9788024295237

EINLEITUNG UND PHILOSOPHIE ÚVOD A FILOZOFIE

1. ÚVOD A FILOZOFIE

1. EINLEITUNG UND PHILOSOPHIE

1.1 EINFÜHRUNG

1.1 ÚVOD

1.1.1

Historie

1.1.1 Historie der Rahmentrainingspläne

rámcových tréninkových plánů

Svazek Atletika mládeže ZÁKLADNÍ TRÉNINK je součástí dlouhé tradice učebnic Německého atletického svazu (DLV). Pomocí těchto tzv. rámcových tréninkových plánů (RTP), které se vyznačují diferenciací ve vztahu k příslušným disciplínám a víceletým tréninkovým etapám (viz obr. 1.1 na s. 12), by DLV rád zprostředkoval věkově přiměřenou, radostnou atletiku, která k našemu sportu připoutá mladou, výkonnostně orientovanou mládež. Kromě toho by měly trenérům pomoci formovat dlouhodobý rozvoj mladých atletů s odpovídajícími schopnostmi a motivací až k nejvyšší úrovni sportovního výkonu.

Der Band Jugendleichtathletik GRUNDLAGENTRAINING steht in einer langen Tradition von Lehrbüchern des Deutschen Leichtathletik-Verbands (DLV). Mit diesen sogenannten Rahmentrainingsplänen (RTP), die durch eine Differenzierung in Bezug auf die jeweiligen Disziplinbereiche sowie die mehrjährigen Trainingsetappen gekennzeichnet sind (s. Abb. 1.1 auf Seite 12), möchte der DLV einerseits eine altersgemäße, freudbetonte Leichtathletik vermitteln, die junge, leistungsorientierte Jugendliche an unsere Sportart bindet. Darüber hinaus sollen sie Trainern helfen, den langfristigen Aufbau bis zur sportlichen Höchstleistung für ihre jungen Athleten – bei entsprechender Eignung und Motivation – zu gestalten.

ÚVOD A FILOZOFIE

1.1 EINFÜHRUNG

1.1 ÚVOD

Dlouhodobé budování výkonu

EINLEITUNG UND PHILOSOPHIE A 1.1

Idealtypisch Quer- und Späteinsteiger

21 bis 22 Jahre

disziplinspezifisch

• Topleistung zu einem definierten Zeitpunkt

disziplinspezifisches Training (evtl. Kopplungen)

Topleistung beim int. Wettkampfhöhepunkt

Hochleistungstraining

disziplinspezifisch

• Topleistung zu einem definierten Zeitpunkt

18 bis 19 Jahre

Anschlusstraining

disziplinspezifisches Training

16 bis 18 Jahre

• mehrere Einzelleistungen im Disziplinblock disziplinspezifisches Training blockspezifisches Basistraining

• mehrere Einzelleistungen im Disziplinblock

14 bis 15 Jahre

2. Phase Aufbautraining

1. Phase

block- und disziplinspezifisches Basistraining

je nach Ausbildungsstand

10 bis 11 Jahre

• Lerntraining

• Talenterkennung

• Wettkämpfe

LA-orientiert (Erlernen aller LA-Techniken), aber auch andere Sportarten

Kinderleichtathletik und Training in anderen Sportarten

Grundlagentraining Grundausbildung

• Lerntraining

• Talenterkennung

• Wettkämpfe

je nach Ausbildungsstand

Training in anderen Sportarten

1 Model dlouhodobého rozvoje výkonnosti – základ rámcových vzdělávacích plánů DLV

z let 2004 až 2015 –, který je nadále platný v dalších etapách specializovaného tréninku

a v budoucnu bude mít větší flexibilitu z hlediska věku při přechodu mezi jednotlivými

1 Modell des langfristigen Leistungsaufbaus –Grundlage der DLV-Rahmentrainingspläne der Jahre 2004 bis 2015 –, das in den Ausbildungsetappen weiterhin Gültigkeit hat, aber zukünftig in den Übergangsphasen eine größere Flexibilität bzgl. des Alters aufweist (s. Abb. 1.4 auf S. 16).

etapami tréninku (viz obr. 1.4 na str. 16).

