Holger Haag

Papoušík v číslech
Celková délka: 16–17 cm
Rozpětí křídel: až 24 cm
Hmotnost: 48–63 g
Délka života: 20–25 let
Jak vypadá
Za své jméno vděčí papoušík růžohrdlý lososově růžovému zbarvení čela, obličejové části, hrdla a hrudi.
Za letu upoutá jeho modrý ocas a tmavá křídelní pera.
Zbytek těla má zelený. Zahnutý zobák je nažloutlý, černé oči orámované světlou barvou. Papoušík růžohrdlý je známý svým hlasitým, pronikavým křikem.
Kde žije
Papoušík růžohrdlý žije v suchých polopouštích, stromových savanách a skalnatých krajinách.
Důležité pro něj je, aby se poblíž vyskytovaly vodní plochy. Jeho domovem je Angola, jižní Afrika a západ Namibie.
Chování
Samička a sameček si zůstávají po celý život věrní.
Papoušíci jsou velmi společenští a žijí v malých skupinách do 20 jedinců. Poblíž vodních ploch nebo polí tvoří i větší hejna.
Oblíbený jídelníček
Papoušíci mají nejraději zrna a semínka, například kukuřičná, proso, slunečnicová nebo různé plané druhy. Spořádají i ovoce a zelené rostliny. Občas chytí také myš.
Rozmnožování
Papoušíci hnízdí buď ve skalních trhlinách, kde si staví miskovité hnízdo, nebo obsadí opuštěná hnízda snovačů. Samička klade 4–6 vajec a sama je vysedí.
Sameček jí po celou dobu nosí potravu.
Dva prsty směřují dopředu, dva dozadu.
Většina ptáků nosí materiál na stavbu hnízda v zobáku nebo ve spárech. Ale papoušíci si větvičky a kousky kůry zastrkávají mezi peří na zádech.
Jako všichni papoušci, také papoušíci mají zahnutý zobák. Umí jím pevně sevřít předměty, drtit je, rovnat, brousit, lámat i loupat. Při šplhání používají zobák jako „třetí ruku“.
Papoušíci ihned vyženou jiného ptáka ze svého revíru, i když je výrazně větší. Zobákem útočí na jeho nohy a drápy, snaží se je zranit.
Většina ptáků má čtyři prsty, z nichž tři směřují dopředu a jeden dozadu. U papoušíků jsou dva otočené dopředu a dva dozadu. Toto postavení prstů je ideální k lezení a uchopování předmětů.
Až 150 cm dlouhý chobot slona afrického je nejdelším nosem v říši zvířat. Díky 40 000 svalům je extrémně pohyblivý a silný. Proto slon africký dokáže chobotem nejen cítit, ale také hmatat, sahat, zvedat až 300 kg těžké předměty a nasát až 10 litrů vody. Dvěma prstovitými výběžky na špičce chobotu zvládne uchopit i velice malé předměty.
Africký slon se nepotí. Díky spoustě jemných žilek ve svých velkých uších odvádí přebytečné teplo. Pokud je okolní teplota až příliš vysoká, slon se ochladí navíc vodou, kterou na sebe stříká.
Africký slon má velký mozek a velice dobrou paměť. Dokáže najít místo s vodou, kde už deset let nebyl. Vědci navíc zjistili, že se slon pozná v zrcadle, což zvládne jen velice málo druhů zvířat.
Kly slona afrického bývají až 3 metry dlouhé a váží skoro 100 kilogramů. Slon je používá k ohýbání stromů, loupání kůry z větví nebo vyhrabávání kořínků a vody. Na řadu přicházejí i v soubojích. Slonovina z klů je velice ceněna, a tak byli sloni dlouhá léta nemilosrdně loveni a takřka vyhlazeni.