Obdivuhodná krajina
Nikde jinde u nás nenajdeme krajinu, kde by se mimořádně cenná příroda tak úzce pojila se stejně mimořádnými památkami. Národní park Podyjí, jehož osu tvoří skalnaté kaňonovité údolí Dyje, je sice z našich národních parků nejmenší, rozhodně však za ostatními nezaostává hodnotou ani atraktivností. Chráněná krajinná oblast Pálava je domovem stovek vzácných a chráněných druhů rostlin i živočichů včetně unikátů, jaké nikde jinde u nás nenajdeme. Oboru Soutok, cíp Česka sevřený mezi řeky Morava a Dyje, porůstá jeden z největších dochovaných komplexů lužního lesa v Evropě, který má místy pralesovitý charakter; Soutok je zároveň i největší oborou v celé České republice.
Ukázkou přirozené krajiny, člověkem citlivě upravené a doplněné o unikátní soubor romantických staveb, dílo Lichtenštejnů převážně z 19. století je Lednicko-valtický areál, pokládaný za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě a možná i na světě. Spolu se dvěma nádhernými panskými sídly – zámky ve Valticích a Lednici, byl tento areál o rozloze 284 km² zapsán na seznam památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1996.
Perlou mezi jihomoravskými městy je Znojmo, původně sídlo jednoho z údělných moravských knížat, později významný opěrný bod českých knížat a králů. Zdejší vysoký počet památek ze všech historických období je chráněný jako městská památková rezervace; znojemské podzemí je vůbec nejrozsáhlejší u nás. Rotunda sv. Kateřiny v areálu znojemského hradu patří k perlám románské architektury a románského malířství. Památkovou rezervací je i Mikulov, kdysi pyšné
sídlo rodu Dietrichštejnů, s výraznou dominantou hradu přestavěného na zámek a areálem církevních staveb na Svatém kopečku. K našim nejromantičtějším a nejmonumentálnějším zámkům patří Vranov na Dyjí, posazený jako orlí hnízdo na vrcholku vysokého skalního bradla nad řekou. Vranov dal také jméno nedaleké Vranovské přehradě, na jejíchž březích vznikla jedna z nejnavštěvovanějších rekreačních oblastí u nás. Bradlo Pálavy obtáčí na severní straně soustava tří na sebe navazujících přehrad na Dyji, Vodního díla Nové Mlýny, které tvoří největší vodní plochu na Moravě. V ní se odrážejí i siluety malebných zřícenin hradů Děvičky a Sirotčí hrádek, stejně jako na hladině Vranovské přehrady siluety hradů Bítov a Cornštejn.
Jižní Morava je oblastí, kde se psaly nejstarší dějiny našeho státu. Právě tady bývalo jádro Velkomoravské říše, spravované knížecím rodem Mojmírovců, které tu zanechalo výrazné stopy v podobě mohutných dobře opevněných hradišť, především Lovětíngradu – dnešního Pohanska u Břeclavi či Hradiště sv. Hippolyta (též sv. Hypolita) u Znojma. Ještě starší je u nás unikátní vojenská pevnost, vybudovaná za vlády Marka Aurelia ve 2. století n. l. vojáky z 10. římské legie na Hradisku u Mušova (Pasohlávek). Až hluboko do pravěku nás zavedou nálezy v moderním Archeoskanzenu v Pavlově,
připomínající světově unikátní naleziště osad lovců mamutů z mladší doby kamenné na území této obce a sousedních Dolních Věstonic, odkud pochází i proslulá soška Věstonické venuše.
Jižní Morava, zejména Břeclavsko a Znojemsko, to je ale především víno desítek bílých i červených odrůd, které tu na prosluněných svazích zraje již po staletí. Setkáme se tu s ním doslova na každém kroku – ať již na pečlivě obhospodařovaných vinicích, ve vinařských domech a vinných sklípcích, soustředěných ve sklepních uličkách, které dotvářejí kolorit každé zdejší obce, nebo třeba v podobě největšího vinného sudu v republice ve sklepě mikulovského zámku. Ve Valticích sídlí Salon vín České republiky, naše nejstarší vinařská škola a také expozice vinařství Národního zemědělského muzea. Mnoho zajímavostí o víně se dozvíme také ve Vinařském a bednářském muzeu v areálu louckého kláštera ve Znojmě, kde dostaneme i informace o vinařském turistickém programu organizovaném firmou Znovín. Jihomoravský kraj je největším producentem vína u nás – nachází se tu téměř 90 % všech vinic. A není snad ani třeba dodávat, že víno tu můžeme nejen obdivovat, ale i ochutnat.
Znojemsko a Břeclavsko patřilo po staletí mezi oblasti národnostně smíšené, kde původní slovanské obyvatele během času doplnili osadníci přicházející z německy mluvících zemí, často v závislosti na národnosti svého pána. Svým způsobem raritou byli Chorvaté či Charváti,
kteří na jižní Moravu přicházeli od 1. poloviny 16. století z Vojvodiny a Slavonie, podle pověsti výměnou za dobytek, kterého bylo v Charvátsku nedostatek. Zvláštní národnostní skupinou byli novokřtěnci neboli habáni, ve 2. polovině 16. století vypovězení z náboženských důvodů ze své švýcarské domoviny. Se svolením majitelů panství si zde zakládali osady, kde mohli žít podle své vůle a náboženských představ. Tak vznikla i dnešní ves Nové Mlýny, nejvýznamnější habánská lokalita na celé Moravě. V oblasti zůstali až do roku 1622, kdy byli jako nekatolíci vypovězeni do Uher. Silné zastoupení měli také Židé, kteří tu našli azyl po vypovězení z Vídně a moravských královských měst. Židovské ghetto v Mikulově bylo největší a nejvýznamnější na celé Moravě.
Po uzavření „železné opony“ na počátku 50. let 20. století vytvořilo Znojemsko a Břeclavsko hranici dvou světů, s odlišnými názory na svobodu a demokracii a jejich uplatňování v praxi. I když právě zde nebylo uzavřené hraniční pásmo tak široké jako v některých jiných pohraničních oblastech, vznikla i tady území běžným návštěvníkům nepřístupná. Přes hranici, do svobodného světa, jsme mohli z blízkých kopců jen toužebně nahlížet. Dnes už je naštěstí všechno jinak. Hranice mezi Českem a Rakouskem je pro turisty jen čárou na mapě, která v ničem nebrání vzájemným návštěvám a vzájemnému poznávání. Snad to tak už zůstane napořád.
