PROLOG
MÍSTNOST,PLNÁNADCHÁZEJÍCÍHONÁSILÍ.
PotomzalitátímodpornýmbílýmsvětlemLEDdiod.Potomdovnitřvešelmužaposadilsemeziuzamykatelnéskříňky.Zbatohuvytáhlpřístrojaspustilnaněmprotokoly.Chvíli bylosamotě,civělnadisplej.Nakonechodovnitřnásledovali jehodruhové.
Mužpokračovalvesvýchpřípravách.Všichniostatnívojácimělivlastnírituály.
Dvasespolusmálioplzlýmvtipům.Dalšídvasivtiché soustředěnésynchroniikontrolovalizbraně.Jiný,beztrička, energický,sespustilnapodlahuaunohousvýchdruhůprovádělklikystlesknutím.Dostavilseveliteltohotonočního podniku.Mapusiprohlíželstaksoustředěnoupozorností,že tovypadalo,jakobyjinašelvhrobce.Prvnívojákdálprováděldiagnostikunasvémskeneru.
Někdopřišelužpřipravený,nasoukanýdokhakibundy bezinsignií,zazipovanéažkbradě,jakobymubylazima.Nikdomunevěnovalpozornost.Kdyžsevšakrozhlédlpomístnosti,střetlsepohledemsmužemseskenerem,akývlina sebe.
Ozvalysedveře,naposledy.Tentokrátktomu,kdostanul naprahu,vzhlédlivšichni.
Vysokáštíhlámužskápostavavneoznačenémtmavém oblečení,zadívalasenanězpoddlouhéofinyčernýchvlasů.
Rýsovalasejakonehybnásilueta.
Sámmezisvýmidruhy,mužseskenerempokradmupohlédlnajednohoztěch,kdosipřipravovalizbraň,lečdotyčný naopakupíralpohlednanověpříchozího,stejnějakovšichni ostatní.
Tmavovlasýmužpostoupildomístnosti,nehybnostsenarušilaavšichnisevrátilidodřívějšíhostavu.Prvnímužopět pozvedlskener,kontrolovaljehochod,věšteckýmdisplejem obsáhlceloumístnost.Ještěhonaokamžiknechalspočinout natom,pokomsetakpokradmudíval,přičemžnapřístroji přepínalrejstříkyavojákyproměňovalvkrajinubarevných obrysů.
Nověpříchozístanulvkoutě,sámasesvěšenouhlavou. Někdokněmupřistoupil.
Mužseskeneremsvraštilčelo.Nezaváhalkvůlitomujedinečnémuvírutmynadispleji:viděl,žetmavovlasýmužse takmanifestovalužmnohokrát.Zakolísathopřimělaanomálietoho,kdokněmupřistoupil–tohomenšíhovojákavté těsněupnutébundě.Nadisplejisejevilabíláamatná,jakby setamoblečeníprojevovatnemělo.Bundažhnula.Bylazaštítěná.
„Hej!“proneslmanipulátorskeneruktomu,covidělna displeji.„Ulafsone?“Přihlížel,jakvojákvbunděopatrněpřistupujekunikátujejichJednotky.
Bylpřílišdaleko,abyhobyloslyšet.Odskrolovalknastaveníaudiozáznamu,abysipřečetlpřibližnýodhadtoho,coUI skenerurozeznalazpohyburtůaslabýchokrajůzvukových vln,aleniczřetelnéhoodečístnedokázala.
Vysokýmužseotočilauviděl,jaksekněmuUlafsonblíží ašeptá,jakobyhooněconaléhavěprosil.Ulafsonrozepjal pažeazničehonicsepřiblížilrychle.Jehocílsihoprohlížel, anižcokolicítil.Potenciálníobjímačbylčímdálblíž,něconehlasněvyslovovalavypadal,jakobybrečel,amužseskene-
remnanějopěthoukl:„Hej!“dosthlasitěnato,abyseteď všichniotočiliavšichnivykřikli,kdyžspatřili,jakvojákvzazipovanébunděvytáhlzkapsypistoli,avzlykl,užtobylo vidět,apistolinamířilnikolinapostavu,knížklopýtal,ale obecnědomístnosti,nakaždého,kdoteďpřihlížel.
„Užsenepřibližujte!“křikl.
Vysokýmužsčernýmivlasynatáhlrukuadlaníspočinul nahrudipřicházejícího,atímmuzabránilvdalšímpostupu. Nedalmuránu,nesrazilho,jenhozastavil.Cílsesmutnou tvářínepromluvilanisejinaknepohnul,menšíhomužejen dáldrželnavzdálenostpaže,kdyžsepokoušelzdolatposlední úsek.
Mužvbunděseohánělavrčel,zatímcohotendruhýdrželvbezpečnévzdálenosti,alevourukousirozepnulsvršek, sáhldonějakévnitřníkapsy.Pakseozvalocvaknutíazablesklsekov.
„Zbraň!“křiklněkdo,jakobyzbraňužnedrželanemířil jínaně,naty,vedlenichžvminulostizabíjelamálemumřel. „Ulafsone,ne!“ozvalsedalšíhlas.
Výstřely.
Velmihlasité.
