9788024293134

DANIEL ABRAHAM

věk popela

první díl kitamarské trilogie

Člověkmůžebýtvprůběhuživotalecčíms–milovanýmdítětem vpestřevyšívanékošilce,pouličnímrváčemsbandourabiátůpo boku,milencemkrásnédívky,manželempočestnéženy,otcemdítěte,zametačemječmenevpivovaru,vdovcem,hudebníkemižebravýmmnichemvykašlávajícímplícepředměstskýmihradbami.Ti všichnimajíspolečnéjento,žejsoujednímatýmžčlověkem.

Takovéjsoutozáhadyajenanichněcokrásného.Kitamarje vtomtoohledukrásnéměsto.

Vevšechjehoulicíchjsoupatrnéznámkyapozůstatkyměst, jimižKitamarbývaldříve.Hradby,kterébránilyhranicemladšího města,držíužaslou,zbytečnouhlídkumezinádhernýmiusedlostmiZelenéHorkyakameneckýmnáměstímskašnou.VznosnácimbuříStarobraněsemračínařeku,jejístřílnyavýkušeteďsloužíjako výklenkyprosvíčkyaznepřátelenénárody,kteréjiztékalynebo bránily,spíbokpobokuvjejíchzbrojnicích,protožejetamnízké nájemné.

ŠestimostnářekaChahonbývalapodlejedněchhranicímezi slovutnýmhanšskýmkrálovstvímaskorokočovnýmidivošskýmiInlisky,nebopodletoho,jaksetenpříběhvyprávělnadruhémbřehu,prvnímmístem,kněmužvyděšení,násilničtíHanšovésostře

řezanýmirysypřitáhlizezápadu.Teďjesrdcemměsta,kterérozdělujeispojuje.

Prastarénárodysevzájemněvyvražďovalyapřísahalysinenávistnavěkyvěků,alenakonecskoncovalysnesnášenlivostíazačalypředstírat,žejsoujednotnýmlidem,občanyjednohoměsta. Kitamarvyhlásilposlušnostjedinémupravémubohu.Nebotřem. Nebobezpočtu.Užpřestřistaletíjesvobodnýmměstem,nezávislýmahrdým,kterémístonějakéhovzdálenéhokrálepodléhá svémuvlastnímuvládci.

Ažnato,žednesjejehovládcemrtvý.

VládaByrnaaSalnetrvaladlouho.

Aninepředrokemseuliceměstazaplnilyslavícímiobyvateli avínem,hudbouaveselímatakyvícnežjenšpetkounerozvážnéhosouloženínapočestvelmožovykorunovace.Měsíce,kteréod tédobyuplynuly,bylyrušné,poznamenanéšpatnýmiznameními anásilnostmi.Neklidnýzimníspánek.

Teďkdyžseprvnípaprskynadcházejícíhoúsvitudotýkajínejvyššíchpaterpalácetyčícíhosenatemenihradníhopahorku,se rudábránaotvírájehosmutečnímuprůvodu.Vycházejíznídvě stařenyoděnévcárechabušínabuben.Zanimijdoučerníkoně sklapkaminaočíchajejichkrokyserozléhajínadlažbě.Apodél celétrasyčekajímuži,ženyaděti,znichžseskládáKitamar.

Někteříznichtamstojíužodsetmění.Milujídivadlosmrti apředváděnízármutku.Aikdyžtomálokdyříkajínahlas,doufají,žeobdobítemnotyskončíazačneněconového.Jenmálokterý znichvyslovujesvéotázky:Jaksetostalo?Bylatonemocčinehoda, vraždaneboBožípomsta?

JakzemřelByrnaSal?

NačernonalakovanýpovozprojíždímezizahradamiahonosnýmisídlyZelenéHorky.Hlavyvznešenýchrodůstojíkaždápřed

Věkpopela 11

svýmvchodem,jakobysechystalyuvítatmrtvého,pokudvstane.

jakotakového,kdemánamířenonejdřívdoKamenceapaksazemi

svýmvchodem,jakobysechystalyuvítatmrtvého,pokudvstane. Ukeřůananárožíchokouníslužebnictvo,dětiazneváženíbratranciasestřenice.Jenvypálenésídlodarisskéhobratrstvanevěnujepohřebnímuprůvodupozornost.Apakužtělovjíždídoměsta jakotakového,kdemánamířenonejdřívdoKamenceapaksazemi ztmavlýmiulicemiČadovanajih.

Kdomátoštěstí,ževlastnídůmnatraseprůvodu,tenužpronajalvolnámístauokenanastřeše.Zatímcosmutečnípovozsešine adrkotápodlažebníchkostkách,lidésestrkají,abyvidělinamrtvolu–necelýchšeststopblátapáchnoucíhoželezem,kterébývalo člověkem.Zavozemjdoutinejváženějšízceléhoměsta.

