6
Zabočili jsme na východ. Potom to na moři bylo krušné, oceán se zhluboka nadechoval a vydechoval, valila se celá pohoří, přes jejichž svahy jsme se museli šplhat nahoru a dolů, postupovali jsme za skučení větru, kypění a vzdouvání vody. Tato nadmutá moře byla plná lodí. Míjeli jsme je v dálce jako hračky spatřené zpoza šedi skučícího šílenství, ptáci zčernali (a my také), jak je zastiňovaly řvoucí masy. Někdy jsme se k nim přiblížili a na palubě zahlédli tmavé, potetované tváře. Jindy jsme se setkali a tyto tváře s bílýma očima a mořskými skvrnami se staly skutkem a získaly jména. Dny splývaly. Změnil se mi zrak, přizpůsobil se moři a naučil jsem se číst vodu. Za dva měsíce jsme získali pět set sudů tuku a ztratili jsme jeden člun a jednoho muže. U Kapu dezertoval jeden chlapík jménem George. Člun, který zůstal uvázaný k boku Lysandera, rozbilo rozhněvané moře na třísky. Potkali jsme loď, která nám předala naše dopisy a noviny z domova. Ne všichni jsme dostali dopis. Bill žádný nedostal, ani Yan, Felix či Skip a pro mě tam taky nic nebylo. Tim dostal dopis od Ishbel. Sledoval jsem ho při čtení. Nejdřív se usmíval, ale za nějakou dobu zvadl a začal dopis s vážnou tváří pročítat tam a zpět. Na zadní straně papíru jsem viděl pečlivé vodorovné
129