Ulafsonsebouzaškubalvkřeči,kdyžsevojákspuškou, nakteréhopohlédljehodruh,zapřelasvyděšenýmvýrazempálilkrátkédávky,vysílalstřelydohornípolovinyhrudníkuastehen,snažilsenetrefitto,procovojákvbunděsáhl, aUlafsonpodtímtonáporemvykřiklaupustilpistoli,alezůstalstát,kdovíjak,pořádseoháněl,nemotorněšátral,zatímco seprojektilyzarývalyidojehovlastníhocíle,kterýsedáltvářilnetečně,ikdyžseznějrozlévalakrev.
Pakseboualeškublarukamusklouzla.Právětystřely, kterémuževbundězabíjely,honakoneckolemnapjatépaže jehokořistinatlačilydotěsnéhoklinče.Sposlednímvítězoslavnýmvýdechemzmáčklskrytouspoušť.
Místnostseznovunaplnila,tentokrátkouřem,kovem, hlukemaohněm.
PRVNÍMUŽ,KTERÝPŮVODNĚVSTOUPILDOMÍSTnosti,nebyltenúplněposlední,kdoznívycházel,alepřesto sezdrželpoceloudobunáročnéhoanotněkrvavéhoúklidu.
Nacházelsevobstojnévzdálenostiodzónyvýbuchu,napůlchráněnýtěmi,jejichžostatkysepředjehozrakemnabíraly,označovalyashromažďovalystakovýmicáryúcty, jakásemohlaprojevitcákancům.Vhlavěsipřeříkávaljejich jména.Nevěděl,kolikdosudživýchseužneprobudí.Kolik znichse,jakoon,vrátípořádnépauzenabojiště.Kolikznich sekolemněhoprovleklo,abyzesebesmylisvépřátele.
Rukanajehorameni.Kolega,kterývypáliljakoprvní.
„Jdeš?“
„Přijduzavámi,“odpověděl.
Naopačnémkoncimístnostistálveliteltýmu–namapu zapomněl,podkrvíklidnývýrazvobličeji.Zapálilsidoutník, přimísiljehokouřdopuchustřelnéhoprachuabylin.
Nalavici,vestředuspálenérudočernéhvězdy,seděltmavovlasýmuž,kteréhossebouchtělvzítobětník.
Nadrtyjehotvářnabylaklidného,téměřčistéhovýrazu, byťjiještěpředchvílíchránilabrada,znížteďzbývalajen troska,hrotyčelisti,znichžodkapávalakrevaodpadávaly kouskykůže.Sedělsloktynastehnech.Vevypálenéjeskyni, kdeonenmužmívalhruď,operátorzahlédlpáteř.Zahlédlpohybujícísevnitřnosti,podobnérybámvyrušenýmsvětlem.
Srukoudolejemněnatáčelskener,obanahrával.Stáleho mělnastavenýnazvukovýzáznam.
Kdyžpromluvilveliteltýmu,nadisplejiskenerunaskakovalaslova.
–Jsivpořádku,hochu?
Sedícímužnevzhlédl.Vyvzdechlkrevapohnulzdevastovanýmiústy.
–Vyčerpaný/Výčepmarný/[?] četloperátor.
–Panebože,tojebordel, pokračovaltendruhý. –Cosi kurvamyslel?
Dotázanýjenpokrčilrameny.Sáhlpodpřevismasasvého torzaaněcozesebevytáhl.Podrželtovruce.
–?Skoro/Sklo/? napsalpřístroj,žeřekl.
–Jo, řekltendruhý. –Bylobalenýlahvema.Technicizjistí, covnichbylo.
–Ocetčtyřzlodějů, zprostředkovalpřístrojodpověďzničenýchrtů. –Asvěcenávoda.Kamennásůl/stůl[?]aty hřebíkyjsouzpodkov.Ajetoicítit.Šalvěj.Odpálilhořící šalvěj.
–Jaktomyslíš?Jaktovíš?
–Vím,jakjsousůlaocetcítitvráně.Ulafsontubombu napěchoval/napětschoval?kouzly.A,Keevere,tonení všechno.
Zničenátmavovlasápostavanatáhlarukusmaličkým útržkemspálenéhoazakrvácenéhopapíru.
–Tohlejsemmělpodžebry.
–Nedokážutopřečíst.
–Jetojméno.
Gestemobsáhlmístnostapokračoval.
–Většina/věšína?bouchla,alezbylyútržky.Jména. JménamrtvýchJednotky.Těch,cosedostalimocblízko.
Obamužisenasebechvilkudívali.
–Jsemstrašněvyčerpaný, řeklsedícímuž.Zespáleného srdcemukapalo. –Tímvším. Znovuukázalnamístnost.Pak nasebe.Nakonecvzhlédlazničehonicsezněhoozvalojakési zabublání.
Staršímužsezeptal:„Směješse?“Pronesltodostatečně nahlas,abyoperátornepotřebovalčístslova.
–Jetodoutník, odpověděltendruhý,kdyžseoperátor opětpodívalnadisplej. –Déjàvu.
Příběhdoktorův
NEMÁMMNOHOČASU.TATOSLOVAPATŘÍKTOMU poslednímu,cokdynapíšu.Totovědomíměrmoutí.Ne kvůlimémukonci:starýjsemdost.Alekvůlimémužalostnémustavu.Kdyždokonceitaoddanáfenka,zvířeschopné láskyprostékomplikací,ježzabarvujílidskécity,odeměodvrátíznechucenětvář,sklíčenostjezcelapřirozená.Vím,že Lunreagujenazápachlékůnamoučelist,aletojejenchabá útěcha.Jejínevraživostvemněprobouzípocitzahanbení, jakkoliseodněhomožnásnažímdistancovat,pocit,žejsem provinilec,opouštěč,kdyžvnívyvolávámtakovoureakci.