Kdomátoštěstí,ževlastnídůmnatraseprůvodu,tenužpro‐najalvolnámístauokenanastřeše.Zatímcosmutečnípovozse mrtvolu–necelýchšeststophmotypáchnoucíhoželezem,které bývaločlověkem.Zavozemjdoutinejváženějšízceléhoměsta.

Dceramrtvého,nastávajícíkněžnaElenaSal,jedezasvýmot‐krčník.Hlavudržízpřímaatvářísebezvýrazně.Očiměstajihl‐

známkuvypovídajícíotom,zdajedívkoustěžídoststarounato, dýřkouaotcovražedkynísnažícísenedatnajevoradostzvítězství.

Dceramrtvého,nastávajícíkněžnaElenaSal,jedezasvýmotcemvtmavýchnosítkách.Nasoběmácáry,aletakystříbrnýnákrčník.Hlavudržízpřímaatvářísebezvýrazně.Očiměstajihltají,snažísenajítvesklonujejípáteřenebosuchýchočíchnějakou známkuvypovídajícíotom,zdajedívkoustěžídoststarounato, abymohlabýtzvánaženou,zmítanouotřesemažalem,nebomordýřkouaotcovražedkynísnažícísenedatnajevoradostzvítězství.

Takjakotakbudeodzítřkavládnoutměstuavšichnitihlelidé sizatančínajejíkorunovaci.

Takjakotakbudeodzítřkavládnoutměstuavšichnitihlelidé sizatančínajejíkorunovaci.

Zaníjdouoblíbencistaréhovládce.MikaEl,dvorníhistorička, pela.ZastavíumostunakrajiČadova–žlutýkámen,černámalta.

nicívypouštějícísladkýkouř.Odsloužíochrannýobřad,kterýmá

Zaníjdouoblíbencistaréhovládce.MikaEl,dvorníhistorik, vrouchuumazanémpopelem.SynstaréhoKarsena,Halev,bývalý důvěrníkaporadceByrnaaSal.VelitelpalácovéstrážeSamalKintsi nesetupýmeč.Pakdalší,všichnivšedém,všichnisrukamaodpopela.ZastavíumostunakrajiČadova–žlutýkámen,černámalta. Vústretyjimvyjdekněz,kterýprozpěvuježalmamávákadidelnicívypouštějícísladkýkouř.Odsloužíochrannýobřad,kterýmá zabránitřece,abyodnesladušimrtvého.Všichnivědí,ževodamá pořádhlad.

PoobřaduprojdesmutečníprůvodširšímiulicemiVývěře,kolempivovarnickýchdomůakanálůsnákladnímiprámykotvícími těsněvedlesebe,taknahusto,žeděvčebymohlopřejítzjednoho

PoobřaduprojdesmutečníprůvodširšímiulicemiVývěře,ko‐těsněvedlesebe,taknahusto,žeděvčebymohlopřejítzjednoho

břehukanálunadruhýanenamočitsipřitomlem.Nastanepoledne,časněletníslunceopisujesvůjobloukpomalejinežpředněkolikatýdnyapovozseprávěstáčíkseverovýchodu,abyprojelpo hranicimeziPřístavištěmaNojmarkem.Kolemvozubzučímouchy tlustéjakopalecakonějeodhánějíohony.Vmístech,kudyzrovna procházísmutečníprůvod,davhoustneapojehoodchoduseopět vytrácí.JakmilekonecčestnéstrážezajdezarohanecháVývěřza sebou,pivovarnickédomyseopětotevřouauokénekskovovými mřížemisezačnouopětpřijímatsázky.Závoznícikutálejísudyulicemisezkušenýmumemžonglérů.

KdyžsmutečníprůvoddospějekTemplu,slunceužskorozapadá.Krvavěrudýobzornazápaděnarušuječernýpalácovýpahorek.BarevnáoknaTemplužhnou.Nežposlednípíseňdoznívysoko nadhlavnímoltářematěloByrnaaSal,očištěnétruchlenímjeho poddanýchamodlitbamijehoduchovenstva,doputujekpohřební hranici,ulicsezmocnítmasevšímvšudy.Dřevopáchnoucíolejem bymělazapálitvládcovadcera,aletastojíbezhnutí,dokudknínepřistoupímladýKarsen,příteljejíhootce,anevezmejípochodeň zruky.

Nocimezipohřbemstaréhovládceakorunovacínovéhoseříká gautann. Jetoprastaréinliskéslovo,zhrubaoznačujícípauzupo nádechu,kdyjsouplícenejplnější.Doslovasepřekládájako okamžikprázdnoty.

