• Na terase před kolejí je ojedinělá galerie pod širým nebem –13 barokních sousoší z let 1709–16 převážně od jezuitského sochaře F. Baugutha, který se inspiroval galerií soch na Karlově mostě v Praze. Představují 12 jezuitských svatých, mezi nimi Ignáce z Loyoly a Františka Xaverského, které doplňuje český patron sv. Václav a dodatečně doplněné sousoší sv. Jana Nepomuckého (od neznámého autora). Otevírací doba: galerie: celoročně ÚT–NE, zahrady: denně. Parkování: viz Kutná Hora.
• Spodní podlaží obsahuje proslulou kostnici s pozůstatky více než 30 000 obětí moru a válek, do současné podoby (oltář, ozdoby na zdech, jehlany, svícny, schwarzenberský znak) uspořádaných r. 1870. Otevírací doba: katedrála Nanebevzetí P. Marie a kostnice ve hřbitovním kostele: listopad–únor ÚT–NE, březen–říjen denně, Muzeum tabáku: duben–říjen ÚT–NE. Parkování: v Sedlci u pošty v Zámecké ul. a ve Vítězné ul. (zdarma).
• Mimořádnou památkou je nedaleký hřbitovní kostel Všech svatých, patrový čtvercový objekt se dvěma věžemi, vystavěný goticky kolem r. 1400 a počátkem 18. stol. upravený v barokní gotice slavným architektem J. B. Santinim.
Kutná Hora – bývalá jezuitská kolej
24 25 Kutná Hora-Sedlec
Dominantou městské části Sedlec v severovýchodní části Kutné Hory je nejstarší cisterciácký klášter v Čechách s katedrálou Nanebevzetí P. Marie, založený r. 1142, rozšířený v gotice a začátkem 18. stol. honosně přestavěný ve stylu barokní gotiky. V r. 1784 byl zrušen, od r. 1812 slouží jako tabáková továrna; v konventu je dnes Muzeum tabáku. • Krásným prostorem je refektář, zdobený freskami z let 1752–57. Klášterní chrám je v jádru raně gotická pětilodní bazilika z let 1290–1330, jedna z prvních katedrálních staveb u nás. Současný vzhled získala při barokně gotické přestavbě v letech 1702–09. V interiéru je cenný barokní mobiliář.
Především při pohledu přes údolí Vrchlice zasahuje výrazně do panoramatu města barokní jezuitská kolej v Barborské ul., dvoupatrová budova s neobvykle dlouhým průčelím, doplněná o tři nárožní věže. Postavil ji ve 2. polovině 17. stol. italský architekt G. D. Orsi, práce však završil až ve vrcholném baroku pravděpodobně K. I. Dienzenhofer. Za kolejí jsou revitalizované zahrady s amfiteátrem, vodními schody a vinicí.
na. Vojáci ji opustili až v r. 1998; po rozsáhlé rekonstrukci, která trvala až do r. 2010, se budova stala sídlem moderně pojaté Galerie Středočeského kraje (GASK) s bohatými uměleckými sbírkami, zaměřenými na výtvarné umění 20. a 21. stol.
• Návštěvníci si tu mohou prohlédnout mj. stálou expozici s názvem Sbírka 123 a vzácnou středověkou iluminaci s motivem těžby a zpracování stříbra, pocházející přímo z Kutné Hory z období 15. stol. Galerie představuje i práce mladých umělců, pracujících tradičními i netradičními metodami.
• Po zrušení jezuitského řádu r. 1773 sloužila budova jako kasár-
54
• Zvonice byla postavena na počátku 16. stol., protože narušené kostelní věže nebyly schopné unést těžké zvony. Místnost ve zvýšeném přízemí sloužila snad již od počátku k ukládání cenností. Dnes je zde vystavena část souboru chrámových pokladů –cenné historické předměty ze zlaceného stříbra ze 17.–20. stol., pocházející jak z kolínského chrámu, tak i z kostelů v okolních obcích.
• Původní středověkou podobu si chrám sv. Bartoloměje uchoval až do ničivého požáru v r.1796. K důkladné opravě došlo až na přelomu 19. a 20. stol. podle projektu architekta J. Mockera. Dvojici věží v průčelí, v dolní části čtyřbokých, v horní osmibokých, doplňuje pozdně gotická zvonice. V interiéru chrámu je mj. obraz od P. Brandla a křížová cesta od F. Bílka z let 1910–14.