Samozřejměještěostřejšínežonenbezprostřednížaljsou obavyohlednětěchmýchpříbuzných,kteřínebyli–doufám,žeprozatím–schopniopustitsvůjdomov.Neumímsi představittmu,kterápohlcujeRakousko,apravděpodobně celouEvropu,nucenésechvatněstáhnout.
Centramébolestinejsounaobskurníchvedlejšíchcestičkáchmémyslinepropojená.LuninaneschopnostsemipodívatdoočímipřipomnělatvářDolfi,zřadmýchsester,která takéodvracelapohled.
Bolestměbudedoprovázet,dokudsenerozloučímnaposledy.
Nevím,vkohovkládámnaděje,ženajdetentovzkaz. Možnáhosvěřímplamenům.Alepotéměřdvacetiletech konečněsvěřímtytovzpomínkypapíru.Psaníjsemvždycky
využíval,abychzjistil,cosimyslím.Auvědomujisi,ženemámchuťnechávatpodobnátajemstvíneprozkoumána.Rád bychvěděl,cosiotomtomyslím.
Poněvadžjemismrttakblízko,ajevšudekolem,jak bychmohl,jakoněkdo,kdonacházítakovoudůležitostvnávratutoho,cobylopohřbeno,udělatněcojinéhonežseznovuvrátitktéspecifickénávštěvězesvéminulosti?
MojehloubánínadThanatemvycházípředevšímzesvědectvítěch,kdosevrátilizvelkéválky.Velkářadajejichsnů bylapřímýmznovuprožívánímhrůz.Pakližejehnacímprvkemnevědomípředevšímúnikpřednepotěšením,odkudse vzalypodobnéopakovanénávratykutrpení?Setkánístakovýmichudákymivyráželadech.Aleinformacejenzřídkakdypostačujíprozměnuuvažování.Zapotřebíješoku, zcelasvébytnéosobníkrize.
Měljsemjednohopacienta.
Setkalijsmesepouzetřikrát.Bylatodlouhásezení.On bylvysoký,tmavovlasýadobřestavěnýmužstředníhověku. Nosildrahýoblekadívalsemidoočíapevněmitisklruku. Považovaljsemhozavojáka.Považovaljsemhozajednoho znavrátilců,jemužsevýtečnědařízastíratopakujícísenoční můry.
Řeklmi,žesipřejesámsebepochopit.
Tenprvnídensivybavujiveliceživě.Pamatujise,že jsemsedělvšedémrannímsvětle,vedleněj,předsebouzápisník.Onleželnapohovce.Poslouchaljsem,jakmitímsvým jemným,naléhavýmhlasemvyprávípříběhsvéhoživota.
Jehoprvníslovanasezení–stálemámsvépoznámky,ač jebrzyzničím–podtrhlamápodezřeníohlednětoho,cona nějzaútočilo.
„Jázabíjím,zabíjímazasezabíjím,“říkal.„Apravdaje taková,žebychsirádodpočinul,anebodělalněcojiného, myslímtedyněcojiného,nežzabíjel,neboaspoňmělmož-
nosttodělat,jenžene,zabíjenísevždyckyvrátíapřemůže mě.Aněkdy,nemocčasto,alestalosemitovživotěuž mnohokrát,umírám.Atobolí.Ajetokrvavázáležitost.Acítímkaždouránu.Každýřezvtěle.Cítímožehnutíavýbuch každébomby.
Apakjsemzasezpátky.
Vrátímseazabíjím,zabíjímazasezabíjím,anakonec zaseumřu,acelýtenkolotočpokračuje.Takžemiprosím řekněte,HerrDoktor,“obrátilsenamě,„cojsemtozačlověka?“
Víte,domnívaljsemse,žemipopisujejedenztěchmárničníchsnů,kterýchjsemužslyšelvelkouspoustu.Chápal jsemtotak,žeseměptá,jakojsemseptaltehdyijá,pročse nevědomívracíktakovýmmasakrům.Aletentomuž,jehož nebudujmenovat,sezvedlanatočilhlavu,abysenamězadívalzpříma,čímžporušilprotokol,kterýprosazuji,ajápřed jehopohledemnemohluniknout.Azpůsobilmiprvníránu tohodvouhrotéhodamašskéhošoku,kterýrozmetalvšechna mojeparadigmata.
„Vracímse,“řeklještějednouanapozadítohoklidného tónu,snímžpronesltopřízračnétvrzení,jsempochopil,že médřívějšíteorienepostačují,abysevypořádalystakexistenciálnímiakaždodennímihrůzami.
Tehdyjsemsipořádmyslel,žemisvěřiljakousitéměř bájnoupravdu.
Aonato,mimojiné,takovápravdabyla.
Alevšimljsemsi,žetenmuždoměvidí,vidí,cosimyslím.Zavrtělhlavou.A–vlídně,jakobysiuvědomovalmou sílícíhrůzu,aačkolijsemneřekljedinéslovo–dodal:„Ne, HerrDoktor,ne.Nebonejento.Všechnoznamenáněcojiného,tojepravda,aleněkdytotakéznamenápřesněto,oč jde.Prosím,vyposlechnětesimě.Jsemtady,abychsevászeptal:Proč?Cojsemzač?“
Nedovolovalmiodvrátitzrak.Apakbodldruhýhrot.
