoText
Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první
www.euromedia.cz
ISBN 978-80-284-0953-1
Naše knihy na trh dodává Euromedia a. s. – knižní velkoobchod, Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 obchod-vo@euromedia.cz
www.dk.com
LODĚ NAPŘÍČ MINULOSTÍ 90
Plavba po vodě 92
Nejstarší plavidla 94
Řecká triéra 96
Dračí lodě 98
Válečná loď 1. třídy 100
Život na palubě 102
Plnou parou vpřed 104
Zaoceánský parník 106
Zábava na vodě 108
Závodní jachta 110
Nákladní lodě 112
Kontejnerový přístav 114
Trajekt pro cestující s auty 116
Průmyslová plavidla 118
Výzkumná loď 120
Obří lodní šroub 122
Válečné lodě 124
Bitevní loď z 2. světové války 126
Pod hladinou 128
Ponorka na jaderný pohon 130 Letadlová loď 132
Měřítko a velikosti
Rámeček s údaji u každého dopravního prostředku obsahuje obrázek, který skýtá představu o jeho skutečné velikosti. Vždy jde o srovnání s výškou průměrného dospělého muže, amerického školního autobusu nebo osobního letadla typu Boeing 747.
civilního
Větší auta Koncem 20. století přišly do módy větší automobily, jako jsou užitkové vozy a SUV (sportovně-užitkové vozy).
Rychlovlaky První vysokorychlostní železniční doprava byla zavedena v Japonsku v roce 1964 na trase mezi Tokiem a Ósakou.
Moderní doba Poslední desetiletí jsou ve znamení překonávání rekordů a posouvání hranic. Poměrně běžným by se brzy mělo stát cestování s využitím umělé inteligence a „zelených“ technologií šetrných k životnímu prostředí.
Pozemní doprava
napříč časem
Od objevu kola lidé dál vynalézali nové dopravní prostředky, aby mohli překonávat ještě větší vzdálenosti za ještě kratší čas.
Lidé se vždy potřebovali přemisťovat a dopravovat zboží mezi různými obydlenými oblastmi. Od jednoduchých vozů tažených koňmi jsme se propracovali k vozidlům poháněným motory. Velký rozmach zažila doprava v 18. a 19. století, kdy se objevili elegantní a výkonní předchůdci dnešních automobilů a vlaků. V posledních letech se výrobci zaměřují na vývoj dopravních prostředků, které využívají chytré technologie a jejichž provoz je šetrnější k životnímu prostředí.
Nejmenší auto Jednomístná tříkolka Peel P50 se stala nejmenším silničním vozem.
Rekordní rychlost na zemi Britský vůz Thrust SSC vytvořil v roce 1997 s rychlostí 1 228 km/h nový rekord.
První formule 1 První mistrovství světa formule 1 v roce 1950 vyhrál tým se závodním vozem Alfa Romeo 158. Ten byl ale zkonstruován již v roce 1938.
Počátek 20. století Na přelomu století se objevila řada nových motorových vozidel. Jejich konstruktéři přicházeli v rychlém sledu se stále novými způsoby, jak zlepšit jejich výkon a umožnit širší využití.
Časová osa pozemní dopravy Tato časová osa zobrazuje některé klíčové okamžiky vývoje pozemní dopravy napříč historií lidstva. A jak se měnila auta, vlaky a další vozidla na kolech, měnil se i svět.
Prapočátky dopravy
První pokusy lidí o nalezení jednodušších způsobů cestování sahají více než 5 000 let do minulosti. První jednoduchá vozidla s koly se postupně vyvíjela ve stále složitější.
Vynález kola Kolo bylo vynalezeno kolem roku 3 500 př. n. l. v Mezopotámii. Původně se používalo při výrobě keramiky, ale brzy našlo využití i v dopravě.
Vzestup elektromobilů Nissan Leaf z roku 2010 se stal prvním masově vyráběným elektromobilem poháněným lithium-iontovou baterií.
Na elektrický pohon Elektrický pohon využívá stále víc dopravních prostředků, jako elektrokola, skútry na elektřinu a elektrické jednokolky.
Obliba motorek roste Harley-Davidson WLA sloužil původně v druhé světové válce. Vyráběl se ale až do 50. let 20. století a oblíbili si ho i civilisté.
Nejdelší železniční tunel V roce 1906 se Simplonský tunel spojující Švýcarsko a Itálii stal s délkou 19,8 km nejdelším železničním tunelem na světě.
Samořídící auta Roku 2012 získalo samořídící auto společnosti Google řidičské oprávnění.
Společnost
Po druhé světové válce Po skončení války se podoba dopravních prostředků rychle měnila. Auta a motocykly byly stále stylovější a dostupnější a vlaky začaly jezdit neuvěřitelnou rychlostí.