• Dva objekty v Brandlově ul., která kostel obtáčí, využívá Regionální muzeum
• Z dalších kolínských památek si zaslouží pozornost také cenná barokní synagoga ze 17. stol. s expozicí židovského osídlení Kolínska, starý židovský hřbitov, Karlovo nám. s historickou radnicí a Veigertovským domem s další expozicí Regionálního muzea, zbytky hradu přestavěného na zámek, gotická bašta Práchovna či barokní klášter kapucínů. Otevírací doba: Regionální muzeum (všechny expozice): celoročně ÚT–NE, chrám sv. Bartoloměje, kostnice, stará farní škola a zvonice: listopad–březen PÁ–NE, duben–říjen ÚT–NE, zahrady Na Parkáně: celoročně denně, synagoga: listopad–duben PO–PÁ, květen–říjen ÚT–NE. Parkování: placená jsou parkoviště na Karlově nám., nám. Republiky, v ul. Pražská, Na Pobřeží a u městského úřadu, neplacená např. v ul. Legerova, Zahradní a Politických vězňů. 55
Unikátním prostorem historického Kolína, u jehož zrodu stál pilný zakladatel hradů a měst český panovník Přemysl Otakar II., je vyvýšený areál zvaný Bartolomějské návrší, jehož jednoznačnou dominantou je děkanský chrám sv. Bartoloměje, národní kulturní památka. Celý areál chrámového návrší prošel v letech 2018–2020 rozsáhlou revitalizací. Kromě kostela zahrnuje i samostatnou zvonici, několik historických budov, dnes využívaných především jako muzea, kostnici s bohatou ornamentální výzdobou a nově upravené parkánové zahrady, lákající k příjemné procházce nebo odpočinku. Historické jádro Kolína je městskou památkovou rezervací. K tradičním akcím patří červnový Mezinárodní festival dechových hudeb Kmochův Kolín. • Slavný Petr Parléř, působící ve stavební huti císaře Karla IV., obohatil Kolín o jedno z nejoriginálnějších děl architektury lucemburského období, které se řadí k nejvýznamnějším gotickým církevním stavbám v Čechách. Parléř navázal na původní raně gotické síňové trojlodí z 2. poloviny 13. stol.; jeho presbytář, zničený požárem, nahradil v letech 1360–78 novým vrcholně gotickým 23 m vysokým katedrálním chórem s ochozem a věncem kaplí.
• V objektu Staré farní školy č. 24 je k vidění interaktivní expozice věnovaná událostem z historie města a slavným osobnostem Kolína.
Kolín. V Červinkovském domě č. 27 je stálá expozice Měšťanský dům, přibližující život měšťanských vrstev v 19. stol., ve sklepních prostorách expozice Královské město Kolín ve středověku a expozice Hygiena a péče o tělo v průběhu staletí. Renesanční Nová farní škola č. 35 hostí Dvořákovo muzeum Kolínska v pravěku.
26Kolín
• Kromě tvrze je přístupná i bašta C s unikátní freskovou výzdobou a původním dřevěným stropem, zdobeným malovanými rožmberskými růžemi; je tu expozice Úředník rožmberský. V dalších dvou baštách (A a B) je lapidárium Jihočeského muzea. Otevírací doba: duben, říjen SO, NE, květen–září ÚT–NE. Parkování: před restaurací Žumberk, na parkovišti na jv. okraji vsi (zdarma).
18 17 Dobrá Voda Přezdívkou „jihočeské Lurdy“ se pyšní osada a letovisko v nádherné krajině Novohradských hor, o jejíž proslulost se postaral pramen s údajně zázračnou a léčivou vodou. V letech 1708–15 při něm vyrostl monumentální poutní kostel P. Marie Dobré rady. Stojí ve vysoké poloze na boku horského hřebene a tvoří výraznou dominantu krajiny; je od něj skvostný výhled.
• Autor projektu není znám, architektonické pojetí ve stylu radikálního baroka je však blízké stavbám Kryštofa Dienzenhofera Kostel je centrální stavba, jejíž půdorys je dán vzájemným prostoupením protáhlé elipsy s obdélníkem. Na záp. straně se připojují třípatrové věže, ke vchodu vede dvouramenné schodiště s kamennou balustrádou. Prostor chrámu vrcholí kupolí s osmibokou lucernou.