Věděljsem,cosechystáříct,apochopiljsempravdivostjeho slov.Tehdyjsempochopil,ževedlesymbolickéhorozměru platíjehovýrokidoslovně.Apochopiljsem,žepotomdnu užnebudustejnýčlověk.Žeměněcopronásleduje.
„Zabíjím,“sdělilmi,pomaluanesmiřitelně.„Umírám,“ řekl.„Vracímse.“
ZNÁMKYŽIVOTA
POOBOUSTRANÁCHŠIROKÉHLAVNÍTŘÍDYMÍ-
řícízcentraměstasebudovysnižují,jakobyvšechnytypodsaditévěžákyazaprášenéavybledlévýlohyslevnýmidorty apártypotřebami,prodejnypoužitéhonábytku,opravnykopírekaupadajícínotářstvíbylyvystavenytlakuoblohy.Toutotrasouseubíralmuž–říkejmemumuž.Nadtoupredátorskouoblohousezamýšlel.Nevrtělhlavou–vtétoepoše seveškerýchirelevantníchpohybůzřekl–,alerychlemrkal, akdybystehoznali,dostmožnábystevjehoreakcirozeznali známkutoho,jakjeupoutanývlastnímipředstavami.
Byltovysokýastatnýmuž,akdybymuti,ježmíjel,věnovalipozornost,vevětšiněpřípadůbyhopovažovalizabělocha.Mělnasoběšedéhobomberaačernédžínyakolem vousůaskleslétvářemupoletovalypramínkytmavýchvlasů.Dalekozaním:reflexnískleněnétabulebankafinančních arentiérskýchvýškovýchbudov,průčelízhranatéhobílého anašedléhokameneordinérněimitujícíjakésismyšlenéŘecko,falešnýobsidián,hotelypojmenované, bezpatkově, popostaváchzmístníchbájínemilovanýchopozičníky.
Umalýchparkůsetřídazužovalapoddohledembytovýchdomů,rzidencí,vmístnířečitaknazvanýchpodlehonosnýchobytnýchrezidencívNewYorku,kterélehcepřipomínaly.Sluncezamrakynehřálo,byťsejasněblyštělo,takže chodcemíjejícípoutníkaohlašovalynebonásledovalydlouhé
neurčitéstíny.Lidéposedávalinaschůdcích bodegas, krámků spotravinami,kdesehašteřilinadpartiemikostekajehoignorovali.Udveříkostelazvlnitéhoplechuknězpotahoval zpovislécigarety.Tenmužiostražitěkývlnapozdravamuž mustejnýmzpůsobemodpověděl.Přijehopříchoduustrnuli dvachlapciprobírajícísekovovýmšrotemnamístnímrecyklačnímdvoře.Mužsenaněnepodívalaobasiněcozašeptali, alejejichpoznámkypřehlušilbolestnýskřípotdrcenéhoauta.
Hoši,nechtetohomuženapokoji.Dá-lisetomuvyhnout, tentomužužsicedětinezabíjí,alepřestohoradějinechtena pokoji.
Chlapcibyliprotřelí,jakodivocípsi,kteřímuženespouštělizočí,anepřibližovalise.
DÁLDONEJODLEHLEJŠÍCHKILOMETRŮMĚSTA.MEZI
skladyasídliště,prázdnépozemkyvyužívanéjakoparkovištěashromaždištědrobnýchobchodníků.
Skulinamivezdechmužvidělseschlévenkovskétravnatépláně.Stanulpodpanáčkemprosvícenýmčervenouledkouakolébajícímsezesemaforu,absurdněsevyjímajícímna křižovatcemeziničímaničím.Protožeuslyšelsirénu,počkal naobrubníku.Bylatovzdalujícísesanita,nikolipolicie.
Kdyžseobjevilzelenýpanáček,mužpřešelnadruhou stranuabočníuličkousedostaldovnitroblokuvymezeného zevšechstrannepravidelnýmidvouatřípatrovýmidomy, posetéhograffitiazavalenéhoodpadky.Stálatambezkolá, zaprášenáaplevelemprorostládaciaakromění,uzavřených garážovýchvratnaopačnémkonciprostoru,vrakdruhého vyhořeléhoauta.
Prohlédlsiokna.Nevzrušenýmkrokempřešelkrozvalině.Předešlounocsilněpršelo,alevevzduchusestálevznášelpalčivýzápachspáleninyaohořeléhoplastu.Vytáhlklíč
zkapsyanaplechovýchvratechodemklvisacízámekaotevřeljenatolik,abymohlproklouznoutdovnitř.Potomzasebouzavřelavratazevnitřzajistilzávorou.