Kitamarsenajednunocstáváměstemmezisvětyamezivěky. Odtrhneseodsvýchvlastníchdějin,stanesekoncemněčehoazároveňzačátkemněčehojiného.Tipochybovačnějšízjehoobyvatel–aKitamaroplývánadprůměrnýmzastoupenímdobromyslnýchneznabohů–tonazývajítradicíapouhouhistorkouvypovídajícíněcoorázuměsta,jehonadějíchaambicích,obaváchanejistotách,kterésedostavujívechvílíchzměny.Možnájetopravda,

alenajehoulicíchjeněcovelkolepéhoastrašidelného.Zníto,jako byssebouříčníproudpřinášelslova.Drobníkitamarštíkouzelníčci ztichnoujakomyši,kdyžzvětříkočku.Klapotpodkovnadlažběse rozléhájinak.Městskástrážvmodrýchpláštíchobcházísvérajony zamlkle,případnědospívákzávěru,žeprotentokrátbyjeradšinemuselaobcházetvůbec.

Jižnístezkazaměstem,kdepřesdenvolsképotahyvláčejílodě protiproudu,jeticháaliduprázdnáažnajednohoosaměléhovousáče.Tensedípodbřízou,opřenýzádyobíloukůru.Skleněnákuličkavjehorucebymělačervenoubarvu,kdybybylodostsvětlana to,abyjibylovidět.

VložnicistenkýmistěnaminadkrejčovskoudílnouvPřístavišti ležínamatraciosamělýmladík.Pravourukumáovázanouavráně podobvazemmuškube.Díváse,jaknadstřechamivycházíměsíc asesrdcemvkrkunaslouchá,jestlinavrzajícíchpalubkáchpřede dveřmineuslyšíkroky.

Podnejsevernějšímzestarobraňskýchmostůsedídívkaaposlouchávodu.Mákulatýobličej,mírnězvlněnévlasyavpěstidrží nůž.Čekánaschůzku,kteréseobáváapřitomponítouží.

JmenujeseAlís.

Kitamarjenemilosrdnéměsto.Lidovémoudrohlásá,žebylovybudovánonanenávisti, aletojeomyl.Veskutečnostibylovybudovánonahladuavjehojádrujemnohodruhůhladu.

ztajnéhodeníkuUlriseKaona, dvorníhohistorika kitamarskéhovládceDaoseaSal

Předlety,přednástupemByrnaaSalnakitamarskýtrůnavším,co potomnásledovalo,bylaAlísmaléděckoajejístaršíajedinýbratr Darroodešelzmatčinadomunaposledyavhněvu.

Matkazjistila,žeDarrosnějakýmisvýmipřátelivykrádávývěřskáskladiště,všechno,conajdou,odnášejíjednomukupcivPřístavištiautrácejízískanéstříbrňákyabronzákyzavíno.Alíssinebyla jistá,jestlisematkazlobilakvůlitěmkrádežímnebokvůlitomu,že nenosilčástpenězdomů.Možnátoanisamanevěděla.

Zatímconasebekřičeli,Alíssesnažilazcvrknout,abysijínikdo nevšiml.Vybavovalasi,žeDarrokřičel Nenechámsiodnikohosrát nahlavu amatkaječelavodpověď Totěpakalezabijou.

Darrosinakonecvzalbrašnu,hůladobréboty,kterésismatkou obvyklepůjčovalimeziseboupodletoho,kdozrovnamělnamířeno dál,aodešel.Matkasevrhlanalůžko,vraštilačeloaštkala.Kdyžjí konečněpadlzraknaAlís,zavrtělahlavou.

„Tvůjbratrjedobrák,aleopilsesámsebou.Nebuďjakoon,“ prohlásilaaukázalananizkříženýmiprsty,jakotodělávajípouliční zažehnávačipřiodvracenízla.„Hlavněnebuďjakoon.“

Alískývalahlavičkouapřísahala,ženebude.Nějakýčastodokonceimyslelavážně.

ByldenkorunovacenovéhokitamarskéhovládceByrnaaSalataky, ačkolitoještěnikdonevěděl,počátkujehosmrti.

Šejd,naněmžAlísinapartičkapracovala,patřilktěmnejstarším.Obvyklekněmubylizapotřebíčtyři–bleška,šmikýř,rybička alouda.Dalsezvládnoutibezrybičky,adokonceaniloudanebyl nutný,ikdyžbeznichužhrozilorizikodopadení.Jediní,bezkoho tonešlo,bylibleškaašmikýřarozhodujícíslovomělšmikýř.

Totižvětšinou.