Počátek sériové výroby Americký průmyslník Henry Ford byl první, kdo nechal auta vyrábět na pohyblivé montážní lince.
Maglev vlaky Magnetickou levitaci („maglev“) si Němec H. Kemper nechal patentovat v roce 1937. Avšak trvalo, než se vlaky s touto technologií skutečně rozjely.
První tanky Britský tank Mark I byl v roce 1916 prvním, který byl aktivně nasazen v bojích během první světové války.
První golfový vozík
Nejstarší elektrické golfové vozíky se objevily v USA ve 30. letech 20. století, ale popularitu získaly až o desetiletí později.
v roce 1825. První auta Německý konstruktér Karl Benz navrhl jeden z prvních automobilů poháněných spalovacím motorem.
První podzemní dráha V roce 1863 se londýnská Metropolitan Line v hlavním městě Velké Británie stala první podzemní linkou městské hromadné dopravy. Jezdily na ní parní lokomotivy.
Čtyřnohý dopravní prostředek
Kůň byl poprvé domestikován ve Střední Asii. Jízda na koni umožnila lidem přepravovat se mnohem rychleji než dříve.
Nadvláda vozů
Ve starověkých říších ležících u Středozemního moře byly hlavním vojenským vozidlem dvoukolové vozy tažené koňmi.
První kola
Jedním z prvních jízdních kol byl laufmaschine (běhací stroj), nazývaný také „draisina“, který vymyslel německý vynálezce Karl Drais v roce 1817.
Římské silnice I když zpevněné cesty existovaly už dříve, obyvatelé Římské říše byli první, kteří vybudovali rozsáhlou síť dlážděných silnic napříč Evropou, západní Asií a severní Afrikou.
městy Swansea a Mumbles ležícími ve Walesu ve Velké Británii zprovozněna první kolejová dráha s vozy taženými koňmi. Koněspřežné dráhy, předchůdkyně tramvají a železnic,
i jinde.
Kompas Magnetický kompas byl poprvé vynalezen v Číně. Pomáhal lidem při navigaci na souši i na moři.
Doba po průmyslové revoluci Od poloviny 18. století se začal rychle rozvíjet průmysl. Nově objevené technologie umožnily zkonstruování prvních vlaků a automobilů.
Parní lokomotiva z roku 1804
První parní lokomotivu poháněnou uhlím navrhl britský inženýr Richard Trevithick. Jezdila po železných kolejích. První tramvaj V roce 1807 byla
Testování dopravy budoucnosti
Virgin provedla první testy s cestujícími. Její technologie zvaná Hyperloop je kapsle pohybující se v tunelu s vakuem.
ELEKTRICKÁ JEDNOKOLKA
WLA, 1942
Pohyb po zemi
Cestování po souši na delší vzdálenosti si lidé začali zjednodušovat vozidly s koly a zpevněnými silnicemi.
Jedním z prvních způsobů přemísťování bylo prosté tahání nákladu po zemi, což byl způsob pomalý a málo účinný. Problém s třením se zmenšil po vynálezu kola, ale pro hladký provoz byly potřeba cesty s rovným povrchem. Dnešní rozsáhlá silniční síť překonává díky mostům propasti i vodní toky a moderní technologie umožňují cestovat pohodlněji než kdykoli předtím.
BOJ S TŘENÍM
I když se nám mohou předměty zdát hladké, ve skutečnosti bývají pokryté tisíci drobných prohlubní a hrbolků. Když se dva takové předměty třou o sebe, tyto nerovnosti na sebe naráží a pohyb předmětů zpomalují. Tato zpomalující síla se nazývá tření.
Smykové tření
Tažením objektu po zemi vzniká velké tření, protože se o sebe navzájem třou dvě velké plochy. K překonání tření a rozpohybování předmětu je potřeba hodně síly.
Kamenný blok Váha kamene tlačí směrem dolů.
Směr pohybu
ZDOKONALENÍ KOLA
Valivé tření
ZVÍŘECÍ SÍLA
Po tisíce let využívají lidé silné svaly a vytrvalost různých zvířat. V dopravě sloužila k transportu těžkých nákladů, tahání vagónů a dalších vozidel a jako síla pohánějící zemědělské stroje. Nejčastějším zvířecím pomocníkem v oblastech s mírným podnebím byli koně, ale podobné úkoly plní jinde na světě další druhy zvířat.
Tažní voli
Než nastoupila mechanizace, tahali zemědělské stroje voli. Na mnoha místech se tak stále děje, například v Kambodži s nimi tento zemědělec orá pluhem.
Nákladní lamy
Vysoko v jihoamerických
Andách nosí náklady vytrvalé lamy. Členitým terénem se umí pohybovat rychle a před chladem je chrání hustá kožešina.
