NechalseoslovovatBernardoDelnociozPoberta,abylatojenjedna zmnohalží,kteréosoběšířil.JehopravéjménonebyloBernardo asrodinouDelnocionemělpranicspolečného.Dokuddědicrodiny nezahynulveválce,bylrodDelnociověhlasnýamocný;Bernardo osobětvrdil,žejejednímzjehochudýchbratrancůzdruhéhokolenaazrodinnéhobohatstvízdědilpouzeslavnéjméno.VeskutečnostisevšakaninenarodilvPoberto,vzkvétajícímměstěobklopenémvilamivlivnýchamocných.PobertoleželonedalekoodBrojues, hlavníhoměstakrálovstvíFondrak,domovacírkveJedinéhoboha. MístotohoBernardopocházelznejchudšíbídyAliestes,menšího městanavzdálenémkontinentěEnast,nahonyvzdálenéhoodnádheryBrojues.
Muž,kterýsiříkalBernardo,vyrůstaljakoopuštěnédítěnaulici,kdejejvychovávalpouličnídětskýgang.Jendíkysvévychytralostiaodhodlanostisemuvnemilosrdnémsvětě,kterýneodpouštěl chyby,podařilopřežítaždochvíle,kdyhopodsvákřídlavzalacírkev.
Mladíkovavrozenábojovnostavůlepřežítneuniklypozornostijehopředstavených,záhysetakdočkaldalšíhovýcviku,díkyněmužmohlsvéschopnostilépevyužítveslužběcírkvi.StrávilbezmáladesetletjakočlenřáduBožíchbojovníků,bojovéodnožecírkve,
vojákůochotnýchbezpodmínečnězemřítpřiobraněvíry,a,coje důležitější,bezváháníútočitnajejínepřátele.
Díkyvůlipřežítsevorganizacidočkalrychléhovzestupuapečlivěsepřitomvyhýbalpracovnímzařazenímdorolíjakobylprůzkumník,technikčiženista,vekterýchbymělmenšíšancinakariérnípostup,přestožebyldostchytrýnato,abyseněconaučil ostavěnípokročilýchopevnění,lanovímostůaopraváchsilnicnebo ovládáníobléhacíchstrojů.
Měltalentnapřízvukyazanedlouhosenaučilzamaskovatsvůj vlastní,zároveňsezdokonalilvrétoriceaetiketě.Netrvalodlouho astalsenejmladšímnižšímdůstojníkemvdějináchBožíchbojovníků.
Popouhýchtřechletech,kdyvelelvlastníjednotce,siuvědomil, žeskutečnámocnespočívávrukouarmády,alevřadáchduchovních vcírkvi,atehdysejehotouhapopřežitíproměnilavtouhupovlivu, mociadalšímpostupuvzhůru.Kdyžsemladýnadějnýdůstojník rozhodlopustitřadyBožíchbojovníků,abysložilsvatýslibastal senejnižšímzkleriků,jehospolubojovníkytopřekvapilo,bapřímo šokovalo.
Prostýmklerikemvšakdlouhonezůstal.Bernardosicenepatřil mezitynejtvrdšíhráčesmrtícíhokláníopozicevcírkviJediného boha,aleintuitivněchápalněco,comálokdo:dokázalrychlerozpoznat,kdomávorganizaciskutečnývliv,bezohledunato,kdosehonosilnejvyššímititulyahodnostmi.Okamžitěrozlišil,kdopůsobí pouzejakoveřejnýčinitelakdozestínuvládne.Apředevšímměl vražednýinstinktpropřípady,kdybylprotivníkzranitelný,aneváhalkaždépodobnépříležitostivyužít.
Došlomu,žepřestoženaokobylařídícímorgánemcírkveJedinéhobohaRadaepiskopů,skutečnoumocnadjejímsměřováním mělojenněkolikmálomužů.Navšechny,kdotoužilipovlivu,čekala celářadapřekážekaslepýchuliček,anajítvjejichbludištisprávnou cestusiceznamenalovýzvu,aleBernardovokrušnédětstvímuposkytlocelouřadudrsnýchlekcívpřežití,kteréteprvenynískutečně docenil.