Unter dem Sammelbegriff der Rahmentrainingspläne erschien erstmals 1987 ein Band Grundlagentraining, damals noch in Ringbuchform und begrenzter Auflage, die aber durch privates Kopieren eine große Verbreitung fand. Die zweite, überarbeitete Ausgabe erschien 1991, unter Einbeziehung west- und ostdeutscher Materialien (u. a. von Lohmann/Thiess2), mit dem Titel Rahmentrainingsplan für das Grundlagentraining als Teil einer Lehrbuchserie. Damals zielte das Buch noch gleichermaßen auf das Training mit Kindern und frühen Jugendlichen, differenzierte aber schon in „Grundschulung“ (Kinderleichtathletik) und „Zielorientiertes Üben und Trainieren“ (Grundlagentraining) mit jeweils entsprechenden Inhalten.

Svazek Základní trénink byl poprvé vydán v roce 1987 pod souhrnným názvem

Rámcové tréninkové plány, tehdy ještě ve formě kroužkové vazby a v omezeném nákladu, který byl však široce rozšířen prostřednictvím soukromého kopírování. Druhé, přepracované vydání vyšlo v roce 1991, zahrnující západoněmecké a východoněmecké materiály (včetně Lohmanna/Thiesse2), s názvem Rámcový tréninkový plán pro základní trénink jako součást učebnicové řady. V té době byla kniha zaměřena stejně na trénink s dětmi a ranou mládeží, ale již diferencovaně v následujících směrech „Základní výcvik“ (dětská atletika) a „Cíleně zaměřený nácvik a trénink“ (Základní trénink) s odpovídajícím obsahem.

1.1.2 Konzept der Buchserie

1.1.2 Koncept knižní série

Po roce 1991 byla dětská atletika vyjmuta z oblasti základního tréninku. V sou-

Nach 1991 wurde die Kinderleichtathletik aus dem Bereich des Grundlagentrainings herausgelöst. Heute bestehen für die bei-

časné době již neexistují žádné společné vzdělávací programy pro obě věkové kategorie.

Jednotlivé věkové kategorie mají v klubech nejen vlastní tréninkové skupiny, ale také oddělené systémy soutěží, diferencované školení trenérů a odpovídající tréninkové materiály. K tomuto rozdělení došlo nejen v Německu, ale i v řadě dalších zemí, např. ve Velké Británii, kde se oblast dětské atletiky nyní nazývá „Kids in Athletics“ (viz také obr. 1.2: Kanadský model „Long Term Athlete Development“). Tento vývoj vedl ve třetím vydání rámcových tréninkových plánů na začátku nového tisíciletí k vydání knihy Dětská atletika (2002) jako samostatné učebnice a knihy Žákovská atletika (2004) pro věkovou kategorii 11–14 a v RTP mohl být kladen důraz na trénink různých atletických disciplín v základní etapě tréninku.

den Altersgruppen nicht nur jeweils eigene Trainingsgruppen in den Vereinen, sondern auch separate Wettkampfsysteme, eine differenzierte Trainerausbildung sowie entsprechende Ausbildungsmaterialien. Dies Trennung wurde nicht nur in Deutschland vollzogen, sondern auch in zahlreichen anderen Ländern, z.B. in Großbritannien, wo der Bereich der Kinderleichtathletik heute unter dem Titel „Kids in Athletics“ firmiert (s. auch Abb. 1.2: kanadisches Modell des „Long Term Athlete Development“). Diese Entwicklung führte dazu, dass in der dritten Bearbeitungsstaffel der Rahmentrainingspläne Anfang des neuen Jahrtausends die Kinderleichtathletik (2002) als eigenes Lehrbuch erschien, sodass die Schülerleichtathletik (2004) sich auf die Altersgruppe der 11- bis 14-Jährigen konzentrieren und im RTP für das Grundlagentraining die Ausbildung in den verschiedenen leichtathletischen Disziplinen in den Vordergrund gerückt werden konnte.

2 Bereits Anfang der 1980er Jahre gab es im DVfL (dem Deutschen Verband für Leichtathletik der DDR) einen Rahmentrainingsplan für das Grundlagentraining (unveröffentlicht).

Již na počátku 80. let 20. století měl DVfL (Německý svaz atletiky v NDR) k dispozici rámcový tréninkový plán pro základní trénink.

