Objevujte přírodu vždy znovu a znovu
Violky patří mezi první jarní květiny.
VLASTNĚ JSEM CHTĚLA JEN RYCHLE VYRAZIT VEN, vyčistit si hlavu, než se venku setmí. Pak upoutaly mou pozornost: malé fialové květy uprostřed šedohnědé vrstvy ležící na povrchu lesní půdy. Šlo o violky, jedny z prvních květin nového roku, a pro mě byly znamením, že jaro už konečně přichází. Málem jsem proběhla kolem, aniž bych si těchto překrásných poslů jara povšimla. Ale přece jen jsem se zastavila, sklonila jsem se ke křehkým rostlinkám a přivoněla k nim: jsou to violky vonné? Zároveň jsem zavřela oči a na rtech se mi mihl úsměv. Konečně jaro. Ani ostatní rostliny na sebe už teď nenechají dlouho čekat a takřka každý den budou ze země rašit nové lístky.
Orientace podle rostlin
Od doby, kdy jsem se začala zabývat rostlinami v přírodě, která mě obklopuje, jsem si více všímala roku a jeho průběhu. Dávají mi pevný rámec, vnitřní oporu. Podobně jako svátky, které nás provázejí během celého roku. Je tu orsej jarní, který mi připomíná, že mám po zimě podpořit hladinu vitaminů ve svém těle. Nebo černohlávek rostoucí v nízkém trávníku na koupalištích, který mi říká: „Teď je léto!“ Na podzim mi zase červené plody hlohu, dozrávající jako poslední, připomínají, abych doplnila svou zelenou zimní lékárnu zbylými květy a bobulemi. Příroda mi dává pocit klidu a ukazuje mi, že každý rok mám příležitost ji objevovat nanovo.
Udělala jsem ještě malou zacházku, abych se dostala k břehu malého potoka. Nebyla to moje obvyklá trasa, ale rozkvetlé violky mi daly naději, že u potoka budou snad už rašit první listy česneku medvědího. Ještě jednou jsem zamžourala proti večernímu slunci, než jsem několika kroky vešla do světlého lesa. A opravdu: tam jsem uviděla jemnou zelenou barvu čerstvých, šťavnatých listů česneku medvědího. Nejvíce mi chutnají ty ještě úplně mladé. Několik listů jsem si utrhla s sebou na večeři a vydala se na cestu domů.
CHUTNÉ
Mladé listy česneku medvědího
jsou skutečnou lahůdkou! Ale nesmíme je v žádném případě zaměnit s jejich jedovatými dvojníky.
VEZMU VÁS S SEBOU Chcete se dozvědět více o bylinkách, plodech a planých rostlinách kolem vás? V této knize vás vezmu na cestu do přírody, abyste sami dokázali spolehlivě rozeznat plané rostliny vyskytující se ve vašem okolí. Protože i přímo před vašimi dveřmi roste neuvěřitelné množství druhů, které můžete objevovat – např. pikantně chutnající česnáček lékařský nebo sladké plody z keře muchovníku.
Vítejte!
Průvodce správným sběrem
Dříve, než budeme moci skutečně začít, musíme mít na paměti několik věcí. Koneckonců, kolem nás nerostou pouze jedlé, ale také jedovaté rostliny, a ne každý kout je pro sbírání rostlin vhodný. Ale nebojte se –všechno vám vysvětlím krok po kroku.
SPRÁVNÉ MÍSTO PRO SBĚR Přirozeně pro sebe chceme sbírat zdravé a čerstvé rostliny. Proto se vyhněte sběru přímo vedle frekventovaných silnic, na okrajích cest a v blízkosti typických tras, kudy chodí lidé venčit psy. Dávejte pozor na to, aby na rostlinách nebyly žádné zvířecí exkrementy, nečistoty ani známky žíru. Odebírejte tedy pouze zdravé rostliny, které jsou čisté a nevykazují žádná poranění. Ve zvláště chráněných územích sice najdete krásné rostliny, ale namísto sběru je můžete pouze obdivovat, protože sběr rostlin je tam obecně zakázán.
Plané druhy najdeme téměř všude. Ukážu vám, jak rostliny nejlépe sbírat.
Při sběru planých rostlin platí pravidlo kytice do ruky: vezměte si jen tolik, kolik můžete udržet v rukách.
CHOVEJTE SE OHLEDUPLNĚ K PŘÍRODĚ Odebírejte pouze tolik rostlinného materiálu, kolik přímo zpracujete, a vždy takovým způsobem, aby to vypadalo, jako byste vůbec nic nevzali. Pokud na stanovišti roste jen velmi málo rostlin daného druhu, nic z nich neberte, všechny ponechte a počkejte až na příští rok. Z dlouhodobého hlediska vám to přinese více, protože populace se obvykle v nadcházejícím roce opět oživí, a její velikost se dokonce zvětší. Postupem času si najdete svá oblíbená místa a můžete se tam rok co rok vracet. Když najdete lokalitu, kde byste chtěli sbírat, pak sběr provádějte s respektem, rostliny z půdy nevytahujte, jen si odstřihněte vybranou část.