Díkyvrozenýmschopnostemaintuicisnadnorozpoznal,kdyje časjednat,anejednousemupodařilopřesvědčitjinéhozhráčů, abyzosnovalpádněkteréhozjehorivalů.Stačilomujennaznačit, ajinílidéjednalizaněj,přestožebyliceloudobupřesvědčení,žese geniálníplánzrodilvjejichhlavě.Aťužšloovůdcezločineckého gangunebomocnéepiskopy,dokázaljimimanipulovat,jaksemu zlíbilo;snadnopoznal,čívěrnostjeneochvějná,koholzeovlivnit nebopodplatit,zkohosevbudoucnumůžestátcennýspojenec, akdomusíbýtneutralizovánčirovnouzabit.
Naulicíchchudinskéčtvrtisenaučilpoznat,kteřízchlapcůbyli jenvelkohubírváči.Střídaliserychle;častokončilivmělkémhrobě nebovespárechotrokářů.Skutečněchytříčlenovégangu,ti,kteří umělipřemýšletavěděli,kdyudeřit,všakpřežívali.Právěodnichse učilanaslouchaljejichradám,protožeijemušlozevšehonejvíce opřežití.
VprůběhuletBernardousoudil,žeprojehokariérubudenejlepšíutvářetpravduosvéminulostitak,abyvyhovovalaproměnlivé politiceCírkveJediného.Ti,kdoznalinepohodlnáfaktazjehoranéhoživota,skončilibuďjakojehonejbližšípřívrženci,nebojako mrtvoly.Likvidacinepřátelbraljakovýzvusvémuintelektuacvičenívtrpělivosti.Častočekalnapříležitost,kdysezbavitněkterého zrivalů,dlouhéměsíce,aobčasiroky.Jehonevzrušitelnostsezáhy stalatéměřlegendárníimezinejvyššímipředstavitelicírkvevBrojues.Nyníbylbylpočítánmezinejmoudřejšízcírkevníchpředstavitelů,apodleširokéhokonsensuimezinejtrpělivější.Dnesvšak trpělivostdocházelaijemu.
VeslužběJednomubohuavbojíchomocnejednoupohlédldo očísmrti,aprávěteďnatasetkánívzpomínalsvědomím,žebyrychlousmrtmožnáiuvítal.
MlčkysedělvevelkéložnicinahraděJehoNejsvětějšíhoVeličenstvaLodavica,králeSandury,vládcenejmocnějšíříševSeverníiJižní Tembrii.PřimětLodavica,abyněkolikhodinnehnutěseděl,bylnemožnýúkol,aleBernardovisepodařilojejpřesvědčit,abyčasod časuvydrželalespoňněkolikminut.Šloodalšímalý,alenezbytný
krůčekvplánunazesíleníBernardovavlivunakrále,atímpádem inakrálovstvíSandura.
Králseděltakklidně,jakjenuměl,zatímcosemalířsnažiljeho majestátnízjevzachytitnalakovanoudřevěnoudesku.MalířbylzajateczIthry,kterýpadldorukoujednomuzLodavicovýchvazalů. Podařilosemupřežítzkázuměstaavyhnoutsesmrtiiotroctví,ale zajetíužne.JmenovalseBantiago.
Bernardopozorněsledoval,jakBantiagoumněnanášíbarvuna deskuanějakýmuměleckýmkouzlemsemudařílichotivě,alestále věrnězachytitLodavicovyrysy.Bernardoplněchápal,pročseprávě jemupodařilopřežítpádkrálovstvíIthrace.Předjistousmrtíhozachrániljehoúžasnýtalent.
Bantiagomalovaltakdobře,žejehoslužebvyužívaljedenšlechticzadruhým,anakonecsemupodařilovybudovatsiskvěloureputaciavydělatsinaživobytítím,žemalovalnádhernéportrétysvých věznitelů.Přestožebylstálepovažovánzazajatce,obvyklecestoval seskupinousluhů,znichžmnozíbylipohlednímladíci,stovaryšem,jehožjemnérysybylyvyloženěkrásné,a,abyseneřeklo,také sjednímstrážným.Bernardanapadlo,žepodobnévězeníbymuvětšinaobyvatelSandurymohlazávidět.
