DINOSAUŘI
Živý svět dal vzniknout neuvěřitelně různorodým formám
života, ale jen málo zvířat může soupeřit svou rozmanitostí, velikostí a naprostou velkolepostí s vyhynulými dinosaury.
Dinosauři ovládali naši planetu v druhohorách po více než 150 milionů let a jejich potomci žijí i dnes stále kolem nás.
PREKAMBRIUM KAMBRIUM
4600–541 MIL. Tento obrovský časový úsek sahá od vzniku Země před 4,6 miliardami let až k evoluci prvních živočichů.
Život na Zemi
Druhohorní dinosauři byli nejpůsobivějšími živočichy, jací kdy žili. Byli výsledkem evoluce, která začala před 3,8 miliardami let, kdy se na Zemi objevila první jiskřička života. Ale teprve po více než 3 miliardách let se život rozvinul v něco víc, než byly jednotlivé mikroskopické buňky. První mnohobuněčné formy života vznikly v oceánech asi před 600 miliony (mil.) let. Z nich se pak vyvinuly všechny další živé organismy. Zatímco vznikaly nové formy života, starší vymíraly. Někdy šlo o katastrofický masový zánik, který výrazně změnil podobu živého světa.
Drepanaspis
Tento rybovitý obratlovec s pancířem byl dlouhý 35 cm a měl širokou plochou hlavu.
DEVON SILUR
419–358 MIL.
Vzniklo mnoho nových typů ryb. Některé vystoupily z vody, aby daly vzniknout prvním obojživelníkům.
443–419 MIL.
V siluru se objevily první velmi jednoduché rostliny na souši.
KARBON
358–298 MIL.
Tiktaalik
V anatomii tohoto živočicha najdeme podobnost jak s rybami, tak s ranými obojživelníky.
Na souši začal vzkvétat život s hustými lesy tvořenými prvními stromy, kapradinami, mechy a přesličkami. Vznikl hmyz a pavouci, které lovili velcí obojživelníci.
541–485 MIL.
ORDOVIK
485–443 MIL.
SACABAMBASPIS RYBOVITÝ OBRATLOVEC
V této periodě na počátku prvohor začínají být běžné fosilie mořských tvorů s pevnými schránkami.
Lepidodendron
Jeden z prvních stromů dorůstal výšky přes 30 m.
Vyvinulo se mnoho typů ryb spolu s bezobratlými, jako byli trilobiti.
MEGANEURA, TYP VÁŽKY
298–252 MIL.
PERM
Perm se stal svědkem evoluce prvních plazů a předků moderních savců. Skončil však katastrofickým masovým vymíráním, které zničilo 96 % všech druhů a jímž skončily prvohory.
MARRELLA MOŘSKÝ ČLENOVEC S KRUNÝŘEM
Archaenthus
Tento druh nízkého vzrůstu s květy podobnými magnoliím patřil k prvním kvetoucím rostlinám a byl předkem dnešních liliovníků. Rostl zhruba před 100 mil. let, v polovině periody křídy.
145–66 MIL.
Křída zažila evoluci prvních kvetoucích rostlin a mnoha typů dinosaurů. Skončila masovým vymíráním, které vyhladilo všechny velké dinosaury ptakoještěry a uzavřelo éru druhohor.
LEGENDA
„PRAVĚK“ ZEMĚ PRVOHORY
DRUHOHORY
KENOZOIKUM
GEOLOGICKÝ ČAS
Historii života zaznamenávají fosilie v horninách, jež kdysi byly jemnými sedimenty typu bahna. Tyto sedimentární horniny jsou uspořádány ve vrstvách tak, že starší se nacházejí pod mladšími. Každá vrstva představuje úsek geologického času, který má své jméno a datování v milionech (mil.) let. Uvedené schéma ukazuje geologický čas Země rozdělený na úseky nazývané „periody“. Několik period vytváří vždy delší úsek nazývaný „éra“.
201–145 MIL.
Během druhé periody druhohor dominovali životu na souši dinosauři. Byli mezi nimi obří býložravci, které lovili silní predátoři.
Eudimorphodon
Raní ptakoještěři jako Eudimorphodon byli velikosti vrány, ale s dlouhým ocasem a ostrými zuby.
KŘÍDA JURA TRIAS
Cryolophosaurus
Tento dinosaurus s hřebínkem na lebce patřil mezi teropody – skupinu zahrnující všechny velké masožravce.
66–23 MIL.