Přízemízabíralastrojnídílna.Pásovépily,hydraulickélisy,soustruhobklopenýblyštícímisedrobnýmispirálamihoblin.Zvelkévýškynanějukázalprstšedéhosvětla,vnikající dovnitřšpinavýmsklemvmístě,kdehoprorazilakulka.Podlahutvořilyšpinavézastrugyolejesmísenéhosprachem,posetématnějšímičernýmisraženinami,onichžvěděl,žejsou tvořenykrví.Člověkbypotřebovalspecializovanějšíznalosti, abypochopil,žetytošmouhyvzniklyzáměrně,abyskryly příběh,kterýbymohlyvyprávětzdejšístopy.Ontytoznalostiměl.Přešelkvysokéskříňcesnářadímvnejtmavším koutěmístnosti.Odtáhljiodstěnyaodhalildveře.Ityodemkl.Zanimiseskrývalžebřík.Začalponěmslézat.
Sestupovaldotmy,dokudsenedotklzemě,pakzapnul svítilnu.
Stroptunelusemunadhlavouklenulnadlaňvysoko.Ve výšceočízněhoviselyholéžárovky,předjejichžzářímusel odvracetzrak,abysepokaždénemuselohnat.
Zaposlouchalse.Kapání,slabásynkopace.Šepotsesedajícísepůdy.
Mužvykročil,uhnulžárovce.Stáčelsespoluschodbou, přesnízkýpráhprošeldolevadomaličkékomůrky.Pozvedl svítilnuvoblouku,vněmžzazářilystudenéflíčkynastěně. Kuželjehosvětlanašelanásledovaltrasu,kterouseubíraly projektily,dírkyvyraženévbetonu,ježdoplňovalytmavé cákancekrvenaponcích,troskáchnotebooků,tělechtrojice mužů,kteřítupřessebepopadalisezvláštníprecizností,končetinyrozprostřenéjakoruceanohytanečníkůvbaletních pózách.
Podhniloboucítilněcožíravého.Pravoubotoupřetočil hornímrtvétělo,aanižhnulbrvou,prohlédlsirozpuštěnou
masu,kdezkrustyrozškvařenéhomasavminulostivystupovalyobličej,zuby,nosníkůstkyalebečníoblouky.Podíval sedoprázdnýchočí.
„Takže?“zeptalse.Promluvilvlídnýmhlasem.Nehovořil kmrtvole,nýbržkmístnůstce.„Coříkáš?“
Komůrkaneodpovídala.Věděl,žetomutakbude.Položil prstynazmasakrovanétělo,alejehotajemstvímuzůstávala skryta.
Zpátkydotunelu.
Druhákomora,prázdnéstojanynazbraně.Iknimzašeptal.Čtvercovámístnost,závratněvysoká,slabésvětlosnášejícísezdírypřipomínajícíodtokovýotvor,kterývedlvysoko dodne,dooblohyzamřížkou.Okrajisvětlasenechalzalévat, jakobybylBastetvjejímluxorskémchrámu.
Převrženéžidle,prázdnézásuvky,monitorynastěnách, uprostředkaždéhojedenprůstřel.Namístěnezůstalyžádné počítače.Další,většímístnost.Dvoupatrovépostele:místona spaníprodesetlidí.Konzervynapolicích.Lednička,mikrovlnkavespojnicidvoustěn,vprotějšímrohuzáchodasprchovátryskanadodtokem.Kolejnicekolemsprchysměřující kpodlaze,kdeleželigelitovýzávěs.Poslednídveřevnejvzdálenějšístěněmístnosti,vytrženézezávěsů,teďzešikmana hromaděpopadanéhlíny.Zaotvoremtmazahuštěnásutí.
Místnostněkdostylizovaldopodobychrámusobětinou uprostřed,zikkuratemmrtvých,vypínajícímsedovýškyhlavy.Šestmužůatřiženy.Mužjejichpočetužznal;ztohoto neuměléhoarchitektonickéhodílatonebylopoznat,tohoto kuželukončetinatmavýchsvrškůaostatkůtvářípropletenýchvchladnéorgiinehrobovéhomasovéhohrobu.Stínymrtvýchseodplazilyodjehosvětla.Koagulátsineudržovalaniposmrtnouvzdorovitost,ostrýloketnebotrčícíkoleno;jehoobrysyzměklysekundárníochablostíapůsobením gravitace,okrajerozmazalkorozivnímaskovačjednotlivostí.
Mezizatuhlýmslizemmasaaopaskůakrosenjakokrasová krajinavyčnívalyhrotyapahýlypolámanýchzbraní.
Mužseposadilkestolu.
„Coříkáš?“zeptalse.Místnostnicneříkala.„Bylobyfajn něcopochopit.Přinejmenším.“
Svítilnupoložiltak,abyozařovalamrtvátěla.Zapřelse oloktyasepjalruce.Kdyžopětpromluvil,kdybystehoslyšeli,nepoznalibyste,coříká,ikdyžbystemožnázaregistrovalizměnuvkódu,posunodživéhokdávnomrtvémujazyku,amožnábystezachytili,žekaždýslovníobrat,který pronesl,byldalšíotázkou.
HODINY.
Občassvítilnuvypnulasedělvespolečnostitmy.Stejné jakoprázdnotapředvším,podvším,povšem.Dvakrátmístnostobešel,procházelkrví,vystřelenýminábojnicemiadalšímivěcmi.Stanulvústízatarasenéhotuneluachvílisenad nímzamýšlel.Pohlédlnakaždéspacímísto,alenikamsenenatáhlanipodpolštářinešátralpodenícíchnebomilostných psaních.Věděl,žetakovépátráníužproběhlo.Čekalato,vco doufal,nepřicházelo.
Mužvěděl,žejenoc,kdyžkněmuztuneludolehlykročeje.
