KAPITOLAPRVNÍ
Zelenecbylnevinný.
Všichnisenatomshodli.PřestoseTerlamálemrozplakalaúlevou,kdyžtosoudceskřehotavýmhlasemoznamovalkzápisudoúředníhozáznamu.Pozatčeníseobávala hlavnětoho,žebudouobviňovatjejíhozelenéhopřítele, kterýzanicnemohl.Celétobylajenjejívina,cožsejim takysnažilavysvětlit.
Přesedlasinažidliasledovala,jaksoudnízřízencizelenecodnášejí.MávlnanilistemaTerlazvedlaprstykertům apakjeotočilakrostlině,kterásejejímpřičiněnímnedávno stalainteligentníbytostí.
Teďsenesmímrozbrečet. Nebudepřeceplakat,kdyžneprovedlaniczlého.Ano,jetonelegální,alenenínatomnic špatného. Zatímsejípodařiloneprolítjedinouslzu,alespoň nenaveřejnosti,aleprávěteďsedrželajenproto,abyneudělalaradostžalobci,jenžsenanizarputilemračil.Takéjí pomáhalapodporavrchníknihovniceRajsyVelkové,která jíkonejšivěpoložilarukunarameno.
Byltojedinýdoteklaskavostivcelésoudnísíni,atodoslovaiobrazně.
Rajsaseknínaklonilaazašeptala:„Dohlédnu,abybyl vpořádkuanicmunechybělo.Unásbudemítvždyckysvůj domov.“
Terlaztěžkapolkla. Teďanislzičku!
Ztuhle,alevděčněnaRajsukývlaapakseopětotočila ksoudci.
Mužbylzahalendovyšívanéhoroucha,kteréjehokostnatoupostavuspavoučímikončetinamiproměnilovevelikýhřibznařasenéhohedvábí.Terletrochupřipomínalkrabapoustevníka,kterýmisetojenhemžilonaplážíchjejího rodnéhoostrova–zkroucenétělíčkomělschovanévespirálovitéulitěaodhalenázůstávalajenklepeta.Muselazaklonithlavu,abyhoviděla,jaksedínapódiu,vysokonad obžalovanými. Inademnou, pomyslelasinešťastně.
ZanímserýsovalavitrážováoknazobrazujícístylizovanoumapuŘíšepůlměsíčníchostrovů,kdekaždýkousek zeměobklopovalasafírověmodrásklíčkapředstavujícímoře.Místoteplezlatavéhodenníhosvětlavrhalaoknanacelousoudnísíňmodravýnádech,vněmžtváře,kterénani shlíželyzlóžípooboustranáchpódia,působilyještěchladnějianepřístupněji.
VšechnotoměloobžalovanéhozastrašitaTerlesezdálo, žetodocelafunguje.
Pokudbylsoudcekrabempoustevníkem,pakonabyla ústřicí,vyňatouzesvéulity,zranitelnouavystavenounapospasživlům.Pohrávalasisrukávyobnošenéšedivétuniky, kteroujíposkytli.Bylajípřílišvelkáanabízelaotázku,kolikdalších(amnohemvyšších)kriminálníkůjipřednímělo nasobě.Věděla,jakvnímusípůsobit–jakodítě,kterési zkoušídospěláckéšaty,anejakodospělámladážena. Spíš vtomvypadámjakočipmank. Bylamalé,roztomilebaculaté postavy,mělavelkéoči,díkynimžneustálepůsobilataktrochupřekvapeně,kulatétvářeakolemústvráskyodsmíchu.
Rozhodněteďmuselavypadatspíšjakočipmanknežjako zločinec,ikdyžtenčipmankbylspíšefialovo-šedý.Jejímatkamělapleťtmavěfialovou,zatímcootecbylzbarvenýspíš dorůžova,aTerlasenarodilaspříjemnýmlevandulovým odstínempokožky,kterýteďhezkyladilsšedoubavlnou. Aleaťužvypadalajakkoliroztomileanevinně,nezdálose, žebytonavývojipřípaduněcozměnilo.Dokoncesepřed soudnímstánímsnažilazkrotitsvéneposednékudrnatékadeře,jakobysučesanýmivlasymohlavsínivyvolatnevinnějšídojem.
Problémaletkvělvtom,ženevinnánebyla.Toonaseslalakouzlo.Toonasbíralaingredience,hledalatasprávná slova,přemýšlela,zdajetomoudré,rozhodlase,žetovůbec moudrénení,astejnětopakudělala.ToonavytvořilaKaze, inteligentnízelenec,kterýjídělalspolečnostvprázdných regálechalysijskéŘíšskéknihovny.Toonasivytvořilapřítele,protožeužnedokázalazvládnoutanijedinýdenvosamělosti,dalekoodrodiny,uzavřenávtichémaprázdném koutěknihovny,kdejínezbývalonežnajítzpůsob,jakse stousamotouvyrovnat.Jinakbysitotižmuselapřiznat,že sinedokázalanajítmístovživotě,žeudělalachybu,když opustiladomov,ažerodinaipřátelémělipravdu,kdyžtvrdili,žetosamanezvládne.
