Kdo viděl nynější, viděl všechno: i co se od věčnosti dálo, i co se donekonečna bude dít.
– Marcus Aurelius Hovory k sobě*
* překlad Rudolf Kuthan, 2011
V PŘEDCHOZÍCH EPIZODÁCH, FILMECH, KNIHÁCH…
2376
• Kapitán Benjamin Sisko se vrací ze své pouti za bajorskými Proroky, kterou započal roku 2375 po skončení války s Dominionem (epizoda Star Trek: Deep Space Nine: „Co po sobě zanecháš“).
• Bajor vstupuje do Spojené federace planet (román Star Trek: Deep Space Nine: Unity).
2377
• Kapitán Kathryn Janewayová a posádka hvězdné lodi Voyager, která před sedmi lety uvízla v kvadrantu delta, se vrací domů na Zemi po cestě dlouhé 70 000 světelných let (Star Trek: Voyager: „Dohra“).
2378
• Wesley Crusher doprovází Cestovatele, s nímž se učil rozvíjet a soustředit své potenciální schopnosti, na Tau Alfa C, domovskou planetu svého mentora. Tam se „znovuzrodí“ a stává se Cestovatelem (román Star Trek: The Next Generation: A Time to Be Born).
2379
• Prezident Federace Min Zife, který se provinil prodejem ilegálních zbraní nezávislému světu Tezwa, jež následně způsobily milionové ztráty na životech, je
tajně odstraněn z funkce skupinkou admirálů Hvězdné flotily za asistence kapitána Jeana-Luca Picarda. Picard však netuší, že Zife je následně zavražděn Oddílem 31 (romány Star Trek: A Time to Kill a A Time to Heal).
• Shinzon, Picardův klon, původně vytvořený, aby kapitána nahradil coby romulanský špion uvnitř Hvězdné flotily, se po převratu zmocní vlády nad Romulanským hvězdným impériem. Plánuje zaútočit na Zemi, a ochromit tak Federaci, Picard a Enterprise ho však zastaví. Mezi Federací a Romulany jsou obnoveny diplomatické vztahy (film Star Trek: Nemesis).
• Kapitán William Riker se ujímá velení lodi U.S.S. Titan. Jeho manželka, komandér Deanna Troi, se k němu přidává v roli hlavní lodní poradkyně a specialistky na první kontakty (román Star Trek: Titan: Mezi dvěma světy).
2380
• Picard si bere Beverly Crusherovou za manželku (román Star Trek: Nová generace: Větší než pouhý součet).
• Během borgského vpádu admirál Kathryn Janewayová obětuje vlastní život při obraně Federace (román Star Trek: Nová generace: Před zneuctěním).
2381
• Borgové zahajují rozsáhlou invazi do prostoru Federace, při němž je zničena řada planet a miliardy bytostí přicházejí o život, než se Hvězdné flotile podaří zvítězit a natrvalo ukončit hrozbu ze strany Společenstva (románová trilogie Star Trek: Volání osudu).
• Během invaze se Ezri Dax, sloužící jako druhá důstojnice na U.S.S. Aventine, ujímá velení lodi poté, co jsou kapitán a první důstojník zabiti.
• Rikerovi a Troi se narodí dcera Natasha Miana Riker-Troi, pojmenovaná na památku zesnulé členky posádky Enterprise a přítelkyně obou důstojníků
Natashy Yarové a zesnulé sestry Aili Laveny, členky posádky Titanu (román Star Trek: Titan: Přes dravé moře).
• S dopomocí nezvyklých spojenců se podaří zvrátit smrt admirála Janewayové. Ta následně přebírá velení nad Projektem uzavřeného kruhu, v rámci něhož jsou Voyager a jeho doprovodná flotila pověřeny hlubším průzkumem kvadrantu delta (román Star Trek: Voyager: Nekonečný příliv).