Při masovém vymírání, které ukončilo druhohory, zanikli všichni dinosauři kromě ptáků. V nové éře se mezi savci vyvinuly větší formy, které zaujaly místo po zmizelých obrech.
23–2 MIL.
Životu trvalo miliony let, než se vzpamatoval z permského vymírání. Na konci triasu ale vznikli první dinosauři, nejstarší ptakoještěři a savci.
Na rozhraní paleogénu a neogénu se objevilo mnoho moderních typů savců a ptáků. Před 4 mil. let žili ve východní Africe vzpřímeně chodící předkové člověka.
Velociraptor
V křídě byli dinosauři stále rozmanitější. Tento malý čilý opeřený lovec patřil do skupiny, z níž vznikli ptáci.
Dimetrodon
Podivný živočich s hřbetní „plachtou“ vypadá jako plaz, ve skutečnosti však byl příbuzný s permskými předky savců.
2 MIL.–současnost
Svět vstoupil do dlouhé doby ledové s teplejšími fázemi, jako je ta, v níž žijeme dnes. Asi před 350 000 lety se v Africe vyvinul moderní člověk, který se pak rozšířil po celém světě.
ČTVRTOHORY NEOGÉN PALEOGÉN
Homo neanderthalensis Tento druh lidí silné tělesné konstituce byl adaptován na život v mrazivém klimatu. Neandertálci zřejmě vymizeli asi před 30 000 lety.
8 9
Uintatherium
Uintatherium velikosti nosorožce patřilo k velkým býložravcům („megaherbivorům“) na počátku kenozoika.
252–201 MIL.
Placerias
Podsaditý býložravec s podobnou tělní konstitucí jako hroch a s podobnými dlouhými kly patřil k nejběžnějším velkým zvířatům pozdního triasu, období, kdy se objevili první dinosauři.
Několik milionů let před tím, než se vyvinuli první rostlinožraví dinosauři, byla nejúspěšnějšími býložravci skupina zvířat nazývaných dicynodonti. Jejich jméno, které znamená „dva psí zuby“, odkazuje na dvojici horních špičáků, které byly zvětšeny do mohutných klů. Placerias měl také papouškovitý zobák, kterým zřejmě shrnoval listy a stonky rostlin. Vážil asi jako malé auto, ale byl poměrně drobný ve srovnání s dicynodotem objeveným v roce 2018 a nazvaným Lisowicia, který byl velký jako slon.
Kráječ rostlin
Do velkých spánkových jam za očnicemi se upínaly velmi mohutné čelistní svaly. Čelisti se mohly pohybovat dozadu, dopředu, nahoru a dolů, což usnadňovalo zpracování tuhých rostlin.
PLACERIAS
Období: 220–210 mil. let
Prostředí: Nížiny
Délka: 2–3,5 m
Potrava: Rostliny
Statné přední končetiny Mohutně stavěné přední končetiny byly zakončeny pěti silnými prsty.
Silné nohy Placerias zřejmě
Savčí předek
SYNAPSIDI
SFENAKODONTI
24 25 život v triasu PLACERIAS
Je možné, že placerias trávil určitý čas ve vodě, stejně jako dnešní hroch.
Placerias dosahoval maximální hmotnosti až 2000 kg. 40
Množství koster placeriasů nalezených na jednom místě v Arizoně (USA) naznačuje, že tato zvířata žila ve stádech.
Podsaditá stavba těla Krátké silné tělo podpíraly čtyři statné nohy.
Kly Není zcela jasné, k čemu dvojice klů sloužila, pravděpodobně se používaly při hrabání.
Dicynodonti, jejichž zástupcem je Placerias, se často popisují jako předkové savců. Přesněji řečeno, savci vznikli z příbuzné skupiny cynodontů. Všichni patřili do jedné vývojové větve obratlovců nazývané synapsidi, která se oddělila od plazů již v karbonu, skoro o 200 milionů let dříve, než se vyvinuli první dinosauři. CYNODONTI SAVCI
Hrozivý predátor Pro nelítostné predátory, jako byl Postosuchus (strany 28–29), představoval Placerias lákavou kořist.
chodil s nohama ve svislé pozici pod tělem.
Pahýlovitý ocas Ocas byl tlustý a mnohem kratší než u typických plazů.
Placerias byl jedním z posledních dicynodontů, kteří všichni vymřeli na konci triasu.
TRIAS JURA KŘÍDA KENOZOIKUM 145 MIL 66 MIL 0 201 MIL 252 MIL SAVČÍ PŘEDEK
PLAZI
DICYNODONTI (PLACERIAS)
Eoraptor znamená „plenitel z úsvitu“. „Úsvit“ odkazuje na počátek vývoje.