TohodnedělalšmikýřeOrrel,protožeměllehkourukuaostrý nůž.Samišdělalaloudu,protožemělatendruhtváře,kteroučlověkzapomene,jakmileodníodvrátízrak.Rybičkuneměli.Blešku dělalaAlís.

Holka,nakterouOrrelukázal,bylaInliskavpestřevyšívané halenceabyltosnadnýterč.Přiopileseusmívalaavrávorala.Náhrdelník,kterýmělanakrku,bylzezlataaperelanejspíšmělvětší cenunežonasama.AAlísjiznala.

JmenovalaseKána.PracovalaprojednukupeckourodinuvPřístavištiatozlatonebylojejí.PokudjeOrrelukradne,tímnejlepším, vcobymohladoufat,bybylo,žejipošlouzpátkydoHřebenice.Spíš jialezbičují.Nedaloseanivyloučit,žemodropláštnícizměstské

strážejízašijídosukněkamenyasvrhnoujizmostu.Protosijitaky Orrelvybral.Byltentyp,conenávidíkaždého,komusevedelépe nežjemu.KánabylazrádkyněHřebenice,namyšlenáalicoměrná, patolízalkapřístavišťskýchHanšůaonsejichystalztrestatzato, žejíštěstípřálo.

Alísne.

Naznačilaprsty Ne aOrrelsenadruhémkonciulicezamračil. Znovuodkývalzačátek.Budevtompokračovat,dokudseAlísnepodvolí.

Alíspřistoupilakholce.Jestlitímdnešníchmátkaskončí,tak ať.Kdyžjivzalapodpaží,Kánazakoulelaočima,nechápavě,ale nepolekaně.Alísseusmálaapolíbilajinatvář.Jakmilesejejírty ocitlyudívčinaucha,zašeptaladohlukudavu:„Jsoutadyzloději. Majíspadenonatennáhrdelník.Nevím,cosistousmyslela,nosit hotady,alekoukejzmizet.Teďhned.“

Pustilaji,zasmálase,jakobybylystarékamarádkyaodešla. KdyžvidělaKánunaposledy,svíralaperlyvochranitelskyzaťaté pěstiavočíchmělaúlek.

Orrelsenanizamračil,alešeldál.

Davzaplňovalmalénáměstíčko,ukteréhosesbíhalošestulic. Kupci,nosičianámořnícizPřístavištěsetadymísilistkalci,kožedělníkyaševcizNojmarku.Většinaobličejůbylahanšská,alebylo mezinimitolikInlisků,žeAlíssOrrelemnebylinápadní.Samiš nebylanápadnánikde.Vtomspočívaljejítalent.

Hlasyspustilysborovoumelodiiajedennápěvpřehlušovaldruhý,ažsinakonecnikdonebyltakúplnějistý,jakénotyneboslova majípřijítteď.Nějakýrůžolícístařík,vypasenýjakovepř,mělujednohodomunaraženýsoudekarozlévalznějvínodokaždéhonastavenéhohrnkuneboměchu.Vzduchzhoustlpozdněletnímvedrem.Dívkyvkřiklavýchšatechušitýchprotutopříležitostnebovypůjčenýchznějakéjinéoslavytančily,vytáčelypiruetyasnažilyse nepadatchlapcůmdonáruče.Nevždyckysesnažilyusilovně.

Orrelbylvysokýanebylšpatnýprooko.Tančilulicemibezkošileavlnilrukamavrytmutépísně,kterásezrovnazdálanejhlasitější.Pořádsezlobil,alenedávaltonasoběznát.Usmívalseširoce, nevinněapodstatněopileji,nežveskutečnostibyl.Alísnasobě mělavolnouhalenkuasukniprostřiženounabocích,kterávypadalaslavnostně,aletakyjíponechávalanohyvolné.ProcházeladavempředOrrelemakaždýchpárkrokůseohlížela,abyzjistila,jestli užvybraldalšíhoptáčkanaoškubání.

DalšímkořenembylamladáHanškajenoněcostaršínežAlís, jejížruměnétvářeprozrazovaly,kolikvínaužzhltla.Točilasevkruhuspůltuctemdalších,všechnysplétalynohamatanecazpívaly.

Kolempažemělanáramekzkůžeastříbra,doněhožbylvsazený ametystvelkýjakonehetnaAlísiněpalci.Alísjitipovalanadítě znějakézámožnérodiny,neurozenou,aledostbohatounato,aby sinedávalapozor.

Orrelodkývalzačátekavyrazilkní,aniždalAlísčasnanámitky.Pustilisedosvéhovlastníhotance,jehožkrokynikdonezpozoroval.