• Nedaleko odtud na jv. svahu hory Vysoká v těsné blízkosti rakouských hranic leží národní přírodní památka prales Hojná Voda, Ochraně se těší již od r. 1838 a spolu s nepříliš vzdáleným Žofínským pralesem je nejstarší chráněnou přírodní lokalitu v ČR. Na rozdíl od Žofína je však veřejnosti přístupný, a to po naučné stezce, dlouhé 2,7 km. Otevírací doba: v červenci a srpnu denně, jinak jen při bohoslužbách a poutích. Parkování: v Dobré Vodě při silnici jsou čtyři parkoviště, další je v osadě Hojná Voda (vše zdarma), odtud po lesní komunikaci pěšky 3,2 km k začátku naučné stezky k pralesu.
• Objekt vznikl koncem 15. stol. jako sídlo nižší šlechty, koncem 16. stol. byl upraven renesančně a v letech 1969–74 rekonstruován. Vystřídala se tu řada majitelů, mezi nimi i poslední Rožmberk Petr Vok.
• Tvrz je čtyřkřídlá stavba kolem čtvercového dvora doplněná o mladší páté křídlo s velkým sálem v patře; nádvorní stěny zdobí renesanční psaníčkové sgra to. Nabízí expozici o historii tvrze, lidový malovaný nábytek z jižních Čech a přilehlé části Horního Rakouska a novou interaktivní expozici Řemesla pod Novohradskými horami.
Malebná víska nad rybníkem nedaleko Trhových Svin byla dříve považována za unikátní opevněnou vesnici. Velkoryse pojaté opevnění z počátku 17. stol., tvořené hradební zdí se sedmi válcovými baštami (dochováno pět), však vzniklo k ochraně tvrze, i když do své náruče pojalo i blízký kostel, hřbitov a dvůr; teprve později vyrostlo uvnitř ohrazení i několik chalup.
Žumberk
• Kostel obklopují ambity současné se svatyní, které uzavírají obdélníkové nádvoří. Celek doplňuje patrová fara z r. 1719, dnes využívaná jako misijní stanice řádu Rodiny P. Marie.
328
• Honosným prostorem je Rožmberský salonek s původním trámovým záklopovým stropem, podepřeným dubovými trámy s vyřezávanými pětilistými rožmberskými růžemi a s fragmenty renesančních fresek. Nástěnné malby se zachovaly i v Rytířském sále.
20Terčino údolí Za vším hledej ženu; nejinak je to i v případě Terčina údolí. Tento pozoruhodný přírodně krajinářský park v údolí Stropnice pod Novými Hrady založil v r. 1765 hrabě Jan Buquoy pro svou manželku Terezii, která ve zdejší romantické samotě hledala únik před každodenními starostmi a problémy. Park má rozlohu 138 ha a je chráněný jako národní přírodní památka.
• Zakladatelé doplnili původní domácí dřeviny exotickými druhy, vybudovali romantické objekty, rybníky, zřídili cesty, postavili kamenné i dřevěné mostky.
V blízkosti Dolního Dvořiště kousek od hranic s Rakouskem stojí tvrz, která v posledních letech doslova vstala z mrtvých. Ještě před 15 lety to bylo jen smutné torzo nevysoké kamenné věže s holými zdmi, z nichž vyrůstaly stromy. V r. 2010 se začalo s její konzervací a s archeologickým výzkumem celého areálu tvrze, vše pod dozorem předních odborníků. Po 12 letech v červenci 2022 se vzorně rekonstruovaná stavba zpřístupnila veřejnosti.
• Nejobdivovanější atrakcí Terčina údolí je 20 m vysoký umělý vodopád z r. 1817, do něhož je voda přiváděna náhonem z řeky Stropnice. Zajímavá místa v parku spojuje 6,8 km dlouhý vycházkový okruh (naučná stezka) se 12 zastaveními.
Parkování: na dvou parkovištích v osadě Údolí (placené i neplacené), u brány do parku je parkoviště pro autobusy.
• Tvrz založili ve 2. polovině 13. stol. asi páni z Michalovic, postupnými přestavbami získala podobu spíše menšího hrádku. Na přelomu 17. a 18. stol. dvakrát vyhořela, pak ji Buquoyové přestavěli na pivovar. V 19. stol. zanikla a její zbytky se staly součástí hospodářského dvora.
• V nově postavené budově muzea si můžeme prohlédnout mj. model tvrze v podobě z r. 1480 a archeologické nálezy. Návštěvníkům je k dispozici i krčma U Čápa, romantickou kulisu dotváří rybník Hláska, jehož voda kdysi napájela již zaniklé vodní příkopy.
