Vývoj člověka
Z čeho se skládá lidské tělo?
Naše planeta Země se nachází v obrovském prostoru vesmíru. Je jedním z miliard světů, které existují, ale zatím je to jediná planeta, o které víme, že je na ní život. Různé formy života jsou navzájem propojené, proto si myslíme, že všechny pocházejí z jediného druhu jednobuněčného živočicha, který se objevil v počáteční fázi vzniku naší planety asi před 3,5 miliardami let. Od té doby se živí tvorové neustále vyvíjejí. Někteří úplně zmizeli z povrchu Země, jiní se přizpůsobili. Také člověk se vyvíjel stejně jako ostatní živočichové. První členové této člověčí linie se objevili asi před 7 miliony let. Velké množství pozůstatků těchto prvních hominidů bylo nalezeno v Africe, která je zřejmě kolébkou lidského rodu. Mezi těmito prvními hominidy jmenujme australopitéky, kteří vymřeli asi před milionem let. Jedinci druhu Homo (člověk) se objevili před 2 miliony let. Byli to Homo habilis (člověk zručný), Homo erectus (člověk vzpřímený) a člověk neandertálský, který žil po dlouhou dobu vedle moderního člověka Homo sapiens (člověk moudrý). Ten jako jediný z linie Homo přežil dodnes. A tenhle potomek pojmenovaný „sapiens“, to jsme my!
Zrození předků lidského rodu
Vyhynutí dinosaurů
7 mil. let
Čtvrtohory 0 mil. let
Druhohory 250 mil. let
Prvohory 540 mil. let
4 600 mil. let
Starohory
Počátek éry dinosaurů
60 mil. let
Zrození planety, vznik života
G Zjednodušené schéma vývoje člověka z opice
Věda, která studuje dějiny lidského rodu, se jmenuje paleoantropologie. Zkoumá zkameněliny, kosti a kostry všech nalezených hominidů. Není však ještě všem objevům konec… Australopithecus (4 miliony let)
Homo habilis (2 miliony let)
Jsme velmi rozdílní…, a přesto se navzájem podobáme!
Homo sapiens (40 000 let)
Všichni lidé mají tělo, které funguje stejným způsobem! Ale zároveň je tu mnoho rozdílů ve věku, pohlaví, životním prostředí a zvycích.
Současný člověk
Buňky
Lidské tělo je úžasný stroj složený z více než 100 000 miliard buněk. Je jich přes 200 druhů, mají různé tvary, například buňky kostí, svalů, kůže… Vypadají trochu jako živé cihly v nějakém domě. Buňky stejného typu tvoří orgány (srdce, žaludek, plíce…) nebo kosti či kůži. Buňky jsou tak maličké, že je můžeš vidět jen pod mikroskopem.
G
Buňka se skládá z centrální části zvané jádro (nebo nucleus), které ji řídí. Kolem jádra je cytoplazma. Je to druh rosolovité hmoty, v níž plavou prvky zvané organely. Když se buňka množí, rozdělí se na dvě. Každá ze vzniklých buněk se opět rozdělí na dvě a tak dále. Znamená to, že pomocí nových buněk tělo může růst a obnovovat se. V našem těle každou vteřinu odumírají staré buňky a vznikají nové.
E
DNA
Uvnitř každé naší buňky je určitý zdrojový kód. Jmenuje se DNA a obsahuje genetickou informaci o každém živém tvorovi. Určuje, jak se naše tělo vyvíjí a jak funguje. DNA dědíme po rodičích.
Všechny lidské bytosti jsou na úrovni svých sekvencí DNA identické z 99,9 %. Pouze 0,1 % DNA odlišuje jedince od ostatních.
DNA přežívá pouze 1,5 milionu let. Není tedy možné naklonovat DNA dinosaurů, protože vyhynuli už před 65 miliony let.
44
Organely pomáhají zpracovávat živiny a vyrábět důležité látky a energii.
kožní buňky svalové buňky
Jádro je řídícím centrem buňky. Právě v něm se nachází DNA. Cytoplazma je rosolovitý obsah buňky, ve kterém množství organel vyrábí její energii.
kmenové buňky
nervové buňky (neurony) jaterní buňky
krevní buňky
střevní buňky Asi čtvrtinu všech buněk v těle představují červené krvinky!
Buňka Uvnitř jádra každé buňky se nachází nitkovité útvary zvané chromozomy, které se vyskytují v párech.
pár chromozomů DNA uvnitř chromozomu
Buňky v našem těle tvoří ze 60 % voda. Obsahují také železo, uhlík a asi 20 dalších minerálů.
Buňka DNA se podobá páru spirálovitě stočených žebříčků. Tato dvoušroubovice se skládá z tisíců genů. Geny mají různé funkce: některé mohou určovat, jak vypadáme, jiné řídí fungování jedné nebo více částí těla.
Geny jsou chemické látky a ve šroubovici se nacházejí jako příčky.
Lidský genom se skládá z 25 000 genů a 46 chromozomů, které jsou ve 23 párech.
5