Trikbylvtom,abybleškaašmikýřbudilidojem,žejeunášejí proudydavu,alepřitomdospělikcílisoučasně.Pokudpostupovali přílišrychlenebopřílišpřímočaře,někdobysitohomohlvšimnoutavulicíchbylystráže.Alísseproplétalaaprotahovalatlačenicíausmívalase,jakobyseúžasněbavila.Nebylatolež.Tuhle částmilovala.Orrelvířilakroužilaskorotoažvypadalo,žemá namířenonavýchod,alepakmuzatarasilcestuhloučekmladíků.

Omluvilse,ikdyžnebylojasnékomu,aotočilsezpátkykdívce.

Nožíkbyltakmalý,žehoskrylprstem,aostrýjenzjednéstrany. Alísznějnespatřilaanizáblesk.

Bleškamělazaúkolodvrátitpozornost,šmikýřmělzaúkolvzít aloudamělazaúkolzmizet.Alísnapřáhlarukuapoplácaladívku popravémprsu.Nevítanýanečekanýdotykbylnaléhavějšínež zatahánínapaži,kdeOrrelpřeřízlpoutkonáramku.Dívčinyrty

uvázlymezirozpakyadotčeností.Orrelpodalnáramekspřeťatou šňůrkounenápadnémustínu,jímžbylaSamiš.

Předávkaproběhlahladce,rychleapředevšímseběhemnínikdoznichnedívalnadruhé.Alíspokračovaladálposvédosavadní trase,OrrelposvéaSamiš–shlavouskloněnou,jakobydoháněla zpoždění–potřetí.Všechnosetoodehráloběhemjedinéhoúderu srdce.Takdobřívtombyli.

Kdybydívkaztropilapovyk,Orrelbyupustilnožíkatvrdil,že jenevinný.Jejíztracenýnáramekusebeneměl.Alíssenedopustila ničehojinéhonežpřehnanédůvěrnosti,unešenábujarousváteční náladou.Samišužbylajinde,spolklojiměsto.Vtombylpůvab celéhošejdu.

Jakmilejepovšem,nastanechvíle,kdysikořenuvědomí,že postrádáněcocenného.Začnelovitvkapsách,hledatměšec,který tambyl,neboserozhlížetpodlažběpropřípad,žeztracenávěcjen upadla,vdomnění,žejiještězískázpět.Někdyzrudnevztekem. Někdysemutvářnevěřícnězkřiví.Občassenajdeitakový,cose zasměje.Aťužudělácokoli,působítoupřímněaAlísnedokázala odtéupřímnostiodtrhnoutoči.

Ohlédlasesnadějí,žetenokamžikspatří,aleHanškajenpostávalavdavuarukumělastarostlivězdviženoukprsu.Alísjivduchu pobízela,aťužtozjistí,aledívkasejenchvílitvářilavyjeveně,pak seotočilazpátkykesvýmkamarádkámavAlíszklamaněhrklo. Nevšimlasi,žemáholoupaži.Možnájítobudeunikatještěcelé hodiny.

Ozvalsepokřikstráží,stejněnezaměnitelnýjakoštěkotrozzuřenýchpsů,aAlíssenejdřívlekla,žejeněkdoviděl.Přistihlije.Ale ozbrojenciprodírajícísedavemnosiličervenépláště,nemodrobílé barvyměsta.Naopascíchmělislužebníodznakyzestříbraazlata, nezbronzu.

Palácovástráždělalavdavumísto.Projedetudynovývládce.

JetuByrnaSal.

AusaiaSal,jehostrýc,bylvládcem,coAlíspamatovala,aleteď bylvykázándominulostijakolistunášenýřekou.Novývládceuž nebylmladý,alenebylanistarý.Očekávatdesítkyletpodjehovládounebylopřehnané.KdyžbudeByrnaSalmoudrýabudemít štěstí,můževládnoutaždoAlísinysmrti.

Kůň,naněmžjel,bylsvětlýamajestátní.Dohřívyaohonu mělzapletenéstříbroazlatoasrstsemulesklajakohladinařeky.

ByrnaSalmělhranatýobličejsrovnýmnosem,skoroúplnějiným nežjehomrtvýstrýc.Tmavévlasyužmutrochuustupovalyzčela aúhlednýmvousemprosvítalabílámísta.Byltakvstřícnýatak ochotněseusmíval,žebysemohlvydávatzamnohemmladšího.

Alísseocitlauprostředtlačenice,kdyžsedavnahrnulblížastrhlji kpalácovéstráži,stěsnanázměťpřešlapujícíchtěl.ByrnaSalproplouvaljímanadním.