Tichá – tvrz
• Unikátní historická památka představuje 28 metrů vysokou hranolovou věž s dlátkovou střechou krytou šindelem, která slouží jako vyhlídka na Šumavu a Novohradské hory. Hrázděné patro a krov byly nově vystavěny originálními středověkými metodami.
vené empírové (Tereziny) Lázničky, rovněž sloužící jako penzion s restaurací, a zřícenina Modrého domu, poničeného povodněmi v letech 1915 a 1936, přístupná po dřevěném mostě.
• Z původních staveb se dochovaly vstupní brána, novogotický Hamerský mlýn, dnes využívaný jako penzion, opravený Švýcarský dům s dřevěným patrem a průběžnou pavlačí, vzorně obno-
Otevírací doba: květen, červen, září, říjen SO, NE, červenec, srpen ÚT–NE. Parkování: přímo u tvrze (zdarma).
19
• V rámci národní přírodní památky se v parku chrání i populace zvláště chráněných rostlin jako je všivec lesní, prstnatec májový, prha arnika, a živočichů například modráska očkovaného. Bylo tu zjištěno přes 60 druhů ptáků.
329
Otevírací doba: park je celoročně volně přístupný.
• Uvnitř je expozice s funkčními středověkými kachlovými kamny, nábytkem, dřevěným obložením stěn a stropu, dýmníkem a topeništěm, určeným i k vaření. Opravena byla také sklepení tvrze.
• Chittussiho údolí je součástí Přírodního parku Doubrava, který zahrnuje údolí řeky od Ronova po ves Spačice. Mezi uměle vysázeným lesem se místy dochovaly i původní bučiny a suťové javořiny.
Parkování: u kostela sv. Kříže za Ronovem n. D. nebo na ronovském Chittussiho nám.(zdarma).
• V Ronově nad Doubravou je zajímavý dům čp. 309 v Čáslavské ul., který projektoval architekt F. Bílek. Je v něm Galerie A. Chittussiho, která však není trvale otevřena. Pozoruhodnou památkou barokní architektury je dům čp. 25 ve Svatokřížské ul. s bohatě zdobeným průčelím.
•
8 Chittussiho údolí Nádherný asi 3 km dlouhý úsek vyhloubila řeka Doubrava mezi Mladoticemi a Ronovem nad Doubravou. Do malebného skalnatého údolí s balvanitým řečištěm často chodíval český malíř-krajinář Antonín Chittussi, rodák z Ronova nad Doubravou; zdejší příroda mu byla inspirací. Na jeho počest bylo místo nazváno Chittussiho údolím.
Choltice
Zdejší zámek je barokní patrový objekt s výraznou nádvorní fasádou a prosklenými arkádami v přízemí. Vzhledově i významem jej však zastiňuje velká zámecká kaple sv. Romedia polygonálního půdorysu, vysvěcená r. 1691, s pozoruhodnou štukovou a malířskou výzdobou, jedna z nejhezčích raně barokních staveb u nás. Zámek je dnes majetkem obce a sídlí v něm Vlastivědné muzeum Choltice.
Otevírací doba: listopad–březen pouze během akcí, duben, září a říjen SO, NE, květen–srpen ÚT–NE. Parkování: na nám. Svaté Trojice nedaleko zámku, na parkovišti Pardubická (oboje zdarma).
• Druhý okruh, určený především dětem, představuje Muzeum vodníků, jehož patronem je herec Josef Dvořák, a expozici černého divadla s nasvícenými pohádkami.
492
• V r. 1884 namaloval Chittussi obraz Údolí Doubravy, který dnes můžeme vidět v Národní galerii.
• Technickou zajímavostí je náhon Korečnického mlýna, jehož část vede asi 50 m dlouhým tunelem. Podle pověsti jej vykopali dva muži, odsouzení k smrti, a tím si vykoupili život.
• Stavebníci choltického zámku Thunové byli zapřisáhlými katolíky.
• Hlavní prohlídkový okruh zahrnuje kapli sv. Romedia, salu terrenu, archeologickou expozici, zámeckou barokní lékárnu, knihovnu s čítárnou, expozici zbraní, hudební nástroje, jídelnu, obřadní sál a trofejové schodiště.
Za zámkem je park o rozloze 5 ha s mohutnými solitérními dřevinami a rybníkem, vybudovaný v polovině 19. stol. Navazuje na něj Choltická obora, přírodní rezervace o rozloze 69 ha, chránící lesní porosty přirozeného druhového složení.