Zuby všeho druhu
Většina zubů eoraptora je zahnutá a zašpičatělá, vhodná k požírání masa. Ale zuby v přední části čelistí mají širší korunky a připomínají spíše zuby býložravců. Eoraptor se pravděpodobně živil rostlinnou i živočišnou potravou.
10 kg – pravděpodobná hmotnost eoraptora. Zhruba taková je hmotnost malého dítěte – mnohem menší než obří dinosauři, kteří měli následovat!
Dlouhý krk Dlouhý krk eoraptora byl typický pro plazopánvé dinosaury.
EORAPTOR
Období: 228–216 mil. let Prostředí: Skalnaté pouště
Délka: 1 m
Potrava: Ještěrky, jiní malí plazi, rostliny
Přesné postavení eoraptora v evoluci dinosaurů není dosud jednoznačně známo.
Ocas udržující rovnováhu
Dlouhý ocas pomáhal udržet eoraptorovi rovnováhu, když běhal po zadních nohou.
Vidění do všech stran
Oči po stranách hlavy umožňovaly vidění do všech stran.
Vzrušující objev
První exemplář eoraptora pojmenoval a popsal v roce 1993 Paul Sereno se svými kolegy. Sereno je americký paleontolog (odborník na fosilie), který vedl několik expedic pátrajících po fosiliích dinosaurů. V době svého popisu byl eoraptor jedním z nejstarších tehdy známých dinosaurů.
Eoraptor
Ulovená ještěrka Eoraptor bez problémů lovil malá zvířata jako ještěrky.
Ostré drápy Na předních končetinách měl eoraptor tři dlouhé prsty s ostrými drápy a dva krátké prsty.
Eoraptor byl jedním z prvních dinosaurů – malé, lehké a čilé zvíře velikosti lišky, možná, že i podobného způsobu života. Většina dinosaurů v této době byla eoraptorům podobná. Teprve později se vyvinuli do mimořádně rozmanitých forem.
Brzy po svém objevu v roce 1991 v triasových horninách Argentiny byly fosilní kosti tohoto zvířete identifikovány jako pozůstatky masožravce. Eoraptor měl nepochybně ostré zuby a drápy. Protože většina pozdějších dinosaurů s těmito znaky patřila mezi teropody, jeho objevitelé tam zařadili eoraptora – předka obrovských lovců, jako byl třeba Tyrannosaurus rex. Odborníci se však dosud neshodnou na tom, jak byli raní dinosauři jako eoraptor spřízněni s pozdějšími druhy. Někteří soudí, že tento malý dinosaurus by mohl být blíže příbuzný se skupinou zahrnující obrovské dlouhokrké býložravé sauropody.
Silné prsty
Eoraptor stál na třech silných prstech, ale na zadní straně nohy měl ještě čtvrtý prst.
Šupinatá kůže Jako u většiny plazů, kůže eoraptora byla zřejmě šupinatá.
Snadný omyl
Eoraptor žil ve stejné době a na stejném místě jako o něco větší dinosaurus Herrerasaurus Herrerasaurus byl teropod, který vypadal velmi podobně jako Eoraptor. Proto se vědci, kteří jako první zkoumali eoraptora, domnívali, že šlo rovněž o teropoda. V této fázi vývoje měli zřejmě všichni dinosauři obdobný tvar a pohybovali se po zadních nohou.
Měsíční údolí
Fosilie eoraptora byly nalezeny v argentinském národním parku Ishigualasto. Tato oblast pustých skal dostala jméno „Měsíční údolí“, protože vypadá jako krajina na Měsíci. Na konci triasu to bylo vyprahlé nevlídné místo podobné poušti.
26 život v triasu EORAPTOR 27
HERRERASAURUS KOSTRA
PAUL SERENO
Dlouhé nohy naznačují, že eoraptor byl rychlý běžec.
DINOSAURUS prsty s drápy
dlouhé zadní končetiny
TRIAS JURA KŘÍDA KENOZOIKUM 145 MIL 66 MIL 0 201 MIL 252 MIL
čelisti
DINOSAURUS
500
koster rodu Coelophysis bylo nalezeno pohromadě na lokalitě Ghost Ranch v Novém Mexiku (USA).
Špička čelisti
Ostré zuby v této partii byly zahnuty vzad jako háčky, což bylo ideální pro chytání drobné kořisti.