Upřímněvěřila,žejejíkouzlonikomuvaditnebude. Nikomutímpřeceneublížila.Nikomutonepřekáželo. ApokudjdeosamotnéhoKaze,tenbylrád,žejenasvětě, anadšený,žejímůžedělatspolečnost.Návštěvníkknihovny,kterýsimluvícírostlinyvšiml,všakrádnebyl,anadšený užvůbecne.
Potížbylavtom,žemagiismělipoužívatjennejvýšepostaveníčarodějové.Lexikonykouzel,ježplnilyregályalysijskéknihovny,bylyzcísařskéhonařízeníurčenypouzepro jejichpotřebu.Říšskývyšetřovatel,kterýsepřípaduujal,
nehodlaldopustit,abynějakábezvýznamnáknihovnicebylavýjimkou,ajakožalobceurputněprosazovaljejívinu.
DleTerlinanázoruseaninemuselmocsnažit–zjevně porušilazákonamluvícízelenectohobylnezpochybnitelnýmdůkazem.
Protojianivnejmenšímnepřekvapilo,kdyžsoudceprohlásil:„TerloPerno,čtvrtáknihovnicepracujícívdruhém poschodívýchodníhokřídlaŘíšskéknihovnyvAlysiu,byla jsishledánavinnouznelegálníhovyužívánímagie.Rozsudekbudevykonánokamžitě.“
RajsaVelkovávedlenívstala.„Prosímsoudoslitování.“
Stejnějakosoudcebylaivrchníknihovnicezahalenado vyšívanéhohedvábí,alenarozdílodnějjítenoděvslušel. Bylatoelegantníženasestříbrošedýmivlasy,kteréměla spletenédodrdoluvevzoru,jenžmělpřipomínatozdobnoumřížnavelkýchdveříchdoKinneyhosíně.
Načernýchtváříchmělazlatěnamalovanésymbolyodkazujícínajejípřísahu,žebudectíthistorii,moudrostavědomostiPůlměsíčníchostrovů.KdybyTerlanevěděla,žeje Rajsadoststará,abybylajejíbabičkou,domnívalabyse,že zkrátkavůbecnestárne.
Terlabylapoctěnáazároveňzaskočenátím,žesetakvýznamnáosobarozhodlapromluvitusouduvjejíprospěch, zvlášťkdyžjejívinabyla nezpochybnitelná.
„KnihovniceTerlaPernatonemyslelazle.“HlasRajsy Velkovéserozléhalsoudnísíníažvysokodospirálovitékopulenadhlavamipřítomných.„Anezpůsobilažádnéškody. Nedotklosetoanijedinéhoobyvateleříše.Nedošlokžádné majetkovéújmě.Nicnebylopoškozeno,odcizenoaniztraceno.Jejípochybeníneměložádnéneblahénásledky.Proto prosím–snažněprosím–tentosoudomilost.Jetojejíprvní proviněníazesvéchybysepoučila.Užnikdynebudečarovat.Osobněsezatozaručuji.“
Terlavydechlaúdivem.Odvrchníknihovnicetobylo dostsilnéprohlášení.Čarodějové,kteřísepřišlinaproces podívat,sivlóžíchšeptali,zjevnětaképřekvapenitakvýraznoupodporou.
Žalobcevstalašarlatovérouchosepřitomnaněmzavlnilo.„Vašeslibynehrajíroli.Nezáležínatom,coodsouzená zamýšlelanebocozamýšlípotomtoincidentu.Záležíjen natom,jakrozsudekzapůsobínaveřejnost.Pokudbytrest bylmírný,pakvámzaručuji,žesevříšiobjevívícenelegální magie,atoseuž rozhodně beznásledkůneobejde.Všem, kdouvažujíočarováníbezpatřičnéhopovolení,bychom mělivyslatjasnývzkaz,žezákonjezákonacísařovoslovo platí.“
„Milosrdenstvípřeceneníslabost,“namítlaRajsa.
„Vašectihodnosti,máprotivnicežádározsudek,který byjenposílilrostoucínepokoje–“
Rajsamuskočiladořeči.„PřípadTerlyPernynemánic společnéhosnějakými–“
Jejichhádkapokračovala,dokudsoudcenezvedlkostnatouruku.„Dospěljsemkrozhodnutí.SohledemnabezpečíapořádekvříšibudeTerlaPernaexemplárněpotrestána.“
Terlezesoudcovýchslovvyschlovústech.