O to větším překvapením je, že osvědčeným světcům, umístěným v zámecké kapli sv. Romedia, dělají společnost štukové postavy největších světových „kacířů“ – Ária, Šimona čaroděje, Manesa, Nestoria, Jeronýma Pražského, Mistra Jana Husa, Luthera a Kalvína.
7
• Do údolí, kde žijí ledňáčci, vydry a čolci, ve vodě lipani a úhoři, můžeme sestoupit po zelené značce od osamělého kostela sv. Kříže, románské stavby, z 1. poloviny 13. stol., s gotickým presbytářem a renesanční věží. Osamělý kostel sv. Martina stojí i nad protějším břehem řeky. Oba připomínají vsi, zaniklé zřejmě v husitských válkách.
Zdaleka viditelná zřícenina hradu, kdysi pyšného rodového sídla pánů z Lichtemburka, stojí na holém kopci nad vsí Podhradí severně od Třemošnice a je výraznou dominantou Železných hor. Hrad zřejmě vystavěl v 1. polovině 13. stol. král Václav I., který jej pak daroval svému oblíbenci Smilovi, praotci Lichtemburků, jednoho z nejmocnějších rodů v zemi.
• V areálu je malé muzeum s výstavkou o historii objektu, zbytek věže slouží jako rozhledna, nabízející nádherný kruhový výhled daleko do kraje.
Třemošnice – Berlova vápenka
• V sousedství vápenky je zemědělské muzeum, které představuje přes 200 exponátů – zemědělské stroje, nástroje, nářadí apod. Otevírací doba: vápenka: duben, říjen SO–NE, květen–září ÚT–NE, Zemědělské muzeum: červenec a srpen SO, NE. Parkování: na parkovišti u vápenky (zdarma).
10Lichnice
9
• Zvláštností je vzácně dochované polní opevnění podélného sedmilaločného půdorysu na návrší jv. od hradu. Vybudovali jej sirotci při obléhání Lichnice v r. 1428.
Unikátně dochovaná vápenka, chráněná technická památka, stojí v Závratci, místní části Třemošnice. Je dnes již ojedinělou připomínkou výroby vápna v Železných horách. Poté, co byla v Prachovicích dokončena výstavba velké vápenky a cementárny, byl provoz v Závratci v r. 1960 ukončen.
• Vápenka byla postavena v letech 1870–80, dnešní podobu jí dal asi o 15 let později tehdejší majitel J. Berl. Surovina se od r. 1882 dopravovala z prachovického lomu košovou lanovou dráhou, dlouhou 5 km, která patřila ve své době k nejdelším v Čechách.
• Obnovena byla jižní z obou pecí – malá Berlova vápenka. Až do výše 1. patra ji obklopuje nově vystavěná budova s muzejní expozicí, která kopíruje původní provozní objekt. Severní věž (velká vápenka) byla ponechána v podobě, jakou měla po minulá desetiletí, jen zbavená suti a náletových dřevin.
• Na okraji vsi roste Žižkův dub, starý asi 600 let, vysoký 28 m, s dutým kmenem o obvodu 900 cm, jeden z pěti nejmohutnějších stromů u nás. Otevírací doba: duben, říjen SO, NE, květen–září ÚT–NE. Parkování: ve vsi Podhradí na malém parkovišti přímo u vstupu do hradu.
• Návštěvníci mohou nahlédnout do nitra pece, vejít dokonce i do jejích útrob a obdivovat vnitřek vysokého komína. Expozice přibližuje výrobu cementu a vápna a představuje suroviny, které se při jejich výrobě používají.
• Hrad má trojúhelníkový půdorys a ze dvou stran jej obklopuje dosud mohutný, u dna vyzděný příkop s valem. Dochovaly se rozsáhlé zříceniny staveb, restaurovaných počátkem 20. stol. –zbytek válcové věže, vstupní brána, dosud vysoké zdivo paláce i dalších obytných objektů a obvodová hradba s polygonální štítovou zdí.
• Přestavba v 15. a 16. stol. jej změnila na okázalou mohutně opevněnou rezidenci, o níž se v r. 1469 marně pokoušelo uherské vojsko krále Matyáše Korvína a v r. 1646 Švédové. Po třicetileté válce byla Lichnice na rozkaz císaře Ferdinanda III. pobořena.
• Po ukončení prací byly provozní budovy strženy, zůstaly jen dvě dvojité šachtové vápenické pece a zavážecí zařízení. V r. 2010 město Třemošnice s podporou Evropské unie vápenku zrekonstruovalo a otevřelo tu Muzeum vápenictví v Železných horách.