URČUJTE DRUHY SE STOPROCENTNÍ JISTOTOU Rostliny sbírejte a zpracovávejte jedině, když jste si jisti, že jste správně určili druh. Rostliny mají často více poznávacích znaků a nelze je identifikovat výhradně podle jedné charakteristiky. Jestliže si nejste jisti, danou rostlinu rozhodně nechte a nesbírejte. A i když jste rostlinu správně rozpoznali, je nejlepší ji nejdříve jednou vyzkoušet samostatně, než ji zamícháte do salátu, tvarohu nebo třeba využijete jinak. Chutná vám? Mnohé plané rostliny mají obzvláště intenzivní chuť a bývají zpravidla hořčejší nebo ostřejší než zelenina a saláty koupené v supermarketu. Proto plané druhy zařazujte do jídelníčku v první fázi pouze v malých množstvích, abyste si na jejich chuť zvykli.
Do košíku sbírejte jedině to, co dokážete naprosto spolehlivě určit.
PRAVIDLO KYTICE DO RUKY
Se svými přírodními poklady zacházejte opatrně.
SBÍREJTE VE SPRÁVNÝ ČAS Mnoho planých bylinek a dalších planých rostlin chutná nejlépe, dokud jsou listy a stonky ještě měkké, proto dávejte přednost mladým částem. Starší rostliny jsou tužší a už by se neměly používat, také mají obvykle hořčejší chuť než mladé rostlinky. Kromě toho byste měli rostliny sklízet pouze za pěkného počasí a když jsou suché, jinak začne rostlinný materiál rychle plesnivět a vaše námaha přijde vniveč.
JAK SPRÁVNĚ UCHOVÁVAT Nashromážděný materiál byste měli zpracovat co nejrychleji. Pokud byste chtěli rostliny usušit, k tomuto účelu velmi dobře poslouží sušák na prádlo, přes který rozprostřete tenkou látku a rostliny na vzniklou plochu volně rozložíte.
Vzduch k nim tak jde shora i zdola a nebudou plesnivět. Nasbírané kořeny se po omytí nakrájejí na tenké plátky, které se pak suší, nebo se kořeny rovnou používají pro výrobu tinktur apod. Pro získání olejových extraktů se vybrané části rostlin před naložením nahrubo nakrájejí.
NAKONEC Plané rostliny sice mohou obohatit naši stravu a léčivé rostliny mohou udržovat nebo podporovat naše zdraví, přesto ale platí: při špatném dávkování mohou mít (léčivé) rostliny toxické účinky. Mohou například způsobit průjem, zvracení, bolesti žaludku nebo nevolnost a v případě velmi jedovatých druhů i smrt. Uvědomte si tedy, že rostliny obsahují takové účinné látky, které jsou pro nás dobré jedině ve správném dávkování.
Spolehlivé určení – jak na to V portrétech druhů vám ukážu, jak můžete plané rostliny spolehlivě identifikovat. K tomu je u každého druhu uveden stručný profil a krátký informační text. Nejdůležitější poznávací znaky jsou navíc popsány přímo na obrázku, abyste věděli, čemu musíte věnovat pozornost. Rostliny
Pampelišku najdete ve žluté
skupině. V ní listujte až ke květenstvím s mnoha korunními lístky.
jsou podle barvy svých květu rozděleny do skupin bílá, červená, žlutá, modrá a zelená/hnědá. Druhy s růžovými květy najdete častěji v červené skupině, zatímco druhy s fialovými květy spíše v modré. V rámci těchto barevných skupin jsou rostliny uspořádány podle tvaru květů: nejprve druhy pouze se čtyřmi korunními/okvětními lístky, potom ty s pěti, šesti nebo více a nakonec druhy s dvoustranně symetrickými květy, jako například hluchavka. Pro rychlejší orientaci najdete u každého druhu vedle českého jména symbol tvaru květu. Dřeviny jsou bez ohledu na barvu květů zařazeny až na samém konci knihy (od strany 124).
TAK TO FUNGUJE
URČOVÁNÍ ROSTLIN
Poznávat rostliny není tak těžké, stačí se jen dobře dívat a všímat si rozdílů.
Barva květů
Barva květů většinou každého upoutá jako první, proto jsou rostliny v této knize uspořádány právě podle barev – stačí nalistovat stránku s daným barevným označením.
Růže svraskalá má zářivě růžovou barvu.
SOUMĚRNOST KVĚTŮ
Paprsčitě souměrné
Květní části jsou uspořádané v kruhu, květ má více rovin souměrnosti. Tato květní forma se vyskytuje velmi často.
Sléz lesní maurský
Utváření květů
Květy se skládají z korunních/okvětních lístků, tyčinek a pestíku. Z nich pak příroda vytvořila obrovskou rozmanitost odlišných forem.
