Obsah
Pfiedmluva knovému vydání: „Dotek vûãné krásy“9
Pfiedmluva: „Zrozen ze Slunce“14
âÁST P PRVNÍ 19
Úvod: Vበmozek je mnohem lep‰í, neÏ si myslíte20
Pouãení od Leonarda24
Praktick˘ pfiístup ke géniovi25
Renesance, tenkrát adnes30
Îivot Leonarda da Vinciho38
Hlavní úspûchy58
davinciovsk˘ch zásad
Závûr: LeonardÛv
Da Vinciho kurz kreslení pro zaãáteãníky280
Znovuzrození snu324
Leonardo da Vinci: chronologie Ïivota adoby327
Literatura328
Seznam ilustrací330
J edním znejoblíbenûj‰ích obrazÛ Leonarda da Vinciho byly vlnící se aopakující kruhy na vodû vycházející zmísta, kam do vody spadl kámen. LeonardÛv Ïivot povaÏuji za drahokam hozen˘ do nádrÏe doby, která vstoupila ve známost jako renesance. Jeho genialita ji rozvlnila aÏ na vûãnost. Tento obraz se mi vybavil vmysli jedné letní noci roku 2003, kdyÏ jsem sedûl vpubliku Second Stage Theatre vNew Yorku asledoval skvûlou hru Mary Zimmermannové NotebooksofLeonardodaVinci (Deníky Leonarda da Vinciho), protoÏe její dílo mi znovu pfiipomnûlo, jak maestrÛv duch Ïije aÏ do souãasnosti. Tam pfiivedeny do Ïivota na jevi‰ti, díky úÏasnému jevi‰tnímu ztvárnûní, skvûlému hereckému souboru aMaryinû vlastnímu vybavování Leonardova svûta, stály Leonardovy poznámky ov‰em, od denních seznamÛ úkolÛ, nákupních seznamÛ, knejzákladnûj‰ím otázkám umûní, architektury, vesmíru, historie afilozofie. Pût století poté, co je psal, Leonardova slova vystoupila zjeho zápisníkÛ astala se základem hry, která byla dlouho vyprodaná amûla skvûlé kritiky.
KdyÏ jsem na Ïádost umûleckého fieditele divadla po pfiedstavení promlouval kpubliku, zvlá‰tû mû zaujala otázka jedné mladé Ïeny, která mÛÏe odráÏet nûco, nad ãím jste moÏná sami pfiem˘‰leli: „Jak mÛÏeme pochopit hloubku arozsah Leonardova díla ajak to, Ïe jeho vliv neustále narÛstá?“
Na první ãást otázky nemám Ïádnou odpovûì. âím déle studuji jeho Ïivotopis ijeho díla, tím více se pro mû zvût‰uje záhadnost jeho nekoneãné geniality. Ale dÛvody jeho vlivu se chápou mnohem snadnûji aasi nejlépe je shrnul umûleck˘ kritik Bernard Berenson, kdyÏ oLeonardovi fiekl: „V‰echno, ãeho se dotkl, se zmûnilo ve vûãnou krásu.“ Kromû toho vjeho Dení-
cích adal‰ích spisech vyciÈujeme potenciál mûnit na‰e Ïivoty vtvÛrãí dobrodruÏství, vést na‰e vlastní snahy smûrem kvytvofiení nûãeho krásného.