Křečovitěsepjalarucevklíně,ažsipomačkalaerární tuniku. Exemplární?Cotoznamená?Cosemnouchtějíprovést?
„BudeproměněnavsochuaumístěnavŘíšskéknihovně jakovarováníprovšechnyknihovníky,učenceinávštěvníky, kteříbymohliupadnoutvpokušeníporušovatzákon.“
Zavládloohromenéticho.
Byltotvrdšítrest,nežjakýsidokázalapředstavit–mnohem,mnohemtvrdší.Roztřáslaseasrdcesejítřepetalojako křídlakolibříka.
Ozvalsehlubokýhlasbubnů–signál,žerozsudekpadl. Terlatoduněnícítilaažvkostech,každýúderjírezonoval celýmtělem.
Vsoudnísínipropuklpovyk.
RajsaVelkovávyběhlakpódiu,zatímcoTerlasesvezla nažidliaobjalasepažemi.Teprvekdyžsoudcevyzvalpřítomnéktichu,uvědomilasi,žejízhrdlavycházípronikavý křikpřipomínajícínářekumírajícíhokrálíka. Pakužšlovšechnoráznaráz.
Dvojicezřízencůjivyvedlazesoudnísíně.Přichůziklopýtala,nedokázalasivzpomenout,jakmáklástnohyjednu předdruhou.Veškerýkřiksevytratil,jakobyjiněkdoponořilpodvodu,kdejizahltilvírvlastníchmyšlenek.
Socha.
Proměníjivsochu.
Budetobolet?
Budupakještěnaživu?
Proměníměpakještěněkdyzpátky?
Soudcesenezmínilodélcetrestu. Jetoužnavěky?To přecenenímožné!Neboano? Tobybylažpříliškrutýtrest. Kdybyalenemělazůstatsochounapořád,přecebystanovilnějakýpočetlet.Opodobnémtrestuještěneslyšela,ale neslyšelaaniožádnéknihovnici,kterábyporušilazákon zamezujícívyužívánímagiebezpovolení.Vzhledemktomu,kolikjevknihovněuloženolexikonůkouzel,sineumělapředstavit,žebydoteďnikdonepodlehlpokušení,ale možnábylajenprvní,kohopřitompřistihli.
Mrzeloji,ženebylachytřejšíanedávalasivětšípozor. Svéhočinuvšaknelitovala.Kdybytokouzloneseslala, Kazbynebylnasvětěaonananěmviděla,jakhoživottěší.
Nikdybytonechtělavzítzpět.Doufala,žeRajsadodržíslib ajejízelenýkamaráduníbudevdobrýchrukou.
Zřízencijiodvedlidomístnostisosmiúhelníkovýmpůdorysemastěnamizčernéhokamene.Nemělažádnáokna ajedinésvětloposkytovaldvanáctiramennýsvícen.Páchlo totamlojemaspálenýmibylinami.Vedlesvícnustálvousatýmužspropadlýmitvářemiavbledýchrukáchdrželmaloumisku.
Okamžitěpoznala,cojezač:čarodějsingrediencemike kouzlu.
Astejněrychlesiuvědomila,cotoznamená:žádnámilostnebude.Ojejímtrestubylorozhodnutodávnopředtím, nežsoudcevyneslrozsudek.
Mlčkyhledělanačaroděje.
Cítilahlubokouvnitřníprázdnotu,kterájínedovolovala plakatanikřičetopomoc.Přálasi,abymělamožnostpoděkovatRajse,žesezanipostavila.Jejílaskavostisiopravdu vážila.
„Převléknise,“nakázaljímuž.
Všimlasi,ženažidliležísloženátunika,knihovnická uniforma.Zaváhalajennavteřinu,nežsisvléklašedérouchoanatáhlasiznámýmodrýoděvknihovníkačtvrtého řádu.Alespoňnebudečelitsvémuosuduoblečenájakozločinec.Přemýšlela,jestliitohlezařídilaRajsa,nebojestli bylozáměremsoudu,abyvrámciexemplárníhotrestuvypadalajakoknihovnice.ČarodějjilhostejněsledovalaTerlu napadlo,cobyudělal,kdybysepokusilautéct.Věděla,že dalekobysenedostala–zadveřmijistěčekalystráže–arozhodněsinepřála,abynaničarodějsesílalkouzlozaběhu. Pokudsemáproměnitvsochu,buderaději,kdyžjítvářneztuhnesvýrazemstrachu.Chtělasealespoňpokusitbýtstatečná.
„Budupaknaživu?“zeptalase.
Čarodějzaváhal.„Ano.“Azačalodříkávatzaklínadlo.