Dlouhodobý rozvoj sportovce (podle LTAD, Canadian Sport for Life Society, 2016)

ÚVOD A FILOZOFIE

1.1 ÚVOD

Zatímco v roce 1991 se jednalo především o seznamy s rozsáhlými cvičebními programy pro vybrané atletické disciplíny, v roce 2004 se již kladl zvýšený důraz na ilustrování obsahu. Počet prezentovaných disciplín se zvýšil, počet průpravných cvičení se snížil.

V tomto aktuálním svazku ZÁKLADNÍ

TRÉNINK se poprvé seznámíte se všemi atletickými disciplínami, abyste mohli žáky hned ze začátku uvést do základů techniky náročných disciplín, jako jsou např. skok o tyči a hod kladivem. Dále jsou uvedeny vybrané techniky dalších základních sportů důležitých pro

atletiku a cvičení z oblasti všeobecné pohybové výchovy.

1.1.3 Plynulý přechod mezi tréninkovými etapami

Pokud se budeme řídit předchozím svazkem Školní atletika (2004), probíhá základní trénink ve věku od 11 do 14 let v takzvaném „dlouhodobém rozvoji sportovce“, jehož klasifikace byla v Německu přijata pro míčové sporty v rámci Královské studie3.

Ve sportovních hrách (Lesinski a kol., 2016), se základní trénink realizuje od 9 do 12 let (viz obr. 1.2 na str. 13: „Učte se

Hod kladivem je také jednou z disciplín, ve které by se měli naučit technické základy ve věkové kategorii do 15 let.

3 Cílem studie KINGS je podpořit rozvoj síly mladých sportovců a přispět k tomu, aby mladí lidé získali perspektivu vrcholového výkonu při zachování svého zdraví (Gabriel, 2016, s. 39).

Dlouhodobé budování výkonnosti podle IAAF (Thompson, 2009)

Unter dem Sammelbegriff der Rahmentrainingspläne erschien erstmals 1987 ein Band Grundlagentraining, damals noch in Ringbuchform und begrenzter Auflage, die aber durch privates Kopieren eine große Verbreitung fand. Die zweite, überarbeitete Ausgabe erschien 1991, unter Einbeziehung west- und ostdeutscher Materialien (u. a. von Lohmann/Thiess2), mit dem Titel Rahmentrainingsplan für das Grundlagentraining als Teil einer Lehrbuchserie. Damals zielte das Buch noch gleichermaßen auf das Training mit Kindern und frühen Jugendlichen, differenzierte aber schon in „Grundschulung“ (Kinderleichtathletik) und „Zielorientiertes Üben und Trainieren“ (Grundlagentraining) mit jeweils entsprechenden Inhalten.

1.1.2 Konzept der Buchserie

Nach 1991 wurde die Kinderleichtathletik aus dem Bereich des Grundlagentrainings herausgelöst. Heute bestehen für die bei-

trénovat“). Zahájení základního tréninku německých atletů by se nemělo posunout tak daleko. U vývojově akcelerovaných atletů4 však může mít někdy smysl začít se základním tréninkem již v deseti letech, jak doporučuje komise IAAF (viz obr. 1.3, etapa 2). U vývojově opožděných pubescentů by měl být základní trénink zahájen až po 15 roku. Ve svazku Dětská atletika z roku 2002 je dětství definováno ve věkovém rozmezí od 7 do 11 let. Věkové kategorie U20 a U18 jsou v příslušných rámcových tréninkových plánech zařazeny do etapy specializovaného tréninku, který následuje po etapě základního tréninku, částečně také patnáctiletí (U16) (viz Thompson 2009).

(Lesinski u.a., 2016), erstreckt sich das Grundlagentraining bereits auf das 9. bis 12. Lebensjahr (s. Abb. 1.2 auf S.13: „Learn to Train“). So weit soll der Beginn des Grundlagentrainings für die deutsche Leichtathletik nicht vorverlegt werden. Bei früh entwickelten Jugendlichen4 kann es jedoch vereinzelt sinnvoll sein, bereits im Alter von zehn Jahren mit dem Grundlagentrainings zu beginnen, wie es auch die Lehrkommission der IAAF empfiehlt (s. Abb. 1.3, Stage 2). Bei Spätpubertierenden sollte das Grundlagentraining entsprechend bis zum 15. Lebensjahr ausgedehnt werden (s. Abb. 1.3 und Kap. 3.1).

