II
J
e možné cítit se zároveň mladá i stará? Byla jsem unavená do morku kostí a domů jsem se stěží vlekla. Ráda jsem si prohlížela malé upravené domky v sousedství, které se lepily jeden na druhý, některé natřené tolika vrstvami barev, obklopené tolika tepaným kováním a vybavené tolika malovanými okenicemi, že vypadaly jako stárnoucí herečky v kostýmech a líčidlech. Můj byt byl v horním poschodí dvoupatrového štukovaného činžáku na rohu Chartres Street a Mandeville Street. Měl světle zelenou omítku, oblé výklenky a tmavě zelené okenice. Měla jsem byt až nahoře a ve svých pětatřiceti žila jako studentka: jedna ložnice plus obývák s kuchyňským koutem, kartonové krabice, které sloužily jako knihovna a někdy i jako odkládací stolky, a rostoucí sbírka slánek a pepřenek. Ložnice byla v arkýři, s vysokým klenutým stropem a třemi střešními okny obrácenými na jih. Schodiště, které vedlo nahoru, bylo tak úzké, že skoro vylučovalo nábytek větších rozměrů. Všechno muselo být { 29 }
Secret_cz.indd 29
21.03.13 17:37