Psí spřežení
Rychlou a plynulou jízdu saní po sněhu psi hravě zvládnou díky tomu, že se na rozdíl od větších a těžších zvířat tolik neboří. Psí plemena jako husky se uplatňují při nahánění stád sobů a při závodech psích spřežení.
Předměty, které se kutálejí, mají tření nižší. Při kutálení se totiž každý bod na okraji předmětu země jen dotkne a hned se zvedne, místo aby byl tažen. To znamená, že k posunutí těžkých břemen je potřeba méně síly.
Kutálející se klády
Každá kláda se otáčí, jak se po ní kámen pohybuje.
Lano umožňuje tažení
VYNÁLEZ KOLA
První kolo nebylo vynalezeno k pohonu dopravních prostředků.
Lidé je začali používat asi před 5 500 lety v Mezopotámii a mělo podobu hrnčířského kruhu k výrobě keramiky. Pak stačilo ho z vodorovné polohy otočit do svislé a lidé zjistili, že dvě kola spojená nápravou lze použít k přepravě těžkých nákladů.
Valící se kámen
Po položení na kulaté klády lze kamenný blok posouvat dopředu.
Směr pohybu
Výměna místa Jak se kamenný blok pohybuje vpřed, volné klády zezadu se pokládají dopředu před něj.
První kola byla plná, nejprve z opracovaného kamene a později z kruhových dřevěných desek. Byla ale příliš těžká, a tak lidé vymýšleli způsoby, jak je odlehčit, zpevnit a zabránit kodrcání.
1 Plné kolo První kola, vyrobená kolem roku 3 500 před naším letopočtem, byla plná s nápravou zasunutou ve středu. Později se vyráběla ze silných dřevěných prken spojených dohromady pevnými kolíky.
Vývoj osy
2 Dřevěné loukotě Staří Egypťané z plochy kola část dřeva ubrali, aby bylo lehčí a rychlejší. Řekové v tom pokračovali, odstranili ještě více dřeva a pro zpevnění ho nahradili paprskovitými loukotěmi.
3 Kovové obruče Zhruba od roku 500 před naším letopočtem bývala dřevěná kola vyztužována kovovými obručemi kolem ráfku, které zvyšovaly odolnost kol na nerovném povrchu.
PŘEKONÁVÁNÍ PŘEKÁŽEK
Silnice nejsou to jediné, co spojuje vzdálená místa. Mosty a viaduktypřeklenují prohlubně v zemském povrchu a díky tunelům odpadá strmé stoupání do horských výšin. Velké křižovatky zase propojují silnice vedoucí z různých směrů.
Mosty
Mosty obvykle spojují dva břehy řeky nebo části pevniny oddělené větší vodní plochou, jako jsou mořské úžiny. Po některých mostech se vozidla dostávají přes rokle nebo i rozlehlejší níže položené oblasti, příkladem je viadukt Millau ve Francii.
4 Gumové pneumatiky Gumové pneumatiky naplněné vzduchem se poprvé objevily v 70. letech 19. století na jízdních kolech. Kolo bylo díky nim lehčí a lépe absorbovalo nárazy na hrbolatých silnicích.
Osa plní důležitější funkci než jen držet dvě kola pohromadě. Když se osa spojená s kolem otáčí, ráfek kola se také otáčí, ale urazí mnohem větší vzdálenost. Větší kolo při každém otočení posune vozidlo dál, k jeho otočení je však zároveň potřeba větší síly.
Jednoduchý mechanismus
Kolo zabraňuje tření, protože se netáhne, ale kutálí a vždy jen malá jeho část se dotýká země. Hmotnost nákladu se také prostřednictvím loukotí rozkládá po obvodu ráfku kola a lze tak přepravovat těžší náklad.
Pohon nápravy
Nápravy automobilu roztáčí motor přes ozubená kola (viz strana 19). Převodové stupně se mění podle toho, v jakých otáčkách běží motor nejlépe. U vozů s pohonem dvou kol je poháněna pouze jedna z náprav. Ale u vozů s pohonem všech čtyř kol pohání motor přední i zadní nápravu a to zlepšuje přenos výkonu motoru i na kluzkém povrchu.
5 Kolo auta Dnešní auta mají kola vyrobená ze slitin kovů, jako je hliník a hořčík. Díky nim jsou kola ještě lehčí a pevnější.
Kolo a osa se otáčejí společně
Tunely Když dopravě stojí v cestě hory příliš vysoké na to, aby bylo možné je překonat přímo, nebo tak rozlehlé, že by trvalo příliš dlouho je objet, budují se ve skále tunely. Některé tunely vedou i pod vodou a jiné pod městy, aby se snížila intenzita provozu na povrchu.