ZálibavpodobiznáchpocházelapůvodnězIthraceaLodavicojí pohrdal,stejnějakopohrdalvšemiformamiumění,kterépovažoval zazhýralé,aleBernardohopostupněpřesvědčil,žeportrétbude věčnoupřipomínkoujehoslávy.
Předtím,nežsevůbecsetkali,BernardopovícenežrokLodavica studoval,anyníbylčlenemkrálovskéhodvoraajehonejdůvěryhodnějšímrádcemjižpřesdesetlet.Taképrotověděl,žekrálSandury svůjzjevcelýživotnenávidí.
Králvěděl,žeječastozasvýmizádyzesměšňovánzato,jakvypadá.Nosmělmírnězahnutýdoprava,levéokooněcovýšenež pravé,apokřivenébylyijehovzácnéúsměvy.Nemělrysyvyloženě ošklivé,alejejichnesouměrnostmudodávalapodivnývzhled,který vyvolávalvostatníchtěžkopochopitelnýneklid.Navícbylvyzáblý azdálose,žemunikdymocnescházíknenadálémuzáchvatuzu-
řivosti,cožvšeznamenalo,ževjehopřítomnostisecítilopříjemně jenmálolidí.
Sámsibyldobřevědom,jaknalidipůsobí,ačastotohovyužíval.Nasvémladšísourozencepouštělhrůzudávnopředtím,nežpo smrtisvéhootcenastoupilnatrůn.Kdyžjimposvékorunovacinabídlvzdálenápanstvínebovýhodnésňatky,spovděkemsouhlasili, jenabysedostaliodkrálovskéhodvoraconejdál.
SportrétovánímsouhlasiljendíkyBernardovětichévytrvalosti. ZacelýživotseLodaviconesetkalsnikým,skýmbysecítillépenež sBernardem.Neuvědomovalsi,žejetocíl,kteréhoBernardodosáhl podlouhýchletechchytrémanipulaceabudovánídůvěry.Bylynoci, kdysiBernardoprostěpřálLodavicazabít,nebosepřestěhovatna nejvzdálenějšíkonecGarnu,alevěděl,ženakonecjehovytrvalost přizískáváníLodavicovydůvěryzvítězí.Nyníužbylatéměřabsolutní.
CosivBernardověchováníajehoneotřesitelnénetečnostidokázaloLodavicavždyuklidnit,bezohledunato,vjaknáročnésituaci seprávěnacházel.Považovalepiskopovuraduzaživotnědůležitou apomnohaletech,kdymělduchovníhopobokuvkrálověkomnatě, bylojasné,žesinedokážepředstavitžádnédůležitérozhodnutíbez Bernardovýchrad.
ProBernardabylopřesvědčováníLodavica,abysenechalportrétovat,jendalšímúnavnýmkrůčkemkúplnékontrolekrále,aniž bysitohobylvědom.
Episkoposvěděl,ževechvíli,kdybudedokončenýobrazviset vhradnígaleriipobokuerbůazástavLodavicovýchpředků,bude králskálopevněpřesvědčen,žetobyljehovlastnínápad,aotopřesněBernardovišlo.
Lodavicakonečněpřestalopózováníbavitaprohlásil:„Tobystačilo.“Vstalapokynulsluhovi,abymupomohlztěžkéhočerveného pláštěshermelínovýmlímcem.Vadilomusice,jakdekadentněpůsobí,alekdyžmalířpoukázalnato,ževněmvypadá„vznešeněji“, muselsnímsouhlasit.Lodavicovypevnézásadyohledněmarnivostikonečněpovolovaly,atotakébyločástíBernardovaplánu.