Im Band Kinderleichtathletik von 2002 wird die Kindheit für die Altersspanne von 7 bis einschließlich 11 Jahre definiert. Dem Aufbautraining, das an das Grundlagentraining anschließt, werden in den entsprechenden Rahmentrainingsplänen die Altersgruppen U20 und U18 zugeordnet, zum Teil auch

den Altersgruppen nicht nur jeweils eigene Trainingsgruppen in den Vereinen, sondern auch separate Wettkampfsysteme, eine differenzierte Trainerausbildung sowie entsprechende Ausbildungsmaterialien. Dies Trennung wurde nicht nur in Deutschland vollzogen, sondern auch in zahlreichen anderen Ländern, z.B. in Großbritannien, wo der Bereich der Kinderleichtathletik heute unter dem Titel „Kids in Athletics“ firmiert (s. auch Abb. 1.2: kanadisches Modell des „Long Term Athlete Development“). Diese Entwicklung führte dazu, dass in der dritten Bearbeitungsstaffel der Rahmentrainingspläne Anfang des neuen Jahrtausends die Kinderleichtathletik (2002) als eigenes Lehrbuch erschien, sodass die Schülerleichtathletik (2004) sich auf die Altersgruppe der 11- bis 14-Jährigen konzentrieren und im RTP für das Grundlagentraining die Ausbildung in den verschiedenen leichtathletischen Disziplinen in den Vordergrund gerückt werden konnte.

Cvičení pro rozvoj kondice se věnuje větší pozornost u sportovců v kategorii 12–15 než u mladších dětí.

Konditionsentwickelnde Übungen finden für U12- bis U16-Sportler mehr Berücksichtigung als für Kinder.

Časné a rychlé zrání se nazývá akcelerace, pozdní a pomalé zrání se nazývá retardace. Stupeň vyspělosti má přímý vliv na sportovní výkony (viz také kap. 2.2.2 s. 31).

4 Eine frühe und schnelle Reifung bezeichnet man als Akzeleration, eine späte, verlangsamte als Retardierung. Der Reifegrad hat unmittelbare Auswirkungen auf die sportliche Leistungsfähigkeit (s. auch Kap. 2.2.2 ab S. 31).

Bereits Anfang der 1980er Jahre gab es im DVfL (dem Deutschen Verband für Leichtathletik der DDR) einen Rahmentrainingsplan für das Grundlagentraining (unveröffentlicht).

Fáze 1: Dětská atletika

Fáze 2: Víceboje

Fáze 3: Skupina disciplín

Fáze 4: Počáteční specializace

Fáze 5: Výkon

ÚVOD A FILOZOFIE

1.1 ÚVOD

Přechody mezi etapami víceletého tréninku

Z vysvětlení je zřejmé, že se jednotlivé etapy překrývají nebo plynule splývají (viz obr. 1.4). To je v neposlední řadě způsobeno rozdílným průběhem individuálního zrání, o němž pojednává kapitola 2. Je třeba poznamenat, že soutěžení ve věkových kategoriích a na nich založené rozdělení tréninkových skupin jen částečně odpovídá dlouhodobým etapám základního a specializovaného tréninku. Trenéři by proto měli od počátku volit flexibilní a v případě pochybností opatrný přístup k tréninku.

1.1.4 Návaznost na Dětskou atletiku

schon die 15-Jährigen (vgl. auch Thompson, 2009). Die Ausführungen machen deutlich,dass sich die Etappen überlappen bzw. fließend ineinander übergehen (s. Abb. 1.4). Dies liegt nicht zuletzt an den unterschiedlichen Verläufen der individuellen Reifung, die in Kapitel 2 thematisiert werden. Festzuhalten bleibt, dass die WettkampfAltersklassen und die darauf basierende Einteilung der Trainingsgruppen nur bedingt mit den langfristigen Etappen des Grundlagen- und Aufbautrainings übereinstimmen. Die Trainer sollten daher von vornherein eine flexible und im Zweifelsfall zurückhaltende Herangehensweise bei der Trainingsgestaltung wählen.