K otočení osou je potřeba pouze malá síla
Kolo připevněné k otočné nápravě
Nápravou otáčí výkon motoru Ozubená kola přenášejí výkon z hnací hřídele na nápravy
Síla působící na osu se na ráfku kola zvětšuje Motor otáčí hnací hřídelí přes převodovku,
Křižovatky
Jednoduché křižovatky se staví na menších silnicích. Ale moderní víceproudé dálnice mají složitá křížení s mnoha nájezdy a výjezdy, kterými mohou plynule proudit auta přijíždějící z různých směrů.
Viadukt Millau ve Francii
Tunel na trase Zion – Mount Carmel v americkém Utahu
Mimoúrovňové křížení v čínské Šanghaji
Historické dopravní prostředky
Po většinu lidské historie se lidé při pohybu po zemi z místa na místo spoléhali na sílu svalů – svých nebo zvířecích.
Od vzniku prvních civilizací do 20. století uběhly tisíce let, během nichž se jen málo lidí vydávalo dál než do blízkého okolí. Pokud se někdo vydal na dlouhou cestu, šel pěšky, jel na zvířeti nebo cestoval na voze taženém zvířetem, nejčastěji koněm. Až vynález parního stroje v 19. století konečně umožnil cestování prostředky, které nepoháněla síla svalů.
VŮZ
Lehký dvoukolák
Kde: Mezopotámie
Kdy: 3 000 př. n. l.
Po vynálezu kola s loukotěmi bylo možné vyrábět rychlé lehké dvoukolové vozy zapřažené za koně.
TRAKAŘ
Zatlač a jeď
Kde: Čína
Kdy: 221 př. n. l. – 256 n. l.
KRÁLOVSKÝ KOČÁR
Symbol postavení
Kde: Brazílie
Kdy: 19. století
DĚTSKÝ KOČÁREK
Přeprava dětí
Kde: Velká Británie
Kdy: 1773
KRYTÝ VŮZ
Kuchyně na kolech
Kde: USA
Kdy: 19. století
VELBLOUD
Pouštní chodec
Kde: Arábie
Kdy: 2 200 př. n. l.
Velbloudům se někdy přezdívá „koráby pouště“. Používali je obchodníci putující v karavanách, protože dokázali v nehostinných podmínkách na dlouhé vzdálenosti přenášet i těžký náklad.
Pohyb v sedle
Kde: Střední Asie
Kdy: 2 000 př. n. l. Jízda na koni umožnila lidem cestovat na mnohem větší vzdálenosti mnohem vyšší rychlostí než pěšky. Tento kůň a jezdec pochází z Mongolska, kde chovají koně malé a silné.
Trakař jako první použili Číňané a sloužil k přepravě těžkých nákladů, nebo dokonce lidí. Jeho čínské pojmenování znamená „dřevěný vůl“.
Tento kočár, ozdobený bohatými dřevořezbami a malovaným erbem, patřil brazilským císařům. Propracovaná výzdoba odrážela bohatství a majestát císařské rodiny.
Dřevěné rukojeti Čím delší jsou rukojeti trakaře, tím méně síly je potřeba k jeho zvednutí a tlačení.
NOSÍTKA
Na lidský náklad
Kde: Chorvatsko
Kdy: 18. století
Dostatečně bohatí lidé nemuseli ujít ani krok a mohli si dovolit přepravu v nosítkách. Čtyřmi držadly po stranách kabiny se prostrčily tyče, jejichž pomocí silní muži zvedli nosítka ze země.
První kočárek na světě byl vyroben pro děti britského vévody z Devonshiru. Pozlacený malý vozík mohl táhnout poník, pes nebo koza. Pro hladkou a příjemnou jízdu byla kabina pro dítě vybavena pružinami.
SANĚ
Zimní jízda za koňmi
Kde: Nizozemsko
Kdy: 80. léta 19. století
V zimě poskytují elegantní saně často rychlejší a hladší jízdu než kolová vozidla, která mohou uváznout ve sněhu nebo uklouznout na ledu. Tyto saně byly pro větší pohodlí cestujících vystlány kožešinou.
Ozdoba Kočárek měl tvar stáčející se
MARINGOTKA
Domov na kolech
Kde: Velká Británie
Kdy: 80. léta 19. století
Tyto obytné vozy s ložnicí a kuchyňkou tažené koňmi se vyráběly v anglickém městě Reading. Byly oblíbené mezi Romy, kteří v nich kočovali mezi městy a farmami.
PARNÍ KOČÁR GRENVILLE
Dopravní prostředek s pohonem
Kde: Velká Británie
Kdy: 1880
Osadníci na západě Severní Ameriky cestovali v konvojích, které tvořily vozy jedoucí v řadě za sebou. Tento typ zvaný „kuchyňský vůz“ vezl jídlo a kuchyňské vybavení. Díky kovovým obručím jej šlo zakrýt plátěným potahem.
