9788024292748

Michaela Hanauerová

Spiknutí bohů

Ilustroval Helge Vogt

Rulantika_02_CZ.indd 3

31.08.2023 10:41

PROLOG sal se rok 1557 a král Gustav, řečený též Gustav Vasa, byl už příliš starý a unavený na neustálá válečná tažení. Jen stěží se vyrovnával s vlastní smrtelností: měl před sebou ještě spoustu úkolů, které nehodlal přenechat svým následovníkům.

Z trudomyslnosti ho vytrhlo vyprávění jakéhosi cizince o prameni, jehož voda údajně zaručuje nesmrtelnost. Neznámý dal Gustavovi svoji helmici s rohy, která ho měla dovést k ostrovu ukrytému v mlze, kde se pramen nachází. Nic za to prý nechce, jen časem helmici vrátit, sdělil ještě králi a zmizel stejně náhle, jako se objevil.

Gustav tedy vyslal svého nejbližšího důvěrníka, kapitána Torda Johansena, na tajnou misi. Královská plachetnice Tre Kronor zdvihla kotvy.

Když loď připlula ke zmiňované stěně z mlhy, sejmul kapitán helmici z hlavy, odlomil z ní roh a zatroubil na něj. Vzápětí se z mlhy vynořil ostrov. Většinu posádky vzal kapitán s sebou na pevninu. Až na plavčíka Fina, který musel Tre Kronor strážit.

Fin se ovšem nechtěl nechat jen tak odbýt a vydal se zpovzdálí za nimi. Na ostrově ho uvítal okouzlující zpěv a on vylezl na skálu, aby zjistil, kdo to zpívá, a mohl lépe poslouchat. Čarokrásný hlas patřil siréně Kailani, která svým zpěvem měla lidem zabránit dostat se k prameni. Místo toho však začala Finovi vyprávět o kletbě uvalené na ostrov a o hadovi připraveném všechny spolknout, pokud někdo vodu z pramene použije.

4

Rulantika_02_CZ.indd 4

31.08.2023 10:41

Fin se v Kailaniných krásných, hlubokých očích nadobro utopil. Přepadly ho pochybnosti. Copak může vyplněním králova příkazu ohrozit obyvatele ostrova?

Ti dva dočista zapomněli na okolní svět a vůbec nepostřehli, že je odhalila Exena, vůdkyně strážců pramene. Strhla Fina ze skály a zajala ho. Pravděpodobně by se utopil, kdyby ho Kailani s pomocí šestiramenné chobotnice Snorriho nevysvobodila z podvodní klece. Fin se kvůli ní vzdal svého původního záměru a pomohl mořskému národu zabránit kapitánu Johansenovi a jeho lidem, aby se dostali k prameni.

Jen díky Finově přímluvě opustila posádka Tre Kronoru ostrov živá.

Fin zůstal u své velké lásky Kailani na Rulantice, třebaže byl Exeně trnem v oku. Přísahal, že se pramene nikdy nedotkne, a celý život se toho držel.

Co se stalo s lodí Tre Kronor a s helmicí, nikdo neví. Příběh upadl v zapomnění, dokud si někdo opět nezačal s osudem ostrova nepěkně zahrávat…

Magni se rozvaluje na Ódinově trůnu a civí do světů. Módi sedí široce rozkročený u jeho nohou a leští Mjölnir, Thórovo kladivo, které jim otec odkázal. „Něco zajímavého k vidění?“ ptá se Módi, aniž zvedne hlavu. „Je to k vzteku, těch několik málo jedinců, kteří v nás ještě věří, trčí na ostrově za stěnou z mlhy, jinak po nás v Midgardu neštěkne pes!“ bručí Magni. „Naše kladivo zrezaví, jestli brzy nedostane nějakou práci,“ poznamená Módi. „Nechtělo by to do světa lidí pořádně praštit?“

5

Rulantika_02_CZ.indd 5

31.08.2023 10:41

„Chtělo, a taky jsme chtěli,“ ušklíbne se Magni. „Ale Váli v půlce cesty změnil názor.“ „Váli!“ zvolá Módi. „Váli! Pojď sem! Rychle!“ Venku na nádvoří svého zámku Váli slyší, že ho volají.

Váhavě pohupuje kuřetem, které drží v ruce; to sebou ještě škube. Ale kdo ví, co Thórovi synové objevili, beztak není rozumné nechat ty dva moc dlouho bez dozoru. Přeruší tedy nácvik aportu se svými vlky Gerim a Frekim a spěchá do trůnního sálu. „Co se děje?“ „Poslyš, kdy vyrazíme? Chci ty smrtelníky konečně pořádně rozklepat!“ spustí místo pozdravu Módi. „Vždyť jsem vám vysvětloval, že si nejdřív musíme plán připravit, aby účinkoval tak, jak chceme!“ zdůrazňuje Váli. „Had nestačí?“ diví se Magni.

