lené oči měl rozzlobené. Ne že by na tom bylo něco neobvyklého: nikdy jsem neviděla, že by se usmíval, a pokud se mě některý den nesnažil zabít, obvykle jsem to nazývala dnem dobrým. Ale protože na sobě měl svůj obvyklý kožený plášť po kolena, ten, který se nadouval skrytými zbraněmi, nezdálo se, že by takový den nastal zrovna dnes.
32