FAETON
Osobní kočár
Kde: USA
Kdy: 19. století
Tento vůz byl poháněn parním strojem a měl tři kola, z nichž přední sloužilo i k zatáčení. Parní vozy byly zpočátku populárnější než benzinové, ale ty se později tak zdokonalily, že jim pára nemohla konkurovat.
TRAMVAJ
Lehké kolejové vozidlo na elektřinu
Pantograf odebírá elektřinu z nadzemního elektrického vedení
Tyto lehké kočáry používali bohatí lidé na krátké cesty a ostatní jen záviděli. Cestující řídil vůz sám a jeho sedadlo bylo chráněno před povětrnostními vlivy skládací střechou.
Kde: Španělsko Kdy: 1912
Tramvaje jezdí na pevně daných trasách po kolejích u silnic. Nejstarší tramvaje byly tažené koňmi, ale později získaly elektrický pohon a takové jezdí dodnes.
Vozataj Tento muž řídí koně a dává jim povely, jak rychle se má jet.
Postrojem jsou koně připoutáni k vozu
Široká chodidla velbloudů brání propadání do písku
Kotel
Kozlík kočího
vlny.
Velká zadní kola
Držadla
Historické dopravní prostředky
Po většinu lidské historie se lidé při pohybu po zemi z místa na místo spoléhali na sílu svalů – svých nebo zvířecích.
Od vzniku prvních civilizací do 20. století uběhly tisíce let, během nichž se jen málo lidí vydávalo dál než do blízkého okolí. Pokud se někdo vydal na dlouhou cestu, šel pěšky, jel na zvířeti nebo cestoval na voze taženém zvířetem, nejčastěji koněm. Až vynález parního stroje v 19. století konečně umožnil cestování prostředky, které nepoháněla síla svalů.
VŮZ
Lehký dvoukolák
Kde: Mezopotámie
Kdy: 3 000 př. n. l.
Po vynálezu kola s loukotěmi bylo možné vyrábět rychlé lehké dvoukolové vozy zapřažené za koně.
TRAKAŘ
Zatlač a jeď
Kde: Čína
Kdy: 221 př. n. l. – 256 n. l.
KRÁLOVSKÝ KOČÁR
Symbol postavení
Kde: Brazílie
Kdy: 19. století
DĚTSKÝ KOČÁREK
Přeprava dětí
Kde: Velká Británie
Kdy: 1773
KRYTÝ VŮZ
Kuchyně na kolech
Kde: USA
Kdy: 19. století
VELBLOUD
Pouštní chodec
Kde: Arábie
Kdy: 2 200 př. n. l.
Velbloudům se někdy přezdívá „koráby pouště“. Používali je obchodníci putující v karavanách, protože dokázali v nehostinných podmínkách na dlouhé vzdálenosti přenášet i těžký náklad.
Pohyb v sedle
Kde: Střední Asie
Kdy: 2 000 př. n. l. Jízda na koni umožnila lidem cestovat na mnohem větší vzdálenosti mnohem vyšší rychlostí než pěšky. Tento kůň a jezdec pochází z Mongolska, kde chovají koně malé a silné.
Trakař jako první použili Číňané a sloužil k přepravě těžkých nákladů, nebo dokonce lidí. Jeho čínské pojmenování znamená „dřevěný vůl“.
Tento kočár, ozdobený bohatými dřevořezbami a malovaným erbem, patřil brazilským císařům. Propracovaná výzdoba odrážela bohatství a majestát císařské rodiny.
Dřevěné rukojeti Čím delší jsou rukojeti trakaře, tím méně síly je potřeba k jeho zvednutí a tlačení.
NOSÍTKA
Na lidský náklad
Kde: Chorvatsko
Kdy: 18. století
Dostatečně bohatí lidé nemuseli ujít ani krok a mohli si dovolit přepravu v nosítkách. Čtyřmi držadly po stranách kabiny se prostrčily tyče, jejichž pomocí silní muži zvedli nosítka ze země.
První kočárek na světě byl vyroben pro děti britského vévody z Devonshiru. Pozlacený malý vozík mohl táhnout poník, pes nebo koza. Pro hladkou a příjemnou jízdu byla kabina pro dítě vybavena pružinami.
SANĚ
Zimní jízda za koňmi
Kde: Nizozemsko
Kdy: 80. léta 19. století
V zimě poskytují elegantní saně často rychlejší a hladší jízdu než kolová vozidla, která mohou uváznout ve sněhu nebo uklouznout na ledu. Tyto saně byly pro větší pohodlí cestujících vystlány kožešinou.