493
• Chráněnou technickou památkou je zámecký skleník s litinovou konstrukcí na kamenné podezdívce z let 1843–45, jehož autorem byl Angličan P. H. Desvignes. Má obdivuhodné rozměry: je 92 m dlouhý, 13 m široký a 10 m vysoký. Celý objekt kryje skleněná střecha obloukovitého tvaru.
Devatenácté století bylo obdobím romantismu, projevujícím se obdivem ke stavbách středověku. Tato módní vlna zasáhla i Lichtenštejny. Za Aloise II. Josefa byl lednický zámek zcela přestavěn ve stylu anglické „windsorské“ novogotiky. Stavebník dokonce na vlastní náklady vyslal vídeňského architekta Georga Wingelmüllera, kterého prací pověřil, na zkušenou do Anglie a Skotska, aby tam studoval zákonitosti tohoto stylu. Wingelmüller z větší části zachoval původní barokní zdivo, přidal však několik věží a věžiček, zcela nový vzhled dostaly fasády, doplněné o mnohé nové prvky, jako cimbuří, arkýře, rizality, balkony, vikýře, štíty na atice, komíny, věžičky, okenní kružby, konzoly a baldachýny.
•
• Zámek má osm křídel kolem čtyř nádvoří. Lichtenštejnové jej užívali do r. 1943, pak se odstěhovali do Rakouska a odvezli s sebou většinu inventáře včetně rodové obrazové galerie. Proto jsou in-
41 Lednice
• Lednický zámek, nazývaný perlou jižní Moravy, stojí na okraji obce v široké nivě řeky Dyje. Byl vystavěn raně barokně po r. 1632 podle projektu G. G. Tencally v podobě italské vily se dvěma bočními křídly a v 18. stol. rozšířen o nové objekty. Novogotická přestavba zcela změnila jeho vzhled. V původní podobě zůstal jen samostatně stojící trojkřídlý objekt stájí s jízdárnami z konce 17. stol., monumentální budova s vjezdovými branami kolem obdélného dvora, projektovaná J. B. Fischerem z Erlachu.
Roste tu řada druhů tropických a subtropických rostlin, atraktivní je rovněž velké akvárium.
• Na jižní straně navazuje na zámek francouzská zahrada, na severní rozsáhlý anglický park se dvěma rybníky a romantickými stavbami, jeden z nejkrásnějších u nás. Větší Zámecký rybník (24 ha) doplňuje 15 uměle nasypaných ostrovů, propojených můstky a lávkami.
• Kuriózní stavbou je Minaret, práce J. Hardtmutha z let 1798–1804, největší objekt svého druhu v mimoislámských zemích. Tvoří jej patrová hranolová budova v maurském slohu s 12 arkádami v přízemí, z níž vyrůstá 60 m vysoká zděná věž se třemi vyhlídkovými ochozy. Z nejvyššího je vidět Pálava, Bílé Karpaty, za dobré viditelnosti dokonce i vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni či Alpy. Otvírací doba: zámek a skleník: únor–duben, říjen–prosinec SO, NE, květen, červen a září ÚT–NE, červenec a srpen denně, Minaret: duben–červen, září a říjen ÚT–NE, červenec a srpen denně. Parkování: na centrálním parkovišti asi 300 m od zámku, na Zámeckém nám.,na parkovišti Sochy z písku (vše placené).
teriéry možná poněkud chudší, než by se dalo čekat. Za prohlídku však určitě stojí unikátní řezbářská výzdoba, například samonosné točité schodiště, reliéf Stromu života, kazetové stropy, mramorové krby a novogotické žebrové klenby. Ze sálů vyniká Hlavní se štukovou výzdobou, Taneční, Rytířský a jídelna.
Coby dvojčata působily v minulosti lichtenštejnské zámky v Lednici a Valticích, jako pupeční šňůrou spojená starým 5 km dlouhým lipovým stromořadím, dnes nazývaným Bezručova alej. Valtice byly hlavním sídlem rodu, Lednice sloužila k letním pobytům
568
• Traduje se, že J. Hardtmuth právě při kreslení plánů Janova hradu vynalezl tužku, přesněji řečeno přišel na způsob, jak tuhu obalit dřevem, aby nešpinila, nelámala se a dala se dobře ořezávat. Jeho tužka získala velké uznání na mezinárodní výstavě v Londýně, odkud se vydala na vítěznou cestu do celého světa.