Neotočilse.Svítilnupoložilnapatkutak,abynadnítlumenězářilnízkýstropaonbylpodsvícený.Krokysepřiblížilyažkněmu,austaly.
Odprahuseozvalhlas.
„Zdravím,B.“
„Ahoj,Keevere,“odpovědělmuž.
Nověpříchozípřešelpředněj.Pevněstavěný,svalnatý mužvnevýraznémoblečení.Mělkrátcestřiženévlasyasnědoutvářshlubokýmivráskami.
„Přišeljsizasenavázatkontakt?“zeptalseKeever. „Taktooznačuješty,“odpovědělmuž,„jáne.“ „Tybystopopsaljak?“
Bzavrtělhlavou.
„Jáprotooznačenínemám.Jenjednopodstatnéjméno. Aneníanglicky.Toska.“
„Smutek?“zeptalseKeever.„Tyjsismutný?Otohlesetu jedná?“
„Nevěděljsem,žeumíšrusky,“řeklB.„Každopádnějsem řekltoska:‚smutek‘totakúplněnevystihuje.“
Keeverseposadil.Pohledemzabloudilkrozbitýmdveřím apřecpanéruiněahlínězaní.Potompohlédlnahromadu mrtvých.
„Chcešsiotompromluvit,synku?“zeptalse.„Tvojeskleslostproměnenížádnánovina.Neříkejmi,žeskleslýnejsi.Už odUlafsona.“
Bnevzhlédl.
„Hele.“Keeverukázalnaotrhanýlemmikinyskapucí vnahromaděnézměti.Hodnězvláštníoranžová,památeční kusoblečenízturnénějaképopovéskupiny.„Natosivzpomínám.Tenhajzlměsetřel.Byltonejvyššíhlavoun,že?“
„‚Skleslost‘,“řeklB.„Hm.Nejsempřímosmutný.Přesnější výrazbudespíš...zvědavý.Jense...“Zavrtělhlavou.„Jense snažímslyšet,cojeproměkslyšení.“
„Jsisivůbecjistý,ženějakývzkazexistuje?“
„Ne.Jakjsiměnašel,Keevere?“
„B.Notak.Pokolikátétoteďje,potřetí?Nejsitakzáhadný,jaksimyslíš.“
„Jánikdynetvrdil,žejsemzáhadný.“
Keeverpohledemznovuzabloudilkvybledlémikině.B hosledovalavěděl,žesipřipomínámasitépleskáníkulek, tlak,úderhlavou,ten,copřišelodB.
„Taktadytěmáme,“řeklB.
Keeversenanějpodíval.Najehočelo,kterésubjektu vpodstatěrozstřelilolebku.
BaKeeverbylinatichodávnozvyklí.
Keeverchvílisedělvestudenémstříbrulinoucímseze svítilny.Bzkoumalkonfiguracesmrtispreciznostíučence.
„Cotitosděluje?“zeptalseKeevernakonec.
Bcivěldočernočernétmyzaposlednímidveřmi,dotmy podzemí.
„Tojedobráotázka,“odpověděl.„Jetoblízko,Keevere.Ale nenítoúplněono.“Ukázaldotmy.„Pokudjdeočtení,nepřečtuto.Pokudjeto,coposobězanecháme,text,kdyžuděláme,couděláme,nenívžádnémjazyce,jakýjsemschopný přečíst.“
„Atydokážeščístvevšechjazycích.“
„Jádokonceaninecítímniczvláštního.Alecítím,žebych měl.“
„Tohledáldělatnemůžeš,synku,“opáčilKeever.„Výsledekznáš.Kdyžněcopročešeme,užtamnenípřístupbezohledunato,jestlijetovyčištěné.Dovnitř,ven,žádnéstopy.Žádnáidentifikace,žádnáupozornění,výmazzdatabází,žádné otiskyprstů,rozstřikenzymu,žádnétváře...“Ukázalnahromadumrtvol.„My,nebooni.Akdyžteďněkdozmerčíchlápkajakoty,cosetadypotuluje?Nemůžemeriskovat,žetěněkdouvidí.“
„Nebotebe,“namítlB.„Jsitadypřece,ne?“
„Nedaljsiminavybranou.Jsemtadyjenomproto,abych natebedělaltytyty.“
Bvstalaodešelzkruhusvětla.
„Keevere,kolikprocentlidívJednotcemivydávározkazy?“Neznělotozlostně.„Vědí,žejeuposlechnu,jenomkdyž buduchtít.Vtompřípaděneposlouchám,rozumíš,aonyto nejsoužádnérozkazy.Vědí–atytaky–,žeminezáležína tom,načemzáležíjim.Jetoúčelovéujednání,vpořádku.Ale
nechápu,pročsohledemnatohlevšechnohrajítuhlešarádu. Vydávání‚rozkazů‘.Pročtěnutítakhlemarkýrovat.Pročdostávámsprda.“
Keeverpokrčilrameny.„Nemámtucha.“
„Radšibymělimítpravidla,cojsoumiukradená,“řeklB, „acoporušuju,nežjenemítvůbec.Myslím,ženeuposlechnutí rozkazujemenšízlonežnezávislost.“
„Jakříkám,“zopakovalKeever.„Nevím.Mnějenřeknou: ‚BěžříctB,abytoužnedělal,‘ajá,narozdílodtebe,jduapříkazsplním.Takžejsemtady.Splniljsemrozkaz.“
„Ateďco?“
Keevervyšpulilrty.„Nevím.Napadlomě,žebytitřeba bodlaspolečnost.“
RtyvyšpuliliB.„Tonevím.Jestlibymibodla.“
„No,“nadechlseKeever,„jakříkám,jsemteďtadyadělám tytyty.“Slovadoprovodilodpovídajícímpohybemprstu.„Půjdunahlásit,žesubjektUnuteopětodmítldodržetprotokol.“
„Udělejto.“
„Vklidu.“KeevervstalajemněpoplácalBporameni.B munevěnovalvětšípozornost.Jenposlouchal,jakseKeever vzdaluje.Kdyžopětosaměl,položildlaňnažárovkusvítilny. Místnostpotemnělaajemužhnularuka.