Jahodník obecný
korunní lístky
tyčinka pestík
Dvoustranně souměrné
Jednotlivé květní části jsou různě velké a často vzájemně srůstají. Tak vznikají například dvoupyské neboli pyskaté květy. Mají jen jednu osu souměrnosti.
Šalvěj luční
horní pysk ze dvou korunních lístků spodní pysk ze tří korunních lístků
Květenství
Některé rostliny tvoří velmi malé květy, které pak kombinují do takzvaných květenství. Simulují tím velký květ, a tak lákají opylovače.
Květenství mrkve obecné pravé se nazývá okolík. Mrkev patří do čeledi miříkovitých (dříve nazývaných okoličnaté).
trubkovité květy jazykovité květy
Podběl je typickým zástupcem hvězdnicovitých a jeho květenství se skládá z drobných trubkovitých květů uprostřed a nápadných jazykovitých květů na okraji.
Stavba a postavení listů
Rozlišujeme mezi jednoduchými a různými typy složených listů. Důležitým poznávacím znakem je i jejich charakteristický tvar a okraje stejně jako jejich vzájemné postavení.
Listy svízelů jsou uspořádány v přeslenech.
Krvavec menší má listy zpeřené.
Hluchavka skvrnitá má křižmostojné vstřícné listy.
se zářezem okraj zubatý
Kontryhel má jednoduchý list.
Dva listy vyrůstají přesně naproti sobě.
O „patro“ níže je pozice dvojice listů otočená o 90 stupňů.
PORTRÉTY DRUHŮ
nad to,
na okraji cest, na
loukách a v lese!
V portrétech rostlin
vám ukážu, jak jednotlivé plané druhy spolehlivě určíte.
Mnoho druhů roste jistě i přímo ve vašem blízkém okolí.
Česnáček lékařský
Alliaria petiolata , brukvovité
VELIKOST: 20–100 cm
T YPICKÉ: listy při rozemnutí uvolňují česnekový zápach
O BDOBÍ K V ĚTU: duben–červen
S TANO V IŠTĚ: polostinné lesy, lesní lemy, u cest, parky a křoviny; ukazuje
na vyšší obsah dusíku; hojný
S BĚR: mladé listy, květy, semena, kořen
R ŮZ NÉ TVARY LIST Ů Česnáček lékařský se vyznačuje dvěma odlišnými
typy listů. Listy rostoucí v přízemní růžici mají ledvinovitý tvar a čepel na dlouhém řapíku. Naproti tomu listy vyrůstající na lodyze jsou srdčité a uspořádané ve střídavém postavení.
POTLAČUJE H OUBY Velké porosty tohoto druhu mohou škodit stromům, protože potlačují růst mykorhizních hub, které žijí se stromy v symbiotickém vztahu.
JEZ TE NE J LÉPE V SYRO VÉ M STAVU Všechny části rostlin česnáčku jsou jedlé. Čerstvé listy chutnají lehce po česneku, vařením ale svou charakteristickou vůni ztrácejí. Jsou chutné čerstvé v bylinkovém tvarohu nebo také jako koření v salátu. Využít můžete dokonce i kůlový kořen, který chuťově připomíná křen.
OPEP Ř ENÍ
Šešule česnáčku obsahují podlouhlá semena, která dozrávají zhruba od poloviny června. Mají hořčicovou, ostrou chuť a dají se používat na způsob pepře.
Šešule česnáčku
srdčité listy
4 korunní lístky do kříže
květy v hroznech
Zápach a chuť česnáčku lékařského jsou ve skutečnosti obranným mechanismem proti herbivorům. Na mě to bohužel tak úplně nefunguje – podle mě jsou tyto rostliny velmi chutné!
Barva květů bílá
bílé květy
srdčité šešulky
Penízek rolní Kokoška pastuší tobolka
Kokoška pastuší tobolka
Capsella bursa-pastoris , brukvovité
VELIKOST: 2–70 cm
T YPICKÉ: srdčité až trojúhelníkovité šešulky
O BDOBÍ K V ĚTU: leden–prosinec
S TANO V IŠTĚ: pole a zahrady bohaté na živiny, okraje cest, ruderální místa, plochy ležící ladem; ukazuje na vyšší obsah dusíku; hojná
S BĚR: listy, květy, šešulky, kořen
lodyžní listy se střelovitou bází
přízemní růžice s pilovitými listy
PAST ÝŘ SK Á TOBOLKA O druhové pojmenování této rostliny se postaraly její srdčité šešulky. Mají se do určité míry podobat starobylým pastýřským kabelám nošeným přes rameno. Odkazuje na to i vědecké druhové jméno bursa-pastoris: bursa označuje „malou tašku“, „kabelku“, a pastoris znamená správně přeloženo „pastýřský“, tedy v podstatě taška pastýře. Šešulky můžete jíst, mají mírně pikantní chuť. Mladé listy svou chutí připomínají rukolu a představují chutnou přísadu do salátů.
MOŽ NOST ZÁM ĚNY Penízek rolní ( Thlaspi arvense), plody okrouhlé.