Právû smy‰lenkou nalezení zásad zpÛsobujících Leonardovu neomezenou kreativitu jsem zaãal svou práci na knize, kterou právû drÏíte vruce. Sedm zásad, které jsem nakonec rozpoznal, bylo m˘m pokusem sepsat rádce, kterého Leonardo nikdy nerealizoval, nûjak zhmotnit zásady obsaÏené vLeonardovû díle, aby mohly b˘t vyuÏívány iostatními. Mám velmi siln˘ pocit, Ïe Leonardova genialita nespoãívá pouze vtom, co vytvofiil, ale také vtom, vãem mÛÏe inspirovat nás. Kromû v‰ech sv˘ch skvûl˘ch úspûchÛ Leonardo da Vinci slouÏí jako celosvûtov˘ archetyp lidsk˘ch moÏností, seznamuje nás se v‰ím, ãeho jsme moÏná také schopní. Právû na tuto Ïílu narazila moje kniha, právû to je dÛvodem, proã na ni tak vá‰nivû reagovalo tolik lidí rÛzného vûku, pÛvodu, národnosti azájmÛ. Od té doby, co tato kniha vy‰la vroce 1998 poprvé, byla pfieloÏena do osmnácti jazykÛ amluvil jsem snad‰enci zcelého svûta. Polská uãitelka na základní ‰kole pomocí sedmi zásad uspofiádává rozvrh své tfiídy. ·éf strategie velké poradenské firmy sídlící vLond˘nû zjistil, Ïe Leonardo je neoceniteln˘ spojenec pro fie‰ení nejdÛleÏitûj‰ích podnikatelsk˘ch problémÛ jeho klientÛ zfiad nadnárodních firem. Advaatfiicetilet˘ otec zTennessee poznamenal: „Tato kniha mi dala v‰echno, co jsem vÏdy chtûl nauãit své dûti, ale nevûdûl jsem, jak to vyjádfiit slovy.“ Jedna znejoblíbenûj‰ích ukázek zpûtné vazby pochází od slavné antropoloÏky, vizionáfiky, spisovatelky a‰amanky Jean Houstonové. Tato moderní renesanãní Ïena pracuje jako poradkynû v˘znamn˘ch svûtov˘ch vÛdcÛ aumoÏÀuje jim objevit základní pravdy univerzálních archetypÛ vyjádfien˘ch vrÛzn˘ch kulturách atradicích. PfiibliÏnû tak rok po prvním vydání knihy MysletjakoLeonardo daVinci jsem byl pozván, abych promluvil kpûti stÛm psychoterapeutÛm ve Washingtonu otom, jak davinciovské my‰lení pouÏívat pfii rodinné terapii. Po prezentaci se objevila Jean, která zde také mûla promluvit, aza‰eptala mi do ucha: „Leonardo má velkou radost.“
Kdyby tomu tak opravdu bylo, pak je vydání této knihy jen jednou zmnoha vûcí, které ho vminulém desetiletí musely potû‰it. Zástupy obdivovatelÛ totiÏ tohoto muÏe neustále oslavují apfiipomínají jeho duch ve vlastním tvÛrãím díle. Znovu vytváfiejí aminimálnû vjednom pfiípadû poprvé uskuteãÀují díla aplány, které nám po sobû Leonardo zanechal. Rád si napfiíklad pfiedstavuji tu radost, jakou musel Leonardo cítit pfii oslavû, která se odehrála vzáfií 1999 vmilánské opefie La Scala. Toho slavého dne totiÏ Ricardo Muti dirigoval Beethovenovu Symfonii ã. 5 upfiíleÏitosti odhalení Leonardova „Ztraceného konû“, úÏasného sedmimetrového jezdeckého pomníku vytvofieného podle modelu, kter˘ byl zniãen pfiesnû pfied pûti sty lety francouzsk˘mi vojáky. KdyÏ jsem odcházeli zkoncertu, jako by se Leonardova socha zdobící stfied námûstí La Scala usmívala.
Znovuzrození Leonardova konû zaãalo ve fantazii b˘valého pilota asbûratele umûní Charlese Denta, kterému je vûnována tato kniha. IkdyÏ byl Dent odhodlán toto ztracené mistrovské dílo znovu pfiivést kÏivotu, zemfiel vroce 1994, neÏ se jeho sen stihl naplnit. Ale Dentova práce pokraãovala prostfiednictvím neziskové organizace, kterou zaloÏil. Správní rada organizace Leonardo da Vinci’sHorse Inc. totiÏ dodrÏela slib dan˘ Dentovi na smrtelné posteli ashromáÏdila dárce, umûlce, hutníky, dobrovolníky avûdce, kter˘m se nakonec podafiilo, aby se KÛÀ stal znovu skuteãností. Vytvofiila ho Nina Akamuová amohutná socha py‰nû stojí vMilánû. Dal‰í odlitek vplné velikosti je vzahradû Fredrika Meijera vGrand Rapids vMichiganu. Bronzové repliky vmen‰í velikosti jsou ivLeonardovû rodném mûstû, italském Vinci, aDentovû rodném mûstû Allentownu vPensylvánii. LeonardÛv duch se musel radovat ivfiíjnu 2001, kdyÏ norská královna Sonja kfitila most spojující její zemi a·védsko. Byl postaven podle pÛvodního návrhu vytvofieného vroce 1502 Leonardem da Vincim, urãeného pro tureckého sultána Bajezida II. Ale sultán odmítl vprojektu pokraãovat, protoÏe jeho revoluãní konstrukce ve tvaru luku a220metrov˘ oblouk vypadaly „pfiíli‰ nereálné“. Vroce 1996 norsk˘ umûlec Vebjørn Sand vidûl Leonardovu skicu, aprotoÏe ho zaujala její ladná krása av˘razn˘
symbolismus, snil, Ïe ho znovu vytvofií. Po ‰esti letech shánûní finanãních prostfiedkÛ atestování ve spolupráci snorsk˘m ministerstvem dopravy byl SandÛv most Leonardo odhalen kousek od Osla. Vede pfies nûj dálnice spojující Norsko se sousedním ·védskem aje to první stavební projekt vhistorii, kter˘ je zaloÏen˘ na skuteãném da Vinciho návrhu. Teì Sand sní otom, Ïe most Leonardo vybuduje na kaÏdém svûtadílu – coÏ bude celosvûtová pocta skvûlému Ïivotu agenialitû Leonarda da Vinciho, v˘povûì ojeho schopnosti inspirovat nás v‰echny kvyjádfiení na‰eho tvÛrãího potenciálu.