• Picardovi a Crusherové se narodí syn René Jacques Robert François Picard. Chlapce pojmenují po Picardově synovci Reném, starším bratrovi Robertovi a po prvním manželovi doktorky Crusherové, Jacku Crusherovi (romány Star Trek: Volání osudu – Ztracené duše a Star Trek: Typhon Pact – Paths of Disharmony).
• Po borgské invazi přebírá Sisko velení lodi U.S.S. Robinson (román Star Trek: Typhon Pact: Rough Beasts of Empire).
2382
• Admirál Janewayová společně s posádkou Voyageru dopomůže mimozemskému druhu Edrehmaiů vydat se na náročnou cestu mimo naši galaxii. Společně odlétají z kvadrantu delta neznámo kam (román Star Trek: Voyager: To Lose the Earth).
• Andor vystupuje z Federace v návaznosti na problémy souvisejícími se závažnou reprodukční krizí postihující jeho obyvatele (román Star Trek: Typhon Pact: Paths of Disharmony).
2383
• Breenské a tzenketské lodě napadnou a zničí stanici Federace Deep Space 9. O život přichází přes tisíc lidí (román Star Trek: Typhon Pact: Raise the Dawn).
2384
• Pět let poté, co se android Dat obětoval, aby zachránil Picarda, je „znovuzrozen“, když je mu paměť extrahována z mysli jeho bratra, androida B-4, a přenesena do nového umělého těla vytvořeného Noonianem Soongem. Datova dcera Lal je rovněž opravena a reaktivována (románová trilogie Star Trek: The Next Generation: Cold Equations).
2385
• Deep Space 9 (II), nová stanice Federace, je uvedena do provozu a umístěna, stejně jako její předchůdkyně, poblíž bajorské červí díry. Při slavnostním otevření je spáchán atentát na prezidentku Federace Naniettu Bacco. Prozatímním prezidentem je jmenován člen Rady Federace Ishan Anjar z Bajoru (román Star Trek: The Fall, Book I: Revelations and Dust).
• Julian Bashir navzdory rozkazům Hvězdné flotily a dočasného prezidenta Ishana vyvíjí lék schopný zastavit andorianskou reprodukční krizi. Dokáže to s dopomocí kapitána Dax. Oba jsou následně uvězněni (román Star Trek: The Fall, Book III: A Ceremony of Losses).
• Je odhalena zločinecká minulost prozatímního prezidenta Ishana. Andor znovu vstupuje do Federace. Prezidentské volby vyhrává andorianská zhen a uděluje Bashirovi a Dax milost (román Star Trek: The Fall, Book V: Peaceable Kingdoms).
2386
• Při průzkumu Odysseova průsmyku narazí Picard a Enterprise na masivní zbraň, kterou neznámý mimozemský druh sestrojil na základě prototypu „požírače planet“ a poslal ji zpět v čase z konce pětadvacátého století. Při zkoumání počítačových systémů zbraně objeví nadporučík Taurik informace o budoucích událostech, které nesmí prozradit. Je vyslechnut Úřadem pro časová vyšetřování a zavázán k mlčenlivosti v souladu se Základní časovou směrnicí (román Star Trek: The Next Generation: Armageddon’s Arrow).
• Picard a Enterprise objeví zbloudilou planetu mimo jakoukoli soustavu uvězněnou v sérii náhodných skoků napříč dimenzemi a časovými rovinami. Zde se posádka setkává s alternativní verzí U.S.S. Enterprise NCC-1701-D z reality, v níž Picard nepřežil zajetí a asimilaci Borgy (román Star Trek: The Next Generation: Headlong Flight).
• Novinářka Ozla Graniv s pomocí Juliana Bashira a Data odhalí kompletní historii Oddílu 31 a dokumenty týkající se nelegálních aktivit sahajících přes dvě století do minulosti. Všichni známí agenti Oddílu 31 jsou dohledáni a zatčeni. Picard je spojován s vraždou prezidenta Mina Zifeho, kterou organizace spáchala v roce 2379 (román Star Trek: Section 31: Control).