Zatímcojíkrevzpomalovalaatuhlavžilách,dechse jízadrhávalvhrdle,očijístrnulynamístěatěloseměnilo vleštěnédřevo,uvědomilasi,žetomožnánebylatasprávná otázka.Aležádnálepšíjinenapadla.
Pokudbudužít,pořádmůžudoufat. Tma.Ticho.
Nevěděla,coztohojehorší,aleobojíjidusilo.Nemohla otevřítoči.Ne,nemohla zavřít oči.
Kdetojsem?
Zaposlouchalase,alenicneslyšela.Anivlastnídech.Ani tlukotsrdce.
Něcozaskřípalo,pakseobjevilúzkýpássvětlaaonauviděla tvaryastíny:police,bednuavozík.Zaníseozývalytlumené hlasy,kterésedohadovaly,kamumístithromadužidlí.
Bylaveskladu.
Chtělanatyhlasyzavolatapožádat–ne, poprosit je,aby sisnípromluvily.Chtěla,abytyosobydošlypředniaona jemohlavidět.Toužilaspatřitněčítvář,podívatseněkomu doočí,vidětjehoúsměv.Chtělajimříct,žejenaživuapři vědomí.
Haló!Jsemtady!
Dveřesezavřely.
Občassejízdálysny,nebospíšněcojakosny,protoževeskutečnostiospáneknešlo.Sochypřecenespí.Nejradějiměla sen,vněmžstojínaslunciaposloucháhudbu.Ach,hudba! Pochutnávalasivněmnačerstvémpečivu.Neboprožívala
polibek.Avšudekolemslyšelahlasyasmíchostatních,což bylatanejkrásnějšímelodie.Aobklopovalajivůněrůží. Tensenalenikdynetrvaldlouhoavystřídalohojedno velké,dlouhénic. Užnecítilastrach.
Anihněv.
Anismutek.
Mělavšakpřání...Toužilacítitteploslunce,dýchat,slyšetněčímilýhlas.Ataksnilaavzpomínalaaproplouvala dnyatýdnyaztrácelapojemočaseiosoběsamé.
Dlouho,předlouhočekalavtichuatmě.
Kdyžpronijednohodnekonečněpřišli,abyjipostavili nasoklumístěnývseverníčítárněalysijskéŘíšskéknihovny, mělachuťjimzatopoděkovat.
Teďužaspoňnebudesama.
KAPITOLADRUHÁ
Nasochuseněžněsnášelsníh,cožbylodlenázorusochy nádherné,ikdyžponěkudnečekané.Vločkysejíusazovaly nanoseapadalydověčněotevřenýchočíaonasiříkala, pročužnestojínapodstavcivevýklenkuseverníčítárny.
Očividněmiunikloněcodůležitého, pomyslelasi.
Předtímmívalavýhlednaregálysahajícíodpodlahyaž kestropuaplnédrahocenných(aznačnězaprášených)knih asvitků.Teďmělapředsebouzasněženýhájekborovicobtěžkanýchšiškami.
Věděla,žeodsvéproměnyječastoduchemkdesimimo, aletentokrátsemuselanechatunášetdoceladlouhoaspát hodněhluboce,kdyžjíuniklo,žejipřemístilizknihovny do...aťužbylakdekoli. Jakdlouhojsemspala? říkalasi. Kolikjsemtohozmeškala?Akdevůbecjsem? Mezidvěmaborovicemizahlédlaodleskslunečníhosvětla,alenedokázala určit,coto–
Najednousezachvělaodhlavyažpošpičkyprstůdřevěnýchkončetin.
Vzhledemktomu,žebylaneživýmobjektem,byseale přecechvětneměla,takžejakto–Chvěnípřešlovsilnější
třesaTerlauslyšelazaskřípění,kteréznělo,jakokdyžse ohýbástrom. Páni!Toseozývázemě?
Apak: prask,prask,prask. Jakobyvsoběmělabublinky, kteréstoupajíodchodidelkekolenůmapakpřesstehnado trupu,kdezačalystálerychlejivířitvkruhu.
Takvelicedlouhonecítilavůbecnicateďvšechnonajednou–pálení,mrazení,bolest.
Zdálosejí,jakobysejítělotrhalonakusy,načežtovystřídalpocit,žesevznášívoblacíchavhlavějívířítisícebarev.Bylaexplodujícíhvězdouplnounepopsatelnébolesti ažhavéradosti.
ApakseTerlaPerna,bývaláčtvrtáknihovnicezdruhého patravýchodníhokřídlaalysijskéŘíšskéknihovny(klenotu Říšepůlměsíčníchostrovů),aposlézedřevěnásochavystavenávseverníčítárnězaporušeníříšskéhozákonaonedovolenémčarování–
–zhroutilanazasněženoulesnízem.
Zasebylazmasaakostí.