Dětská atletika je předstupněm základního tréninku, jak naznačují pojmy „Hravá atletika“, „Základní výcvik“ a „Elementární výcvik“ nebo také anglický termín „Atletika pro děti“

1.1.4 Bezug zur Kinderleichtathletik

Die Kinderleichtathletik ist eine Vorstufe des Grundlagentrainings, wie es die Begriffe „Spielleichtathletik“, „Grundschulung“, „Basisausbildung“ oder auch das englische „Kids’ Athletics“ signalisieren. Dabei zielt die Kinderleichtathletik auf „Kinder“, also

Dětská atletika je zaměřena na „děti“.

Tato věková kategorie klade na sportovní trénink zvláštní nároky vhodné pro děti. Děti by se měly hravou formou seznámit s běháním, skákáním a házením a s mnoha dalšími základními sportovními pohyby a procesy. Prostřednictvím tréninků, her a soutěží vhodných pro děti5 jsou pohybově vzdělávány v pohybových dovednostech spjatých s atletikou. Pomocí tzv. elementárních cvičení (viz tab. 1.1), lze různé atletické pohybové techniky nacvičovat již v počátku základního tréninku, tedy ještě v nejlepším věku pro učení. Sportovci, kteří přicházejí do atletiky v průběhu základního nebo specializovaného tréninku z jiných sportů, se nazývají laterálně vstupující. Musí dohnat obsah základního tréninku prostřednictvím konkrétních úkolů v jakémsi zrychleném režimu. Dobře fungující tréninková skupina je pro nováčky užitečná.

die Altersgruppe vor dem Grundlagentraining, die besondere, kindgemäße Ansprüche an die Sportausbildung stellt. Die Kinder sollen in spielerischer Form an das Laufen, Springen und Werfen sowie an viele andere sportliche Grundbewegungen und Abläufe herangeführt werden. Durch kindgemäßes Training, Wettspiele und Wettkämpfe5 werden sie zugleich sportmotorisch ausgebildet und langfristig an die Sportart Leichtathletik gebunden. Aus den sogenannten Fundamentalübungen (s. Tab. 1.1) können zu Beginn des Grundlagentrainings, immer noch im besten Lernalter, die verschiedenen leichtathletischen Bewegungstechniken entwickelt werden. Als Quereinsteiger bezeichnet man Sportler, die erst im Laufe des Grundlagen- oder Aufbautrainings zur Leichtathletik stoßen, meist aus anderen Sportarten kommend. Sie müssen die Inhalte der Basisausbildung durch gezielte Aufgabenstellungen in einer Art Schnelldurchgang aufholen. Hier ist eine intakte Trainingsgruppe mit schon gut

5 Der Deutsche Leichtathletik-Verband hat 2012 ein neues, kindgerechtes Wettkampfsystem eingeführt, das die Kinder frühzeitig, entsprechend ihren Bedürfnissen an die leichtathletischen Disziplinen heranführt.

V roce 2012 zavedl Německý atletický svaz nový systém soutěží, který je vstřícný k dětem a který děti seznamuje s atletickými disciplínami v raném věku podle jejich potřeb.

Základní cvičení související s atletikou

Unter dem Sammelbegriff der Rahmentrainingspläne erschien erstmals 1987 ein Band Grundlagentraining, damals noch in Ringbuchform und begrenzter Auflage, die aber durch privates Kopieren eine große Verbreitung fand. Die zweite, überarbeitete Ausgabe erschien 1991, unter Einbeziehung west- und ostdeutscher Materialien (u. a. von Lohmann/Thiess2), mit dem Titel Rahmentrainingsplan für das Grundlagentraining als Teil einer Lehrbuchserie. Damals zielte das Buch noch gleichermaßen auf das Training mit Kindern und frühen Jugendlichen, differenzierte aber schon in „Grundschulung“ (Kinderleichtathletik) und „Zielorientiertes Üben und Trainieren“ (Grundlagentraining) mit jeweils entsprechenden Inhalten.