2387
• Kapitán Picard, zbavený obvinění souvisejících s odhalením Oddílu 31, se připravuje na návrat Enterprise do Odysseova průsmyku, aby zde pokračoval v průzkumné misi (román Star Trek: The Next Generation: Collateral Damage).
• Wesley Crusher přichází za Picardem s varováním: Devidiané, druh, se kterým se již dříve střetl, ničí celé časové linie. Ve spolupráci s kapitánem Dax z Aventine se Wesley a posádka Enterprise snaží o tomto děsivém útoku hrozící zkázou samotné reality, zjistit pravdu. Vyšetřování si vyžádá těžké ztráty na obou lodích, jeho oběťmi se stávají i Taurik či Ezri Dax (román Star Trek: Epilog osudu I: Rozpolcený čas).
• S postupující časovou apokalypsou narazí Picard na nečekaný odpor – admirál Riker odmítne jeho plán na přímý střet s Devidiany. Picard a jeho nejbližší, pronásledovaní Hvězdnou flotilou, vyhledají pomoc u Data. Mezitím jsou kapitán Sisko a jeho bývalí kolegové z Deep Space Nine svedeni na Bajor tajemným poselstvím Proroků. Nová DS9 je obětována, aby zničila bajorskou červí díru a zpomalila devidianský postup – válka však ještě zdaleka neskončila (román Star Trek: Epilog osudu II: Popel zítřka).
A NYNÍ…
PŘEDEHRA DRUHÝ ŠTĚP
Devidianský časový urychlovač – mezičas
Nastal konec. Už nebylo kam utéct.
Uvnitř zářivé modré bubliny transfázového tlumicího pole byla podlaha poseta ohořelými a znetvořenými těly. Zakouřený vzduch šestihranné plošiny opanoval hnilobný zápach. Kapitán Jean-Luc Picard si uvědomil, čím se rozlehlá komora chronitonového reaktorového jádra během několika minut stala: jatkami.
Pulz se mu zrychlil; zpocenými zády se přitiskl ke kónickému krytu jádra a pevně sevřel fázerovou pušku. Jeho manželka, doktorka Beverly Crusherová, a jejich syn René Picard k němu pomalu couvali; i oni svírali své pušky. Beverlyiny kaštanové vlasy, ztmavlé a ztěžklé potem se jí lepily na tváře. Reného modré oči byly rozšířené strachem.
Z opačné strany reaktorového jádra stáli připraveni kapitán Benjamin Sisko a doktor Julian Bashir, jejich přetížené fázery obklopovaly vlny horkého vzduchu. Oba muži byli vyčerpaní. Unaveně oddechovali, tváře měli potřísněné mimozemskou i vlastní krví. Sisko odhodil vybitou zbraň a vytáhl klingonský mek’leth, poslední možnost, jak se bránit.
Mezi dvojicí a trojicí stál Dat. Všichni byli chráněni jedinou barikádou – kruhem čtyř zakřivených konzolí ve výšce pasu, jenž obklopoval jádro jako nízký obranný val. Android držel v levé ruce kvantový komunikátor a prováděl změny
v kalibraci reaktoru, které mu odjinud diktoval komandér
La Forge v oněch vzácných chvílích, kdy svého starého přítele přes rachot bojů, které naplňovaly rozlehlý reaktorový komplex, dokázal zaslechnout.
Studený závan páchnoucího vzduchu Picarda upozornil, že se blíží další útok. Děsivé výkřiky se nesly klikatými chodbami stanice. Strašidelný, nelidský jekot – kvílení netvorů, ze kterých Picardovi běhal mráz po zádech.
René se ohlédl na Picarda. „Tati? My to nezvládneme, že?“
Picard si opřel pušku o rameno. „To netuším.“
Neměl svému synovi za zlé, že se bojí. Ocitli se na místě jako z noční můry, hluboko uvnitř vesmírné stanice skryté mimo čas. Samotná její konstrukce vypadala, jako by tu spíš přirozeně vyrostla, než že ji někdo postavil – hrůzné chapadlo, jež vyrašilo z obřího monstra. Od prvního okamžiku, kdy Picard do devidianského časového urychlovače vkročil, byl přesvědčen, že se svými přáteli vplul do břicha mýtické velryby jako oběť ztělesněného podsvětí.