Cítila,jakjímokrýsníhprosakujetenkoulátkouknihovnickétuniky.Studiljinalevémbokuavánekjíochlazovalholépaže.Nasáladoplicvzduch,akdyžucítila,jakji chladštípevkrku,sesmíchemhoopětvydechla.
Zasedokáževšechnocítit!Můžedýchat!Hýbatse!Mluvit!Zplnahrdlasizanotovala:„La-la-la!“Dlouhoalenepoužívalahlasivky,takžeznívyšlojenzachraptění.Zvrcholku nedalekéboroviceseozvalpták.„Promiň!“zavolalananěj, kdyžodlétalajehorudákřídlazářilaprotibíléobloze.
Znovuseconejvícnadechlaavychutnávalasivůniborovicilezavýchladzimníhopovětří,takostrý,žejitozabolelo odkrkuaždoplic.Vlastněkdyžsenadtímteďzamyslela, bolelojiúplněvšechno:každýkloubakaždýsvalsechvěl bolestí,alepřestosenedokázalapřestatusmívat.Zasebyla živá!
Naokamžikjitozcelaohromilo.Málemseužvzdala naděje,žebysetohoněkdydočkala.Koneckoncůneměla žádnýrozumnýdůvodvtodoufat,kroměprostéhofaktu, ženezemřela.
Opřelaseozemapokusilasevstát. Aokamžitěupadla.
Tunikoujíkekůžiprosákldalšísníh.Oběmarukamase vzepřelaapodařilosejízvednoutdodřepu.„Jenklid,“řekla si.„Tytozvládneš,Terli.“Hlasužmělaoněcosilnější,ikdyž sejípořádtrochutřásl.Pomaličkusepostavila.Kolenasejí podlamovala,ataksechytilavětvenejbližšíhostromu.Kůra jisicebodaladodlaně,aleaspoňseudrželananohou.
Zachvělase,jakjíchladpronikaldokůže.
Nebylobyhrozné,kdybysejíkonečněvrátilalidskápodobaaonahnednatoumrzla? Ten,kdoměoživil,jistěneměl úmyslu,abychzmrzla.
Ten,kdomě...
Nojistě!Poblížmuselbýtnějakýčaroděj,kterýjikouzlemvysvobodil.Nejspíšjennevěděl,ževýsledekkouzlase dostavil.Jakmiletozjistí,objevísesdekou,kabátem,horkoučokoládouazcelauspokojivýmvysvětlením,kdejeajak setadyocitla,aonamubudemoctsrdečněpoděkovat.
„Haló!“zvolala.„Užjsem...“Jaktovlastněříct?Vzhůru? Živá?Masitá?Rozhodněnemělachuťvykřikovat,žejemasitá.„Jsemtady!Tady!Haló?“
Čekala,ažjíněkdoodpoví,alenikdoseneozýval.Sníh padaljemnějakošepotavítrseotíralovětvestichým ššš, ššš. Mělapocit,žejevcelémlesejedinouživouduší,aleto přecenenímožné,říkalasi.Někdomuselseslattokouzlo, kteréjioživilo,takkdetenněkdoje?
„Povedlosetito!“zavolala.„Zachrániljsimě!Hurá!Můžešsemiukázat?Rádabychtipoděkovala.Opravdu,jsem timocvděčná!Atakyjemivelkázima!“
Aniteďjíalenikdoneodpověděl.
Terlasezimomřivěovinulapažemi,alemoctonepomohlo.Váhavěudělalakrok.Nohysejítřáslyjakoprávěnarozenémukolouškovi,alenaštěstíneupadla.Zvládladalší krokapakještějeden.Vtompředsebouopětspatřilaten záblesk,kterýprvevidělameziborovicemi.Zamířilakněmu,protoževšudejindenebylonicnežstromyasníh.
Pročbyněkdosesílalkouzlonajejíoživeníanepočkal nablízku,abyzjistil,jestlitovyšlo?Takovéčarováníbyrozhodněbylovelminezodpovědné.Mohljíaspoňpřipnout nastromvzkaz:„Jenjsemsiodskočilnasvačinu.Zachvíli sevrátím.“Nebojítammohlnechatceduli,kudymájít. Neboaspoňšipku.
Nenípřecetaktěžkévyrobitšipkuzkamenůnebospadanýchšišek,kterábyznamenala: Teploajídlotudy!
Pokudnaopaknechtěl,abyžádnýúkrytnenašla.