Bernardovstalapíchnutívkolenoumupřipomnělo,žeužnení nejmladší;bylomuokolopadesáti(přesnédatumsvéhonarození neznal)auvědomilsi,žebymělzačítvícecvičit.Celýživotbylštíhlýaveforměaudržovalsisvaly,kterýchnabyljakovoják;ažpřílišmnohozjehosouputníkůčasemzpohodlněloaztloustlo.Zítra brzyránovyzvejednohozesvýchdružiníkůnacvičnýsouboj.Nyní sicezastávalúřadepiskopa,alebylvojákemdostdlouho,abydal přednostsoubojůmazápasupředjinýmiformamicvičení.Bylvysoký,mělširokáramenaačernýmivlasymuprokvétalyšediny.Navzdoryvěkusiuchovalvitalituaenergii,kteroubymumohlzávidět leckterýopolovinumladšímuž.
Dnesmělnasoběneformálníoděv–prostoučernousutanubez zdobnéholemusčernýmiknoflíkyakotníkovébotyzměkkékůže. Jehojedinouozdoboubylastříbrnákulatábrož,symbolvyznavačů Jedinéhoboha,aprstenúřadu,kterýmuzdobillevouruku,další jednoduchýstříbrnýkruh,ikdyžuprostředosazenýmalýmrubínem.
JešitnostnepatřilakBernardověpovaze,takžemunavzhledu nijaknezáleželo,aledobřechápal,jakdůležitéjedělatdojemna ostatní.Nechtělpřitahovatpozornost,alezároveňbyjejnikdonemělpřehlédnout.Častějitobyloobtížné.
Vyčkával,dokudsluhovénepomohliLodavicovisesvlékáním těžkéhopláště,akdyžkrálvyrazilkedveřím,následovalho;šelopůl krokuzanímpojeholevici,vdůvěrné,aleuctivévzdálenosti.Na králibyloznát,žejevhoršímrozpoloženínežobvyklevtutoranní dobu,atoipokudBernardovzalvúvahu,žeLodavicoprávěmusel pózovatprosvůjportrét.Zachovalprotomoudrémlčení.
Lodavicozamířildoporadníkomnaty.Vešlidodlouhéponuré chodbybezoken,ježbylavysekánasrdcemLodavicovahradu,astínyzpochodnívesvícnechblikalynazdechvgroteskníparodiikrálovypřirozeněneohrabanéchůze.Bernardodobřevěděl,jakstíny králerozčilují,ikdyžjesnášelodchvíle,kdypředtřicetiletynastoupilnatrůn.Časodčasuhonapadlo,pročLodaviconepřikázal architektům,abyvymyslelinějakýjinýdruhosvětlení,alenikdyse
králepřímonezeptal;bylomožné,žejevnímaljakodennípřipomínkuvlastníhoodporuksoběsamému.
Vkomnatěnašlipodnosnaloženýovocem,studenýmmasem asýrem,bochníktepléhochleba,láhevvínaadžbánchladnévody.
„Výborně,“poznamenalLodavico.„Vyhládlomi.“
„PředvídatpotřebyVašehoVeličenstvajevždymýmcílem,“opáčilepiskopos.
Lodavicomunaznačil,žebymělsedětvkřeslepojehopravici nakonciporadníhostolu.Soukromouraduvždytvořiloaždvanáct sandurskýchšlechticů,cožbylastarátradice,kterávydrželaaždo časůvládykrálovaotce.Lodavicosiceněkolikaznichpřidělildůležitéfunkce,alejenzřídkasvolalnaporaduvšechny.Naposledy takučinilpředválkousIthrace,abyukázal,ženejdepouzeojeho rozhodnutí.Většinouseradiljensněkolikaznich,aposlednídoboupouzesjediným:sBernardem.Pravdounyníbylo,žeepiskopos akrálstálizavšemidůležitýmirozhodnutími,kterávSanduřeza posledníchdesetletpadla.
„Cojenového?“zeptalseLodavico.
Bernardorozložilkoženousložku,kteroussebouneustálenosil.Věděl,žekrálpředpokládal,žeběhemmalovánísnímnebude probíratchoulostivéstátnízáležitosti,alenyní,kdyžbylikonečně osamotě,dychtilponovinkách.