Váli nervózně protočí panenky. „Kletba, o které nikdo neví, nikomu strach nenažene. Potřebujeme někoho, kdo v nás věří a poví lidem, jak jsme my mladí bohové silní a mocní.“ „Řečičky! Sami nás poznají!“ Módi téměř něžně pohladí kladivo. „Byl bys první, kdo by prskal, že ho považují za Thóra, protože ještě nikdy neslyšeli o Thórových synech!“ upozorní ho Váli. „Vídara ani tebe taky nikdo nezná,“ rýpne si Magni. „Tam dole pořád věří ve vašeho božského otce Ódina. A to ještě kdoví jestli.“ „No právě, proto potřebujeme toho kluka,“ vysvětluje Váli. „Ale jak ho chceš vylákat z ostrova a přimět k tomu, aby o nás lidem vyprávěl?“ chce vědět Magni. „Zasejeme semeno sváru,“ odpoví Váli.

6

Rulantika_02_CZ.indd 6

31.08.2023 10:42

„Snad jsi nezačal chodit mezi sedláky?“ posmívá se Módi.

Magni se chichotá.

Není to poprvé, co se Váli v duchu rozčiluje nad zabedněností svých společníků. Seznam jeho spojenců je ovšem žalostně krátký, musí ty dva tedy strpět. „Ukážu vám to. Magni, pojď se mnou.“ „Proč jenom Magni?“ reptá Módi.

Váli nehne brvou. „A co ode mě vlastně chceš?“ ptá se Magni přede dveřmi. „Neříkej to bratrovi, ale slyšel jsem, že Thór chtěl původně přenechat kladivo jen tobě. A myslím, že právem, u tebe je rozhodně v lepších rukou.“ Magni se dme pýchou. „To ano, Mjölnir mně skutečně padne do ruky jako ulitý. Ale neříkej to Módimu, každá zmínka o kladivu ho hned vytočí.“ „Nechám si to pro sebe,“ slibuje Váli. „Co jste si tam šuškali?“ vyjede na ně Módi, když se oba vrátí. „Nic, co by stálo za řeč,“ odbyde ho Magni.

Váli se významně usměje a vzápětí si vezme Módiho stranou. „Hej, nezapomeň na svůj slib, Váli,“ volá za nimi Magni. „Neboj!“ houkne přes rameno Váli. „Vy mi něco tajíte?“ vzteká se Módi. „Ne, ne,“ chlácholí ho Váli. „Chceme tě jen chránit, protože víme, jak moc lpíš na tom kladivu.“ „Ano, moc! Znamená pro mě nejvíc! Samozřejmě až po bratrovi.“ „Samozřejmě!“ přitaká Váli. Víc už nedodá a v duchu počítá do deseti, než ho Módi u pětky přeruší.

7

Rulantika_02_CZ.indd 7

31.08.2023 10:42

„Chránit? Před čím?“ „Ále, to nic,“ vykrucuje se Váli. „Mluv, nebo pocítíš moje kladivo!“ vyhrožuje Módi. „Jen to ne, prosím!“ hraje Váli polekaného. „Vždyť přece vím, jak je pro tebe těžké ho udržet.“ „Co to blábolíš, hlupáku? Nikdo jiný neumí Mjölnirem mávat tak jako já!“ „Přesně tak – Magniho jsem uklidnil a vysvětlil mu, že se váš otec Thór mýlil, když chtěl kladivo přenechat jenom jemu.

Naštěstí ho náš otec Ódin přesvědčil, aby vás podědil rovným dílem!“ Váli konejšivě poplácá Módiho po rameni. Módi, jindy hlučný a neomalený, zmlkne. A nepromluví ani poté, co se vrátí do sálu. Semeno sváru zaseto, pomyslí si Váli, teď už jen sklízet. „Rád bych vás pozval na večeři,“ pronese nahlas. „Vy dva jste zdatní lovci – můžete mi opatřit nějakou zvěřinu?“ „Rozpal pod kotlem, já to zařídím!“ nabídne se Magni. „Proč ty? Já to umím stejně dobře!“ Módi popadne kladivo.

Slunce už pomalu mizí za obzorem, když se Módi vrátí.