Běh rychlá chůze, běh, rychlý běh, vytrvalostní běh

Skok skoky na překážky, skoky přes překážky, střídavé odrazy, odrazy snožmo

Vrh přímé hody a vrhy s lehkým náčiním, rotační hody

Skok o tyči visy, šplhání, houpání, podpory

1.1.2 Konzept der Buchserie

Nach 1991 wurde die Kinderleichtathletik aus dem Bereich des Grundlagentrainings herausgelöst. Heute bestehen für die bei-

den Altersgruppen nicht nur jeweils eigene Trainingsgruppen in den Vereinen, sondern auch separate Wettkampfsysteme, eine differenzierte Trainerausbildung sowie entsprechende Ausbildungsmaterialien. Dies Trennung wurde nicht nur in Deutschland vollzogen, sondern auch in zahlreichen anderen Ländern, z.B. in Großbritannien, wo der Bereich der Kinderleichtathletik heute unter dem Titel „Kids in Athletics“ firmiert (s. auch Abb. 1.2: kanadisches Modell des „Long Term Athlete Development“). Diese Entwicklung führte dazu, dass in der dritten Bearbeitungsstaffel der Rahmentrainingspläne Anfang des neuen Jahrtausends die Kinderleichtathletik (2002) als eigenes Lehrbuch erschien, sodass die Schülerleichtathletik (2004) sich auf die Altersgruppe der 11- bis 14-Jährigen konzentrieren und im RTP für das Grundlagentraining die Ausbildung in den verschiedenen leichtathletischen Disziplinen in den

konnte. A 1.2

Die jüngsten Leichtathleten sollten über kindgemäßes Training und Wettspiele an das Laufen, Springen und Werfen herangeführt werden.

Nejmladší atleti by se měli seznámit s běháním, skákáním a házením prostřednictvím tréninků a soutěží vhodných pro děti.

2 Bereits Anfang der 1980er Jahre gab es im DVfL (dem Deutschen Verband für Leichtathletik der DDR) einen Rahmentrainingsplan für das Grundlagentraining (unveröffentlicht).

EINLEITUNG UND PHILOSOPHIE

ÚVOD A FILOZOFIE

1.2 OBSAH A STRUKTURA TÉTO KNIHY

1.2 INHALTE UND A UFBA U DIESES BUCHES

Kromě pokynů trenéra se nováčci mohou učit nové pohyby napodobováním zkušenějších členů tréninkové skupiny (viz kap. 1.3.4).

ausgebildeten Sportlern hilfreich, da sie den Neulingen in Ergänzung zu den Traineranweisungen die zu lernenden Bewegungen vormachen können (s. Kap. 1.3.4).

1.1.5 Přechod ke specializované etapě tréninku

Der Anschluss an das Grundlagentraining erfolgt im Aufbautraining.

Nejmladší atleti by se měli seznámit s běháním, skákáním a házením prostřednictvím tréninků a soutěží vhodných pro děti.

Ebenso wie zur Kinderleichtathletik erfolgen die Übergänge zwischen dem vorliegenden Buch Jugendleichtathletik GRUNDLAGENTRAINING sowie dem Band BASICS und den disziplinspezifischen Bänden zum Aufbautraining fließend, da die beiden mehrjährigen Trainingsetappen unmittelbar aufeinanderfolgen, die Reifungsprozesse jedoch individuell unterschiedlich schnell verlaufen. In den jeweiligen Disziplinbänden zum Aufbautraining werden die einzelnen Techniken detaillierter und auf höherem Leistungsniveau (Feinform) als im vorliegenden Band dargestellt. Darüber hinaus werden die Beschreibungen von biomechanischen Analysen flankiert. Weiterführende Übungen werden jeweils ausführlich beschrieben und in Bildern visualisiert.