Na jafie roku 2003 pfiivedla Petera Denta aVebjørna Sanda do New Yorku dal‰í událost související sLeonardem. Tito dva muÏi byli pfiítomni zahájení úÏasné v˘stavy da Vinciho kreseb vnewyorském Metropolitan Museum of Art, kde jsem mûl to ‰tûstí amohl se knim pfiipojit. Nad sklenkami prosecca jsme si sdûlovali postfiehy omaestrov˘ch kresbách ajeho stále Ïivé pfiítomnosti. Shodli jsme se na tom, Ïe kdyby bÛh umûl kreslit, jeho dílo by asi vypadalo podobnû. Sand se poté rozesmál alíãil nám zasedání jednoho v˘boru obecní rady, kter˘ most Leonardo odmítl proto, Ïe mu návrh pfiipadal „pfiíli‰ futuristick˘“.
Ale LeonardÛv génius vÏdy zvítûzil – nad omezen˘mi obzory tureckého sultána, pusto‰ícími francouzsk˘mi vojáky, ktefií napadli vroce 1499 Milán, inad prÛmûrností mûstské rady. Ano, Leonardo je ipo v‰ech tûch letech stále Ïiv˘, jak zjistíme vúvodní scénû jednoho zfilmov˘ch hitÛ léta 2003 LoupeÏepoitalsku, kdyÏ hrající rapper Mos Def chodí podél kanálu vBenátkách, ãte právû tuto knihu avysvûtluje Jasonovi Stathamovi, svému komplici, proã pfiesnû byl Leonardo tak „super“. Maestro také vystupuje vmysteriózním bestselleru Dana Browna ·iframistraLeonarda, adokonce ivnûkolika dílech StarTreku jako holografick˘ poradce kapitána lodi Enterprise.
Amaestro bude lidstvo inspirovat imnoho následujících století, ãásteãnû idíky tûm, které nakazil jeho tvÛrãí oheÀ apracují na tom, aby ho udrÏeli na Ïivu aobjevili nové zpÛsoby, jak jeho ideály pfienést ina budoucí generace. Jak mi vysvûtlovat Peter Dent toho veãera vMetropolitním muzeu, teì kdyÏ
jeho organizace dodrÏela slib aznovu vytvofiila Leonardova Konû, spojuje se sDiscovery Center of Science and Technology, dûtsk˘m muzeem sídlícím ve v˘chodní Pensylvánii, aby pfienesli Leonardovu inspiraci do zpÛsobu, jak˘m se dûti na celém svûtû uãí pfiírodní vûdy.
Vzdûlávací mise tohoto centra je vyjádfiena sedmi zásadami „my‰lení jako Leonardo“, které sami objevíte na následujících stranách. Já si pfieji, abyste tûmto zásadám umoÏnili rozvlnit vám mysl isrdce avyslat vlny inspirace, které budou stejnû nekoneãné jako ty vytvofiené kamenem hozen˘m do vodní nádrÏe, aaby ivám sedm zásad poslouÏilo jako prÛvodce pro vyjádfiení krásy, která je uvnitfi vás.
Michael J. Gelb
Prosinec 2003
P ¤ E D M L U V A : „ Z R O Z E N Z E S L U N C E “
Z amyslete se nad sv˘mi nejvût‰ími hrdiny ahrdinkami, sv˘mi nejvíce inspirujícími vzory. KdyÏ máte velké ‰tûstí, tak vበseznam moÏná obsahuje va‰i matku nebo otce. MoÏná vás nejvíce inspirovaly skvûlé postavy zhistorie. Ponofite se do Ïivota adíla skvûl˘ch umûlcÛ, vÛdcÛ, vûdcÛ nebo duchovních veliãin, asvé mysli isrdci tím poskytnete bohatou v˘Ïivu. Je moÏné, Ïe jste si tuto knihu vybrali, protoÏe Leonarda povaÏujete za archetyp lidsk˘ch moÏností aláká vás pfiedstava dÛvûrnûj‰ího vztahu sním.