Cokdyžtobylanějakázvláštníčásttrestu,okteréjínikdoneřekl?Zrozsudkubylavšoku–no,vlastněneztoho, žejiodsoudili,bylarozhodněvinna–,nečekalavšak,že trestbudetakvysoký.Tonečekalnikdo.Vzpomnělasi,jak RajsaVelkovážádalasoudoshovívavost...alechtělizní udělatexemplárnípřípadahotovo.Odsoudilijikezdřevěnění.Nebobybylosprávnějšíříctk zesošení? Projejítrest neexistovalovhodnéslovo,atoTerlutrápilo.Pokudsechystáteněkomuněcoudělat,mělobyprotoexistovatpojmenování,ajestližádnénení,mělibystesirozmyslet,zdato vůbecprovádět.
Sníhzačalpadathustěji.VločkykolemnívířilyaTerla siclonilaobličej,abyjínepadalydoočí.Mezistromybylo sněhupokotníkyatakmuselavysokozvedatkolena,aby sevůbecpohnulazmísta.Borovicesevzájemněproplétaly větvemi,kteréjipíchalydokůžepokaždé,kdyžseoněkterouotřela.
Snažilaseprotáhnoutpodjednousilnějšívětví,alenaraziladonízádyahromadasněhusejísesularovnouza krk.Vyjeklaauskočila.Takbrzypoprocitnutíalenebylana prudkýpohybpřipravenáapadlanakolena,ažsivyrazila dech.Znohoujívystřelilaostrábolestavočíchjizaštípaly slzy.
„Haló!Jetuněkdo?Prosím!Potřebujupomoc!“
Sníhalenajejízoufalstvínedbaladálveselepadal.
Zaťalazuby,vstalaapotácelasedál.Kdyžodstrčiladalšívětev,tentokrátopatrněji,abysenaniznovunesesypal sníh,zjistila,ževyšlazlesaapředsebouvidí––okno.
Spoustuoken.Celoustěnuzesamýchoken,orámovanýchčernýmželezem,kterésekolemskeljemněkroutilo dovzorůpřipomínajícíchvětve.Bylatomohutnástavba–jakotřípatrovýdůmadlouhátak,ženedohlédlazačátekani konec.
Zaklonilahlavuapodívalasekeskleněnékopulinavrcholu,nakteroupadalsníh.
Šouralasekupředu,akdyždošlakeskleněnéstěně,přitisklakníruceanahlédladovnitř.Sklobylostudené,alene ledové,avšimlasi,ženaněmnenížádnánámraza.Místo tohobyloorosené,jakobyhozevnitřzamlžilhorkývzduch. Uvnitřjeteplo, uvědomilasi. Nádherněteplo! Přeszamlžené sklovidělajenzměťstínů.Ataky...zeleň?Bylatamspousta rostlin.
Jetoskleník! řeklasi,kdyžjídošlo,comápředsebou. Obrovskýskleníkuprostředlesa! Uvnitřsicenebylosvětlo, alejistěněkomupatřil.Kdyžsejípodařínajítmajitele,možnávněmpoznásvéhozachránce.
Tedynežebysejakozachráncepřílišvyznamenal,když jitunechalnamrazu.Alekdybyjipustildovnitř,hnedby mutoodpustila.Samozřejmě,žebymuodpustila,vždyťjen
díkyněmumázasetělozmasaakostí.Zaklepalanaokenní tabulkuaznovuzvolala:„Haló!Jsemtadyvenku!Můžete měprosímpustitdovnitř?“
Vydalasepodélskleněnéstěnyacestoudálklepalana průhlednévýplně.
Muselytupřecebýtnějakédveře,ne?Neboaspoňokno.
Jistěbymohlasklorozbít,alepakbysedovnitřdostalanejen ona,aleimrázacobysionípakmajitelpomyslel?
Nadruhoustranu,kdybyjinenechalnamrazu,nemuselabytooknorozbíjet.
Přestobyseradějiobešlabeznásilnéhovniknutí.Tímby semochezkyneuvedla.Kromětohosinebylajistá,zdaby tozvládla–sklobylotlustéarucesejítřáslytak,ževáhala, jestlivnichmávůbecnějakousílu.
Ledajakoposlednímožnost, rozhodlase.
Stěnapokračovalazdánlivědonekonečnaasněhustále přibývalo.Chladempřestávalacítitprstynanohouinarukou.Bálase,zdajeužnemáomrzlé.Ještěnikdyjínebyla takstrašnázima.VyrostlanasluncemzalitémostrověEano, kdejstesimohliuhnatspíšúpalnežomrzliny.Cestoukdomu,kdebydlelijejíbratránekasestřenka,chodilaboskypo písku,kterýjišimralnachodidlech,apřizápadusluncese vždykoupalavesluncemprohřátévodě,nežjirodičezavolalikvečeři.Uprostředlétajstesimohliuvařitškeble amušletak,žejstejenechaliležetnakameni,akvůlihydratacijstemuselipíthodněovocnéšťávy,jinakbysteriskovali hněvskupinkydědečků,kteřínakaždémrohuulicerozdávalidžbánysředěnoušťávouzguavyamoruší.Kdyžsinato teďTerlavzpomněla,téměřcítilanajazykusladkostbobulí.
