Tuto knihu napsala Anna Bartáková. Víla s nutkáním natrhat všechny léčivé byliny v okolí, později postava z románu Do tmy, který byl vydán v roce 2015. Deset let od zveřejnění Annina příběhu se na veřejnost dostávají i její texty – básnické výkřiky vysílené osoby, jež byla čtenáři povětšinou chápána jako podivínka. Trhala všechno, co se objevilo na výkupním seznamu sběrny, a myslela si své. Její oblíbenou rostlinou byla hluchavka bílá (Lamium album), drobná bylinka s neúprosným sesychacím poměrem 8 : 1. Právě k ní se Bartáková v textech obrací, mluví na ni, má ji, anebo ji nemá, a proto hledá. Na následujících stránkách sledujeme vztah ženy a rostliny –od prvního jarního setkávání přes vzájemnou okouzlenost a spolupráci až po období zmaru, kdy je Anně sběr z různých důvodů upírán. Obyčejná žena, obyčejná rostlina. A přesto to tak bolí. Anna Bolavá
Každá povodeň se skládá
ze dvou břehů
každé koryto bez vody jakbysmet
obojí umím překonat
vykveteš-li
na protější straně
Průsvitný saténový květ
působí dojmem sklopené hlavy
toho jenž chystá se tě dotknout
Roztahuju ruce vždyť jsem to já
mám dlouhé vlasy plné lepkavého chmýří
mám tvoje svolení a chystáš se mě lapit
Tak už mě přivítej!
Levá ruka nakloní rostlinu pravá známým chmatem
zbaví korunku květů
Naplnit dlaň až po okraj a pak to vysypat do sáčku
Hluchavka je jako modrý déšť
kterého si nikdo nikdy nevšimne
Hluchavka dokáže lidi změnit
Zkusíme namočit i vítr
říkám vodě
když mi potápí lýtka a mírný rezavý proud marně zkouší odnést jejich stín
Počkáme
až bude foukat v protisměru pak vyskočíme obě najednou a chňapneme ho kolem pasu
Od každého svého dne
chtěj jen to nejlepší