Zanímjelnějakýdalšímuž.Vypadalpřibližněstejněstarýaměl rovnépopelavěhnědévlasy.Alíssenijakzvlášťnezajímalaohanšskoušlechtu,alenatomhlečlověkubyloněcopovědomého.Ne-li jehorysy,takvýrazadrženítěla.

Otočilasekženě,kterávtlačeniciskončilavedlení–bylastarší anasoběmělalněnéšatyslužkyznějakébohatšíčástiPřístaviště.

„Kdojeto?“vykřiklaAlísdohalasudavuaukázalaprstem.

„Karsenmladší?Tenbudedojaraříditpůlkuměsta,stímpočítej.Bůhmupřeje.“

Alíssenanějzadívalaapokusilasevněmrozeznatmuže,jemužBůhpřeje.Nedařilosejísladittupředstavustím,coviděla. Střetlasesnímpohledem.Tělemjíprojelšokanáhlesipřipadala zranitelná.

Karsenjípokynul,jakobyjitakypoznával,nebotomožnábylo jentím,žesestřetliočimaapatřilotokdobrémuvychování.Vládce sesvýmpřítelempokračovalidálazanimijejichdružina,muži, ženyakoně.Alísjevyprovázelapohledemacítila,jaksejízrychlenýtepzklidňuje.Namlouvalasi,žejejennesvá,protožeupoutání

pozornostiběhemchmátkyobvyklevěštípohromu.Namlouvalasi, ženicjinéhovtomneníaženavládcovuspolečníkovinenínicstrašidelného.

Poslednípřišlinařadučervenopláštníci,odbíhajícídočelakonvoje,abyuvolnilicestudodalšíulice.Počínalisisnacvičenousehraností,kterásemohlaměřitsnejlepšímihřebenickýmizloději.

„Hotovo?“Samišseknínepozorovaněpřitočilaateďjístála ulokteaprohlíželasijimírnýma,hnědavýmaočima.

„Čekalajsemnatebe,jo?“odpovědělaAlís.„KdejeOrrel?“

„Najihu,“opáčilaSamiš.Oběseotočilyavyrazily.Přesouvalyse davemjakorybkyproplouvajícímezimořskýmiřasami.„Vzkazuje, žemámevyrazitkVývěřiazakončittoudivadla.Všechnauniverzitnícháskabudeopiláarozjařená.“

„Takdobře.“

DneskaužseOrrelovijednouvzepřela.Asibymělabýtvděčná, ževůbecještěpokračujevchmátce.

„Pročstoneudělala?“zeptalaseSamišavytrhlajizezamyšlení. „Pročjsemneudělalaco?“

„Tastímnáhrdelníkem.Kara.Pročstozazdila?“

Alíszachůzepokrčilarameny.„Jejichdostnato,abychomsi nemuselipodávatnašelidi.“

„Jenžeonaužnenínaše.NepatřídoHřebenice.“

„DoHřebeniceužpatříšnadosmrti.“

Samišsenadtímkrátcezamyslelaapakpřikývla.DoHřebenice užpatříšnadosmrti.

Neždošlykvývěřskýmkanálům,provozvulicíchprořídl.Náměstí byjindybyloplnédokařů,celníkůakártaženýchmulami.Mimořádnáchvílevživotěměstajevylidnila,uzavřelapřístavazamkla

„Timajíještěmíňpeněznežmy.“

„Jenomtivyřizujujehovzkaz.“

skladiště.ZítrasevrátíznámějšíKitamar.Možnátobylaúnava,co vnívzbudilotouhupoténormálnosti.Možnátobylapředtucha.

Lidé,kteřítuslavili,bylijinínežti,ponichžpásly.Sládci,sázkařiazastavárníci,jimžbylykanálydomovem,bylidrsnějšínež kupcizPřístavištěnebonojmarštířemeslníci.Hrstkauválenýchžákůshrbeněpostávalaastrkalasemezisebou,ačkolibylihodnědalekoodjižníhoúsekuměstskýchhradeb,kdesekonalypřednášky.

Davemsivykračovalmladýčlenměstskéstrážesrůžovýmipupínky natváříchaobhlíželpřítomnéjakoskladníksvéžoky.Nějakýstarý pánvtakpřeplácanézelenévestičce,žeAlíssinejdřívaninevšimla, jakješpinavá,hrálnaharmonium.

AOrrelmezinejménětuctemdalšíchslavícíchsehoupaldo rytmuhudbyablaženěseusmíval.Alísmuvstoupiladozorného pole,alebezpozdravu,jenabyviděl,žetamje.Zvedlruce,alevjeho prstechteďnebylažádnáslova.TakhleblízkoHřebenicebudepříliš mnoholidí,kteřívědí,žeseponichmajídívat.Místotohovlnil bokyiramenyatočilseuprostředtančícískupinky.Sledovalaho ačekala,jakserozhodne.Jehopředstíranáopilostužsejínezdála takpředstíraná.