• Původní knížecí hradiště z 11. stol. na dnešním Zámeckém nám. nahradil románský hrad. V 16. stol. jej Žerotínové přestavěli na renesanční zámek, rozšířený o nový palác s patrovou nádvorní arkádou a arkádovou věží, za Lichtenštejnů počátkem 19. stol. upravený v romantické novogotice. Přístupná je jedna z věží. Z románského hradu se dochoval spodek mohutné válcové věže.
Do podoby města v mělké nivě řeky Dyje nedaleko rakouské hranice zasáhlo v 18. a 19. stol. několik velkých požárů, letecký nálet 20. listopadu 1944 pak zničil prakticky celé centrum včetně barokního kostela sv. Václava, další škody vznikly i při přechodu fronty v r. 1945.
Janův hrad
43 42 Břeclav
Otevírací doba: duben, říjen SO, NE, květen, červen, září ÚT–NE, červenec a srpen denně. Parkování: zdarma na parkovišti u objektu (značka zákazu vjezdu na příjezdovou silničku pro návštěvníky Janova hradu neplatí).
569
• Ve třech různých objektech představuje sbírky městské muzeum s galerií. Expozice v bývalé synagoze se věnuje historii židovského osídlení, v Lichtenštejnském domě se představuje rod Lichtenštejnů a galerie, v domě Pod Vodárnou se konají výstavy.
• Středem města je nám. T. G. Masaryka, jemuž dominuje pozoruhodný moderní kostel sv. Václava z let 1992–95 od brněnského architekta L. Kolka. Stojí na místě starší svatyně, původně pozdně románské, později barokní. V moderním vybavení vyniká křížová cesta sochaře K. Stádníka.
Otevírací doba: muzeum Pod Vodárnou: celoročně denně, Synagoga a Lichtenštejnský dům: celoročně ÚT–NE, zámecká věž květen, červen SO, NE, červenec–září denně. Parkování: na placených parkovištích u městského úřadu v ul. Za Bankou, u nančního úřadu ve Sladové ul., u Kulturního domu na nábř. Komenského, zdarma na parkovišti Pod Zámkem.
Janův hrad byl vybudován v rámci romantických parkových úprav krajiny v okolí zámku Lednice. Je první monumentální stavbou ve stylu historického romantismu u nás. Dokonale imituje architekturu hrdého Albionu, která jakoby z oka vypadla ponurým středověkým hradům z románů W. Scotta.
• Janův hrad (Janohrad), vystavěný v letech 1807–10 podle projektu J. Hardtmutha, stojí na louce pod starými mohutnými stromy v meandru na levém břehu Staré Dyje sv. od Lednice a má podobu umělé zříceniny gotického hradu.
• Plnil funkci loveckého zámečku, který ožíval hlavně v době honů, sídlil tu i panský myslivec. Jádrem je patrová budova, k níž přiléhá čtvercové nádvoří s vysokými polorozbořenými hradbami s ochozem a uměle pobořenými věžemi v nárožích.
• Uvnitř jsou stylově zařízené komnaty a sály, vyzdobené nástěnnými malbami. Originální zařízení se nedochovalo; současný nábytek sem byl dovezen ze zámků Lednice a Hluboká. Ústředním prostorem je Rytířský sál se sbírkou loveckých trofejí.
• Na Soláň jezdíval hudební skladatel Jaroslav Křička, pohodu tu našel řezbář Michal Žitník, místo učarovalo mnoha spisovatelům a básníkům (Marie Podešvová, Jan Drda, Jiří Mahen, Josef Sekera). Svoji krajinu tu ale objevili hlavně malíři – usadil se zde Alois Schneiderka, do jeho domu se později nastěhoval Karel Hofman, ve svém ateliéru na Soláni zemřel rodák z Liptálu Jan Kobzáň. Nejznámějším z nich je František Podešva (1893–1979), který se na Valašsko odstěhoval v r. 1938. Právě výtvarné centrum Zvonice je naplněním jeho myšlenky.
618
• Po staré cestě přes Čarták se vozila hlavně sůl, jezdila tudy i soukromá pošta majitelů skláren v nedaleké Karolince. V r. 1831 tady byla zřízena stanice portášů, strážců hranic, kteří měli Moravu chránit před epidemií asijské cholery, řádící na Slovensku.
22 Soláň – Čarták
• Mnoho objektů v současnosti slouží jako vyhledávaná ubytovací zařízení, v jednom z domů vybudovaném v r. 1940 můžeme navštívit Valašský ateliér u Hofmannů, představující díla akademické sochařky Marcely Vajceové-Hofmannové, obrazy jejího syna Ondřeje Valceho a od r. 2015 i novou galerii s názvem „Legendy Soláně“. Dřevěný přírodní am teátr v zahradě potom slouží četným kulturním akcím, především vernisážím. Otevírací doba: Zvonice: celoročně denně, Valašský ateliér u Hofmannů: celoročně SO, NE. Parkování: placené i neplacené v sedle Čarták.
