9788024296494

Monika Utniková Małgosia Piątkowska

CO JE TO DÉŠ T

ˇ

?

Ze všech stran nás obklopují moře a oceány, tedy slaná voda, která není vhodná k pití. Z veškeré vody na světě tvoří sladká voda sotva procento. Jedním z jejích zdrojů je například déšť. Bez něj by nemohl být na Zemi život. Zajímali jste se ale někdy, odkud se vlastně bere a co to ve skutečnosti je?

Určitě jste si všimli, že když voda v konvici začíná vřít, stoupá z ní vodní pára. Tomuto procesu říkáme vypařování. Podobné je to s vodou v mořích a oceánech, když na ni dopadají sluneční paprsky. Čím výš vodní pára (tedy vlhký vzduch) vystoupá, tím je chladnější, ve výsledku se zase změní ve vodu – a tak vznikají oblaky (neboli mraky). A každý přece ví, že prší z oblak.

Oblaky jsou shluky kapiček vody či ledových krystalků ve vzduchu. Anglický chemik Luke Howard je v roce 1802 rozdělil na různé typy a pojmenoval. Prohlíželi jste si jejich různé tvary, když jste někdy leželi na louce? Jistě jste si všimli, že se od sebe liší.

Některé vypadají jako

nitky (to jsou cirry, nebo také řasy – v latině cirrus znamená „hříva“), jiné jako kousky vaty (cirrocumuly nebo také řasokupy), další zase jako průhledné záclony (cirrostraty neboli řasoslohy).

Ovšem ne každý oblak je předzvěstí lijáku. Znáte úsloví „z toho mračna nezaprší“? Používáme ho, když jsme v určité situaci očekávali velké změny, nakonec k nim ale nedošlo. Zapršet by mohlo například ze stratů (neboli sloh), které pokrývají nebe jako peřina. Často se tvoří těsně nad zemí – v takovém případě nejsou ničím jiným než mlhou.

Někdy vznikají také cumulonimby (dešťové kupy), které – pokud si je dobře prohlédneme –můžou připomínat různá zvířata. Podle těchto oblak poznáme, že se brzy zhorší počasí. Pokud se tedy bojíte hromů a blesků, bylo by lepší vůbec nevycházet z domu!

Oblaky jménem shelf cloud se tvoří u základny bouřkových mraků. Vypadají jako beranidlo nebo buldozery a neomylně ohlašují bouřku.

Stejně nevinné jsou cumuly (kupy), které připomínají bílé ovečky a jsou stejně vlídné jako beránek, protože se obvykle vyskytují jednotlivě a je mezi nimi vidět modré nebe.

JAK VONÍ DÉŠ T

?

Všimli jste si, že po bouřce je ve vzduchu cítit slabá vůně? Čistá voda ovšem nijak nevoní. Možná bychom se tedy neměli ptát, jak voní déšť, ale spíš se zamyslet, čím to je, že voní.

Příjemnou vůni, která se obvykle objevuje po bouřce, způsobují aktinobakterie. Ty vylučují do půdy geosmin, tedy sloučeninu s charakteristickou vůní čerstvě zorané půdy, vlhkého sklepa či hnijící slámy.

Zajímavé je, že většině z nás se tato vůně velmi líbí, zemitou chuť ovšem obvykle nevyhledáváme. Pokud se vám někdy stalo, že jste se napili vody, která sice vypadala jako čistá, ale chutnala zemitě, mohla obsahovat právě geosmin.