KdyÏ jsem byl dítû, byli m˘mi nejvût‰ími hrdiny Superman aLeonardo da Vinci. Zatímco na „muÏe sãervenou plá‰tûnkou“ jsem jaksi pozapomnûl, má fascinace Leonardem da Vincim dál narÛstala. Na jafie 1994 jsem obdrÏel pozvání, abych promluvil ve Florencii kvelice prestiÏnímu sdruÏení prezidentÛ spoleãností. Pfiedseda skupiny mû poÏádal: „Mohl byste si pro na‰e ãleny pfiipravit nûco, aby byli kreativnûj‰í avyrovnanûj‰í, osobnû iprofesionálnû? Nûco, co je posune ktomu, aby se znich stali renesanãní muÏové aÏeny?“ OkamÏitû jsem zareagoval jedním ze sv˘ch snÛ: „Co kdybych jim vysvûtlil, jak myslet jako Leonardo da Vinci?“
To nebyl úkol, ke kterému jsem mohl pfiistupovat bezstarostnû. Moji Ïáci totiÏ za náv‰tûvu této ‰estidenní „univerzity“ zaplatili znaãné finanãní ãástky, byla to jedna znûkolika pfiíleÏitostí, které tato spoleãnost sv˘m ãlenÛ nabízí, aby se se‰li vjednom ze slavn˘ch mûst, prozkoumali zde jeho historii, kulturu apodnikání azároveÀ usilovali osvÛj osobní iprofesionální rÛst. Navíc mûli pfiíleÏitost vybrat si znûkolika soubûÏnû probíhajících lekcí (ta moje zaãínala ve stejné dobû jako pût dal‰ích, vãetnû jedné vedené b˘val˘m prezidentem firmy Fiat, Giovannim Agnellim), na konci mûli kaÏdého zmluvãích hodnotit na stupnici od jedné do deseti aklidnû mohli odejít zkterékoli prezentace, která je nezaujala. Jin˘mi slovy, kdyÏ se jim nebudu líbit, prostû mû rozÏv˘kají avyplivnou!
Pfies mou celoÏivotní posedlost tímto tématem jsem vûdûl, Ïe mû ãeká spousta práce. Kromû intenzivního ãtení jsem bûhem sv˘ch pfiíprav uskuteãnil davinciovskou pouÈ, zaãal jsem náv‰tûvou Leonardova portrétu Gineveryde’Benci ve washingtonské National Gallery. VNew Yorku jsem dohnal putující v˘stavu „Leicestersk˘ kodex“ sponzorovanou Billem Gatesem aMicrosoftem. Potom jsem si vLond˘nû prohlédl rukopisy vBritském muzeu, SvatouAnnusPannouMarií,JeÏí‰kemamal˘msv.Janem vNational Gallery avpafiíÏském Louvru jsem nûkolik dní strávil s MonouLisou a Sv.JanemKfititelem. Hlavním bodem této pouti v‰ak byla náv‰tûva zámku Cloux poblíÏ Amboise, kde da Vinci strávil poslední roky Ïivota. Ze zámku je dnes da Vinciho muzeum ajsou zde úÏasné repliky nûkter˘ch zjeho vynálezÛ vytvofiené techniky zIBM. KdyÏ jsem chodil po stejn˘ch podlahách jako on, sedûl jsem vjeho pracovnû, stál vjeho loÏnici, díval se zjeho okna asledoval krajinu, kterou kaÏd˘ den vidûl, cítil jsem, jak mi srdce pfietéká úÏasem, úctou, údivem, smutkem avdûãností.
Samozfiejmû jsem se vydal ina náv‰tûvu Florencie, kde jsem mûl pfiedná‰et svou fieã kprezidentÛm. Nezaãalo to dobfie, Ïena, která mû pfiedstavovala, si spletla poznámky omém Ïivotû spfiedná‰kou, kterou jsem odevzdal oda Vincim. ¤ekla, aabych citoval Davea Barryho, opravdu si to nevym˘‰lím: „Dámy apánové, svelkou radostí vás dnes seznamuji sãlovûkem, jehoÏ úspûchy pfiesahují v‰e, co jsem dosud vidûla: je anatom, architekt, botanik, urbanista, kost˘mní návrháfi ascénograf, kuchafi, humorista, technik, jezdec na koni, vynálezce, geograf, geolog, matematik, vojensk˘ technik, hudebník, malífi, filozof, fyzik avypravûã... Dámy apánové, chci vám pfiedstavit... pana Michaela Gelba!“
Ach, kéÏ by to byla pravda....
