9788024298504

Zahájení. Panathénský stadion

© 1896 / IOC / Albert Meyer

Zdeněk Škoda a kolektiv

ATHÉNY

1896 : Znovuzrození olympijských her

OBSAH

Předmluva / Zdeněk Škoda – – – 9

Zánik antických olympijských her / Jiří Kouřil – – – 10

Pokusy obnovit olympijské hry před Coubertinem / František Kolář – – – 22

Pierre de Coubertin: obnovitel olympijských her / Zdeněk Škoda – – – 36

Český podíl na obnově olympijských her na konci 19. století / František Kolář – – – 54

HRY I. OLYMPIÁDY V ATHÉNÁCH 1896 – – – 64

Slavnostní zahájení / Zdeněk Škoda – – – 68

Soutěže v atletice, cyklistice a gymnastice / Pavel Hladík & Zdeněk Škoda – – – 78

Soutěže v plavání, sportovní střelbě a šermu / Zdeněk Škoda – – – 104

Soutěže v tenise, vzpírání a zápase / Jan Hájek – – – 117

Slavnostní zakončení / Zdeněk Škoda – – – 141

Druhé zasedání Mezinárodního olympijského výboru / Zdeněk Škoda – – – 149

Založení Českého olympijského výboru 18. května 1899 / František Kolář – – – 158

Příloha č. 1: Choděrova restaurace / Lukáš Berný – – – 164

Příloha č. 2: Demetrius Vikelas – první předseda Mezinárodního olympijského výboru / Zdeněk Škoda – – – 173

Příloha č. 3: Fotograf Albert Meyer / Zdeněk Škoda – – – 177

Příloha č. 4: Olympijská filatelie pod Akropolí / Radek Jásek – – – 181

Příloha č. 5: Nejstarší olympionika ve sbírce oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea / Jitka Schůtová – – – 189

Medailisté Her I. olympiády v Athénách 1896 – – – 199

Použité prameny – – – 203

Fotografie – – – 206

Hudebníci se připravují na závěrečný ceremoniál.

© 1896 / IOC / Albert Meyer

Vážení sportovní přátelé,

v roce 2024 uplyne 130 let od založení Mezinárodního olympijského výboru a 125 let od vzniku Českého olympijského výboru, který patří mezi nejstarší na světě. Při této příležitosti připravila Česká olympijská akademie kolektivní monografii, jejímž základem byl historický seminář a sborník Českého výboru Pierre de Coubertin z roku 2020. Jeho záměrem bylo obšírně zmapovat okolnosti, které vedly po 1500 letech k znovuobnovení původních starověkých olympijských her.

V několika na sebe navazujících textech se například dozvíte, proč došlo k zániku antických her, že Pierre de Coubertin nebyl zdaleka první, kdo přišel s myšlenkou jejich obnovy, že výraznou stopu u vzniku Mezinárodního olympijského výboru zanechal Čech Jiří Guth a kdy a kde byl založen Český olympijský výbor. Významná část této publikace je samozřejmě věnována prvním novodobým olympijským hrám v Athénách 1896. A to nejen jejich sportovní části, ale také přípravám, organizaci a dobovým okolnostem.

Rád bych, aby byla tato kniha přínosem pro každého, kdo se zajímá o dějiny olympijského hnutí či o historii obecně, a doufám, že pomůže poodhalit různá skrytá zákoutí tohoto jedinečného fenoménu. V neposlední řadě bych chtěl srdečně poděkovat všem, kdo se na přípravě této knihy podíleli.

ZDENĚK ŠKODA sekretář a místopředseda České olympijské akademie

Olympie. Diův chrám (cca 1890) © Knihovna Kongresu

ZÁNIK ANTICKÝCH OLYMPIJSKÝCH HER

Jiří Kouřil

                          Počátek antických olympijských her spadá do „předtemného“ období řeckých dějin. Bájný rok 776 před Kristem je podle všeho jen umělým datem vytvořeným sofistickým filosofem Hippiem z Élidy1 jako součást reorganizace her. Od tohoto roku se však běžně antické olympijské hry počítaly a vedly se seznamy olympijských vítězů. Lokální charakter her se postupně měnil a tyto se rozšířily z okolí Élidy na západě Peloponésu na celý poloostrov a následně do zbytku Řecka a kolonií, včetně Velkého Řecka2, Malé Asie a ostrovů ve Středozemním moři. Z olympijských her se tak vedle dalších tří pozdějších slavností (Delfy, Nemea, Isthmos3) staly hry všeřecké, panhelénské.

Hry se postupně proměňovaly podle postupné profesionalizace atletů, ale také dle umožnění aktivní účasti na nich i sportovcům jiné než řecké národnosti, za doby Římské říše pak všem jejím občanům. Nakročení klasické řecké atletiky k této době bylo fází postupného nárůstu surovosti, spíše pasivní účasti a především rozvojem korupce a různých nečestných praktik.

Z těchto můžeme zmínit podle všeho první účast Kynisky4 ze Sparty na  96. hrách roku 396 př. n. l. v závodu čtyřspřeží (tethrippon) a možnou roli jejího bratra Agésilaa II., krále Sparty, jenž pravděpodobně uplatil organizátory5 , a vyhlášení Eupolema z Élidy za vítěze v běhu (dromos) na úkor Leona z Ambracie.6 Dále pak rok 67 po Kristu a olympijskou účast slavného římského císaře Nera (37–68)7, který získal sedm vítězství, přičemž některé soutěže byly

1/ Hippias z Élidy (443–399 př. n. l.) byl řecký předsokratovský filosof, sofista, mladší současník Protagora. Byl odborníkem v matematice, astronomii, gramatice, hudbě, literatuře, historii a ovládal některá řemesla. Platón o něm hovoří ve svých dialozích Hippias Větší a Hippias Menší. Tradičně je považován za vynálezce mnemotechnických pomůcek.

2/ Velké Řecko je starověké označení pro dnešní Itálii a pobřežní řecká města v této oblasti. (pozn. ed.)

3/ Isthmických her se v zápase (pankrationu) zúčastnil slavný řecký filosof Platón (428 či 427–347 př. n. l.).

4/ Kyniska byla dvojnásobná olympijská vítězka v závodě čtyřspřeží.

5/ PLUTARCHOS. Životopisy slavných Řeků a Římanů II. 2. vyd. Praha: Arista, Baset & Maitrea, 2007. 20.1; PLUTARCH. Sayings of Spartans. In: Plutarch. Moralia, Volume III. Cambridge: Harvard University Press & London: William Heinemann, 1961. 212b; XENOFÓN. Agésilaos. In: Vzpomínky na Sókrata. Praha: Svoboda, 1972. 9.6.

6/ PAUSANIAS. Pausaniae Graeciae Descriptio. Leipzig: Teubner, 1903. 6.3.7; GOLDEN, Mark. Sport in the Ancient World from A to Z. London: Taylor & Francis e-Library, 2005, s. 64.

7/ SEUTONIUS. The Lives of the Twelve Caesars. A. Thomson & J. E. Reed (ed.). Philadelphia: Gebbie & Co, 1889. 24–25.