Erb Pernštejnů zobrazuje symbol rodové legendy –hlavu zubra na stříbrném poli. Moravská větev v16. století krátce používala pole zlaté.
čátku 16. století vznikla moravská větev, verbu používala zlaté pole.
Rodovým heslem pánů zPernštejna bylo: Kdo vytrvá, vítězí (lat. Qui durat vincit).
První pád Pernštejnů
Za vlády Karla IV. se Pernštejnové stahují do ústraní, ztrácí části majetku astává se znich chudnoucí šlechta. Ovšem ne na dlouho, na po-
BÍLÁ PANÍ PERNŠTEJNSKÁ
Život jde zřídkakdy přímými cestami alegendy mají často reálný historický základ. Podobně jako uRožmberků nebo pánů zHradce, iuPernštejnů měli legendární bílou paní. Měla jí být Adléta, dcera kastelána hradu Veveří, která měla jako svobodná dívka otěhotnět. Všichni se jí smáli, protože být svobodnou matkou byla tehdy ostuda, atak dívka zapírala, že je těhotná. Tehdy křivě přísahala: „Pane Bože, jestli že jsem já břichatá, bodejť bych se hned na tomto místě propadla!“ Křivá přísaha se však vyplnila adívka se propadla do země auž ji nikdo nikdy neviděl. Jen vnoci se zjevovala na otcově hradě Pernštejně sděťátkem vnáručí. Když byla oblečena vbílé šaty, zvěstovala brzké narození dítěte uPernštejnů, měla-li šaty černé, měl rod očekávat úmrtí. Legenda je tedy podobná bílé paní rožmberské nebo hradecké.
zadí sporů Václava IV. aZikmunda Lucemburského (přelom 14. a15. stol.) nastává doba pro obratné, až bezpáteřní politiky. Atakovým zřejmě byl Vilém I., jenž si střídavou podporou Prokopa
Nejstarší dochovanou částí hradu Pernštejn je obranná věž, ke které přiléhal gotický palác. Věž byla téměř zcela obestavěna paláci, proto je zní vidět jen její vrchol, jako např. na vedutě Franze Richtera (1774–1863) zroku 1822.