Zoubkované okraje
Zuby byly docela malé, ale měly ostré pilovité hrany jako steakový nůž.
Úzká lebka
Coelophysis měl štíhlý čenich a nízké čelisti lovce chytajícího malá zvířata.
Víme však, že lovil větší kořist.
Coelophysis
Tento štíhlý lehký lovec patřil k prvním teropodům – skupině převážně masožravých dinosaurů, která zahrnovala všechny nejsilnější druhohorní suchozemské predátory.
Jako všichni teropodi, Coelophysis se pohyboval po zadních nohou. Atletický tvar jeho těla naznačuje, že dokázal běhat velmi rychle. Jeho přední končetiny uzpůsobené k uchvácení kořisti byly zakončeny třemi silnými pohyblivými prsty. Tento dinosaurus ale spoléhal asi více na své dlouhé, úzké a lehké čelisti specializované na chytání drobných živočichů – ještěrek, prvních savců nebo velkého hmyzu. Zuby na špičce horní čelisti mohly být speciálně uzpůsobeny k vytahování drobných zvířat z různých dutin či nor.
Fosilní naleziště Ghost Ranch
O dinosaurech rodu Coelophysis víme hodně díky tomu, že v roce 1947 byly na lokalitě Ghost Ranch v Novém Mexiku (USA) nalezeny stovky jejich koster. Není jasné, proč jich tolik zemřelo najednou na tomto konkrétním místě. Možná, že sem skupinu těchto zvířat přilákalo v době sucha izolované napajedlo, ale pak se dinosauři utopili při katastrofální záplavě vyvolané náhlou bouří.
Ohebný krk
Díky dlouhému pohyblivému krku mohl Coelophysis natáčet své čelisti do všech směrů.
COELOPHYSIS
Období: 216–200 mil. let
Prostředí: Pouštní pláně
Délka: 3 m
Potrava: Živočichové
Stádo se shromažďuje
V horkém letním dni se skupiny žíznivých dinosaurů shromažďují na jednom místě, kde je dosud voda.
Smrtící vlna
V prudké bouři se spouští obrovský liják. Voda se valí z kopců a vytváří vlnu, v níž se všichni dinosauři utopí.
Fosilní důkaz
Záplava přináší bahno, které pochová těla. Během milionů let se bahno mění v horninu a kosti fosilizují.
Prsty Na předních končetinách byly tři dlouhé a jeden velmi krátký prst.
Společný lov
Pokud žil Coelophysis ve skupinách, jak nasvědčují fosilie z Ghost Ranch, pak je možné, že zvířata také společně lovila, aby získala výhodu v případě větší kořisti. Například vlčí smečka na snímku spolupracuje při útoku na nebezpečného pižmoně, kterého by se jeden vlk neodvážil napadnout. Vlci jsou ale mnohem chytřejší, než byli dinosauři, takže použití podobné taktiky u dinosaurů možná není příliš pravděpodobné.
V žaludku
V místech, kde býval žaludek, se u některých fosilních koster rodu Coelophysis našly zbytky potravy těchto dinosaurů. V jednom případě bylo nalezeno cosi, co vypadalo jako kostra mláděte stejného druhu, a původně to vědci považovali za důkaz kanibalismu. Později se ukázalo, že šlo o kosti malého plaza typu krokodýla, ale je docela možné, že Coelophysis byl přece jenom kanibal. Roku 2009 byly v lebce dospělého jedince Coelophysis objeveny kosti mláděte.
Silná kůže
Kůži zřejmě kryla vnější vrstva drobných ochranných šupin, ale je také možné, že Coelophysis byl opeřený.
Dlouhý ocas Podobně jako skoro všichni dinosauři chodící po dvou Coelophysis udržoval rovnováhu pomocí dlouhého ocasu.
Následování
Coelophysis zřejmě lovil v rodinných skupinách, takže se mláďata mohla učit od svých rodičů.
Silné prsty
Coelophysis se pohyboval na třech prstech s mohutnými drápy. Čtvrtý, mnohem kratší prst na vnitřní straně nohy se nedotýkal podkladu.
38 39 1998 V tomto roce byla lebka rodu Coelophysis vynesena do vesmíru na palubě raketoplánu Endeavour
Coelophysis je nejstarším známým dinosaurem, který měl klíční kosti srostlé v sáňky jako třeba kuře.
TRIAS JURA KŘÍDA KENOZOIKUM 145 MIL 66 MIL 0 201 MIL 252 MIL
