Hloupý král
Žil byl strašně hloupý král, za ženu si věšák vzal.
Prý se nikdy nehašteří, jeho slovům vždycky věří.
Nenutí ho zdravě jíst, mýt se, cvičit, ani číst.
Směje se mu celý hrad, na hlavu snad ten král spad’.
Král a mašinky
Kdysi dávno jeden král
s mašinkou si moc rád hrál.
Na trůně prý nerad sedí, k vláčkům s touhou smutně hledí.
Jen si držte klobouky, pojedeme na louky, do lesa a šedých skal –řídit bude sám pan král.
Marnivá královna
Královna se dneska mračí
víc než dravá šelma dračí, zrcadlo jí zase hněvá, že prý není lepá děva.
Místo něžné mladé krásky ukazuje šeď a vrásky, navíc příliš tlustý pas, jen ať si ho vezme ďas!
Do království přilít’ drak
Do království přilít’ drak!
Jaká hrůza, je to tak.
Co asi chce, potvora?
Chrlí oheň do dvora!
Letím, letím, jen se třeste, princezny mi k snědku neste.
Zavřu si je do jeskyně, tam je slupnu ve vteřině.
Z tlamy chrlím plameny, drtím prackou kameny.
Kliďte se mi všichni z cesty, já neslyším na protesty.
Uá a uá, uá a uá, dračí silák, to jsem já!
Smutná princezna
V jednom velkém království
se udála věc zlá, temným kouzlem ochořela
krásná princezna.
Princezniny sny
Princezny, princezny
ty mají mít sladké sny!
V měkkých dekách pod nebesy nesmí tam nic, co je děsí.
Nesměje se, neraduje, jenom slzy roní.
Kdopak chmury rozežene
a přijde si pro ni?
Kdyby se však přece jen vloudil oknem špatný sen, rytíř by ho mečem hnal za humna a ještě dál.
Správný princ
Ušlechtilý jako lev, ladný krok a nóbl zjev, ukázkový klus i cval, růže v ústech, samý sval…
Polibkem ze smrti vzbudí, ve sněhu se nenastudí, šermuje a nezná strach, žije jenom v pohádkách.