Okolí osvětlovala fialová záře bioluminiscenčního lišejníku, který pokrýval stěny připomínající obrovité vnitřnosti. Pulzující střídaní světla a stínu postrádalo rytmus či pravidelnost a v Picardovi posilovalo pocit, že se nachází uvnitř něčeho organického, nikoli umělého.
K reaktorové plošině vedly přes širokou propast tři lávky. před modrou koulí transfázového tlumicího pole vystupovaly z chodeb za nimi děsivé siluety.
Na opačných stranách lávek se shromáždili nepřátelé: devidianští avatarové. Dlouhonozí humanoidi s prázdnými tvářemi, zahalení do potrhaných černých hábitů s kapucemi. Jak tam stáli vedle sebe, připomínali Picardovi legii kostlivců.
Byly jich stovky, bezduché automaty, organické schránky ovládané na dálku Devidiany, kteří nepocítili žádnou bolest ani neutrpěli zranění, když byla jejich loutka zničena.
Stejně jako hadovití Nágové, kterým avatarové dávali příkazy, dokázali pouhým dotykem proměnit živé bytosti na prach.
Avatarové však měli také mnohem děsivější dar.
Ze svých prázdných, kostnatých rukou metali stříbrné blesky smrtící energie, aby jimi zabíjeli nepřátele – a pak se jako ghúlové hrnuli ze svých umírajících obětí vysát a pozřít životní sílu.
A jako by jim tyto smrtící schopnosti nestačily, hrstka avatarů nesla vysoké, kostem podobné tyče zakončené zářivými drahokamy – zbraně stejně silné a přesné jako fázerové pušky, dokonce s obdobným dosahem.
Mezi avatary se pohybovala hrstka Nágů, většina z nich měřila necelé tři metry. Jejich šupinaté kůže praskaly intenzivní energií, příslibem nadcházející děsivé smrti.
Nágové dokázali na nevelké vzdálenosti uvolnit v krátkých dávkách energii časového rozkladu, kterou měnili živé bytosti na prach, jako by je zasáhli přímo. Před pár dny dokázal nepatrný, letmý zásah obdobné síly proměnit Reného z malého chlapce v mladého muže. Teprve schopnosti jeho nevlastního bratra, Cestovatele Wesleyho Crushera, jej dokázaly stabilizovat, aby mu mysl dozrála do podoby odpovídající tělesné stavbě, tak že spojila jeho mysl s psychikou časových ozvěn Reného starších verzí z alternativních vesmírů.
Teď stál mladík se světle hnědými vlasy po boku svého otce a třásl se hrůzou.
Kdekoli jinde by Nágové i avatarové mohli létat a útočit na plošinu ze všech stran najednou. Ale cosi v chronometrickém zkreslení či v antichronitonovém rušení uvnitř devidianské stanice časového urychlovače – Picard si nemohl vzpomenout, jak přesně to Wesley vysvětlil – zbavovalo tvory antigravitačních schopností. To znamenalo, že se museli pohybovat po zemi a překonat lávky, aby se na plošinu dostali.
To však neznamenalo, že se jednalo o vyrovnaný boj, Picard se ale naučil být vděčný i za drobné radosti, ať už přicházejí odkudkoli.
Na opačné straně lávky, blíže Picardovi, zvedl avatar podlouhlou zbraň a namířil ji před sebe. Před humanoidy se vplazili tři Nágové, každý na jeden můstek.
Avatarové vykročili za hady.
Crusherová maskovala svůj strach odhodláním. „Už jsou tady.“
Zvedla pušku nad konzoli a zahleděla se skrz zaměřovač.