Bernardouždávnopochopil,jakézprávykrálezajímajínejvíc, aprotonudné,každodennízáležitostiohledněobchodu,daníadalšíchvšedníchvěcíodsouvalažnakonec.Začínalvždyzpravodajskýmiinformacemi,zprávamiadokonceifámamiokaždém,koho Lodavicopovažovalzahrozbu.
„Mnohotohonení,VašeVeličenstvo.NěkolikžoldnéřskýchskupinzeseverusevydalonacestudoSandury,abysepřidalykvašemu tažení.“Odmlčelse.Všimlsi,jakseLodavicovipřivřelyoči,aodhadl, cochcekrálvědětnejdříve.
„ZMarquensasunemámžádnénovézprávy,VašeVeličenstvo. Podlenašichagentůsenicnechystá.“
„Acotanovájednotka,kterouDaylonzaložilvtomměstě...?“
„VBeranověVrchu,“pomohlmuBernardo.„Slovo‚jednotka‘je poněkudnadnesené,podlemýchzprávsejednáspíšeodomobranu, navícbezzkušenéhošerifa.VelíjímladýkovářjménemDeclan.“
Lodavicopodrážděněmávlrukou.„Jsemsijistý,žejdeoprovokaci.“
Bernardonaslouchaltétodomněncenesčetněkrát,aledobřevěděl,ženejlepšímřešenímjenechatkrálevychrlitsvápodezřeníanásledněhoujistit,žeprovedlvšechnanutnáopatření.
„DaylonDumarchopevnilvšechnypřístavy,naklíčovýchbodechustavilvojensképosádkyachránívšechnaměsta,obchodní tepnyisilnice;hlídkyposílávšude,jennenajednujedinouobchodnítrasunaseveru.Pročasi?“
Bernardozaváhal,nebylsijistý,zdasejednáořečnickouotázku. Kdyžviděl,žekráločekáváodpověď,pokrčilrameny.„Zeseverupřílišnebezpečínehrozí.Májenjednohomocnějšíhosouseda,atímje RodrigozMěděnýchhor,kterýpatřímezinejbližšípřátelebarona Daylona.Dumarchbysespíšenadálzradyodvlastníhobratranež odRodrigaBavangina.“Znovuseodmlčelasledoval,jakkrálzareaguje.
Lodavicopřikývl.„Vládciseverníchpřístavůjsourozhádaní,nejednotníamístozbrojeníseradějivěnujíobchoduapašovánízboží. Kromtohožádnýzjejichpřístavůnenídostvelkýnato,abyvněm zakotvilaflotilaschopnáohrozitMarquensas.NejvětšípřístavjeColos,atenležítakblízkouhranic,žehomáDaylonstejněpodpalcem.“Promnulsibradu;Bernardověděl,žetodělá,kdykolipřemýšlí.„Daylontedy...“Pohlédlnaepiskopa,jakobynedokázalpřesněvyjádřitsvémyšlenky.
Knězměkceodpověděl:„Myslím,žesihledísvéhoachcepředevšímhájitsvéhranice.“
Lodavicozavrtělhlavou.„Nesouhlasím.Něcomázalubem.Poslednídobouhromadípenízeaposilujesvůjvlivnaostatníbarony. BudujezMarquensasunovouIthrace.Četljsemzprávyotom,že...“ Bernardosipoposedlausilovněsesnažilzachovatkamennou tvář,kdyžviděl,žerozhovornabíráznámýsměr,zatímcosekrálpus-
tildodalšíhozesvýchparanoidníchproslovůoblízkémpřátelství DaylonaDumarchasezesnulýmkrálemSteverenemLangenem, vládcemIhtrace.Míchalpřitomdohromadyfaktasvymyšlenými urážkamiapomluvami,jenabymohlodůvodnitsvouzášťknejmocnějšímuzbaronůnaoboukontinentech.