Otočilse,kdyžoněkolikmálominutpozdějiopětuslyšel kroky,blížícísemnohemrychleji,nežtomubylovpředchozímpřípadě.Stálčelemkústítunelu,kdyžsekněmuKeever vrátil.
„Vzkaz,“proneslKeever.„Přišel,kdyžjsemsedostalna povrch.“
„Ocojde?“
Keeverukázalnaposlednízatarasenýdveřníotvor.Do tmyasuti.
„Základnazaznamenala...“Zamračilse.„Prýzaznamenala nějakývýstup.ZjednohoThakkovaTTEskeneru.“
„Cože?“
„Tomusíbýtnějakáchyba,“odpovědělKeever.„Jeneaktivníod...víšjakdlouho.Alevědí,žetujsem,avědí,žetujsi ty...“
„Ajakájepravděpodobnost?“
„...achtějí,abysmetoprověřili.“
„Copřesněříkají,žezjistili?“
„Podívej,víš,žejetoprimitivnísignál,ajepěkněchaotický,ikdyžfungujejak...“
„Cozaznamenali?“
Keeverzamrkal.
„Známkyživota.“
Bsemuchvíliupřenědívaldoočí.
Apaknajednou,dřív,nežKeevervůbeczaregistroval,že sepohnul,byludveří.
Dřepělnapoloženýchdveřích,natahovalrucepřespráh alomcovalzanimipolorozpadlýminosníky,nabíralkamínky posetousesutouzeminuvzatarasenémtuneluavráželdoní ruce,tovševznepokojivéparodiichirurgickéoperace.
„B,zpomaltrochu,“houklnanějKeever.„Podívej,tysnebyl...Kdyžktomudošlo,bylsvesvojízóně,aleříkámti,žejá toviděl,nebyltojentensesuv.Viděljsem...“Zakolísal.„Viděl jsem,jakThakkamizí.OniGrayson.Bylifuč.Azmizelsignál. Byloto,když...“
Tehdy,tehdysetostalo.Byloto,kdyžKeever,jakmile siuvědomilztráty,poslalspodnímnadhozemgranátpřímo mezizapřenénohystojícíhoB,kterýtam,jakzjistil,stálcelý zmáčený,vjednérucerozbitoupušku,vdruhézlomeného střelce,arychleoddychovaljakobýk,zaseboutmutunelu aGraysonovoaThakkovotělo.Keeverůvgranátslétlaodrazilsekvůdcibuňkynaopačnémkoncionohoúzkéhoúnikovéhotunelu.Posledníšance,jakhodostat.Proměnittunel vhrob.
„Bylimrtví,“řeklKeever.„Jinakbychtonikdyneudělal. Aťjetenhlevýstup,coteďzaznamenalinazákladně,kdovíco, obabylimrtví.Protojsemvšechnosundal.“
Bpřestodálhrabal.Obavěděli,žekdybytobylonutné,ti, kdoKeeverovivydávajírozkazy,bymuporučilitunelshodit klidněinajehoživédruhy.Zezmětiamarastuvytáhldřevěnouněkdejšívzpěruazapřelsepodtíhou,jakoubyneuzvedl žádnýjinýčlověk,akolemnějzavířilomračnoprachu.Nechalhodosednout.
„B,tonenístabilní...“
„Takvypadni.“
Keeverzaváhal.Potomionsáhlzapráhpokovuadřevě, kterésehustěpřekrývalyjakomikádo.Škublato,couvolnil, hodilzasebe.
„Netakzhurta,“pronesl.AleBdálsahaldochaotickéhromadyhmotyvyplňujícítunel,vytahovaladomístnostiza sebouvyhazovalhrstihlínyaceléipolovičnícihlyzčernalé krvízesvýchvlastníchrukou,kterénevěnovalžádnoupozornost.Bezjedinéhoslovakutalavedleněhototéždělal Keeveraplynulyminutyaanijedennezpomaloval,ačkoli Keeverstálehlasitějihekal.BdolovalaKeeversezevšechsil snažilvyztužitnověvznikajícítunel.Keeverpotomustrnul, kdyžsekolemněhosrachocenímsnášelokameníaocelové výztuže.
„Sakra,B.Jsoutadytakoví,comůžouiumřít.“ Keeversesehnulaslepěsevplazildoprachuahekl,protožekdyžsepustilkupředu,potécopadlnavšechnyčtyři, ocitlsezazátarasem,přikrčenývestínechapřízračnémpřísvituchemickéhosvětlalinoucíhosevpředuztunelu.Kde stálB.Kterýmupokynul.