Tři Nágové zamířili k tlumicím polím. Byli mnohem menší než jejich varianty o velikosti hvězdné lodi, které před pár dny zaútočily na Deep Space Nine, ale stále mohutnější než většina humanoidů. Masitá, šupinatá, svalnatá bledá těla dlouhá tři metry se svíjela a zase natahovala, pouze jejich přední část zůstávala stále vzpřímená. Tvorové postupovali vpřed s rohovitou hlavou zakloněnou dozadu, připravenou k úderu, hypnoticky se pohupující v rytmu rychlých hadích pohybů.
Stejně jako jejich obří příbuzné je mimo transfázové tlumicí pole halilo energetické rušení, efekt vycházející z jejich schopnosti využívat fázového posunu a časového rozpadu. Stejně jako vesmírní leviatani i oni vyzařovali toxickou auru smrti a rozkladu.
Přenosné přístroje, která vytvářely ochranné pole, zabzučely námahou, když hadi na štít zaútočili a prorazili jej.
Děsivé výkřiky bolestí se slévaly a v mžiku přehlušily přetížené generátory, které Picardovu týmu poskytovaly poslední a jedinou možnost obrany. Uvnitř tlumicího pole byly schopnosti Nágů procházet fázemi a vytvářet časová rušení nadále negovány, měli však k dispozici obrovské tesáky a k tomu obrovskou sílu a rychlost.
Avatarové ukrytí za Nágy přešli z pomalého postupu do maniakálního útoku.
Picard zvýšeným hlasem oslovil všechny své lidi najednou: „Připravte se.“
Ohlédl se a spatřil, jak Bashir unaveně zvedá pušku k rameni. Sisko svého přítele povzbudivě poplácal po rameni, pak zaujal místo po doktorově boku a zvedl nad hlavu mek’leth. „Za Worfa!“
Bashir zamířil na příval avatarů, který mířil k němu. „Za Worfa!“
Oba muži vyskočili z úkrytu a vyrazili k okraji bariéry, jejíž povrch se roztančil bílými blesky v místě, kde se dovnitř prodíral Nága.
Stejná situace se odehrávala i před Picardem. Za pouhých pár sekund se bitva rozhořela naplno. Ohlédl se na Data, který pokračoval v zadávání údajů do jádra reaktoru prostřednictvím panelu s devidianskými glyfy. „Jak dlouho ještě?“
„Téměř hotovo…“ odpověděl android s nepřirozeným klidem.
Navzdory zmatku, který ho obklopoval, slyšel Picard přes Datův kvantový komunikátor neutuchající ostré výstřely z fázerů. La Forge měl napilno stejně jako oni.
Picarda pronásledovala vize selhání: Pokud padneme dřív, než úkol dokončíme, je konec.
Tři avatarové, kteří se kryli Nágou uvězněným v tlumicím poli, pronikli k bariéře před Picardem a další tři vstoupili do pole na opačné straně jádra.
Jean-Luc pozvedl zbraň. „Palte!“
Rodina Picardů vystřelila zároveň. Paprsky zářivého oranžového světla se zakously do avatarů i Nágů. Jeden z hadů se rozzářil doběla a explodoval v ohni, který na okamžik přetížil generátor transfázového pole.
Během zlomku sekundy, který trvalo, než se bariéra znovu nabije, se na plošinu vyhrnuli další tři Nágové a přes deset avatarů.
Crusherová a René se zběsile otáčeli dokola a kosili avatary, než mohli vypustit své vlny stříbřité smrtící paprsky
na tým u řízení jádra. Jeden z nepřátel pronikl za ně. Když se připravil k útoku, Sisko dvěma údery mek’lethem usekl mimozemské loutce ruku a pak i hlavu.
Crusherová ustoupila o půl kroku, aby zkontrolovala svou pušku. „Jsme téměř na suchu.“
Picard na tom byl obdobně. Wesleyho upravené nastavení pušek pro transfázové rušení se proti devidianským tvorům ukázalo jako účinné, vyčerpávalo však energetické články děsivou rychlostí. „Šetřete zbraně. Miřte na hlavy.“ Při pohledu na Reného se snažil nedat najevo otcovské obavy. „Zvládáš to?“
„Jsem v pořádku, tati.“
Reaktorovou halou se rozezněl Siskův hlas: „Útok!“
Spolu s Bashirem se hnali vstříc dalším avatarům. Siskův mek’leth se míhal v děsivých obloucích a vylepšené monomolekulární ostří sekalo běsy v kápích a s krutou grácií odřezávalo umělé maso od kostí.