KonečněkrálovatirádaustalaaBernardonasměrovalrozhovor kdalšímdůležitým,ačnenaléhavýmzáležitostem,ježvyžadovaly jehopozornost,anechalpovolatpísaře,kterýkrálovarozhodnutí zapsal.Poté,coaudienceskončila,vyčkávalepiskopos,ažhokrál vyzve,abyvstal–pracovalispoluužtoliklet,žestačilo,abymírně naklonilhlavukestraněakrálvodpověďpřikývl–apoté,couposlechl,dodal:„VašeVeličenstvo,večervámnechámdonéstopisyvašich výnosůkeschválení.“
„Předpokládám,žeteďbychměljítzasepózovattomuprokletémumalíři.Čímdřívesnímbuduhotový,tímlépe.“
Bernardoselehceuklonilakrálodešel.
Jakmilepanovníkvyšelzkomnaty,episkoposmávnutímruky propustilpísařeavychutnávalsikrátkou,velmivzácnouchvilku osamotě.
Odmítalseutápětvesvýchpřechodnýchfrustracíchzjednání svladařem,kterýsepodlevšechrozumnýchměřítekocitlnapokraji šílenství.BernardoDelnociozPobertarychlepoznal,jakosamělý Lodavicoveskutečnostije;nenáviděnýdokonceivlastnírodinou, obklopenýlidmi,kteříkněmupředstíraliloajalituanáklonnostjen zestrachu.Místo,abysekdavupochlebovačůpřidal,rozhodlsemu Bernardotrpělivěraditaposkytovatmupodporucírkve.Takzajistil, ženaněmbylLodavicokaždýmdalšímrokemzávislejší.
Mnohokrátseepiskopazeptal,počemtouží.Bernardovaneměnnáodpověďzněla:„Jendálsloužit.“Kdykolichtělkrálocenit jehoslužbydary,Bernardojesdíkyodmítl.
Pravdouvšakbylo,žezjejichvztahusivíceodnášelLodavico: Bernardomutotižnaslouchal,počemžkráltoužilzdalekanejvíc. Bezohledunato,jakšílenéčiabsurdníbylyLodavicovyvýlevy,Bernardohovyslechl,akrálmuzatobylzhloubiduševděčný.
Poté,coBernardostráviluLodavicovadvoradvaroky,došelkrál knázoru,žejejedinýčlověknaGarnu,kterýkněmunechovánenávist,kterýsehonebojí,kterýodnějnicnechceanaopakmuleží nasrdcijehodobro.Dalobyseříci,žezBernardasestaljehojediný přítel.
AtehdyjímBernardozačalmanipulovat.
BěhemposledníchdvacetiletseBernardovipodařilozbavitse každého,kdobymumohlpřekážetvovládnutíkrále–včasnánehoda,přidělenízvlášťnebezpečnéhopohraničníhopostu,náhlánemoc.Velkádávkatrpělivostipřivedlaklerikatéměřkúplnékontrole nejmocnějšíhokrálovstvívSeverníTembrii.
Bernadovycílesekonečnězačalynaobzorurýsovat;ovládnutí Sanduryprostřednictvímcírkveivlastnídosazenídojejíhočelaměl nyníkonečněnadosahruky.Čímblížejehocílebyly,tímvětšípociťovalnetrpělivost,snížsemuselchtěnechtěvyrovnat.
Pokudbysnadkatedrála,kterásestavívedlekrálovahradu,byla dokončenaještězajehoživota,Bernardoužspřádalplány,jakkní připojittutohradníobludnost.Užseviděl,jaknechávástrhnout hradby,jaktemnéchodbynahrazujíširoképrůchodysvelkýmiokny zkvalitníhoskla.Vědělsice,žesetěchtoúpravdocelajistěnedočká, aleupokojilsevědomím,žejehonástupcebudetutovizisdílet.Až budecírkevJedinéhobohavládnoutnadcelýmGarnem,hradů,pevnostíaarmádjižnebudetřeba.
Bernardovycílesahalydalekodobudoucna,ajehojedinoutouhoubylozanechatposobědlouhopřetrvávajícídědictví.Naosobnímprospěchumunezáleželo.NásledujícívládciSandurybudou odpočátkupodtaksilnýmvlivemcírkve,žesiživotbeznínebudou anischopnipředstavit.