Stejně jako u dětské atletiky jsou přechody mezi touto knihou a následujícími svazky věnovanými specializovanému tréninku společného základu (základy) a skupin disciplín (sprinty, skoky, vrhy, běhy, víceboje) plynulé. Obě tréninkové etapy, které trvají několik let, na sebe přímo navazují, ale procesy zrání probíhají u každého jedince jinou rychlostí. V příslušných svazcích věnovaných specializovanému tréninku jsou jednotlivé techniky představeny podrobněji a na vyšší výkonnostní úrovni provedení (jemná forma) než v tomto svazku. Popisy jsou navíc doplněny biomechanickými analýzami. Pokročilá cvičení

Stěžejní body ve svazcích atletika mládeže (kromě popisu disciplín)6

SPRINTY Rozvoj rychlosti

BĚHY Základy vytrvalosti

SKOKY Reaktivní vlastnosti svalů a šlach

VRHY Silový trénink

VÍCEBOJE Vzájemné vztahy disciplín

ZÁKLADY Obsah tréninku napříč disciplínami

6 Die komplette Buchreihe – Kinderleichtathletik sowie die sechs Bände Jugendleichtathletik –ist beim Philippka-Sportverlag erschienen und dort erhältlich (philippka.de).

Kompletní knižní série – dětská atletika a šest svazků atletiky pro mládež – vychází v nakladatelství Philippka-Sportverlag a je k dispozici tamtéž (philippka.de).

1.1.5 Bezug zum Aufbautraining

jsou podrobně popsána a vizualizována na obrázcích.

Každý svazek navíc podrobně popisuje jeho zaměření nad rámec disciplín (viz tab. 1.2).

Mezi základním a specializovaným tréninkem existují rozdíly, pokud jde o aplikaci obsahu tréninku, zejména v oblasti volby zátěže, která je u žáků v základním tréninku mírnější (obecnější, nespecializovaná, méně intenzivní a méně rozsáhlá) než u dorostenců a juniorů ve specializovaném tréninku (věkové kategorie U18 a U20).

1.2 OBSAH A STRUKTURA TÉTO

Unter dem Sammelbegriff der Rahmentrainingspläne erschien erstmals 1987 ein Band Grundlagentraining, damals noch in Ringbuchform und begrenzter Auflage, die aber durch privates Kopieren eine große Verbreitung fand. Die zweite, überarbeitete Ausgabe erschien 1991, unter Einbeziehung west- und ostdeutscher Materialien (u. a. von Lohmann/Thiess2), mit dem Titel Rahmentrainingsplan für das Grundlagentraining als Teil einer Lehrbuchserie. Damals zielte das Buch noch gleichermaßen auf das Training mit Kindern und frühen Jugendlichen, differenzierte aber schon in „Grundschulung“ (Kinderleichtathletik) und „Zielorientiertes Üben und Trainieren“ (Grundlagentraining) mit jeweils entsprechenden Inhalten.

KNIHY

1.1.2 Konzept der Buchserie

Nach 1991 wurde die Kinderleichtathletik aus dem Bereich des Grundlagentrainings herausgelöst. Heute bestehen für die bei-

V této kapitole 1 je kromě jednotlivých etap tréninku představena filozofie všestranného sportovně motorického výcviku v základním tréninku. Kapitola 2 se zabývá biologickými, psychologickými a sociálními aspekty raného dospívání, tzv. puberty. V souladu s velkým významem učení se pohybu v základním tréninku se kapitola 3 zabývá základními aspekty tréninku techniky. Na základě toho jsou ve 4. kapitole představeny hlavní techniky atletiky a dalších základních sportů, které jsou pro atletiku důležité, a také osvědčené způsoby, jak se tyto techniky naučit s odpovídajícími soubory cvičení. Kapitola 5 se zabývá „správnými“ metodickými postupy, kterými se lze jednotlivé techniky naučit. Kapitola 6 se na základě biologické adaptace zabývá kondičními aspekty.

Vybrané výroky mladých

výkonnostních sportovců (U16)

den Altersgruppen nicht nur jeweils eigene Trainingsgruppen in den Vereinen, sondern auch separate Wettkampfsysteme, eine differenzierte Trainerausbildung sowie entsprechende Ausbildungsmaterialien. Dies Trennung wurde nicht nur in Deutschland vollzogen, sondern auch in zahlreichen anderen Ländern, z.B. in Großbritannien, wo der Bereich der Kinderleichtathletik heute unter dem Titel „Kids in Athletics“ firmiert (s. auch Abb. 1.2: kanadisches Modell des „Long Term Athlete Development“). Diese Entwicklung führte dazu, dass in der dritten Bearbeitungsstaffel der Rahmentrainingspläne Anfang des neuen Jahrtausends die Kinderleichtathletik (2002) als eigenes Lehrbuch erschien, sodass die Schülerleichtathletik (2004) sich auf die Altersgruppe der 11- bis 14-Jährigen konzentrieren und im RTP für das Grundlagentraining die Ausbildung in den verschiedenen leichtathletischen Disziplinen in den Vordergrund gerückt werden konnte. A 1.2