• Název sedla Čarták pochází z tureckého čardak (dům) či maďarského se stejným významem. Stojí tu historický hostinec, v němž rádi poseděli čeští herci Jaroslav Vojta, Terezie Brzková, Marie Vášová a mnozí další, místo dobře znali také Petr Bezruč, Jarmila Glazarová a Jiří Mahen. Malíř Jan Kobzáň tady založil pamětní knihu. Bývalo dobrým zvykem, že ten, kdo neměl na nocleh, si mohl službu odpracovat – třeba naštípal dříví.
Oblíbený vrchol (891 m) a „kultovní místo“ spisovatelů, básníků i malířů, kteří si oblíbili tento nádherný kout Valašska, někdy také přezdívaný Valašský Olymp. Prochází tudy naučná stezka Přes hřeben Soláň, ze které se otevírají kouzelné výhledy do dalekého okolí, v r. 2006 bylo otevřeno informační a výtvarné centrum Zvonice se stálou expozicí valašských umělců, v jehož okolí najdeme galerii dřevěných soch v přírodě, vznikajících v rámci četných sochařských sympozií. Nechybí ani množství půvabných rázovitých valašských usedlostí.
Pustevny
• Při stavbě unikátních domů využil Dušan Jurkovič valašských motivů a také vzorů ze západoslovenských Čičman. Práci pojal jako vlasteneckou záležitost a nevzal si za ní ani korunu.
Na Pustevny můžeme vyjet od jihu z Prostřední Bečvy vlastním autem popřípadě pravidelnou autobusovou linkou, od severu sem z Trojanovic vede sedačková lanovka, jejíž první konstrukce byla nejstarší svého druhu v Evropě a podle některých zdrojů dokonce na světě.
23
Horské sedlo pojmenované podle poustevníků žijících v 18. a 19. stol. v okolních jeskyních, jedno z nejnavštěvovanějších a nejatraktivnějších míst celých Beskyd, na hřebeni vedoucím po hranicích Zlínského a Moravskoslezského kraje, ideální výchozí místo na bájnou horu Radhošť. Obdivuhodný je zejména komplex několika rázovitých dřevěných objektů vybudovaných Pohorskou jednotou Radhošť koncem 19. stol. dle návrhů významného architekta slovenského původu Dušana Jurkoviče, v současnosti sloužící cestovnímu ruchu. Pustevny jsou živým místem po celý rok, v zimě je tu oblíbený lyžařský areál, vycházejí odtud značené běžkařské trasy, v nedávné době vyrostla oblíbená Stezka Valaška.
•
• Nedávno otevřená stezka v korunách stromů nazavaná Stezka Valaška je celkově dlouhá 660 m a v nejvyšším bodě se ocitneme ve výšce 15,2 m – otevírají se z ní nádherné výhledy.
• V r. 2014 došlo k tragickému požáru Chaty Libušín, který takřka zničil celou budovu a především její pravou část, kde se nacházela umělecky nejhodnotnější jídelna. Důvodem požáru byla špatně nainstalovaná kamna. V r. 2016 začala obnova a v r. 2020 mohlo dojít ke slavnostnímu znovuotevření.
• Pro malé návštěvníky je na Pustevnách určená 1,5 km dlouhá naučná stezka Pustevenská ZOO s devíti zastaveními s dřevěnými sochami v životní velikosti.
• K dřevěným stavbám projektovaným architektem Dušanem Jurkovičem na Pustevnách patří i 100 let stará dřevěná zvonička. Barevná výzdoba navržená Dušanem Jurkovičem se bohužel nedochovala. Nicméně zvonička byla podle původních plánů tohoto architekta, uložených ve Slovenském státním archívu v Bratislavě, v roce 1997 zrekonstruována a pokryta novým šindelem. Otevírací doba: Stezka Valaška: celoročně denně. Parkování: placené parkoviště přímo na Pustevnách, placené parkoviště nedaleko dolní stanice lanovky v Trojanovicích.
619
• Na jaře r. 1945 měl celý areál namále, když ho chtěla zničit ustupující německá armáda. Tomu naštěstí zabránila 2. slovenská partyzánská brigáda M. R. Štefánika.