Zazádyuslyšeltichýšramotauvědomilsi,žeužnenísám.Jen několikmálolidísedokázalopohybovattaktotišeapouzejeden znichseodvážilkněmupřiplížitbezohlášení.Anižbyseohlédl, zeptalse:„Cojenového,Belli?“
MarcoBelli,Bernardůvnejvěrnějšíanejnebezpečnějšíslužebník,tišeodpověděl:„Nesudalšízvěstizezápadu.“
„ZMarquensasu?“ „Přesnětak.“
Bernardoseotočil.StálpřednímMarcoBelli,kterémusebůhvípročpřezdívalo„Pikola“.ByloněcomenšínežBernardo,mrštný ašlachovitý.Nejzajímavějšínaněmbylyoči,kterémohlyvypadat netečněčidokoncevesele,zatímcoBellizvažoval,jakvássprovodí zesvěta.Mělnasoběčervenoučapkuozdobenouorlímbrkem,tmavomodroutunikuakoženékamaše.Ubokumuviselkrátkýmeč, ovšemBernardověděl,žemistrněovládácelouřadudalšíchzbraní.
Pikolabyljedinýmčlověkem,kterémuplnědůvěřovalakterémupovolil,abybylvjehopřítomnostiozbrojený.
„Takspusť,“aBernardoseznovuusadil.
„PoněkolikposledníchměsícůpanujenaseverupanstvívBeranověVrchučilýruch.“
„Slyšeljsemotom,“opáčilkněz.„Jdejenonepodloženézvěsti.“
Pikolapřikývl.„Pravda,aletyzvěstisenepříjemněmnoží,Eminence.“Nachvíliseodmlčel,jakobyvážilslova.„Nepodařilosemi vnichnaléztžádnouskrytouagenduaninic,cobystálozavětší zmínku,alekdyžjeberuvúvahuvšechnydohromady...“
„Vidíšvnichnějakývzorec?“
„Naprvnípohledne,ale...něcosechystá.Pokudzatímněkdo stojí,jehodněopatrný.“
Bernardopřikývl.„Souhlasím,vtomměstěseněcoděje.“Ionsi uspořádalmyšlenky,neždodal:„ILodavicopředpokládá,žeprávě tamnanáschystajípast.PokudbaronDaylončeká,ževtétooblasti Sandurazaútočí,můžetamspomocíbaronazMěděnýchhorsevřít Lodavicovovojskodokleští.“
„Obětujesiceměsto,alevyhrajeválku,“doplnilPikola.
„Přesnětak.Lodavicobypřišeloznačnoučástvojska,znepřátelilbysispojence,kteříočekávalisnadnévítězství,anavícDumarchodhalíjehoproradnost,kdyžvšechnylži,kterýmiLodavico ospravedlňujesvouinvazi,vyvrátí.Dosáhlbyvítězstvínavojenském ipolitickémkolbišti.VnejhoršímpřípaděskončíSanduraoslabená azmrzačená,cožmůžeoživitstarékřivdy,obnovitdávnérozbroje
azpůsobitpřípadnouobčanskouválku.VnejlepšímpřípaděDumarchrovnousvolásvéspojenceauskutečníprotiútok...“Pomalu předpažilapakoběmarukamamávldostran,jakobyshazovalfigurkyzešachovnice.„...aseSandurounaložítak,jakLodavicokdysi naložilsIthrace.“Bernardosiztěžkapovzdechl.„Tonesmímedopustit.“
Pikolaserozhlédlpotmavémístnosti.„Ikdyžbymitenhlehrad nijaknescházel.“
„Natomseshodneme.Nicméně,ažbudedokončenáavysvěcenákatedrála,ztohotomístasestanesídlocírkvenatěchtokontinentech.Musímejejprotoochránit.Válcepravděpodobněnezabráníme,králjeposedlývším,comupřipomínápádIthrace.Stačil bymuipouhýnáznak,žesechceDaylonDumarchstátRudovlasovýmnástupcem...“Bernardoseodmlčel.„Natom,zdakválcedojde, minezáleží.Chciale,abysepřípadnýstřetodehrávalpodlemých pokynůavevhodnoudobu.Víšpřece,jakseříkáskvělémuplánu, uvedenémuvpohybvešpatnouchvíli?“
Pikolanakrčilobočí.„Katastrofa?“
Delnociosezasmál.Pikolanejenžebylnedocenitelnýúkladný vrah,alenavícbylimazanýaobčasdokoncevtipný.