S prázdnýma rukama. „Kde je naše večeře?“ hudruje Magni. „To máme okusovat rohy stolu?“ „Tak si běž sám, když to umíš líp!“ odsekne Módi. „Víc než tvoje nic chytím určitě!“ rýpne si Magni. „Jak jinak, náš chytrý bůh Magni trefí i v lese, kde je jako po vymření, celé stádo!“ neodpustí si Módi. „Pche, ty netrefíš ani nejstarší a nejslabší kus z celého stáda!“ vrátí mu to Magni.

8

Rulantika_02_CZ.indd 8

31.08.2023 10:42

Módi zlostně mrskne Magnimu kladivo k nohám.

Váli pomalu, ale hlasitě zatleská. „Přesně tak, moji netrpěliví společníci, přesně takhle dosáhneme svého cíle!“ Magni pochopí jako první. „TY! Ty falešná kryso, to tys nás proti sobě poštval!“ „Jen abych vám vysvětlil naši hru,“ brání se Váli.

Magni sevře ruce v pěst. „Nikdo nás s bratrem nerozdělí!“ „Koukej nám všechno vysvětlit, jinak pocítíš sílu Mjölniru!“ hrozí Módi.

Váli nedá strach z hrubého násilí najevo a klidným hlasem vysvětluje svůj plán: „Co fungovalo na vás, bude fungovat na kohokoli jiného, pokud nakrmíme ty správné uši. Rozdmýchám už existující pochybnosti věrné Exeny. To ona naruší jednotu vyvolených a vžene nám toho kluka přímo do náruče.“ Váli si spokojeně zamne ruce. „Ukážeme mu, jak jsme mocní, a on to bude všem vyprávět. Pak uvidíte, jak před námi Midgard padne na kolena!“ „Naše sláva překoná věhlas našich otců!“ jásá Magni. „Nebo je všechny rozmetám!“ zahromuje Módi.

9

Rulantika_02_CZ.indd 9

31.08.2023 10:42

I

DOSTIHY KELPIÍ

„Do sedla…!“ duní Usgurův hlas rozlehlou arénou. Kromě Matse a několika vybraných mladých strážců pramene, které Usgur cvičí, se ke svým zvířatům žene dobrý tucet starších strážců. Vodní koně s rozšířenými nozdrami a neklidně švihajícími rybími ocasy čekají přímo před Svalgurovou svatyní.

Vodou doslova vibruje napětí. Jen obrovitánský had němě zírá skrz hladké ledové stěny Vinterhalu. Zdá se skoro neuvěřitelné, že se před několika týdny probudil k životu a málem spolkl Matse, Finju i celý ostrov. Na jeho bezedný chřtán a zuby jako nože Mats nikdy nezapomene. Ale dnes se nesmí rozptylovat, dnes se slaví Ódinovo díkůvzdání, vzpomíná se na otce bohů, který Rulantiku ušetřil od zkázy. Na jeho počest pořádají strážci pramene jednou do roka náročný dostih, legendární Løp, na němž nejlepší jezdci z Ledového města předvádějí, jak rychle a obratně dovedou projet dráhu plnou překážek. Start a cíl jsou v Ledovém městě, část trasy pak vede chaluhovými porosty za městem. Značení trasy obstarávají kameny na mořském dně, které symbolizují Ódinovo moudré oko. Vůdkyně strážců pramene Exena a jejich cvičitel

10

Rulantika_02_CZ.indd 10

31.08.2023 10:42

Usgur každý rok překážky obměňují. Závod zatím nevyhrál nikdo z mladých, ovšem už jen pouhá účast na něm je neuvěřitelně vzrušující.

Tento rok je na důkaz sblížení a usmíření Akvamarina a Ledového města poprvé přizvána i Kailani, aby se podílela na přípravě trasy. A co si vůdkyně sirén vymyslela? To z ní nedokázala vytáhnout ani Finja. Mats je zahlédne vedle sebe na tribuně před Svalgurovou svatyní, odkud je dobrý výhled na celou arénu. Finje na rameni trůní Snorri. Matsova sestra se rozhodla dostihu neúčastnit, aby mohla být se svou druhou matkou. Mats to chápe, skoro se nevidí, protože Finja stejně jako ostatní mladí strážci nesmí v prvním roce výcviku opustit Ledové město. Nikdy by si nahlas nestěžovala, ovšem Mats vidí, jak moc jí máma Kailani a táta Bror chybí. Není pro ni důležité, že to nejsou její praví rodiče, vždyť u nich vyrůstala.

Kdyby tak i on, Mats, měl někoho, kdo by ho tak miloval.

Mrzutě se otřese, na sentiment teď není čas! Za chvilku to vypukne!

