I. Gotická bonsaj
Pohřeb do anglického dvorku
Ulehni v anglickém dvorku
do morku opěrné šedi.
Do sýpky pírek a nosů z javorů dřívějších ulic.
Ve rzivém dešti zvířené kosy opadu sakur.
Do říše břehule škvoří.
Kaliště velrybích pulců. S korály fosilních vajglů. Háravou hvězdicí mlíčí.
S pupenu perlou nechej se pohřbít pod prámy psů.
Celofán dotírá na sklo blíženců na bledé šňůře.
Podzemní vinohrad plodí navlhlé seprané kříže
děravé v podpaží u ž ani na doma u ž jenom na spaní hluboko v anglickém dvorku.
Čekání na kladivo
Jinak jsou studené domy vynášené na vzduch ze svých sklepů,
jinak budova chrámu, která se rýsuje od kříže po schodech z noční cely.
V čem očima vidíš oči kupole, dosud je jen kapslíkovou stuhou, kterou byly milosrdně zakryty.
Nástup a čekání na kladivo.
Měřítko
Gotická bonsaj? Proboha.
Jako by se jedna kdy prosila o další vyjevená ku čemu: jako by stála o další výkladní stín.
Jako by svazčité varhany nechrlily pitvornými ústy načerno vysvěcenou středověkou hlínu do čajových sítek
jako by chvostoskokům měl kdo prát kutny a kdo zametat a furt ořezávat lámavé hroty fiál.
Jako by neměla stačit tahleta obrovitá
fóliová cifra loňského dechu z jednorožčí párty.
Lifehacks
Louskám holkám
lískáče od Vánoc v klasickém lisu na česnek.
Zápustnou mřížku
zpustlého žlábku vypáčí kleštičky na nehty.
Domácí nůžky
namísto čtyřhranu odemknou pojistky na chodbě.
Bonusový fígl. Moji stranu postele podepírá komínek nečitelné kůže.