Kdyždalsignál,myslelasi,žesidělálegraci.

Tensamolibý,uhrovitýstrážnýužodcházelulicíausmívalse naděvčata.Mnoháznichmuúsměvoplatila.Nositmodrýplášťuž něcoznamenalo.Kromějinéhotoznamenalo,žekdybyserozhodl někohozbít,okrástneboněcohoršího,nebudezatopotrestán.To seněkterýmholkámlíbilo.Myslelysi,žekdyžsestakovýmmužem sblíží,budouvbezpečí,amýlilyse.Přinejlepšímbytoznamenalo, žebudouvbezpečípředostatnímilidmikroměněj.

Orrelsezačalpřibližovatkekořisti.Usmívalseanastavoval zvednutoutvářslunci.Nožíkskrývalohnutýmprstem.Alíssezamračilaaudělalarukama Ne, aleondělal,žejinevidí.Byltotrest zaKánuatennáhrdelník.

Alísnevěděla,jestlisejíhrdlosvírástrachemnebohněvem.

Pokudmáchmátkavyjít,všichnitřimusejídorazitkekořenovi současně.JestliseAlísnedádopohybuteďhned,budemusetke koncipřidatdokroku.Tímbynasebeupozornila.Pokudodmítne, Orrelbysemohlodvrátitatakybynemusel.Pokudsespolehne,že Alísbudetam,kdemábýtaudělá,comá,aonahozklame,takho chytí.

Pokudhochytí,jeponěm.Strážnýbyhomohlnejdřívodvést namagistrát,nebobytomohlskoncovatnamístě.Orreljinutil, abyserozhodla,jestlihonecházemřítneboudělá,cojířekl.

Udělalakrok.Strážnýsezastavilustánku,kdenějakýchlapec prodávalmedovníkypodvouzajednubronzovouminci.OrrelvdavuzměnilsměraAlíshonapodobila.Samišklečelapředvchodem donějakéhodomuapředstírala,žesivytahujezbotykamínek.Oči mělavytřeštěnéartysevřenédoúzkéčárky.Alíssesnažilanajít útěchuvtom,ženeníjediná,podlekohodělajíchybu.

Zblízkastrážnývypadalmladě.Nabraděmurostlořídkéchmýří ajehopleťmělamastnývzhledještěnezcelazavršenéhodospívání. Orrelkněmumířilzezadujakobynic.Alísužbylatřikrokyodněj. Dva.Jinémumužibysemohlaotřítrukouorozkrok.Zmástazaujmouthojemnýmstiskemúdu.Místotohovyjeklaaklopýtla,jako byzakoplaovlastnínohu.Strážnýmálemnezareagovalvčas,když jichytalaAlíssemuselaopravdupřidržetjehoruky,abyneupadla. Orrelůvdotykucítilajenproto,ževěděla,žehomáočekávat.Při všechsvýchnedostatcíchměllehképrsty.

„Omlouvámse,“řeklastrážnému,zatímcosespolečněnarovnávali.„Omlouvámse.“

„Dávejsivětšípozor,“napomenuljiatoužbylOrrelpryč.Samišinašedohnědázádasevzdalovalaulicí.Alíspřikývla,pokusila seonějakoupřihlouplouúklonu,jakoubypodlenímohlavyseknoutholkazblázněnádostrážného,pakseotočilaaodešla.Doufala,žehorkovetváříchbymohlobuditdojemruměnce.Strážný seuchechtl.Alíssklopilahlavuazamířilanavýchod,dodavu.

Hlavněsenesmíohlédnout.

Ohlédlase.

Strážnýpořádstáluchlapcesmedovníky,aleveškeránadutost užhoopustila.Blůzamupodpelerínouvolněplandala,protože opasek,kterýjipůvodněpřidržoval,byltentam.Polekaněkuliloči arozpřahovalruce,jakobyžaslnadnějakýmzázrakem.Rtysemu chvělyahruďsemupřinádechudmulajakoměch.

Svounáhloubezbrannostíjípřipomínaldítě,kterézjišťuje,že jehomilovanáhračkajerozbitá.Nedivilabyse,kdybyserozplakal.

Necítilaradostzvítězstvíanivýčitkysvědomí,alezaujalji.Takobnaženýjakovtuchvílibynebyl,anikdybyhovidělapřikoupeli. Anitehdybymunerozumělatakdobře.

Pootočilse,jakobyopasekmohlbýtzanímaškádlithojako štěně.Zvedlhlavuautrápeněpřejeldavočima.