Ozdoba Kočárek měl tvar stáčející se
MARINGOTKA
Domov na kolech
Kde: Velká Británie
Kdy: 80. léta 19. století
Tyto obytné vozy s ložnicí a kuchyňkou tažené koňmi se vyráběly v anglickém městě Reading. Byly oblíbené mezi Romy, kteří v nich kočovali mezi městy a farmami.
PARNÍ KOČÁR GRENVILLE
Dopravní prostředek s pohonem
Kde: Velká Británie
Kdy: 1880
Osadníci na západě Severní Ameriky cestovali v konvojích, které tvořily vozy jedoucí v řadě za sebou. Tento typ zvaný „kuchyňský vůz“ vezl jídlo a kuchyňské vybavení. Díky kovovým obručím jej šlo zakrýt plátěným potahem.
FAETON
Osobní kočár
Kde: USA
Kdy: 19. století
Tento vůz byl poháněn parním strojem a měl tři kola, z nichž přední sloužilo i k zatáčení. Parní vozy byly zpočátku populárnější než benzinové, ale ty se později tak zdokonalily, že jim pára nemohla konkurovat.
TRAMVAJ
Lehké kolejové vozidlo na elektřinu
Pantograf odebírá elektřinu z nadzemního elektrického vedení
Tyto lehké kočáry používali bohatí lidé na krátké cesty a ostatní jen záviděli. Cestující řídil vůz sám a jeho sedadlo bylo chráněno před povětrnostními vlivy skládací střechou.
Kde: Španělsko Kdy: 1912
Tramvaje jezdí na pevně daných trasách po kolejích u silnic. Nejstarší tramvaje byly tažené koňmi, ale později získaly elektrický pohon a takové jezdí dodnes.
Vozataj Tento muž řídí koně a dává jim povely, jak rychle se má jet.
Postrojem jsou koně připoutáni k vozu
Široká chodidla velbloudů brání propadání do písku
Kotel
Kozlík kočího
vlny.
Velká zadní kola
Držadla
Stáje pro omnibusové koně V době největšího rozmachu v 80. letech 19. století vlastnil pařížský provozovatel omnibusů Compagnie Générale des Omnibus 9 000 koní. Hlavní stáje byly na nábřeží Jemmapes v průmyslové oblasti poblíž rušného vlakového nádraží Gare de l’Est.
Omnibus
V roce 1828 se Paříž stala prvním městem na světě, které zavedlo novou formu veřejné dopravy –koňmi tažené „omnibusy“, předchůdce dnešních autobusů.
Tato služba fungovala po celém městě, osvědčila se a obyvatelé si ji oblíbili, přestože příliš pohodlí omnibusy neposkytovaly. Kovové ráfky kol řinčely po dláždění pařížských ulic a cestující poskakovali na tvrdých dřevěných lavicích.
Klapky
Chrániče očí udržovaly koně v klidu, protože se nerozptylovali pouličním ruchem ve městě.
Dřevěná oj zajišťovala, že se koně drželi od sebe a šli rovně
Kočí řídil koně pomocí otěží. Když zatáhl za levou otěž, koně odbočili doleva, když za pravou, odbočili doprava
Trus v ulicích Koňské „koblihy“ byly hlavními „emisemi“ omnibusů 19. století.
Lidový autobus
Slovo omnibus pochází z latiny a znamená „pro všechny“. Tento dopravní prostředek byl navržen tak, aby ho mohl používat každý, kdo na to měl. Zpočátku se jednalo o jednopatrové dřevěné kočáry se sedadly přístupnými po žebříku. Omnibusy s otevřeným střešním sezením byly zavedeny v roce 1853. Později měly propracovanější vozy zvané Impériale pevné točité schodiště.
Kočí nosili klobouk se širokou krempou a dlouhý kabát, který je chránil před deštivým i horkým počasím.
OMNIBUS IMPÉRIALE
ale 25 centimů čili čtvrt franku bylo pro chudší pařížské občany příliš mnoho.
Malá přední kola Při zahýbání se vešla pod omnibus, a tak umožňovala ostřejší manévry v úzkých ulicích.
Kde: Paříž, Francie
Délka (vůz): Asi 4,6 m
Kdy: Zahájení provozu asi 1860
Typ: Dvoupatrový s otevřeným horním patrem
Zábrany podél schodů Zábrany byly připevněny ke schodům, aby cestující neviděli ženám na kotníky.
Točitým schodištěm se vycházelo do otevřeného horního patra
Tramvaj tažená koňmi
Tyto jedno- nebo dvoupatrové tramvaje tahal pár koní po kovových kolejnicích. Byly populární ve městech po celém světě, například v Londýně ve Velké Británii (na obrázku). Koňmi tažené tramvaje měly oproti omnibusu výhodu, že jezdily po kolejích. Díky tomu koně utáhli větší zátěž a jízda byla hladší. Od 90. let 19. století je ale postupně začaly nahrazovat elektrické tramvaje a železnice.