NavzdálenémokrajifosforovézářeKeeveruvidělschoulenéhomrtvéhomuže.Subjekt,naprostorozpadlý.Vůdcetéhleskupinkydeklarovanýchnepřátel,namístě,kdehozabili.
Keeverůvpohledsetímhleposlednímtunelemvrátilpřes zdrsnělýkrátersutiaspáleninuzjehogranátukdalšímumrtvému,nabřišeležícímumuži.Grayson,tam,kdehodokrku zasáhlastřela.Keeversivybavilonenúsečnýobrazvzábleskuzhlavně.Graysonovypažeanohyvevěčnémpádudo smrti.Stínyaplíseňnajehokůži–teď.
Atam,třetípostava.
Thakka.Sesunutýustěnytunelu,zborcenénohyazády opřenýobeton,tvářzkřivená,otočenáknim,proraženýspánek,ústazakrvácenáadoširokaotevřená,očizakrvácené adoširokaotevřenéaupřenénaBaKeevera.
Pohnulysemuoči.Pohybovalysemurty.
Thakkamrkl.Keeverpředdvěmadnyviděl,jakThakka zemřel.Tehdyjehotělopohřbilvýbuchemgranátu.
NyníThakkovaústaformulovalaslova.
KEEVERUSLYŠELSVÉVLASTNÍZAKLENÍ.
OcitlseuThakkovaboku,dřepělvedleněj,zíraldotěch vytřeštěnýchočí.
„Thakko,“pronesl.„Thakko,Thakko,člověče,Thakko.Slyšíšmě?“
Bstálzaním,přihlížel,vpostoji,jakobysehodlaluchýlitknásilí.KeeverdrželThakkuzaruku,snažilsenedotýkatkavernyvjehotěle.NěcoThakkovizamumlal,střetlse sjehopohledem,podrželrukunaThakkověkrku,ucítilsilný aráznýtep.Thakkamělstudenoukůži,aletakévněmbylo cítitteploživota,rozechvělé,opatrné.
„Panebože,Thakko.“
Thakkanepřestávalpohybovatrty,aleKeevernicneslyšel.PohybovalysepouzeThakkovyrtyaoči.Vklíněmuleželajehopuška.
„Podívejsenamě,“pobízelhoKeever.
Thakkasepodíval.Očimutěkalytakrychle,žeKeever nevěděl,jestlimurozumí.PotomKeeverpohledemsklouzlod Thakkovýchzornicktomupostrannímuotvoru,jenžThakkoviměnilkonturyhlavy,nechalseuhranoutjejímihlubinamiobklopenýmikrvíalebečníkostí.
„Hej!“křiklKeever.„B!“
Bsespustilnakolena,anižKeeverovineboThakkovivěnovaljedinýpohled,vsunulprstydohlíny,sklonilkníobličej,navzdálenostněkolikamálocentimetrůodzemě,zpozaopaskuvytáhldalšíválečekchemickéhosvětla,zlomilho apřitáhlsihotěsněkočím.
„Co...?“zeptalseKeever,aleThakkadálhekalaužbylo slyšet,žetonejsounahodilévýdechy,aleslova.Keeverpřiložiluchotěsněkjehoseschlýmrtům.
„...přišelařeklto,“šeptalThakka.„Hrabalsekolemdokola.Kolemdokola.Měljsempsa,takžejsemtopoznal.“
„OK,Thakko,“odpovědělKeever.„OK,chlapče.Seďaani senehýbej.“VtuhýchpozůstatcíchThakkovyuniformyšátralposkeneru,kterývyslalpřeszemsvůjtklivý,nemožný, slabýsignál.„B,“křiklještějednou.
AleBužmezitímpřešelnadruhýkonectmy,zaostatky hlavníhonepřítele,přímokekoncitunelu.Přidržovalsekovovýchpahýlůvestěně,kterémělystejnoubarvujakotma, znížpovstávaly.
„Prosím,B,“naléhalKeever.
„Cojedneskazaden?“zeptalseThakka.Užoněcohlasitěji.KlidnýhlaszamerickéhoStředozápadu.„Keevere.Je chladno,že?Nezáležíjimnatobě.Nicproti.Nezáležíjimani namně.“
Bsevrátil.Dřeplsikousekodnich.„Thakko.Cosestalo?“ „Ach.“ThakkaseboupřipohledunaBcuklaušklíblse azkřiviltvářvesnazeseodnějodtáhnout,avýrazvníbyl napohledpříšerný.
„Cosestalo,Thakko?“zeptalseB.
Thakkasiolízlrtyazavrtělhlavou.NespouštělzBoči aúpělašeptalpřílišpotichu,nežabyhoBslyšel.Keever kThakkovýmústůmopětpřiblížilucho.
„Mámpsa,“šeptalThakka.„Můjpespřiběhl.“Neslyšné uchechtnutí.„Hodnejkluk.Avždyckyjsounějakýotázky,“ hlesl.„Aležádnýjménožádnáhodnostžádnýčíslo,jetotak? Musímtovědět.“
ThakkapohledemstálespočívalnaBaočisemurozšiřovalyvíc,nežbymělobýtmožné.Zvuk,kterývydával,mohl vycházetzrozdrcenéneboproraženéplíce,anebotomohl býtstrach.