Těla padala na podlahu u Siskových a Bashirových nohou a v kouřících proudech se kolem rozlévala tmavá krev. Když nová těla s plesknutím dopadla na předchozí mrtvoly, prorazila energetickou bariéru další řada avatarů, která tentokrát dosáhla až k Siskovi a Bashirovi. Oba muži vydali bojové pokřiky a pokračovali v útoku.
Crusherová po Picardově boku znovu vystřelila zároveň s Reném, a společně další avatary eliminovali.
Mezerou mezi vyprchávajícími fázerovými stíny dvou avatarů se vyřítil Nága a vrhl se na Picarda, sotva kapitán vystřelil z pušky. Zvíře ve vzduchu oranžovobíle vzplálo a vytratilo se; chybělo pouhých pár centimetrů, aby Picarda roztrhalo na krvavé kousky.
Třásl se hrůzou, když bariérou pronikaly další avatarové. Jeho hlas však zněl odhodlaně, když za sebe vykřikl: „Date! Nemůžeme je už dál zadržet!“
„Už to bude, kapitáne!“
Dat svíral kvantový komunikátor mezi hlavou a ramenem, aby si uvolnil obě ruce pro zadávání závěrečných sekvencí nadiktované La Forgem.
Picard byl na okamžik přesvědčen, že mají vítězství na dosah – pak jim začalo proklouzávat mezi prsty.
Na opačných stranách chronitonového jádra se Nágové zachycení tlumicím polem skrývali za oslepujícími pulzy bílého světla. Ochranný modrý štít vypověděl službu; lávky byly rázem volné a plošina nechráněná vůči útoku. Zůstala jen úzká modrá ochranná bublina, která skrývala chronitonové jádro. Avatarové se hnali přes můstky k plošině, záplava černě oděných nočních můr plnila vzduch smrtícími stříbřitými paprsky, které vrhali jako dýky.
Jeden z nich zasáhl Data zezadu do krku. Android se zhroutil na zem za Picardem, z uší a nosních dírek mu létaly jiskry a jeho tvář se proměnila v ochablou masku smrti.
Jean-Luc se postavil mezi svou rodinu a avatary. Nedbal na opatrnost a vystřelil z fázeru souvislý paprsek energie o plném výkonu. Otáčel se při tom zleva doprava, aby obloukem zkosil vše, co mu stálo v cestě.
Za energetickou bariérou Sisko a Bashir dostali tři avatary, než čtvrtý prorazil Siskovi hrudník smrtící energií.
Benjamin se zapotácel a padl na záda.
Bashir popadl Siskův mek’leth a zabořil čepel avatarovi, který zabil jeho kapitána, do lebky, pak už ale nedokázal zbraň vytáhnout. Pustil ji, ustoupil a pozvedl transfázovou pušku. Sestřelil několik avatarů uvnitř perimetru – na obou stranách jádra se však už přes lávky hrnuli další avatarové i Nágové. Crusherová šťouchla Picarda do ramene. „Jean-Lucu! Dokonči kalibraci!“ Pokývla k jádru a pobídla ho: „Běž!“
Picardův instinkt, všechno, čím kdy byl, mu napovídalo, aby Crusherovou a Reného neopouštěl, měla však pravdu. Někdo musel dokončit, co Dat začal, a on jediný měl největší šanci, že to dokáže.
Předal jí svou pušku. „Bude to rychlé.“
Přehodila si jeho zbraň přes rameno. „To by mělo.“
Picard popadl z podlahy kvantový komunikátor. „Geordi?