„Správně.“
Pikolapřikývlapaksezeptal:„Chcete,abychsetamvydal?“
„Nechci;tvýchslužebjezapotřebízde.Bohuželvšaknemámjinoumožnostnežtětamvyslat.Mámzprávyopohybupodezřelých osobvBeranověVrchu.MůžesejednatoagentyCoaltachinu,přestožezatímnetuším,cojepřivedlotakdalekonazápad.Anavícjsem zaslechlizvěstio...organizaci,kterousevyplatínespustitzočí.“
„AgentizAzhante?“
„Stáleještějejichslužebvyužívám,takžejenepokládámzabezpečnostníriziko...zatím.Právěodnichjsemzískaltytoinformace.“
„Majínějaképodezření?“
„Strážciplamene,“řekltišeBernardo,jakobysebáljménotajnéhospolkuzmínitnahlas.
Pikolovipokleslaramena.„Copaksejichnikdynezbavíme?“
„Zdáse,žene.Většinusepodařilopozabíjetnebozajmoutpři páduIthrace.Nicméně...“Znovuzagestikuloval,tentokrátzeširoka, apromnulsiprsty.„Zdáse,žetenzbytekvítrrozfoukaldovšech krajůsvěta.“
„Zbylojichjenněkolik,“namítlPikola.
„Stálealevládnouurčitou...magií.Mocí.Čímkoli,čímtochceš označit.“Chvílipřemýšlelapakdodal:„Nepředpokládám,žebys omladíkovinebodívcesvlasyvbarvěleštěnémědičirounáhodou něcozaslechl,že?“
Pikolazavrtělhlavou.„Aikdybychzaslechl,neznamenáto,žeby natombyloněcopravdy.PokudbyseRudovlasůvdědicnáhleobjevil vMarquensasu,nebodokoncepřímovBeranověVrchu,dozajista půjdeonávnadu,kterámáLodavicapřinutitvpochodovatrovnou dopasti.Kdybyseněcopodobnéhodoslechl,dokonceanivášvliv byhonedokázaluklidnit.“
„Ano,souhlasím.“Bernardolehcesvraštilobočí.„Musímeprovéstvlastníprůzkum.Vydejsetamazjisti,cojenatompravdy.“
„Mámvyrazithned?“
„Ano.“Bernardosezvedl.„Jeďtam,zjisti,načemjsme,avraťse conejrychlejitopůjde.Potřebujemeznátpravdu.“
„Acokdyžtobudepravda?“
„Nepodnikejžádnédalšíkroky.Obhlédnitotam,vraťseanásledněserozhodnu,jakbudemejednatdál.Pošlimizprávupoholuboviapokurýrovi,vnížbudezaznamenánpřesnýčas,kdyjsidorazildoBeranovaVrchu.Vezmisissebouozbrojenýdoprovod,ale tvařtese,jakobystecestovalijakožoldáci.Navažspojenísnaším agentem,ještěnežvejdešdoměsta;pokuddorazíšdřívnežon,musíšnanějpočkat.Podrobnostinechámnatobě.Teďužjdi.“Napřáhl rukuamávnutímPikolupropustil.
Pikolaseuklonilaproklouzlvenskrytýmidveřmi.
Bernardavždypobavilo,kdyžjehoagentvyužívalprastaréchodby,onichžnevědělanisámkrál.
Kdyžznovuosaměl,pomyslelnasvéběžnépovinnosti.Jednoho dnesicebudecírkevvládnoutSanduřeaonsámpovládnecírkvi,ale
dotédobypořádbudejenoddanýmrádcemJehoNejsvětějšíhoVeličenstva.Nyníměljítradit.Nebopřinejmenšímpředstírat,žepozorněsleduje,jakumělecmalujeportrétznuděnéhomuževestřednímvěku.Vědělvšak,žeceloutudobubudemysletnamladíkase zlatorusýmivlasyvmalémměstečkunadruhémkoncisvěta.