Ve skupině s ostatními strážci pramene dorazí Mats ke kelpiím. Kus před sebou vidí Timura a Slandera, dva z mladých strážců, s nimiž sdílí obytnou ledovou věž. Oba patří k rychlým plavcům a se svými kelpiemi Swaanem a Ruguem tvoří sehraný tým.

Na nás s Vennem ovšem nemají, pomyslí si Mats.

Očima hledá kelpii svého zemřelého otce Falora. Tamhle je!

Vennova ohnivě rudá hlava se hrdě vynoří z chumlu vodních koní. Na rozdíl od svých druhů nesplynul barevně s okolím, čímž zase jednou ukazuje svoji nezkrotnou povahu. Timur, který právě sedlá Swaana, se náhle ocitl příliš blízko Venna, který vycení zuby a zavrčí tak, že by to vyděsilo leckteré

11

Rulantika_02_CZ.indd 11

31.08.2023 10:42

divoké zvíře. Timur polekaně uhne a udělá tak Matsovi mimoděk místo, aby se dostal ke své kelpii.

Sotva se objeví vedle Venna, zvíře se uklidní. Mats ho něžně pohladí po nozdrách a z kapsy u kalhot vyloví provaz, který mu speciálně pro dnešní den upletla Finja.

Ukáže ho Vennovi. „Budeme ho dneska potřebovat, můj velký příteli?“ Venn zakoulí očima a chce se začít vzpínat. „Tušil jsem to.“ Mats provaz rychle zastrčí zpět. „Takže jako vždycky: bez uzdy a bez sedla!“ Ať si mu to Usgur s Exenou přikazují, jak chtějí, on Venna nebude k ničemu nutit, kůň mu důvěřuje.

A dnes to mohou všem dokázat. Už několik dní Mats cítí, jak je tenhle závod pro Venna důležitý. S Falorem ho vyhrál, a hned dvakrát. Je to už dávno a před ním se to podařilo jen Usgurovi.

Poprvé zvítězili předtím, než Falor zachránil Matsovu a Finjinu lidskou maminku před utonutím a zamiloval se do ní.

Podruhé ve chvíli, kdy se od Falora někteří strážci odvrátili kvůli jeho lásce k Vivice. Ještě dnes Mats vnímá Falorův a Vennův vzdor a pocit zadostiučinění, když vytřeli zrak lhářům, kteří tvrdili, že Falor změkl a kvůli své náklonnosti k lidské ženě už mezi strážci pramene nemá co dělat. Po Falorově vítězství v Løpu tyto hlasy na nějaký čas umlkly. Dokud…

Matsovi chvíli trvalo, než přišel na to, co bylo příčinou opětovné změny. Venn své vzpomínky, které v myšlenkách sdílel s Matsem, držel pod pokličkou. Jednoho dne však Matsovi

12

Rulantika_02_CZ.indd 12

31.08.2023 10:42

svitlo: když se s Finjou narodili, zachvátila strážce pramene, především Exenu, znovu panika. Podle vůdkyně se tím začala naplňovat část proroctví Ódinovy manželky Frigg, že někdo z lidského pokolení přivodí zkázu Rulantiky.

Tu pevně zakořeněnou nedůvěru v lidstvo pociťuje Mats i coby poloviční mořský kluk, jelikož nevyrůstal jako Finja ve vodě, ale na souši. Jenže dneska všem ukáže, stejně jako tehdy jeho táta!

Když s Vennem vyhrají, budou ho Exena a strážci pramene oslavovat, jako před lety – nebo před několika přílivy a odlivy, jak tady říkají – oslavovali jeho otce! A pak ho konečně bez výhrad přijmou mezi sebe.

Ano, ten závod chce vyhrát, tak jako Venn! „My jim ukážeme,“ pošeptá Vennovi do jeho vnímavých koňských uší. Šanci na vítězství rozhodně mají, nikdo z ostatních strážců si se svou kelpií ani zdaleka tak nerozumí jako on s Vennem.

Matsovi někdy připadá, že umí číst Vennovy myšlenky. A naopak.

Mats se nedočkavě vyšvihne na Vennův hřbet. Cítí, jak se kelpii napínají všechny svaly.

I ostatní strážci se v sedle svých kelpií připraví ke startu.

Soustředěnost a napětí by se daly krájet, u jezdců i u diváků.

Všichni netrpělivě čekají na Usgurův signál. „Připravit – pozor – JEĎ!“ Venn vystřelí rychleji než šíp. Během zahajovacího okruhu kolem arény si musejí stůj co stůj vydobýt optimální pozici.

Přímo před Matsem uhání vedoucí skupina, samí starší a zkušení strážci, kteří se závodu účastnili už nesčetněkrát, mezi

13

Rulantika_02_CZ.indd 13

31.08.2023 10:42