Cestující uvnitř vozu platili plné jízdné, cestují v horním patře poloviční
lístků a dorážející psy
Informační cedule Horní cedule popisovala trasu omnibusu. Na spodní byl uveden seznam jednotlivých zastávek.
na silnicích
Ostrá zatáčka
Až do roku 1816 měly kočáry v úzkých zatáčkách v městských ulicích problémy. Toho roku však německý vynálezce
Rudolph Ackermann přišel s nápadem, aby každé kolo mělo svou vlastní osu otáčející se kolem stejného středu. Tak mohly kočáry snadněji zatáčet a jejich kola neklouzala do stran. I při řízení moderních vozidel se stále využívá upravený Ackermannův princip, který správně nastavuje kola pro zatáčení ve vyšších rychlostech.
Pevně uchycená zadní kola sledují oblouk nastavený předními koly
Velká zadní kola si lépe poradila s výmoly
Průvodčí vybíral jízdné a odháněl lidi bez
po zemi STAVBA SILNIC
STAVBA SILNIC
Ať jde o široké dálnice, nebo úzké jednosměrky, silnice jsou páteřní dopravní sítí každé země a denně po nich projedou miliony vozidel.
Výstavba nových silnic zabere roky a začíná náročným průzkumem a hledáním nejvhodnějšího místa. Podobu silnice ovlivňuje okolní krajina a její realizace může vyžadovat i vybudování tunelů, mostů a dalších prvků. Po dokončení potřebuje každá silnice pravidelnou údržbu, díky níž ustojí nápor velkého objemu dopravy. Jen v Číně se v roce 2021 utratilo asi 140 miliard korun na výstavbu a údržbu dopravní sítě.
Výstavba dálnice
Jakmile je místo pro dálnici vybráno, začnou dopravní inženýři navrhovat její podobu s ohledem na profil krajiny, podloží a dopad na životní prostředí. Stavba pak probíhá po jednotlivých vrstvách. Z povrchu i ze stran dálnice musí být zajištěn odvod vody, která by se jinak nebezpečně hromadila na jejím povrchu.
Stavební dělníci
Zkušení pracovníci zkouší kvalitu položeného asfaltu. Při použití betonu jeho povrch ještě za mokra uhlazují.
3 Asfalt
Horký tekutý asfalt se vylévá na podklad ve vrstvách a poté se zhutňuje. Na některé silnice se místo něj používá beton, který obvykle vydrží déle než asfalt, ale je dražší.
Odvod vody
Systém odvodňovacího potrubí odvádí pryč dešťovou vodu. Pod vozovkou může být umístěno i potrubí kanalizace nebo kabely inženýrských sítí.
Silniční most
Když je potřeba vést silnici nad překážkou nebo jinou silnicí, staví se silniční mosty neboli estakády. Jejich základy, pilíře a mostovka, na které se nachází vozovka, jsou obvykle z betonu a jednotlivé části bývají na místo vyzvedávány pomocí jeřábu.
4 Doplnění dopravního značení Po zaschnutí asfaltu se namaluje vodorovné dopravní značení, například středová čára. Pak se přidávají další prvky, jako jsou svodidla, osvětlení a svislé dopravní značení.
Čáry se stříkají barvou
Dálnice Největší a často nejfrekventovanější ze silnic, dálnice, mají více jízdních pruhů a spojují důležitá města.
Asfaltovací stroj Stroj při pohybu hladce a rovnoměrně rozprostírá asfalt. Jeho postřikovač lze nastavit na libovolnou šířku.
Sklápěcí nákladní vůz
Materiál jako například štěrk přepravují na místo stavby objemné sklápěcí vozy, které náklad vyklopí tam, kde je potřeba.
Krajnice Ohraničují vozovku a mohou v nich být poklopy, kterými stéká dešťová voda do odvodňovacího potrubí.
2 Podsyp a podklad Spodní vrstvu vozovky tvoří trvanlivý materiál, obvykle směs drceného kamene, štěrku, přidané zeminy nebo drceného betonu. Poskytuje jí pevnost a stabilitu.
Svodidla Zábradlí a svodidla vyrobená z pevné oceli jsou navržená tak, aby zabránila náhodnému sjetí vozidel ze silnice.
Zátarasy Mobilní zábrany se staví proto, aby vozidla nemohla vjet na rozestavěný úsek silnice.
Silniční válec Stavební technika vybavená velkým a těžkým válcem jezdí po horkém asfaltu. Tím ho hutní a odstraňuje vzduchové bubliny, které by v budoucnu mohly způsobovat praskliny.