Během focení pro tuto knihu autor hovořil s mnoha mladými výkonnostními sportovci, kteří se často projevovali jako velmi přemýšliví. Proto byli mladí lidé požádáni, aby popsali svou dosavadní sportovní kariéru v jakémsi miniživotopise: referovali o své sportovní historii, začátcích atletického tréninku, každodenním sportovním životě při tréninku a závodech, roli rodičů a trenérů, o radosti z tréninku či motivaci k tréninku a v neposlední řadě o svých sportovních cílech do budoucna. Na tuto žádost odpovědělo tolik sportovců, že z mozaiky jednotlivých výpovědí lze vytvořit autentický a působivý obraz dnešního mladého výkonnostního sportovce. To je provedeno – uspořádáno podle témat a v jednotlivých výpovědích – všude tam, kde se to hodí k obsahu knihy (označeno kurzivou jako citace, viz příklad na s. 20 o dlouhodobém rozvoji a motivaci). Na tomto místě bych chtěl poděkovat „spoluautorům”7, kteří ukazují, že i přes svůj nízký věk jsou již schopni velmi diferencovaně posoudit vlastní situaci.

2 Bereits Anfang der 1980er Jahre gab es im DVfL (dem Deutschen Verband für Leichtathletik der DDR) einen Rahmentrainingsplan für das Grundlagentraining (unveröffentlicht).

„Spoluautoři“ nejsou jmenovitě uvedeni. Pro rozlišení osob a jejich výpovědí jsou označeni iniciálami – po dohodě s mladými sportovci a jejich rodiči.

ÚVOD A FILOZOFIE

1.3 FILOZOFIE ZÁKLADNÍHO TRÉNINKU

V kapitole 7 následují aspekty plánování tréninku a konkrétní doporučení pro trénink. Kapitola 8 popisuje úlohu soutěží a doplňuje ji návrhy na rozumné plánování soutěží v základním tréninku. Kapitola 9 se zabývá rozmanitými úkoly trenéra při vedení své tréninkové skupiny.

1.3 FILOZOFIE ZÁKLADNÍHO TRÉNINKU

Po dětské atletice je základní trénink první etapou dlouhodobého tréninkového procesu, který v optimálním případě vede k vrcholovému sportovnímu výkonu v dospělosti8. Komplexní technicko-koordinační trénink a všeobecný atletický trénink v užším slova smyslu by měl položit „základy“ pro další etapy. Nezávisle na tom by měl mít základní trénink vysokou vnitřní hodnotu a měl by mladým sportovcům přinášet zábavu a radost, aby je připoutal k atletice.

„Sportovní úspěch je velkou součástí mé motivace. Ráda bych se i nadále účastnila německých šampionátů, pokud to bude možné, a později i větších soutěží. Samozřejmě že sním o olympijských hrách, asi jako všichni sportovci.“ (Th. B.)

1.3.1 Všestrannost v tréninku

Naším základním předpokladem či „filozofií“ je, že mladí sportovci se optimálně rozvíjejí prostřednictvím pestré sportovně motorické přípravy v základním tréninku, nezávisle na jejich pozdějších soutěžních sportovních perspektivách. Jednotlivé prvky tréninku se vzájemně stimulují a posilují a tvoří základ pro dlouhodobý vývoj výkonnosti. To dokazuje většina kariér pozdějších vrcholových sportovců, tito měli širokou sportovní orientaci v dětství a dospívání.

V základním tréninku se zaměřujeme na komplexní technicko-koordinační výcvik.

8 Někteří sportovci jsou díky svému rychlejšímu vývoji v raném mládí několik let úspěšní na regionální, národní, a dokonce i mezinárodní úrovni, ale nejsou schopni uspět v kategorii dospělých – zejména pokud jsou podmínky náročnější (např. výška a vzdálenost překážek, hmotnost vrhačského náčiní).