Pfiesto pfiedná‰ka mûla úspûch (nikdo neode‰el) adala vzniknout knize, kterou právû drÏíte vruce.
Pfied tímto nezapomenuteln˘m úvodem ke mnû jeden zãlenÛ spoleãnosti pfii‰el afiekl: „Nevûfiím, Ïe se nûkdo mÛÏe nauãit b˘t jako Leonardo da Vinci, ale stejnû jsem na va‰i pfiedná‰ku pfii‰el.“ MoÏná si myslíte nûco podobného: tvrdí snad tato kniha,
Ïe kaÏdé dítû se rodí smoÏnostmi anadáním Leonarda da Vinciho? Opravdu autor vûfií tomu, Ïe znás v‰ech mohou b˘t géniové da Vinciho úrovnû? Tedy, po pravdû, ne. Pfies desetiletí vûnovaná objevování plného rozsahu lidsk˘ch moÏností atomu, jak ho probudit, stojím na stranû da Vinciho Ïáka Francesca Melziho, kter˘ pfii pfiíleÏitosti maestrovy smrti napsal: „Nad ztrátou takového muÏe truchlí v‰ichni, protoÏe není vmoci Pfiírody znovu stvofiit nûkoho podobného.“ Jak se oda Vincim dozvídám stále víc, mÛj pocit úÏasu anevûfiícnosti jen narÛstá. V‰ichni velcí géniové jsou jedineãní, ale Leonardo moÏná byl tím nejvût‰ím ze v‰ech géniÛ. Hlavní otázkou v‰ak zÛstává, jestli je moÏné nûjak urãit základy Leonardova pfiístupu kuãení apûstování inteligence, aby mohly b˘t pouÏívány kinspiraci avedly nás smûrem knaplnûní na‰ich vlastních moÏností.
Na tuto otázku samozfiejmû odpovídám: Ano! Základní prvky pfiístupu kuãení apûstování inteligence pouÏívané Leonardem da Vincim jsou pomûrnû jasné amohou b˘t studovány, napodobovány apouÏívány.
Je snad pfiíli‰ dom˘‰livé pfiedstavovat si, Ïe se mÛÏeme nauãit b˘t jako nejvût‰í ze v‰ech géniÛ? MoÏná. Lep‰í bude myslet na to, Ïe nás jeho pfiíklad vede, abychom byli více sami sebou.
Krásná slova básníka sira Stephena Spendera nám poskytují skvûlou pfiedmluvu kdobrodruÏnému letu jednou znejvût‰ích myslí dûjin:
JÁMYSLÍMNEUSTÁLE...
Jámyslímneustálenaty,kdoÏbylivskutkuvelicí, kdoÏzlÛnamatãinasivzpomínalinadûjinydu‰e, chodbamisvûtel,vnichÏchvíleÏhnoujakslunce, bezkoncezpívající;jichÏvroucíctiÏádostíbylo, byjejichrty,kter˘chsedotkloheÀ, mohlypûtoDuchu,odûnémodhlavykpatûvpísni, aktefiíhromadilizhaluzíjaratuÏby, kterékoljejichtûlpadalyjakokvûty.
Avtomjebohatství,nezapomenoutnikdy naúÏasnéblaÏenstvíkrve,proudícízodvûk˘chzdrojÛ, deroucíseskrzskályvsvûtechpfiedna‰ízemí; neodepfiítjíradostzprostéhoranníhosvûtla, niváÏnouÏádostnûhynaveãer. Anikdynedopustit,byhlukemamlhoudûní bylzvolnautlumenrozkvétajícíduch.
Vizte,jakblízkosnûhu,nablízkuslunce,nanejvy‰‰íchpolích jsoujejichjménaslavenavlnícísetravou, ipentlemibûlostn˘chobláãkÛ a‰epotemvûtrunanaslouchajícíobloze, jménatûch,kdoÏvesvémÏivotûsebilioÏivot, kdoÏvesv˘chsrdcíchneslijádroohnû. Zrozenizeslunce,postupovalikrátcesmûremkeslunci apoznamenalijasn˘vzduchznamenímsvécti.
Îijeme ve svûtû dosud nepoznaného hluku, mlhy adopravy. Ale také jsme se zrodili ze Slunce aputujeme smûrem knûmu. Toto je prÛvodce na va‰i cestu inspirovan˘ jedním znejvût‰ích duchÛ vdûjinách. Pozvánka kd˘chání ãerstvého vzduchu, cítûní ohnû vsrdci aplnému rozkvûtu va‰eho ducha.
Michael J. Gelb Leden 1998