Pásové
velké objemy materiálu, odstranit nadbytečnou zeminu nebo vyhloubit příkop pro odvod vody pod vozovkou.
1 Zemní práce Stavba začíná zemními pracemi, při kterých se plocha vyčistí, urovná a zbývající zemina se udusá, aby poskytovala pevný podklad pro další stavební části silnice.
Kromě odstranění stávající vegetace nebo nepořádku se tyto velké stroje používají pro srovnání a sjednocení povrchu země.
Protihlukové stěny Svahy a stěny podél dálnic zamezují šíření hluku od dálnice a ta je tak i méně viditelná.
Buldozer
Bagr
rypadlo jako toto dokáže rychle přemístit
Podsyp
Podklad
Elektromobil
Jelikož nemají spalovací motor (viz strany 18–19), nepotřebují elektrická vozidla ke svému provozu benzín ani naftu. Místo toho jsou poháněna elektromotorem a oproti běžným autům jsou tak mnohem tišší a méně znečišťují životní prostředí.
V roce 2023 se na celém světě prodalo asi 14 milionů elektromobilů. Na rozdíl od ostatních aut neprodukují plně elektrická vozidla žádné emise, i když při výrobě elektřiny, na kterou jezdí, mohou emise vznikat. Obsahují také mnohem méně pohyblivých součástek než běžná auta, chybí jim například palivové čerpadlo, zapalování nebo odvod výfukových plynů.
Přední trakční
vozidlo vpřed.
Přední kapota Aerodynamicky tvarovaná kapota je otevírací a ukrývá úložný prostor s kapacitou až 50 kg.
Tepelné čerpadlo
Pohání kapalinový chladicí systém, který odvádí teplo z motorů a udržuje baterii v provozní teplotě mezi 15–25 °C.
Špičkový elektromobil
Tesla Model S byla prvním plně elektrickým luxusním sedanem. Původně měla pouze pohon zadních kol, ale nyní se dodává se dvěma trakčními motory, které pohánějí všechna čtyři kola. Pod podlahou prostoru pro cestující je ukryta obří baterie o hmotnosti 625 kg, která tak představuje téměř třetinu celkové hmotnosti vozu.
Palubní deska Pomocí dotykové obrazovky může řidič ovládat mnoho elektronických jízdních asistentů, včetně parkovacího asistenta, různých režimů zrychlení a tempomatu.
Baterie Pod podlahou prostoru pro cestující jsou umístěny tisíce dobíjecích lithium‑iontových baterií.
pól (katoda)
Podle Mezinárodní energetické agentury bude v roce 2030 více než třetina všech prodaných vozů na elektrický pohon.
pól (anoda)
Uvnitř lithium-iontové baterie V baterii elektromobilu se ukládá energie. Po připojení k obvodu proudí elektřina od záporného konce baterie (anody) k jejímu kladnému konci (katodě) a napájí motor automobilu.
Ochrana proti bočnímu nárazu Ochranu zajišťují zesílené sloupky, které chrání cestující ve voze, a také boční airbagy, jež se při nárazu nafouknou.
Zadní sedadla Tři zadní sedadla jsou nastavitelná a lze je úplně sklopit a vytvořit tak ještě větší plochu v zavazadlovém prostoru.
Zadní trakční motor Tento silný elektromotor o výkonu 252 kW spolupracuje s předním motorem a umožňuje vozu dosáhnout rychlosti až 249,5 km/h.
TESLA MODEL S
Typ: Luxusní pětidveřový sedan
Kde: USA
Kdy: 2012
Délka: 5,02 m
Tlumič nárazů Část systému zadního odpružení, která absorbuje nárazy a kterou lze nastavit pro různé jízdní podmínky.
Podvozek
Robustní karoserie vozu je většinou vyrobena z lehkého hliníku.
Regenerativní brzdění
Zásoba baterií Díky velkému množství baterií má model S mezi nabitími maximální dojezd 560–647 km.
Během brzdění nemusí motor elektromobilu dodávat kolům energii. Motor se místo toho stává generátorem – přeměňuje energii pohybu otáčejících se kol na elektřinu, kterou si ukládá v bateriích. Benzinová nebo naftová auta takto ukládat energii nedokážou.
Tesla Model S Plaid z roku 2023 dokáže zrychlit z 0 na 96 km/h za pouhých 1,99 sekundy.
První hybrid
Hybridní vozy mají jak elektromotor, tak spalovací motor. Prvním byl Lohner-Porsche Semper Vivus z roku 1900. Jeho motor poháněl generátor, který posílal elektřinu ke kolům. Dosahoval tak maximální rychlosti 35 km/h.
Zpomalení kol
Motor mění pohyb na elektřinu
Nabíjecí port Vstup pro připojení vozidla k elektrické síti.