Bylatochuťletníhoslunovratu,kdysecelýostrovzahalil dokvětinavonělpočokoládě,skořiciacitrusech,protože všichnipekařiipekařštíučednícisoutěžili,kdopřipravína slavnosttonejchutnějšípečivo...
Konečnědošlakrohuskleníku,akdyžhoobešla,uviděla...dalšískleněnoustěnu.
Budutomusetrozbít.Jestliještěchvílizůstanunamrazu,místodřevěnésochyzeměbudeledová. Váhala,jestlije tovícksmíchunebokpláči.Zasmálase,aleaninetakvesele,jakospíšhystericky.
Rozhlédlase,zdaněkdeokolonenajdekámennebokus dřeva.Všechnobylopokrytésněhem,alevšimlasinepříliš dlouhévětve,kteráspadlazjednézborovic.Došlaproni, akdyžjizvedla,nadlaníchjíulpělasmola.Vrátilasesníke skleníkuaprohlíželasinejbližšískleněnoutabuli.Pokudji zasáhnedoprostřed,mánejvětšíšanci,žejirozbije.
„Omlouvámse,“oslovilaneznáméhomajitele.„Mocse omlouvámaslibuju,žetopakuklidím.“
Rozmáchlaseaudeřila.
Bylatoslušnárána.Cítila,jakjíznízavibrovalypaže,ale sklosenerozbilo.Opřelavětevozem,abysinachvíliodpočinulaapopadladech.Svalymělaslabé,jakobyjedlouhé měsícenepoužívala,cožbylaostatněpravda.Sotvasetrochuvzpamatovala,zvedlavětevazkusilatoznovu.
Aniprasklinka.Aniškrábanec.
Mlátiladosklaznovuaznovu.Popátémpokusutocelá zadýchanávzdala.Buďnatoneměladostsil,nebotonebyloopravdovésklo.Možnábylovdůsledkunějakéhokouzla nerozbitné.Věděla,žeoknavcísařskémpalácijsoutakto očarovaná,abysenemohlarozbít.Kdyžcísařnavštěvoval chudšíčástiměsta,jezdilprývkočáře,kterýbylcelýznerozbitnéhoskla.Bylodoceladobřemožné,žetentoskleník jechráněnpodobnýmkouzlem. Vtompřípaděsetadysnažímzbytečně.
Upustilavětevnazemavyčerpaněseopřelaoskleněnou stěnu.Nezbývalojí,nežnajítdveře,jenžetobysemusela dálplahočitsněhem.Možná,kdyžsichvíliodpočine...
Ne!Musímsehýbat!
Užjínebylatakovázima.Možnáproto,žeruceaninohy užnecítila.Jakseplahočilakolemvýplní,opíralaseoně rukou,abyneupadla,ajendíkytomuzanedlouhoobjevila vchod.
Nacházelsepřesněvpoloviněskleněnéstěny.Nejprve nahmatalaprstyjakýsivýstupek,ateprvepotompoznala, žejetoklika.
Zarazilaseazíralanani.
Chvílinatoseporukouaočíchkonečnězapojilimozek.
Dveře!
Opravdovédveře!
„Prosím,aťnenízamčeno!“modlilase,kdyžvzalaza kliku.
DveřeselehceotevřelyaTerlavklouzladovnitř.Okamžitějiobklopilpřívalteplaavše,cokolemsebespatřila, bylozelené.Zavřelazasebouaopřelasezádyodveře.Náhlýmteplemjíprstynarukouanohouzačalybrnětapak pálit.Sesunulasenateplýštěrkafoukalasinaprstyatřela sije,dokudbolestnepolevila.Azatímcovenkuseproháněl zimnívánek,Terlapozorovalaletnízeleňpředsebou.
„Páni!“vydechla.
Skleníkvonělčerstvouzeminouatisícikvětinami–vůní dokonaléletnínoci,kdycikádyzpívajísopránvdoprovodu žabíchbasůaměsícsvítíjakopříslibpodzimníúrody.Až nato,ženaoblozeteďnebylměsícvidětazaznívalotujen ševelenísněhunaskleněnéstřeševysokonadjejíhlavou, takžepřirovnáníponěkudpokulhávalo.Přestosipomyslela,žetouvnitřvonínádherně.
Kdyžsepochvílizvedlazpodlahy,kouskyštěrkujízůstalypřilepenénamokrýlemtunikyinavlhkékůži.Smetla jezesebeapaksiznovuprohlédlaruce.Levandulovákůže jíchlademzrůžověla,alenevidělananížádnébíléskvrny.