Kdyžsesnístřetlpohledem,bylojíjasné,žeudělalachybu.

Otevřelústaartysemustáhly.Zezvykusáhlpopíšťalceupasu. Alísseotočila,přidaladokrokuaopakovalasi,žebymohlznejistět. Paksbušícímsrdcempřešladoklusu.

„Berteji!Zastavteněkdotučubku,jménemvládce!“

Lidékolemnízačalirozpačitěaznepokojeněpřešlapovat.Chvíli potrvá,nežjimdojde,kohomělnamysli.Nahraněonohookamžikuspočívaltvarceléhojejíhoživota.

Uslyšelazaseboupleskottěžkýchbotnadlažebníchkostkách.

Utrousila Doprdele, přizvedlasisukniasestrážnýmvpatáchse rozběhlakHřebenici.

Hřebenicebylanejstaršízdvanáctikitamarskýchčtvrtí.Atakynejnovější.

Vestejnýchmístechstávalainliskáosada,kdyžještěInliskové bylikočovníciapastevci.OsadazvanáHřebenicetehdybylapostavenázedřevaabylaznějpostavenáiteď.

Dávnozaniklébudovybývalyumístěnétak,abysevzájemně chránilypředprudkýmijarnímivětryatatážlogikaplatila,ještě kdyžsezosadystalavesazevsiválečnázákladna–vúzkých,křivolakýchulicích,kterékrotilyběsněníživlů,vládlklidivechvílích, kdynadnimizuřilabouře.

Kdyžhanšštídobyvatelépřekročiliřeku,vypáliliinlisképříbytkydozákladůazaložiliměstozvanéKitamar,Hřebenicebylazbudovánananovozestejnýchdruhůstromůavestejnémstylu.Změnil sejenjejívýznam.

PlynuladlouhástaletíaHřebenicespala,alenespalaklidně.Nezapomněla,žekdysibývalasvobodnáanepodmaněnáateďužnení.Aměnilase.Budovychátraly,trouchnivělyaustupovalynovým azečtvrtivyrostloněconovéhoapřitomstejného.

Načervenonatřenásvatyňkastarýchinliskýchbohů,prolezlá dřevomorkouastonožkami,vyhořelaanadspáleništěmpostavili

silnici.Velkénáměstí,kdeinliskébabičkykupovalyaprodávalyvydělanoukůžiaručnětkanélátky,postupněkostnatělo,jakseke stánkůmtrhovcůpřistavovalystřechy,sloupyazdi.Nakonectunezbylajedinávolnáulice,kteroubysedaloprojít.

Čtvrťsepřetvořila.Iplánkynakreslenépředchozímpokolením užbylyúplněkničemu.Říkalose,žestaříinlištíkněžístáleslouží prastaréobřadykdesihlubokovestínechaúzkýchuličkách,alenikdosinebyltakdocelajistý,jakéžeobřadytojsou.Kulatéinliské obličejeakučeravéinliskévlasytadybylynaprostoběžné.Jídla, kterástaříciprodávalipodomechzumaštěnýchvaků,obsahovala vícpálivépaprikyanakládanýchrybnežta,jakábylakdostání uTemplunebovKamenci.Pronikavý,ráznýpřízvukobyvatelHřebenicebylpozůstatkemjazyka,kterýmělikdysispolečnýapakho společnězapomněli.Hřebenicebylaměstemveměstěalpělanasvé hrdostijakočlověkvlastnícíjenjednudobroukošili.

AlísinbratrDarrosedělnazápadnímkonciHřebenicevedruhémpatřebudovyrozdělenénaútulekpropadesátneboještěvíc lidí.Vmístnostisezavřenýmiokencemibylydvělavice,voskované plátnosobranýmikuřecímikostmiodsnídaněastolekzakáciovéhodřeva.Naprotiněmusedělabledážena.Obvyklemluvilaskoro jakozesna,alednesbylarozrušená.Snadažotřesená.Vživotěneviděl,žebyjínaněčemzáleželo,aděsilohoto.

„Tennůžprostěmusímezískatzpátky.Toodtebepotřebuju. Kdyžtennůžzískámezpátky,budetodobré.“Snažilasepřesvědčit samasebe.

Otennůžzřejměstálivšichni.Bylavtommagie,politikaajen bohovévědícoještě,aleproDarrabylydůležitépeníze.Apocit vmorkukostí,žepokudtoskoulísprávně,budesimoctdovolit takovýživot,jakýbudechtít.Snažilsechovat,jakobybyljentím, zacohoměla.

„Vím,kdeseponěmpoohlídnout.Jestlisedásehnat,taktiho seženu,“odpovědělaženapřikývla.Snažilasemuvěřit.Naoke-