Jsi tam ještě?“
V inženýrově hlase bylo slyšet úsilí i znepokojení. „Víceméně, kapitáne!“
Picard musel vynaložit veškerou vůli, aby ignoroval nové útoky, které se odehrávaly po obou stranách, a místo toho se soustředil na panel rozhraní chronitonového jádra. „Dat zablokoval kanál! Pošli mi kalibrační pulz!“
La Forgeovu odpověď přehlušilo kvílení generátoru transfázového pole a zvířecí skřeky Nágů, kteří si razili cestu do ochranného pole výsadku.
Picard zesílil signál kvantové komunikace. „Geordi! Zopakuj poslední slovo!“
Než přišla odpověď, avatarové pronikli do poslední sféry. Pak dva jiní Nágové explodovali.
Netvoři se obětovali v oslepujících erupcích časové energie, aby narušili poslední zbytky tlumicího pole plošiny – a tentokrát bariéra jen nezapraskala. Z přenosného generátoru vyšlehly plameny a kouř. Ochranné pole, které nulovalo avatarům a monstrózním Nágům schopnosti ohýbat prostor a čas, opadlo.
Do rozlehlé reaktorové místnosti se řinuly mohutné pulzy přízračné smrtící energie.
Po Picardově pravici se zhroutil Bashir; zemřel pouhý metr od úkrytu.
Zleva se přes nejbližší konzoli přehnal Nága a natlačil Crusherovou a Reného zezadu k jádru.
Picard Nágu dezintegroval zlomek sekundy nato, bylo však pozdě. V šoku padl na kolena, upustil pušku i kvantový komunikátor a natáhl ruku ke své ženě a synovi.
„Beverly… René…?“ Pokusil se je přitáhnout k sobě v naději, že se s nimi bude moct rozloučit, či alespoň
s jedním z nich… jen aby viděl, jak se mu v náručí mění v prach.
Žena, jejíž láska změnila jeho život v nesčetných ohledech k lepšímu, a syn, jehož si nikdy ani nepřestavoval, zmizeli. Vytrženi ze světa, z času, od něj… navždy.
Kdesi mezi kouřem a mrtvolami se z upuštěného komunikátoru ozval La Forgeův hlas následovaný výkřikem a ostrým praskáním, jež nahradilo ponuré ticho.
Picard seděl na podlaze, omráčený, vyčerpaný, zády k chronitonovému jádru.
Kolem něj se semkl dav avatarů, kteří se nepochybně přišli napást na nervové energii umírajícího člověka, jenž se před lety odvážil zasadit odvážný, ve výsledku však marný úder parazitům cestujícím časem známým jako Devidiané, jejichž touha po smrti druhých postupně dosáhla kosmické úrovně.
Mlčenliví démoni, kteří Picarda obklopovali, se v rozevlátých černých hábitech jasně rozzářili v očekávání jeho brzkého skonu a bohaté hostiny.
Avatar držící tyč s drahokamem k němu přistoupil. Natáhl kostnatou ruku.
Přiblížil se, aby Picardovi vysál duši.
Jean-Luc se třásl bezmocí, zatímco mu z těla vyprchávala životní síla. Potrvá to už jen chvilku. Pouhých pár sekund do konce, po kterém budou moci Devidiané pokračovat v požírání dalších časových linií, aby utišili svůj neukojitelný hlad po hrůze, jež cítí jen vnímající bytosti trpící násilnou smrtí.
Jen jedinkrát Picard okusil podobně hořkou porážku.
Už nikdy víc, slíbil si poté, co byl osvobozen od Borgů.
Přesto k tomu došlo – všechny jeho plány byly zmařeny, všechny lsti odhaleny.
Síly mu ubývaly a on nevěřícně hleděl na prach ve své ruce.
Jeho tělo uvadalo. Jeho duch byl poražen.
Když cítil, jak z něj uniká život, pohltil ho nezměrný smutek.
Obětoval jsem vše, co jsem kdy měl, a všechny, které jsem miloval… …jen aby viděli, že hrdinská odvaha je zbytečná.