Bolesttéměřdocelazmizela.Zkusmozahýbalaprstynanohouazaradovalase,žesejídonichvracícit. Hurá!Žádné omrzliny!
„Haló?Jetuněkdo?“zvolala.
Zvolánípohltilabujnázeleň.
Vykročilapoštěrkovécestičcemezirostlinami.Nikdy předtímnevidělatakovoupřemíruvegetace–posloupech ažkestřešešplhalyliány,cestulemovalyhustékeřesobrovskýmilistyvelikostisloníhouchaavysokonadnimisetyčily stromysvřetenovitýmikmenyakorunamizlistůpřipomínajícíchkapradinu.Mezikeřizahlédlačetnékvěty–lesklé červenékalichysezářivěžlutýmityčinkami,trsydrobných bílýchokvětníchlístkůažluto-oranžověpruhovanékaly. Všechnobylotaknatěsnáno,žeTerlarychleztratilaskleněnéstěnyzdohledu.Jedinémísto,kudybylomožnézahlédnoutokolnísvět,senacházelopřímonadní–zavýplněmikopulebylovšebíléaTerlanedokázalapoznat,zdaje toobloha,čisníh.
Jedinýmzvukembyloskřípěníjejíchpodrážeknaštěrku ačvachtáníroztáléhosněhuvešpičkáchbot.Pořádsetřásla, jakjistudilamokrátunika,alebylotumnohemteplejinež venkuavěřila,žejíšatyuschnourychle.
Jakseblížilakestředuskleníku,teplotaneustálestoupalaabrzypochopilaproč:stálatubílákachlovákamnave tvaruspirálovitémušle.Sálaloznichteplo,ažsenadnimi vlnilvzduch.Spodníčástkamentvořilapocelémobvodu zděnálavice,obloženámodrýmikachlíky.Terlaznísmetla několikzbloudilýchlistů,posadilase,šťastněsipovzdechla apřitisklasekekamnům.
Nevidělažádnýpoklop,kudybysedokamenpřikládalo dřevo,anecítilaanikouř.Kouzelnákamna.Neobvyklé,ale nenemožné. Samozřejměženenemožné–vždyťjemám předsebou!
Páni!Hnedbysetustočiladoklubíčkaausnula.Tedy hodilobysepárpolštářůalavicebytakypotřebovalavyčistit.Vzhledemksilnévrstvěprachuamnožstvíspadaných listůtobyloočividněuždávno,cosetuněkdoposadil.Prohlíželasirostliny,kterézaplňovalyrozlehlýprostor,apřemýšlela,zdajemožné,žebytadyužlétanikdonebyl.
Ztépředstavynanipadlalehkáúzkost.
Přecenemůžebýtnatomhlerozlehlémmístěsama,ne?
Ačkolizahradničenípřílišnerozuměla,naprvnípohled jíbylojasné,žerostlinyzdebylyponechánydivokémurůstu.Omotávalyjednadruhouvtěsnýchspletencíchazaplňovalykaždýkousekvolnéhomísta. Cokdyžtuvážněnikdo není?Cokdyžjsemtuúplněsama?
Cítila,jaksejírozbušilosrdceahrdlojísevřelapanika. Potakdlouhédobě,kdynemohlapromluvit,sněkýmsipopovídat,někohosedotknoutčiucítitněčídotek,teďpřece nemůžebýtsama!
Možnájetenhleskleníkopuštěný,alenedalekojejistě osoba,kteráseslala–
„Mrrr-ňau?“
Polavicikráčelokolokamenokřídlenýkocour.Mělšedousrst,jantarovéočiajasněsmaragdovákřídla,kterámu leželasloženánazádech.KdyždošelkTerle,zastavilseapohlédlnani.
„Ahoj!“pozdravilahoTerla.„Tyjsialekrasavec!“ Kocoursníočividněsouhlasilavylezljínaklín.Chvíli přešlapovalnatunice,kterájíleželapřesstehna,pakudělalkolečkoalehlsi.Zelenépeřísemuzavlnilo,kdyžskrčil ramenaauvelebilsevpohodlnějšípoloze.
„No...takdobře,poslužsi,“vykoktalaTerla,kterounečekanápřítulnostzvířetedoslovaočarovala.Jemněhopohladilameziušimaazáchvěvyúzkosti,kteréjísvíralykrk, serozplynuly.Srdcesejípomaluuklidňovaloaznovumohla
dýchat,anižbymělapocit,žesekaždouchvílirozpadnena kousky.
KožíšekmělhebkýjakosametaTerlaseusmála,když nastavilhlavu,abyhomohlalaskatpotváříchadrbatna krku.„Jsemmocráda,žejsipřišel.Užjsemsebála,žejsem tuúplněsama.“
Kocourjínaklíněspokojenězavrněl.
